Vybavení jsme moc pořádné neměli. Vestu jsem měl svoji, dostal jsem klasické ocelové pláty a AK 74. Kdo chtěl, tak si to upravil a nakoupil na to věci.

Český legionář bojuje v Luhansku: Posílají nás, kam by Ukrajinci nešli

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Seznam zprávy 30.11.2022, MARCEL FAIKISROMAN HAVELKA

Seznam Zprávy přinášejí rozhovor s Čechem, který už osm měsíců bojuje na východě Ukrajiny v první linii.

Potkáváme se v Praze na Andělu, v sídle Seznamu. Muž ve vojenském oblečení se představuje jako Martin. Redakce jeho identitu zná, ale slíbila ji blíže nezveřejňovat.

Martin se ve svých pětatřiceti letech rozhodl k zásadnímu kroku – na jaře odešel bojovat na Ukrajinu. Předtím byl vojákem z povolání, sloužil u 4. brigády rychlého nasazení. Z armády odešel po osmi letech – prý proto, že potřeboval změnu.

V Česku je teď v podstatě na otočku, chce pro členy své jednotky sehnat potřebné auto a výstroj. Při té příležitosti vznikl i následující rozhovor.

Prvních bojů se Martin účastnil v Charkovské oblasti. Sloužil v protitankové brigádě, jejímž úkolem bylo nepustit Rusy dál. „Za úkol jsme měli držet pozice, nepustit je za žádnou cenu. A to se nám po celou dobu dařilo,“ říká.

V posledních týdnech bojoval v řadách mezinárodní legie na východě země v Luhanské oblasti. V rozhovoru popisuje, jak těžké bude vytlačit odtud Rusy, jak zásadně taktiku obou stran ovlivňuje počasí. A hodně mluví o trpké zkušenosti s nekompetentním velitelem jednotky, který posílal své lidi v zásadě na smrt. „Když jste to odmítli, tak jste slyšeli: ‚Vám se nechce umírat?‘ Nám se ‚chtělo‘, ale ne zbytečně – že tam jenom dojedeš a oni tě rozstřílí.“


Přečtěte si

Přes nesporná vítězství Ukrajina dál krvácí ve válce. Nesmírně krvavé boje svádí ukrajinská armáda na Donbase.

Můžete nám přiblížit motivaci Čecha, který se rozhodne odjet bojovat na Ukrajinu?

Já původně ani nechtěl jet a pak prostě ze dne na den balím a jedu.

Nejdřív jsem to zkoušel přes ukrajinskou ambasádu; tam mi samozřejmě řekli ano, bereme vás, do týdne jedete a že si mě nechají prověřit. Trvalo to týden a nic. Tak jsem tam volal znovu. Čekal jsem druhý týden, další… Nakonec jsem si řekl, že vyrazím sám. Sedl jsem na vlak a dojel do ukrajinského Lvova.

Tam jsem se přihlásil do legie. V Javorivu jsem prošel přijímacím řízením, ale problém u mě byl, že jsem neuměl dobře anglicky. Řekli mi, ať počkám, že už je tu jeden Čech a další mají přijet. Celkem nás mělo být osm. Tak jsem čekal; nakonec všichni nepřijeli a sešli jsme se čtyři.

Poté jsme jeli na jednu z těch základen, kde byli další dva Češi a jeden z nich uměl anglicky. Ukrajinci nám ale sdělili, že když neumíme pořádně anglicky, nemůže být složená skupina. Řekli jsme jim, že nikam nejdeme. Zůstali jsme tam, až si nás nakonec oblíbili a slíbili, že nám seženou jednotku. Ale bylo to pořád stejné: Samé sliby, že zítra už pojedeme.

Nakonec jsme se naštvali a obvolali pár lidí. Ti nám řekli, že nabírá Karpatská Síč. Volali jsme jim a řekli nám, ať přijedeme, že nás berou. Na konci března jsme tedy za nimi odjeli do Kyjeva. Tam jsme 14 dní cvičili, dostali výstroj a hned vyjeli do Barvinkove v Charkovské oblasti – ještě jsme ani neměli podepsaný kontrakt.

Jak dlouho jste tam působil?

Byl jsem tam pět až šest měsíců. Tři až čtyři měsíce jako dobrovolník, potom nám nabídli kontrakt, protože Karpatská Síč přešla pod Ozbrojené síly Ukrajiny (ZSU). V té době byly velké ztráty mezi Američany, Kolumbijci, Ukrajinci, tehdy umřel také Čech Michal (více zde) a byly problémy s vyplácením odškodného, protože všichni bojovali jako dobrovolníci. Proto se rozhodlo, že nikoho bez kontraktu do bojových akcí nepustí.


Vagnerovci tlačí Ukrajince

Rusko přišlo o Cherson, ale ne o mnoho vojáků a techniky, nasvědčují informace o průběhu ústupu invazních sil z tohoto města. Jinde pokračují tuhé boje

O smrti českého bojovníka – Michala – Ministerstvo zahraničí zveřejnilo, že padl v bojích v Doněcké oblasti. Můžete přidat nějaké podrobnosti?

Rusové tam na nás pořád útočili. Měli jsme vyběhnout a obsadit pozice. Co vím, tak Michal byl od nás asi 500 metrů na jiné pozici. Snad mu tam vletěla minometná střela, nebo ten okop trefil tank. Bylo to rychlé. Byl na místě mrtvý.

Byl jste nasazen i u Izjumu v Charkovské oblasti. Jaký tam byl váš úkol?

Za úkol jsme měli držet pozice, nepustit je za žádnou cenu. A to se nám po celou dobu dařilo. Během té doby nás Rusové neustále ostřelovali. 

Jaké jste měli vybaveni?

Vybavení jsme moc pořádné neměli. Vestu jsem měl svoji, dostal jsem klasické ocelové pláty a AK 74. Kdo chtěl, tak si to upravil a nakoupil na to věci. Ja jsem později dostal českou odstřelovací pušku Falcon a pak Barrettu.

Takže jste pak byl ostřelovač?

Ne. Můj úkol byl likvidace obrněných vozidel. S puškou jste dokázali prostřelit BVP. Byli jsme protitanková brigáda. Měli jsme samozřejmě i protitankové zbraně – například Javeliny a bezzákluzové dělo. Já měl v jednotce na starosti hlavně těžké zbraně.

A co bylo dál?

Po těch šesti měsících jsem odešel z Karpatské Síče a odjel do Ternopilu. Chtěli jsme se s kolegy dostat primárně do speciální jednotky Kraken, nebo do jiné ukrajinsky jednotky. Z počátku jsem ani neuvažoval, že bych šel do mezinárodní legie. To byla až poslední možnost.

Samozřejmě mě stále limitovala špatná angličtina, ale ukrajinsky jsem se za těch pár měsíců nějak naučil a rozuměl jsem jim.

V Krakenovi nám řekli, že nás vezmou do jednotky, až se potkáme v boji a uvidí nás v akci. Oni prostě nenabírají.

Mezitím jsme se dozvěděli, že v legii vznikla nějaká česká jednotka, a tak jsme se přidali. Teď nás tam bylo šest a mají přijet další Češi. Takže by nás tam mělo být celkem devět. Naší hlavní činností je teď průzkum.


Můžete si přečíst na našem blogu

https://volnyblog.news/ukrajinsti-vojaci-jsou-lini-kritizuji-cesi-bojujici-proti-rusku-prozradili-i-vysi-zoldu/

Ukrajinští vojáci jsou líní
Ukrajinští vojáci jsou líní, kritizují Češi bojující proti Rusku. Prozradili i výši žoldu

Můžete popsat rozdíl mezi boji v Charkovské oblasti a teď v Luhanské?

Po té ukrajinské protiofenzivě je to všude stejné. Naráží se na ruské jednotky. Když jsou to mobilizovaní, tak se postupuje dál. Někde je zakopaná pěchota, vagnerovci, nebo speciální jednotky – a tam se vedou boje.

Záleží samozřejmě také na terénu. Posledně jsme se probíjeli lesem v kopci, všude okolo louky. Takže když jste tam přijeli, tak vás viděli… Spousta na tom ztroskotala. Naše jednotka přestala existovat.

Proč přestala existovat?

Proběhl průzkum a zjistilo se, že je tam zakopaných asi tisíc mužů. Většinou šlo o ustupující vojáky, kteří se tam zakopali.

Velení tam posílalo lidi: Vždycky se udělal nějaký útok, podařilo se je kousek vytlačit, ale za cenu obrovských ztrát. Byli tam dokonce i Gruzínci, co tam zůstali. Nás tam chtěli také poslat, ale odmítli jsme to.

Proč?

Původně tam mělo jet dvanáct nebo čtrnáct lidí s podporou pěti tanků a deseti BTR (osmikolové obojživelné obrněné vozidlo, pozn. red.), dalších 200 lidí mělo jít za námi.

Pak to začali snižovat až k tomu, že pojede jenom jeden tank. Ten, když se to dozvěděl, řekl, že pojede maximálně do pr**le. A z deseti BTRerek zůstala jen dvě, přičemž ráno odjelo jen jedno z nich. Co vím, tak tam jeli ve čtyřech lidech. Hned, jak vystoupili, tak je rozstříleli, jeden z nich přišel o nohu.

V čem byl podle vás problém?

Nebyl jsem tam od začátku, ale podle mě byl kámen úrazu v tom, že se tam jezdilo pokaždé ve stejný čas. Po stejné cestě. Oni už to měli perfektně zmapované a zaměřené. Takže kdo tam vyjel, toho sejmuli. Vyjelo třicet lidí, vrátilo se třináct.

Takže když nám velení ukázalo plány, všichni jsme viděli, že je to zase stejný postup. Že nic nezměnili, opakují to. No a lidé prostě začali odmítat tam jít.

Třeba posádka BTR řekla, že se jim rozbil vůz – a projela okolo nás. Zkusili to na Gruzínce, že jim dají Ural (nákladní automobil, pozn. red.). Odpověděli, že na to kašlou. Že se nepřijeli nechat zabít jen tak pro srandu.

Nakonec z jednotky zbylo šest Čechů, dva Francouzi a jeden Kolumbijec. Francouzi a Češi pak také odjeli.

Jak je podle vás možné, že velení opakovalo postup, který zjevně Rusové přečetli?

Problém byl v našem mladém veliteli, který tam prostě posílal za každou cenu lidi. A když jste to odmítli, tak jste slyšeli: „Vám se nechce umírat?“ Nám se „chtělo“, ale ne zbytečně – že tam jenom dojedeš a oni tě rozstřílí.

Mohlo se to provést jinak, odříznout je, aby si trošku vyčerpali zásoby. Tak jsme řekli, že prostě nepojedeme, že je to blbost.

A co vám na to řekli?

Ať jdeme. Drželi jsem spolu, a tak jsme odjeli.

Vážně to nemělo smysl, Rusové tam byli dobře zakopaní. Měli tam na ně nasadit dělostřelectvo, celý týden do nich mlátit, a pak teprve jsme měli jít my.

Zkusili jste to nějak řešit? Třeba to nahlásit na vyšší pozice?

Nejvyšší tam byl právě on, ten mladý velitel. Měl na starosti celou rotu. Kdybychom to chtěli dát výš, museli bychom do Charkova. Tam jsme to i napsali, proč odcházíme z jednotky, že hlavní problém byla nekompetentnost velení, kvůli kterému byly zbytečné ztráty.


Morálka ukrajinských ozbrojených sil klesla
Morálka ukrajinských ozbrojených sil klesla

To, co říkáte, poněkud popírá oficiální ukrajinská hlášení, podle kterých jsou lidské životy tím nejdůležitějším. A že důsledně promýšlejí všechny tahy, aby se předešlo zbytečným ztrátám.

Tohle je legie, to není ukrajinská armáda a Ukrajinci by tam nešli. Oni tam prostě pošlou cizince. Chtěli pomáhat, tak ať táhnou. Občas to vypadalo, že jim je jedno, že tam zařvou.

Kdybychom byli v ukrajinské armádě s Ukrajinci a oni řekli, že je blbost tam jít, tak tam nejdeme. Jen Kraken tam byl dvakrát, a pak už tam nešli.

Tady je vidět rozdíl mezi legií a pravidelnou armádou. Ukrajinci vždycky chodili za námi. Když jsme šli na zmíněné místo a řekli nám, že jde za námi pěchota a začalo se střílet a tak, najednou pěchota nebyla… Tak co to sakra je.

