Technokraté, politici, sociální kontrola a Technát; moc, která dokáže bez zábran utlačovat
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
8.12.2022
Během posledních několika let se otázka technokratického vládnutí stala tématem, o kterém se mluví v západní společnosti. Debata se týká míry, do jaké by kvalifikovaní odborníci měli ovlivňovat, případně dokonce kontrolovat politiku.
Z velké části v důsledku rozčarování z politických stran tuto myšlenku mnozí lidé obecně podporují. Je proto zásadní, abychom si uvědomili, že technokratické vládnutí je pouze jedním z aspektů technokracie.
Technate – technokracie aplikovaná na celou společnost – se neomezuje na technokratické vládnutí. Jde mnohem dál a je to nový a samostatný sociálně-politický konstrukt.
Technate vs. technokratické vládnutí
Během pseudopandemie významní členové Vědecké poradní skupiny pro mimořádné události (Scientific Advisory Group for Emergencies, dále jen „SAGE“) při britské vládě nejen radili, ale zdánlivě i řídili politiku. Lidé jako Chris Whitty a Patrick Vallance byli „viděni“ miliony televizních diváků, že řídí vládní rozhodnutí. Doprovodnou mantrou britských politiků bylo, že se „řídí vědeckými poznatky“.
Lidé se domnívali, že se jedná o technokracii. Není tomu tak a je nezbytné, abychom pochopili všechny strašlivé důsledky skutečné technokracie.
Podíváme-li se na tento vztah mezi odborníkem – technokratem – a politikem během pseudopandemie blíže, je možná přesnější říci, že věda byla vybírána politiky, protože podporovala jejich politiku. Jak již bylo řečeno, politika, která je skutečně vedena technokraty, není na Západě ničím neobvyklým, zejména měnová politika.
Politická a ekonomická reakce na Covid-19 na obou stranách Atlantiku je příkladem technokratického vlivu a kontroly. Například ekonomové a finančníci v centrálních bankách – „odborníci“ – zavázali daňové poplatníky Evropské unie („EU“) k financování politiky bez jakéhokoli smysluplného dohledu na tyto politiky.
Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky („ECB“), ve svém projevu v roce 2020 řekla: ,,V roce 2020 jsme byli svědky toho, že jsme se rozhodli, že se budeme věnovat politice:
Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky (“ECB”), v projevu v roce 2020 řekla:
Rada guvernérů se zavázala, že v rámci svého mandátu udělá vše potřebné, aby pomohla eurozóně překonat tuto krizi. […] Je plně připravena zvýšit rozsah svého programu nákupu aktiv[.]
Rada guvernérů ECB rozhodla, že občané EU musí zpočátku investovat více než 1 bilion EUR, aby účinně chránili likviditu komerčních bank. ECB je zcela nezávislá na Evropském parlamentu, Komisi EU a vládách všech členských států EU:
ECB ani národní centrální banky (dále jen „NCB“) ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů nebo institucí EU, od jakékoli vlády členského státu EU nebo od jakéhokoli jiného orgánu. .
Mandátem Rady guvernérů ECB je „formulovat měnovou politiku pro eurozónu“. Hospodářská politika EU je tak do značné míry také utvářejí i nikým nevolení technokraté. . Říká se, že zdanění bez zastoupení je tyranie , ale zdá se, že nikoho to nezajímá. Evropská komise ráda zdůrazňuje, že EU představuje „demokracii, která stojí proti autokracii“.
Bez ohledu na diskusi o relativních výhodách a slabinách technokratického vládnutí, od globálního udržitelného rozvoje a politiky veřejného zdraví až po hospodářskou a obrannou politiku, technokraté viditelně vedou formulování politiky na celém světě. To však samo o sobě není technokracie.
V roce 1933 Technocracy Inc. zveřejnila svůj studijní kurz Technocracy , který poskytl technické specifikace pro navrhovanou severoamerickou kontinentální technokracii. Společnost založená na principech technokracie se nazývá Technát:
Technokracie zjišťuje, že produkce a distribuce hojnosti fyzického bohatství v kontinentálním měřítku pro použití všem obyvatelům kontinentu může být uskutečněna pouze kontinentální technologickou kontrolou, řízením funkcí, Technátem.
