Souboj herezí
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Dnes se to celé rozlouskne. Brzy odpoledne budeme vědět, kdo volby vyhrál a stane se na příštích pět let naším prezidentem. Všechno už bylo řečeno, voliči se rozhodli. Hlasy pak sečte volební komise ručně a vyvěšené výsledky je možné překontrolovat. Mluvit o volebních podvodech nemá smysl. Ano, stávají se chyby, jako když v jednom obvodě v Brně sečtou víc hlasů, než kolik přišlo voličů, ale že by někdo dokázal ovlivnit výsledek voleb tím, že by rozpečetil v noci stovky uren a vyměňoval v nich volební lístky, to je poněkud mimo realitu. Dostal jsem vícero zpráv od svých čtenářů, že si dali práci a po prvním kole ve svém okrese překontrolovali některé vyvěšené volební výsledky a všude to sedělo.
Já musím říci, že jako orákulum teď selhávám. Fakt nevím, jak to dopadne a cvrkot na mém blogu, který mi byl vždycky dobrým vodítkem, mi tentokrát nic nesignalizuje. Takže se nebudu ztrapňovat nějakým odhadem. Netroufnu si ani říct, jestli budou výsledky těsné a nebo uvidíme výrazné vítězství jednoho kandidáta. Proto si jen popíšeme, co jsem během kampaně viděl a co jsem neviděl.
Letošní druhé kolo voleb bylo v podstatě soubojem herezí. Dualismus proti chiliasmu. Petr Pavel zdůrazňoval dualistické pojetí dvou světů – toho správného, kde žije on a toho špatného, kde žije Babiš. Svět dobra a svět zla. Lidé na to reagovali. Svět dobra se (nejen) rétoricky pustil do těch zlých. To tak bývá…. palte a řežte, Bůh si rozpozná své věrné… Andrej Babiš zase chiliasticky zdůrazňoval, že když nebude zvolen on, bude to konec světa, protože vláda dostane možnost dokončit svoje plány s ožebračováním tohoto národa. I na toto lidé reagovali a někdy jsem měl pocit, že se vlastně máme dneska odpoledne sejít v bílých pláštích na vrcholu Řípu a tam čekat na apokalypsu. To je totiž to jediné, co si troufám předpovědět… i když jdeme volit Babiše, jsme připraveni na to, že to nedopadne.
Největší fór je v tom, že obě hereze jsou letos pravdivé. Svoboda slova jde do kytek, Paveljugend sbírá v Jablonci i Děčíně první zkušenosti, jsme na hraně přímého zatažení do války, brzy budeme ukrývat uprchlé Ukrajince, aby nemuseli doma do mlýnku na maso… všímáte si, jak se během dvou měsíců plynule přešlo od ukrajinské ofenzívy proti Melitopolu a Krymu k ruské ofenzívě v Doněcké oblasti či proti Záporoží? Aneb, není to obr Koloděj, je to princ Jasoň. ERÚ potvrdil, že lidi nezvládají platit své účty za energie, ale Němci dokázali sehnat dost plynu a zásobit i nás… zatím. Ale nic to nemění na tom, že jsou to pořád hereze a jak se začnou zhmotňovat, tak je vždycky zaděláno na průšvih.
Letos totiž v kampani úplně zanikly jakékoliv umírněné středové proudy. Před pěti roky bylo možné v komentářích najít celou řadu příspěvků, které se snažily posuzovat kandidáty tak nějak objektivně. Dělali jsme to i my na Kydech. Byl to tehdy velký souboj, ale ještě o nic nešlo. Letos jsem zaznamenal pouze Moniku Čírtkovou a Dana Vávru. Ti jediní ještě včera vypadali, že mají nadhled a nedělají z toho ani válku světů ani konec světa. Hlas Michala Kocába, že nemůže volit ani jednoho kandidáta, či hlas Svobodných, to vše v podstatě zaniklo ve vyhrocené diskusi.
V kampani jsem prakticky neviděl žádné pozitivní momenty. Jen chyby. Nezaznamenal jsem žádnou výraznou situaci, kdyby by se jeden kandidát odpoutal od druhého a i jeho odpůrci by mu přiznali, že byl dobrý, nebo že by se mu povedla debata, případně, že svého soupeře přehrál s rozdílem třídy. Letošní volba není o tom, že by někdo svým umem vyhrál, ale spíš o tom, že někdo si to svými chybami (i chybami jiných) prohrál.
S úsměvem vzpomínám, jak Zeman před deseti lety musel vyrábět téma do voleb z kanálu Dunaj-Odra-Labe… to byly zlaté časy, když se řešilo, jestli to je, nebo není dobrý nápad. Letos byla témata mnohem přímočařejší – Mír vs. válka, dezoláti vs. lepšolidi, evropská solidarita vs. vysoké ceny energií, referendum o vládě (už druhé), svoboda slova vs. boj proti dezinformacím, Praha a láska proti vsi a nenávisti, dobro proti zlu…
Jak říkával kdysi na svém blogu Petr Kubáč – co lidi chtějí, to taky dostanou – ta témata nejsou falešná. Jsou skutečná. Skutečně se hraje o to, co v kampani zaznělo. Kdyby to lidi nezajímalo, tak to do debaty nikdo nebude vnášet. To platí především pro ty, kteří se cítí být neutrálními a chtějí hlasovat prázdnou obálkou. Ten boj se stejně odehraje, protože je na něj založeno. Teď se odehrává ještě pořád pomocí volebních hlasů. Bude-li se odehrávat pomocí rvaček nebo kulek, k čemu vám bude neutralita, když se dostanete do obousměrné palby? Přemýšlejte o tom. Petr Hampl správně poznamenal, že volby nevytvářejí politikovi moc, ale jsou měřítkem moci. Pomocí voleb nekrvavou cestou zjistíme, kdo by u nás vyhrál občanskou válku. Tak u urny nepoužívejte slepé náboje.
Já mám dnes doma další zabijačku… v době vyhlašování výsledků budu zřejmě zrovna plnit jitrnice a jelita. Reakci na výsledek samozřejmě napíšu, ale určitě nevyjde s předstihem. Tipovat nebudu, netroufám si ani na odhad rozdílu hlasů mezi vítězem a poraženým, jen zopakuji, že letos o vítězi nerozhodne kandidátův výkon, ale spíš chyby, které ten či onen udělal.
V následujících dnech si to podrobně rozebereme.
. K článku jsem napsal několik komentářů, o které se s vámi rád podělím.