Ukrajinští vojáci opouštějí frontu


A jaké jsou aktuální ztráty na ukrajinské straně?

Přesné číslo nevím. Co jsem měl za informace, tak ty ztráty byly teď vyšší. Rusové jsou tam prostě zakopaní. Mají veškerou podporu. I vrtulník jim lítá.

Poučili se Rusové z ukrajinské protiofenzivy v Charkově, nebo je to v Luhanské oblastí takto od začátku?

Spíš si myslíš, že tam Rusové byli zatlačováni z jiných oblastí. Byli u Charkova a tlačili se do jednoho místa. A v Luhanské i Doněcké oblasti byli připraveni, zakopali se tam. To už bylo připraveno předtím, a teď se tam stáhlo víc lidí. A bude je těžké odtamtud dostat.

Jak se do bojů promítlo počasí, bláto a nastupující zima?

Boje jsou stále stejné. Teď uvidíme, co udělá sníh. Já jsem odjížděl, když napadl první sníh. Jinak bahno je všude, je to jedno velké oraniště.

A dá se říct, že bahno ztížilo oběma stranám taktiku?

Ano. Teď už tam (Luhanská oblast, pozn. red.) možná neprojedete ani tankem. Všude bahno. Džípy se tam vůbec nedá jezdit. Ale ono ani kolikrát v létě se nedalo jezdit, když zapršelo. To pak všechno klouzalo. Zároveň jsou všude minová pole a riskovat, že ti sjede auto a přejedeš nějakou minu, nikdo nechce.

Je podle vás legie připravena na nadcházející zimu?

Těžko říct, spíš ne. Nějaké vybavení se k nám dostalo. Když chtěli kluci nějaké kalhoty, tak měsíc čekali a stejně je ještě nedostali. Takže se to bralo po Rusech. Abyste rozuměli: vzalo se to, když se to našlo zabalené v zabavených skladech. Nikdy se nic z nikoho nestahovalo ani nesundávalo.

Ale ukrajinská armáda má podle mě sklady vybavené dobře. Podle toho, co se tam dostalo, bude na zimu dobře připravená. Nemají špatné oblečení. Mluvím o bundách, termoprádle či mikinách.

Takže armáda je líp vybavená a zásobená než legie?

I ukrajinské dobrovolnické bataliony jsou líp zásobeny. Na legii se docela kašle. Bylo tam 100 lidí a čtyřicet z nich odešlo kvůli špatným podmínkám.

Jak podle vás Ukrajinci po těch měsících války vnímají české vojáky?

Celkově nás vnímají pozitivně. Vždy se zeptají, odkud jsme, a když jim řekneme, že z Čech, tak oni: „Jé, čeští bratři.“ A hned se pak ptají, co tam děláme, a jsou rádi, že jim pomáháme. A jsou ochotni a nabízí nám, že tam po válce můžeme zůstat. Ale samozřejmě když se nedaří, nebo jsou naštvaní, tak vám to dají najevo. Tak jim to vracíme, ale vesměs jsou za tu pomoc velmi rádi.

ZDROJ: Seznam zprávy https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-cesky-legionar-bojuje-v-luhansku-posilaji-nas-kam-by-ukrajinci-nesli-220150#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest203_personalizovany_layout_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

"Za válku jsou zodpovědné Západ a Ukrajina a Rusko je nevinná oběť" .

Šéf ruské rozvědky Sergej Naryškin varoval. Polsko chystá anexi západní části Ukrajiny. Přípravy již dalece pokročily, včetně zaúkolování polských médií pro získání veřejné podpory pro anexi! A šéfka Evropské komise vyrobila skandál, když provalila utajované informace ze svodky NATO.O skutečných ztrátách Ukrajiny ve válce. Jenže současně odhalila slabost Evropské unie a strach z Ruska. Protože Brusel se bojí sáhnout na peníze ruských oligarchů! V projevu zaznělo, že Ukrajina dostane peníze na obnovu až po zrušení sankcí na Rusko! A to si Kyjev počká!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Pro 2, 2022

Šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin poskytl [1] ve středu ruské agentuře RIA Novosti exkluzivní rozhovor. Ve kterém odhalil, že Polsko pokročilo v přípravě na anexi západní části Ukrajiny. A  byly zahájeny kroky pro získání podpory polské veřejnosti pro takovou operaci. Paradoxně tak v této chvíli platí, že pouze plánovaná a dosud oficiálně nepotvrzená ruská zimní operace může zachránit západ Ukrajiny od polské anexe.

Takže očekáváný severní front z Běloruska by měl vlastně funkci obrany Ukrajiny před polskou invazí. Jednalo by se tedy o bratrskou pomoc Ruska Ukrajině. O tom, že Polsko chce znovu připojit Halič k Polsku. Ve Varšavě o tom  štěbetají vrabci na střechách, protože je to de facto veřejné tajemství. Polsko má jedinečnou příležitost sáhnout si na své historické území, právě ve chvíli, kdy je Ukrajina ve válce s Ruskem. Je to naprosto ideální chvíle, která se již nemusí nikdy opakovat.

Sergej Naryškin, ředitel ruské zahraniční rozvědky SVR

Invaze na Ukrajinu by podle všeho měla zástěrku internacionální mírové pomoci Kyjevu, které by se kromě polské armády účastnila. Možná jen symbolicky i česká a zřejmě i slovenská armáda. Pod záminkou ochrany civilního obyvatelstva na Ukrajině. Poté co Rusko zahájí zimní operaci a byla by spuštěna Kyjevská operace, která by měla za následek evakuaci ukrajinské vlády do Lvova.

Ukrajina by v takové chvíli požádala Polsko, ČR a Slovensko o přímou vojenskou pomoc. Přičemž Polsko potřebuje pro operaci Prahu a Bratislavu. Jako fíkové listí pro alibi, že jde o spojeneckou operaci více zemí NATO a ne o solitérní invazi polské armády. Oficiálně by to Varšava deklarovala jako mezinárodní mírový kontingent Polska a několika dalších zemí NATO. Na pomoc Ukrajině před ruskou agresí na západě Ukrajiny, ale podle všeho bez oficiálního souhlasu NATO. Podle ruské SVR by šlo o polskou iniciativu, ovšem s nejvyšší pravděpodobností vojensky podpořenou Prahou, Bratislavou a pobaltskými státy. Minimálně Litvou a Lotyšskem, zatímco Estonsko se drží zatím v ústranní.

Šéf ruské SVR varoval před plánem Varšavy na anexi Haliče na Ukrajině, podle dalších informací Polsko chystá “koaliční” misi na Ukrajinu

Naryškin v rozhovoru pro RIA Novosti publikoval jen část informací, kterými disponují ruští novináři. Všechno, co se děje v České republice okolo nové Řehkovy válečné doktríny, fanatické obsese Petra Fialy Ukrajinou a  podivného výcviku ukrajinských vojáků v ČR. Podle ruských novinářů ve skutečnosti napojené na plán Polska. Na intervenci na Ukrajině s maskovacím příběhem o alianční operaci více než jednoho státu NATO, i když nepůjde o operaci NATO. Model invaze má mít charakter trilaterální bratrské pomoci 3 zemí. Minimálně tyto obrysy informací nyní unikají k ruským novinářům a od nich i do naší redakce. A dává to smysl, zapadá to všechno do sebe a do vzorce událostí, které se právě dějí.

Náčelní GŠ AČR Genmjr. Karel Řehka

Ukrajina bez ruské vojenské pomoci nepřežije. Bude Polskem roztrhána ze západu, protože nemá sílu na to, aby kontrolovala své hranice. Ukrajinská armáda byla zničena. Přišla o více jak 100 000 profesionálních vojáků a teď už má jenom nevycvičené brance, mladíky a starce. Takže většinu profesních pozic v ukrajinské armádě musí obsazovat žoldáci z celého světa.

Právě v těchto hodinách zabíjí ruští vojáci stovky polských žoldáků v Artěmovsku (Bachmutu). Všude na radiových stanicích z vysílaček je slyšet křik a řev v polštině a volání k Bohu. Všude samí Poláci na cestě k  Banderovi  peklo války. Ukrajinci již došli v Artěmovsku, už nejsou, jenom polští žoldáci. A za tyto oběti bude Varšava již brzy po Kyjevu žádat kompenzace, to nebude zadarmo. Ocitujme si proto rozhovor se Sergejem Naryškinem:

Klíčová část z rozhovoru Sergeje Naryškina

Téma vměšování Polska do vnitřních záležitostí Ukrajiny a dodávek vojenského vybavení kyjevskému režimu. Bylo v naší zemi opakovaně nastoleno na různých úrovních od expertů až po nejvyšší vedení. Ředitel Služby zahraniční rozvědky (SVR) Sergej Naryškin v exkluzivním rozhovoru pro RIA Novosti hovořil o tom, jaké nové informace mají naši zpravodajci o agresivních plánech Varšavy a také o jednáních o jaderné bezpečnosti.

– Sergeji Jevgenijeviči, SVR již dříve opakovaně učinila prohlášení o agresivních záměrech Polska vůči Ukrajině. Objevily se nějaké nové informace o této problematice?

Informace, které přicházejí do SVR naznačují, že Varšava urychluje přípravy na anexi západoukrajinských zemí .Území Lvova, Ivano-Frankivska a větší části Ternopilské oblasti Ukrajiny.

Polské vedení se snaží jednat aktivně a vytrvale. Z obavy, že se jeho starší partneři v NATO budou v nadcházejících zimních měsících snažit vyjednávat s Moskvou. Přičemž nebudou brát ohled nejen na zájmy Ukrajinců, ale ani na zájmy Poláků. Mezitím je Varšava přesvědčena, že si zaslouží velkorysou kompenzaci za vojenskou pomoc poskytnutou Kyjevu. Přístřeší pro četné ukrajinské migranty a konečně za nedávný raketový úder na polské území, který Varšava v tichosti “spolkla” na popud Spojených států a předních evropských zemí.

Polský prezident Andrzej Duda preventivně pověřil příslušné služby, aby v krátké době připravily oficiální zdůvodnění polských nároků na západní Ukrajinu. Výchozím bodem probíhajícího archivního výzkumu je volyňský masakr z roku 1943. Podle polských odborníků tato tragická epizoda “nezvratně dokazuje” podíl Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) . Ukrajinské povstalecké armády (UPA) na genocidě polského národa. Varšava je přesvědčena, že informace, které jsou k dispozici ve státních archivech, jsou dostatečné pro uplatnění silného restitučního nároku vůči Kyjevu.

Polská administrativa chce tomuto kroku dát podobu “iniciativy zdola“. Za tímto účelem se plánuje zahrnout mezi žadatele i potomky obětí ukrajinských nacionalistů žijících v Polsku. Kromě toho dostali redaktoři předních polských médií pokyn, aby začali v zemi burcovat veřejnost k “potřebě sebrat polské země”.

Aby zajistilo legitimitu plánovaných územních akvizic. Rozhodlo se polské vedení využít úspěšných ruských zkušeností s navracením území předků prostřednictvím referend o nich. Jako “testovací balónek” polské tajné služby “vypustily” do ukrajinských médií informaci o údajné přípravě plebiscitu na téma připojení k Polsku ve Lvovské oblasti Ukrajiny. Očekává se, že reakce významných regionálních aktérů i běžných občanů budou pečlivě sledovány a analyzovány.

Rádi bychom Poláky předem varovali před ukvapenými falešnými analogiemi a vyzvali k pečlivějšímu studiu jejich historie. Nezapomeňte, že je plná hořkých příkladů střetů mezi polskými a ukrajinskými nacionalisty. Neměli bychom znovu opakovat stejné chyby?

– Charge d’affaires USA v Moskvě Elizabeth Roodová nedávno pro agenturu RIA Novosti uvedla, že jste během nedávného setkání s ředitelem CIA Williamem Burnsem diskutovali o otázkách jaderné bezpečnosti a strategické stability. Dříve jste se otázkám ohledně těchto rozhovorů vyhýbal. Mohl byste se nyní s ohledem na prohlášení paní Roodové k této události vyjádřit?

Rád bych potvrdil slova paní Roodové. Kromě toho mohu poznamenat, že nejčastěji používanými slovy na tomto setkání byly “strategická stabilita”, “jaderná bezpečnost”, “Ukrajina” a “kyjevský režim”.