Navrhovaný severoamerický Technát
Co je to technokracie?
Technokracie je zdánlivě naivní pokus malé skupiny inženýrů, ekonomů, sociologů a dalších vědátorů řešit všechny sociální, ekonomické a politické problémy, jak je oni vnímají. Toho by se údajně dosáhlo nahrazením západního kapitalistického systému a zejména peněžního systému technokracií. Po zbytek článku budeme této skupině říkat „technokraté“.
Některé aspekty technokracie, jako například její kritika „cenového systému“ (peněžního systému) a právního systému, nebyly bez opodstatnění. Cíl zajistit lidem „život v hojnosti“ byl chvályhodný.
Bohužel, stejně jako mnoho jiných zdánlivě dobře míněných myšlenek, i technokracie měla mnoho dílčích nedostatků, jako například to, že vůbec nepřipouštěla motivaci, a stala se tak dokonalým nástrojem autoritářů. V rukou těch, kteří jsou motivováni k uplatňování globální moci, je to nejkomplexnějším systémem společenské kontroly, jaký byl kdy vymyšlen. Proto je tak přitažlivý pro třídu parazitů.
V modelu technokracie je „třída“ v sociálně-ekonomickém smyslu údajně odstraněna. To je další chyba modelářů: technokracie vytváří nejtužší třídní strukturu, jakou si lze představit.
Ve své snaze zbavit se sociálně-ekonomické třídy technokraté přejmenovali třídní strukturu na “ vyzobávání práv“. Nesmírnou složitost lidské společnosti přirovnali ke „vyzobávacím právům“ pozorovaným ve stádech krav a kurnících. V důsledku toho dospěli k závěru, že nejlepší společenské uspořádání pro lidstvo je takové, „kde jsou jedinci [umístěni] co nejblíže vůči ostatním jedincům v souladu s „vyzobávacími právy“.
Tvrdili, že práva na vyzobávání získávají ti, kteří mají potřebné technické dovednosti a přirozené schopnosti vést. Údajně jsou tedy práva nezbytná k tomu, aby lidská společnost fungovala co nejefektivněji. Studijní kurz technokracie uvádí:
Pokud možno, nesmí dojít ke zvrácení přirozených „vyzobávacích práv“ mezi muži.
Technokraté nazvali své pojetí vyzobávacích práv „základem spontánní přirozené priority“. Svým poněkud křečovitým způsobem se zřejmě snažili popsat „spontánní řád“ navržený filozofy skotského osvícenství, který později oficiálně navrhli ekonomové jako Friedrich Hayek a Milton Friedman.
Ve své zdánlivé naivitě technokraté ignorovali „teorii elit“ Vilfreda Pareta, Gaetana Moscy, Roberta Michelse a dalších, která dokazovala, že politickou moc mají ti, kdo ovládají zdroje. Stejně jako technokraté i zastánci teorie elit tvrdili, že oligarchie je výsledkem jakési meritokracie.
Zatímco teorie elit i technokracie považovaly toto společenské uspořádání za nevyhnutelné, teorie elit na rozdíl od technokracie připouštěla, že moc může být zkorumpována a zneužita. Technokraté si zřejmě neuvědomovali nebo se rozhodli ignorovat pravděpodobnost, že tato korupce bude pokračovat i v jejich přepracovaném technokratickém systému.
V knize Technocracy Inc. Study Course se slovo „technokrat“ neuvádí. Místo toho „ústřední ředitelství“ obsazené „technicky vzdělaným personálem“ spravuje „celý společenský provoz a veškerou evidenci výroby a distribuce“ pro Technat. Všechny sociální, průmyslové a technologické „funkce“ prý byly vzájemně závislé, a proto mohl být celý funkční systém centrálně plánován a řízen.
