, , , , ,

Pavel J. Hejátko : Československo – židovský projekt v srdci Evropy

Pavel J. Hejátko : Československo – židovský projekt v srdci Evropy

16. 05. 2026

První světová válka skončila naprostým kolapsem dosavadního evropského řádu, který byl založen na mocenské stabilitě tří impérií – ruského, německého a rakousko-uherského. Revoluční vlny, které tyto země zasáhly, vynesly k moci politické síly, jejichž prvořadým cílem bylo zajistit absolutní propojení národních finančních a ekonomických struktur s globálními mocenskými centry. V Rusku byly tyto plány úzce spjaty s upevňováním politické moci Lva Trockého, avšak nakonec je naštěstí zmařil Stalinův „převrat“. Naproti tomu v Německu a v rozpadajícím se Rakousko-Uhersku se těchto cílů podařilo plně dosáhnout. 

​Po válce se centrum globální finanční dominance přesunulo do Spojených států. Právě zde se formovaly instituce, které sehrály rozhodující roli při budování evropského „pilíře“ budoucího světového státu. Zaprvé se USA staly hlavním věřitelem největších evropských států, čímž z finanční závislosti vytvořily klíčový nástroj kontroly nad celou Evropou. Zadruhé zde vznikaly nové „think tanky“, které projektovaly systémy globálního řízení a koordinovaly aktivity světových elit.

​Zakladatel nově nezávislého Československa Tomáš Garrigue Masaryk sehrál v poválečných dějinách střední Evropy zásadní úlohu díky svým blízkým vazbám na finanční kruhy z Wall Street. Podle názoru řady badatelů byl Masaryk, narozený na Moravě, nemanželským synem bohatého Žida Nathana Redlicha a jeho služebné, která byla moravskoněmeckého původu. Masaryk se proto těšil mimořádným sympatiím a podpoře židovské komunity v New Yorku, která si vysoce cenila jeho služeb v roli právníka při obhajobě Leopolda Hilsnera. Ten v Čechách čelil trestu smrti za vraždu křesťanské dívky.

Hlavním faktorem však byly Masarykovy hluboké sympatie k sionismu, které získal pod vlivem myšlenek Achada Ha’ama, jemuž dokonce věnoval samostatnou esej. Masaryk sice uznával politické cíle sionismu, ale toto hnutí vnímal spíše jako cestu k duchovnímu obrození židovského národa. Požadoval pro něj status zvláštní národní skupiny, která by rozvíjela své vlastní náboženské a kulturní tradice. Během svého exilu za první světové války (v Ženevě, Paříži, Londýně, Chicagu, Washingtonu, Bostonu a dalších městech) se seznámil s mnoha vlivnými sionistickými osobnostmi, které byly úzce spojené s Davidem Lloydem Georgem a Woodrowem Wilsonem. To výrazně posílilo jeho postavení jako společensko-politické autority.

​Mezi tyto osobnosti patřili:

  • Louis L. Brandeis – první židovský člen Nejvyššího soudu USA, který hrál důležitou roli v americké podpoře Balfourovy deklarace.
  • Stephen S. Wise – rabín, zakladatel Federace amerických sionistů a organizátor Světového židovského kongresu.
  • Julian W. Mack – člen představenstva Amerického židovského výboru, první prezident Americké sionistické organizace a předseda Výboru židovských delegací na Pařížské mírové konferenci v letech 1919–1920.
  • Nachum Sokolov – prezident Světové sionistické organizace.
  • Chajim Weizmann – stoupenec názorů Achada Ha’ama, který ovlivnil přijetí Balfourovy deklarace, prezident sionistické organizace a první prezident budoucího státu Izrael.

​Během první světové války, v době svého pobytu v USA, se Masaryk stal klíčovým účastníkem realizace americké strategie demontáže a následné rekonstrukce habsburské říše. Byl v podstatě pověřen stejným úkolem, jaký vykonával Lev Trockij v Rusku. Již v červenci 1915 Masaryk jménem tehdy ještě neexistujícího Československa vyhlásil válku Rakousko-Uhersku. Prostřednictvím dalšího amerického agenta a budoucího zástupce amerických tajných služeb v Petrohradu, českého Žida Emanuela Vosky, vytvořil v Rusku Československý sbor. Ten se proslavil svými činy (z nichž nejvýznamnější je krádež ruského zlata v hodnotě 650 000 000 tehdejších rublů) a stal se hlavním mechanismem pro přesun bohatství nezbytného pro výstavbu nového státu. V podstatě tak můžeme říci, že na vznik Československa se nedobrovolně složili obyvatelé carského Ruska.

​Po únorové revoluci v Rusku byl Masaryk jmenován politickým velitelem tohoto sboru. Odcestoval do Ruska, kde na setkání československých vojáků v Kyjevě vyhlásil vytvoření Národní rady jako centra boje za národní nezávislost. Po říjnové revoluci se tato samozvaná vláda přesunula do Petrohradu a následně do Moskvy, kde v březnu 1918 Masaryk a Trockij podepsali dohodu o spolupráci. Její podstatou bylo, že Čechoslováci přispějí ke stabilizaci Trockého režimu. Vše se dělo na pokyn amerického vedení a s jejich finančními prostředky (americký Kongres na tuto operaci vyčlenil 7 milionů dolarů). V říjnu 1918 byl Masaryk po příjezdu do USA jmenován do čela Středoevropské unie (jakéhosi prototypu socialistických zemí východní Evropy), která uzavřela vojenskou alianci se Spojenými státy. Poté vyhlásil nezávislost Československa, čímž zasadil válkou zdevastovanému Rakousko-Uhersku smrtelnou ránu.

​Ovšem samotný účel vytvoření dříve neexistujícího československého státu byl velmi jasný: vytvořit ve střední Evropě útvar, který bude zcela pod kontrolou sionismu. Jeho hranice byly vytyčeny tak, aby žádná národnost netvořila většinu. Na území Čech, Moravy, Slovenska, části Slezska a Podkarpatské Rusi žili Němci, Slováci, Maďaři a Rusíni, takže Češi tvořili méně než polovinu obyvatelstva. To z nich v rámci celého státu činilo národnostní menšinu. Klíčovou roli však sehráli čeští, němečtí, slovenští a maďarští Židé. Samozřejmě většinou obchodníci, podnikatelé a příslušníci svobodných povolání, kteří se ihned stali skutečnými pány země. Tato role Československa jako silného židovského státu uprostřed Evropy pokračovala i po druhé světové válce a totéž platí dvojnásob pro současnou „Česko”.

​Výbor židovských delegací, zřízený v březnu 1919 pro účast na Pařížské mírové konferenci, sehrál významnou roli při určování hranic Československa i dalších východoevropských států. Jeho úkolem bylo upozornit mezinárodní veřejnost na situaci Židů ve střední, východní a jihovýchodní Evropě a usilovat o mezinárodní záruky na ochranu jejich práv. Na práci výboru se podíleli zástupci židovských rad z většiny evropských obcí, Americký židovský výbor a delegáti z Palestiny, Světové židovské organizace a B’nai B’rith. Právě tato organizace předložila memorandum požadující, aby smlouvy s novými státy obsahovaly ustanovení zaručující rovná občanská a politická práva všech národnostních menšin a jejich autonomii v kulturním a náboženském životě. Toto memorandum mělo rozhodující vliv na smlouvy, které Společnost národů podepsala s Rakouskem, Bulharskem, Maďarskem, Řeckem, Polskem, Rumunskem, Tureckem, Československem a Jugoslávií. Ačkoli se smlouvy formálně vztahovaly na všechny menšiny, jejich zvláštní význam pro Židy nebyl žádným tajemstvím.

​Československo, sloužící jako vzor „tolerance“, sehrálo klíčovou roli v realizaci sionistické strategie kontroly nad evropskými elitami. Není náhodou, že právě zde byl s ideologickou a finanční podporou sionistického hnutí rozvinut program budování panEvropy neboli „Spojených států evropských“, připisovaný hraběti Richardu Nikolausi von Coudenhove-Kalergi.

​Richard Nikolaus von Coudenhove-Kalergi byl synem Heinricha Coudenhove-Kalergiho, rakousko-uherského diplomata. Vyrůstal v kosmopolitním prostředí: jeho matka byla Japonka a otec pocházel z aristokratické rodiny s kořeny vlámskými, řeckými, polskými, norskými, německými i francouzskými. Narodil se v Tokiu, vyrůstal v německých Čechách, studoval ve Vídni a po válce si zvolil československé občanství. V roce 1922 vstoupil do vídeňské zednářské lóže Humanitas, a i když ji později opustil, udržoval vazby na zednářství v Evropě i USA.

