Mírový aktivista odsouzen za kritiku německé válečné politiky na Ukrajině

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

31.1.2023

Okresní soud v Berlíně-Tiergartenu v lednu odsoudil mírového aktivistu Heinricha Bückera za to, že veřejně vystupoval proti německé válečné politice na Ukrajině. Verdikt je masivním útokem na základní demokratická práva na svobodu projevu a shromažďování. Připomíná pronásledování antimilitaristů ve Výmarské republice, kteří se – stejně jako Carl von Ossietzky – postavili proti přezbrojení Reichswehru.

Bücker je členem Sdružení lidí pronásledovaných nacistickým režimem – Sdružení antifašistů (VVN-BdA) a Levicové strany. Provozuje COOP Anti-War Café v Berlíně, kde se pravidelně konají antimilitaristické akce. Dne 22. června 2022 vystoupil v sovětském památníku v Treptower Parku k 81. výročí útoku nacistického Německa na Sovětský svaz, ve kterém odsoudil spolupráci německé politiky s bývalými nacistickými kolaboranty na Ukrajině a projevil pochopení pro ruskou Pohled prezidenta.

Heinrich Bücker během svého projevu k 81. výročí německého útoku na Sovětský svaz [Foto: Screenshot AntikriegTV]

Soudce okresního soudu Tobias Pollmann proto Bückera odsoudil k pokutě 2000 eur nebo 40 dnům vězení. Podle § 140 trestního zákoníku jeho trestný čin spočíval ve „veřejném schvalování trestného činu agrese (§ 13 trestního zákoníku) způsobem, který může narušit veřejný klid“.

Rozsudek byl vydán v řízení o trestním příkazu, které nepočítá s ústním jednáním s výslechem obviněného a výslechem svědků. Obžalovaný má dva týdny po vydání trestního příkazu na odvolání, což Bücker údajně učinil. Pokud tak neučiní, považuje se příkaz k uložení pokuty za pravomocný rozsudek a odvolání proti němu pak již není možné.

Trestní příkaz říká, že Bücker ve svém projevu schválil „nezákonný útok Ruska na Ukrajinu, o kterém jste věděli, že je nezákonný“. Jako důkaz je citována delší pasáž z projevu, jejíž celý text je doložen zde .

V citovaném odstavci se Bücker staví proti spolupráci s pravicově extremistickými silami na Ukrajině:

Je pro mě nepochopitelné, že německá politika opět podporuje tytéž rusofobní ideologie, na jejichž základě si Německá říše našla v roce 1941 ochotné pomocníky, se kterými úzce spolupracovala a společně vraždili. Všichni slušní Němci by měli odmítnout jakoukoli spolupráci s těmito silami na Ukrajině na pozadí německých dějin, historie milionů zavražděných Židů a milionů zavražděných sovětských občanů ve druhé světové válce. Musíme také důrazně odmítnout válečnou rétoriku vycházející z těchto sil na Ukrajině. My Němci už nikdy nesmíme být žádným způsobem zapojeni do války proti Rusku. Musíme se sjednotit a postavit se společně proti tomuto šílenství.

V této souvislosti vyzývá k pochopení ruské perspektivy:

Musíme se otevřeně a upřímně snažit pochopit ruské důvody pro speciální vojenskou operaci na Ukrajině a proč naprostá většina lidí v Rusku v ní podporuje svou vládu a prezidenta. Osobně chci a mohu velmi dobře porozumět pohledu Ruska a ruského prezidenta Vladimira Putina. Nemám k Rusku žádnou nedůvěru, protože zřeknutí se pomsty proti Němcům a Německu určovalo od roku 1945 sovětskou a později i ruskou politiku.

Jak a proč Bücker „souhlasil“ s invazí do Ruska, berlínský okresní soud nevysvětlil. Žádat o pochopení a pochopení důvodů pro něco se liší od souhlasu. Jinak by byla práce psychiatrických odborníků stejně nemožná jako práce historiků, sociologů, mediátorů nebo dokonce policejních vyšetřovatelů. Jakákoli snaha pochopit jednání jiných lidí by byla spoluúčastí.

Protože § 140 StGB závažným způsobem zasahuje do základního práva na svobodu projevu podle článku 5 základního zákona, stanovil Spolkový ústavní soud ve své judikatuře vysoké standardy. Trest za výrok je nezákonný, pokud „výklad vedoucí k odsouzení byl vzat za základ, aniž by byly s přesvědčivými důvody vyloučeny jiné, stejně možné výklady“. Soudy přitom musí „vycházet z formulace i s ohledem na kontext a další doprovodné okolnosti výpovědi“.

Okresní soud sám připustil kontext, ve kterém Bücker hovořil: na vzpomínkové akci za vyhlazovací válku proti Sovětskému svazu vystoupil proti další válce Německa proti Rusku a podpoře režimu, který se v tradici stěží skrýval. Hitlerovi tehdejší ukrajinští spojenci.

Že nejde o nadsázku, zdůraznila Rada, ukrajinský parlament, jen pár dní předtím, než soudce Pohlmann podepsal trest.

U příležitosti narozenin fašistického masového vraha Stepana Bandery Rada zveřejnila snímek Valerije Zalushného, ​​nejvyššího velitele ukrajinských ozbrojených sil, pod podobiznou Bandery. Bandera řekl: „Plného a konečného vítězství ukrajinského nacionalismu nebude dosaženo, dokud ruské impérium nepřestane existovat.“ Rada dodala: „V současné době bojujeme proti ruskému impériu. A pokyny Stepana Bandery jsou dobře známé vrchnímu veliteli ozbrojených sil.“

Německá vláda podle vlastních prohlášení podporovala Ukrajinu od začátku války prodejem zbraní v hodnotě 2 miliard eur. Další 2,2 miliardy jsou již plánovány na rok 2023. Jakákoli kritika této válečné politiky je v médiích a v oficiálním diskurzu potlačována. I vyžadování vyjednaného řešení je považováno za zradu.

Na tomto pozadí Bücker v pasáži, kterou soud necitoval, řekl: „Všem přátelským vztahům [mezi Německem a Ruskem], které byly vybudovány s velkým úsilím, nyní hrozí přetržení, ano, budou potenciálně zničeny. “ A požadoval „prosperující, rozumný a mírový sousedský stát s Ruskem v Evropě“.