Technate by údajně fungoval prostřednictvím pečlivého řízení různých „funkčních sekvencí“:
Základní jednotkou této organizace je funkční sekvence. Funkční sekvence je jeden z větších průmyslových nebo společenských celků, jehož jednotlivé části na sebe navazují v přímé funkční posloupnosti. Mezi hlavní průmyslové sekvence tak patří doprava (železnice, vodní cesty, letecké cesty, dálnice a potrubí); komunikace (pošta, telefon, telegraf, rozhlas a televize); zemědělství (zemědělství, chovatelství, mlékárenství atd.); a hlavní průmyslové jednotky, jako je textilní průmysl, výroba železa a oceli atd. Mezi sekvence služeb patří školství (to by zahrnovalo kompletní vzdělávání mladé generace) a zdravotnictví (lékařství, zubní lékařství, veřejná hygiena a všechny nemocnice a farmaceutické závody, jakož i ústavy pro zdravotně postižené).

Byly navrženy další „speciální“ funkční sekvence. Veškerý technologický a vědecký vývoj by byl řízen prostřednictvím kontinentální výzkumné sekvence. „Sekvence sociálních vztahů“ by dohlížela na právo a pořádek. Poroty měly být zrušeny a Sekvence sociálních vztahů by vytvářela všechna „pravidla“ a její ředitelé by následně vyšetřovali a posuzovali všechny, kdo by nefungovali efektivně. Jelikož by bylo zrušeno i soukromé vlastnictví, neexistovaly by žádné soudní spory ani spory o majetek.
Ke cti technokratů je třeba dodat, že otázku zákonnosti nepovažovali za rozhodující při určování morálnosti domnělého „zločinu“. Dokonce se vyhýbali i slovu „zločin“. Ironicky poukazovali na to, že právní systém je nekonečně zkorumpovaný a že takzvaná spravedlnost se dá koupit. Nedokázali však pochopit podstatu korupce, kterou identifikovali.
Technokracie padá na hubu, protože technokraté se nedokázali vcítit do svých spoluobčanů. V důsledku toho nedokázali mezioborově ocenit to, co Wilhelm Dilthey nazýval „vědami o člověku„. Pokoušeli se přetvořit společnost a přitom nedokázali ocenit, co je a jak se společnost utváří.
Tuto zásadní chybu v jejich přístupu ilustruje jejich pojetí „zločinu“. Ať už byla nezákonná, nebo ne, věřili, že veškerá kriminalita je zcela produktem „cenového systému“ a je oddělena od hrabivosti nebo zlovolnosti. Technokraté ignorovali motivy a protiprávní jednání a veškerou kriminalitu přisuzovali pouze prostředkům a příležitostem.
Sekvence ozbrojených sil by prosazovala pravidla stanovená Sekvencí sociálních vztahů a jednala v souladu se strategickými rozhodnutími Sekvence zahraničních věcí. Sekvence ozbrojených sil by koordinovala nejen vojenskou obranu Technatu, ale také vnitřní bezpečnost a výcvik a vybavení kontinentální policie.
Veškerá vnitřní bezpečnost by byla řízena v rámci „jediné jurisdikce“, přičemž kontinentální policie by prosazovala pravidla stanovená ředitelstvím sekvence sociálních vztahů.
Severoamerický kontinent měl být rozdělen na regiony řízené „Sekvencí pro kontrolu oblastí“. Na všechny funkční sekvence by dohlížela kontinentální kontrolní sekvence.
V technokracii tedy celý Technate řídí jeden samozvaný orgán:
Personál všech funkčních sekvencí se bude pyramidově rozdělovat podle schopností na vedoucí jednotlivých oddělení v rámci sekvence a výsledný generální štáb každé sekvence bude součástí kontinentální kontroly. Vláda podle funkcí! Kontinentální ředitel, jak už název napovídá, je hlavním výkonným orgánem celého společenského mechanismu. V jeho bezprostředním štábu jsou ředitelé ozbrojených sil, zahraničních vztahů, kontinentálního výzkumu a sociálních vztahů a kontroly oblastí. […] Kontinentálního ředitele vybírá z řad členů Kontinentální kontroly Kontinentální kontrola. Vzhledem k tomu, že tato Kontrola se skládá pouze z přibližně 100 členů, kteří se všichni navzájem dobře znají, není nikdo vhodnější pro tuto volbu než oni.
