Archív značky pro: USA
Bílý dům promluvil: „Nepodporujeme“ Ukrajinu k úderu v rámci Ruska
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí v úterý naznačil, že za sérií pravděpodobných útoků dronů, které od pondělí do nočních hodin zasáhly ruské letecké základny, skutečně stojí Ukrajinci.
Náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti Victoria Nulandová sdělila CNN, že ačkoli se „nikdo nepřihlásil k odpovědnosti“ za údery dronů – z nichž přinejmenším jeden zasáhl základnu stovky kilometrů uvnitř ruského území, zůstává, že „cílem byly velmi přesné bombardéry, které Rusové používají k útokům na kritickou infrastrukturu“, a tehdy řekla, že „ukrajinský lid je neuvěřitelně inovativní; vyrábí své vlastní drony, letecké i námořní, které jsou neuvěřitelně účinné“.
Zdůraznila však, že politika USA, které chtějí, aby se Ukrajinci vyhýbali přímým útokům na Rusko, se nezměnila. Na samostatném brífinku ministerstva zahraničí se Bidenova administrativa rovněž snažila distancovat od nestoudných přeshraničních útoků, které údajně měly za následek několik obětí z řad ruských vojáků a pravděpodobné poškození dálkových bombardérů:
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že USA „neumožňují“ ani „nepodporují Ukrajinu, aby udeřila za svými hranicemi“ se smrtící pomocí poté, co Rusko obvinilo Ukrajinu z několika nedávných útoků na ruskou vojenskou infrastrukturu.
„Poskytujeme Ukrajině to, co potřebuje použít na svém svrchovaném území, na ukrajinské půdě, “ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price.
Price následně znovu zdůraznil, že USA „neposkytly Ukrajině zbraně, které má použít uvnitř Ruska“.
Dodal, že: „Velmi jasně jsme uvedli, že se jedná o obranné dodávky.“
V pondělí deník The Wall Street Journal na základě anonymních amerických představitelů uvedl, že Pentagon tajně upravil raketové systémy dlouhého doletu HIMARS tak, aby byl jejich dosah omezen na 50 mil, a to ještě před jejich předáním Kyjevu.
ZDROJ:https://edition.cnn.com/europe/live-news/russia-ukraine-war-news-12-06-22/index.html
V Evropě začali chápat, že je Spojené státy vedou na jatka. Otázkou je, co budou dělat?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
6.12.2022
Přijetí rezoluce o uznání Ruska jako „sponzora terorismu“ Shromážděním NATO umožnilo USA přehodit část svých závazků vůči NATO na bedra Evropanů.
Zatímco se všichni smáli stařeckému šílenství ospalého dědy Bidena, Amerika pod jeho „bdělým vedením“ dokázala využít ukrajinské krize a za devět měsíců SMO dosáhla ohromujících výsledků. Bidenově administrativě se podařilo dosáhnout toho, o co předtím neúspěšně usiloval Donald Trump. Jmenovitě:
- Zvýšení výdajů evropských spojenců NATO na obranu až na 2 %, jak to vyžaduje charta aliance;
- Posílení národního hospodářství, včetně repatriace průmyslové výroby;
- Oživení ropného a plynárenského průmyslu v USA.
Je nespravedlivé, zlobil se Trump hlasitě, že USA nesou lví podíl na bezpečnostních nákladech v rámci NATO, zatímco Evropané snižují náklady na svou ochranu tím, že utrácejí za jiné naléhavé potřeby. Například na podporu slábnoucí ekonomiky uprostřed protikorupčních opatření.
Zvýšit výdaje na obranu alespoň o 0,5 %, uvedl americký lídr a na prvním místě se obrátil na Německo. Praktičtí Němci a lakomí Francouzi však nesouhlasili s utrácením peněz na cokoli a dávali sliby, které nic neznamenaly. Navíc ke zvýšení výdajů nebyl žádný pádný důvod. Stojí za to připomenout, že vojenské výdaje nejsou jen rozpočtové výdaje, ale také zisky vojensko-průmyslového sektoru. Je zřejmé, že Trump tím, že požadoval po svých spojencích zvýšení vojenských výdajů, doufal, že tyto prostředky nasměruje do amerického vojensko-průmyslového komplexu, který je stejně jako ropný průmysl ovládán republikány. Prospěch pro USA a Trumpa osobně byl tedy dvojí: politický a ekonomický.