Okresní soud usvědčil Bückera z podpory míru s Ruskem a odmítnutí podpory pravicového, protiruského režimu na Ukrajině. Z toho by pravděpodobně mohli získat souhlas s ruskou útočnou válkou pouze němečtí soudci a státní zástupci.

Odsouzení podle § 140 trestního zákoníku kromě „schvalování“ trestného činu vyžaduje, aby byl „vhodný k rušení veřejného klidu“. Krajský soud odůvodnil skutečnost, že tomu tak bylo, spletitým a stěží srozumitelným jazykem takto:

Vzhledem ke značným důsledkům, které bude mít válka i pro Německo, má váš projev – jak jste se souhlasem akceptoval – hrozby ze strany vedení ruského státu konkrétně vůči Německu jako členskému státu NATO v případě podpory Ukrajiny a v neposlední řadě Vzhledem k přítomnosti stovek tisíc lidí z Ukrajiny, kteří našli útočiště v Německu, existuje potenciál otřást důvěrou v právní jistotu a podnítit psychologické klima v populaci.

Přeloženo do srozumitelné němčiny to znamená, že každý, kdo kritizuje německou válečnou politiku, otřásá důvěrou ve stát a podněcuje obyvatelstvo. Proto musí být potrestán.

Obviňovat Bückera z „narušování veřejného klidu“ je zjevně absurdní. Ve svém projevu propagoval mírové soužití s ​​Ruskem a varoval před rehabilitací fašistických idejí.

WSWS a Strana socialistické rovnosti (SGP) kategoricky odmítají válku, kterou Německo a NATO vedou proti Rusku na Ukrajině. Nemají proto žádné sympatie k Putinovu režimu, který zastupuje zájmy ruských oligarchů a je založen na nejreakčnějších tradicích ruského nacionalismu.

O tom ale rozsudek nad Bücknerem není. Spíše má za cíl zastrašit a umlčet jakoukoli opozici nebo protest proti německému militarismu. Stačí se postavit proti démonizaci národa právě označeného za nepřítele a zasadit se o „porozumění“ a „klidné sousedství“, aby se člověk vystavil trestnímu stíhání. Rozsudek proto musí být zamítnut.

Trestní příkaz proti Bückerovi je součástí série útoků na demokratická práva. V Berlíně loni 8. května, v den osvobození od fašismu, policie zakázala vyvěšování sovětské vlajky – pod kterou byla osvobozena v neposlední řadě Osvětim – u sovětských památníků .

Krátce poté byly všechny palestinské demonstrace ke Dni Nakby zakázány. O několik měsíců později Bundestag zpřísnil paragraf podněcování; nyní každý, kdo zpochybňuje údajné válečné zločiny nově démonizované země, čelí trestu.

Berlínské správní a vyšší správní soudy schválily, že Strana socialistické rovnosti je špehována Úřadem na ochranu ústavy a pomlouvána jako „levicoví extremisté“, protože bojují „za demokratickou, rovnostářskou, socialistickou společnost“.

SGP vyhlásila válku tomuto útoku na demokratická práva a podala proti skandálním verdiktům ústavní stížnost. To je „nanejvýš politicky důležité,“ zdůraznil SGP, „protože vláda a soudy chtějí jít příkladem. S ohledem na zástupnou válku, kterou vede federální vláda proti Rusku na zádech ukrajinského obyvatelstva, nejkomplexnější přezbrojení od Hitlera a násilné útoky na dělníky prostřednictvím inflace, loupeže mezd a hromadného propouštění, každý, kdo se proti tomu postaví agresivní třídní politika, nebo dokonce jen ona, musí být umlčena jménem.“

Potvrzují to kroky podniknuté proti Bückerovi.

Nástupce Petra Pavla ve vedení vojenského výboru NATO prohlásil, že aliance je připravena na přímou konfrontaci s Ruskem, ale pouze konvenčními zbraněmi, protože použití jaderných zbraní je i pro NATO stále tabu! Admirál Rob Bauer rovněž prohlásil, že Vladimir Putin je racionálně uvažující člověk! To se ale nedá říct o Pavlovi, který ohrozil bezpečnost českých občanů v Číně svým telefonátem s prezidentkou Taiwanu! Ukrajina je na hraně státního bankrotu, vojáky ukrajinské armády začala vyplácet ve státních dluhopisech splatných až v roce 2026!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

31.1.2023

Předseda vojenského výboru NATO v hodnosti admirála Rob Bauer o minulém víkendu poskytl exkluzivní rozhovor německé stanici Deutsche Welle a prohlásil na dotaz moderátorky, že aliance je připravena k přímé konfrontaci s Ruskem, ale podle všeho pouze konvenčními zbraněmi. Bauer totiž na přímý dotaz novinářky, jestli je NATO připraveno použít jaderné zbraně, odpověděl tak maximálně vyhýbavě, jak to jen šlo. Prohlásil totiž, že doufá, že všechny strany se nadále shodnou na postoji, že jadernými zbraněmi by se nemělo válčit, a že jaderná válka se nedá vyhrát.

Od šéfa vojenského výboru NATO působí takový výrok jako razantní šlápnutí na brzdu, a to hlavně ve srovnání s militantními výroky předsedy civilního vedení aliance Jense Stoltenberga, který několikrát prohlásil, že aliance se proti agresi Ruska bude bránit všemi prostředky, které má k dispozici. Bauerův rozhovor převzala i ruská média, která jeho výroky ocenila jako realistické a snižující napětí z onoho extrému, který v NATO nastavil právě Stoltenberg. Co však ruská média začala řešit, to je právě rozsah angažmá NATO v myšlené konfrontaci s Ruskem. Pokud je tím myšlena obrana členských zemí NATO, potom to není překvapivé.


nbsp;

Jenže činnost polské armády a rovněž Německa v souvislosti s dodávkami tanků Leopard 2 představuje riziko přímé konfrontace mezi Ruskem a NATO, protože stále není vyřešena otázka posádek těch tanků. Mluvilo se o tom o víkendu znovu na polské televizi, kde politici vládní strany Právo a Spravedlnost nedokázali odpovědět na to, kdo vlastně ty tanky bude na Ukrajině obsluhovat, protože výcvik na Leopardy 2 trvá podle polské armády 14 měsíců a v případě amerických tanků Abrams, které plánuje Washington dodat na Ukrajinu, jde dokonce o výcvik trvající 18 měsíců. Jenže Ukrajina potřebuje tanky okamžitě, už včera bylo pozdě. A právě s tím se pojí obrovská hrozba.

