Nedostatek plynu a rostoucí ceny elektřiny vyvolaly mezi obyvateli evropských zemí paniku. V očekávání zimy lidé začali masivně nakupovat palivové dřevo a ceny dřeva se několikrát zvýšily. Došlo to tak daleko, že jednotlivé země začaly zavádět různá opatření na ochranu domácího trhu. Rumunsko tak na šest měsíců omezilo nárůst ceny palivového dřeva a Maďarsko zakázalo vývoz dřevěných pelet. EU přitom nedávno informovala, že je možné nashromáždit dostatečné zásoby plynu na zimu. Proč se Evropané chytají dříví, zjistil Izvestija.
Proč ceny vyletěly do nebes
Evropští politici si nadále kladou otázku, jak omezit ceny energií z Ruska. Rizika jsou ale příliš velká: Moskva již prohlásila, že nebude dodávat ropu ani plyn zemím, které se snaží zavést cenové stropy. Asi 70 % tepla v Evropě zajišťuje zemní plyn a elektřina. A vzhledem k tomu, že dodávky do regionu výrazně poklesly, vzalo obyvatelstvo hrozbu jejich úplného zastavení vážně. Poptávka po dřevěných peletách (palivových peletách) používaných k vytápění v Evropské unii několikrát vzrostla a samotný produkt prudce poskočil v ceně.
Zajímavé je, že v posledním desetiletí se jejich cena příliš nezměnila. Například průměrný roční nárůst cen dřevěných pelet v Německu byl od roku 2012 do roku 2021 pouze 0,24 %. A po očištění o inflaci ceny dokonce klesly. Nyní dřevo na topení v Evropě zdražilo na historické maximum.
Letos se ve většině zemí EU ceny pelet oproti září 2021 zdvojnásobily nebo i více. Například ve Francii zdražila tuna peletovaného dřeva z 300 € na 600 € a v Německu palivové dříví, štěpka, dřevěné pelety zdražily o 80–133 %. Ve snaze ochránit domácí trh před nekontrolovaným zdražováním a nedostatkem (lidé měsíce čekají na dodávku) začaly evropské země přijímat různá opatření, například Maďarsko zakázalo vývoz dřevěných pelet, Rumunsko zavedlo cenový strop pro palivové dříví. po dobu šesti měsíců.
Proč je dřevo drahé?
Jedním z hlavních důvodů prudkého zdražení je zákaz vývozu dřevěných pelet z Ruska. Rozhodnutí se s ohledem na trendy v oblasti životního prostředí a rostoucí používání tohoto typu paliva v Evropě ukázalo jako extrémně krátkozraké.
— EU přišla s řadou iniciativ a v souladu s tím s dotacemi na podporu zavádění energeticky účinných a klimaticky neutrálních technologií, které zahrnují používání pelet. Evropská unie spotřebovala v roce 2021 rekordních 23,1 milionu metrických tun dřevěných pelet, ale očekává se, že poptávka letos vzroste na 24,3 milionu metrických tun. Rekordní spotřebu v roce 2021 lze přičíst především zvýšenému využití v domácnostech v Německu a společnému spalování dřevěných pelet s uhlím v Nizozemsku (dříve rozšířené ve Spojeném království), aby se snížila uhlíková stopa a tím i dopad na klima, říká profesor HSE School of Business Michail. Akim.
Rusko bylo loni největším dodavatelem dřevěných pelet do EU. Úroveň dodávek činila 1,914 mil. tun, následovaly Spojené státy s 1,853 mil. tun.
— Za posledních deset let poptávka po peletách v EU výrazně vzrostla a převýšila domácí produkci, což vedlo ke zvýšení dovozu z Ruska, USA, Běloruska a Ukrajiny. V červenci 2022 však EU v rámci omezení sankcí zakázala dovoz ruských dřevěných pelet , zdůrazňuje ekonom.
Kde se vzala panika
Nyní se přidaly důsledky energetické krize. Růst cen energií vyvolal u obyvatel panické nákupy tuhých biopaliv: lidé se bojí v zimě mrznutí, přestože se zdá, že plynu je dost.
Podle Asociace evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury (Gas Infrastructure Europe) jsou nyní podzemní zásobníky (PZP) naplněny z 90 %. Do evropských zásobníků plynu s kapacitou 107,7 miliardy metrů krychlových bylo přečerpáno asi 97,39 miliardy metrů krychlových. Před zimou vás to ale nemusí zachránit.
– Přítomnost naplněných skladovacích prostor není zárukou plného zajištění na topnou sezónu. Jedná se o airbag, ze kterého můžete sebrat v případě problémů s hlavními zásobami. Výbuchy na Nord Streamu, zhoršení situace na Ukrajině ohrožují nemožnost obnovení dodávek z Ruské federace. V případě problémů s dodávkami LNG bude Evropa v žalostném stavu. Bez neustálého přílivu plynu pro každodenní spotřebu mohou zásoby dojít za 3-4 měsíce , – upozorňuje Michail Oganezov, specialista v oddělení strategického výzkumu společnosti Total Research. „Po všech událostech lidé nemají důvěru, že v zimě nevypnou elektřinu nebo topení. Volba tak padla na starou osvědčenou metodu – topit palivovým dřívím.
Co kupují Evropané?
Jak poznamenává Bloomberg, lidé nevykupují pouze palivové dříví – prudce vzrostl počet zakázek na připojení a instalaci kamen na dřevo. Podle prodávajících společností se zákazníci začali aktivně zajímat o „spalování koňského hnoje a dalších málo známých paliv“.
Švédská agentura na ochranu životního prostředí už má obavy: v důsledku toho lidé začnou pálit vše, co jim přijde do cesty.
Nedostatek „paliva poslední instance“ (jak se palivovému dříví říká v západních médiích) již vedl ke krádežím a podvodům. Podle listu The Washington Post se klády kradou přímo z plošin nákladních aut a na internetu se množí falešné stránky, které prodávají neexistující palivové dříví.
zdroj: https://iz.ru/1409250/oksana-belkina/uskolzaiushchee-teplo-pochemu-evropeitcam-ne-khvataet-drov