Společnost Technocracy Inc. možná doufala, že vytvoří systém, který všem zajistí „život v hojnosti“, ale technokratická redukce lidí na biologické stroje fakticky stanovila technokracii jako vrchol nelidské totality. Navzdory narážkám na spontánní řád, technokracie převrací ekonomické a sociální mechanismy, které by mohly potenciálně umožnit rozkvět spontánního řádu. Nahrazuje je dokonalým systémem centralizované moci a kontroly zdrojů.
Právě tento mechanismus umožňuje v současném společensko-politickém systému moci utlačovat obyvatelstvo. Jako Technate v kontinentálním a potenciálně globálním měřítku může tato moc jednat bez omezení.

Věda o sociálním inženýrství
V roce 1938 v Technocrat Magazine sv. 3 č. 4 , interní časopis Technocracy Inc., technokracie byla popsána jako:
Věda o sociálním inženýrství, vědecké fungování celého sociálního mechanismu k výrobě a distribuci zboží a služeb celé populaci.
Jak je popsáno výše, Technate se projevuje jako „vláda funkce“. To znamená, že „výroba a distribuce“ veškerého zboží, služeb a zdrojů jsou centrálně koordinovány prostřednictvím jediného systému „technologické kontroly“. Protože všichni občané v Technate jsou odkázáni na rozhodnutí Kontinentální kontroly, umožňuje to rozsáhlé sociální inženýrství prostřednictvím „vědeckého provozu“ samotné společnosti.
Po údajně vymýcené společensko-politické třídě – jejím nahrazením právy klovů – se společnost v Technate dělí na tři „funkční“ třídy. Děti a mládež jsou klasifikováni jako ti, kteří ještě nezačali svou „sociální službu v té či oné funkci“, pracující dospělí vykonávají svou „služební funkci“ až do důchodu, což technokraté označili jako „konec doby služby do smrt jednotlivce.“
V důsledku toho vědecké fungování společnosti umožňuje „službě“ „lidského zvířete“ působit jako „lidský motor“ pro efektivní fungování různých funkčních sekvencí. Jsou stanoveny limity pro celkové výdaje zdrojů napříč celým Technate, včetně lidských zdrojů. Aby funkční sekvence zůstaly „účinné“, nesmí být překročeny:
Dosažení těchto cílů bude výsledkem centralizovaného řízení se společenskou organizací vybudovanou podle funkčních linií, podobně jako operační síla jakékoli velké funkční jednotky současnosti, jako je telefonní systém nebo energetický systém. […] Obyvatelstvo musí být vycvičeno a organizováno tak, aby udrželo pokračování operace v rámci stanovených limitů.
Technokraté považovali lidskou „mysl“, „svědomí“ a „vůli“ za nadbytečné koncepty založené na „nevědomé, barbarské minulosti lidstva“. Lidská bytost byla považována za předmět, „který vydává určitou škálu pohybů a zvuků“, přirovnávaný ke psu nebo vozidlu. Účelem Technate bylo sociální inženýrství chování „lidského zvířete“ pro jeho vlastní dobro. The Study Course, mluvící o lidskosti, poznamenal:
Mohou být podmíněni tím, aby nepoužívali určitý jazyk, nejedli určitá jídla v určité dny, nepracovali v určité dny, nepářili se při absenci určitých obřadních slov pronesených nad nimi, aby se ani nevloupali do obchodu s potravinami pro jídlo. i když možná celé dny nejedli.
Kapitalistický „Cenový systém“ byl považován za „neefektivní“, protože „peníze“ byly produktem dluhu, který proto nevytvářel nic jiného než odpad. Technokracie tím, že zlikviduje kapitalistický „cenový systém“, navrhla, že náklady na zboží a služby lze určovat na základě energetických nákladů výroby. Odpovídající počet „energetických certifikátů“ by byl vytvořen dvakrát ročně, pod dohledem Continental Control, úměrně plánovanému celkovému energetickému výdeji Technate:
[E]energie je měřitelná v jednotkách práce – ergech, joulech nebo stopách v librách. […] Existuje velké množství různých účetních zařízení, pomocí kterých lze vést distribuci a záznamy o míře spotřeby celé populace. […] Tímto systémem jsou všechny knihy a záznamy týkající se spotřeby vedeny distribuční posloupností sociálního mechanismu. Příjmy jsou poskytovány veřejnosti ve formě energetických průkazů.