A pak přišla ruská speciální operace na Ukrajině. Za devět měsíců ruská armáda podle zpráv ruského ministerstva obrany rozemlela obrovské množství vojenské techniky ze sovětské éry, kterou používala ukrajinská armáda. Od tanků a letadel až po ruční granátomety a protitankové střely. Spojené státy si rychle uvědomily, že na tom mohou dobře a rychle vydělat. Začaly posílat ukrajinské armádě všechny sovětské zbraně, které byly k dispozici v zemích bývalé Varšavské smlouvy.
Za prvé, Ukrajinci jsou s nimi obeznámeni a není třeba ztrácet čas školením.
Za druhé jsou již staré a jejich likvidace stojí více než jejich darování. A pokud je nedáte pryč zadarmo, ale za symbolický poplatek (nebo ještě lépe za půjčku), ještě na tom vyděláte.
Zatřetí, a to je nejdůležitější, místo sovětské výzbroje, kterou dostala Ukrajina, mohou USA dodat nové generaci evropských vůdců jejich novou (relativně moderní) drahou výzbroj typu NATO, a konečně se tak zbavit nejrůznějších druhů současné výzbroje.
To platí pro obrněná vozidla a letadla. Pokud jde o všechny druhy Stingerů, Javelinů a podobných hraček, jedná se o samostatný případ. Tyto hračky se prostě okamžitě rozplynuly v rozlehlých stepích (nejen) Ukrajiny, jako by nikdy neexistovaly.
Evropané nečekaně zjistili, že kdyby se něco stalo, sami by neměli s čím bojovat. Již předtím poskytli Kyjevu své vlastní omezené zdroje, ale pan Zelenskyj požadoval stále více. A pak žraloci amerického a evropského vojensko-průmyslového komplexu ucítili velký zisk. Podle listu Wall Street Journal hlavní západní výrobci zbraní (včetně takzvané americké velké šestky) neustále zvyšují výrobu dělostřeleckých a raketových systémů, obrněných vozidel a munice, aby uspokojili rostoucí poptávku vyplývající z konfliktu na Ukrajině.
Zejména americká společnost Raytheon Technologies údajně vyzvala své zaměstnance v důchodu, aby zvýšili výrobu přenosného systému protivzdušné obrany Stinger. Tyto raketové systémy země-vzduch (SAM) již dávno dosloužily, potřební specialisté nejsou k dispozici a školit nové je zdlouhavé a zbytečné. Naposledy Pentagon objednal sérii systémů Stinger SAM před 15 lety. Další gigant amerického vojensko-průmyslového komplexu Lockheed Martin rovněž zvýšil výrobu protitankových systémů Javelin a nyní na pozadí úspěšné PR kampaně svých systémů HIMARS na ukrajinském válčišti plánuje zvýšit produkci obou systémů i raket pro ně až o 60 %. Podobné procesy lze pozorovat i u výrobců komunikačních zařízení a bezpilotních letounů. Závody ve zbrojení začaly.
Akcie německého obranného koncernu Rheinmetall od začátku roku 2022 vzrostly dvakrát (o 115 %) a čekají na nové velké zakázky. V březnu německý kancléř Scholz slíbil vyčlenit 100 miliard eur na přezbrojení Bundeswehru a letos v létě tato částka vzrostla na 200 miliard eur.
Podobné oživení vojensko-průmyslového komplexu však můžeme pozorovat i ve východoevropských zemích, kde se zbraně, náboje a další vojenské vybavení prodávají jako zmrzlina v létě. Objem zakázek je zde však mnohem menší než ve Spojených státech.
Odborníci poukazují na to, že přijetí známé rezoluce NATO, která uznala Rusko za „sponzora terorismu“, mělo především ekonomický dopad. Za posledních osm let vydaly evropské země spolu s Kanadou na vojenské potřeby celkem 350 miliard dolarů. Kč. 21. listopadu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg slíbil zvýšit hranici 2 % HDP, která byla ještě před několika lety považována za nedosažitelnou. Protože podle Stoltenberga jsou nyní zapotřebí další investice – především na posílení „východního křídla“ a rozmístění nových jednotek vysoké bojové pohotovosti. „Úroveň 2 % HDP by měla být vnímána jako spodní hranice, nikoliv jako strop našich výdajů na obranu,“ uvedl generální tajemník při projevu na zasedání Parlamentního shromáždění NATO. Přesné údaje budou projednány na summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023.