Ukrajinští vojáci začali od ledna místo peněz dostávat státní dluhopisy se splatností až za 3 roky. Ukrajinská armáda je v platební neschopnosti

Ukrajina totiž bude požadovat, aby spolu s tanky přijely na Ukrajinu i jejich posádky a Kyjev bude argumentovat tím, že jinak bude hrozit, že ty tanky Rusové snadno zničí a budou bez užitku, přičemž záběry hořících, zničených anebo dokonce Rusy ukořistěných tanků Leopard a Abrams budou zaplavovat sociální sítě. Toto si uvědomuje i západ, takže nebude ochoten do těch tanků pustit nevycvičené posádky.

A s tím se právě pojí hrozba toho, že západ nakonec pošle na Ukrajinu tanky s vojáky armád NATO, tedy s polskými, německými a britskými tankisty, kteří se stanou přes noc žoldáky a dobrovolníky na Ukrajině, ale ve skutečnosti půjde o vojáky armád NATO. Konvenční válka totiž vyžaduje dvě věci, zbraně a vojáky. Zbraně lze vyrobit, to není problém, ale vojáky vyrobit nejde. A pravidla žoldáků jsou taková, že do války, ve které se prohrává, se žoldákům nechce, takže aby se dali přesvědčit, musí dostat o to více zaplaceno. A Ukrajina je na pokraji státního bankrotu.

Státní dluhopis vydávaný ukrajinským vojákům náhradou za vojenský plat

Ukrajinští vojáci totiž od ledna tohoto roku začali místo vojenské gáže dostávat státní dluhopisy se splatností až v roce 2026. Namísto peněz tak vojáci dostávají do rukou státní obligace. A to samo o sobě prokazuje, že Kyjev je na dně, nemá peníze a brzy začne opět Zelenský škemrat o další peníze v EU, znovu budou přímé přenosy do poslanecké sněmovny a bude prosit české poslance o příspěvek slovy, že Ukrajinci bojují proti Rusům i za českou bezpečnost a Fialova vláda mu zatleská a zamyslí se, kde ty peníze pro Zelenského vzít.

A inspiraci najdou u generála Petra Pavla, který navrhuje provést v ČR reformu daní, a to především s ohledem na zdanění nemovitostí. Přesně jak informoval před časem Aeronet, že se chystají v celé EU komerční daně z nemovitostí. Ano, komerční daně z nemovitostí je jedna z cest, jak získat prostředky pro stát v době krize, mluvil o tom Petr Pavel v předvolebním rozhovoru zde.

Petr Pavel chce zvýšit v ČR daně z nemovitostí, přesně jak před časem popisoval Aeronet

Komerční zdanění nemovitosti pochází z USA, ale i z Francie a některých dalších států. Jedná se o daň vypočítávanou z tržní ceny nemovitosti v dané lokalitě za daný rok. Stát New York v USA má progresivní komerční daň uvalovanou na nemovitosti, a to 3% roční daň z nemovitosti s tržní hodnotou do 250 000 USD. Nemovitosti s tržní hodnotou mezi 250 000 až 450 000 USD jsou daněny 6% z tržní ceny každý rok.

A všechny nemovitosti s tržní hodnotou nad 450 000 USD mají roční komerční daň z nemovitosti ve výši neuvěřitelných 13% z tržní ceny. Průměrný domek na periferii v New York State (nikoliv City) stojí od 500 000 USD do 1,5 milionu. Když byste měli domek jen za 500 000 USD, zaplatíte každý rok na komerční dani 65 000 USD, což je mimochodem roční příjem člověka ze střední třídy v USA, a to navíc před zdaněním z příjmu. Na to prostě průměrný člověk nemá a nemůže tak v New Yorku vlastnit nemovitost, může si ji pouze rentovat, tedy pronajímat si od majitele, který je zazobaný a má na placení těchto daní.

S komerční daní na nemovitosti v ČR se tahle fotka World Economic Forum stane více než aktuální

Nebudete nic vlastnit a budete šťastní. Pamatujete? To je přesně ono. Postupně s tím, jak nemovitost stárne, tak se sazba daně v New Yorku lehce snižuje a jsou i různé další odečty vyplývající z nárokových titulů ekologického bonusu či naopak malusu, když si změníte topení z elektřiny na pevná fosilní paliva v domě atd.

Nedivil bych se, že Fialová junta společně s agentem Pávkem připraví na české občany pořádnou okrádačku spojenou s komerčním zdaněním nemovitostí, aby měla Fialova vláda peníze na Ukrajinu. Na Čechy se musí tvrdě, protože u voleb se ukázalo, že většina voličů, která rozhoduje volby, jsou tupí lidé, které je potřeba pořádně oholit o majetky. A o tom, že s novým prezidentem se ČR blíží k válce, jsme se přesvědčili v úterý.

Na české občany v Číně nový prezident kašle, svým telefonátem na Taiwan ohrozil investice v Číně i bezpečnost Čechů

Petr Pavel totiž ještě ani nesložil prezidentský slib a už ztropil mezinárodní roztržku s Čínou. Agent Pávek totiž zvedl telefon a hovořil s prezidentkou Taiwanu a ujistil ji o podpoře ČR v boji za nezávislost Taiwanu. Reakce Pekingu se dala očekávat [1], demarše na české zastoupení v Pekingu přišla okamžitě a s ní spojené důrazné varování, že nový prezident porušuje mezistátní dohodu mezi ČR a Čínou o tom, že Praha bude uznávat politiku jedné Číny. Dokonce i vlivný server Politico [2] se pozastavil nad tímto unáhleným krokem Petra Pavla. Každý takový útok proti Číně doslova likviduje české podnikatele v Číně, ale nejen to.