​Projevoval zvláštní zájem o judaismus, což bylo ovlivněno jeho otcem, který studoval otázky antisemitismu a byl přítelem Theodora Herzla. Disertační práce Heinricha Coudenhove-Kalergiho „Podstata antisemitismu“ byla čirou náhodou obhájena na Karlově univerzitě v době, kdy tam vyučoval Tomáš Masaryk, a oba se dobře znali. Významné je také to, že první i poslední manželka Richarda Coudenhove-Kalergiho byly Židovky. V roce 1921 publikoval Kalergi článek „Češi a Němci“, kde poprvé rozvedl myšlenku panevropanství. V roce 1922 předložil projekt sjednocení Evropy a uspořádal první setkání příznivců ve Vídni za účasti 6 000 delegátů. Následně vydal manifest „Pan-Evropa“ a začal vydávat stejnojmenný časopis. Oficiálními cíli bylo ekonomické, politické a kulturní sjednocení Evropy, které by čelilo konfliktům a zajistilo evropskou hegemonii proti USA a SSSR. Kalergi odmítl účast Anglie a jako motor sjednocení viděl francouzsko-německou spolupráci. Fáze sjednocení měly zahrnovat panevropskou konferenci, úřad, arbitrážní unii, celní unii a nakonec konfederaci.

​Podle Kalergiho bylo podmínkou sjednocení vytvoření jediného „evropského národa“ založeného na křesťansko-helénských kořenech. Zatímco politicky svět dělil na pět sfér (americkou, evropskou, východoasijskou, ruskou a britskou), kulturně jej dělil na čtyři: evropskou, čínskou, indickou a arabskou. Panevropskou federaci vnímal jako šestý projekt sjednocení Evropy po říších Alexandra Velikého, Julia Caesara, Karla Velikého, papeže Inocence II. a Napoleona I. Jak napsal: „Kdyby Napoleon zvítězil u Lipska, Spojené státy evropské by dnes již existovaly – s bonapartistickým nebo republikánským režimem.“

​Cestu k této „Šesté Evropě“ vydláždily poválečné revoluce. Kalergi do Evropy zahrnul i Rusko, věřil, že se v budoucnu kulturní hranice mezi Evropou a Asií posune až k Altaji a Evropa se rozprostře až k Tichému oceánu. „Šestá Evropa,“ poznamenal, „sahá tak daleko na východ, jak daleko sahá demokratický systém.“ Kulturně odmítal definici národa na základě pokrevního příbuzenství a upřednostňoval duchovní společenství. „Pokud tento duch panevropské kultury zvítězí v boji o svou existenci, pak se každý slušný Němec, Francouz, Polák nebo Ital může v budoucnu stát dobrým Evropanem.“ Navrhl i oddělení národa od státu: „Pojem ‚občan svého státu‘ zastará, stejně jako pojem ‚církev‘, a ustoupí principu: svobodný národ ve svobodném státě.“ To mělo vyřešit i problém hranic: „Existuje pouze jeden radikální způsob, jak spravedlivě a trvale vyřešit otázku evropských hranic. Tato cesta se nenazývá přesun hranic, ale jejich odstranění.“

​Kalergi také plánoval, že panevropský zákonodárný sbor zakáže nacionalistickou perzekuci a propaganda národní nenávisti bude trestána jako velezrada vůči Evropě. Všechny tyto plány však měly i svou skrytou rovinu, kterou nastínil v knize „Praktický idealismus“ z roku 1925. Tato kniha není zmiňována na oficiálních stránkách Panevropské unie a v Německu je de facto v tichosti ignorována či zakázána. V „Praktickém idealismu“ Kalergi ospravedlňuje duchovní vedení judaismu v evropské civilizaci a potřebu transformovat Židy ve vládnoucí elitu. Podle něj je křesťanství pouze regenerací judaismu. Tvrdil, že „pokud jsou Číňané eticky dominantní na Východě, pak jsou Židé na Západě.“ Dnešní židovští socialističtí vůdci podle něj usilují o „vymýcení prvotního hříchu kapitalismu a dovedení světa k ráji na zemi.“

​Kalergi otevřeně nazýval Židy „vedoucí duchovní rasou Evropy“. Rozlišoval mezi masami (lidmi kvantity) a dvěma rasami „lidí kvality“, tedy dědičnou šlechtou a Židy. Židé však tvoří tzv. „šlechtu mozku“. Tvrdil, že staleté pronásledování křesťany judaismus očistilo: slaboši odpadli a zůstala jen ostřílená komunita, kterou Evropa nevědomky povýšila na „národ vůdců“. Jako typické představitele uváděl Lassalla, Trockého (kterého nazýval „národním hrdinou“), Einsteina či Bergsona.

​O budoucnosti většiny napsal: „Člověk v daleké budoucnosti bude smíšené krve. Rasy a třídy zmizí… Budoucí eurasijsko-černošská rasa, podobná svým vzhledem starověkým Egypťanům, nahradí rozmanitost národů rozmanitostí osobností.“ Předchůdcem tohoto „planetárního člověka“ je podle něj Rus, protože má nejméně rasových rysů. Kalergiho vize byla jasná: Evropané se smísí a zmizí jako jednotlivci, zatímco elity nahradí židovská duchovní kasta. „Mírový a socializovaný Západ už nebude potřebovat žádné vládce ani nadvládce, ale pouze vůdce, pedagogy a vzory.“ Cílem bylo „přejít od nespravedlivé nerovnosti ke spravedlivé nerovnosti, od ruin pseudoaristokracie ke skutečně nové aristokracii.“

​Tyto principy jsou v souladu s myšlenkami „duchovního sionismu“ Achada Ha’ama. Kalergiho blízký vztah s Masarykem a jeho mecenáši z Wall Street, Paulem Warburgem a Bernardem Baruchem, je prokázaným faktem. V roce 1924 se Kalergi setkal s Masarykem a ten myšlenkám „panEvropy“ řekl jasné „ano“. Téhož roku obdržel od barona Louise Rothschilda zprávu, že Max Warburg z Hamburku (ředitel banky M.M. Warburg & Co.) chce jeho hnutí financovat. Warburg okamžitě nabídl 60 tisíc zlatých marek a v roce 1925 zorganizoval Kalergiho cestu do USA za Paulem Warburgem a Bernardem Baruchem. V USA se Kalergi setkal i s plukovníkem Housem, Owenem Youngem a Walterem Lippmannem. Velkého zastánce našel v Nicholasi Murrayi Butlerovi (šéfovi Carnegieho nadace a Pilgrim Society). Před odjezdem byl založen Americký smíšený výbor pro panevropskou unii, který vedl Stephen Duggan, šéf Rady pro zahraniční vztahy.

V roce 1926 se ve Vídni konal první Panevropský kongres a Kalergi se stal prezidentem hnutí. Hnutí nejúspěšněji působilo v Československu díky podpoře Masaryka a Edvarda Beneše. K panevropanství se přidali politici a intelektuálové jako Bernard Shaw, Paul Valéry, Heinrich a Thomas Mannovi, José Ortega y Gasset, Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Sigmund Freud, Albert Einstein, Miguel de Unamuno, Ignaz Seipel, Léon Blum, Gustav Stresemann, Konrad Adenauer či Bruno Kreisky. Nejaktivnější byl francouzský premiér Aristide Briand.

​V Německu myšlenku podpořil i Hjalmar Schacht, který v říjnu 1932 prohlásil: „Za tři měsíce se Hitler dostane k moci… Hitler vytvoří panEvropu. PanEvropu může vytvořit jen Hitler.“ V roce 1933 se Kalergi setkal s Karlem Haushoferem a v roce 1936 s hrabětem Galeazzem Cianem a Benitem Mussolinim. Kalergiho projekty zahrnovaly evropskou hymnu (tou měla být Beethovenova Óda na radost), vlajku (červený kříž na zlatém kruhu s 12 hvězdami), měnu, centrální banku, evropské občanství, ústavu a společnou obranu. V Londýně ho Wickham Steed seznámil s lidmi jako lord Robert Cecil, Ramsay MacDonald, Lionel Curtis, H. G. Wells a Bernard Shaw.

​Kalergiho projekty tak vytyčily cestu k vytvoření sjednocené Evropy a on sám je právem nazýván „duchovním otcem“ Evropské unie. Šlo o demontáž národních států a vytvoření jednotného finančního prostoru, který by ukončil národní geopolitické projekty. K tomuto účelu byl nakonec využit i nacistický projekt násilného sjednocení Evropy, který měl za účasti Vatikánu vynést k moci lidi s „imperiálním“ myšlením, schopné tvořit jádro nové panevropské elity. Vznik Československa v srdci Evropy byl zcela definovaný potřebou mezinárodních finančních a politických sionistických kruhů rozšířit na starém kontinentu sféru vlivu, která přetrvá navěky.

 

ZDROJ:

https://hejatko.art/blog/ceskoslovensko-zidovsky-projekt-v-srdci-evropy/

/přidal
, , , ,

Jindřich Kulhavý:To musí být provokace

Jindřich Kulhavý:To musí být provokace

17. 05 2026

www.inadhled.live    Brněnský sraz členů sudetského Landsmannschaftu je fackou celému českému národu. To především. Posselt veřejně a dlouhodobě lobuje v Bruselu za tlak na zrušení Benešových dekretů, otevřeně o nich hovoří i nyní a zcela nezakrytě žádá ukončení jejich platnosti.