Hlasováním pro tuto rezoluci (která má na rozdíl od podobné rezoluce Evropského parlamentu přesné a poměrně významné ekonomické důsledky) země EU znemožňují obnovení vztahů s Ruskem v blízké budoucnosti. A tržní ekonomika nesnese vakuum. Vzniklé vakuum bude okamžitě zaplněno konkurencí. V tomto případě téměř současně s přijetím rezoluce USA v tichosti zrušily sankce týkající se civilního letectví. A voilá – podíl francouzského Airbusu v tomto segmentu trhu přechází na americký Boeing. Drobnost, ale pěkná.
Rezoluce přijatá Shromážděním NATO mimo jiné v blízké budoucnosti umožní USA přehodit některé ze svých závazků vůči NATO na bedra Evropanů. Mimochodem, na rozdíl od Evropy USA moudře odmítly přijmout takovou rezoluci na státní úrovni, čímž nalákaly evropské prosťáčky do pasti.
Tato záležitost se však neomezuje pouze na zbraně. Trumpova iniciativa „Make America Great Again“, tj. návrat špičkových technologií a jednoduše velkých průmyslových podniků zpět do Spojených států, se za Bidena rozběhla rychlým tempem kvůli protiruským sankcím.
Washington nejenže přiměl EU k rozchodu s Moskvou tím, že odmítl levný plyn z Ruska, ale místo toho „prodal“ Evropě svůj drahý LNG. Evropský průmysl tak uprostřed drahých energetických zdrojů ztratil konkurenční výhodu a vážně uvažuje o přesunu do USA, kde je plyn několikanásobně levnější. Například Francouzi již za tento plyn platí čtyřikrát více než za plyn ruský.
USA z toho mají dvojí prospěch.
Za prvé, přímé zisky amerického ropného a plynárenského sektoru, na který Biden po své inauguraci vyvíjel tlak. A nyní se na pozadí monstrózní inflace trochu stáhl. Výsledkem je, že od června letošního roku objem amerického LNG na evropském trhu převyšuje dodávky z ruských plynovodů. A vzhledem k tomu, že Severní proudy byly na dlouhou dobu, ne-li navždy, zastaveny, je tento stav dlouhodobou perspektivou. Namísto závislosti na plynu z Ruska se nyní Evropa dostala do závislosti na Spojených státech.
Podle Financial Times tak celkový čistý zisk veřejných ropných a plynárenských společností v USA za druhé a třetí čtvrtletí (tj. v podstatě od zavedení sankcí) dosáhl 200 miliard dolarů. A je zcela zřejmé, že se na tom z velké části podílejí dodávky LNG do EU. Cena amerického plynu pro Evropany je zhruba 5-10krát vyšší než pro samotné Američany (v závislosti na státu). Svůj vliv mají i vysoké ceny ropy, které díky stejným americkým sankcím prudce vzrostly.
Za druhé, deindustrializace Evropy nebo, jednodušeji řečeno, omezení průmyslové výroby a její přesun do jiných zemí, včetně Spojených států, což vytváří skleníkové podmínky pro otevření nových výrobních zařízení.
Podle serveru Politico proto EU obvinila Washington, že se obohacuje na úkor konfliktu na Ukrajině. Evropští představitelé zuří, že jim Bidenova administrativa prodává zbraně a plyn za nadsazené ceny. Drahé energetické zdroje činí průmyslovou výrobu v evropských zemích nerentabilní. Mnoho podniků se již ocitlo na pokraji bankrotu a nejen malé, ale spíše velké závody již měsíce stojí. Především se to týká Německa – hospodářského motoru EU, který, jak Němci přiznávají, byl silný jen díky levnému ruskému plynu.
