https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/jaderny-vybuch.jpg5411000Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2023-02-06 19:14:002023-02-06 22:37:28Za jakých okolností mohou dodávky západních zbraní vést k jaderné válce
To je masakr: banky nás obraly o 100 miliard a myslíte, že to pošlou na Ukrajinu? Co na to generál?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
4.2.20023
Komentář Lukáše Kovandy:
České banky, z nichž prakticky žádná není česká, mají za rok 2022 historicky rekordní zisky: poprvé v historii přes 100 miliard korun. A třetina Čechů, Moravanů a Slezanů si chodí pro žebračenky. Současně vláda platí Ukrajinu a Ukrajince z našich peněz. Proč ne tyto peníze ze zisku?
Mimochodem, není trestné, že si říkají české? Jenom proto, že Čechy obírají?
Dotace naruby, aneb chudí dotují bohaté. Jak úžasné je spojení se západem…
Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 104,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
Čím více peněz jde do zahraničí, tím (prý) jsou zdravější banky. Tak to alespoň tvrdí ekonomické výroky odborníků. Že jsou zahlceny úřady, které vydávají žebračenky a při údajné tříprocentní nezaměstnanosti jsou sociální úřady v troskách? To je přesně důkaz toho, jakou atmosféru vytváří masmédia a zvrácená vláda, a jaká je skutečnost.
A víte že ten, kdo to kritizuje, je dezinformátor a dezolát, ten, kdo to podporuje, je systémový vůdce?
Banky v loňském roce těžily z prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti rapidní inflaci a kvůli výrazné inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby. Oboje se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy. Ty představují klíčový zdroj bankovního zisku.
Ruku v ruce s dlouhodobým růstem ekonomiky dochází přirozeně například k růstu objemu celkových aktiv bank. Právě proto je více vypovídající posuzovat výkonnost bank výše uvedenými poměrovými ukazateli. Z nich neplyne, že by reálná ziskovost bank rostla excesivně. Spíše byl loňský rok návratem ke standardní ziskovosti zdravého bankovního sektoru, jaký ten český dlouhodobě představuje.
Fialova vláda však přesto loni rozhodla zatížit šestici největších českých bank daní z mimořádných zisků. Ta se však vztahuje až k ziskům za letošní rok. Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance, které na výdajové straně zatěžují mimořádné výdaje související se zastropováním cen energií, odpuštěním příspěvku na podporované zdroje energie a dalšími opatřeními uvedenými loni a letos ve jménu boje s energetickou drahotou.
Někdo typu Anarchisty Cempera Manipulátora bude tvrdit, že to nejsou dotace. Názvoslovím to skutečně nejsou, ale vývod peněz z naší země, když jsou přeplněné úřady sociálních dávek a mnoho lidí nemá už ani na chleba jsou ve skutečnosti co?
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/dotace.jpeg439777Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-06 18:19:472023-02-06 18:23:17To je masakr: banky nás obraly o 100 miliard a myslíte, že to pošlou na Ukrajinu? Co na to generál?
Josef Buřič uvádí na pravou míru obchodní vztahy Česka a Číny. Co nám říkají obchodní statistiky a srovnání s Tchaj-wanem?
Tak zase čtu v českých médiích, že Čína vlastně pro nás není žádný důležitý obchodní partner, že ho vlastně k ničemu nepotřebujeme a že je pro nás obchod s Tchaj-wanem daleko důležitější.
Někoho možná i překvapí, kdo taková moudra v našich médiích šíří. Když nově zvolený prezident Pavel vysvětloval svůj zájem o spolupráci s Tchaj-wanem, naznačil, že spolupráce s Tchaj-wanem je pro Česko výhodná z ekonomických důvodů, jelikož je Praha s Tchaj-pejí mnohem více ekonomicky propojená než s Pekingem.
Než někdo (a proniká to i do některých medií) začne tato moudra a – musím říci doslova nesmysly –šířit, snad by bylo dobré, aby se podíval do statistik. Že pan Pavel moc nerozumí ekonomice, to bylo vidět v jeho předvolebních diskusích s A. Babišem. Tam v tom dost plaval a omezoval se jen na obecné fráze. Toho si mnozí všimli.
Ale teď už je po volbách, tak snad by bylo dobré odložit tyto předvolební fráze a začít vidět ekonomiku nějak „normálně“. Proč nejsou schopni jeho poradci mu vysvětlit tyto souvislosti?
Teď konkrétně.
Čínský dovoz do ČR v roce 2021 představoval 481 mld. Kč. To byl druhý největší dovozce po Německu, jehož dovoz dosáhl 921 mld. Ten „výhodnější“ Tchaj-wan do ČR dovážel zboží za 28 mld. Kč. Pravda, jsou zde nějaké tchajwanské investice, ale čínské investice jsou zde také a možná že o nich nemáme vždy dostatečný přehled. A možná si také přiznejme, že pro jejich investory není naše ekonomika vůbec zajímavá. Co jim můžeme nabídnout? Desetimilionový trh?
V tom čínském dovozu tvoří dovoz počítačů, elektronických a optických přístrojů (klasifikace ČSÚ) – 214 mld. a když k tomu připočteme i dovoz elektrických zařízení jsme téměř na 300 mld. dovozu. Řečeno jednoduše – téměř na každém počítači, stejně jako na mobilu, fotoaparátu atd. je všude – země původu Čína. Tohle je přece všeobecně známo.
To, že se Čína stala továrnou pro celý svět, platí už delší dobu. Ale není to nic nového, v šestnáctém i sedmnáctém století byla Čína také největším ekonomikou tehdejšího světa.
Dnes jsou její průmyslové kapacity výsledkem investic zahraničního kapitálu v Číně, které tam přišly po zahájení ekonomických reforem v roce 1978 a dnes už jsou založené na vlastním know-how. Tohle chce někdo změnit? Vždyť v Číně dnes nakupuje celý svět i USA.
A co v Číně dovedou prodat naši výrobci? Není toho moc. Asi moc nejsme schopni se tam prosadit. Vyvážíme na tento trh, mimochodem v krátké době to bude největší světový trh, zboží za 45 mld. Kč. Tedy na tomto trhu jsme naprosto zanedbatelnou jednotkou. Největší položkou našeho exportu jsou strojírenské výrobky. Auta to ovšem nejsou. Jak jsme se nedávno dozvěděli – Auto Škoda se z tohoto trhu stahuje. Asi nás tam nemají rádi.
A teď ten Tchaj-wan. České firmy tam vyváží za 5,4 mld korun, polovinu z toho tvoří strojírenské výrobky. Celkový český export v roce 2021 dosáhl 3 950 mld. Kč. Tedy na Tchaj-wan směřovalo asi tak 0,14 % českého exportu. Z hlediska některých firem jistě zajímavý obchod, ale pro celou naši ekonomiku to jako obchodní partner nemá větší význam. Je to sice velký výrobce čipů, ale možná se k nám dostávají jinou cestou…
Než začneme bořit naše obchodní vztahy s Čínou, zamysleme se s chladnou hlavou, co vlastně chceme dosáhnout – spolupráci nebo konfrontaci.