  Ostudou je, že se vůbec někdo u nás snížil k tomu, aby Sudeťákům pomohl s organizací jejich provokace. Ještě horší je, že ji okázale a vehementně podporují naši politici, někteří umělci, hochštapleři a Dominik Hašek. Jejich chování je nejen ubohé, ale i alarmující. Je naprosto evidentní hraniční čára mezi občany uvědomující si reálnou historii a těmi, kterým je naše země úplně lhostejná a v podstatě se považují za cokoliv jiného než za Čechy. Je s podivem, že téměř polovině voličů je de facto jedno, že se tu mají sejít potomci Němců, kteří se spolupodíleli na obsazení Československa, smrti více jak 340 000 krajanů. Ještě těsně před koncem války stáli na straně nacisty Hitlera a Slovany považovali za méněcennou podrasu. Jejich následný odsun byl nutností a možná pro mnohé i záchranou před oprávněným lynčem.

Seznam těch, kteří volají po usmíření, je dlouhý. Vzhledem k tomu, že nám Německo dosud nevyplatilo válečné reparace, s ohledem na vítání Hitlera Sudeťáky a jejich tehdejší chování k dosavadním sousedům, je jakékoliv usmíření z naší strany nemožné. Křivdy, kterých se dopouštěli Němci na nás, jsou s odsunem nesrovnatelné a mnohem větší. Navíc samotný Posselt se stylizuje do podoby Hitlera, čímž se hlásí k jeho památce. Ani příjezd bavorského premiéra Södera, dalšího odpůrce Čechů a Benešových dekretů, kterého navíc Petr Pavel pozval den po sjezdu na Pražský hrad, není možno vnímat pozitivně. Jde o výsměch české státnosti, svrchovanosti a hrdosti. Každý tu vzpomíná na rok 1968, i přes minimální účast Rusů na tehdejší „solidární výpomoci“ vojsk Varšavské smlouvy tu dosud existuje protiruská hysterie, ale za zabíjení Čechů za 2.světové války se snad máme Sudeťákům omlouvat? Extrémem byl navíc názor, kdy jistému pánovi vadilo, že Němci prohráli válku a že by nám pod nimi bylo lépe. Tuší ten tupec, že by nás časem Germáni vyhladili úplně?

Kolaborací s nacisty proslula už rodina Havlů. Blízko k nim měli Schwarzenbergové, nyní se k nim hlásí velká část naší politické scény a médií. Začalo to podporou nacistického kyjevského režimu a adorací Bandery či Vlasovců, obrovskou nenávistí k Ruské federaci, pokračuje to vítáním Landsmannschaftu. V podstatě celá opozice ignoruje většinu ve Sněmovně a hlásí se tím k Hitlerovu odkazu. V jejím čele stojí prezident Pavel a předseda Senátu Vystrčil. Ten se dokonce na sněm do Brna pozval. Stejně tak předseda Top09 Havel. Zapomenout nesmíme ani samozvané kulturní elity a zcela jistě se přidají i média. Dominik Hašek už se také ztrapnil, když Sudeťáky nazval jako spoluobčany a vítá je zde.

Chování opozice vnímáme stejně jako celý sjezd, tedy jako provokaci nejtěžšího kalibru. Cokoliv udělá současná vláda, je přesným opakem toho, jak uvažuje bývalá Pětikoalice. Jestliže byla společnost rozdělena, pak nyní je obraz dvou politických břehů doslova ukázkou naprosto protichůdného uvažování. Jsme si jistí skutečností, kdyby se vláda rozhodla uvítat Posseltovu partičku, Fialovci a hradní kašpar či Milion chvilek by volali po zákazu sněmu sudetského Landsmannschaftu. Takže po odsouzení sešlosti vládní koalicí musí ta bývalá naopak jásat nad blížící se akcí. A nejlépe se přijet poklonit. Nechat psát Seznam, Forum24 a vysílat veřejnoprávní média o vstřícnosti Němců, vysvětlovat, že to tenkrát nemysleli špatně a vlastně nás chtěli ochránit před Sověty.

Je mi na zvracení. Jsem Čech pyšný na Přemysla Otakara II., Karla IV., na husity a Žižku, rád si přečtu informace o významu Československa z období 1.republiky. Vážím si českých letců startujících z Anglie či pozdějšího armádního generála a prezidenta Ludvíka Svobody. I přes negativní postoj ke komunistům mne těšilo, že jsme byli na špici mezi státy RVHP a po listopadu 1989 bez zásadních dluhů. S Havlem přišly nejdříve euforie, později rozladění a nakonec zklamání, za které mohla nastupující politická reprezentace nemající národní hrdost. Ovšem to, co je nyní na straně opozice, to je prostě bída a neštěstí. Dost možná se jedná o vlastizradu, jen tu chybí někdo, kdo by ji potrestal. Přidávám se tak k těm, kteří protestují proti této akci a prosím, zapamatujte si každého, kdo pro ni zvedl ruku. Takový člověk nemá o Českou republiku a její občany žádný zájem a je ochoten nás vyměnit za pár eur.

Jindřich Kulhavý

 

 

/přidal
, , , ,

Pavel J. Hejátko : Vlasovská anabáze aneb od liberálních pohádek po historickou paměť

Pavel J. Hejátko : Vlasovská anabáze aneb od liberálních pohádek po historickou paměť

14. 05. 2026

Genetika zrady: Armáda postavená na hromadách mrtvol​

Vlasovci nebyli žádnou „třetí silou“ ani alternativou k bolševismu, jak se nám snaží namluvit novodobí revizionisté. Byla to ozbrojená lůza zformovaná z trosek lidské důstojnosti v německých zajateckých táborech. 1. divize ROA pod velením Sergeje Buňačenka byla složena z mužů, kteří vyměnili čest za německý žold v době, kdy nacistická bestie pálila jejich rodné vesnice. Než se objevili u Prahy, měli už sebou roky krvavých lázní na východě. Od vypalování vesnic, mučení partyzánů i asistenci u holokaustu. Do Prahy tak ani zdaleka nepřišli jako osvoboditelé, nýbrž jako váleční zločinci na útěku, kteří věděli, že pro Třetí říši jsou již jen postradatelným odpadem a pro Rudou armádu zcela pochopitelným terčem. Jejich „odboj“ tak začal až v momentě, kdy už nebylo komu jinému sloužit.

Parazitování na českém zoufalství​

Když 5. května 1945 začala Praha pod vedením generála Kutlvašra krvácet na barikádách, Vlasovci v tom neviděli boj „slovanských bratrů“, to je alibistická a propagandistická lež, kterou dnes šíří fašizující liberální kruhy. Jediné, co v této situaci viděli, byla příležitost k politické prostituci. Buňačenko jednal svévolně, proti vůli samotného Vlasova, a sledoval čistě egoistický cíl: získat politický azyl v poválečném Československu. Využili zoufalou situaci nekomunistického odboje a vklínili se do bojů jako parazit na těle krvácejícího města. Zatímco čeští vlastenci umírali pod pásy německých tanků, Vlasovci si chladně kalkulovali, kolik německých životů musí ještě obětovat, aby si tím u Západu vyprosili milost. Byla to odporná obchodní transakce s krví, nikoliv akt hrdinství a chrabrosti z lásky k Čechům…

 

Celý článek si můžete přečíst zde:

https://hejatko.art/blog/vlasovska-anabaze-aneb-od-liberalnich-pohadek-po-historickou-pamet/

/přidal
, , , ,

Kdo v Brně skutečně stojí za srazem Sudeťaků a co je jeho cílem?

Kdo v Brně skutečně stojí za srazem Sudeťaků a co je jeho cílem?

13/Květen/2026

 

V následujících dnech v Brně proběhne sraz Sudetoněmetského landsmanschaftu, který proběhne na základě pozvání organizace meeting Brno, kterou financuje radnice ve městě.

Překvapivě si nikdo neklade otázku, kdo skutečně vězí za tímto podivným spolkem.

Pravda je (ne) překvapivá, jsou za tím brněnské židovské rodiny, které ovládly město po roce 1989.

Cílem je rozeštvat Čechy proti Němcům a odsunout pozornost od jejich dlouhodobé agendy.

Není překvapením, že jejich strany jako ODS, TOP09, STAN atd, které ovládají pomocí jejich místního Epstein systému (jejich politici jsou bud zkorumpovaní, nebo devianti,nebo oboje a v Praglu je to úplně stejné), se snaží podobné protičeské perverze podporovat a krýt.

Moraváci by se měli probrat a začít řešit skutečné příčiny problémů.