VIDEO: Ursula von der Leyen práskla na Kyjev, že přišel ve válce už o více jak 100 000 vojáků

Polsko má v EU vlastní a velice specifické ambice a buduje mohutnou armádu, která brzy bude jednou z největších v Evropě. Což podporuje polské nacionalistické ambice vzhledem k historickému revanšismu, který je mezi mnoha Poláky zakořeněný. Mezi Poláky a Ukrajinci panuje obrovská historicky zlá krev. A to paradoxně právě kvůli Stěpanu Banderovi a masakru na Volyni. Bratříčkování Kyjeva a Varšavy od února tohoto roku je výjimka. Do značné míry falešná póza, která je maskována jen jedinou věcí a to je společný anti-rusismus Ukrajiny a Polska.

To je společná věc, na které se Kyjev s Varšavou bezpečně shodnou. A protože Kyjev má blíže k USA a k Varšavě. Není divu, že Ursula von der Leyen  tento týden naschvál vypustila naplno do světa. Práskla v přímém přenosu údaj z tajných materiálů NATO.  Ukrajina již ve válce přišla o více jak 100 000 vojáků. Kyjev přitom přiznává jen 13 000 mrtvých. Ukrajinská televize její vystoupení sestříhala a pasáž o počtu obětí vystřihla. Video níže porovnává vlevo necenzurovanou a vpravo Ukrajinci zcenzurovanou verzi videa.


nbsp;

Informace zazněla během projevu šéfky Evropské komise, která tepala do Moskvy, že Rusko musí jít před soud a zaplatit všechny škody Ukrajině. Jenže gynekoložka Leyenová ukázala slabost celé Evropské unie a obrovský strach z ruských oligarchů. V projevu totiž navrhla, jak se bude financovat obnova Ukrajiny. A ten návrh vypadá tak, že zmrazených 300 miliard EUR z aktiv ruské centrální banky a dalších 19 miliard EUR z aktiv ruských oligarchů se vloží do fondu.

Fond bude spravovat EU a následně se peníze budou investovat. Přičemž výnosy z investic se budou používat na pomoc Ukrajině. A následně, až budou sankce proti Rusku zrušeny, tak poté prý Rusko bude donuceno uhradit Ukrajině všechny náklady na renovaci. V ruské televizi se z toho málem skáceli smíchy, protože Leyenová tím odhalila naprostou bezzubost Evropské unie a strach z ruské odvety.

Ukrajina žádné peníze ze zmrazených ruských aktivu v EU nedostane, pouze výnosy z investic. A to je skoro nic.

Abyste tomu rozuměli, tak návrh Leyenové neznamená konfiskaci peněz ruské centrální banky a peněz ruských oligarchů, ale jedná se o investiční zhodnocení těchto peněz. Přičemž Ukrajina dostane pouze výnosy z těchto investic, nikoliv samotný kolaterál, tedy vklady do investic.

A teprve po zrušení sankcí proti Rusku prý bude Moskva přinucena zaplatit Kyjevu obnovu Ukrajiny. Tedy jinou cestou a z jiných zdrojů, než jsou tyto zmrazené assety ruské centrální banky a oligarchů. Prostě suma sumárum Kyjev předem nic nedostane, žádné peníze ruské centrální banky zmrazené v EU. Žádné peníze oligarchů pouze investiční a pokud nějaké budou. Panečku, to je kádr ta Ursula! Nechci slevu zadarmo!

Anexe Ukrajiny nanečisto… Andrzej Duda objímá Volodymyra Zelenského

Pouze se ukazuje, proč je Brusel k smíchu i Varšavě, která si jede vlastní politiku v EU. Vlastní politiku si jede i Budapešť. Velká Británie už odešla z unie a Brusel prostě ztrácí veškerý respekt. Mohli by ruské peníze zkonfiskovat, ale to by vedlo k odvetě a ke konfiskaci majetků všech subjektů zemí EU v Rusku. Jsou to majetky v mnohem větším objemu než 319 miliard EUR. To je ten pravý důvod!

Takže, zatímco v Evropském parlamentu klepou kosu ve svetrech. V Rusku se válí smíchem po zemi v přetopených panelácích. Na plynu na pánvi se smaží šašliky a v hrnci vaří pelmeně. A Naryškin vlastně nepřímo naznačil, že Ukrajinu čeká de facto bratrská pomoc na záchranu západní Ukrajiny před polskou invazí. Taková je realita v šílené a absurdní komedii okolo Bruselu a Ukrajiny. Bylo by to k smíchu, kdyby přitom neumírali tisíce a tisíce lidí ve válce. Nejen o těchto událostech budeme hovořit dnes v pátek od 19:30 na Svobodném vysílači CS. Pokud budete mít čas, nalaďte si nás. Těšíme se na vás.

Záznam pořadu

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/sef-ruske-rozvedky-sergej-naryskin-varoval-ze-polsko-chysta-anexi-zapadni-casti-ukrajiny-a-pripravy-jiz-dalece-pokrocily-vcetne-zaukolovani-polskych-medii-pro-ziskani-verejne-podpory-pro-anexi/

A je to tady znovu a opět další skandál!

Česká ministryně obrany nepřímo potvrdila, že česká armáda chystá válku proti Rusku! Její lidé budou z ukrajinských vojáků během jejich výcviku v ČR vytěžovat zpravodajské informace. O tom, jak bojuje Ruská armáda na Ukrajině a jaké má slabiny. Většina z nás ty informace ocení prohlásila ministryně! Po šílených výrocích náčelníka generálního štábu o přípravě na válku s Ruskem. Je to další politické prohlášení, které potvrzuje přípravy AČR na zapojení do operací na Ukrajině! Kdo vlastně bude koho cvičit v Česku? Není to náhodou naopak, že Ukrajinci budou školit české vojáky. Co čekat od Rusů na Ukrajině?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Pro 1, 2022

A je to tady znovu a opět další skandál! Když minulý týden náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka hovořil [1] o tom, že se česká armáda musí připravit na válku s Ruskem. Nejednalo se jenom o náhodný výrok, ale bylo to potvrzení šíleného a zatím utajeného procesu, na jehož konci má být zapojení AČR do války. Na Ukrajině v nějaké formě, která dosud není zcela jasná.

V úterý poslanecká sněmovna odhlasovala [2] výcvik přibližně 4 000 ukrajinských vojáků, kteří v roce 2023 přijedou do ČR. Celkem v 5 turnusech po zhruba 800 ukrajinských vojácích .V každém z turnusů budou cvičení a školeni pro boj. Alespoň takto to přednesla ve sněmovně ministryně obrany Jana Černochová [3]. A celé to bude stát 1 miliardu korun [4] a peníze na to půjdou bez ohledu na deficit státního rozpočtu.

Jana Černochová, ministryně s tankem v kabelce

Pro výcvik zvedli ruku všichni poslanci, s výjimkou poslanců za SPD, kteří konečně šli do sebe a jasně hlasovali proti. Nikdo se nezdržel. To samo o sobě ukazuje, jak kritická je situace a tohle už opravdu není legrace. Zdálo by se, že ministryně prostě jede politiku Londýna, když se můžou cvičit ukrajinští vojáci ve Velké Británii, proč by se nemohli cvičit i v Česku? Ano, zdálo se, že to je právě ta motivace opičit se po Londýnu. Jenže, to by Černochová nesměla v úterý dát rozhovor [5] pro server Novinky. Ve kterém odpálila doslova termonukleární informační bombu, až lidem popadaly hodiny ze zdí.

Černochová to vypustila ven na plná ústa. Bude se totiž od Ukrajinců zjišťovat, jak bojovat proti Ruské armádě!

Ministryně Černochová totiž novinářům sdělila něco, co asi mělo zůstat utajené a skryté, protože doslova řekla toto: “Při výcviku vojáků získá i naše armáda zkušenosti od Ukrajinců. Budeme získávat informace přímo od ukrajinských zástupců. Budeme lépe vědět, jak Rusové bojují a jaké mají slabé a silné stránky. To myslím, že většina z nás ocení,“ uvedla ministryně. A je to venku! Celá ta maškaráda se cvičením zhruba 4 000 ukrajinských vojáků je ve skutečnosti maskírovka, která má zakrýt skutečný účel pobytu ukrajinských vojáků v ČR. Budou totiž podle všeho cvičit české vojáky a předávat jim informace. O válce na Ukrajině a o tom, jak je potřeba bojovat a válčit s Ruskou armádou.

Jana Černochová v transportéru

Ministryně nepokrytě přiznala, že obrana bude vytěžovat z Ukrajinců vojenské zpravodajské informace o Ruské armádě. Což jsou informace, které jsou nezbytné pro přípravu AČR na válku s Ruskem. O čemž minulý týden hovořil právě náčelník generálního štábu Karel Řehka. A Černochová to zabejčila ještě výrokem, že většina z nás (myšleno na ministerstvu obrany) ty informace od ukrajinských vojáků o Rusech ocení. Takhle narovinu to práskla ministryně úplně na komoru, jako by se nechumelilo. Ona už si dokonce ani nedává pozor na ústa, protože má pocit, že už se může říkat všechno nepokrytě, že válka s Rusem prostě bude.

Podle všeho to spíš vypadá, že Ukrajinci budou na útvarech školit české vojáky o tom, jak se připravit proti Ruské armádě

Když si dáme dohromady výroky náčelníka Řehka s výrokem ministryně Černochové. Začne nám z toho vylézat úplně nový a děsivý obraz přípravy na válku s Ruskem. A není to příprava už jen teoretická a rétorická, ale skutečná a praktická. Teď se ale nabízí otázka, kdo vlastně bude koho cvičit? Co může nabídnout česká armáda ukrajinským vojákům, kteří jsou ve válce s Ruskem? Jaký výcvik? Copak AČR má zkušenosti s bojem v otevřeném konfliktu?

Proč se bude jednat o výcvik jen 4 000 vojáků, když navíc do ČR nepřijedou naráz, ale v celkem 5 turnusech po cca. 800 vojácích? Britové naráz cvičili 20 000 Ukrajinců. Česko bude naráz cvičit jen 800 Ukrajinců. Zkusme se nad tím zamyslet. Když chcete válku s Ruskem a chcete poslat české vojáky na Ukrajinu do války proti Ruské armádě, co budete potřebovat? No přece logicky výcvik a průpravu před nasazením do boje. A k tomu jsou potřeba ukrajinští vojáci, kteří vám předají zkušenosti.

Ukrajinští vojáci

A k předávání zkušeností stačí v jednom turnusu zhruba 800 vojáků na celou ČR, kteří se rozjedou po skupinkách po českých posádkách a útvarech.  Začnou se školit a předávat informace českým vojákům. Chápete? Tohle nevypadá na výcvik ukrajinské armády českými instruktory, ale spíš na výcvik českých posádek na útvarech ukrajinskými vojáky, kteří předají posádkám informace. O tom, jak bojují Rusové, jakou mají taktiku, jak je potřeba se připravit a tak dále.

Tito Ukrajinci potom budou cvičit s českými vojáky a budou jim ukazovat, jak to funguje v boji. A právě k tomu jsou ti ukrajinští vojáci rozděleni do miniaturních turnusů po 800 vojácích. První turnus budou ukrajinští vojáci z pěchoty. Druhý turnus budou ženisté. Třetí turnus ukrajinské PVO jednotky, dronisté atd. Při každém turnusu ukrajinští vojáci proškolí jiné české vojenské útvary s jinou specializací. A k tomu přesně stačí těch 800 Ukrajinců v každém turnusu.

Nová Řehkova doktrína o přípravě na válku s Ruskem potřebuje nezbytně bojové informace o Rusech z fronty od ukrajinských vojáků

Ukrajinští vojáci budou vytěženi a předají informace české pěchotě, motostřelcům, protivzdušné obraně, ženistům atd. Jak prohlásila Černochová: “Budeme získávat informace přímo od ukrajinských zástupců. Budeme lépe vědět, jak Rusové bojují a jaké mají slabé a silné stránky…” Ano, přesně tak!

Během těch 5 turnusů získají jednotlivé české útvary vojenské zpravodajské informace. O taktice a o boji Ruské armády, které náčelník generálního štábu Řehka zakomponuje do nové doktríny přípravy na válku s Ruskem. Zapadá to do sebe naprosto dokonale a ministryně to svými výroky dokonce nepřímo potvrdila. Ti ukrajinští vojáci se prostě budou v ČR vytěžovat na jednotlivých útvarech a posádkách. Budou učit české vojáky stylu ruského boje, aby dokázali po vstupu na Ukrajinu proti Rusům bojovat.