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/dekoracni-polstare-nakladni-kontejnery-v-pristavu-le-havre-francie.jpg.jpg394700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-06 17:26:402023-02-06 17:26:40Jak je to s Čínou a naší ekonomikou?
Skotsko: Desítky větrných turbín poháněných dieselovými generátory vylévají do krajiny hydraulický olej
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
6.2.2023
Opakovaně zde upozorňuji na zcela neekologické větrné elektrárny, které by měly brzy hyzdit celou Evropu. I přes desítky nesporných důkazů o jejich škodlivosti vůči životnímu prostředí jsou tato monstra stále více prosazována. Mnohde se kvůli nim vykácely hektary lesa, který je tím nenávratně ztracen.
Zde konkrétně narážím na Skotsko, kde bylo kvůli větrným turbínám vykáceno 14 milionů stromů. K tomu si připočtěte neekologickou výrobu i likvidaci, tisíce zmasakrovaných ptáků a nenávratné škody v případě, že dojde k havárii takového větrníku.
A jak se nyní ukazuje, tak z turbín, kvůli nimž byly vykáceny hektary lesa, navíc unikají tisíce litrů hydraulického oleje….
Skotská, zeleným šílenstvím posedlá levicová separatistická vláda, byla nyní v plné nahotě odhalena po zjištění, že desítky gigantických větrných turbín na pevnině musí být připojeny k dieselovým generátorům, z nichž unikají tisíce litrů hydraulického oleje do krajiny.
Společnost Scottish Power – vedená Španělem Ignaciem Galanem – je dceřinou společností španělské firmy Iberdrola. Nyní tato firma připustila, že asi 71 jejích turbín muselo být v prosinci připojeno k dieselovým generátorům, aby se udržely v teple, přičemž whistleblower přiznal, že problémy s turbínami jsou hluboce zakořeněné.
„Během prosince bylo 60 turbín v Arecleochu a 11 v Glenn App odpojeno kvůli poruše kabeláže… Aby se tyto turbíny mohly znovu napájet, dieselové generátory běžely více než šest hodin denně,“ prozradil.
„Turbíny jsou pravidelně odstaveny kvůli poruchám, kdy energii ze sítě spíše odebírají, než aby ji vyráběly, a také pracují na poloviční výkon po dlouhou dobu kvůli dílům, které nebyly vyměněny,“ pokračoval.
„Špinavý hydraulický olej je také pravidelně rozprašován po celém skotském venkově kvůli prasklinám v mechanismech. Bezpečnostní standardy se nezlepšily od roku 2017, kdy byl na větrné farmě Kilgallioch zabit pracovník.“
Záznam dále uvádí, že asi 4 000 litrů unikajících hydraulických olejů bylo turbínami „rozstřikováno na krajinu,“ což má značný ekologický dopad.
„Skotská vláda chce učinit naši zemi atraktivní pro zahraniční investory, protože 40 procent větru, který vane po celé Evropě, vane přes Skotsko. To by však nemělo znamenat, že se smíříme s tím, že naše vodní cesty a příroda jsou znečištěny uhlíkem z dieselových generátorů a hydraulického oleje,“ stěžoval si whistleblower, který evidentně skutečně věří v agendu klimatických změn.
„Lidé by si měli být vědomi toho, že zatímco jejich náklady na energii stále rostou, naše větrné farmy nefungují tak efektivně, jak by mohly kvůli chamtivosti korporací,“ dodal – možná v odkazu na fakt, jako je plat 11 milionů liber, který pobíral španělský předseda Scottish Power v roce 2021, kdy byli regulérní Skotové drceni pod prudce rostoucími účty za energii.
Richard Tice, vůdce Reformní strany – dříve Strany pro brexit – si nedávno stěžoval, že asi 83 procent britských větrných turbín na moři je v zahraničním vlastnictví, přičemž největším jednotlivým vlastníkem je vláda Dánska, členského státu EU.
„My, britští daňoví poplatníci, platíme obrovské dotace spojené s inflací, abychom vytvořili ještě větší zisky pro dánské daňové poplatníky. Čím to je?“
Colin Smyth, poslanec skotského parlamentu (MSP) za levicovou Skotskou labouristickou stranu v regionu, připustil, že „nutnost používat dieselové generátory k odmrazování vadných turbín je ekologické šílenství,“ a zaútočil na skotskou decentralizovanou vládu – také vedenou dvěma dalšími levicovými stranami, jmenovitě separatistickou Skotskou národní stranou (SNP) v koalici se skotskými Zelenými – za to, že jejich rétorika o čisté nule je velmi odlišná od reality a obvinil je z nepoctivosti.
Labouristická strana však sama není ani zdaleka prosta fiaska souvisejícího s větrnou energií ve Walesu, kde řídí decentralizovanou vládu.
Jde o skandál s obří větrnou turbínou, která stála miliony liber. Tato turbína se v loňském roce kvůli silnému větru zřítila a vyděsila místní vesničany.
Větrné turbíny, které mají problémy s větrem – zdrojem, ze kterého by měly být schopny čerpat obnovitelnou energii – nejsou zdaleka nijak výjimečné, přičemž jiné velšské turbíny se rozzářily jako obří světla poté, co vichřice způsobila jejich vzplanutí v incidentu v roce 2014.
K podobným nehodám větrných turbín dochází poměrně často. Nedávno došlo například ke zřícení turbíny v poměrně nové větrné elektrárně ve Švédsku a asi před měsícem se zřítila vlivem větru starší větrná turbína v Holandsku.
Je jen otázkou času, než pod nějakou takovou turbínou zůstane ležet náhodný kolemjdoucí…
Disciplína ukrajinské armády upadá. Zelenskyj zavádí přísné tresty za dezerci
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Kritici tvrdí, že nová legislativa, která trestá dezertéry a porušovatele pravidel, je v konfliktu s lidskými právy a demotivuje vojenský personál.
KYJEV – Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl vetovat nový zákon, který zpřísňuje tresty pro svéhlavý vojenský personál, a odmítl petici podepsanou více než 25 000 Ukrajinci, kteří tvrdí, že je příliš tvrdý.
„Klíčem k bojové schopnosti vojenských jednotek a nakonec k vítězství Ukrajiny je dodržování vojenské disciplíny,“ uvedl Zelenskyj ve své písemné odpovědi na petici.
Ukrajinští vojáci ohromili svět svou odolností a úspěchy na bojišti, odolali celoročnímu náporu ruských jednotek. Ale mezi kyjevskými silami, složenými převážně z čerstvých rekrutů postrádajících předchozí vojenské zkušenosti nebo výcvik, se některé snaží vyrovnat. Jsou tací, kteří se vzbouřili proti rozkazům velitelů, opili se nebo se chovali špatně; jiní, jimž dochází munice a morálka, uprchli, aby si zachránili život a opustili své pozice.