David z Brna

článek nemusí vyjadřovat názor redakce

ZDROJ:

https://ceskavec.com/2026/05/kdo-v-brne-skutecne-stoji-za-srazem-sudetaku-a-co-je-jeho-cilem

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
  • SWIFT: KOMBCZPP

 

/přidal
, , , ,

Pavel J. Hejátko : Sudetoněmecký landsmanšaft – dekadentní návrat domů

Pavel J. Hejátko : Sudetoněmecký landsmanšaft – dekadentní návrat domů

10. 05. 2026

Historie v českém podání bohužel často není jen vědou, ale i ubrečenou pohádkou o věčné oběti, která jen pasivně čeká, ke komu se přitulí, aby přežila. Název „Návrat domů“ v souvislosti se Sudetoněmeckým landsmanšaftem, tak není pro Čechy jen enigmaticky oprávněnou zlostí za napáchaná příkoří, je to i brutálně nepříjemně nastavené zrcadlo. Zrcadlo, které neodráží jen tváře tuzemských a exilových hrdinných odbojářů, ale i tváře pilných a šikovných dělníků v nacistické zbrojnici, kteří se v květnu 1945 bleskově převlékli z montérek Wehrmachtu do pásek Revolučních gard, aby zakryli kolaboraci krví svých sousedů. Tento „návrat“ tak vnímají Češi nejen jako hrozbu pro své domovy, ale i pro svou pečlivě pěstovanou iluzi o morální čistotě národa, který se také bohužel po šest let podílel na hladkém fungování vyhlazovací mašinérie.

 

​Protektorát: Nejvýkonnější dílna Třetí říše

​Zatímco se Evropa topila v krvi a popelu, v „srdci Evropy“ se pilně, poctivě a v továrnách i za přídavky na jídlo, pracovalo. Český dělník byl pro Hitlera a Heydricha strategickým pokladem. Byl disciplinovaný, technicky brilantní a jeho „odboj“ se povětšinou omezoval jen na drobné krádeže materiálu, zatímco z bran továren vyjížděly tisíce bezchybných strojů. Před 15. březnem 1939 fungoval tuzemský průmysl na čtvrtinu kapacity, ale pod křídly Říše zažil nevídaný boom. Němci získali přístup ke kolosální kapacitě, která jim umožnila vybavit 35 divizí materiálem, jenž byl srovnatelný s celou tehdejší britskou produkcí. Česká ekonomika se v rámci Protektorátu samozřejmě stala integrální součástí německého válečného úsilí. Klíčovým faktem zůstává, že naprostá většina z oněch 360 000 zavražděných Čechů (s výjimkou Židů v transportech) nebyla „náhodnými kolemjdoucími“, ale aktivními komunisty, odbojáři nebo lidmi, kteří se přímo znelíbili Říši svou neochotou s ní spolupracovat. Říše totiž nepotřebovala mrtvé české dělníky, potřebovala jejich klid na práci pro Wehrmacht.

​Hetzer jako symbol české „šikovnosti“ a kolaborace

Celý článek si můžete přečíst zde:

https://hejatko.art/blog/sudetonemecky-landsmansaft-dekadentni-navrat-domu/

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
  • SWIFT: KOMBCZPP

 

/přidal
, , , ,

Pavel J. Hejátko : Slovanský holokaust – vymlčená historie

Pavel J. Hejátko : Slovanský holokaust – vymlčená historie

09. 05. 2026

Nastal čas otevřeně hovořit i o genocidě slovanských národů a o tom, že historie holokaustu je mnohem širší a komplexnější než jak je nám v současnosti představována. Mnozí slyšeli biblický příběh o Noemovi, který měl tři syny – Jafeta, Šéma a Cháma (mohou být uvedeni i v jiném pořadí). Chám byl Noemem proklet prostřednictvím svého vnuka Kanaana (Chámova syna) za to, že se posmíval svému otci, což není v biblických studiích jako disciplíně nijak kontroverzní. Následující bod už ale je: který z Noemových synů je starší: Šém nebo Jafet? To je pro pochopení dalšího vývoje vztahu Židů a Slovanů docela klíčové.

 

Je známo, že potomci Šéma se nazývají Semité, potomci Jafeta se nazývají Jafetité a potomci Cháma se nazývají Chamité. Do druhé skupiny patří především kmenové národy Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Mezi Semity patří nejen Židé, ale také Arabové (vědci se domnívají, že jsou dokonce ještě semitštější než Židé), Malťané, Asyřané, několik etiopských národů, obyvatelé jemenského ostrova Sokotra a několik národů na jihu Arabského poloostrova.

Jafetité tvoří dvě třetiny všech národů a národností na zemi. V Bibli se o nich ale píše jen velmi málo. Šém byl považován za Noemova nejstaršího syna, protože z jeho rodu později vzešel Spasitel světa, Ježíš Kristus.

Existuje stará Bible (slovanská Bible nebo překlad ze Septuaginty – řeckého textu), která říká, že Jafet je o dva roky starší než Šém. Počkejte! Ale tohle se nenachází ani v ruském synodním překladu, ani v ekvivalentní latinské Vulgátě. Proč?

Církevněslovanský text je nejpřesnější. Septuaginta (překlad sedmdesáti komentátorů z nejstarších výtisků Tóry – Mojžíšova Pentateuchu) je totiž nejpřesnějším překladem Písma svatého. Kumránské rukopisy, objevené ve 40. letech 20. století na břehu Mrtvého moře, to potvrzují: aramejský text Matoušova evangelia, text Septuaginty a nejstarší výtisky Pentateuchu jsou identické. Ruská a latinská Bible byly přeloženy z jiného zdroje, a to z masoretských textů Písma svatého, které byly editovány židovskými mudrci od druhé poloviny prvního století n. l. (existuje vzácná kniha „Dvě Bible – dvě cesty“, která vše velmi podrobně vysvětluje).

Celý článek si můžete přečíst zde:

https://hejatko.art/blog/slovansky-holokaust-vymlcena-historie/

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
  • SWIFT: KOMBCZPP
/přidal
, , , , , ,

Ladislav Větvička:Pokud Kyjev uskuteční své zločinné plány v době oslav Velkého vítězství, úder bude namířen mimo jiné i na centra rozhodování

Ladislav Větvička:Pokud Kyjev uskuteční své zločinné plány v době oslav Velkého vítězství, úder bude namířen mimo jiné i na centra rozhodování

7.5.2026

iDNES: Česko zasáhnou silné bouřky. Experti varují i před kroupami nebo požáry. Od jihozápadu, konkrétně z německého Bavorska, má dorazit rozsáhlejší bouřkový systém, který zasáhne oblast Šumavy.

Ti experti su srandovni. Keru oblast by asi ta buřka, kera ide z Bavorska, měla zasahnut, když ne Šumavu? Bo Beskydy ani Jeseniky na hranici s Bavorskem nesu…

 

Z FB: „Prezident Petr Pavel“:

Hradní kancléř 11:22: O těch fotkách v Polsku nic nevíme, je to fake.

Hradní kancléř 14:23: Víme o tom že Alpine udělala fotografie s panem prezidentem, ale souhlas jsme nedali.

Hradní kancléř 17:40: Pan prezident souhlasil, byla to propagace České republiky.

Hradní kancléř 21:33: Nejedná se o propagaci AlpinePro a pan prezident neobdržel žádnou částku.

Hradní kancléř 22:50: Vše co pan prezident obdržel za propagaci, věnuje na charitu.

Tuž jestli je toto pravda, tak to je ještě větši šašek, než zme doufali…

 

Tomáš Tureček pro Radio Universum: Když se na to podívám z hlediska své profese, když jsem začínal Mladé Frontě Dnes, a měl jsem na starosti Afriku, jak si zmiňovala, tak skutečně byl počátek 90. let, a já jsem tehdy přišel za šéfredaktorem a říkám mu: „Prosím tě, teď zlevnily letenky do Afriky“, Že „zlevnily“ v té době, kdy plat byl nějakých 3-4 tisíce korun, znamenalo, že letenka stála půlroční plat, a nám to přišlo tak, že zlevnily letenky, protože v té době takové relace prostě byly. „A já bych do Afriky, když o ní píšu, konečně chtěl jet.“ A šéfredaktor mi tehdy řekl: „Tak dobře. Víš co, tady máš 5 tisíc dolarů, a za měsíc ať jsi zpátky. Nemusíš nic psát, načerpej tam informace, ať se seznámíš s realitou, ať chápeš, jak Afrika vypadá. A až se vrátíš, tak něco napíšeš“.

Když toto vyprávím dnešnímu absolventu, nebo studentu žurnalistiky, tak na mě nevěřícně kouká, protože si myslí, že se dělám legraci, protože přece nic takového nemohlo existovat. Ale já mohu potvrdit, že existovalo. A to byl jen jeden případ. Běžně se jezdilo na velké reportážní cesty. Vzpomínám si na Honzu Šibíka z Reflexu – to byly velké reportáže na 15-20 stránek, které se financovaly tím, že tam člověk odjel, byl tam třeba měsíc, dva měsíce, byl účasten všech velkých konfliktů, nebo všech velkých událostí, které se v té době ve světě děly. A byli tam po boku opravdu novinářských es z ostatních zemí světa. Čili toto celkem normálně fungovalo, a nikomu nepřišlo divné, že když se někde něco děje, tak že tam člověk skutečně odjede, stráví tam několik dní, případně i týdnů, a že každý den nemusí dělat několik vstupů, nemusí dělat stand-up na letišti s tím, že už odlétá. Nemusí poslat dvě zprávy na web, a na sociální sítě, nemusí posílat žádné informace, a nemusí chrlit informace, které by z něho neustále padaly, protože tok informací musí být nepřetržitý. Nic takového v té době neexistovalo.