 

Pokud by někdo chtěl opravdu cvičit ukrajinské brance v ČR, potom by se nejednalo o 800-členné turnusy, které Ukrajině neřeší vůbec nic vzhledem k tomu, jaké má Kyjev ztráty ve válce. Naráz by se tak cvičilo alespoň 5 nebo 8 tisíc ukrajinských branců v ČR, aby to mělo význam. Ale pozor, je tu další háček. Jestlipak víte, jaký? No přece na čem se budou ti Ukrajinci učit? Česká armáda používá Pandury a starou ruskou techniku již AČR odevzdala Ukrajině do války, takže Ukrajinci nebudou mít v ČR na čem cvičit.

Britové např. cvičili Ukrajince pouze v tom, jak ovládat protitankové britské systémy NLAW. Rovněž britská děla, houfnice a obrněná auta Mastiff, Husky a Wolfhound. Jenže, na co a na jaký typ techniky bude učit skupinky Ukrajinců Černochová a její armáda? Budou je učit pořadová cvičení na buzeráku s českými SA-58 v rukách? Tohle je přece nesmysl už na první pohled.

Ukrajinští vojáci v Česku nemohou cvičit, nemají totiž na čem. Celé je to maskírovka, prohlásil vojenský znalec pro naši redakci

Výcvik cizí armády musí vždy probíhat se zbraněmi a technikou, se kterou ti vojáci budou bojovat na frontě po skončení výcviku. A na Pandurech určitě proti Rusům nepojedou, pokud je tedy Černochová Ukrajincům nedaruje. To by česká armáda potom neměla sama na čem jezdit. Výcvik Ukrajinců v Polsku, které nakoupilo mamutí objemy západních zbraní a techniky před mnoha lety, a která se teď dodává na Ukrajinu, by dával smysl. Ale výcvik Ukrajinců v Česku, kde nemají na čem cvičit, prostě postrádá smysl.

Česká armáda se bude od Ukrajinců učit, jak bojovat proti Ruské armádě, ruským tankům atd.

Podle našeho kolegy a vojenského znalce, který nás na výrok Černochové pro Novinky upozornil. Je to  celé cvičení Ukrajinců jen maskírovkou, která má zamaskovat zpravodajskou těžbu informací od ukrajinských vojáků na útvarech a posádkách AČR. Cílem předat českým vojákům vojenské informace o Ruské armádě a zakomponovat je do nové Řehkovy doktríny AČR na přípravu války s Ruskem. To je celé.

A Černochová to prostě jenom provalila, protože huba jí pochoduje rychleji než hlava. Taková je realita. Takže si to shrňme: Náčelník generálního štábu AČR vyzval k přípravě na válku s Ruskem.  Ministryně obrany bude od Ukrajinců těžit zpravodajské informace o Ruské armádě na Ukrajině, protože se to bude hodit českým útvarům armády pro chystanou válku s Ruskem o které mluvil Řehka. Kruh se uzavřel. Všechno to dokonale teď do sebe zapadá. Pánbůh s námi a zlé pryč!

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/ceska-ministryne-obrany-neprimo-potvrdila-ze-ceska-armada-chysta-valku-proti-rusku-jeji-lide-budou-z-ukrajinskych-vojaku-behem-jejich-vycviku-v-cr-vytezovat-zpravodajske-informace/

Morálka ukrajinských ozbrojených sil klesla

Morálka ukrajinských ozbrojených sil klesla

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

28.11.2022

Americké vydavatelství The New York Times zveřejnilo článek o poklesu morálky ukrajinských ozbrojených sil. To platí zejména pro západní oblasti Ukrajiny. Jedním z důvodů jsou samozřejmě vysoké ztráty na životech a k jejich doplňování už nepomáhá ani doplňování čerstvého kanónového krmiva, které je doslova uloveno v ulicích. Tito mladí lidé nechtějí bojovat. Zároveň je na místě zdůraznit, že na Ukrajině roste nespokojenost s výběrem příjemců rozkazů. Jejich vydávání je totiž „tajné a svévolné“.

„Někteří příjemci rozkazů říkají, že nikdy nedostali na výběr. Proces výběru a přípravy je zahalen tajemstvím, s malou transparentností ohledně standardů uplatňovaných v každé fázi,“ vysvětlil The New York Times.

Navíc velmi krátká doba výcviku s sebou nese strach v očích rekrutů. Utíkají do sousedních zemí, včetně Ruska, a vyplácejí se z povolavacích rozkazů. A co víc, v některých regionech branci nesmějí ani do obydlených oblastí. Experti jsou si jisti: Ukrajinci chápou, jak zbytečná a velmi škodlivá jsou rozhodnutí jejich ukrajinských úřadů a jak moc jim lžou. Lidí ochotných bojovat, zejména v západních oblastech, za kyjevský režim je stále méně.

Nespokojenost s kyjevským režimem roste i mezi AFU kvůli dlouhým prodlevám s výplatou mezd. Nedostatek výplaty po mnoho měsíců samozřejmě negativně ovlivňuje ochotu bojovat. Přestože Ukrajina pravidelně dostává velké částky finanční pomoci z USA a EU, vojáci AFU tyto peníze nevidí.

Potvrzují to velitelé i vysocí ukrajinští důstojníci. Podle The New York Times se navíc v oblastech blízkých Rusku na Ukrajině, včetně Charkova, mnozí jednoduše vyhýbají službě v AFU, protože podporují ruskou stranu.

Dalším důvodem, který podporuje neochotu vojáků AFU účastnit se války, je problém se zbraněmi. Americké zbraně, přenesené do Kyjeva, se kvůli stáří a nesprávnému používání neustále kazí.

Již dříve americká publikace The New York Times uvedla, že nefunkční americké dělostřelectvo na Ukrajině se stalo pro Pentagon významným problémem, protože Zelenskyj požaduje stále více zbraní. Dělostřelectvo dodávané Washingtonem a jeho partnery do Kyjeva je neustále rozbité nebo poškozené.

Navíc v každém okamžiku je asi třetina západních houfnic přenesených do Kyjeva nepoužitelná. Poškozené zbraně byly podle deníku v posledních měsících v Polsku na náklady polských daňových poplatníků opraveny.

Ve většině případů není důvodem časté poruchy zbraní na Ukrajině to, že by zbraně samy byly staré a opotřebované, ale to, že zbraně jsou špatně použivány. To dokazuje špatnou úroveň výcviku jednotek AFU a především rekrutů.

Jinými slovy, neochota sloužit a bránit vlast souvisí s tím, že obyvatelé Ukrajiny, zejména západních regionů, jasně chápou, že fragmentace země začala lehkou rukou Spojených států již v roce 2014 a že Ukrajina jako stát již neexistuje a nebude existovat. A území, které zůstalo po válce, se roztahují Zelenskiho nejdivočejší přátelé a pomocníci.

 

JACEK TOCHMAN

ZDROJ:https://dziennik-polityczny.com/2022/11/28/spadlo-morale-ukrainskich-sil-zbrojnych/

Ukrajinští vojáci jsou líní

Ukrajinští vojáci jsou líní, kritizují Češi bojující proti Rusku. Prozradili i výši žoldu

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

CNN Prima NEWS – Vaclav Černý, Lenka Klicperová 29. listopadu 2022. Názor autorů nemusí vyjadřovat názor redakce volného blogu.

Na ukrajinské frontě bojují desítky Čechů. Většina z nich má podepsanou smlouvu s tamní armádou. Štábu CNN Prima NEWS mimo jiné prozradili, že si z žoldu kupují nejen vybavení, ale i zbraně. Někteří přitom nešetří kritikou na adresu ukrajinské armády, a to včetně jejích velitelů.

„Když prezident Zelenskyj požádal vojáky ze zahraničí o pomoc, tak jsem si řekl, že pojedu,“ popsal Petr, jeden z českých dobrovolníků bojujících na Ukrajině. V současné době v zemi bojují desítky Čechů, kteří se k tamní armádě přidali.

„Jsem ukrajinský voják se vším všudy, s přísahou i vojenskou knížkou,“ sdělil další z českých ozbrojenců. Většina Čechů má podepsaný kontrakt s armádou napadené země a za svou službu dostávají žold. Ten se nyní pohybuje kolem sta tisíc korun měsíčně.

Vysoké platy vojáků mají snížit korupci v armádě, která je stále velkým problémem. Ze svých žoldů si musejí kupovat vybavení i zbraně. „Nemáme například termovizi, doplňky na zbraně, oblečení. Za to se utrácí zhruba 60 procent platu,“ popsal další z českých vojáků.

I když jsou Češi v uniformách ukrajinské armády, nešetří k ní kritikou. „Jsou líní, když se má někam jít, tak se nejde, když chcete lepší výzbroj, nemají,“ sdělil český voják. „Když jsem nastupoval k podepsání kontraktu, tak se mě ptali, jestli umím se zbraní, řekl jsem, že ne. Výcvik mi dali hlavně čeští kluci,“ dodal další. Podle českých vojáků jsou obrovské rozdíly mezi jednotkami. „Je tu dost velitelů, kteří nevědí, jak velet a neznají standardy NATO, pořád se od nás mají co učit,“ uvedl Čech bojující na Ukrajině.

Služba v cizí armádě je v Česku považována za trestný čin a většina našinců bojujících na Ukrajině povolení tuzemských úřadů nemá. „Pan prezident se rozhodl v květnu, že to bude dělat individuálně. To už tu ale většina z nás byla. V podstatě jsem zločinec,“ řekl voják.

Na ukrajinském bojišti zatím zahynul jeden Čech a několik jich utrpělo zranění.

ZDROJ: https://cnn.iprima.cz/cesi-bojujici-na-ukrajine-je-tu-dost-velitelu-kteri-nevedi-jak-velet-maji-se-co-ucit-194067?fbclid=IwAR3KGihwY2mk0fEdSuPIilYBkF_Bmr39Whyfpg3c6584a62YezABrrBzIkI

Bývalý premiér Ukrajiny nazval Zelenského “žido-banderovcem”

Bývalý premiér Ukrajiny nazval Zelenského “žido-banderovcem” uctívajícího pouze nacismus.  Židovskou vírou se prý jenom maskuje, ale přitom nemá s vlastním obyvatelstvem naprosto žádné slitování! Stal se z něho “Mankurt” bez vlastní vůle a pouhá loutka Západu! Návštěva britského ministra zahraničí to děsivým způsobem potvrdila. Zelenský je karikaturou komika, který se ve funkci v zeleném tričku stal tragédem vlastního národa! Nacisté z Kyjeva už vyhlíží azyl a nové zázemí v Evropě!

celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Lis 29, 2022

Bývalý ukrajinský premiér Nikolaj Azarov, který byl ve funkci v letech 2010 až 2014 poskytl před dvěma dny rozhovor v ruské televizi, kde označil Volodymyra Zelenské za falešného Žida. Židovstvím se  pouze maskuje a ve skutečnosti je to jenom žido-banderovec, který vyznává nacismus . Doslova karikaturou a kopií postavy Mankurta z ruského románu Čingize Ajmatova “Bouřlivá stanice”. Mankurt je v románu otrok, který ztratil vlastní vůli. Zapomněl na svoji minulost. Na historii své rodiny se stal,  je vykonavatelem cizí vůle svého pána. Je to naprosto dokonalý popis Zelenského,p rotože právě před několika dny se to potvrdilo v přímém přenosu. Zelenský se totiž sešel s britským ministrem zahraničí.


Ministr James Cleverley je černoch a přišel za Zelenským s rukama v kapsách u kalhot. Doslova jako dobytek narušující veškeré přípustné diplomatické normy. Zelenský byl zachycen kamerami, jak se před ním hrbí a kloní. Doslova jako Mankurt v románové předloze. Rozpad Zelenského osobnosti navíc podtrhuje jeho drogová závislost. Neovladatelný tik, kdy si neustále a pořád přetahuje horní ret přes zuby, což je mimovolní reflex konzumace kokainu do úst pod dásně. Efekt trvá nejen velmi dlouho, ale stává se po určité době trvalým reflexem i mimo dobu konzumace kokainu. Mozek, který si vybuduje závislost na kokešovi. Touží po další dávce a začne vysílat nervové povely do svalů pro rty, aby se třely o zuby v očekávání přítomnosti kokainu v mezizubních prostorech.