To by umožnilo komplexní dozorový stát, který by monitoroval a kontroloval transakce každého občana v Technate:
Evidenci příjmů a jejich útraty vede Distribuční posloupnost, takže pro Distribuční posloupnost je kdykoli snadné zjistit stav zůstatku neznámého zákazníka.
Ideou technokratů bylo, že všichni občané budou mít stejný podíl neobchodovatelných energetických certifikátů, které jim budou přiděleny, s nimiž budou získávat zboží a služby. To by bylo více než dostatečné pro jejich potřeby a vymýtilo by to chudobu a zajistilo by, aby všichni žili život v hojnosti.
Přidělené energetické průkazy by rovněž zaznamenávaly veškeré osobní údaje jednotlivého občana příjemce. V kombinaci se shromažďováním dat distribuční sekvence by to umožnilo přesné inženýrství společnosti zajištěním toho, že občan používal své energetické certifikáty tak, jak je uvedeno, aby byla zachována účinnost příslušné funkční sekvence:
Význam toho z hlediska znalosti toho, co se děje v sociálním systému a sociální kontroly, lze nejlépe ocenit, když si celý systém prohlédneme v perspektivě. Za prvé, jedna jediná organizace řídí a provozuje celý společenský mechanismus. Tato stejná organizace nejen vyrábí, ale distribuuje veškeré zboží a služby. Existuje tak jednotný systém evidence celého sociálního provozu a všechny evidence výroby a distribuce přehledné do jednoho centrálního ústředí. Tabulka informací [obsažených na Energetických průkazech] poskytuje úplný záznam o distribuci, resp. o veřejné spotřebě podle komodit, pohlaví, regionálního členění, povolání a věkových skupin.
Pochopení moci oligarchů ze strany technokratů bylo bohužel dětské. Ve snaze vytvořit spravedlivý systém rozdělování bohatství ve skutečnosti vymysleli model, který se dokonale hodí k nové formě bezuzdného kamarádského kapitalismu .
Kritika „bohatství“ společnosti Technocracy Inc, nastíněná v roce 1933 v publikaci „ Úvod do technokracie “, nebyla proti bohatství jako takovému, ale nově definovala, jak jej lze měřit a distribuovat:
V rámci cenového systému bohatství vzniká výhradně vytvářením dluhu. […] Fyzické bohatství se na druhé straně vyrábí přeměnou dostupné energie na formy využití a služby. […] Technologie zavedla novou metodologii vytváření fyzického bohatství.
Technokraté se také rozhodli, že těm, kdo mají právo klovat, „musí“ dostat „dostatečný prostor pro vyjádření individuální iniciativy“. Když se tyto faktory zkombinují s navrhovanou distribucí energetických certifikátů, prostor pro nový model kamarádského kapitalismu je téměř neomezený:
[E]energii lze alokovat podle použití, ke kterému má být použita. Částka požadovaná na nový závod, včetně silnic, domů, nemocnic, škol atd., a na místní dopravu a komunikace bude odečtena z celkové částky jako určitý druh režie a nebude účtována jednotlivcům. Poté, co budou provedeny všechny tyto odpočty, […] bude zbytek věnován na výrobu zboží a služeb určených ke spotřebě dospělou širokou veřejností. […] Pokud by tedy byly k dispozici prostředky na výrobu zboží a služeb […], každá osoba by měla příjem[.]
Předpokládané „spravedlivé“ rozdělení Energetických průkazů obyvatelstvu představovalo „zbytek“. Continental Control a všichni ředitelé a nadaní jednotlivci, kteří mají volnost uplatňovat svá individuální práva, se nejprve rozhodnou, kolik si musí vyčlenit, aby udrželi „vědecký provoz celého společenského mechanismu“. Lidem je přiděleno to, co zbylo, „pokud“ je nějaké „k dispozici“.

Globální technologické přístupy
V Americe třicátých let byly myšlenky prezentované technokraty absurdní. Nezbytný „všeprostupující“ sledovací systém byl technologicky nemožný. Dnes tomu tak není.