 

Deník TO: Příznivci větrných elektráren soustavně nemluví pravdu. Mohutné přesvědčování veřejnosti o potřebnosti a současně neškodnosti větrných elektráren pokračuje. O infrazvuku, uvolňování jedů do okolí a nevhodných místech na jejich stavbu však mainstreamová média nadále neinformují.

Veškerá debata o obnovitelných zdrojích energie je ze strany jejich prosazovatelů od samého začátku zatížená zamlčováním faktů, jejich ohýbáním, ale také nepravdivými informacemi. A nechybí ani čiré lži. To vše nekriticky přebírají redaktoři hlavních médií i blogeři, kteří se k tématu vyjadřují. Jako například na Seznam Médium.

U fosilních paliv se pravidelně poukazuje na prachové částice, jež při jejich spalování vznikají. Nemluví se však o tom, že vítr obrušuje lopatky rotorů VTE. Tyto mikročástečky se rozptylují po okolí. Obsahují přitom jedovaté sloučeniny, včetně ostře sledovaných FPAS a BPA. Podle odhadů by mohlo jít i o 100 kilogramů z jedné VTE za rok. V mainstreamu o tom ani zmínka, natož aby vlády či EU zadaly seriózní velkou studii.

Umisťování VTE v krajině, o kterém se nyní v tuzemsku vyjednává v souvislosti s akceleračními zónami, se neřídí zdravým rozumem, ani doporučením EU, ačkoliv dávají v tomto případě smysl. V rámci ochrany půdního fondu by se totiž měly tyto elektrárny stavět především na půdě s malou hodnotou. Jak ovšem ukazuje i současná mapa akceleračních zón, zdaleka ne vždy tomu tak je.

 

Vidlák: Má landsmanšaft ve stanovách, že chce zpátky majetky? Má! Měl landsmanšaft ve svých řadách bývalé nácky, hitlerjugendíky, příslušníky SS a podobně? Měl! Dával jim vyznamenání? Dával! Jak vypadá jejich současný předseda? Jako Hitler, kdyby vyhrál. V době, kdy vám vizážisté, stylisté a plastičtí chirurgové udělají jakoukoliv fazónu, předseda landsmanšaftu si dobrovolně češe patku a pěstuje si štětku pod nosem.

Jestli si někdo myslí, že se s takovými můžeme usmířit, tak je naivní blázen a doplatí na to. landsmanšaft je poslední organizace, která si chce vynutit nikoliv usmíření, ale revizi výsledků druhé světové. Hnát je bičem!

 

Jiří Šatánek: Dal bych Posseltovi čestné občanství, pod několika drobnými podmínkami

1. Že ho můžeme studovat, protože to je kurva Úkaz. Pamatuji si ho obludně vyžraného odjakživa a furt mrcha žije…to stojí za výzkum.

2. Stane se součástí naší PR kampaně! Musí skákat v malych plavečkàch a křičet:

„Kdcho neskcháče néní Čchech!“ To video necháme pouštět v japonské TV v hlavním vysílacím čase. Jawohl!

Skutečně nemůžu tu bandu frustrovaných někde v minulosti zasekaných stréců, co je vede žok sádla, brát vážně, ale je na pováženou, že před takovou partičkou srážej paty ti zmrdi, co to tady vedou.

 

Andrejko: Dnešní den jsem začal návštěvou OKD. Jako ministr financí jsem ho zachránil před bankrotem, za 70 milionů jsme ho získali pro stát, půjčili 2,5 miliardy a díky tomu se z OKD stala prosperující firma, která do státní kasy jen na dividendách odvedla 4,3 miliardy a na konci roku 2024, než začali těžbu utlumovat, měli na účtech 11 miliard korun.

Předchozí vláda se rozhodla těžbu definitivně ukončit, a tak 31. ledna letošního roku skončila po 250 letech těžba černého uhlí v Česku. V posledních letech před útlumem tu těžili zhruba 1,2 milionu tun ročně, jen v lokalitě těžby OKD je přitom zhruba 430 milionů tun, to znamená, že těžba tu teoreticky při stejném tempu mohla probíhat ještě téměř 360 let. A to nemluvím o celém regionu, kde jsou zásoby násobně větší. Neskutečné, jaké množství nerostného bohatství tu máme. Důležité ale je, že zásoby se určitě ničit a znehodnocovat nebudou a pro příští generace tak zůstává vše otevřené.

Tak musim přiznat, že mam z tebe synku radost.

 

Jan Zahradil: Poprvé v naší novodobé historii poštval prezident republiky na ministra zahraničí policii (NCOZ) kvůli smskám, odeslaným jemu poradci. Skončilo to, jak vidno, prezidentskou blamáž.

Nyní jiný jeho poradce vyhrožuje vládě kompetenční žalobou, která má vynutit prezidentovu účast ve vládní delegaci na summit NATO.

Zdá se, že už se z toho stává určitý styl, který naprosto trefně popsal můj kolega Jiří Weigl v článku, který sdílím v komentu.

Zde ukázka: “V těchto situacích se jasně ukazuje, že celoživotní voják Pavel, který s praktickou politikou začal až na samém jejím vrcholu, nechápe v demokratických poměrech její obsah a nerozumí smyslu dělby moci. Nerozumí tomu, že ve vrcholné demokratické politice neplatí jako na vojně vztahy nadřízenosti a podřízenosti, že jejím obsahem je diskuse a hledání kompromisu. Nevnímá, že vrcholné orgány státu jsou dělbou moci záměrně oddělené proto, aby se musely dohodnout, že jeden není nadřízen druhému. To je jeho vojenskému uvažování cizí. Problémy a střety vyhrocuje ad absurdum a potom nemůže najít exit bez ztráty tváře. Jako vrchní velitel rozkazuje, ale když zjistí, že nemůže svou vůli prosadit, nehledá kompromis, ale nějakou „vyšší šarži“ (Ústavní soud, demonstrace veřejnosti), která by mu dala za pravdu. To jasně předvedl při nezvládnutí jednání o vládě a předvádí v současném sporu o účast na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.”

 

Petra Rédová: Plánované jednání Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně vyvolává oprávněné obavy a odpor části veřejnosti. A není divu. Nejde jen o obyčejné setkání spolku. Pro mnoho Čechů je sudetoněmecká otázka stále symbolem okupace, rozbití Československa a utrpení statisíců lidí během druhé světové války.

Argument, že „dnešní generace už s válkou nemá nic společného“, sice zní smířlivě, ale zároveň nelze ignorovat, že část sudetoněmeckých organizací dlouhá léta zpochybňovala Benešovy dekrety a poválečné uspořádání. A právě to v české společnosti vyvolává nedůvěru. Benešovy dekrety nejsou jen právní dokument. Jsou součástí poválečného uspořádání Evropy a symbolickým potvrzením toho, že nacistická agrese měla své důsledky!

Brno navíc není náhodné místo. Jižní Morava nese historickou stopu dramatických událostí, odsunu i válečných traumat. Pořádat zde podobné setkání bez širší citlivosti vůči české historické zkušenosti může působit jako provokace a zbytečné otevírání starých ran. Nikdo soudný nechce šířit nenávist vůči dnešním Němcům. Česká republika a Německo jsou dnes partneři. Ale partnerství neznamená, že máme rezignovat na historickou paměť nebo bagatelizovat obavy lidí, kteří mají pocit, že se některé kapitoly dějin začínají vykládat jednostranně.

 

Vidlák: Shrneme si to. Do Brna, na pozvání naší skutečné a početné páté kolony přijede spolek, který vyznamenával esesáky a přijímal do svého středu kované nácky. Jeho předseda dobrovolně a schválně vypadá přesně jako Hitler, kdyby vyhrál. Landsmanšaft má ve stanovách zrušení Benešových dekretů a vrácení majetků. Samozřejmě tam nemá dlužné německé reparace a nemá tam ani slovo o Vladislavu Vančurovi, Josefu Čapkovi nebo Karlu Hašlerovi. Nemá tam ani slovo o Lidicích a Ležácích. Pořád omílá nepřípustnost kolektivní viny, ale PRÁVĚ ONI, sudetští Němci, jsou jednou z příčin, proč se kolektivní vina v moderních dějinách prostě uplatnila. Byli totiž ty největší svině na planetě, kteří zavraždili miliony Židů a desítky milionů Slovanů. Byli takové svině, že se kvůli nim princip kolektivní viny prostě musel použít.

Jestli Landsmanšaft přijede a postaví se mu jen hrstka osmdesátiletých babiček, které si ještě pamatují, proč všechny sudetské Němce odsunuli, tak si to prostě prožijeme znovu. Je úplně jedno, kolik lidí se na protest sejde v Praze. Záleží jen na jednom jediném – co uvidí účastníci sjezdu přímo v Brně!