Banderovci chtěli válku s Ruskem a tu dostali. Kyjev nemá důvod si stěžovat

Podívejte se na Zelenského videa, je úplně jedno, která to budou. Nejlepší jsou ta neformální, kdy není použit ve videu Zelenského počítačový Deep Fake klon, který tento psychosomatický tik má odstraněný. Na živých záběrech Zelenského uvidíte, jak neustále kroutí rty, grimasuje obličejem, kroutí nosem a natahuje rty. Přezdívka “Kokainský” by byla vtipná, kdyby kvůli němu neumírali tisíce lidí ve zbytečné válce, kterou banderovská junta chtěla a kterou nakonec dostala. Chtěli válku s Ruskem, mají válku s Ruskem.

Volodymyr Zelenský a britský ministr zahraničí James Cleverley

V podstatě platí ono přísloví ,,dej si pozor co si přeješ mohlo by se ti to splnit“! Tak přesně tohle platí na banderovce na Ukrajině. Chtěli válku tak moci proti Rusům, že jí mají až nad hlavu. A budou ji mít ještě víc. V Rusku a Bělorusku se dokončuje výcvik ruských mobilizovaných vojáků a očekává se ruská zimní ofenzíva. Podle našich zdrojů od ruských novinářů se čeká na studenou arktickou frontu, která se objevuje obvykle na přelomu prosince a ledna.

Boje ve městech mají na starosti operátoři profesionálních kontraktorů PMC

Ukrajinci budují na severním předměstí Kyjeva mohutné bunkry a fortifikace. V Bělorusku se formuje obrovský invazní roj čítající odhadem 150 až 200 000 mužů. Ukrajincům je jasné, že tam ti vojáci nejsou na přátelském cvičení a kvůli družbě s Rusů s Bělorusy, ale že se tam chystají a nacvičuje spuštění severní fronty na kyjevský směr.

Ruští analytici očekávají, že ruský generální štáb spustí zimní ofenzívu na konci volebního období současné dosluhující americké dolní sněmovny Kongresu. Jejíž vedení v lednu převezmou republikáni. I podle toho se zřejmě rozhodne. Pokud republikáni osekají zásobování zbraněmi pro Ukrajinu, tak ukrajinská armáda se během pár týdnů sama položí. Pravděpodobnější je ale scénář, že vyzbrojování bude pokračovat ale  pouze se sníží objemy.

PMC Wagner

Na Donbasu se Ruská armáda a jednotky PMC Wagner blíží po velmi dlouhé době od jara k dalšímu velkému vítězství. K dobytí správního města Artěmovsk (Bachmut), kde momentálně probíhá začišťování ulic pomalou a zdlouhavou metodou stejně jako v Mariupolu. Doslova ulici po ulici. Město je ale v podstatě zničené, je rozbombardované, rozstřílené a civilisté odtamtud již dávno utekli.

Wagnerova skupina je nejefektivnější částí Ruské armády. Kreml to raději nekomentuje, protože by to nevrhalo až tak dobré světlo na řadovou obyčejnou Ruskou armádu. To je ,ale tím, že v řadách PMC Wagner bojují profesionálové z bývalých sovětských elitních jednotek z Afghánistánu. Rovněž profíci z celého světa a Wagner skupina platí žoldákům ze všech současných PMC kontraktorů na světě prý opravdu nejlépe. To přitahuje nejdražší žoldáky z celého světa. Privátní kontraktory se zkušenostmi z válek a konfliktů po celém světě.

Ukrajinci už ví, že Bachmut neudrží a spolu s ním už ani zbytek Donbasu

Ruská armáda se za posledních 20 let prakticky amerikanizovala. Armáda se snaží za každou cenu bojovat na dálku. Pomocí děl, přesné munice, raket a dronů, ale co je zajímavé  nikoliv v přímém boji. Do přímých bojů o mraveniště. Tedy zákopové labyrinty Ukrajinců nastupují prakticky už jen opolčenci z DLR a LLR a skupiny PMC Achmat Ramzana Kadyrova a hlavně PMC Wagner Jevgenije Prigožina.

Opolčenci se symbolem červeného písmena “O” a PMC Wagner se symbolem roztříštěné lebky představují hlavní úderné síly speciální vojenské operace. Po dobytí Bachmutu se začne ukrajinská fronta hroutit, protože Bachmutem probíhá hlavní zásobovací linie pro ukrajinská vojska ze severu na jih. Není vůbec jasné, kolik ukrajinských vojáků ještě věří tomu, že lze Ruskou armádu porazit a vytlačit z Ukrajiny. Protože Rusko bojuje za vlastní lidi na Ukrajině, za jejich osvobození po 8 letech teroru a genocidy. Zatím co ukrajinská armáda bojuje za zájmy Západu.

Centrála PMC Wagner v Petrohradu. Zde je rovněž i náborové centrum

Ukrajinci budou neustále umírat na frontě jako potrava pro děla. Dříve či později jim začne docházet, že co je ruské a  to je prostě potřeba nechat Rusům. A co je ukrajinské s tím by se nemělo riskovat v tom smyslu, že nacisté a banderovci se stanou důvodem pro to, aby toto ukrajinské bylo rovněž obsazeno, a to s cílem denacifikace Ukrajiny.

Rusové se nezastaví. Dokud v Kyjevě nezasedne vláda, která Banderovce a různé Pravé sektory , Azovy nepostaví mimo zákon a nerozpustí. A k tomu nebude mít Zelenský odvahu, resp. mandát od západních páníčků. Proto reálně hrozí, že boj se povede opravdu do posledního Ukrajince, jakkoliv to zní jako přehnaný vtip. Jenže vtip to není. Zelenský je připraven obětovat na pokyn Západu celý národ. Ne všichni na to budou čekat a utečou do EU.

Interbrigády na Ukrajině již de facto kopírují model občanské války ve Španělsku

Ukrajinci a nebude jich málo. Zlomí nad svojí vlastní zemi hůl a přesunou se natrvalo do EU. Žádná ukrajinská matka neudělá to, že bude v EU v azylu čekat, až její děti vyrostou. A potom se s nimi jako s dospělými vrátí na Ukrajinu, aby je odvodová komise hned na hranicích odvedla na frontu. Tohle si možná nikdo neuvědomuje, že válka na Ukrajině je v podstatě obdobou války ve Španělsku ve 30. letech minulého století, kdy po prvním roce bojů poklesly počty republikánů natolik, že začali být na jejich místa voláni dobrovolníci z celého světa. Vznikly tak legendární interbrigády složené z cizinců mnoha národností. Tohle je právě vidět na Ukrajině v řadách ukrajinské armády.

Šéf PMC Wagner Jevgenij Prigožin (druhý zprava v modrém saku) se účastní všech zasedání generálního štábu Ruské armády

Ale do určité míry i na ruské straně právě ve zmíněných PMC skupinách Wagner a Achmat. Zatímco Wagner nabírá hlavně operátory a veterány ruských Specnaz a rovněž ze západních zemí a západních armád v EU a v severní Americe. Achmat se specializuje na bojovníky z bývalých zemí SSSR. Především z Kavkazu a z bývalých sovětských asijských svazových republik za Uralem a v prostoru Zakavkazska.

Válka na Ukrajině ukazuje, že konflikty se nově budou vést formou hybridních útvarů, kdy údery proti infrastruktuře zajišťují dálkové palebné systémy. Boje ve městech zajišťují členové žoldáckých profesionálních skupin. Je to nová forma a filosofie válčení. Jenže, pokud nedojde k odchodu Zelenského, Ukrajina prostě zmizí. Ztratí svůj národ, své syny a svoji budoucnost. A to vše ve jménu Bandery a cizích zájmů prosazovaných prezidentem, který se krčí před ministrem cizí země. Tragédie národa!

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/video-byvaly-premier-ukrajiny-nazval-zelenskeho-zido-banderovcem-uctivajiciho-pouze-nacismus-a-zidovskou-virou-se-pry-jenom-maskuje-ale-pritom-nema-s-vlastnim-obyvatelstvem-naprosto-slitovani/

Ukrajina oslavovala Banderu pochodněmi a karnevalem

Ukrajina uznala banderovce za válečné veterány

Starší 3 články, ovšem stále aktuální.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE … pod článken i odkaz na film“ Volyň“

Vlnu nesouhlasných reakcí vyvolal nový ukrajinský zákon, který staví ukrajinské nacionalisty bojující po boku nacistů za druhé světové války a po ní proti Rudé armádě na roveň těm, kteří bojovali proti Německu.

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinští váleční veteráni s vlajkou Ukrajinské povstalecké armády prošli v říjnu ulicemi Kyjeva.

Článek

Vysoce třaskavý zákon podpořilo minulý týden ve čtvrtek 236 ukrajinských poslanců, o deset více, než bylo potřeba ke schválení.

Status válečného veterána s příslušnými výhodami tak bude nyní náležet i tzv. banderovcům, jak jsou označováni členové Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a jejího vojenského křídla Ukrajinské povstalecké armády (UPA) spojených s velitelem Stepanem Banderou.

A to budí u mnohých odpor. „Přijetím takových zákonů dnešní Ukrajina přijímá zodpovědnost za válečné zločiny spáchané těmito skupinami bez jakéhokoliv časového omezení. Obětem těchto zločinů se tak otevírá cesta, aby Ukrajinu žalovaly u mezinárodních soudů,“ napsal na Facebook šéf Ukrajinského židovského výboru Eduard Dolinsky.

„Vidím je jako vrahy Židů“

Ten se zároveň podivil, že pro zákon zvedl v parlamentu ruku i židovský aktivista Georgij Logvinskij.

„Vidím je jako vrahy Židů,“ řekl pak Rádiu Svobodná Evropa izraelský velvyslanec na Ukrajině Joel Lion na adresu Stepana Bandery a Romana Šuchevyče, tehdejších vůdců ukrajinských nacionalistů.

Oficiální reakce z polské ani ruské strany se zatím kupodivu neobjevila.

Kreml nicméně už dříve snahy o rehabilitaci válečných ukrajinských nacionalistů odsuzoval jako „překrucování historie“.

Členové OUN a UPA se podíleli na masakrech, při nichž byly zavražděny až statisíce příslušníků etnických menšin, především Poláků, ale také Židů, Čechů či Rusů. Odhady počtu obětí se přitom kvůli chaosu, který tehdy v regionu panoval, značně různí.

Podle údajů z letošního května stále žije více než 1200 příslušníků obou zmíněných organizací, kteří se zúčastnili válečných akcí. Na status veterána měli přitom dosud nárok jen ti, kteří v letech 1941 až 1944 bojovali proti nacistickému Německu a později byli rehabilitováni jako oběti poválečných represí.

Příslušný zákon podepsal v roce 2015 nynější ukrajinský prezident Petro Porošenko, který bojovníky OPA a UPA velebil jako „příklad hrdinství a vlastenectví“.

„Hrdina Ukrajiny“ zemi rozděluje

Nově jsou však jako bojovníci za svobodu uznáni i ti, kteří v letech 1944 až 1956 bojovali proti sovětské armádě, včetně těch, kteří spolupracovali s nacisty na holokaustu.

Schyluje se přitom k dalšímu kontroverznímu kroku – ukrajinští poslanci totiž minulý týden vyzvali Porošenka, aby Banderovi vrátil titul Hrdina Ukrajiny. Ten mu prvně v roce 2010 udělil už prezident Viktor Juščenko, přičemž jeho nástupce Viktor Janukovyč tento krok zrušil.

Ministr zahraničí Pavlo Klimkin také v říjnu navrhl, aby na Ukrajině vznikl Pantheon hrdinů, kde by byl uložen popel významných osobností pohřbených v cizině včetně Bandery.

Průzkumy přitom ukazují, že i obyvatelé Ukrajiny jsou v názoru na tohoto nacionalistického lídra rozděleni na dva zhruba stejně velké tábory.

Bandera, jenž usiloval o vznik samostatné Ukrajiny, zprvu organizoval zejména útoky proti polským úřadům. Později spolupracoval s nacisty, velkou část války byl však internován v Německu, když Berlín odmítl tolerovat jím vyhlášený stát. Po válce žil v exilu v Mnichově, kde jej v roce 1959 zavraždil agent sovětské KGB.

Twitter dole, překlad:….Každý rok ve Lvově Ukrajinci slaví vytvoření nacistické divize Waffen SS Galizien. Divize proslula především genocidou Rusů, Poláků a Židů. Ukrajinci jsou hrdí na práci svých předků, jak je vidět.

