Vláda sníží inflaci nejvýše o čtyři desetinky, v praxi tedy zanedbatelně, přičemž to českou ekonomiku bude stát 82 miliard korun.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/
E-mail: podpora.volnyblog@protomnail.com
Escobar: Geopolitická šachovnice se posouvá proti americkému impériu
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Autor: Pepe Escobar, 30.7.2023
Geopolitická šachovnice je v neustálém pohybu – a nikdy to nebylo tak výrazné jako v naší současné vyhrocené situaci…
V diskusích mezi čínskými vědci – včetně těch, kteří jsou součástí asijských a amerických diaspor – panuje fascinující shoda na tom, že nejenže Německo/EU ztratilo Rusko, možná nenávratně, ale Čína získala Rusko, jehož ekonomika se velmi dobře doplňuje s čínskou a má pevné vazby na globální Jih/globální většinu, které mohou být pro Peking přínosem a pomocí.
Mezitím se část atlantistických zahraničněpolitických analytiků nyní snaží změnit narativ v otázce NATO vs. Rusko, přičemž uplatňují základy reálpolitiky.
Nový obrat zní, že je „strategickým šílenstvím“, aby Washington očekával, že porazí Moskvu, a že NATO zažívá „únavu dárců“, protože tepláková válka v Kyjevě „ztrácí důvěryhodnost“.
V překladu: je to NATO jako celek, kdo zcela ztrácí důvěryhodnost, protože jeho ponížení na ukrajinském bojišti je nyní bolestně názorné pro celou globální většinu.
„Únava dárců“ navíc znamená, že prohrává velkou válku, a to těžce. Jak neúnavně zdůrazňuje vojenský analytik Andrej Marťanov, „‚plánování‘ NATO je vtip. A oni jsou závistiví, bolestně závistiví a žárliví“.
Věrohodnou cestou vpřed je, že Moskva nebude jednat s NATO – pouhým doplňkem Pentagonu -, ale nabídne jednotlivým evropským národům bezpečnostní pakt s Ruskem, který by učinil jejich potřebu patřit k NATO zbytečnou. To by zajistilo bezpečnost každé zúčastněné zemi a zmírnilo tlak Washingtonu na ni.
Dalo by se vsadit na to, že by to mohly přijmout nejvýznamnější evropské mocnosti, ale rozhodně ne Polsko – hyena Evropy – a pobaltské čivavy.
Současně by Čína mohla nabídnout mírové smlouvy Japonsku, Jižní Koreji a Filipínám a následně by mohla zmizet významná část amerického impéria základen.
Problém je opět v tom, že vazalské státy nemají autoritu ani moc dodržovat jakoukoli dohodu zajišťující mír. Němečtí podnikatelé mimo záznam jsou si jisti, že dříve či později se Berlín může vzepřít Washingtonu a obchodovat se strategickým partnerstvím mezi Ruskem a Čínou, protože je to pro Německo výhodné.
Stále však není splněno zlaté pravidlo: pokud chce vazalský stát, aby se s ním zacházelo jako se suverénním státem, je třeba nejprve uzavřít klíčové pobočky Říše základen a vyhnat americké vojáky.
Irák se o to pokouší již několik let, ale bez úspěchu. Třetina Sýrie zůstává okupována USA – i když USA prohrály svou zástupnou válku proti Damašku kvůli ruské intervenci.
Projekt Ukrajina jako existenční konflikt
Rusko bylo nuceno bojovat proti sousedovi a příbuznému, který si prostě nemůže dovolit prohrát; a jako jaderná a nadzvuková velmoc to ani neudělá.
I když bude Moskva poněkud strategicky oslabena, ať už bude výsledek jakýkoli, jsou to USA – podle názoru čínských vědců -, které se možná dopustily největší strategické chyby od vzniku impéria: proměnily projekt Ukrajina v existenciální konflikt a zavázaly celé impérium a všechny jeho vazaly k totální válce proti Rusku.