Tyto šílené kroky ohrožují bezpečnost českých občanů v Číně, protože o těchto útocích Prahy proti politice jednotné Číny informují čínská média, která vykreslují ČR jako nepřátelskou zemi a Číňané potom mají strach s takovými českými firmami obchodovat a dokonce se s Čechy nechtějí ani stýkat ze strachu, že je čínské úřady začnou sledovat jako osoby s kontakty na nepřátelskou zemi. V Číně už na to doplatila automobilka Škoda, zastoupení Zetoru a řada dalších firem, které si stěžují české obchodní komoře, že vysocí čeští představitelé v Praze svými kroky na Taiwanu ohrožují jejich investice v Číně a dokonce bezpečnost jejich rodin a dětí, tedy rodin zaměstnanců a manažerů, kteří trvale žijí v Číně.

Petr Pavel a taiwanská prezidentka Tsai Ing-wen

Jedná se doslova o sabotáže českých investic v Číně ze strany vysokých českých politiků, což potvrzuje fakt, že tohle není česká vláda, ale vláda protektorátní, nepřátelská vlastnímu lidu a jeho zájmům a vůči majetkům vlastních občanů. Takže, nový prezident namísto toho, aby podporoval a chránil české investory v Číně, tak jim škodí a vystavuje je ohrožení svojí provokací s prezidentkou Taiwanu, zatímco na druhé straně by rád českým a tupým trumbellos zdanil nemovitosti.

Nakonec to nemusí být jen jedna válka na Ukrajině, do které bude NATO zataženo, ale i válka na Dálném Východě na Taiwanu. A bude to ČR, která bude jedním ze strůjců takové války. Protože jak Rusko, tak i Čína je jaderná velmoc. S těmito politiky, kteří v současné době v rámci neoliberální vlny nastupují k moci v ČR a uchvacují moc, se nic jiného než katastrofy a války čekat nedají.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Rusko chce proti tankům Abrams nasadit robotické tanky

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

O tancích Abrams, které se chystají USA poslat na Ukrajinu, psalo mnoho západních médií. Ovšem většina zatajila hned dvě skutečnosti. Jednak USA nemají nyní k dispozici 31 tanků, které slíbily, protože ty, které má v užití armáda, nesmí darovat, takže  musí nakoupit tanky přímo z výroby, což nějakou dobu potrvá.

Uvedenou skutečnost sice část mainstreamu okrajově zmínila, nicméně co nebylo vůbec medializováno je fakt, že tyto M1 Abrams jsou upravenou verzí a budou zbaveny „tajného“ uranového pancíře.

Po zprávách o tancích vyrobených NATO, které zaplaví Ukrajinu, bývalý šéf ruské vesmírné agentury Dmitrij Rogozin  ruskému listu Pravda řekl, že Marker, což je nový robotický tank, bude schopen zničit západní tanky, včetně amerického Abramse“ a německých Leopardů.

Rogozin vysvětlil, že robotický tank automaticky rozpoznává a útočí na ukrajinská zařízení, včetně tanků NATO, a to vše díky svému systému umělé inteligence a technologii strojového učení.

„Bojová verze robota Marker má elektronický katalog v řídicím systému, který obsahuje snímky cílů jak ve viditelné, tak v infračervené oblasti,“ řekl.

Ředitel Muzea protivzdušné obrany, plukovník ve výslužbě Jurij Knutov, řekl ruskému listu Lenta.ru: „Robot tak může identifikovat tanky NATO a bude vyzbrojen kulometem a protitankovou střelou s dosahem až asi šest kilometrů.“

Ve středu Rogozin napsal na svém  telegramovém kanálu :

„Šoková verze robota Marker, který vstoupí do zóny speciálních operací (Donbas) v únoru, bude schopna automaticky detekovat a zasáhnout ukrajinské vybavení, včetně amerických tanků Abrams a německých tanků Leopard.“

Jedním z hlavních problémů, s nimiž se mohou ukrajinské síly setkat u M1 Abrams, kromě hmotnosti a plynového turbínového motoru, je to, že se jedná o starší verze, které jsou zbavené „tajného“ uranového pancíře. To by mohlo znamenat, že tyto tanky jsou zranitelné.

Podle Politico je export Abramů s utajovaným pancéřováním zakázán, protože panují obavy, že tanky, pokud by byly zachyceny, by mohly být replikovány.

Přetrvávající otázka zní, jestli tyto „odlehčené“ Abramy vydrží protitankovou raketu.

Přesně tyto tanky chce poslat Biden na Ukrajinu:

 

A  celkem zajímavé je i toto video:

 

ZDROJ: Necenzurovaná Pravda, Slovanka https://necenzurovanapravda.cz/2023/01/rusko-chce-proti-tankum-abrams-nasadit-roboticke-tanky-video/

ivan hofman

Nesloží samopal, nehodí granát, ale jsou fascinováni válkou. Militantní generace vede svět do maléru

Celý článek si můžete posechnout v audio verzi ZDE:

29.1.2023

POHLED IVANA HOFFMANA S politiky, které máme, se válce nevyhneme a s vojáky, které dnes máme, a především nemáme, ji nemůžeme vyhrát. S těmito obavami se Ivan Hoffman dívá do budoucnosti, která čím dál reálněji počítá s konfliktem proti Rusku.

Nic nenasvědčuje tomu, že by na Ukrajině hrozilo příměří. Podpora NATO Kyjevu zjevně není taková, aby Ukrajinci porazili Rusy, ale umožňuje Ukrajině oddálit porážku. Zda se jedná o válku do posledního Ukrajince, anebo se bude válčit i po té, co už bojeschopní Ukrajinci dojdou a NATO je nahradí z vlastních zdrojů, to nám politici neříkají. Vojáci ovšem s tou druhou možností počítají. Dojde-li k válce mezi NATO a Ruskem, profesionální armáda podle náčelníka generálního štábu stačit nebude a bude třeba mobilizovat. Rusové už mobilizují, protože situaci si vyhodnotili tak, že na Ukrajině už s NATO bojují.

Když politik vyvěsí bilboardy, že nezatáhne zemi do války, dostane za uši, že straší občany válkou. Když náčelník generálního štábu řekne, že je nutné, aby se do obrany zapojila celá společnost, nejen armáda, dostane za uši, že to netakticky prozrazuje před volbami. Jenomže voják je realista, nepočítá s mírem. Je mu jasné, že ve válce budeme cílem a o naši bezpečnost se budeme muset postarat sami, nikdo to za nás neudělá.