Ukrajina oslavovala Banderu pochodněmi a karnevalem

Novinky.cz 3. 1. 2019, 10:41
Právo, ama

Tradiční oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery uspořádali v úterý v ukrajinské metropoli příslušníci tamních radikálních skupin.

Foto: Gleb Garanich, Reuters

Pochod na oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery

Článek

U příležitosti jubilejního, 110. výročí prošli centrem Kyjeva s hořícími pochodněmi, národními vlajkami, bubnováním a výkřiky „Sláva Ukrajině! Sláva Banderovi!“. Podle ukrajinských médií se pochodu zúčastnily tisíce lidí.

„Počet je těžké odhadnout. Byly to ale tisíce… Byli tam zástupci strany Svoboda, Pravý sektor, Národní korpus, zejména nacionalistické strany,“ popsala pochod ukrajinská televize TSN. „Byl to působivý pohled. Několik tisíc hořících pochodní ve večerních ulicích Kyjeva. Byl to krásný pohled,“ hlásil reportér stanice. Účastníci akce se podle něj nechovali agresivně a svěřovali se, že jsou pyšní na to, že je média označují za „banderovce“.

Foto: Gleb Garanich, Reuters

Pochod na oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery

Oslavovala také další města

Kyjev za glorifikaci Bandery kritizuje řada zemí včetně Ruska či Polska. Bandera totiž organizoval teror a spolupracoval s nacisty. Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) v únoru 1943 spustila etnické čistky především vůči Polákům, ale také Čechům a Židům ve Volyňské oblasti. Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných banderovci polští historici odhadují na 80 tisíc až 130 tisíc.

Polský Sejm v červenci 2016 přijal zákon, který označuje zločiny z let 1943 až 1944 spáchané banderovci na Polácích za genocidu.

Bandera je po změně režimu na Ukrajině v roce 2014 uctíván jako hrdina. Za jeho příznivce se označují mnozí mladí příslušníci radikálních skupin.

Ukrajinský parlament uznal v roce 2015 jejich činnost za boj za nezávislost Ukrajiny.

Vlastní pochod k uctění Bandery uspořádali také příslušníci paramilitární nacionalistické organizace Národní družiny, kteří pochodovali již ve dne a bez pochodní. Někteří měli na hlavách novoroční červenobílé čepice Santa Clause a část se oblékla do kostýmů sněhuláků, přičemž jeden se chlubil samopalem. „Věřím, že již brzy se tento den stane státním svátkem,“ citoval server vesti.ru ukrajinského herce Bohdana Benjuka.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Pochod na oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery. Část se oblékla do kostýmů sněhuláků, přičemž jeden se chlubil samopalem.

Na pořádek dohlíželo zhruba 450 policistů a příslušníků národní gardy. Oslavné akce se konaly také v dalších regionech včetně měst Žytomyr, Rivne, Ivano-Frankivsk či Lvov.

Lvovská radnice uspořádala oficiální shromáždění, při němž se stovky lidí s vlajkami UPA a Banderovými portréty modlily u pomníku někdejšího předáka Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). „Byl to velký vlastenec, který miloval Ukrajinu,“ řekl podle agentury Unian lvovský starosta Andrij Sadovyj.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Pochod na oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery

Ukrajinský parlament zařadil loni v prosinci datum Banderova narození mezi významné státní události.

Ve Lvovské a Žytomyrské oblasti byl letošní rok vyhlášen rokem Stepana Bandery a místní úřady vyčlenily prostředky na popularizaci jeho osobnosti, informovala TSN.

Před krutostí Banderovců bledly i německé jednotky SS. Přesto je dnes Stepan Bandera oslavován jako hrdina Ukrajiny

TOMÁŠ VLACH 2. března 2022 • 10:00

.


/div>

V mládí mu přezdívali Malý nebo Šedý. Nízký vzrůst a asketická tvář vůbec nepřipomínaly člověka, který by dokázal strhnout masy. Přesto to byl právě Stepan Bandera (1. ledna 1909 – 15. října 1959), kdo vybičoval ukrajinské sebevědomí a tvrdě šel za ideou vlastního státu. Všemi prostředky a bez ohledu na oběti. Na Stepana Banderu se odkazuje při nynější invazi na Ukrajinu i ruská propaganda, proto pro vás odemykáme archivní článek Tomáše Vlacha z roku 2015, který najdete níže.

Pomníky Stepana Bandery najdete na západní Ukrajině všude. Pro místní je hrdinou a nic na tom nezměnilo ani 45 let sovětské propagandistické masáže. Jsou ovšem místa, kde mu memoriály nestaví. Patří k nim Kupičov, malá vesnice nedaleko polské hranice, kde dřív žili hlavně volyňští Češi.

Z tísnivé atmosféry jako by tady něco zůstalo. Obec je jako vylidněná, po návsi občas projede koňský povoz. Před obchodem popíjí shluk chlapů láhvové pivo. Zdejší nejstarší pamětnice, devadesátiletá Marie Novotná, má z banderů, jak je nazývá, strach dodnes: „Voni se ještě někde skrývají v lese. Hrozný lidi. Nedívali se, jestli je to dítě, nebo starej člověk, stříleli do všech,“ vzpomíná na doby druhé světové války. Místní Češi si tehdy koupili od Němců pušky a na každé straně vesnice postavili provizorní bunkry.

Banderovci zaútočili na Vánoce 1943, speciálně si k akcím vybírali katolické svátky. Pálili stromky, ubíjeli lidi přímo u štědrovečerní večeře: „Přivezli traktor, postavili ho na pole a stříleli přímo do oken. Kostel plný lidí, všichni hned utíkali domů. Nakonec je odsud vyhnali polští partyzáni. Kdyby ti nepřišli, asi by nás všechny pobili,“ vzpomíná paní Marie. V Kupičově se volyňští Češi spojili s polskou Zemskou armádou. Na Poláky totiž mířily banderovské pogromy především, násilné akce je měly donutit k odchodu z ukrajinského území. Poláci zase podnikali odvetné údery na Ukrajince. Masakrům padlo za oběť přes 100 000 lidí. Stahování lidí zaživa z kůže, brutální znásilňování či rozřezávání břicha těhotným ženám, to je jen zlomek ze seznamu krutostí, které vojáci Ukrajinské povstalecké armády UPA páchali na nevinných lidech. Bez sebemenšího ohledu na věk či pohlaví.

„Dnes se o tom nesmí mluvit,“ ošívají se další pamětníci, sestry Anna a Františka Hoffmanovy z Lucku. Mezi volyňskými Čechy bylo obětí „jen“ asi 300, díky tomu, že se většinou snažili zachovávat neutralitu. Banderovce přesvědčovali, že rozhodně nebudou překážet a po válce odejdou do původní vlasti. Německá správa proti excesům prakticky nezasahovala a ani příchod Rudé armády nic nezměnil. Komendatury byly jen ve větších městech, všude jinde vládli banderovci, sovětské jednotky proti nim začaly zasahovat až po válce.

Trest smrti

Mychaljo Zelenčuk se k Banderově povstalecké armádě dal v roce 1944. Na žádné trestné výpravy proti civilistům si nepamatuje, v karpatských lesích bojoval se Sověty. „Stálo proti nám silné vojsko s dělostřelectvem a tanky. My jsme měli jen kulomet. Po celou dobu jsme doufali, že bude třetí světová válka, přiletí Spojenci a my budeme v Karpatech vítat jejich parašutisty.“

V beznadějné partyzánské válce vydrželi skoro až do konce. Podnikali přepady vojenských kolon, policejních stanic, likvidovali stranické funkcionáře. V lesích strávil Mychaljo Zelenčuk jedenáct let, a když ho chytili, byl už rok 1955. Dostal trest smrti, později změněný na doživotí, odseděl šestnáct let v lágrech. To vše ve jménu samostatné Ukrajiny.

Jeho vzor a někdejší velitel Stepan Bandera přichází na svět 1. ledna 1909 ve vesnici Staryj Uhryniv. Tehdy ležela na území Polska, dnes patří k Ivanofrankivské oblasti Ukrajiny. Je druhým ze šesti dětí v rodině řeckokatolického kněze.

Otec Andrij Bandera vystudoval teologii, ve venkovském domě měl velkou knihovnu a střídali se u něj vážení hosté z řad místní honorace. V chaosu po první světové válce, po vyhlášení samostatné Ukrajiny ho zvolili poslancem. Své děti vychovával v patriotickém duchu. Nedůvěřoval však místnímu vzdělávacímu systému a rodině dával základy vzdělání sám. Mladý Stepan Bandera trpí navíc revmatismem a do základní školy vůbec nechodí. Na podzim 1919 začíná studovat na ukrajinském gymnáziu ve Stryji. „Malý, vyhublý, velmi špatně oblečený,“ vzpomínal na něj jeho spolužák Jaroslav Rak. Ve třinácti letech se stává členem ukrajinského skautského oddílu Plast, organizace později zakázané polskými úřady.

Záchrana před šibenicí

Po maturitě se Bandera pokouší přesídlit ke studiím na Ukrajinskou hospodářskou akademii do Poděbrad, ale polské úřady mu odmítají vydat pas. Spolky z Ukrajiny měly v předválečném Československu silné zázemí. Někdejší důstojníci Sičových střelců (dobrovolnické jednotky, které spolu s rakousko-uherskou armádou bojovaly proti Rusku) tu založili Ukrajinskou vojenskou organizaci (UVO). Ta se stala jakýmsi předchůdcem povstalecké armády a do ní také po studiích vstoupil mladý Stepan Bandera. Dostal funkci rozvědčíka a později propagandisty. Ve třicátých letech se hnutí sjednotilo do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) pod vedením Jevhena Konovalce.

V OUN Stepan Bandera rychle postupuje. Stává se krajským náčelníkem a komandantem vojenského oddílu. To v době, kdy mezi Ukrajinci a Poláky roste napětí. Je pětkrát zatčen (mimo jiné za pokus o ilegální přechod československé hranice), nikdy ale ve vězení nestráví víc než několik dní. Projde mu i naplánování útoku na sovětského konzula ve Lvově, jenž má být odplatou za hladomor, který Stalin na sovětské Ukrajině vyprovokoval.

Bandera prosazuje další militarizaci nacionalistické organizace a stále víc násilných akcí. Atentát na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého byl ale příliš velkým soustem a varšavský soud ho posílá v roce 1936 na šibenici. Varšava se však bojí nepokojů a nemá dost odvahy rozsudek vykonat. Nachází se klička v podobě amnestie a změny trestu na doživotí. Z brestské pevnosti se dostává 13. září 1939 díky německému útoku.

Námluvy s Němci

Stepan Bandera přijíždí do Lvova, který ale už zabrali na základě paktu Molotov–Ribbentrop Sověti, a tak se opatrně přesunuje do Němci obsazeného Krakova, pro něj bezpečnějšího. Nacionalisté předpovídají, že válka mezi SSSR a Německem bude nevyhnutelná. Andrij Melnyk, jenž převzal vedení po smrti Konovalce (zavraždil ho v Rotterdamu sovětský agent), razí cestu smířlivé spolupráce s nacisty. Bandera je v podstatě pro totéž. S tím rozdílem, že chce vyhlásit samostatnou Ukrajinu a postavit Německo před hotový fakt, ať se s tím smíří, nebo ne.

Berlín se na lidi kolem Bandery a Melnyka díval dvojí optikou. Vedení NSDAP včetně Hitlera je považovalo za nevyzpytatelné a rasově méněcenné živly. Velitel vojenské zpravodajské služby (Abwehru) admirál Canaris v nich naopak viděl slibný potenciál a potají nechal vytvořit dvě jednotky, Rolland a Nachtigall, maskované jako „pracovní divize“. Nařídil jim dokonce vydat uniformy ze zásob rozpuštěné československé armády, jež připomínaly stejnokroje z revolučních dob kolem roku 1918.

Dvaadvacátého června vtrhli Němci do Sovětského svazu. A o půl páté ráno 30. června 1941 vpochodoval prapor Nachtigall do Lvova. Nastalo vraždění. „Ukrajinské milice začaly procházet židovské domy a odváděly muže a někdy taky ženy,“ vzpomíná Philip Friedman, který přežil pogrom prvních dnů okupace. A také Christopher Halle v knize Hitlerovi zahraniční katani dokládá, jak ukrajinští fanatici z OUN spolu s jednotkami SS masakrovali židovské obyvatelstvo.