 

Uvidí servilní čecháčky, kteří budou Berndtovi poklonkovat a ještě si to dávat na fejsbůk jako Matěj Ondřej Havel z Wishe? Nebo uvidí vzdor, vztek a bouři, kterou budou mít těžkooděnci co držet? Uvidí, že už mohou pokročit ve svém plánu a nebo uvidí, že si ještě pamatujeme naše umučené bratry a sestry?

Parlamentní Listy: Z veřejné debaty často unikají příčiny odsunu. Proč k němu vůbec došlo? Ano, bylo to rozhodnutí velmocí, ale faktem je, že kdyby to československá delegace nechtěla, tak by to asi nikdo neřešil. Proč českoslovenští představitelé na odsunu trvali? Důvodem nebyla žádná msta. Důvod byl, že se Češi museli zbavit smrtelného ohrožení, aby se něco takového už nikdy neopakovalo a nedostali jsme se opět do podobné situace. Mohli jsme se klidně ocitnout v pozici Srbů v 90. letech při rozpadu Jugoslávie, kteří byli obviňováni, jak drtili zbylé národy atd. Byli bychom ve stejné situaci. Odsun měl chránit především český národ, protože čeští Němci dokázali, že jsou schopni se spojit s jakoukoli zrůdnou ideologií, aby dosáhli svého cíle. Když to shrnu, odsun Němců byl pro ty samotné lidi skutečným neštěstím, ale zároveň se domnívám, že příčinou onoho neštěstí a katastrofy byli ti samí čeští Němci,“ dodal Michal Téra na semináři v Poslanecké sněmovně.

Richard Perman: Hlavní body prohlášení Marie Zacharovové:

V EU se hluboce mýlí, pokud si myslí, že se jim podaří zamlčet Zelenského veřejně vyslovené výhrůžky, že udeří na Moskvu ve dnech 8.-9. květnaři oslavách konce 2. WW. Na ty dva dny vyhlásilo Rusko příměří, které Kyjev odmítl s tím, že kvůli nějaké přehlídce příměří dodržovat nahodlá.

Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace naléhavě vyzývá vlády zahraničních států, aby zajistily včasnou evakuaci svých diplomatů z Kyjeva. Varování ruského ministerstva obrany bylo vydáno právě jako reakce na Zelenského prohlášení.

Pokud Kyjev uskuteční své zločinné plány v době oslav Velkého vítězství, úder bude namířen mimo jiné i na centra rozhodování. Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace poukazuje na nevyhnutelnost odvetného úderu ozbrojených sil Ruské federace na Kyjev v případě realizace teroristických záměrů nacistického režimu. Ministerstvo zahraničních věcí zaslalo všem zahraničním diplomatickým misím výzvu, aby se zodpovědně postavily k prohlášení Ministerstva obrany Ruské federace v souvislosti s hrozbami Kyjeva.

Vsadil bych se, že Anglosasové se na to již těší. Celý ten útok, pokud přijde, stejně připravují oni. Ale odnese to Kyjev, a mám obavu, že z něj moc nezbyde…

2025 Pohyblivé obrázky z jižního Kavkazu

*****************

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička

FacebookTwitterWhatsAppTelegramMessengerVKEmailCopy LinkSdílet

Podpořte nás, prosím!

ZDROJ:
/přidal
, , , , ,

Pavel .J.Hejátko:Epsteinovy spisy jako poprava důvěry v oficiální systém řízení moci

Pavel .J.Hejátko:Epsteinovy spisy jako poprava důvěry v oficiální systém řízení moci

01. 05. 2026

Odtajnění Epsteinových spisů nevyvolalo jen senzaci; byl to náraz do zdi reality, který roztříštil iluzi o morální integritě našich elit. Obraz, který se vynořil, byl kombinací sadismu, rituální krutosti i naprosté ztráty lidskosti a upřímně šokoval i ty nejotrlejší. Ale v tom, jak se tato pravda dostala na světlo, je cosi metodického. Vše působí až příliš učebnicově, příliš v souladu s historickými vzorci zániku velkých říší. Od divokých orgií římské smetánky před pádem impéria až po zvrácenost francouzské šlechty před gilotinou, historie se opakuje s děsivou přesností. Jako by „ohnivá ruka“ opět psala na zeď paláce hrozivá písmena, zatímco despota hoduje. Ale kdo tuto ruku vede? Proč byly mediální bariéry prolomeny právě teď a na čí povel? 

Infiltrace a destrukce „kvetoucí zahrady“​

Zatímco se elity utápějí v dekadenci, v ulicích „starého světa“ probíhá jiný experiment. Masová infiltrace lidí z vykořeněných kultur není náhodou ani pouhou chybou liberální politiky. Původní argument o „levné pracovní síle“ padl v momentě, kdy se tito lidé stali příjemci sociálních dávek. Proč ale majitelé světa potřebují v ulicích Paříže a Berlína agresi a cizí morálku? Odpověď je prostá: Zisk ustoupil vyššímu cíli – řízené destrukci. Loutkáři Západu sledují transformační cíle, kde „zjevné kecy“ o inkluzi slouží jako zástěrka pro vytvoření chaosu, v němž starý svět zanikne, aby uvolnil místo něčemu novému, bohužel mnohem temnějšímu.

Epsteinovo „oddělení lidských zdrojů“ pro světovou vládu​

Epsteinovy spisy nejsou jen pouhým seznamem jmen; je to provozní deník globální korporace moci. Jeden den svržení vlády, druhý den obchod s dětmi, v šifrách označovanými jako „pizzy“ či „hot dogy“. Tento systém fungoval jako brutální trenažér loajality. Kandidáti na moc byli nuceni účastnit se rituálů, které zahrnovaly znásilňování, mučení, satanské mše, dokonce farmy na orgány a eugenické těhotenské farmy s dívkami ve věku 6-12 let. To vše bylo přitom velmi pečlivě natáčeno a dokumentováno. A kdo má v trezoru tyto nahrávky, ten vládne světu. To je podstata kontroly. Žádný významný politik dnes nemá morální autoritu, protože všichni jsou buď spolupachateli nebo potenciálními oběťmi vydírání.

Pád nedotknutelných: Od Windsorů po Billa Gatese​

Pověst britské královské rodiny leží už dávno v troskách. Zatímco národům byl slibován morální majestát, v zákulisí Sarah Fergusonová žebrala o peníze u usvědčeného pedofila a princ Andrew se zaplétal do sítě, ze které není úniku. Ani norské královské rodině se nevyhnula temná stopa; svědectví o násilných potratech po stycích s Epsteinem zní jako z hororu. A co mediálně tolik známý „filantrop“ Bill Gates? Muž, který nám byl 25 let prezentován jako spasitel, diskutoval s Epsteinem o následcích svých styků s prostitutkami a v roce 2015 si spolu v mailech psali o potřebách pandemie. Tato elita je v e-mailech nelidská, posedlá svými vášněmi a mučením druhých. Je to proud špíny, který nelze zastavit pouhou rezignací pár průmyslníků.

Role Mossadu a rozkol v hnutí MAGA​

Důležité je i to, že materiály odhalují zásadní roli izraelských zpravodajských služeb v této kauze. Epstein nebyl jen zvrhlík; byl nástrojem širšího systému kontroly. Skutečnost, že jeho partnerka Ghislaine Maxwellová je dcerou agenta Mossadu, dává celému případu navíc geopolitický rozměr: globální systém vydírání a kontroly. Tento skandál tak prakticky lusknutím prstu roztrhal na kusy nejen americkou, ale i celosvětovou politiku a oficiální systém řízení moci. Donald Trump, který sliboval odhalení pravdy, se v klíčový moment pokusil případ ututlat a sliboval milost Maxwellové. Zveřejnění dokumentů, které naznačují i jeho osobní zapojení do orgií a diskreditují i Melanii Trumpovou, je vnímáno jako zásadní geopolitický tah.

Konec západního vedení​

Západní svět se v základech zhroutil, totéž se stane zanedlouho i s tím východojižním. Je jedno, zda jde o demokraty, kteří obětují Baracka Obamu či Clintonovy, aby zachránili systém, nebo o republikány, kteří procitají z iluze o svém vůdci. Celý globální svět byl odhalen jako sadistická asociální struktura bez jakékoliv důvěryhodnosti a zodpovědnosti. Pravda je venku, ale je tak děsivá, že si ji mnozí stále odmítají přijmout. Žijeme v éře, kdy se masky elit definitivně rozpadly, a to, co zůstalo, je jen vyprázdněná skořápka civilizace, která kdysi věřila, že vládne světu ve jménu svobody a demokracie.

Epilog: Skutečná válka tak není mezi národy, ale mezi lidstvem a monstrem, které se nás snaží stáhnout s sebou do propasti.

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
  • SWIFT: KOMBCZPP
/přidal
, , , , , , , ,

Od srpna 2025 odešlo z Ukrajiny 400 000 ukrajinských mladíků se svými přítelkyněmi a už se nevrátili!