Ve snaze dostat své síly do souladu Zelenskyj v lednu podepsal v platnost represivní zákon, který zavádí přísnější tresty pro dezertéry a svéhlavé vojáky a zbavuje je práva na odvolání.
Cílem zákona je standardizovat a zpřísnit dopady porušování pravidel, zlepšit disciplínu a bojeschopnost vojenských jednotek. Za neuposlechnutí bude hrozit pět až osm let vězení, nikoli předchozí dva až sedm let; dezerci nebo nedostavení se do služby bez platného důvodu až po dobu 10 let. Vyhrožování velitelů, požívání alkoholu, zpochybňování rozkazů a mnoho dalších přestupků bude také řešeno tvrději, potenciálně až ve vězení; těm, kteří tato pravidla v minulosti porušili, mohla uniknout zkušební doba nebo dokování jejich bojového platu.
Ti, kteří lobbovali ve prospěch nového zákona, jako je generální štáb ukrajinské armády, tvrdí, že disciplína bude spravedlivější: Dříve, protože soudy rozhodovaly o přestupcích případ od případu, byli někteří pachatelé schopni uniknout trestu, zatímco jiní dostali přísnější tresty za méně významná porušení, podle vysvětlující poznámky, která nový zákon doprovázela.
Vojáci, právníci a strážci lidských práv však opatření kritizovali jako nevhodný a neomalený nástroj, který se nezabývá základními příčinami vojenské nekázně – a více než 25 000 Ukrajinců vyzvalo prezidenta, aby zákon zcela vetoval v petici předložené prezidentu koncem loňského roku.
Nová represivní pravidla odstraňují diskrétnost a mění soudy v „kalkulačku“ pro rozdávání trestů vojákům bez ohledu na důvody jejich provinění, argumentoval právník Anton Didenko ve sloupku ukrajinské tiskové agentury Interfax.
„Tento zákon bude mít negativní důsledky pro ochranu práv vojenského personálu, který je obviněn ze spáchání trestného činu, a sníží úroveň motivace během služby,“ uvedla v prohlášení nevládní organizace s názvem Reanimation Package of Reforms Coalition . „To může nést rizika jak pro ochranu lidských práv, tak pro obranyschopnost státu.“
Zelenského vojenští velitelé nesouhlasí a tvrdí, že opatření jsou nezbytná k tomu, aby obstáli tváří v tvář ruskému útoku.
„Armáda je založena na disciplíně. A pokud mezery v legislativě nezaručují dodržování a odmítači mohou zaplatit pokutu až 10 procent bojového platu nebo dostat trest s podmínkou, je to nespravedlivé,“ argumentoval vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajina Valerii Zaluzhnyi ve videu ve prospěch nových pravidel.
Zelenskyj ve své reakci na lidovou petici, která ho žádala, aby změny zrušil, souhlasil s tím, že disciplinární řízení proti vojenskému personálu by mělo zohledňovat jeho individuální situaci, a slíbil, že kabinet ministrů dále zváží, jak zlepšit disciplinární mechanismus – ačkoli neupřesnil, kdy by tato práce mohla být provedena; ani mezitím pozastavit platnost zákona.
Příliv stovek tisíc nových rekrutů, které Ukrajina musela vybavit a vycvičit, aby odolala palbě z Ruska, ohrozil obvyklý proces prověřování a způsobil, že někteří nevhodní vojáci skončili v boji, Valerii Markus, hlavní seržant 47. samostatná útočná brigáda, řekl podřízeným v přednášce o „deserci na frontě“, zveřejněné v lednu na svém kanálu YouTube.
„Snažili jsme se kandidáty prověřit, jak nejlépe jsme za těchto okolností mohli,“ řekl Markus. „Nicméně mnoho lidí v naší vlastní brigádě tam nechce být.“ Řekl, že někteří z těch, kteří se přidali kvůli špatným motivacím, jako například kvůli výplatě, se následně „zhroutí pod tlakem a chtějí uprchnout; začnou se bouřit.“
Markus řekl, že velitelé často nechápali problémy a nedostatky, kterým jejich vojáci na zemi čelí, protože s nimi místní seržanti nedokázali komunikovat. Přehrál videa vojáků, kteří si stěžovali na nedostatek zbraní nebo nevhodné či nezákonné rozkazy od jejich velitelů, a poté řekl divákům, že většinu problémů lze vyřešit interně správnými kanály, zatímco veřejné stížnosti zdiskreditovaly ukrajinskou armádu a podkopávaly pokusy pomoci vojskům.
„Uznávám existenci problémů, které vedou ke svévolnému opouštění pozic? Ano,“ řekl Zalužnyi ve svém videu na podporu reforem. „Pracuji na jejich likvidaci? Úspěšné operace k osvobození území našeho státu jsou toho potvrzením.“
Ale členové ukrajinských ozbrojených sil, z nichž mnozí vyjádřili Zalužnému respekt, byli hluboce zklamáni jeho podporou nového zákona.
„Je to velmi demotivující. To je tak výrazný kontrast se Zalužnyiho „náboženstvím“ orientovaným na člověka a vůdce,“ řekla Eugenia Zakrevska, právnička pro lidská práva, která se přihlásila do válečného úsilí a nyní je členkou 92. samostatné mechanizované brigády Ivana Sirka. To byl ostrý odkaz na rozhovor, který vrchní velitel poskytl časopisu Economist v prosinci, ve kterém řekl, že na rozdíl od Kremlu je „náboženstvím“, které on a Ukrajina vyznávají, „zůstat člověkem v jakékoli situaci“.
Léčba příznaků, nikoli nemoci
Ti, kteří jsou proti novému zákonu, tvrdí, že Ukrajina se musí vypořádat se základními příčinami dezerce a špatného chování, spíše než tvrději trestat vojáky, kteří porušují pravidla.
Důstojník ukrajinské armády, který nedávno opustil frontové město Bachmut (a požádal o anonymitu, protože důstojníci nemají oprávnění mluvit s tiskem), řekl POLITICO: „Někdy se opuštění pozic stává jediným způsobem, jak zachránit personál před nesmyslnou smrtí. Pokud nemohou doručit munici nebo [ulehčit vojáky], když budete několik dní sedět v zákopech bez spánku a odpočinku, vaše bojová hodnota klesne na nulu.“
Důstojník dodal, že mnoho problémů s disciplínou má kořeny v neefektivním nebo nedbalém velení, stejně jako v napětí kladeném na kyjevské síly bojující s mnohem větší armádou útočníků, což znamená, že nejsou střídáni tak často, jak by měli.
„Únava a trauma vedou k duševním poruchám a přinášejí do života vojáka chaos, nedbalost a dokonce zkaženost. To silně ovlivňuje bojové vlastnosti a poslušnost,“ řekl důstojník.
Zakrevska z brigády Ivana Sirka uvedla, že ukrajinští vojáci zřídkakdy opouštějí své pozice – pokračují v boji, i když jsou přesile a mají značné ztráty.