Jiní historici se pokoušejí tyto skutečnosti omlouvat tvrzením, že šlo o živelnou odplatu, vyprovokovanou řáděním sovětské tajné policie (NKVD). Německá propaganda totiž s oblibou prezentovala sovětské represe jako „židobolševické řádění“ a stávalo se, že lidé po útěku Rudé armády brali domnělou spravedlnost sami do svých rukou. I přes antisemitskou rétoriku („Němci do Berlína, Poláci za San a Židé na šibenici“) je ovšem podíl ukrajinských nacionalistů na vyvražďování Židů ve srovnání s německými zvěrstvy vysoký.

V koncentráku

Spolu s prvními oddíly přijíždí do Lvova taky Banderův spolupracovník Jaroslav Stecko a večer, za svitu svíček a pochodní, realizuje ideu svého lídra – vyhlašuje „suverénní a sjednocený ukrajinský stát“. I když se tak děje za přítomnosti důstojníků Abwehru a jeden z nich dokonce přednesl zdravici, německé vedení je v šoku. Banderu si zve na kobereček a dává mu jasně najevo, že třetí říše přišla Ukrajinu dobýt, nikoli osvobodit. Bandera putuje do koncentračního tábora Sachsenhausen spolu se Steckem i svým rivalem Melnykem. Je ovšem třeba říct, že jeho věznitelé ho drží v poměrně dobrých podmínkách a povolené má dokonce návštěvy manželky. Propuštěn je až na podzim 1944, kdy už Německo o Ukrajinu přišlo.

S uvězněním Bandery Němci také rozpustili obě jednotky – Nachtigall a Rolland. Jejich příslušníci přešli částečně do nechvalně známých jednotek Polizei. Od roku 1941 se s pomocí Banderových spolupracovníků obnovuje podzemní hnutí, v říjnu 1942 vzniká Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta si jako hlavní cíl vytyčila boj proti sovětským partyzánům a vysídlení polského obyvatelstva z Ukrajiny, a to všemi dostupnými prostředky. I pro německou správu byl ovšem element UPA krajně nepohodlným, guvernér východní Haliče Otto von Wachter preferoval spolupráci s melnykovci. Banderovci tak vlastně bojovali proti všem. Napadali německé kolony, bili se s partyzány i Melnykovými lidmi a útočili na polské vesnice.

Banderovci se snažili využít všeobecného chaosu a „vyčistit“ území, jež považovali za svá. Ani polští partyzáni nebyli nijak vstřícní a důsledně odmítali pokusy o dohodu. Pro ukrajinské civilisty pak byli banderovci jednoznačnými hrdiny, chránili přece „své“ vesnice proti ostatním bandám, ale i trestným výpravám nacistů. Málo se mluví o tom, že ve vypáleném Českém Malíně je malá mohylka banderovcům. Podle některých místních lidí se prý oddíl UPA snažil nacistickému komandu v jeho vraždění zabránit, ale neměl dost sil a musel se stáhnout.

Proti komunismu

Od chvíle, kdy se ocitl v koncentráku, se Bandera stává spíš symbolickou figurou. Na řízení své organizace ztrácí vliv. Faktickým vůdcem UPA se stává Roman Šuchevyč, alias Taras Čuprynka. Banderu pak jeho lidé úplně ignorují a na sjezdu ho nejmenují ani čestným předsedou frakce OUN-B. Odůvodňují to obavami, aby nebyl ohrožen jeho život v německém vězení. Když pak v září 1944 vyšel z brány koncentráku, Šuchevyč se vzdává funkce šéfa nacionalistů a sjezd volí znovu Banderu. Vedení organizace na dálku z Berlína je však už velmi problematické.

Na podzim 1944 kontroluje UPA území velké jako dvojnásobek Česka, na kterém žije 10 miliónů lidí. Má svoji stínovou vládu i tajnou službu. Využívá velitelskou strukturu v čele se Šuchevyčem, má uniformy i hodnosti. Odhady počtů jejích příslušníků se pohybují od 20 000 do 200 000. V té době je jednoznačně největší guerillovou skupinou v sovětském týlu a toho chtějí využít Němci. Jenže Bandera jejich nabídku odmítá, nacisté nenaléhají a Bandera bez problémů zůstává na svobodě do konce války (spekuluje se, že se stal agentem Abwehru pod přezdívkou Šedý).

Po porážce Německa Bandera včas utíká do části Německa kontrolované západními Spojenci. Začíná chápat, že sám komunismus neporazí, a zakládá koordinační centrum pro emigraci ze zemí sovětského bloku. To se však nesetkává s velkým zájmem ostatních národů. Sympatie nevyvolávají ani akce banderovců v Polsku, ani jejich snaha probít se přes Československo na západ. O tom, jak vše probíhalo, opět vykládají historické prameny různě. Podle některých jim lidé při přechodu Slovenska pomáhali, jiné pak mluví o loupení a násilí. Pro armádu a policii byli v každém případě zkušení guerilloví bojovníci těžkým oříškem a 49 příslušníků československých bezpečnostních složek v bojích s nimi zahynulo.

V srpnu 1948 chce Bandera přesídlit na území Ukrajiny, to ale vede jen k dalšímu rozkolu uvnitř OUN-B. Tehdy Bandera opouští vedení organizace a definitivně ztrácí vliv na aktivity povstalců. Stává se bojovníkem proti komunismu bez vlastní armády.

Bandera určený k lidkvidaci

Povstalci na západní Ukrajině čelí v té době usilovnému tlaku. Sympatie obyvatelstva k povstalcům řeší NKVD obvyklou metodou: nepohodlné vesnice musí pryč. Přelom nastává kolem roku 1948, kdy sovětská strana nasazuje malé skupiny převlečené za banderovce, jež terorizují místní obyvatelstvo. Přichází také amnestie a faktický stop znamená pro UPA smrt velitele Šuchevyče 5. března 1950 v přestřelce u Lvova. Definitivní konec hlásí sovětská policie o šest let později: „likvidace ozbrojených jednotek a podzemních struktur byla ukončena začátkem roku 1956,“ napsalo její velení. Výsledek: 156 000 mrtvých civilistů a povstalců, 134 000 zatčených, 200 000 deportovaných, desetitisíce obětí pak byly z armády, vnitra a dalších ozbrojených složek režimu.

Studená válka začíná a západní tajné služby jsou ochotné spolupracovat s každým, kdo má na druhé straně existující strukturu. Bandera pomáhá cvičit špióny Britům, zato ne právě dobré vztahy má s Američany, musí se schovávat před jejich rozvědkou. Jeho život se stabilizuje až v padesátých letech, kdy už naplno legalizuje svůj pobyt v Mnichově.

V SSSR je však vysoko na seznamu emigrantů určených k likvidaci. Podle tajné služby OUN vyslali Sověti hned několik lidí, kteří měli Banderu zlikvidovat. Povedlo se to až někdejšímu členu UPA Bohdanu Stašynskému, 15. října si na něj počkal před jeho domem a do obličeje mu vstříkl kyanid, takže lékaři zpočátku jako příčinu smrti označili infarkt. Agent zakrátko později přeběhl na Západ a vše kolem akce prozradil. U soudu dostal pouhých osm let s tím, že skutečným viníkem je sovětský režim.

Oblibu Stepana Bandery ve východní Haliči – hlavně v okolí Lvova, Ivano-Frakivska a Ternopilu – pak nezlomilo ani 45 let sovětského režimu. Už na sklonku existence SSSR, 14. října 1990, se v Banderově rodišti Starém Uhrynivě objevuje první památník. O rok později po Banderovi pojmenovali ve Lvově a v Ivano-Frankivsku ulice. V lednu 2010 mu prezident Viktor Juščenko uděluje nejvyšší státní vyznamenání – hrdina Ukrajiny. Protestuje Rusko („naši dědové a otcové by se museli obracet v hrobě“), Polsko („tento krok jde proti politickému dialogu a smíření“), poslanci Evropského parlamentu i Centrum Simona Wiesenthala. Doněcký soud pak na popud administrativy dalšího prezidenta, Janukovyče, rozhodnutí ruší, formální důvod nachází v tom, že Bandera prý nebyl občanem Ukrajiny, a nemá tak na titul nárok.

V prosinci 2013 se portréty Bandery objevují na kyjevském Majdanu. K odkazu Stepana Bandery se otevřeně hlásí dvě strany – Svoboda i Pravý sektor. Sympatiemi k fašismu se tato dvě uskupení ovšem netají.

A sami obyvatelé Ukrajiny?

V průzkumu z roku 2014 31 procent respondentů označilo Stepana Banderu za pozitivní postavu, 48 procent za negativní.

Když se Ukrajinci a Poláci navzájem vyvražďují: Skvělý film Volyň ukazuje „slovanskou …

Generál Sergej Surovikin chystá zimní ofenzívu na Ukrajině

Generál Sergej Surovikin chystá zimní ofenzívu na Ukrajině. Svědci zachytili v Rusku obrovské kolony tanků s bílou zimní kamufláží na cestě k Charkovské oblasti! Stejné kolony míří i do Běloruska a Kyjev horečně buduje na severním okraji Kyjeva soustavu betonových opevnění před očekávanou invazí! Vladimir Putin v Kremlu před matkami vojáků poprvé přiznal, že ke sjednocení s Donbasem mělo dojít mnohem dříve než v roce 2022. Došlo tak na potvrzení slov Igora Strelkova! Ukrajinu čeká tuto zimu Armageddon a kdo zůstane v ukrajinských městech, bude riskovat svůj život!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Lis 25, 2022

Generální štáb Ruské armády rozhodl po čtvrtečním jednání Bezpečnostního výboru. Rady federace, prezidenta a generálního štábu o realizaci velké zimní ofenzívy na Ukrajině. O tomto rozhodnutí nás do redakce informovali ruští novináři, přestože na stránkách ministerstva obrany ještě nejsou žádné informace. Ruská mainstreamová média zatím mlčí jako hrob.

Ihned po čtvrtečním rozhodnutí se však začaly v Rusku na silnících odehrávat doslova manévry, které byly naposledy k vidění letos v lednu a počátkem února. Svědci natáčí obrovské kolony přesunů ruské vojenské techniky především tanků. Tentokrát jsou natřeny bílou zimní barvou což v únoru při spuštění speciální vojenské operace nebyly. Jedno takové video z pátku máte níže. Silnice z Voroněže směrem k hranicím Charkovské oblasti na Ukrajině.

Natření bílou barvou se realizuje pouze v případě, že se očekává, že invaze bude provedena nejen v zimě, ale hlavně na počátku zimy . Nikoliv koncem zimy, jako tomu bylo naopak letos koncem února. A toto si musíme probrat. Pokud by se Ruská armáda rozhodla přezimovat na Ukrajině. Odpočinout si a nabrat síly na jarní ofenzívu, potom by k hranicím s Ukrajinou nebyla přisunována technika natřená bílou maskovací kamufláží.

A nejde o pár kusů techniky. Svědkové hlásí po celém Rusku konvoje tisíců a tisíců tanků, které se vlaky přesouvají do západního okruhu Ruska. Ve Voroněži a v Rostově je vojáci a natěrači natírají bílou zimní maskovací barvou. Následně potom z Voroněže a Rostova vyjíždí po vlastní ose po silnicích a míří k ukrajinským hranicím.

Zimní ofenzíva na Ukrajině

Pokud by se jednalo o přípravu na jarní operace, logicky by stroje nebyly natírány bílou kamufláží, takže tyto přesuny potvrzují, že generál Sergej Surovikin rozhodl o zimní ofenzívě, která zřejmě bude realizována na 3 frontových liniích, přičemž dojde s vysokou pravděpodobností k obnovení dvou front, které Ruská armáda na jaře otevřela, ale potom bez vysvětlení zase uzavřela. Prakticky s jistotou můžeme prohlásit, že dojde k zahájení ofenzívy na Charkovském frontu. K hranicím z ruské strany míří tisíce kusů těžké vojenské techniky, video nahoře zachycuje zimní ruské tanky mířící z Voroněže k hranicím Charkovské oblasti. Charkovská fronta bude tedy jistě znovu otevřena.

Gen. Sergej Surovikin

Dojde rovněž zcela určitě k opětovnému otevření Severního frontu, který mezi Rusy už spíše dostává název Kyjevský front. Podle našich informací se ale tato severní fronta bude asi v něčem lišit od jarních měsíců. Invaze z území Běloruska zřejmě povede hned ve 3 frontových směrech.