Proto nemáme žádná mírová jednání a odmítáme dokonce i příměří; jediným možným výsledkem, který vymysleli straussovští neokonští psychopati, kteří řídí zahraniční politiku USA, je bezpodmínečná ruská kapitulace.
V nedávné minulosti si Washington mohl dovolit prohrát vybrané války proti Vietnamu a Afghánistánu. Ale prohrát válku s Ruskem si prostě dovolit nemůže. Až k tomu dojde, a to už je na obzoru, vzpoura vazalů bude mít dalekosáhlé důsledky.
Je zcela zřejmé, že od této chvíle Čína a BRICS+ – s expanzí zahájenou na summitu v Jihoafrické republice příští měsíc – budou turbulentně podkopávat americký dolar. Ať už s Indií, nebo bez ní.
Žádná měna BRICS v dohledné době nevznikne – jak poznamenávají některé vynikající body v této diskusi. Rozsah je obrovský, šerpy jsou teprve v počátečních fázích projednávání a hrubé obrysy ještě nebyly definovány.
Přístup BRICS+ se bude vyvíjet od zdokonalených mechanismů přeshraničního vypořádání – což zdůrazňují všichni od Putina po šéfku centrální banky Elvíru Nabiullinovou – až nakonec k nové měně daleko později.
Pravděpodobně by se jednalo spíše o obchodní nástroj než o suverénní měnu, jako je euro. Bude navržena tak, aby konkurovala americkému dolaru v obchodě, zpočátku mezi zeměmi BRICS+, a bude schopna obejít hegemonní ekosystém amerického dolaru.
Klíčovou otázkou je, jak dlouho vydrží falešná ekonomika Impéria – klinicky dekonstruovaná Michaelem Hudsonem – v této širokospektrální geoekonomické válce.
Rusko-KLDR se setkává s Ruskem-Afrikou
Jen tento týden proběhly na šachovnici dva tahy, které změnily pravidla hry: významná návštěva ruského ministra obrany Sergeje Šojgua v KLDR a summit Rusko-Afrika v Petrohradě.
Šojgu byl v Pchjongjangu přijat jako rocková hvězda. Osobně se setkal s Kim Čong-unem. Vzájemná dobrá vůle vede k velké pravděpodobnosti, že Severní Korea nakonec vstoupí do některé z mnohostranných organizací razících cestu k multipolaritě.
Tou by pravděpodobně byla rozšířená Euroasijská hospodářská unie (EAEU). Mohlo by se začít dohodou o volném obchodu mezi EAEU a KLDR, jakou uzavřely například Vietnam a Kuba.
Rusko je v EAEU vrcholnou mocností a může sankce vůči KLDR ignorovat, zatímco BRICS+, SCO nebo ASEAN si to příliš rozmýšlejí. Klíčovou prioritou pro Moskvu je rozvoj Dálného východu, větší integrace s oběma Korejemi a Severní mořská cesta neboli Arktická hedvábná stezka. KLDR je pak přirozeným partnerem.
Získání KLDR do EAEU udělá zázraky s investicemi do BRI: jde o jakési krytí, které Peking při investicích do KLDR prozatím nemá. To by se mohlo stát klasickým případem hlubší integrace BRI a EAEU.
Ruská diplomacie na nejvyšších úrovních se ze všech sil snaží zmírnit tlak v souvislosti s KLDR. Ze strategického hlediska to skutečně mění pravidla hry; představte si, že by se k rusko-čínskému strategickému partnerství přidal obrovský a poměrně sofistikovaný severokorejský vojensko-průmyslový komplex, který by převrátil celé asijsko-pacifické paradigma naruby.
Summit Rusko-Afrika v Petrohradě byl sám o sobě dalším game-changerem, který zanechal kolektivní západní mainstreamová média v apoplexii. Nešlo o nic menšího než o to, že Rusko slovy i činy veřejně vyhlásilo komplexní strategické partnerství s celou Afrikou, a to i v době, kdy nepřátelský kolektivní Západ vede hybridní válku – i jinak – proti Afro-Eurasii.