„Jednou jsem musela zavolat velení a požádat našeho seržanta, aby dostal rozkaz do nemocnice – protože odmítl evakuaci, i když byl těžce zraněn,“ řekla Zakrevska. „Zůstal s námi, i když nemohl dostat řádnou lékařskou pomoc, protože náš lékař byl také zraněn.“
Scholz se obává, že NATO neochrání Německo před Ruskem
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
3.2.2023
Německý premiér Olaf Scholz odmítá diskutovat o možnosti přesunu bojových letounů na Ukrajinu v obavě, že NATO a Spojené státy se v případě ruské reakce za Německo nepostaví, uvedl ve čtvrtek 2. února Politico s odkazem na nejmenovaného poradce německé vlády.
Jak expert zdůraznil, právě tyto obavy přiměly Scholze trvat na tom, aby Washington oznámil svou připravenost převést tanky M1 Abrams na Ukrajinu. Teprve poté, co americký prezident Joe Biden dal Kyjevu oficiální ujištění, se kancléř rozhodl zrušit nevyslovené veto na dodávky tanků Leopard 2 německé výroby.
„Jen pár hodin poté, co Scholz povolil export bojových vozidel na Ukrajinu, vyvstala na programu jednání otázka, kdo a kdy dodá na Ukrajinu stíhačky. Kancléř byl opět první, kdo proces zpomalil, opakovaně varoval před rizikem eskalace a trval na tom, aby se NATO nestalo stranou konfliktu,“ říkají korespondenti Politico.
Obavy kancléře jsou podle autorů článku vysvětleny tím, že článek 5 Charty Severoatlantické aliance nezaručuje vojenskou ochranu v případě útoku na členský stát NATO. „Článek (o kolektivní obraně), ačkoli vyzývá členy aliance k vzájemné podpoře v případě agrese, nevyžaduje, aby spojenci reagovali vojenskou silou,“ uvádí publikace.
Aby se potvrdily obavy Berlína z hypotetické neochoty NATO bránit Německo, článek citoval slova německého vojenského experta Carla Masaly, který již dříve upozorňoval na nepřípustnost jednostranných akcí Německa. „Pokud jsou Spojené státy přímo zapojeny (v konfliktu), pak je pravděpodobnější, že použijí vojenskou sílu k ochraně svých spojenců v Evropě,“ řekl politik, který udržuje úzké vazby na politický establishment v Německu. „Jinými slovy, Scholz nevěří USA,“ shrnul článek Politico.
Na pozadí diskusí o dodávkách letadel do Kyjeva německá kancléřka během projevu v Bundestagu zdůraznila, že Německo nebude Ukrajině dodávat stíhačky a posílat vojáky do země „ani nyní, ani v budoucnu“. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ve středu také varoval, že pokud němečtí spojenci v NATO dodají na Ukrajinu stíhačky, situace „může zajít příliš daleko“.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/94a85422eacb1593dae088afc217e.jpeg365650Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-06 07:07:492023-02-06 07:07:49Scholz se obává, že NATO neochrání Německo před Ruskem
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/Lithuania_Klaipeda_port_andrej_otrebski_6.jpg510900Arnošt Adámekhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpArnošt Adámek2023-02-05 23:04:322023-02-06 06:53:20Pobaltské společnosti stále intenzivně obchodují s Ruskem
Poslanec německého Bundestagu Petr Bystroň interpeloval kancléře Olafa Scholze kvůli zatažení Německa do války na Ukrajině dodávkou útočných zbraní v podobě tanků Leopard! Kancléř to zdůvodnil ruským imperialismem, ale Petr Bystroň štiplavě poznamenal, že imperialismem je i rozšiřování NATO! Německo dodávkou útočných zbraní na Ukrajinu poruší 78 let starou doktrínu vyhýbání se dodávkám útočných zbraní do válečných konfliktů! Scholz označil odtržení ruských regionů za ukradení části Ukrajiny, ale jaksi zapomněl, že úplně totéž Berlín posvětil Kosovu v roce 2008!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
5.2.2023
Poslanec německého Bundestagu českého původu Petr Bystroň měl již 25. ledna 2023 velmi zásadní a opět výbušné vystoupení. Interpeloval totiž německého kancléře Olafa Scholze kvůli dodávkám německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu, čímž dochází k historickému zlomu poválečného Německa, které 78 let od konce II. sv. války ctilo doktrínu pacifismu a odmítání dodávek zbraní do válečných konfliktů ve světě. Petr Bystroň to označil za historický den, protože tím končí éra pacifismu Německa a země s minulostí nacismu, která pozabíjela v Sovětském svazu na 20 milionů žen, dětí a vojáků. Německo se rozhodlo znovu vrátit na místo činu, znovu se spojit s Banderovci na Ukrajině a znovu z nich zformovat jednotky do války proti Rusku a dodat jim zbraně.
Přestože kancléř tancoval a mlžil při interpelacích a neustále opakoval mantru o ruské agresi, aniž by laskavě přiznal, že Berlín 8 let nehnul proti Kyjevu ani prstem, aby jeho armáda zastavila vojenské operace proti vlastnímu obyvatelstvu na Donbasu, tak bylo jasné, že v Bundestagu se znovu zjevil duch a atmosféra Říšského sněmu, když poslanci vládní koalice freneticky tleskali Scholzovi za jeho pro-ukrajinskou a proti-ruskou rétoriku při interpelacích. Ukrajinští vojáci se ničím netají a přímo na své tanky, transportéry a auta si kreslí trámové kříže Wehrmachtu jako za II. sv. války. Je to prostě opakování operace Barbarossa ve verzi 2.0 a znovu to jsou Banderovci, kteří mají za úkol bojovat proti Rusům v prvních liniích. Teprve až za nimi jedou německé tanky. Jak příznačné, jak typické a jak děsivé.
Nezávislost Kosova byla v pořádku, nezávislost Krymu a 4 ruských oblastí na Ukrajině je prý imperialismus
Zásadní byla ale Scholzova poznámka o tom, že Rusko je imperiální velmoc a anexe části Ukrajiny spojená s vyhlášením nezávislosti 5 oblastí je prý potvrzením ruského imperialismu. Jenže Petr Bystroň pohotově reagoval a prohlásil, že tentýž imperialismus potom tedy představuje i americké rozšiřování NATO v Evropě k ruským hranicím. To byla skvělá trefa a v Bundestagu to jen zahučelo. Níže je důkaz toho, komu německá vláda bude posílat tanky. Na záběrech vojáci ukrajinské armády s americkým autem Humvee s namalovaným trámovým křížem Wehrmachtu.
Jenže, ještě lepší trefa by byla, kdyby zaznělo, že německá vláda má problém s uznáním nezávislosti a s odtržením ruských oblastí od Ukrajiny, ale v roce 2008 neměla vláda naprosto žádný problém s odtržením a s vyhlášením nezávislosti Kosova na Srbsku. Ano, amerického Kosova, kde je umístěna od dob války v Jugoslávii největší americká základna v Evropě Bondsteel. Američané potřebovali Kosovo odtrhnout, aby základna mohla v Kosovu zůstat i po skončení konfliktu na Balkáně. Pokud nemáte čas na video výše, tady je přepis interpelace Petra Bystroně:
Interpelace na Olafa Scholze
Vážení kolegové! Vážený pane kancléři.