Je na čase začít brát válku vážně v tom smyslu, že s politiky, které máme, se jí nevyhneme a s vojáky, které dnes máme, a především nemáme, ji nemůžeme vyhrát. Kde se za této situace bere fascinace válkou, militantní rétorika médií toužících po vítězství nad nepřítelem a oslavujících hrdiny v předem prohraných bitvách? Jak se stalo, že nevadí smrt? Odpověď bude ve střídání generací, které mír vnímali jako cosi cenného, nesamozřejmého, generacemi, kterým mír nic neříká.

Moje generace má důkladný vojenský výcvik. Ve válce se zabíjejí nepřátelé a my jsme se naučili, jak se to dělá. Proto asi jsme byli pacifisté. Mluvím o době, kdy jsme měli politiky, se kterými nehrozila válka, přestože jsme byli armáda, která by ji vyhrála. Dnešní, militantní generace, které postupně získaly vliv v médiích, politice, v akademických či kulturních institucích, ale ovládly i Evropský parlament, mají nakročeno do pořádného maléru.

Fascinace válkou, spojená s potřebou nepřítele, jež našla svůj aktuální výraz v touze Evropanů zničit Rusko, je programem generací, kterým chybí důkladný vojenský výcvik. Je to sen lidí, kteří nevědí, jak se to dělá, když je ve válce třeba zabít člověka. Nesvedou rozebrat a složit samopal, ani odjistit a hodit granát. A už vůbec nejsou připraveni na to, že ve válce mohou přijít o nohu, anebo o život.

Dnes si už nikdo nevzpomene, že původním důvodem evropské integrace byl mír. Šlo o nápad, že Němci a Francouzi se nebudou zabíjet, když spolu budou podnikat a obchodovat. Podle této logiky se s Rusy budeme zabíjet proto, že pro nás nebylo dost dobré s nimi podnikat a obchodovat, a tak jsme si na ně vycvičili a vyzbrojili Ukrajince… Nemá cenu to mladým vysvětlovat. Začnou šermovat evropskými hodnotami. Právem se bránit. Nutností čelit zlu…

Až po válce, nikdy ne před ní, se ukáže, že o žádné hodnoty nejde, že ve válce jde vždycky jenom o tři věci: O život, o smrt a o peníze.

ZDROJ: Parlamentní listy  https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Neslozi-samopal-nehodi-granat-ale-jsou-fascinovani-valkou-Militantni-generace-vede-svet-do-maleru-727598

 

Ve zkratce…

Krátké a výstižné video od Laury Matsue o tom, jak můžeme pomoct „probudit” ty ve svém okolí, aby si uvědomili, co se děje.
czech-republic-map-hand

Co čeká Čechy. Chudoba, placené zdravotnictví, cenzura, represe, totalita a nejspíš válka…

28.1.2023

ČESKO: Až se dneska tady v Americe vyspíme, tak Češi už budou znát nového prezidenta. Není úplně důležité zda se jím stane agent Pávek, či Bureš. Já osobně jsme si skoro jist Pávkem, protože síly, které ho prosazují, ovlivňují volby tady v Americe již několik let. Ale to není důležité.

Důležité je, co nyní nastane u nás ve staré vlasti. Co čeká Čechy, tisíciletý historický národ v srdci Evropy?

Zcela jistě řízená chudoba, ta je už realitou a bude jen akcelerovat prostřednictvím nových daní (nemovitosti atd.) a uměle zvyšované inflace, dojde k odstranění bezplatné zdravotní péče (pro imigranty bude ale dál zdarma), k dalšímu zredukovaní kvality školství (ukrajinizace). Opět se rozjede masová imigrace z Afriky a Asie a to již zcela otevřeně. Na poli svobody slova dojde k prudkému omezení občanských svobod a nastolení otevřených represí – zkrátka liberálně demokratická totalita ve vší parádě. Část společnosti u toho bude hýkat nadšením, Obzvlášť mládí lidé na universitách humanitního směru, sice jim prudce poklese životní úroveň a kvalita života, ale oni budou jásat, jak se uskromňují pro klima, Ukrajinu, LGBT, uprchlíky atd. Že se to týká i jejich rodičů a prarodičů, jim bude jedno.

Bohužel Čechy navíc čeká velmi pravděpodobně přímé zapojení do konfliktu USA proti Rusku. Už nepůjde pouze o dodávky zbraní zdarma, půjde o vyslání vojáků odvedenců na Ukrajinu. Mnoho z nich se už nikdy nevrátí, nebo se vrátí jako mrzáci.

Z medií se jim budou posmívat lidé jako Fiala, Rakušan, Němcová, Pojar, či Klíma, těch se chudoba a špatné zdravotnictví a školství týkat nebudeJejich synové nepůjdou do války ale schovají se někde v cizině, cizí pasy už dávno mají. Nebo jim otcové zajistí výjimku.

Není ale potřeba propadat zoufalství. Pokud se Češi dokáží masově zmobilizovat a tohle vše odmítnout, tak se ještě mohou zachránit. Bohužel už to nebude možné bez velkého sociálního konfliktu. Volby nic změnit nemohou, ty má cizina pod plnou kontrolou. Začněte se na ten konflikt připravovat, jinak vás fyzicky zlikviduje druhá strana.

Jak pravil jeden z otců zakladatelů, „pokud má přijít válka, ať přijde co nejdříve….“ (shall it mean war, than it comes)

ZDROJ: Česká věc https://ceskavec.com/2023/01/co-ceka-cechy-chudoba-placene-zdravotnictvi-cenzura-represe-totalita-a-nejspis-valka

KOMENTÁŘ: Největším poraženým voleb jsou fandící (fanatičtí) novináři

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

31.1.2023

Fotka jednoho kolegy-novináře vyšla v pondělí (asi) náhodou v Lidových novinách. Slaví na ní s pivem a širokým úsměvem, euforicky připíjí. U ní všeříkající popisek: „Radost ve štábu generála Pavla“. Mají novináři právo fandit? Nemají. Fandí? Fandí. Jako zběsilí. Respektive část z nich. Víc a víc. A letos během prezidentských voleb také, jako nikdy jindy. Velká ostuda našeho povolání, kterou si často vůbec neuvědomujeme.