Od srpna 2025 odešlo z Ukrajiny 400 000 ukrajinských mladíků se svými přítelkyněmi a už se nevrátili! Poslanci v Kyjevě chystají snížení mobilizačního věku ze 25 na 23 let a zákaz vycestování mladým lidem do 22 let! Cílem EU není záchrana Ukrajiny, ale prohloubení ukrajinizace EU! A proč na přehlídce v Moskvě nebude bojová technika? Kreml se prý bojí zopakování scénáře ze srpna 1991!

Kvě 6, 2026

Bývalý poradce volební kampaně Volodymyra Zelenského z roku 2019 vypustil na ukrajinské televizi číslo, o kterém se spekulovalo, ale teprve nyní zaznělo naplno. Dmytro Razumkov v rozhovoru prohlásil, že od loňského srpna 2025 na základě vládního rozhodnutí o otevření hranic pro Ukrajince ve věku od 18 do 22 let, o kterém jsme informovali v našem článku [1], opustilo Ukrajinu 400 000 mladých mužů a spolu s nimi asi 200 až 300 000 partnerek a přítelkyň. Už tehdy vloni v srpnu šlo o naprosto šokující rozhodnutí, které nedávalo smysl a spíš působilo jako evakuace ukrajinské mládeže před válkou směrem do EU.

A nyní s odstupem času a poté, co se začalo mluvit o Spojených státech evropských a o vzniku Evropských ozbrojených sil (EAF), to najednou celé začíná zpětně do sebe zapadat. Dnes je už naprosto jisté a nepochybné, že vloni v srpnu toto rozhodnutí Zelenského vlády bylo dohodnuto s Evropskou komisí a cílem je prohloubení ukrajinizace Evropy!

A spolu s tím příprava na vstup Ukrajiny do EU a do vojenského bloku EAF, kde Ukrajinci budou mít velitelské role. Jenže, na to je potřeba EU připravit a mladí Ukrajinci se snadněji naučí místní evropské jazyky, neboť i když Ukrajinci dostanou velení EAF, nebudou moci komunikovat v azbuce, budou muset prostě umět alespoň některé národní jazyky zemí EU a plus k tomu angličtinu.

Evakuace ukrajinských mladíků pro ukrajinizaci Nové Evropy

A jak to zařídit? Je potřeba vytvořit v EU mohutný ukrajinský předvoj složený z mladých dospělých Ukrajinců. Ne, že by Ukrajinců v EU bylo málo, ale problém je v tom, že většina z nich jsou Ukrajinci střední generace, maximálně s malými dětmi. A to není vhodný ukrajinský kontingent pro ukrajinizaci Evropské unie.

Pokud mají mít Ukrajinci roli “Američanů” v Evropě, tedy roli nejzkušenější armády, potom se musí jazykově a kádrově vyprofilovat z mladých Ukrajinců, kteří právě vyšli ze škol. Tedy ve věku 18 až 22 let. Co je to za Ukrajince v tomto věkovém rozsahu? No, to je přece každému jasné. Jde o věkové ročníky maturantů až absolventů vysokých škol. Tedy celkem 5 ročníků čerstvých absolventů či pořád ještě tvárných a flexibilních studentů. Aby bylo vše připraveno na Spojené státy evropské, jak o nich hovořil rozvědčík z Hradu.

A proč Zelenský těmto ročníkům vloni v srpnu otevřel hranice a nad tím vším doslova visel a křičel nápis “Utíkejte do EU,  dokud to jde!” a všichni se tvářili, že nic se neděje? Tohle by žádná země ve válečném stavu nikdy a za žádných okolnosti neudělala, aby se dobrovolně zbavila pěti nejmladších ročníků dospělých Ukrajinců, kteří představují mobilizační rezervy pro nadcházející roky války.

Jaký byl tedy leitmotiv tohoto vládního usnesení ze srpna loňského roku? Dnes už to víme s jistotou – je to příprava na ukrajinizaci Evropské unie a především Evropských ozbrojených sil, ve kterých budou muset být mladí ukrajinští lidé se znalostí evropských jazyků. Ukrajinci se musí naučit anglicky, německy a francouzsky, přičemž ostatní jazyky už budou jen volitelné.

Kvóta 500 000 mladých Ukrajinců určených jako kádrové prostředky pro ukotvení ukrajinizace ozbrojených sil a byrokratického aparátu 27 zemí EU

Toto evakuační okno pro mladé Ukrajince ale bude otevřeno jen do chvíle, než v EU bude naplněna potřebná kapacita mladých Ukrajinců pro tento vytyčený kádrový účel. Pokud je to pravda, co řekl Razumkov, že 400 000 ukrajinských mladíků odešlo z Ukrajiny od loňského srpna, tak do konce srpna tohoto roku by se to číslo mohlo zaokrouhlit na 500 000 ukrajinských kluků.

A v tom okamžiku bude vyhlášen stop stav a Zelenský dostane z Bruselu pokyn, aby hranice znovu pro mladé lidi uzavřel. A podle ukrajinské televize se o tom prý v Kyjevě již mluví mezi poslanci, že by výjezd do ciziny byl zakázán mladým lidem do 22 let, a navíc, že by mobilizační věk měl být snížen ze 25 let na 23 roků. Vidíte?

Přesně zhruba po roce se najednou znovu schyluje k uzavření hranic pro mladé Ukrajince. Ta kvóta 500 000 mladých kluků je podle mého názoru ta skutečná kvóta, kterou EU Reichstag potřebuje pro ukrajinizaci bruselského aparátu a všech 27 zemí EU a jejich národních aparátů. Brusel se možná tím chce pojistit, aby příchodem mladých kádrů se předešlo nejhoršímu.

Tedy tomu, že do systémů velení budoucí Evropské armády se dostanou indoktrinovaní Banderovci středního věku nebezpeční nejen pro Rusy, ale i pro celou EU, a nebo dokonce veteráni z fronty s nervovými poruchami a s epizodami PTSD apod. Evropa se skutečně připravuje na odchod USA z vedoucí úlohy v Evropě, a tím pádem se připravuje na válku s Ruskem, které bude velet spojené evropské velení řízené ukrajinskými generály nahoře a zhruba 500 000 Ukrajinců na nižších řídících pozicích moci v zemích EU.

Rudé náměstí bez tanků jako zlé znamení procesů v Kremlu

A aby to fungovalo, musí se Ukrajinci uvnitř armád a uvnitř státních aparátů zemí EU umět domluvit, musí mít jazyky a musí mít prověření. Právě proto chtějí rozvědky a tajné služby zemí EU právě nejmladší Ukrajince, protože spolehlivě a zaručeně ještě nebyli naverbování ruskou rozvědkou. U těch starších Ukrajinců tu jistotu už nemají. A jestli se něčeho Brusel bojí, tak to infiltrace nově vzniklé EAF ruskou GRU.

Protože bez ohledu na to, že jde o Ukrajince, tak stále platí, že jsou to v podstatě geneticky Rusové, tedy východní Slované, a ti prostě mají sklony se chovat rusky. Proto nejmenší riziko je právě u mladých Ukrajinců ve věku 18 až 22 let. Právě proto EU spolu se Zelenským vymysleli vloni v srpnu tento plán na nečekané otevření hranic pro tyto mladíky. A situace se podle všeho transformuje k přípravě na válku s EU i v Kremlu. A není to nic pěkného.

 

Pozemní technika na přehlídce letos nebude

Rusům na sociálních sítích stále vrtá hlavou, co se vlastně stalo, že letos 9. května nebude na Rudém náměstí přehlídka pozemní vojenské techniky. Oficiální vysvětlení ministerstva obrany, že se technika nezúčastní přehlídky kvůli “operační situaci” v souvislosti se SVO, je samozřejmě výmluva. Vyčlenit vojáky Suvorovského a Nachimovského válečného institutu a jejich přehlídkovou techniku na přehlídku je otázkou profesní prestiže Ruska a zrušení působí jako facka do tváře ruského národa a jeho hrdosti.

Kyjev je radostí bez sebe a tvrdí, samozřejmě lživě, že Rusům došla technika. Ne, nedošla. Na přehlídky se používají totiž tzv. přehlídkové stroje, které neslouží u vojenských útvarů, natož na frontě. Jedná se o stroje určené výhradně pro přehlídky, ne o techniku přidělenou k vojenským útvarům. Přesto se ale letos nemá tato technika přehlídky zúčastnit. Jediným vysvětlitelným důvodem je strach Kremlu z opakování scénáře ze srpna 1991.

Obraz událostí ze srpna 1991 je asi znovu na pořadu dne

Tehdy byla do Moskvy pod záminkou přivezena obrněná technika a tanky, konkrétně pod záminkou servisní prohlídky, ale tanky ve skutečnosti potom vjely do ulic Moskvy a došlo ke spuštění pokusu komunistů o vojenský převrat, který trval od 19. do 21. srpna 1991. Tanky tehdy zaútočily na budovu Nejvyššího sovětu, dnešní Dumy, a zahájily palbu. Těžká technika pro úspěšný převrat v Kremlu je totiž nezbytná.