Bystroň: Už teď je to znát na sklíčené náladě tady v sále. Dnešní den je historický. Právě jste hodil přes palubu základy poválečné německé zahraniční politiky. Zvláštní odpovědnost Německa za oběti druhé světové války byla pro mladou Spolkovou republiku významná. Samozřejmě šlo především o 6 milionů židovských spoluobčanů, ale také o 20 milionů žen, dětí a mužů, kteří byli zabiti v Sovětském svazu. Jejich velcí sociálnědemokratičtí předchůdci Helmut Schmidt a Willy Brandt se zasazovali zejména o mír a smíření. Willy Brandt za to dokonce obdržel Nobelovu cenu míru. “Nikdy více válku”, “žádné zbraně do válečných oblastí” – to byly základy německé zahraniční politiky v poválečném období.
Vážený pane kancléři, nyní se zapíšete do historie jako kancléř, který tento odkaz pošlapal. Miliony občanů této země se ptají: Z jakého důvodu jste to udělali? Z jakého důvodu jste porušil svůj vlastní předvolební slib? Z jakého důvodu nyní jednáte proti většině vlastního národa? A 14 tanků není vojensky rozhodujících.
Scholz: Děkuji vám za vaši otázku. Chci odpovědět jasně: Ano, Rusko napadlo Ukrajinu, což je rozchod se všemi velkými politickými výdobytky, za kterými stojí Willy Brandt a Helmut Schmidt. Koneckonců dohody o KBSE a OBSE s perspektivou společné bezpečnosti a spolupráce v Evropě byly výsledkem jejich politiky, která se nazývá “politika détente”. To nakonec zahrnovalo i velmi dalekosáhlá prohlášení o demokracii v dotčených státech. Já se však soustředím na jiný aspekt. Konkrétně šlo také o jasné prohlášení: hranice, která někde historicky vznikla, se nebude posouvat silou.
Ruská útočná válka je tedy válkou imperialistickou, protože Putin říká: využívám svou moc, abych překonal zákon. Někde jsem listoval v učebnicích dějepisu a viděl jsem, že hranice bývaly jiné. Někdo mluví jako já. A proto si mohu zničit a napadnout celou zemi strašlivým bombovým terorem, strašlivým použitím zbraní, abych si část té země přivlastnil. To je imperialismus. To je v rozporu se zásadami, za kterými stáli a stále stojí Willy Brandt a Helmut Schmidt.
Bystroň: Pane kancléři, máte samozřejmě pravdu: je to imperialismus, stejně jako rozšiřování NATO. V duchu Willyho Brandta a Helmuta Schmidta by bylo třeba dodržet i závazky nerozšiřovat NATO. Ale otázka poté, co jste ve svém projevu řekl, že chcete podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné, zní: jak to konkrétně definujete? Jinými slovy, jaké jsou válečné cíle? Kdy chcete přestat dodávat zbraně? Na začátku jsme hovořili o 5 000 přilbách. Nyní jsou to tanky a letadla. Čeho je tedy třeba dosáhnout? Kdy to skončí?
Scholz: Nejsou to letadla, nevím, proč jste je uvedl až teď. Ale pokud něco uvidíte, řekněte mi o tom. Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně: poskytli jsme a poskytneme velmi rozsáhlou podporu, aby Ukrajina mohla bránit svou celistvost a svrchovanost. Válečný cíl Ruska… válečný cíl Ruska je jasný: jednoduše si přivlastnit část území. A právě to nás odlišuje. Nemyslíme si, že by některá země byla zadním dvorem jiné země. Nemyslíme si, že Rusko může říci: Nesmíte rozhodovat o svých státních záležitostech, nesmíte být demokracií, protože to je proti mým zájmům. Vždyť právě imperiální idea, kterou spoluvládne na Ukrajině, ho přivedla k této válce. To odmítáme, a to je důvod naší podpory.
Rozhodnutí německé vlády poslat tanky na Ukrajinu proti Rusku je bodem zlomu v evropské destabilizaci. Je to otevření 78 let staré rány v ruském národě a potvrzují to průzkumy v Rusku, které ukazují, že po vyhlášení Berlína o vyslání tanků Leopard na Ukrajinu došlo k posílení podpory Rusů pro speciální vojenskou operaci. Rusové začínají chápat, že to není jen propaganda Kremlu o tom, že Západ chce zahájit válku s Ruskem, dobýt Rusko a potom ho rozdělit a rozbít podle hesla “Rozděluj a panuj!” ve prospěch západu.
Německé tanky na Ukrajině otevřely v Rusku 78 let staré rány a bolesti vzpomínek
V Rusku neexistuje jediná rodina, která by ve Velké vlastenecké válce nepřišla v přímé rodové linii alespoň o jednoho předka, v mnoha rodinách to byli všichni muži v dané rodině, tedy otcové a synové, takže po válce v Sovětském svazu byly miliony a miliony žen vdovami a byl takový nedostatek mužů, že ženy musely pracovat v ryze mužských profesích, v těžkém průmyslu, ve strojírenství, v dolech, na hutích.
A na západě to propaganda převracela a tvrdila, že v SSSR pracují všude jen ženy, protože muži jsou dobytkové, chlastají od rána do večera, nepracují a musí za ně pracovat ženy. Nikde nepadlo ani slovo o tom, že po II. sv. válce byl v SSSR takový nedostatek mužů, že dokonce byly zavedeny programy na zesilování svalů žen pomocí hormonů, potravinových doplňků a posilování v tělocvičnách, aby poválečná léta šla zvládnout v průmyslu, než dospěje nová mužská generace.
Olaf Scholz, německý kancléř během interpelace od Petra Bystroně
SSSR přišel ve II. sv. válce o více jak 20 milionů občanů, z nichž drtivá většina byli muži v produktivním věku. Sovětský svaz po II. sv. válce se poučil, že musí mít silnou armádu, a že vyrůstá nový nepřítel na západě, takže po válce většina chlapců končila v Sovětské armádě natrvalo jako vojáci z povolání. Ti měli nárok na služební byt, lépe si našli ženu a založili rodinu. Ještě v 80. letech se SSSR potýkal s nedostatkem mužů pro průmysl, tak obrovský kolaps mužského genofondu znamenala II. sv. válka pro Sovětský svaz.
A dnes Rusové vidí Němce, jak podporují ukrajinské Banderovce znovu do války proti Rusku. A znovu kolektivní Západ chystá tažení na Rusko v kolektivu vazalů, znovu se formují vojska, potichu, stejně tak potichu se chystají mobilizace, potichu či méně potichu se o tom mluví. Když politici nevolají po míru, ale volají do války, o válce již mají dopředu rozhodnuto. A lid, ten si zvolil za prezidenta generála, který je má do té války vést. Tak jest dáno a lidem není pomoci. Dostanou to, co požadují. Více než chtěli.