Křepčení, radost, emoce. To k vítězství „vašeho” kandidáta patří. Není ale úplně šťastné tohle všechno dělat veřejně, když jste novinář. Politický novinář. Jen na sociálních sítích jsem zaznamenal tolik žurnalistického fandění Petru Pavlovi, že by se z toho dala udělat sama o sobě kampaň.

 

Už po prvním kole ve štábu SPD spontánně a nadšeně zatleskala část novinářů poté, kdy Petr Pavel přeskočil Andreje Babiše a skončil první. „Strašná ostuda,“ psal mi odtud zkušený kolega, který sice rozhodně nemá probabišovské nebo okamurovské názory, ale nikdy nikomu nefandil.

Druhé kolo pak už naprosto odšpuntovalo emoce. A nejen u aktivistických kolegů, kterých je víc a víc. Bohužel křepčili i zástupci médií, která dřív měla nadhled a na papíře či webu se snaží být politicky fér. Mladí, staří… Prostě rok od roku je to s naší objektivitou horší.

Trička s Havlem u volebních uren, s dovětkem „dobře to dopadne“, oslavy, připíjení, mnoho náznaků i přímých podpor z mediálního světa. I zkušení chlapi, kteří dělají ve vedení redakcí, se neudrželi, jeden z nich mi po kritice napsal, že prý mám rozlišovat „osobní“ a „novinářský“ názor, ale to prostě nejde, v době sociálních sítích jsou to spojené nádoby.

Můžeme si samozřejmě zároveň položit otázku, kdo ještě spadá pod označení „novinář”. Protože někteří už jsou spíše opravdu hybridní internetoví aktivisté, co umějí psát nebo mluvit (a často ani to ne) na všechny strany, AntiBabiš i ProBabiš atd., samozřejmě. Spousta divných lidí se považuje za novináře. Ale jsou jen divní.

 

Důvěra v média je nižší a nižší

No, a o trapné vítězné tiskové konferenci, kde už se neudržel vlastně vůbec nikdo a byla to taková hezká česká hromadná veselka, vrcholící novinářským připíjením Pavlovi, radši ani nemluvím.

Jenže tu tiskovku viděly miliony lidí. A ne všichni volili Pavla. A – mimo jiné – viděli také kritické rozdíly mezi milými dotazy na Pavla a v podstatě neustálým grilováním Babiše (i po prohře). Zvláště od novinářů, se kterými má expremiér většinou dlouhodobý osobní problém. Sám šéf ANO je ale samozřejmě rád na tiskovce vyvolal, aby následně vypadal jako chudáček. Udělali mu tím jen další službu.

Jasně, mediální prostředí ohnul hlavně Andrej Babiš sám, ať už tím, jak na novináře útočí, nebo tím, že má na média (ne)přímý vliv. Ale ohnul ho nejen on, sekundují mu všichni čeští miliardáři, kteří v poslední dekádě skoupili nevydělávající česká média a začali je využívat v mocenském boji s různorodými výstupy. Jen Babiš je jako aktivní politik nejvíc vidět. A je nejméně názorově stravitelný.

V mixu s covidem, který nechal na reputaci novinářů – chtě nechtě – šílené šrámy, je hromadné mediální politické aktivizování před prezidentskými volbami další mizernou zprávou.

Samozřejmě je důležité NAHLAS říct, že tu zůstává i nemalá část racionálních novinářů, kteří nad tím vším kroutí hlavou. Vědí, že musejí pískat absolutní rovinu. Nedat příležitost. Zvláště v této hysterické době.

Médiím ale zkrátka víc a víc chybí ten vzývaný řád a klid…

Důvěra lidí v média neustále klesá. Dříve ctnostné povolání je dnes plné opovržení. Protože část Čechů jednoduše vidí, komu novináři fandí a komu ne.

A co dělají tihle Češi? Uchylují se třeba do oněch temných koutů internetu, kde hledají svoji pravdu. Proto jsou tolik trendy alternativní média, proto lidé poslouchají na YouTube více či méně retardované samozvané vůdce, kteří jsou ve skutečnosti podivíni v exekucích. Proto lidé víc a víc dají na fake news – častokrát jim i chtějí věřit.

Novináři tleskají vítěznému Babišovi

A nakonec… Dokážete si v nadsázce představit, že by to celé bylo, nedej bože, naopak? Což se samozřejmě nikdy nestane. Ale hypoteticky. Pojďme na to:

V Lidových novinách (spadajících pod Agrofert) vychází po triumfu Andreje Babiše velká fotka kolegy-novináře, jak slaví s pivem, širokým úsměvem a euforicky připíjí na triumf šéfa ANO.

Ve štábu SPD někteří novináři tleskají Babišovi po prvním kole, že udržel vedení nad Pavlem a vyhrál.

Jiní novináři si před druhým kolem namísto Havla berou tričko s Macronem a na sociálních sítích ve stories v jasných náznacích říkají: „Bude líp a nebude válka!” A na vítězné tiskové konferenci Andreje Babiše pak křepčí mluvčí Vladimír Vořechovský infantilně s většinou novinářů a všechno je nádherně pozitivní. Bublina praská, že je to slyšet až v Maďarsku.

Co by se pak strhlo třeba na mém oblíbeném farizejském Twitteru? Naprostá lavina znechucení. Ten kolega, co připíjel „Babišovi“, by skončil jako novinář, navždy ve škatulce, zatímco teď ho nikdo neřeší. Babišova mediální děvka na velkoformátové fotce „jeho” novin! Všichni radující se novináři by byli důkladně propráni správnými lidmi.

Ale naštěstí se tak dělo u „dobrého” Pavla, nikoliv „zlého” Babiše. Jasně, Pavel za sebou nemá kauzy, politickou kariéru plnou větší či menší špíny, nemá za sebou obvinění, soudy, je vnímán pozitivně, jako ten lepší z dvou kandidujících hrdinů socialistické práce, méně polarizující. Ok, vše chápu, ale vše má mít prostě jasnou míru.

Žurnalistika zažívá obrovskou krizi. Zkušení novináři často ztrácí soudnost pod tíhou svých nabývajících sledujících na Twitteru. A mladá generace už často vůbec neuvažuje nad nějakou objektivitou a nadhledem, na sociálních sítích vyrostla. A ty nikdy nebudou objektivní, vždy budou uzavřeny do virtuálních bublin.