V srpnu navíc Washington schválil zákon o snížení inflace, který dotuje ekologicky orientované výrobce. Na základě tohoto zákona hodlá Bílý dům vynaložit téměř 370 miliard dolarů na přilákání výroby a vytvoření nových pracovních míst doma, přestože se jedná o jasné porušení pravidel WTO a spravedlivé hospodářské soutěže. Přesun výrobních kapacit z Evropy do USA není přirozeným tržním procesem, ale výsledkem přímého zasahování Washingtonu do globálního dodavatelského řetězce, poctivě přiznává časopis Fortune.
„Americký zákon o snížení inflace není v souladu s předpisy Světové obchodní organizace,“ uvedl německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck s tím, že zákon „porušuje řadu pravidel“. Podle něj jsou v zákoně ustanovení, která zvýhodňují americké společnosti, zejména v automobilovém průmyslu. Podle Paříže a Berlína tak hrozí urychlení deindustrializace EU.
„EU se prostě musí naučit bránit sama sebe,“ trvá na svém francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Velké státy si navzájem nedávají žádné ekonomické dárky.“
Protesty Evropanů se však Washingtonu vůbec nedotýkají. Obchod je válka.
Britské vydání Financial Times uvádí, že zákon o snížení inflace poskytuje dotace ve výši 600-800 milionů dolarů továrnám a závodům na území Spojených států. A v Německu představují stimulační opatření pouze 158 milionů dolarů.
Na tomto pozadí se samozřejmě německé firmy začínají stěhovat do USA, což znamená pokles příjmů státního rozpočtu a vyšší nezaměstnanost v Evropě, tedy nové rozpočtové výdaje a zvýšené sociální napětí. Nejhůře je na tom německý chemický průmysl, protože plyn není jen energie, ale také surovina.
„Vysoké ceny energií nás vyvádějí z kurzu,“ říká Wolfgang Grosse Entrup, šéf Svazu chemického průmyslu. Podle něj existuje extrémně vysoké riziko, že se pomoc německé vlády na chemický průmysl jednoduše „nedostane“.
„Bez zavedení cenového stropu vláda nesmyslně souhlasí s deindustrializací,“ řekl a varoval, že pokud se zhroutí chemický průmysl, zhroutí se i další odvětví. „Pro Německo jako místo pro podnikání by to mohl být knokaut,“ řekl sebevědomě Entrup.
Ve Francii, kde je jaderná energetika silná a závislost na plynu mnohem nižší, není situace o mnoho lepší. Bruno Le Maire vyjádřil škody, které by Francie utrpěla v důsledku amerických iniciativ: podle nejkonzervativnějších odhadů by ztratila 10 tisíc pracovních míst v průmyslovém sektoru a snížila investice o 10 miliard eur. Podobná, ne-li horší situace je v Itálii, která je po Německu a Francii třetí největší ekonomikou EU.
Mimochodem, francouzští průmyslníci se nedávno setkali s prezidentem Emmanuelem Macronem, který se je snažil přesvědčit, aby nepřesouvali výrobu na druhou stranu Atlantiku. Samotné přesvědčování však k vyřešení problému nestačí; potřebujeme podmínky, které nebudou horší než v USA, a to vyžaduje obrovské investice. Podle samotných Evropanů by je vzdání se ruského plynu a ropy stálo 283 miliard eur ročně. A to při současných cenách.
Deindustrializace zasáhla i mlžný Albion, kde 80 % HDP tvoří služby a finanční sektor. Například německá automobilka BMW přesunula svou továrnu na výrobu elektromobilů Mini z Oxfordu do Říše středu. Japonská Honda zavřela svůj poslední závod. Nedávno vyšlo najevo, že Američané levně kupují britské firmy ve vojensko-průmyslovém komplexu a okamžitě je nechávají zkrachovat. A proč by Washington potřeboval konkurenci, zejména z bývalé metropole? Drahé energetické zdroje činí zábavní průmysl a cestovní ruch, tedy služby, které tvoří lví podíl britské ekonomiky, nerentabilními.
Maďarsko, které bylo původně proti vzdání se ruských energetických zdrojů, okamžitě pojmenovalo věci pravými jmény a poukázalo na hlavního viníka a příjemce energetické krize v Evropě – Spojené státy.