Technologická schopnost již existuje, aby umožnila novému druhu technokratů řídit populaci řízením našeho přístupu ke zdrojům. Pokroky v digitální technologii, které Světové ekonomické fórum popsalo jako čtvrtou průmyslovou revoluci , vedly k inteligentním sítím , internetu věcí (“IoT”) a požadovanému všeprostupujícímu sledovacímu systému .
Energetické průkazy jsou nyní zcela proveditelné. IoT, propojený s chytrou sítí, umožní neustálé sledování spotřeby energie v reálném čase a identifikaci toho, kdy a kde je využívána a kým. V současnosti se objevují argumenty , že musíme přijmout tuto úroveň kontroly nad našimi životy, abychom splnili své závazky vůči udržitelnému rozvoji.
EU již varovala své obyvatele, aby se připravili na příděl energie . Existují všechny důvody k podezření, že se to brzy bude týkat i nás individuálně. Například prostřednictvím vašeho osobního sledovače uhlíkové stopy , který lze snadno propojit s platbami provedenými vaší digitální měnou centrální banky („CBDC“) nebo nějakou její variací.
CBDC jsou „programovatelné peníze“, které může emitent ovládat za účelem omezení určitých transakcí. Potenciální omezení toho, kolik můžete utratit za energetické produkty, jako je spotřeba paliva nebo domácí energie.
Bývalý viceguvernér Bank of China a současný náměstek generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu (“MMF”), Bo li, řekl na sympoziu MMF o Digitálních měnách centrální banky pro finanční začlenění: Rizika a odměny :
CBDC může umožnit vládním agenturám a hráčům ze soukromého sektoru naprogramovat [CBDC] tak, aby vytvářely inteligentní smlouvy, aby umožnily cílené politické funkce. Například[,] sociální dávky […], spotřební kupony, […] potravinové lístky. Programováním mohou být peníze CBDC přesně zacíleny [na] to, jaký druh [věcí] lidé mohou vlastnit a k jakému účelu [ke kterému] mohou být tyto peníze použity.
To je přesně ten „mechanismus sociální kontroly“, který technokracie obhajuje. Jak je uvedeno ve studijním kurzu:
Lidské bytosti, když jsou krmeny, ubytovány a oblečeny způsobem, který není příliš nepohodlný, a když je jim mezi sebou umožněn normální sociální vztah, mají tendenci krystalizovat své rutinní činnosti do neměnných společenských návyků. […] Pokud se však […] tyto návyky stanou neslučitelnými se stejnými biologickými potřebami jídla, oblečení atd., je pozorováno, že společenské návyky jsou vždy znovu upraveny […] „Společenská změna,“ stručně poznamenal Howard Scott, „ má tendenci se vyskytovat rychlostí přímo jako přiblížení přední části žaludku k páteři. […] Dokud jsou lidské bytosti dostatečně zásobeny základními biologickými potřebami, jídlem, nezbytným množstvím oblečení a bydlení a společenskými a sexuálními možnostmi, budou fungovat rutinním způsobem, aniž by narušily své podmíněné reakce nebo podmíněné zábrany. .
Ti, kdo oceňují technokratickou vládu, si ji představují jako technokracii a následně předpokládají, že technokracie není nic, čím by se měli znepokojovat. Nechápou, co je technokracie. Technate je nejkomplexnější formou tyranie, jakou kdy lidstvo vymyslelo.
Možná to nebylo to, co technokrati zamýšleli, ale byli ochromeni svou pýchou na svou vlastní proklamovanou objektivitu a nesprávně předpokládali, že Kontinentální kontrola bude altruistická a stejně objektivní. Jejich arogance je zaslepila vůči realitě lidské přirozenosti, které ani nerozuměli, ani si s ní nepočítali.
Technate degraduje občana na status psa nebo stroje. Existujeme pouze proto, abychom sloužili Continental Control a funkčním sekvencím. Ty budou vedeny nedotknutelnou třídou parazitů, kteří si nárokují právo klovat a absolutní autoritu nade všemi.
Osobně jsem proti této myšlence.
CELÝ ČLÁNEK ZDE: zdroj https://expose-news.com/2022/12/08/technate-a-power-that-can-oppress-without-restraint/