Zároveň přece nikdo nechce být na sociálních sítích hejtovaný, takže náleží do správného koridoru moderního myšlení černobílých názorových zkratek. Je prostě jeden správný názor. Nazdar. Což média drtí. Strašně moc.

Dřív se všichni novináři s nadhledem sešli nad pivem a vysmívali se politikům. Nyní se spíš scházejí nad pivem se spřízněnými politiky a smějí se novinářům, kteří nemají stejný názor jako oni. Snad se to změní. Ale spíš to bude ještě horší.

Jakub Kvasnička

ZDROJ: CNN Prima News https://cnn.iprima.cz/komentar-nejvetsim-porazenym-voleb-jsou-fandici-novinari-199427

Diamantový řez: Neuvěřitelná shoda poměrů volebních výsledků prezidentských voleb ve Francii, na Slovensku a teď i v Česku naznačuje děsivé spiknutí, anebo důsledek genetiky? Proč prezidentské volby, ve kterých vítězí kandidáti neoliberálních globalistů, končí výsledkem poměru, který vychází z obchodů s diamanty pro definici oválnosti diamantů? Západní společnost se transformuje u voleb podle diamantového řezu a poměr mezi neoliberály a konzervativci se prodlužuje stejně jako řezy diamantů! Co s tím má společného Lazare Kaplan jako obchodník s brilianty?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Přestože prezidentské volby v ČR skončily a jejich výsledek potvrdil proces neoliberalizace a s ní spojené fašizace české společnosti, rozbouřená diskuse o volbách neutichá, a to především proto, že se začínají množit spekulace o podivnostech během voleb, kdy mnoho čtenářů nám do redakce shodně hlásí, že v jejich volebních okrscích, kde zasedali ve volebních místnostech během 2. kola prezidentské volby, byla atmosféra extrémně vypjatá a doslova nepřátelská vůči komukoliv, kdo by jenom náznakem vyjádřil podporu Babišovi. U voleb se prokázalo, nakolik je česká společnost rozštěpená, přičemž fašizace neoliberálních voličů překračuje už míru únosnosti.

Zuzana Čaputová přivezla do Prahy do volebního štábu Petra Pavla neoliberální zdravici

Voliči Andreje Babiše nás informovali o zážitcích z volebních místností, kde se vyhrožovalo voličům Babiše, v místnostech se vykřikovala protibabišovská hesla a lidé měli doslova až strach. Pravdou ale je, že český elektorát se za 5 let neoliberalizoval, přesně podle očekávání a zatímco v roce 2018 ještě těsně zvítězil Miloš Zeman jako kandidát konzervativního elektorátu, v roce 2023 již ale zvítězili neoliberálové, protože za 5 let od posledních voleb a hlavně po 2 letech covidového “začišťování” starší populace došlo k vymření podstatné části voličů Miloše Zemana. Naopak k volbám přišla brigáda liberálních prvovoličů a výsledkem je překlopení volebního elektorátu v ČR z konzervativní polohy do neoliberalismu. Jenže, jak se ukazuje, tento proces transformace probíhá stejně i v dalších zemích, a to podle neuvěřitelného matematického vztahu.

Volby prezidentů ve 3 zemích EU skončily diamantovými řezy

Jak si totiž záhy po volbách všimlo mnoho lidí, výsledný poměr mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem skončil poměrem 58% pro vítěze a 42% pro poraženého, drobné desetiny zde pro tento vztah zanedbáváme, protože nehrají roli. Jenže, úplně stejným poměrem skončily prezidentské volby i ve Francii v roce 2022 mezi vítězným Emmanuelem Macronem a poraženou Marine Le Pen.

A úplně stejným poměrem skončily prezidentské volby v roce 2019 i na Slovensku, kde stejným poměrem zvítězila Zuzana Čaputová nad Marošem Šefčovičem. Ve všech 3 případech získali vítězové shodně prakticky stejná procenta voličů, tedy vítěz okolo 58% a poražený okolo 42% hlasů voličů. Kdyby taková shoda proběhla ve dvou zemích, mohli bychom mluvit o náhodě, ale takováto shoda ve 3 zemích ukazuje na vzorec a nikoliv náhodu.

Diamantový řez v prezidentských volbách ve 3 zemích EU

Když nám lidé poslali do redakce tuto informaci, všiml jsem si jedné podivné souvislosti. Poměr mezi čísly 58 a 42 tvoří totiž tzv. Diamantový řez [1]. Přesněji řečeno, jedná se o jednu z tzv. Kaplanových konstant ve světě globalistů, kteří obchodují na burze v Antverpách s diamanty. Vztah mezi čísly 58 a 42 tvoří poměr 1,38 a toto je jedna z Kaplanových konstant oválnosti diamantů. Každý diamant oválného tvaru se řídi jednou z konstant tzv. oválnosti, což je desetinné číslo určující poměr delšího a kratšího průměru oválného diamantu.

Diamanty mohou mít poměry oválnosti od 1,3 až do 1,7 a mohou mít odchylky podle volby zákazníka. Lazare Kaplan stanovil, že oválný diamant má estetiku pouze v limitě od 1,3 do 1,7 a o estetice oválu existují nepřeberné počty diskusí klenotníků. Toto pravidlo se vztahuje pouze na oválné tvary diamantů. Pro kulaté diamanty, hranaté, trojúhelníkové a další platí jiní pravidla. A právě ve 3 zemích v poslední době proběhnou prezidentské volby s výsledky přesně podle Diamantového řezu.

Fenomén poprvé popsal německý filosof Hegel a Diamantový řez je jeho matematickým zpodobněním

Z hlediska matematiky jde o děsivý fenomén, protože populace západní civilizace se u voleb prezidentů štěpí na dvé skupiny antagonistů, mezi kterými osciluje poměr Diamantového řezu stanoveného židovským obchodníkem s diamanty z New Yorku Lazarem Kaplanem. Lazare Kaplan International je tradiční židovská firma z USA, jedna z vůbec nejstarších, která se zabývá výrobou, zpracováním a obchodem s diamanty.

