Technokraté, politici, sociální kontrola a Technát; moc, která dokáže bez zábran utlačovat

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

8.12.2022

Během posledních několika let se otázka technokratického vládnutí stala tématem, o kterém se mluví v západní společnosti. Debata se týká míry, do jaké by kvalifikovaní odborníci měli ovlivňovat, případně dokonce kontrolovat politiku.

Z velké části v důsledku rozčarování z politických stran tuto myšlenku mnozí lidé obecně podporují. Je proto zásadní, abychom si uvědomili, že technokratické vládnutí je pouze jedním z aspektů technokracie.

Technate – technokracie aplikovaná na celou společnost – se neomezuje na technokratické vládnutí. Jde mnohem dál a je to nový a samostatný sociálně-politický konstrukt.

Technate vs. technokratické vládnutí

Během pseudopandemie významní členové Vědecké poradní skupiny pro mimořádné události (Scientific Advisory Group for Emergencies, dále jen „SAGE“) při britské vládě nejen radili, ale zdánlivě i řídili politiku. Lidé jako Chris Whitty a Patrick Vallance byli „viděni“ miliony televizních diváků, že řídí vládní rozhodnutí. Doprovodnou mantrou britských politiků bylo, že se „řídí vědeckými poznatky“.

Lidé se domnívali, že se jedná o technokracii. Není tomu tak a je nezbytné, abychom pochopili všechny strašlivé důsledky skutečné technokracie.

Podíváme-li se na tento vztah mezi odborníkem – technokratem – a politikem během pseudopandemie blíže, je možná přesnější říci, že věda byla vybírána politiky, protože podporovala jejich politiku. Jak již bylo řečeno, politika, která je skutečně vedena technokraty, není na Západě ničím neobvyklým, zejména měnová politika.

Politická a ekonomická reakce na Covid-19 na obou stranách Atlantiku je příkladem technokratického vlivu a kontroly. Například ekonomové a finančníci v centrálních bankách – „odborníci“ – zavázali daňové poplatníky Evropské unie („EU“) k financování politiky bez jakéhokoli smysluplného dohledu na tyto politiky.

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky („ECB“), ve svém projevu v roce 2020 řekla: ,,V roce 2020 jsme byli svědky toho, že jsme se rozhodli, že se budeme věnovat politice:

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky (“ECB”), v projevu v roce 2020 řekla:

Rada guvernérů se zavázala, že v rámci svého mandátu udělá vše potřebné, aby pomohla eurozóně překonat tuto krizi. […] Je plně připravena zvýšit rozsah svého programu nákupu aktiv[.]

Rada guvernérů ECB rozhodla, že občané EU musí zpočátku investovat více než 1 bilion EUR, aby účinně chránili likviditu komerčních bank. ECB je zcela nezávislá na Evropském parlamentu, Komisi EU a vládách všech členských států EU:

ECB ani národní centrální banky (dále jen „NCB“) ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů nebo institucí EU, od jakékoli vlády členského státu EU nebo od jakéhokoli jiného orgánu. .

Mandátem Rady guvernérů ECB je „formulovat měnovou politiku pro eurozónu“. Hospodářská politika EU je tak do značné míry také utvářejí i nikým nevolení technokraté. . Říká se, že zdanění bez zastoupení je tyranie , ale zdá se, že nikoho to nezajímá. Evropská komise ráda zdůrazňuje, že EU představuje „demokracii, která stojí proti autokracii“.

Bez ohledu na diskusi o relativních výhodách a slabinách technokratického vládnutí, od globálního udržitelného rozvoje a politiky veřejného zdraví až po hospodářskou a obrannou politiku, technokraté viditelně vedou formulování politiky na celém světě. To však samo o sobě není technokracie.

V roce 1933 Technocracy Inc. zveřejnila svůj studijní kurz Technocracy , který poskytl technické specifikace pro navrhovanou severoamerickou kontinentální technokracii. Společnost založená na principech technokracie se nazývá Technát:

Technokracie zjišťuje, že produkce a distribuce hojnosti fyzického bohatství v kontinentálním měřítku pro použití všem obyvatelům kontinentu může být uskutečněna pouze kontinentální technologickou kontrolou, řízením funkcí, Technátem.

Navrhovaný severoamerický Technát

Co je to technokracie?

Technokracie je zdánlivě naivní pokus malé skupiny inženýrů, ekonomů, sociologů a dalších vědátorů řešit všechny sociální, ekonomické a politické problémy, jak je oni vnímají. Toho by se údajně dosáhlo nahrazením západního kapitalistického systému a zejména peněžního systému technokracií. Po zbytek článku budeme této skupině říkat „technokraté“.

Některé aspekty technokracie, jako například její kritika „cenového systému“ (peněžního systému) a právního systému, nebyly bez opodstatnění. Cíl zajistit lidem „život v hojnosti“ byl chvályhodný.

Bohužel, stejně jako mnoho jiných zdánlivě dobře míněných myšlenek, i technokracie měla mnoho dílčích nedostatků, jako například to, že vůbec nepřipouštěla motivaci, a stala se tak dokonalým nástrojem autoritářů. V rukou těch, kteří jsou motivováni k uplatňování globální moci, je to nejkomplexnějším systémem společenské kontroly, jaký byl kdy vymyšlen. Proto je tak přitažlivý pro třídu parazitů.

V modelu technokracie je „třída“ v sociálně-ekonomickém smyslu údajně odstraněna. To je další chyba modelářů: technokracie vytváří nejtužší třídní strukturu, jakou si lze představit.

Ve své snaze zbavit se sociálně-ekonomické třídy technokraté přejmenovali třídní strukturu na “ vyzobávání práv“. Nesmírnou složitost lidské společnosti přirovnali ke „vyzobávacím právům“ pozorovaným ve stádech krav a kurnících. V důsledku toho dospěli k závěru, že nejlepší společenské uspořádání pro lidstvo je takové, „kde jsou jedinci [umístěni] co nejblíže vůči ostatním jedincům v souladu s „vyzobávacími právy“.

Tvrdili, že práva na vyzobávání získávají ti, kteří mají potřebné technické dovednosti a přirozené schopnosti vést. Údajně jsou tedy práva nezbytná k tomu, aby lidská společnost fungovala co nejefektivněji. Studijní kurz technokracie uvádí:

Pokud možno, nesmí dojít ke zvrácení přirozených „vyzobávacích práv“ mezi muži.

Technokraté nazvali své pojetí vyzobávacích práv „základem spontánní přirozené priority“. Svým poněkud křečovitým způsobem se zřejmě snažili popsat „spontánní řád“ navržený filozofy skotského osvícenství, který později oficiálně navrhli ekonomové jako Friedrich Hayek a Milton Friedman.

Ve své zdánlivé naivitě technokraté ignorovali „teorii elit“ Vilfreda Pareta, Gaetana Moscy, Roberta Michelse a dalších, která dokazovala, že politickou moc mají ti, kdo ovládají zdroje. Stejně jako technokraté i zastánci teorie elit tvrdili, že oligarchie je výsledkem jakési meritokracie.

Zatímco teorie elit i technokracie považovaly toto společenské uspořádání za nevyhnutelné, teorie elit na rozdíl od technokracie připouštěla, že moc může být zkorumpována a zneužita. Technokraté si zřejmě neuvědomovali nebo se rozhodli ignorovat pravděpodobnost, že tato korupce bude pokračovat i v jejich přepracovaném technokratickém systému.

V knize Technocracy Inc. Study Course se slovo „technokrat“ neuvádí. Místo toho „ústřední ředitelství“ obsazené „technicky vzdělaným personálem“ spravuje „celý společenský provoz a veškerou evidenci výroby a distribuce“ pro Technat. Všechny sociální, průmyslové a technologické „funkce“ prý byly vzájemně závislé, a proto mohl být celý funkční systém centrálně plánován a řízen.

Technate by údajně fungoval prostřednictvím pečlivého řízení různých „funkčních sekvencí“:

Základní jednotkou této organizace je funkční sekvence. Funkční sekvence je jeden z větších průmyslových nebo společenských celků, jehož jednotlivé části na sebe navazují v přímé funkční posloupnosti. Mezi hlavní průmyslové sekvence tak patří doprava (železnice, vodní cesty, letecké cesty, dálnice a potrubí); komunikace (pošta, telefon, telegraf, rozhlas a televize); zemědělství (zemědělství, chovatelství, mlékárenství atd.); a hlavní průmyslové jednotky, jako je textilní průmysl, výroba železa a oceli atd. Mezi sekvence služeb patří školství (to by zahrnovalo kompletní vzdělávání mladé generace) a zdravotnictví (lékařství, zubní lékařství, veřejná hygiena a všechny nemocnice a farmaceutické závody, jakož i ústavy pro zdravotně postižené).