Bývalý bulharský prezident se svojí stranou drtivě vyhrál parlamentní volby a vyzval k obnově dialogu s Ruskem, k zastavení vyzbrojování Ukrajiny a k nastoupení cesty pragmatismu a obnovy konkurenceschopnosti evropských ekonomik za pomoci Ruska a ruských surovin a energií! A nový maďarský premiér navrhl, aby se Viktor Orbán stal předsedou Evropské komise!
Dub 20, 2026
Přesně týden po maďarských parlamentních volbách proběhly další ostře sledované volby i v Bulharsku, které vyhrála strana Progresivní Bulharsko bývalého a údajně pro-ruského prezidenta Rumena Radeva. V Bruselu byly obrovské obavy, protože průzkumy ukazovaly jeho náskok, ale nedělní volby dopadly úplně přesně jako před týdnem v Maďarsku, tedy obrovským vítězstvím, kdy Radevova strana získala 45% hlasů a v parlamentu tak bude mít naprosto pohodlnou parlamentní většinu a bude moci vládnout sama.
Velká panika se rozhostila mezi bruselskými kádry, protože Radev je považován za pro-ruského kádra. Vítěz bulharských parlamentních voleb, Rumen Radev ze strany „Progresivní Bulharsko“, vyzval k obnovení dialogu s Ruskem. Bývalý prezident dovedl nově vzniklou levicově orientovanou populistickou stranu k drtivému vítězství díky programu založenému na kritickém dialogu s Bruselem a pragmatickém přístupu k Moskvě.
Poté, co první odhady výsledků ukázaly, že jeho strana jasně vede, se euroskeptik Radev v rozhovoru s novináři vyjádřil, že Bulharsko zůstane „na své evropské cestě“, ale zároveň zdůraznil, že Sofie i Unie potřebují v zahraniční politice „kritičtější přístup“. „Zeptejte se francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, belgického premiéra, zeptejte se dalších evropských lídrů, včetně německého kancléře Friedricha Merze, který prohlásil, že tento dialog s Ruskem musí být obnoven,“ uvedl Radev a zdůraznil, že dialog je nezbytný pro utváření budoucí bezpečnostní architektury Evropy a pro zastavení její deindustrializace.
Bulharsko si zvolilo svého Magyara i Orbána v jednom
„Pokud chceme, aby Evropa měla skutečnou strategickou autonomii… musí Evropa velmi vážně uvažovat o tom, jak zajistí své zdroje, protože bez energetických zdrojů nemůžeme hovořit o konkurenceschopnosti,“ dodal. Radev tvrdil, že Unie si sama podkopala pozici tím, že usilovala o morální vedení v tom, co popsal jako svět bez pravidel, a nyní potřebuje praktičtější politiku.
Podle konečných výsledků získala Radevova strana Progresivní Bulharsko 45,3% hlasů a výrazně tak předstihla dlouho dominující stranu GERB-SDS bývalého premiéra Bojka Borisova, která dosáhla 13,4 %, zatímco strana PP-DB úřadujícího premiéra Andreje Gyurova zaostává s 12,9 %. Aby mohla strana nebo koalice sestavit vládu, musí v 240členném Národním shromáždění získat alespoň 121 mandátů.
Podle předběžných odhadů strana „Progresivní Bulharsko“ tuto hranici již překročila a získala odhadem 131 až 134 mandátů, což jí stačí k vládnutí bez koalice. Radev označil výsledek za „vítězství naděje nad nedůvěrou“ a uvedl, že jeho strana překonala apatii voličů, připustil však, že nedůvěra v politiky přetrvává. Uvedl, že se k sestavení vlády či případným koaličním jednáním vyjádří až po oznámení konečných výsledků. Toto hlasování představuje již osmé volby v Bulharsku za posledních pět let.
Bývalý prezident Bulharska chce dialog s Ruskem, ruské energie, suroviny, a chce pokračovat v odporu proti dodávkám zbrání na Ukrajinu
Země se od roku 2021, kdy Borissov rezignoval uprostřed korupčních skandálů, nachází ve stavu politické dysfunkce s nepopulárními prozatímními vládami. Ačkoli strana Progresivní Bulharsko vznikla před méně než dvěma měsíci, Radev je politickým veteránem, který zastával funkci prezidenta od roku 2017 až do odstoupení v lednu, aby se ucházel o post předsedy vlády.
Přičemž slíbil prolomit patovou situaci a bojovat proti korupci. Radev, který je hlasitým kritikem politiky EU vůči Ukrajině, se postavil proti bulharskému embargu na ruské energetické suroviny, zablokoval plán z roku 2022 na vyslání obrněných vozidel na Ukrajinu a tvrdil, že tento konflikt nelze vyřešit vojenskou cestou.
Už v době, kdy byl prezidentem, tak odmítal vyzbrojování Ukrajiny, odmítal protiruské sankce a varoval, že odstřihnutí Evropy od ruských zdrojů a energií zničí evropskou ekonomiku. Radevovi vypršel prezidentský mandát letos v lednu a vrhl se do čela středo-levé koalice Progresivní Bulharsko, která prosazuje obnovu ekonomiky a průmyslu na bázi normalizace vztahů s Ruskem. Bez ruských surovin a paliv to prostě nejde nejen v Bulharsku, ale nejde to nikde v Evropě.
Evropská konkurenceschopnost je v troskách, protože nákupy drahých surovin a energií z dalekého světa namísto z Ruska zdražují výrobu natolik, že produkce nedokáže konkurovat ani té čínské, ani japonské, ani americké, prostě žádné. Německý Volkswagen dokonce přešel částečně s podporu německého státu na válečnou výrobu a ve spolupráci s izraelskými firmami bude vyrábět PVO systémy. Výroba bude čerpat evropské a domácí německé dotace.
Péter Magyar přivodil aparátčíkům v Bruselu infarkt – navrhl Viktora Orbána za předsedu Evropské komise
Česká euroliberální fronta začala bít na poplach. Europoslanec Tomáš Zdechovský označil výsledek voleb v Bulharsku za geopolitickou změnu, viz jeho tweet výše. Ale toto není jediný šok pro Brusel. Již o víkendu nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar znovu odjistil a škodolibě vhodil granát do bruselských kanceláří, když v dalším šokujícím projevu prohlásil, že novým předsedou Evropské komise by se měl stát Viktor Orbán.
Protože lidé v EU ho mají rádi a má tvrdou a nekompromisní politiku. Volby v Maďarsku prý prohrál, protože lidé mu už nevěří ve smyslu ekonomických návrhů, které Maďarsku nijak nepomohly, ale stále si zachovává úctu a podporu mnoha lidí, a to především v zemích EU. Orbán je populární mezi obyčejnými lidmi v EU, ne mezi politiky, ale lidmi, takže by prý dobře hájil jejich zájmy v Evropě.
V Bruselu se po tomto rozhovoru pro maďarský Telex ozvaly obrovské rány, když hodiny padaly ze zdí ve všech kancelářích. Ten chlapík, kterého si euroliberálové vykreslili a vysnili jako dalšího euroboye, který hned poběží do Bruselu líbat prsten, jim teď chce poslat Orbána přímo do Evropské komise místo Uršuly von der Leyen, na její místo. Po skandálních výrocích Magyara o tom, že Maďarsko se nevzdá ruských paliv, je tohle další šok.
A že až skončí válka na Ukrajině, že Magyar očekává, že celá EU se vrátí k ruským surovinám, a že Ukrajina do EU nijak brzy nevstoupí, že o tom musí rozhodnout referendum v Maďarsku, tak po těchto výrocích je tento Magyarův vzkaz doslova dalším granátem, který v Bruselu explodoval. Takhle se nechová kádr Bruselu. Takhle se chová někdo, kdo pokračuje ve šlépějích Orbánovy zahraniční politiky. Tu domácí možná bude Magyar opravdu dělat jinak (pokud to vůbec půjde, protože to vůbec není jisté), ale ta zahraniční se podle všeho nezmění ani o píď.
Orbán a Magyar spolu před volbami něco upekli. Je to “Absolute Cinema” na voliče a pomalu se to dostává na povrch
Dokonce to může být pro Brusel ještě horší. Maďar může začít Brusel vydírat a bude třeba chtít, aby Orbán dostal křeslo předsedy Evropské komise výměnou za třeba nějaké změny v Maďarsku v zákonech, které se Bruselu za Orbána nelíbily. Magyar ví, že Orbán je stále silný a autorita.
A že pro Tisza bude lepší, když bude působit v Bruselu jako šéf Evropské komise než jako lídr maďarské opozice. To je ten první leitmotiv, který člověka napadne. Jenže, ten obrat Magyara po volbách tomu neodpovídá. Ve volbách byl Orbán doslova terčem pro Magyara, ale jakmile je po volbách, je všechno jinak a už dokonce doporučuje svého “rivala” do funkce šéfa Evropské komise.
Ne, takhle povolební matematika nikdy nefunguje. Tohle muselo být dopředu dohodnuté, jak si rozdělit voliče v Maďarsku mezi Fidesz A a Fidesz B. Je to přitom logické. Ty obrovské masy vlasteneckých a protimigračních voličů Fidesz z roku 2022 se nikam nevypařily při volbách 12. dubna. Prostě velká část jich přešla do Tisza partaje vedené bývalým Orbánovým spolustraníkem Péterem Magyarem. Ten vyhrál volby.
A teď po volbách, namísto bruselskými liberály očekávané pomsty, odvety nebo likvidace Orbána, přichází chvála jeho schopností, zásluh a dokonce doporučení do čela Evropské komise. Už je jasné, proč Magyar na balkóně prezidentského paláce pronesl slova: “Absolutní filmová scéna!” v odkazu na italskou filmovou školu (Absolute Cinema) zachycení okamžiku, kdy film a realita splývají v jeden záběr a nelze rozlišit, co je hrané, a co je už realita. Přesně jako v Absolute Cinema si teď musí připadat voliči Magyara, ale i celá Evropská komise.
Jsme tu stále s vámi, a to jen díky vám!
V závěru článku si vás dovolím požádat o zvážení příspěvku před koncem měsíce pro náš server. Opět je nadohled konec měsíce a potřebujeme vaši pomoc. Nežádáme ale o moc, stačí přispět jen tím, co si můžete dovolit. Nemusí to být moc. Proto, pokud si to můžete dovolit, zvažte prosím příspěvek v jakékoliv výší na provoz našeho projektu na darovací stránce zde.
Přinášíme analýzy a titulkovaná videa, v pátek přinášíme rozbory a “přesahy” na SVCS, a to všechno zdarma a bez jakýchkoliv placených článků nebo placených archivů. Jenže, fyzický provoz našeho projektu už zdarma není. Ten vyžaduje vaši přímou podporu našemu projektu, abychom mohli v našem provozu a v naší práci pokračovat. Proto velké díky vám všem, kteří nám přispějete. A velké díky samozřejmě všem těm, kteří nám tento měsíc již přispěli. Moc vám děkujeme!
-VK-
Šéfredaktor AE News
ZDROJ:
