John Milton žil v 17. století. Jeho nejznámější dílo se jmenuje „Ztracený ráj” a jedná se o rozsáhlou epickou báseň, jejímž hlavním hrdinou je padlý anděl. Do češtiny ji přeložil Josef Jungmann.

Do diskuze o svobodě slova vstoupil John Milton svým pamfletem „Areopagitica”, ve kterém kritizoval tehdejší nařízení anglického parlamentu, které omezovalo svobodu slova. Zákon z roku 1643 nakazoval, aby byla každá kniha před vytištěním zkontrolována, a nařizoval zatknout každého, kdo by chtěl vytisknout pomlouvačné texty. Více o zákonu zde.

O dobré knize

Podle historiků je Areopagitica jedním z historicky nejvlivnějších textů, které obhajují svobodu slova a názoru. Je uváděna jako zdroj idejí, které formovaly text prvního dodatku americké ústavy. Citáty z jeho díla visí dodnes v mnoha amerických knihovnách: „Dobrá kniha je vzácná životní síla mistrovského ducha, balzamovaná a uchovávaná pro život po životě.”

Areopagitica je pojmenována po kopci v Athénách, který nese název Areopagus a jenž je místem legendárních antických tribunálů. John Milton ve svém pamfletu píše:

Úprava, překlad, zkrácení, mezititulky autor.

Vyžraní preláti

Římští papeži vydávali seznamy zakázaných knih a nakonec rozhodli, že každý text musí být schválen dvěma nebo třemi vyžranými frátery. Na text napsali „imprimatur”, tedy schváleno do tisku. Výraz „imprimatur” nemůže být přeložen do angličtiny, protože angličtina je jazyk mužů, kteří jsou známí svými činy při obraně svobody. Angličtina by nikdy nepřijala za své slovo, které je vlastní tyranům.

Na cenzuru přijde každý

Ti, kdo navrhli zákon o kontrole tisku, nemuseli mít špatné úmysly, ale přijít s myšlenkou cenzury není příliš těžké. Přesto ji největší civilizace minulosti nezavedly a vzkvétaly bez ní. Jediní panovníci, kteří ji zavedli, byli nejfalešnější svůdníci lidstva nebo jeho utlačovatelé a zavedli ji z jediného důvodu, aby zabránili reformaci. Je téměř nemožné používat cenzuru k něčemu dobrému.

Jak má člověk poznat dobro?

Člověk není schopen rozeznat dobro, nemá-li příležitost vidět zlo. Lidé jsou nedokonalí, ale stávají se lepšími tím, že prochází zkouškami, ve kterých musí rozeznat dobro od zla. Ctnost, která neprošla testem, je povrchní. Budou-li moci číst, co se jim zamane, jejich ctnost bude posílena.

Člověk, který má být pověřen kontrolou toho, co má být vytištěno, musí být vzdělaný a mimořádně nestranný. Kontrolor, který nesplňuje tato kritéria, udělá více škody než užitku a pro opravdu vzdělaného člověka bude funkce kontrolora ztrátou času.

Víra a vědomosti stejně jako tělo potřebuje cvičit. Člověk, který věří něčemu jen proto, že mu to řekli, je kacíř. Lidé se stanou méně inteligentními a společnost bude stagnovat.

Zabij knihu, zabiješ rozum

Člověk, který zabije druhého člověka, zabil rozumnou lidskou bytost, boží stvoření, ale ten kdo zničí dobrou knihu, zabije rozum sám. Pokud chce parlament vládnout lidem, kteří jsou neinformovaní, nekultivovaní a poddajní, musí se napřed stát despotickým a tyranským.

Dejte mi svobodu poznání a projevu, abych mohl svobodně argumentovat podle svého svědomí. Možnost svobodně psát a mluvit umožní, aby se pravda utkala s klamem, a parlament by měl věřit, že pravda zvítězí, tak jako vždycky zvítězila při svobodné výměně názorů.

Pozn. autora: Klidně by svůj pamflet mohl přečíst v parlamentu dnes.