Pavel Cimbál : Analýza. Kdo je kdo v Oganesjanově gangu
01/09/2025
Jen za srpen proběhlo mediálním prostorem několik incidentů. Polití maďarské ambasády, střelba v Lískovci, narušování vlasteneckého setkání v Příčovech či mítink Stačilo! v Plzni, a to neuvádím zdaleka všechny. Oganesjanova skupina napadá petiční akce, útočí na opoziční politiky, šikanuje novináře a nahlašuje profily, zatímco mainstreamová média souhlasně mlčí. Její členové vypouští kola, řežou bočnice, strhávají cedule a přelepují značky, kterými se pak následně chlubí, a liberálové tomu tleskají.
Kradou petiční archy i se jmény, pohybují se na cizích pozemcích, odnáší branky, vnikají do budov a vydávají se za jiné osoby. Velitel gangu tituluje policisty „kolegové“ a ti se na něj jen servilně uculují. Pokud se oběti šikaně brání, píší na ně udání, poštvávají policii a blokují jim profily. Jejich činnost je organizovaná, dlouhodobá, výdělečná a politicky motivovaná zároveň. A vzhledem k více než rok trvajícímu selhávání policie, státních zastupitelství i justice zároveň zjevně i politicky krytá.
Policie ani státní zastupitelství nekonají
Okázalá sebejistota a arogantní drzost jednotlivých aktérů, s jakou narušují soukromí svých obětí, poškozují cizí majetek, ohrožují okolí a znečišťují vozidla, neměla doposud v této zemi obdoby. Své výtržnosti natáčí a nahrávky obratem zpeněžují na spolupracujících videoplatformách a propagují na sociálních sítích.
Trestněprávní rovinu překročila aktivita gangu již pár dnů od jeho vzniku, v červnu 2024, kdy se bezohlednou šikanou, napadáním, výhrůžkami a ničením majetku snažili vyštvat petiční stánek zpřed Úřadu vlády. Nedělo se nic. Zadrženého recidivistu Oganesjana, velitele skupiny, z cely předběžného zadržení propustili již druhý den od násilného nočního incidentu z 8. na 9. července. Dostal jen usnesení o zákazu přiblížení, a tak jeho kumpáni ve svých útocích na stánek nepřestali, ani když se s peticemi přesunul do parku na Klárov.
Nedělo se opět nic, a tak své cíle postupně rozšířili. Od takzvaných Čechoslováků, přes putovní výstavy Galerie Pravdy, až po napadání politických konferencí, předvolebních mítinků a obtěžování nejvyšších představitelů opozičních politických stran, ať už na ulici, nebo v Europarlamentu. A neděje se zase nic. Státní zástupkyně Katarína Kandová nezasahuje, ani když Oganesjan porušil zákaz přiblížení, který má od července loňského roku, prokazatelně již popáté. Je měsíc před volbami a policie nekoná, podání odkládá, případně veškerá šetření postupuje na správní odbory, které to pak udělají mile rády či na pokyn za ni.
A to je i důvodem, proč píši tento dlouhý článek. Řáděním gangu netrpí totiž jen demonstrující vlastenci, protivládní aktivisté a političtí oponenti. Odnáší jej i zcela nezúčastněné, nevinné osoby, o společnosti jako takové pak ani nemluvě. Od mých sousedů, blízkých a kolegů, přes rodinné příslušníky šikanovaných, až po dvaaosmdesátiletou paní s nemocným srdcem, jejíž zdravotní stav se po nájezdech skupiny k jejímu domu zhoršil natolik, až nemoci podlehla.
Z výtržnictví Oganesjanovy skupiny se stal již takový celospolečenský a celorepublikový problém, že nelze vymlčet, a z okázalé nečinnosti odpovědných složek a institucí záhada, k jejímuž objasnění navrhují někteří z politiků, jako je předseda pražské SPD Josef Nerušil, založit hned po volbách parlamentní vyšetřovací komisi, jejímuž šetření budu mile rád a osobně nápomocen. Jsem totiž také jednou z obětí tohoto gangu, a trvá to již déle než rok.
Šikana na vlastní kůži
Stačilo málo – a sice napsat článek. Ten vyšel 2. července loňského roku, a již den poté mi zvonil Oganesjan doma na zvonek, s kamerou v ruce a Pšenákem za zády. Internetová šikana postupně přerostla v noční návštěvy, řvaní výhrůžek z megafonu, zvonění na zvonky a svícení do oken, jakož i promenádu nejrůznějších osob po našem soukromém pozemku.
Následovaly pomluvy, udání, falešné webové stránky a výlepy dehonestačních plakátů po Praze. Po dubnové šikaně v ostravském Librosu za účasti státní a městské policie a následném nahánění auty v ulicích mám pak od června tohoto roku navíc i stovky obtěžujících telefonátů z neznámých či skrytých čísel a noční ohňostroje pod okny bytu.
S Oganesjanem jsem se mezitím potkal dvakrát i osobně, coby zmocněnec poškozené u Obvodního soudu pro Prahu 1. Jeho chování zde bylo za hranicí jakékoliv slušnosti a základní důstojnosti, s nulovým respektem k řízení jako takovému, aniž by jej soudkyně dokázala jakkoliv účinně usměrnit. V ještě horší frašku pak jiní členové gangu, Pšenák s Blujovou, proměnili správní řízení v Bílém domě na Palmovce v ulici U Meteoru, které muselo být přerušeno a povolána policejní hlídka, načež pak opět polili vůz jedné z účastnic páchnoucími fekáliemi.
Na začátku prázdnin ležel u dveří mého bytu čokoládový dort, který byl ze strany čímsi napíchaný. Přišel jsem o své profily na Facebooku a Twitteru („Xku“), které mi Oganesjan nahlásil pro zveřejnění informací ze zákona veřejných. Místo nich mi pak obratem založili falešné profily, kterými se mne snaží nadále poškozovat. Zbyl mi už jen Deník TO.
Ten je tímto gangem ale napadán již také. Mohl by o tom vyprávět šéfredaktor, vydavatel i někteří z redakčních kolegů. Editorovi Petru Michaličkovi, kterému mj. vyhrožovali otrávením fenky, zaparkovali před obecní úřad v místě jeho bydliště dálkově ovládaný vrak žigulíka v ukrajinských barvách, s nahrávkami nadávek a jeho podobou na plachtě za čelním sklem, pár metrů od trati. Sám startoval, troubil, a byl trvale sledován kamerami, které gang umístil uvnitř vozidla i na sloup blízkého osvětlení. Ještě při nočním převozu se jim na dálničním odpočívadle sesunul z podvalu a poničil oplocenou betonovou skruž, ale opět to nikoho nezajímalo. K nočním výtržnostem s pyrotechnikou pak museli místní přivolat starostu.
Z tiskovky ČTK jako štvanci
Trpíme tím už všichni. Z rozvráceného života zbyla jen víra, že o problému je nutné informovat, protože svobodu slova, která je jejich poslední překážkou, se snaží umlčet právě teď. A veřejné mínění, to poslední, co z rozvráceného státu ještě zbylo, může situaci, o volbách nemluvě, nakonec ještě zachránit. I to je důvodem, proč jsem se rozhodl spolu s Ivanem Smetanou z KTV Live, který natočil známé virální video o brutálním zásahu těžkooděnců před Národním muzeem, uspořádat na dané téma tiskovou konferenci v Presscentru ČTK.
Ivan je obětí těchto skupin řádově již roky, a média jim ještě umetají cestičku. Ostatně, po skončení konference nás čekal před vchodem Pšenák s Blujovou a dalšími výtržníky, i s připraveným kečupem a smetanou. Následný odchod do bezpečí blízkého dvora u sídla Stačilo! pak připomínal scénu z béčkového rádoby dokumentu, ale taková je realita léta 2025, po čtyřech letech hodnotové politiky Fialovy vlády.