A v celé Moskvě z bezpečnostních důvodů není ani jeden tank, všechny jsou umístěny u útvarů okolo Moskvy, ale v samotné Moskvě žádná posádka není vybavena těžkou technikou, a to právě jako opatření před náhlým vojenský převratem. Existuje jedna jediná výjimka, kdy přímo před Kremlem je nashromážděna bojová technika, tanky a bojová pěchota s obrněnými vozidly, a to právě během přehlídek 9. května.

Hořící budova Nejvyššího sovětu poté, co na budovu zaútočila tanková brigáda pod velením pučistů

Náhlé rozhodnutí, že přehlídky se nezúčastní pozemní bojová technika a její příslušníci, kteří ji obsluhují, lze vysvětlit v podstatě jen tak, že Kreml má zřejmě od tajné služby indicie, že by mohlo dojít k palácovému puči během nebo těsně před nebo po přehlídce. Putin začal provádět čistky v okolí armády a zatčení Ruslana Calikova, blízkého spolupracovníka Sergeje Šojgu, vyvolalo v ruské armádě velké pozdvižení.

Protože Calikov je považování za spojku Kremlu na některé ruské oligarchy ve vojensko-průmyslovém komplexu. Údajně přijímal úplatky, aby zbrojní zakázky dostaly právě některé podniky těchto oligarchů. Putinův krok lze vnímat jako vyhlášení války jedné skupině Moskevských kanceláří. A to je nebezpečná situace. Nedivil bych se proto, že Putin zrušil příjezd tanků před Kreml právě kvůli obavám z vojenského puče.

Proč Putin vyřadil tanky z přehlídky a čistí Šojguovo okolí?

Moskva se tak připravuje na 9. květen v atmosféře, která více než oslavu triumfu připomíná stav obležení. Rozhodnutí zrušit defilé pozemní techniky a vlna zatýkání mezi nejvyššími představiteli ministerstva obrany naznačují, že největší hrozba pro Vladimira Putina momentálně nečíhá na ukrajinské frontě, ale přímo v srdci jeho mocenského aparátu.

Oficiální zdroje Kremlu hovoří o „bezpečnostních hrozbách“ a nebezpečí útoku dronů. Ruští nezávislí novináři i západní analytici však toto vysvětlení zpochybňují. Pokud by šlo o drony, největším lákadlem by byla živá síla – tisíce pochodujících vojáků a tribuna s politickými špičkami, žádná technika a žádné tanky. To je prostě realita a logika věci.

Tanky pučistů na Rudém náměstí, 19. srpna 1991

Přesto vojáci na náměstí zůstávají, zatímco těžká technika zmizela. Podle ruských novinářů se v Kremlu začíná projevovat hluboký strach z vnitřního puče. Historická paralela se srpnem 1991, kdy tanky v ulicích Moskvy rozhodovaly o osudu SSSR, je pro Putina varovným mementem.

Přivést ozbrojené posádky s těžkou technikou přímo pod okna Kremlu v době rostoucí nervozity elit představuje riziko, které se Putin v květnu 2026 prostě rozhodl už nepodstoupit. Situace musí být podle všeho opravdu vážná. Putinovy červené čáry jsou podle všeho již nakresleny už přímo před vjezdem do Kremlu.

Pád Šojguova klanu a kauza Calikov

Atmosféru strachu umocňují bezprecedentní čistky v resortu obrany. Symbolem tohoto procesu se stalo březnové zatčení Ruslana Calikova, dlouholeté „pravé ruky“ bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua. Calikov, který s Šojguem budoval svou kariéru od 90. let, čelí obvinění ze zpronevěry 7 miliard rublů a organizování zločineckého spolčení. Calikov není jediný.

Ve vězení již skončil „náměstek pro luxus“ Timur Ivanov a další generálové jako Pavel Popov či Dmitrij Bulgakov. Tyto kroky jsou interpretovány jako rozklad mocenské sítě Sergeje Šojgua. Putin se tak snaží preventivně eliminovat jakoukoli skupinu v armádě, která by měla dostatečný vliv a prostředky k vyvolání rebelie.

 

Zatímco generálové končí v poutech, oligarchové napojení na armádní zakázky musí prokázat absolutní loajalitu. Postavy jako Sergej Čemezov (šéf Rostecu) nebo Arkadij Rotenberg nyní hrají klíčovou roli v udržení válečné mašiny v chodu. Státní tlak na vojensko-průmyslový sektor se zvyšuje a dochází k tzv. „měkkému znárodňování“ – majetky podnikatelů, kteří nejsou stoprocentně v souladu s linií Kremlu.

Majetky jsou předávány prověřeným Putinovým spojencům formou převodu 51+% akcií zadržených státem do dočasné správy výše uvedených korporací. Níže na fotografii je vlevo náčelník gen. štábu Valerij Gerasimov, vpravo Ruslan Calikov během vojenského plesu v Kremlu před pár lety. To jenom pro představu, jak vysoko postavené figury začal Putin odstraňovat.

 

Nejde o znárodnění ve skutečném slova smyslu, ale o nucenou státní správu delegovanou “dočasně během vyšetřování” na třetí subjekty. Letošní 9. květen nebude o síle ruských zbraní, ale o schopnosti Putina udržet vnitřní disciplínu. Absence tanků na Rudém náměstí je vizuálním přiznáním, že Putinova moc se opírá o čím dál užší a paranoidnější okruh lidí a Chabadu dochází s generálním ředitelem Ruska trpělivost. Zatčením Calikova a odzbrojením přehlídky Putin vysílá jasný signál: nikdo není nedotknutelný a nikomu nelze věřit – zejména ne těm, kteří mají prst na spoušti těžkých zbraní.

Jak už jsem několikrát uváděl, letošní podzim může znamenat konec ve funkci nejen pro Donalda Trumpa, ale i pro Vladimira Putina, protože Chabad, kterému oba prezidenti slouží, je nespokojen s jejich prací. U každého z jiných příčin, ale všichni vědí, že válka na Ukrajině už měla skončit, a izraelský debakl v Perském zálivu neměl pro změnu vůbec začít. Právě proto je prakticky jisté, že na podzim může skončit ještě i třetí z party, a to Benjamin Netanjahu, třetí kádr Chabadu. Namísto oslabení Íránu totiž způsobil ve spolupráci s Trumpem jeho posílení v procesech světového řízení. A to Chabad neodpouští.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Print Friendly, PDF & Email
ZDROJ:
/přidal
, , , , , ,

Pavel.J.Hejátko:Spojené státy evropské – soumrak Bohů

Pavel.J.Hejátko:Spojené státy evropské – soumrak Bohů

5.5.2026

Dnešní světové dění tak trochu připomíná ještě morbidnější verzi „Hry na oliheň“, ve které jsou do arény vehnány celé národy, zatímco skuteční hráči sedí vysoko nad nimi v bezpečí svých VIP lóží. Tato hra však není o vítězství jedné či druhé strany. Je o totální kontrole. Nezáleží na tom, zda jde o země NATO, nebo státy BRICS. Na nejvyšší úrovni totiž neexistují nepřátelé, pouze obchodní partneři v rámci jedné nadnárodní korporace moci. Ti, kteří před kamerami vystupují jako nesmiřitelní protivníci, se v noci potají scházejí u jednoho stolu. Zatímco veřejnost krmí nenávistnými projevy, společně hodují a smějí se naší hlouposti. Mluvím i o figurách, jako jsou Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Oba hrají své dějinné role v pečlivě napsaném scénáři. Ve skutečnosti by si tito dva v životě neublížili, jsou to kolegové plnící úkoly pro stejné pány. My jako diváci si jen hloupě vybíráme strany, zatímco oni v zákulisí uzavírají sázky, kolik „biologického materiálu“ zrovna vykrvácí v jejich uměle vyvolaném konfliktu.

 

Genocida Slovanů a příprava prostoru

Tato (pro ně jen) divadelní válka má však bohužel děsivý, velmi hmatatelný cíl: pokračování řízené genocidy Slovanů. Bojiště na Ukrajině slouží jako gigantický mlýnek na maso, jehož účelem je eliminovat co největší počet slovanských mužů v produktivním věku na obou stranách fronty. Jde o rafinovaný eugenický program, mající za úkol vyčistit prostor pro nové osídlence a definitivně zlomit jakýkoliv budoucí slovanský odpor proti digitální totalitě. V této děsivé časové ose tak není ani sudetoněmecký landsmanšaft žádnou náhodou. Jde o pečlivě naplánovanou provokaci, která má otestovat připravenost nic netušícího stáda na oficiální zrušení Benešových dekretů. Tato hráz sice byla fakticky prolomena již v roce 1990 Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem, ale nyní má být dílo zkázy dokončeno legálním stvrzením nároků, které nás připraví o poslední zbytky domova.

Celý článek si můžete přečíst zde:

https://hejatko.art/blog/spojene-staty-evropske/

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
  • SWIFT: KOMBCZPP
/přidal