Severozápadní front bude mířit na Lvov západní hranice Ukrajiny s cílem odříznout Ukrajinu od vojenských dodávek po silnici a železnici z Polska, ze Slovenska, teoreticky z Maďarska (které odmítá transporty zbraní pro Ukrajinu přes své území) a Rumunska. Další fronta by mířila na Kyjev z oblasti Černobylu podél řeky Dněpr. Třetí front s vysokou pravděpodobností vyrazí z Gomelu. V Bělorusku bude směrovat k levému břehu Kyjeva na Dněpru.

Surovikin zimní přestávku Ukrajincům neposkytne

Posledním třetím frontem bude Záporožský front, protože Surovikin bude chtít zezadu obklíčit ukrajinskou armádu na Donbasu a vytvořit kotel, do kterého půjde nasypat všechno, co se najde v ruských skladech. Rozhodnutí o zimní ofenzívě dává logický i strategický smysl.

Zleva: Sergej Šojgu, Vladimir Putin a náčelník GŠ ROS Valerij Gerasimov

Současné útoky Ruské armády na energetiku Ukrajinu vyženou z ukrajinských měst většinu obyvatel, aby po zahájení ofenzívy byly při úderech na města co nejmenší civilní ztráty. Většina Ukrajinců prchne na západ Ukrajiny a odtamtud do Evropské unie. Ukrajina potřebovala zimní přestávku, aby se mohla na jaro znovu vyzbrojit. Surovikin tento čas Ukrajině neposkytne.

Kyjev buduje bunkry a opevnění severně od Kyjeva

Na bílo natřené tanky jasně ukazují, že ofenzíva přijde už v lednu, anebo dokonce již koncem prosince. Ruská armáda provedla invazi na Ukrajinu 24. února 2022, ale první mohutné přesuny tanků k ukrajinským hranicím se začaly objevovat ve druhé polovině ledna. Nasunování techniky k invazi tak bude trvat zřejmě podobně, tedy 1 měsíc. A to by znamenalo, že zimní ofenzíva by mohla být spuštěna nejdříve buď okolo Štědrého dne anebo těsně po Vánocích. Ukrajinci přitom o invazi už zjevně vědí a na severním okraji Kyjeva horečně budují bunkry a opevnění před očekávanou invazi ze severu.

Narychlo budované bunkry severně od Kyjeva

Ruská armáda navíc provádí 6-týdenní výcvik mobilizovaných branců. Poslední mobilizovaní byli odvedeni 31. října o čemž informovala i ruská média. To znamená, že výcvik mobilizovaných skončí okolo 14. prosince, kdy budou všichni vycvičeni. Od té chvíle a od toho okamžiku bude tedy celá armáda 300 000 mobilizovaných mužů k dispozici.

Vystrnadit Ukrajince z měst pomocí útoků na energetickou soustavu je kromě jiného humanitární cestou, jak zabránit obrovským civilním obětem po zahájení ofenzívy

Od té chvíle je možné očekávat spuštění zimní ofenzívy každým dnem. Všechno, co se momentálně děje na Ukrajině sleduje jenom jediný cíl: Vyhnání civilních obyvatel z měst za každou cenu, aby města byla maximálně prázdná a bez civilních obyvatel. To je přesně ten cíl těch každodenních útoků na energetickou soustavu Ukrajiny. Ruská armáda nechce zažít masakry obyvatel ve městech, protože generál Surovikin nemá svoji přezdívku “Armageddon” jen tak pro nic za nic. Kdo zůstane ve městě, bude riskovat svůj život. Hlavní údery na energetické systémy jsou přitom vedeny na Kyjev, Lvov, Charkov, Dněpropetrovsk a Záporoží. A to všechno budou cílem zimní operace.

Kyjev bez proudu po náletu ruských raket na elektrárny a rozvodny

Právě proto chce Surovikin lidi z těchto měst vyhnat pryč tím, že města úplně odpojí od elektřiny, plynu a vody.  Vedlejším jevem bude migrační krize v EU a bezpečnostní kolaps Evropské unie. Jenže procesy se začínají odvíjet už i v Kremlu směrem, který nikdo nečekal. Vladimir Putin se setkal s matkami synů, kteří bojují na Ukrajině a Vladimir Putin vůbec poprvé přiznal [1], že ke sjednocení Ruska s Donbasem mělo dojít mnohem dříve, de facto tím Putin naznačil, že už v roce 2014. Jenže v tom roce prý Kreml ještě neviděl u obyvatel Donbasu souručenství s Ruskem, omluvil Putin své rozhodnutí nepřipojit Donbas k Rusku již v roce 2014, na rozdíl od Krymu.

Sjednocení Ruska s Donbasem mělo proběhnout již v roce 2014, přiznal svoji chybu Vladimir Putin

Vladimir Putin tím de facto přiznal chybu, že měl nechat Igora Girkina Strelkova v tom, aby se svojí armádou opolčenců obsadil Mariupol a pokračoval přes Cherson až do Oděsy. Ukrazuje se, že Vladimir Putin je pod obrovským tlakem. Musí přiznat chyby v procesech řízení, protože ruská veřejnost je silně nespokojena s tím, jak byla dosud vedena operace na Ukrajině. Vladimir Putin podcenil odhodlání Západu vrhnout do války proti Ruské armádě na Ukrajině. Tak obrovskou masivní podporu v podobě nejen zbraní a munice, ale i vojenských informací z vojenských satelitů a z monitorovacích dronů a letadel US Air Force a obecně NATO.

Lvov na západě Ukrajiny zcela bez proudu po ruském náletu na elektrárny

V současné době bojuje Ruská armáda na Ukrajině proti NATO v první řadě a teprve až potom proti Ukrajincům. To je na jedné straně chyba plánování, ale na straně druhé je to pro Kreml požehnání, protože teď už mezi Rusy není nikdo, kdo by pochyboval, že NATO na Ukrajině má své zbraně a ohrožuje s nimi Rusko.

Teď už tomu Rusové věří, protože už to není jen propaganda Kremlu a strašení Rusů, ale je to realita. Právě proto Rusové tak Kreml v operaci podporují, protože hrozba NATO se na Ukrajině opravdu zhmotnila a stala skutečností. Dosazení Surovikina do čela operace tak přinese Ukrajině to, co Surovikin vlastně umí nejlépe: Armageddon! A počátek již vidíme Ukrajinu ,bez elektřiny, plynu a vody. To další bude brzy následovat.

Záznam pátečního pořadu na SVCS

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/video-general-sergej-surovikin-chysta-zimni-ofenzivu-na-ukrajine-svedci-zachytili-v-rusku-obrovske-kolony-tanku-s-bilou-zimni-kamuflazi-na-ceste-k-charkovske-oblasti/

Evropa obviňuje USA
24.11.2022
Devět měsíců po invazi na Ukrajinu začíná Vladimir Putin lámat Západ.

Ve snaze snížit svou závislost na ruské energii se země EU. Místo toho obracejí na plyn z USA. Cena, kterou Evropané platí, je téměř čtyřikrát vyšší než stejné náklady na palivo v Americe. Pak je tu pravděpodobný nárůst objednávek na vojenskou výzbroj americké výroby, protože evropské armády po odeslání zbraní na Ukrajinu už žádné nemají.

Na vrcholné úředníky v Bruselu a dalších hlavních městech EU je toho všeho příliš. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že vysoké ceny plynu v USA nejsou „přátelské“ a německý ministr hospodářství vyzval Washington, aby ukázal více „solidarity“ a pomohl snížit náklady na energie.

Ministři a diplomaté sídlící jinde v bloku vyjádřili frustraci nad tím, jak Bidenova vláda jednoduše ignoruje dopad své domácí hospodářské politiky na evropské spojence.

Když se lídři EU minulý týden zabývali Bidenem kvůli vysokým cenám plynu v USA na setkání G20 na Bali, zdálo se, že americký prezident si o tomto problému prostě není vědom podle výše uvedeného vysokého úředníka. Další představitelé a diplomaté EU se shodli, že hlavním problémem je americká neznalost důsledků pro Evropu.

„Evropané jsou zjevně frustrovaní nedostatkem informací a konzultací předem,“ řekl David Kleimann z think-tanku Bruegel.

Představitelé na obou stranách Atlantiku si uvědomují rizika, která bude mít pro západní alianci stále toxičtější atmosféra. Hašteření je přesně to, co by si Putin přál. Shodli se diplomaté EU a USA.

Rostoucí spor o Bidenův zákon o snižování inflace (IRA) , obrovský daňový, klimatický a zdravotní balíček, znovu zařadil obavy z transatlantické obchodní války na přední místo politického programu. Ministři obchodu EU by měli diskutovat o své reakci v pátek. Zatím co úředníci v Bruselu vypracovávají plány na nouzovou válečnou sadu dotací, která má zachránit evropský průmysl před kolapsem.

„Zákon o snižování inflace je velmi znepokojující,“ řekla nizozemská ministryně obchodu Liesje Schreinemacher. „Potenciální dopad na evropskou ekonomiku je velmi velký.“

„Spojené státy sledují domácí agendu, která je bohužel protekcionistická a diskriminuje spojence USA,“ řekl Tonino Picula. Vedoucí osoba Evropského parlamentu pro transatlantické vztahy.

Americký představitel zdůraznil, že nastavení cen pro evropské kupce plynu odráží soukromá tržní rozhodnutí. Není výsledkem žádné politiky ani akce americké vlády. „Americké společnosti byly transparentními a spolehlivými dodavateli zemního plynu do Evropy,“ řekl úředník. Vývozní kapacitu také omezila červnová nehoda, která si vynutila uzavření klíčového zařízení.

Ve většině případů dodal úředník, rozdíl mezi vývozními a dovozními cenami nepřipadá na americké vývozce LNG, ale na společnosti přeprodávající plyn v rámci EU. Největším evropským držitelem dlouhodobých kontraktů na plyn v USA je například francouzská TotalEnergies .

Výše citovaný mluvčí NSC dodal: „Nárůst globálních dodávek LNG v čele se Spojenými státy pomohl evropským spojencům a partnerům dostat zásoby na uspokojivou úrověň před letošní zimou. A my budeme pokračovat ve spolupráci s EU jejími členy a dalšími evropskými zeměmi, aby bylo zajištěno, že budou k dispozici dostatečné zásoby na zimu i později.“

Z americké strany to není nový argument, ale nezdá se, že by Evropany přesvědčil. „Spojené státy nám prodávají svůj plyn s multiplikačním efektem čtyři, když překročí Atlantik,“ řekl ve středu ve francouzské televizi evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. „Samozřejmě, že Američané jsou naši spojenci… ale když se něco pokazí, je nutné, aby to řekli i mezi spojenci.“

Levnější energie se rychle stala obrovskou konkurenční výhodou i pro americké společnosti. Podniky plánují nové investice v USA nebo dokonce přesouvají své stávající podniky z Evropy do amerických továren. Zrovna tento týden chemická nadnárodní společnost Solvay oznámila , že si pro nové investice vybírá USA před Evropou. V posledním ze série podobných oznámení od klíčových průmyslových gigantů EU.

Spojenci nebo ne?

Navzdory energetickým neshodám se Brusel dostal do režimu plné paniky , až když Washington oznámil schéma průmyslových subvencí ve výši 369 miliard dolarů na podporu zeleného průmyslu podle  zákona o snižování inflace .

„Zákon o snížení inflace všechno změnil,“ řekl jeden diplomat EU. „Je Washington stále naším spojencem, nebo ne?“

Pro Bidena je legislativa historickým klimatickým úspěchem. „I když chápeme, že někteří obchodní partneři mají obavy z toho, jak budou ustanovení o daňovém kreditu [elektrických vozidel] v IRA fungovat v praxi s ohledem na jejich výrobce. Jsme odhodláni pokračovat ve spolupráci s nimi, abychom lépe porozuměli a udělali co můžeme na vyřešení jejich obav,“ uvedla mluvčí NSC. „Toto není hra s nulovým součtem. IRA bude koláč pro investice do čisté energie zvětšovat, ne rozdělovat.“

Ale EU to vidí jinak. Úředník z francouzského ministerstva zahraničí řekl, že diagnóza je jasná: Jde o „diskriminační dotace, které naruší hospodářskou soutěž“. Francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire tento týden dokonce obvinil USA, že se vydaly na čínskou cestu ekonomického izolacionismu a vyzval Brusel, aby takový přístup neopakoval. „Evropa nesmí být poslední z Mohykánů,“ řekl.