A proč se mi to děje? Mapování činnosti Oganesjanovy skupiny se důkladně věnuji již patnáctý měsíc a s výsledky svého pátrání Vás nyní seznámím. Je to potřeba. Setkání v Příčovech ukázalo, že zdaleka ne každý tuší, o koho se jedná. Placka Milionu chvilek na tričku mnohé spletla, zrovna tak jako přítomnost pochybné ochranky. Jde o tenký led, a tak jsou veškerá má tvrzení, jak už je ostatně mým zvykem, podložena odkazy.
Zde jich bude opravdu plno, a to doslova v extrémní formě, ale nejsou tu jen pro případ dalších žalob a výzev z Oganesjanovy strany, kterými nás poslední měsíce bombarduje, ale především pro Vás, pozorné čtenáře. Vždy je lepší kliknout a informace si ověřit, než je jen slepě přejímat. A třeba najdete i další detaily, které mým synapsím doposud unikaly. Ty můžete uvést pod článek, do diskuze, a přispět tak k dalšímu rozkrývání celého pozadí této režimem nedotknutelné skupiny, případně se můžete obrátit na mne či na redakci deníku. Budu Vám moc vděčný a nebudu jistě sám…
Mike „Detektiv Mike / MikeJePán“ Oganesjan
Známý youtuber a podvodník s letitou zkušeností se soudy a policií, hlavní organizátor a tahoun celé skupiny. Narodil se dne 1. března 1997 v Praze Podolí, do rodiny bankovní manažerky Ing. Hripsime Šiblové Nalbandjan, Ph.D. a arménského inženýra Karena Oganesjana, pod původním jménem Mikael. Jméno matky naleznete ve smlouvě u společnosti Jerkir, kde z údajů vyplývá, že musela otěhotnět již ve svých 18 letech a coby studentka VŠE pak upřednostnit zaměstnání při studiu, zatímco otec podnikal a výchova vázla.
„Už jako malý měl kolem sebe vždy takové skupinky sígrů a šikanoval ostatní,“ říkal mi nedávno známý Jirka. „Ten měl snad každý týden hlavu v záchodě,“ povídal o něm zase jiný spolužák ze ZŠ Emy Destinnové v pražské Bubenči. „To nebyl takový ten normální rošták a třídní šašek. On byl prostě úchylný,“ dodal a následující video mu dává za pravdu.
Hripsime chtěla, aby měl Mikael dobré vzdělání a dobrou práci jako ona, ale střední školu ani napočtvrté nedokázal dokončit. Karen na vzdělání naopak netrval, stačily by jen peníze a kontakty. Jméno má Mikael změněné už potřetí, nejprve na Mike Pána, poté na Mike Ye Pána, a zpátky na Mike Oganesjana. V životě pořádně nepracoval, nic kloudného neumí a za odstrašující příklad jej uvádí i Česká televize ve svém edukačním pásmu pro školy.
Po neslavné kariéře u podvodné firmy OVB začal Mikael s falešným právníkem Petrem Kocourkem podnikat v pojištění na pokuty a provokovat městské strážníky, které je navzdory soudnímu zákazu provozováno doteď. Jako politický marketér pomáhal obnovené ODA miliardáře Pavla Sehnala, poté byl dovozcem německých lázeňských limonád, prodejcem falešných online doktorátů a makléřem pozemků na Měsíci z Mezinárodního pozemkového fondu. To je ale stále jen malá část všech jeho podvodných aktivit, nedávný skandál s ilegálním pornoobsahem na Discordu ani nepočítaje. Policie v žádné z těchto věcí, pokud vím, doposud nekoná, ačkoliv informována je.
V jiné Oganesjanově firmě, Zelená 420 Bába s.r.o., na prodej kanabidiolových produktů, pak najdeme coby spolumajitele honorárního konzula Bahamského společenství Ing. Martina Paštiku, MBA z Vimperka, místopředsedu oblastního sdružení ODS, zatímco o spolupráci s jiným exponentem téže strany, pro změnu z Řeporyjí, se snad ani netřeba zmiňovat. Jedním z pomocníků Oganesjanova gangu je pak i Adam Bouša, student zdravotní školy, a bývalý člen Mladé ODS. Na jedné ze začerněných smluv ministerstva obrany, pod taktovkou ODS, najdeme i podpis Hripsime Nalbandyan, a mohl bych tak pokračovat dále a dále.