Poznámka: Pokud budete sdílet naše video s panem Bystroněm, nebo jakékoliv jiné naše video, sdílejte video v původním formátu bez úprav a bez odmazávání obsahu videa, kreditů na konci apod. Aby poslanec europarlamentu sdílel naše titulkované a mnou přeložené video [1], ovšem s odmazaným kreditem a zmínce o Aeronetu na konci videa [2], a totéž aby provedl kanál XTV pana Xavera Veselého, resp. pana Macinky na YouTube [3], to je opravdu přes čáru. Nic si za překlad a titulkované video neúčtujeme, sdílet videa od nás můžete volně, kde chcete, ale pouze za podmínek elementární slušnosti, to znamená při zachování původního obsahu videa, bez editací a střihu, bez odstraňování kreditů o překladu na konci videa. Pokud se někdo stydí nebo dokonce bojí přebírat náš obsah s viditelným odkazem na náš server, tak ať náš obsah nepřebírá laskavě vůbec a nedotýká se ho, aby nedostal nálepku dezoláta a proruského švába.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/BystronPanzerFeat-700x394-1.jpeg394700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-05 19:41:202023-02-05 19:46:29Německo dodávkou útočných zbraní na Ukrajinu poruší 78 let starou doktrínu vyhýbání se dodávkám útočných zbraní do válečných konfliktů!
Budeme si platit vládní dezinformace a vlastní cenzuru?
Celý článek si můžete poslechnout audio verzi ZDE:
5.2.2023
autor, Vojtěch Gavriněv
Šéf dezinformací popisuje utajovaný vládní plán
Mediální manažer Michal Klíma je od března 2022 vládním zmocněncem pro média a dezinformace
Vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma v rozhovoru pro Seznam Zpráv popisuje, kam mají putovat stovky milionů, nebo proč chce zavést nový trestný čin šíření dezinformací.
Okamžité vypnutí webů, které vláda označí za dezinformační. Trestný čin šíření dezinformace.Stovky milionů korun pro média a vybrané organizace.A celý nový odbor úředníků, kteří na to všechno budou dohlížet. To všechno má být obsahem Akčního plánu pro čelení dezinformacím, který si vláda nechala v tichosti vypracovat a který teď čeká na schválení.
Samotný dvacetistránkový dokument je ale neveřejný. Vláda ho odmítla ukázat, přestože o něj novináři žádali podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jako první o něm informoval Deník N a okamžitě se strhla vášnivá debata o tom, zda nezavádí novodobou cenzuru.
Na podrobnosti se zeptali vládního zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímy.
Kolem Akčního plánu pro čelení dezinformacím se vede veřejná debata, dokument ale koluje pouze mezi úředníky a novináři. Server iRozhlas zveřejnil jeho starší verzi z listopadu 2022, váš úřad naopak dokument zveřejnit odmítl. Nebylo by lepší o něm mluvit otevřeně?
Já s tím žádný problém nemám.
Tak proč ho nezveřejníte?
Protože to zaprvé není moje kompetence, ale hlavně kvůli tomu, že ten dokument není projednaný. Ve chvíli, kdy bude projednaný, by myslím měl být zveřejněný.
Podívejme se na jednotlivé body toho plánu. Jedním z nich je uvolnění 50 milionů na podporu neziskovým organizacím, které se zabývají bojem proti dezinformacím. Kdo ty organizace bude vybírat?
V tom plánu je to naformulováno jako úkol. To znamená, že je zapotřebí vypracovat systém, na základě kterého se rozhodne, kdo bude rozhodovat o tom, jakým neziskovkám se to má dávat.
Já se ptám na váš názor. Jak by se ty peníze měly rozdělovat?
Zase tak složité to není. Tak jako má stát grantovou politiku v celé řadě jiných oblastí, tak by měl vytvořit i v tomto nějaký grantový systém. Představoval bych si, že ty peníze jsou určené zejména na mediální výchovu.
Není to tak, jak to někdo interpretuje, že to je určené na nějaké honění dezinformací. Ten úkol prostě reaguje na zjištění, že tady nefunguje mediální vzdělávání, které by lidi naučilo rozlišovat informace a dezinformace. A nejedná se jenom o mladé lidi, ale ta problematika se samozřejmě ve velké míře týká starších lidí. To znamená, že jde třeba o vzdělávání starších lidi. Jsou tady neziskovky, které to dělají. Můžou to dělat ve větším rozsahu, můžou to dělat i další neziskovky.
Můžete jmenovat nějakou neziskovku, která by si tyto peníze zasloužila?
Třeba Člověk v tísni dělá Jeden svět na školách.
Co třeba spolky Nelež nebo Evropské hodnoty?
Systémově jde o mediální vzdělávání, to znamená, že pokud se do toho přihlásí kdokoliv a připraví plán na mediální vzdělávání, tak já nebudu nikoho kádrovat, jestli jsou to Evropské hodnoty, Nelež, Člověk v tísni nebo kdokoliv jiný. Jde zkrátka o splnění podmínek toho grantu.
Tohle všechno právě musí být v rámci toho úkolu vytvořeno a pak musí být nějaký tým, který to posoudí. Mohou to být odborníci, grantové komise jsou často tvořené z externistů, kteří rozumí tomu odvětví, to znamená v daném případě třeba pedagogů ze škol.
Dalších 100 milionů by mělo jít na podporu médií. Není to protimluv – státem placená nezávislá média?
Není to protimluv. V civilizovaných zemích existuje systém podpory médií. Třeba v Rakousku byl zavedený už v sedmdesátých letech minulého století. V současné době by podmínkou získání dotace pro deníky byl prodaný náklad nejméně 10 tisíc celostátních nebo šest tisíc regionálních. U týdeníků je minimální náklad pro podporu pět tisíc a současně musí mít redakce minimálně šest novinářů.
Je to normální systém, jak média bez ohledu na to, komu patří nebo pro koho píšou nebo o čem píšou, můžou dostat peníze na základě toho, že mají nějaký náklad. Jiný systém mají v Belgii, Dánsku, Švédsku, Francii, Nizozemsku…
Jak by to ale podle vašeho názoru mělo vypadat v Česku?
V podstatě ve všech tradičních demokraciích v Evropě ty podpory existují. Neexistují v bývalých socialistických zemích s výjimkou Polska, které má alespoň sníženou DPH na média. Takže to není vůbec o žádné závislosti, je to prostě normální systémová záležitost.
Jak by to mělo vypadat v České republice?
Třeba v Dánsku je snížená DPH až na nulu. To je systémový krok, určitě dánská média nelze obvinit z toho, že kvůli nulové DPH nejsou nezávislá. Ve spoustě zemí, kde je státní pošta, existuje podpora předplatného v tom smyslu, že předplatné se poskytuje za nižší sazby.
Jak by to podle vás mělo vypadat v České republice?
Moje odpověď je stejná jako u předchozí otázky. Prostě tím úkolem je ten systém vytvořit. Vytvořit takový systém znamená nastudovat si příklady v jiných zemích, což je opravdu velká práce. Je zapotřebí přeložit zákony, je zapotřebí se zeptat na praxi, to je třeba na půl roku práce. Takže já vám to teď nemůžu říct. Kdybych vám to mohl říct, tak to tam rovnou napíšu.
Předpokládám, že když se tou agendou zabýváte, tak máte alespoň nějakou představu.
Zásadou je, že to musí být systémové. To znamená nikoliv selektivní. Musí to mít objektivní kritéria a musí to vycházet ze situace, která je v každé zemi trochu jiná. Ale určitě vám můžu říct, jak to nemá být. Nemá to podporovat selektivně média podle toho, jak píšou, v čí prospěch, jaké mají politické zaměření a tak dále.
Vy jste byl místopředsedou správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Tento fond podporuje konkrétní média, jako jsou Forum 24, Echo 24, Deník N, Hlídací pes, Deník Referendum a další. Mělo by se těch 100 milionů přerozdělit podobným způsobem, jako to dělá Nadační fond nezávislé žurnalistiky?
Jedna z těch cest je podobná, protože tam jsou skutečně úplně objektivní kritéria. Ten fond má nějaké podmínky, například ta média dodržují etické standardy žurnalistiky. Nemůže to dostat někdo, kdo je porušuje. A je tam právě ta absence politických preferencí.
Přestože to je fond, který založili podnikatelé, u kterých se a priori spíš očekává, že mají své politické názory, řekněme, napravo od středu, tak několikrát dostala podporu i levicová média. Právě proto, aby byla zachována nestrannost.
Dosáhnou na tu podporu i větší média, jako jsou Hospodářské noviny nebo třeba Lidovky?
Určitě.
Takže je to určené malým i velkým médiím?
Jsou země, které mají ty grantové programy převážně na podporu menších médií bez ohledu na jejich politickou orientaci, třeba začínající média. Tak to může být. Koneckonců u nás máme celou řadu programů pro začínající podnikatele, takže to určitě může být jeden z grantů. Já si myslím, že by těch grantů mělo být víc. Ano, myslím si, že by tam měl být grant pro menší a začínající média, ale myslím si, že tam má být také grant pro větší média.
Já bych si třeba uměl představit, že by tam byl grant na podporu zpravodajství ze zahraničí, protože média jsou v ekonomické situaci, která je mimořádně špatná, takže nemohou vynakládat náklady třeba na zahraniční zpravodajství. Umím si představit, že by existoval grant na podporu zpravodajství ze zahraničí z Evropské unie, na který by dosáhli i větší vydavatelé.
Dalším bodem Akčního plánu pro čelení dezinformacím je to, aby stát přestal platit reklamu na dezinformačních webech. Můžete uvést konkrétní příklad, která reklama by měla z kterého serveru zmizet?
Děje se to pořád, opakovaně, každý den. Pokud není explicitně v té kampani zadané, kam to má jít, tak to automaticky v rámci programatiky jde na weby v aukci. Automaticky to jde i na weby, které nedodržují etické standardy.
Můžete jmenovat, o které weby jde?
Podívejte se na web Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který má rating webů podle toho, jak dodržují etické standardy. Podívejte se, které weby mají na škále A-B-C hodnocení C. Ty by neměly dostávat státní inzerci.
Ještě bych rád řekl jednu věc: V minulosti docházelo k naprosto netransparentnímu rozdělování státních peněz. Ve všech zemích včetně Maďarska je to možné dohledat, ale u nás ne, to je naprosto nepřijatelné. Stát rozděloval peníze neprůhledně médiím, kterým je zcela zjevně chtěl dávat, podobně jako odmítal přístup některých médií na svoje tiskovky a jejich účast třeba na zahraničních cestách atd.
Rozděloval peníze čistě podle toho, která média považoval za spřátelená. Zejména se to týkalo pochopitelně Mafry. Jestliže někdo kritizuje, že média kvůli státní podpoře ztrácejí nezávislost, tak tady ten systém byl, jen byl neprůhledný a netransparentní. My navrhujeme, aby ten systém byl úplně transparentní, aby každá koruna státních peněz byla dohledatelná. V jakém médiu, v jaké kampani, v jakém čase, v jakém rozsahu skončila. Dneska je to nedohledatelné.
Kolik stát například v minulém roce proinzeroval?
To já právě nevím, to se nedá zjistit. To je ten problém.
Máte nějaký odhad?
Říkám čísla, která nemám podložená, ale snažili jsme se to zjistit a je to v podstatě nedohledatelné, je to skryté za různými položkami. Ale rozhodně to jsou stovky milionů.
V rámci nově zřízeného vládního Odboru strategické komunikace a čelení dezinformacím má vzniknout 19 nových pozic. Jaký bude na tato místa rozpočet?
Nejsou to úplně nová místa. Máme oddělení strategické komunikace, které vzniklo loni, má čtyři lidi a nějaký počet lidí na externí spolupráci. Ten návrh je, aby se to překlopilo na odbor, což je ve vládním jazyku trošku jiný typ organizace. To posílení je vázané na schválení toho plánu, aby na ty granty atd. byli lidé, kteří dnes na Úřadu vlády nejsou. Aby tam byli lidé, kteří jsou tohle schopni administrovat. Rozpočet vám nejsem schopný říct.
Kolik nových pozic by tedy mělo vzniknout?
Kdybych přepočítal ty vedlejší úvazky, které máme, tak je tady dneska jakoby osm až devět lidí, nově by to byl třeba dvojnásobek.
Hodně citlivým bodem Akčního plánu pro čelení dezinformacím je příprava legislativy, která by umožnila vypínat dezinformační weby. Vychází to z té loňské situace, kdy vláda nepřímo nařídila vypnout některé servery po ruské invazi na Ukrajinu?
Ne, je to opět úkol, který Ministerstvo vnitra dostalo už za Babiše. Vyplývá to z Akčního plánu boje s hybridními hrozbami. Samozřejmě, že ta válka tomu dala konkrétní podobu, ale jinak to je prostě zákon, který má určit, za jakých okolností je možné z rozhodnutí vlády, nebo lépe řečeno z rozhodnutí státního úřadu nějaký web vypnout.
V té podobě, v jaké to Ministerstvo vnitra připravuje, se to týká opravdu jenom situace zásadního ohrožení národní bezpečnosti. Všechny ty představy, že tady bude nějaký úřad, který bude vypínat weby, jsou úplný nesmysl.
Ty weby, které loni na pokyn vlády vypnul soukromý provozovatel serverů, by tuto podmínku naplňovaly?