Putin ukázal, že Rusko má 20% podíl na světovém trhu s pšenicí. Za prvních 6 měsíců roku 2023 již vyvezlo do Afriky 10 milionů tun obilí. Nyní bude Rusko v příštích 3-4 měsících zdarma dodávat Zimbabwe, Burkině Faso, Somálsku a Eritreji po 25-50 tis. tun obilí.
Putin podrobně popsal vše od přibližně 30 energetických projektů v celé Africe přes rozšíření vývozu ropy a plynu až po „unikátní neenergetické využití jaderné technologie, včetně medicíny“; spuštění ruské průmyslové zóny poblíž Suezského průplavu s výrobky, které se budou vyvážet do celé Afriky, až po rozvoj africké finanční infrastruktury, včetně napojení na ruský platební systém.
Vyzvedl také užší vazby mezi EAEU a Afrikou. Panel fóra „EAEU-Afrika: horizonty spolupráce“ se zabýval možnostmi, které zahrnují užší kontinentální spojení s BRICS i Asií. Je možné, že se bude připravovat příval dohod o volném obchodu.
Rozsah fóra byl poměrně působivý. Byly zde panely o „de-neokolonizaci“, například „Dosažení technologické suverenity prostřednictvím průmyslové spolupráce“ nebo „Nový světový řád: od dědictví kolonialismu k suverenitě a rozvoji“.
A samozřejmě se diskutovalo také o Mezinárodním dopravním koridoru Sever-Jih (INSTC), jehož hlavní aktéři Rusko, Írán a Indie mají prosazovat jeho zásadní rozšíření do Afriky, čímž se vyhnou litorálům NATO.
Odděleně od zběsilého dění v Petrohradě prošel Niger vojenským převratem. Ačkoli konečný výsledek se teprve ukáže, Niger se pravděpodobně připojí k sousednímu Mali a znovu potvrdí svou zahraničněpolitickou nezávislost na Paříži. Francouzský vliv se přinejmenším „resetuje“ také ve Středoafrické republice (SAR) a Burkině Faso. Překlad: V celém Sahelu se Francie a Západ krok za krokem zbavují vlivu v rámci nezvratného procesu dekolonizace.
Pozor na bledé koně zkázy
Tyto pohyby na šachovnici, od KLDR po Afriku a čipovou válku proti Číně, jsou stejně zásadní jako nadcházející zdrcující pokoření NATO na Ukrajině. Přesto si nejen strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou, ale i klíčoví hráči napříč globálním Jihem/Globální většinou plně uvědomují, že Washington považuje Rusko za taktického nepřítele v rámci příprav na převratnou totální válku proti Číně.
Za současného stavu je stále nevyřešená tragédie v Donbasu, protože zaměstnává Impérium a drží ho dál od Asie a Tichomoří. Přesto Washington pod vedením straussovských neokonzervativních psychopatů stále více zabředává do Řady zoufalství, což ho činí ještě nebezpečnějším.
To vše v době, kdy „džungle“ BRICS+ turboaktivuje nezbytné mechanismy schopné odsunout unipolární západní „zahrádku“ na vedlejší kolej, neboť bezmocná Evropa je hnána do propasti a je nucena se oddělit od Číny, BRICS+ a de facto globální většiny.
Člověk nemusí být zkušený meteorolog, aby poznal, odkud vane stepní vítr – jak bledí koně zkázy spřádají plány na rozdupání šachovnice a vítr začíná výt.
ZDROJ:https://www.zerohedge.com/geopolitical/escobar-geopolitical-chessboard-shifts-against-us-empire
Věk odchodu do důchodu se má posouvat, nové penze budou nižší
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Vedle toho, že penze do budoucna porostou pomaleji než dosud kvůli omezení valorizací – do řádné lednové se vedle inflace bude započítávat jen třetina růstu průměrné reálné mzdy místo poloviny – a předčasný důchod již nebude tolik výhodný jako nyní, vláda už chystá v důchodovém systému řadu dalších významných změn.
Průměrná doba pobírání starobního důchodu má být 21,5 roku podle průměrné délky dožití. „To je hodnota průměrná. Vycházíme z dat Českého statistického úřadu, podle kterých v budoucnu budeme generaci, pro ten konkrétní ročník, který dosáhne padesáti let věku, moci říct, jaká bude přesná hranice jejich odchodu do důchodu,“ uvedl Jurečka.
„Tehdy se hranice stanoví několika ročníkům současně. Pak už to ale bude vždy jen pro ten jeden ročník. Je však důležité, že mezi těmi ročníky nemůže dojít k růstu většímu než dva měsíce. Takže se bavíme o dnešní generaci narozené v roce 1966 až 1971. Tady dojde k posunu z nynější hranice 65 let maximálně o několik měsíců. U ročníku 1971 by se měl důchodový věk posunout maximálně o šest až sedm měsíců,“ doplnil.
Dřív začal pracovat, dřív také odejde
Za rok by se tak věková hranice mohla zvýšit o měsíc či nejvýš o dva. Už nyní se věk posouvá u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Jurečka zdůraznil, že o svém termínu nástupu do penze se dozvědí čerství padesátníci nejméně 15 let předem.
Seznam náročných profesí, které budou moci chodit do penze dřív bez krácení důchodu, chce představit na podzim. Má jít obecně o profese, kde není možné namáhavost a zdravotní rizika snížit ochrannými pomůckami či opatřeními.
„Tím odpovídám všem, kteří říkají, já dělám náročnou práci, takže bych potřeboval odcházet třeba v 63 nebo 63,5 roku. Nebo když je to tak velmi náročná profese, tak i o pět let dříve, protože už nebudu tu práci schopen zvládnout. Toto všechno odpovídá reálným životním příběhům, protože když někdo začal pracovat v sedmnácti v náročné profesi, tak ať má možnost odejít do důchodu dříve,“ vysvětlil navázání na podmínku povinné pojistné doby ministr.
Většina reformních změn by měla začít platit postupně v dalších letech. Jurečka plánuje také zavést zaručený důchod, který by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy.
Nové penze sníží o stokoruny ročně
Nové důchody by měly být o něco nižší. Při jejich stanovení by se měla započítat menší část výdělku a odvodů, upravit se mají takzvané redukční hranice. Nový výpočet by se měl zavést mezi lety 2026 a 2035. Každý rok by tak v průměru byly nové penze o 150 až 200 korun nižší, za desetiletí by to znamenalo omezení o 1500 až 2000 Kč.
Postupně by se měly zvýšit odvody živnostníků. Nyní minimální základ pro pojistné činí čtvrtinu průměrné mzdy, nově by měl v příštích letech vzrůst na úroveň minimální mzdy. Dál se má podle Jurečky jednat i o případném mírném zvýšení základu z nynější poloviny zisku. Víc by mohli začít platit také dohodáři, povede se diskuse o nastavení limitů. Práce na dohodu by se měla začít evidovat, příjmy z dohod by se mohly sčítat.
Možnost společného základu manželů
Manželé či registrovaní partneři by mohli mít dobrovolně společný základ pro výpočet penze. Jejich odvody by se tak za dobu trvání manželství či partnerství sečetly. Oba by pak dostali stejnou částku.
Za dobu péče o malé děti, kdy je člověk bez výdělku a neplatí pojistné, by se při stanovení penze počítaly fiktivní odvody z celostátní průměrné mzdy. Penze by tak mohla být vyšší v průměru o 500 korun. V budoucnu by to mohlo nahradit výchovné 500 Kč za dítě.
Mírnější by měly být podmínky u vdovských a vdoveckých důchodů. Změna by se měla týkat doživotního pobírání.
Jurečka upozorňuje, že výdaje na penze v posledních letech prudce stouply, a nyní tvoří už přes 30 procent státních výdajů.