Otázku, jak může být člověk s tolika delikty, ve třech podmínkách zároveň a navzdory pětinásobnému porušení předběžného opatření zákazu přiblížení pod probačním dohledem stále na svobodě, bych tímto považoval za když ne zodpovězenou, pak alespoň zčásti napovězenou. Zrovna tak jako otázku, jak může s třicetimilionovým příjmem zůstávat nadále v insolvenci, s klíčky od tmavě grafitového Kodiaqu v kapse a s bydlištěm na obecním úřadě v Tuchoměřicích, zatímco v místě registrace mnoha jeho firem stojí nově zrekonstruovaná vila za několik desítek milionů, jen poněkud rozmlžená.
Simona „šéfová / manželová“ Buflová Oganesjan
Podnikatelka z ostravských Výškovic a faktická manželka Mike Oganesjana, na kterou přepsal většinu svých nedávných ekonomických aktivit. Má s ní tříletého syna, který je stejně jako otec „zabiják“. Zajímavé je, že zatímco se Oganesjan vůči úřadům prezentuje coby svobodný, o Simoně, která přejala jeho příjmení, veřejně hovoří jako o „manželce“ či „paní manželové“. Nebo také „šéfové“. Nebo své „staré“. „Musíme si věřit,“ pronesla Simona v jednom z rozhovorů na otázku, jak takové soužití s delikventem psychicky zvládá. „I když navenek občas vystupuje jako debil, v reálu zas až takový debil není,“ shrnula svůj názor lakonicky na webu Extra.
Simona figuruje jako majitelka britské schránkové firmy THE DATA AGE, Ltd., tedy subjektu, který je aktuálně odpovědný za veškerou monetizaci natáčeného protiprávního jednání na platformě Herohero. Ačkoliv uvádí falešnou korespondenční adresu, kde si příchozí poštu prokazatelně nepřebírá, tak v případě americké NEED EDITION, Inc. ve Wyomingu, která dočasně v této pozici, po firmě PECKY MARKETING s.r.o. a společnosti PECKY HERO s.r.o., figurovala několik měsíců také, nešlo ani o reálně existující subjekt.
Ekonomické dopady a následná vyrovnání, co se týče poškozování osobnostních práv jednotlivých šikanovaných a nahrávaných osob a další publikací vzniklé újmy, tak půjdou chtě nechtě za ní či za faktickým vlastníkem Ing. Karenem Oganesjanem, ačkoliv hrubou představu o tom, kdo tyto firmy zakládal a fakticky vedl, získáme už pohledem do sbírky listin. V obou případech je to, nepřekvapivě, Mike Oganesjan. A vědí to úplně všichni. Tedy, snad až na jeho insolvenční správkyni, insolvenční soud a hospodářkou kriminálku, což ale taktéž nikoho nepřekvapuje.
Vojtěch „Pražský Pérák“ Pšenák
Ajťák a původně záškodník z konkurenční skupiny, od června 2024 pak pravá ruka Mike Oganesjana. Ještě žhářský útok zapáskovanými deodoranty Bevola Men s hnacím propanbutanovým plynem, naházenými na lidi zamčené v petičním stánku v noci z 12. června, byl akcí Pšenákovy skupiny bez vazby na Oganesjana. Stála za ním parta výrostků okolo plzeňských společností TechHeaven a lepsi.city, z jejichž sídla ve Zbrojnické 111 vysílá Pšenák své streamy dodnes. Podle staré ankety v Respektu maturoval Pšenák na plzeňském gymnáziu na Mikulášském náměstí někdy okolo roku 2020, a již krátce poté získává živnostenské oprávnění, z čehož lze zjistit jak jeho původní, tak novou adresu.