Právě ona stanovila na trhu standard oválnosti, a proto poměry délka a šířky o poměru 1,3 až 1,7 se nazývají jako Diamantový řez, někdy rovněž jako Kaplanův řez nebo Kaplanův poměr. Nejoblíbenějším tvarem oválu jsou právě tvary okolo 1,38 až 1,50 označované jako přirozené ovály [2][3]. Proč se společnosti na Západě štěpí podle Diamantového řezu? Protože je to zakódováno v genomu populace! Je to přirozený, i když stále pro pochopení člověka děsivý fenomén, který je potřeba si vysvětlit.

Kaplanovy referenční poměry Diamantových řezů

Společnost podle německého filosofa Georga Hegela má dualistický charakter a je založena na antagonismu vlády a odporu, resp. hlavního proudu a protiproudu. Vztah mezi oběma silami je obvykle nevyrovnaný, jedna ze stran vždy převažuje, ale ne natolik, aby síly se vychýlily z určitého poměru. Proti větší síle působí síla menšiny, která větší síle brání získat větší sílu. Vývoj společnosti tak kopíruje geometricky ve 2D zobrazení model oválu. Šířka na ose X představuje silnější většinu, výška na ose Y zastupuje menšinu. Osa X definuje liberály, osa Y konzervativce. Pokud jsou obě síly stejně silné, tvoří na grafu kruh. Pokud nejsou stejně silné, tvoří ovál. A tento ovál zachovává určitý poměr.

Zfalšování voleb v USA nemá s neoliberalizací přirozených výsledků voleb v Evropě nic společného

Naprosto totožné výsledky poměrů prezidentských voleb z Francie, Slovenska a České republiky ukazují na Diamantový řez poměru 1,38 v současné chvíli v Západní populaci. Antagonistický vztah mezi dvěma duálními principy v rozštěpené společnosti se tak řídí Kaplanovým poměrem z hlediska indukovaného procesu transformace západní společnosti. Hodně lidí si myslí, že jde o spiknutí a domluvené falšování voleb podle stejného děsivého poměru, ale to tak bohužel není.

Říkám “bohužel” proto, že kdyby se ty volby falšovaly, byla by to ještě dobrá zpráva, protože by to znamenalo, že společnost je ještě zdravá a elity musí výsledky falšovat, aby dosáhly svého. Jenže společnost už dávno zdravá není. Minimálně ne ta, která chodí k volbám. Falšování voleb probíhalo pouze u voleb prezidenta USA v listopadu 2020. Tam totiž prokazatelně vyhrál volby Donald Trump, ale vítězství mu bylo ukradeno, a to tak, aby těsně vyhrál Joe Biden v klíčových státech. Podle hlasů voličů v USA (popular votes) vyhrál Biden nad Trumpem poměrem 1,09 [4], ale na hlasy volitelů zvítězil Biden už Diamantovým řezem v poměru 1,32 zaokrouhleně. Vidíte? Globalisté i v případě zfalšování voleb důsledně dbají na to, aby byl zachován Kaplanův poměr.

Takto se falšovalo pomocí poštovních hlasů v klíčových státech v USA, aby nevyhrál Donald Trump

V Americe jsme neviděli přirozený Diamantový řez popular votes napříč společností, a to hlavně díky tomu, že v USA procesu neoliberalizace brání 1. a 2. dodatek americké Ústavy. Ten první dává Američanům na svoji obranu do ruky svobodné slova, a ten druhý jim dává do ruky zbraň, kdyby to slovo nemělo účinek. Právě proto museli globalisté volby prezidenta v roce 2020 v USA cinknout všemi možnými technickými i netechnickými způsoby. Jenže tohle neplatí o Evropě, dámy a pánové. V Evropě neexistuje už dávno ani svoboda slova, a o tom právu na svobodné nošení zbraní není potřeba diskutovat. Neoliberální transformaci Evropy a přeprogramování a převýchově populace tak nic nebrání.

Kdo byl u voleb, tak viděl a slyšel tu fašizaci mezi lidmi na vlastní oči a uši. Po 34 letech je společnosti neoliberalizována, tedy minimálně ta, která rozhoduje volby

Na malých obcích jsou lidé ještě relativně normální, i když liberalizace doléhá i tam, ovšem města jsou tvrdě liberalizována a ukazuje se, že poměr mezi konzervativci a neoliberály se zvětšuje na bázi poměru Diamantového řezu. Je to přirozený vývoj v populaci vycházející z genetiky a z procesů konceptuálního řízení na 1. prioritě.

Jestliže globalisté působí na školství indoktrinací po dobu více jak 30 let v celé Evropě s cílem neoliberalizace, potom v jednotlivých zemích budou po čase podobné výsledky neoliberální transformace, které se budou podobat. A to velice přesně. A protože v evropských zemích je podobná porodnost, po uplynutí 30 let dojde k děsivému fenoménu podobných výsledků voleb, protože populace v zemích EU, která prošla za 30 let školstvím, byla indoktrinována stejně, což vede k podobnému přepisu do výsledků voleb. A tato populace si zvolila tohle.

 

A protože proces probíhá na 1. prioritě růstu nové generace a na bázi vymírání populace, začne v celé Evropě postupně docházet k transformacím podle Diamantového řezu, protože je to fenomén hegelovského dualismu založeného na principech proudu a protiproudu. Tyto dva principy vznikají působením eugenického záření na genom člověka ve společnosti v důsledku dlouhodobého vystavení populace tomuto záření.

Bylo by skvělé spoléhat se na to, že ty výsledky voleb byly zfalšovány, ale obávám se, že každý, kdo byl u voleb a viděl tu fašizaci voličů ve volebních místnostech na vlastní oči, muselo mu to ty oči otevřít. Lidská populace se řídí podobnými principy jako přírodní zákony, vyvíjí se podle určitého vzorce a neoliberalizace roste v populaci na základě Kaplanova poměru diamantového řezu a působení globalčiků na 1. prioritě na školství v celé EU. A ten poměr se bude postupně a lehce zvyšovat v následujících letech. Taková je realita.

-VK-

Šéfredaktor AE News

ZDROJ: https://aeronet.news/diamantovy-rez-neuveritelna-shoda-pomeru-volebnich-vysledku-prezidentskych-voleb-ve-francii-na-slovensku-a-ted-i-v-cesku-naznacuje-desive-spiknuti-anebo-dusledek-genetiky/