To nevím, to záleží na situaci. Kdyby ten zákon, jak je zhruba navrhovaný, tehdy platil, tak by se na to asi vztahoval, ale ani ne tak z hlediska toho, co víme dneska, ale z hlediska tehdejší situace. Vezměte si, za jaké situace ta válka začala. Vladimir Putin den předtím v podstatě oznámil, že považuje za sféru ruského vlivu celou východní Evropu. To znamená nejenom celý bývalý Sovětský svaz, ale i východní Evropu. Nikdo v tu chvíli nevěděl, jestli Ukrajina nepadne za tři dny, jak si Rusové mysleli. A zda nepůjdou dál a nezaútočí na nás. Do toho tady byly weby, které rozšiřovaly ruskou propagandu. V takových situacích by ten zákon mohl fungovat.
Máte připravenou definici dezinformace a dezinformačního webu?
To jsou dvě věci. Dezinformace, tak jak je předmětem našeho zájmu, je obsah, který směřuje k závažnému ohrožení národní bezpečnosti, zejména prosazování ruských zájmů, šířených z Ruska, obsahující nepravdivé nebo opravdu zásadně zkreslující informace.
Co se týče těch webů, tak tam je to spíš opačná definice. Existují standardy novinářské práce – kupříkladu není možné záměrně šířit lži, musí být jasné, komu ten web patří, kdo ten článek píše a tak dále.
Média ale dnes nejsou jen tištěné noviny nebo zpravodajské servery. Máme různé blogy, videa, posty na sociálních sítích… Kdo bude rozhodovat, kde je hranice mezi názorem, interpretací a dezinformací?
To vůbec nikdo rozhodovat nebude, tím se vůbec nikdo nezabývá.
Kdo rozhodne, jestli jde o dezinformační web?
Proč by to rozhodoval?
K čemu tedy ten zákon bude?
Aby v případě ohrožení národní bezpečnosti, typu vypovězení války, mohl za dané situace někdo posoudit, co je v tom informačním prostoru za dezinformace, a v tu chvíli reagoval. Ale aby tady někdo dopředu kategorizoval weby, to nikdo dělat nebude.
Pokud vím, v návrhu zákona chybí možnost okamžitého soudního přezkumu. To znamená, že kdyby úřady nechaly web vypnout neoprávněně, trvalo by roky, než by došlo k nápravě. To je v podstatě likvidační. Je nutné vypínat celý web? Není lepším řešením zablokovat třeba konkrétní článek, který šíří dezinformace?
Ten zákon předpokládá rychlý soudní přezkum v řádu jednotek dnů. Já ten zákon nepřipravuju, to připravuje tým na Ministerstvu vnitra. A ani teď nejsem schopen říct, jak je charakterizované to vypnutí, jestli se to týká celého webu. Ona je také otázka, co je web, protože může sestávat z různých subwebů a tak dále.
Dokážete teď jmenovat nějaký web, který by podle tohoto vznikajícího zákona bylo možné, nebo dokonce nutné, vypnout?
V tuhle chvíli určitě ne, protože nejsme ve stavu bezprostředního ohrožení národní bezpečnosti.
A kdybychom teď byli v únoru 2022?
No tak by se musel posoudit obsah, který v tom informačním prostoru je. Znovu říkám, není to tak, že by byly weby na nějakém indexu, nějací kandidáti na vypnutí, je to prostě o posouzení situace.
Zprávy bezpečnostních služeb dlouhodobě uvádějí, že Rusko šíří svůj vliv nejrůznějšími způsoby, včetně České republiky, ale ještě mnohem usilovněji to Rusko dlouhodobě dělá na Ukrajině. A přesto, když vypukla otevřená válka, tak se nepotvrdily obavy, že se Ukrajina nebude bránit. Reálný dopad té informační války byl vlastně zanedbatelný. Máte nějakou analýzu, jak velký vliv má reálně v České republice šíření dezinformací?
Těch analýz je celá řada. Je celá řada sociologických výzkumů, které tyto otázky kladou. Třeba podle STEM lidí, kteří jsou těmi hard core zastánci ruské propagandy, není moc, těch jsou asi čtyři procenta. A mimochodem podle sociologů nemá smysl tyto lidi přesvědčovat o opaku.
Ale lidí, kteří jsou ovlivnitelní tou propagandou, nebo jsou ochotní tomu uvěřit částečně, těch je třeba 20-30 %, což už je samozřejmě podstatné číslo. A tam právě jde o to, aby stát nějakým způsobem tomu působení bránil. Tím nemyslím, že se zavedou rušičky, ale aby v tom prostoru byly informace, které těmto lidem umožní si udělat objektivní názor.
Tomu rozumím. Pracujete ale s nějakým dokumentem, který srovná na jedné straně náklady, což může být třeba čtvrt miliardy korun ročně, a na druhé straně nějaké měřitelné zisky? Máte třeba srovnání z jiných zemí, kde za tolik a tolik peněz ovlivnili smýšlení tolika a tolika lidí?
Kvantifikované to, myslím, neexistuje nikde na světě.
Je přeci relevantní se ptát, jestli to vůbec má nějaký dopad. Nebo jestli není záporný – když se část informační scény dostane do ilegality, tak může být o to zajímavější pro některé konzumenty…
Určitě vidíme, že dezinformace vliv mají. Když se podíváme na výzkumy ze začátku války a třeba na podzim, tak vidíme, že tam dochází k posunu v názorech lidí. Část lidí té propagandě věří. Ještě víc je to třeba viditelné na Slovensku.
Skutečně je potřeba, aby tady došlo k zachování zdravého rozumu, který nezvrátí demokratickou situaci v zemi. A na Slovensku to mimochodem vede potom k tomu, že se možná v příštích volbách dostane k moci nedemokratická nebo o omezení demokracie se snažící vláda.
Když mluvíme o volbách, tak dezinformace se prokazatelně staly součástí prezidentské volby v Česku. Falešný, dezinformační web hlásal, že Petr Pavel před druhým kolem zemřel. Má se ta legislativa vztahovat i na takovéhle případy? Postihovat dezinformace v politické kampani uvnitř České republiky?
Pokud ty dezinformace nejsou ze zahraničí, tak to nejde, to nemůže stát dělat. Jiná věc je, pokud chodí třeba řetězové e-maily, které prokazatelně přicházejí z Ruska nebo podporují ruské zájmy. Ale určitě tady nebude vznikat oddělení, které by se zabývalo kampaní jedné politické strany proti druhé. V tomto konkrétním případě jde o porušení zákona šířením poplašné zprávy.
Další legislativní změna má do trestního zákoníku přinést trestný čin šíření dezinformace. Je to skutečně potřeba, když někteří dezinformátoři dnes stojí před soudem třeba kvůli vyhrožování?
O tom se vede velká odborná diskuze, jestli současný trestní zákon stačí k tomu, aby se vyrovnal s těmi případy dezinformací, nebo ne. Jeden názor říká, že se nemusí nic dělat, že tady máme trestný čin šíření poplašné zprávy. Já si osobně myslím, že to ten zákon úplně nepokrývá.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/7541623.webp365690Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-05 17:51:352023-02-05 17:51:35Budeme si platit vládní dezinformace a vlastní cenzuru?