Ta je poměrně důležitá, protože se díky ní a většímu počtu do stejné nemovitosti přihlášených osob stal zastupitelem Mohelnice u Nepomuku, spolu s kolegou Adamem Ježkem ze Strahova, namísto zvoleného Michala Vašíčka, kteří jsou taktéž součástí gangu. Kandidovali coby softwaroví inženýři, zatímco Pšenák jako ředitel. Schůzí zastupitelstva se ale neúčastní, záměr nepřátelského převzetí obce s toliko 62 zapsanými voliči se díky duchapřítomnosti starosty nezdařil. Do objektu s číslem popisným 38 se ale nedávno přihlásila i Oldřiška Blujová, takže o místa v zastupitelstvu hned tak nepřijdou.
Zatímco Oganesjan je politickým analfabetem a názorově napůl dezolátem, jehož motivací jsou především peníze, u Pšenáka je tomu jinak. Fanaticky nenávidí vše ruské, kromě Ukrajiny, a vše komunistické, kromě pana prezidenta a jeho paní. S tímto černobílým viděním světa pak neváhá obtěžovat jak Tomia Okamuru, tak vedení Stačilo!, aniž by si připadal jakkoliv hloupě. Rád ničí a znečišťuje cizí věci, nejlépe kečupem, a dovoluje si na starší ženy. V přímé konfrontaci jej však agresivita opouští. Oganesjana zradil hned druhý den po jeho umístění na celu předběžného zadržení, a ten mu oplatil toutéž mincí hned v druhé větě u soudu. Inu, souboj charakterů.
V příštím díle se dozvíte, kdo je Oldřiška „Tereza Hofová / ProvokaTerka“ Blujová, Kryštof „pan Kabelka / pan Taštička“ Smejkal, Jaromír „pan Hvězdička“ Petr, Adam „má konečně semafor“ Ježek, Michal Vašíček, Marek „pan Pívo“ Češpivo, Dominik „HC Havířov“ Desať, Jan „Honza Loo“ Helioš, Tomáš „WalkoCZ“ Waluš, Mireček „Sparťan“ z Liberce, Adam Bouša, donedávna člen Mladé ODS, Marek Škraňka, syn redaktorky ČRo a editora ČT24, Petr „YoungOkamura / YoungTendo“ Fojtách, Vít „Vito Visentini / Ikaro“ Vodvářka, Lukáš „Luke Jedli“ Jedlan, Aleš „detektiv Aleš“ Vorlíček, manželé Jan a Karen Lee Drahota, bílý kůň Aleš Bialonczyk, Daniel „povolání syn / Frodo / Frodoušek“ Hořnák, Alona „Lola Candee / Candee Art“ Kornijenko, její přítel a příslušník Policie České republiky Jakub Smahel, Michaela „PearlFellina / CzechFellina“ Svobodová a Pavel „Řeporyjec“ Novotný, který má s tímto gangem společného více, než si myslíte.
Politicky motivované útoky z posledních měsíců:
13. srpna – znečištění vstupní brány maďarské ambasády v ulici Pod hradbami
11. srpna – obtěžování Jindřicha Rajchla před obvodním soudem pro Prahu 1
5. srpna – krádež RZ a obtěžování Kateřiny Konečné v Purkyňově ulici v Plzni
21. června – obtěžování O. Dostála, M. Maláčové a D. Sterzika před TK Stačilo!
18. června – obtěžování Ondřeje Dostála a Kateřiny Konečné v EP ve Štrasburku
22. května – obtěžování Ondřeje Dostála po Máte slovo u budovy České televize
5. května – narušování mítinku Stačilo! v restauraci Na Květnici v Praze Nuslích
30. dubna – narušení piety k osvobození Ostravy s K. Konečnou a Nelou Liskovou
29. dubna – krádež RZ a obtěžování Kateřiny Konečné v Opavě Kylešovicích
26. dubna – pozměnění RZ a pokus o podvod na Daniela Sterzika a Petru Rédovou
6. dubna – konference v Librosu, vypuštění kol a napadení Lubomíra Volného
4. února – urážení a obtěžování Tomia Okamury na Malostranském náměstí v Praze
5. října – hození dýmovnic do shromáždění proti narůstajícímu fašismu v Praze
ZDROJ:
