Archív značky pro: ekonomika
V budoucnu je možná zvýšená volatilita na devizovém trhu a výrazné posílení směnného kurzu rublu, a to až na 55–60 rublů za dolar a 53–58 rublů za euro, v případě rizika zavedení nových omezujících opatření na účastníků ruského finančního trhu, vedoucího směru investičních analytiků Renaissance Credit Bank Roman Chechushkov.
Alarmující tón: bude akciový trh a rubl nadále klesat
Co kromě geopolitiky způsobilo kolaps burzy a oslabení národní měny
„Krátkodobě by rubl mohl být podpořen zvýšením cen ropy na pozadí rozhodnutí OPEC + snížit produkci ropy o 2 miliony barelů denně, což jsou asi 2 % světových dodávek,“ řekl.
Podle Čečuškova s přihlédnutím k tomu, že 5. prosince vstoupí v platnost omezení uvalená Evropskou unií na vývoz ropy z Ruské federace, pokud náklady na energetické zdroje zůstanou vysoké, dodávky cizí měny od vývozců mohou zůstat stejné úrovně na měsíc a poptávka může být omezena kvůli případným sankcím, dodal Čečuškov.
Zároveň se posílení geopolitických rizik při absenci dalších protiruských sankcí může stát faktorem oslabení rublu na 64–66 rublů za dolar a 62–64 rublů za euro v průběhu měsíce, zdůraznil analytik. .
„Další tlak na rubl je vyvíjen vícesměrnou politikou Federálního rezervního systému (FRS) Spojených států a Bank of Russia (CB) kvůli snížení rozptylu diskontní sazby obou zemí a rozdílným úrovním ekonomická diverzifikace,“ poznamenal expert.
Upřesnil, že v současnosti je sazba Fedu 3,25 %, regulátor ji může dále zvýšit, do konce roku by mohla potenciálně dosáhnout 4,0-4,5 %. Banka Ruska zároveň na svém zasedání 16. září snížila klíčovou sazbu na 7,5 % ročně.
Růst dolaru vůči hlavním světovým měnám včetně rublu byl navíc tažen rizikem recese ve Spojených státech a zpomalením globálního ekonomického růstu.
Chechushkov poznamenal, že směnný kurz závisí také na množství cizí měny v oběhu.
„Jedním z faktorů, které v současnosti podporují směnný kurz rublu, je nárůst přebytku běžného účtu platební bilance Ruské federace. Příliv kapitálu do země pokračuje – podle předběžných odhadů centrální banky tedy přebytek běžného účtu ruské platební bilance v lednu až srpnu 2022 nadále rostl a činil 183,1 miliardy dolarů, což je trojnásobný nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku,“ uzavřel znalec.
Začátkem října dal ředitel Institutu pro psychologický a ekonomický výzkum Alexandr Neverov listu Izvestija předpověď, podle níž by se rubl vůči dolaru tento měsíc mohl pohybovat na úrovni 60-70 rublů . Děkanka Fakulty ekonomie a podnikání Finanční univerzity při vládě Ruské federace Jekatěrina Bezsmertnaja uvedla, že neexistují důvody pro vážné oslabení rublu vůči dolaru a euru.
zdroj: https://iz.ru/1410423/2022-10-14/analitik-nazval-vliiaiushchie-na-ukreplenie-kursa-rublia-faktory
Nedostatek plynu a rostoucí ceny elektřiny vyvolaly mezi obyvateli evropských zemí paniku. V očekávání zimy lidé začali masivně nakupovat palivové dřevo a ceny dřeva se několikrát zvýšily. Došlo to tak daleko, že jednotlivé země začaly zavádět různá opatření na ochranu domácího trhu. Rumunsko tak na šest měsíců omezilo nárůst ceny palivového dřeva a Maďarsko zakázalo vývoz dřevěných pelet. EU přitom nedávno informovala, že je možné nashromáždit dostatečné zásoby plynu na zimu. Proč se Evropané chytají dříví, zjistil Izvestija.
Nouzový režim: EU nemusí mít dostatek plynu na zimu
Kdy evropským skladovacím zařízením dojde modré palivo a co to ohrožuje
Proč ceny vyletěly do nebes
Evropští politici si nadále kladou otázku, jak omezit ceny energií z Ruska. Rizika jsou ale příliš velká: Moskva již prohlásila, že nebude dodávat ropu ani plyn zemím, které se snaží zavést cenové stropy. Asi 70 % tepla v Evropě zajišťuje zemní plyn a elektřina. A vzhledem k tomu, že dodávky do regionu výrazně poklesly, vzalo obyvatelstvo hrozbu jejich úplného zastavení vážně. Poptávka po dřevěných peletách (palivových peletách) používaných k vytápění v Evropské unii několikrát vzrostla a samotný produkt prudce poskočil v ceně.
Zajímavé je, že v posledním desetiletí se jejich cena příliš nezměnila. Například průměrný roční nárůst cen dřevěných pelet v Německu byl od roku 2012 do roku 2021 pouze 0,24 %. A po očištění o inflaci ceny dokonce klesly. Nyní dřevo na topení v Evropě zdražilo na historické maximum.
Foto: Global Look Press/blickwinkel/M. Henning
Letos se ve většině zemí EU ceny pelet oproti září 2021 zdvojnásobily nebo i více. Například ve Francii zdražila tuna peletovaného dřeva z 300 € na 600 € a v Německu palivové dříví, štěpka, dřevěné pelety zdražily o 80–133 %. Ve snaze ochránit domácí trh před nekontrolovaným zdražováním a nedostatkem (lidé měsíce čekají na dodávku) začaly evropské země přijímat různá opatření, například Maďarsko zakázalo vývoz dřevěných pelet, Rumunsko zavedlo cenový strop pro palivové dříví. po dobu šesti měsíců.
Summit s vámi: k čemu lídři EU přišli na setkání v Praze
A jak Evropa plánuje nadále pomáhat Kyjevu
Proč je dřevo drahé?
Jedním z hlavních důvodů prudkého zdražení je zákaz vývozu dřevěných pelet z Ruska. Rozhodnutí se s ohledem na trendy v oblasti životního prostředí a rostoucí používání tohoto typu paliva v Evropě ukázalo jako extrémně krátkozraké.
— EU přišla s řadou iniciativ a v souladu s tím s dotacemi na podporu zavádění energeticky účinných a klimaticky neutrálních technologií, které zahrnují používání pelet. Evropská unie spotřebovala v roce 2021 rekordních 23,1 milionu metrických tun dřevěných pelet, ale očekává se, že poptávka letos vzroste na 24,3 milionu metrických tun. Rekordní spotřebu v roce 2021 lze přičíst především zvýšenému využití v domácnostech v Německu a společnému spalování dřevěných pelet s uhlím v Nizozemsku (dříve rozšířené ve Spojeném království), aby se snížila uhlíková stopa a tím i dopad na klima, říká profesor HSE School of Business Michail. Akim.
Foto: Global Look Press/ZUMAPRESS.com/Eddie Moore
Rusko bylo loni největším dodavatelem dřevěných pelet do EU. Úroveň dodávek činila 1,914 mil. tun, následovaly Spojené státy s 1,853 mil. tun.
— Za posledních deset let poptávka po peletách v EU výrazně vzrostla a převýšila domácí produkci, což vedlo ke zvýšení dovozu z Ruska, USA, Běloruska a Ukrajiny. V červenci 2022 však EU v rámci omezení sankcí zakázala dovoz ruských dřevěných pelet , zdůrazňuje ekonom.
Před prvním mrazem: demonstranti v EU požadovali zrušení protiruských sankcí
Růst protestních aktivit v celé Evropě je spojen s energetickou krizí a finanční pomocí Kyjevu
Kde se vzala panika
Nyní se přidaly důsledky energetické krize. Růst cen energií vyvolal u obyvatel panické nákupy tuhých biopaliv: lidé se bojí v zimě mrznutí, přestože se zdá, že plynu je dost.
Podle Asociace evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury (Gas Infrastructure Europe) jsou nyní podzemní zásobníky (PZP) naplněny z 90 %. Do evropských zásobníků plynu s kapacitou 107,7 miliardy metrů krychlových bylo přečerpáno asi 97,39 miliardy metrů krychlových. Před zimou vás to ale nemusí zachránit.
– Přítomnost naplněných skladovacích prostor není zárukou plného zajištění na topnou sezónu. Jedná se o airbag, ze kterého můžete sebrat v případě problémů s hlavními zásobami. Výbuchy na Nord Streamu, zhoršení situace na Ukrajině ohrožují nemožnost obnovení dodávek z Ruské federace. V případě problémů s dodávkami LNG bude Evropa v žalostném stavu. Bez neustálého přílivu plynu pro každodenní spotřebu mohou zásoby dojít za 3-4 měsíce , – upozorňuje Michail Oganezov, specialista v oddělení strategického výzkumu společnosti Total Research. „Po všech událostech lidé nemají důvěru, že v zimě nevypnou elektřinu nebo topení. Volba tak padla na starou osvědčenou metodu – topit palivovým dřívím.
Foto: Global Look Press/SVEN SIMON/Frank Hoermann
Co kupují Evropané?
Jak poznamenává Bloomberg, lidé nevykupují pouze palivové dříví – prudce vzrostl počet zakázek na připojení a instalaci kamen na dřevo. Podle prodávajících společností se zákazníci začali aktivně zajímat o „spalování koňského hnoje a dalších málo známých paliv“.
Švédská agentura na ochranu životního prostředí už má obavy: v důsledku toho lidé začnou pálit vše, co jim přijde do cesty.
Nedostatek „paliva poslední instance“ (jak se palivovému dříví říká v západních médiích) již vedl ke krádežím a podvodům. Podle listu The Washington Post se klády kradou přímo z plošin nákladních aut a na internetu se množí falešné stránky, které prodávají neexistující palivové dříví.
zdroj: https://iz.ru/1409250/oksana-belkina/uskolzaiushchee-teplo-pochemu-evropeitcam-ne-khvataet-drov
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