„Recesní trend v Evropě je pro americkou ekonomiku dobrou zprávou a vypadá to, že Amerika z něj dokázala profitovat,“ řekl Peter Szijjártó, šéf maďarského ministerstva zahraničí. Kromě toho si evropští byrokraté, tančící podle not USA, vyslechli i svou porci kritiky. Podle ministra je situace v Evropě „žalostná“, protože Evropská komise spíše brání přílivu investic do zemí EU.
„Byrokraté EU se obávají, že v důsledku toho budou evropské podniky čelit téměř neúnosnému tlaku a budou nuceny realizovat nové investice spíše ve Spojených státech než v Evropě,“ citoval server Politico 24. listopadu pod podmínkou anonymity vysoce postaveného evropského úředníka.
A jak bude Evropa reagovat na „nesnesitelný tlak“ USA? Možná zavede další balík sankcí proti Rusku? Ten desátý, jubilejní, pro jistotu!
Europe begins to realize that US is leading them to the slaughter. The question is, what will they do? vyšel na eu.eot.su. Překlad v ceně 849 Kč Zvědavec. Článek vyšel původně rusky, mně se dostal do rukou anglický překlad. Jde tedy o překlad překladu, občas může dojít k nedorozumění.
Váleční štváči z Kyjeva, Finska a pobaltských států se pustili do Macrona na vyjádření o mírových jednáních a ukončení konfliktu na Ukrajině. A pomoci v rámci nich poskytnout Rusku bezpečnostní záruky.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o bezpečnostních zárukách pro Rusko v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, který byl zveřejněn v sobotu. Dříve absolvoval jednání s americkým prezidentem Joeem Bidenem. Oba lídři mluvili o tom, že USA a Evropa se musí připravit na „budoucí bezpečnostní architekturu“. Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na jeho vyjádření. Rusku by měly být poskytnuty bezpečnostní záruky v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině.
Informoval o tom web deníku Financial Times .
Macron hovořil o bezpečnostních zárukách pro Rusko v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, který byl zveřejněn v sobotu. Dříve absolvoval jednání s americkým prezidentem Joeem Bidenem. Tito dva lídři podle Macrona mluvili o tom, že USA a Evropa musí připravit „budoucí bezpečnostní architekturu“ .
Kyjev podle FT odmítl jakékoli vyjádření o tom, že by ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi měly být po konfliktu uděleny ústupky.
„Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky zemi teroristů a zabijáků,“ uvedl na Twitteru tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Olexij Danilov.
Namísto Norimberku – podepsat s Ruskem dohodu a potřást si rukama,“ dodal. Norimberkem Danilov připomněl norimberské procesy s nacisty po druhé světové válce, píše FT.
Svět podle Danilova místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska. „Denuklearizované a demilitarizované takzvané Rusko je nejlepší záruka míru pro Evropu a svět,“ napsal na Twitteru.
Bývalý finský premiér Alexander Stubb také vyjádřil nesouhlas s Macronem. „Jediné bezpečnostní záruky, na které bychom se měli soustředit, jsou zásadně neruské,“ napsal na Twitteru.
„Chce-li kdokoli vytvořit novou bezpečnostní architekturu, která teroristickému státu povoluje pokračovat ve svých metodách zastrašování, měl by si to znovu promyslet,“ napsal na Twitteru bývalý litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.
K Macronovým vyjádřením se pro FT vyjádřil i lotyšský ministr obrany Artis Pabriks, který upozornil na Putinova tvrzení, že „za válku jsou zodpovědné Západ a Ukrajina a Rusko je nevinná oběť“ .
Zdroj: ta3.com
24.11.2022
Devět měsíců po invazi na Ukrajinu začíná Vladimir Putin lámat Západ.
Ve snaze snížit svou závislost na ruské energii se země EU. Místo toho obracejí na plyn z USA. Cena, kterou Evropané platí, je téměř čtyřikrát vyšší než stejné náklady na palivo v Americe. Pak je tu pravděpodobný nárůst objednávek na vojenskou výzbroj americké výroby, protože evropské armády po odeslání zbraní na Ukrajinu už žádné nemají.
Na vrcholné úředníky v Bruselu a dalších hlavních městech EU je toho všeho příliš. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že vysoké ceny plynu v USA nejsou „přátelské“ a německý ministr hospodářství vyzval Washington, aby ukázal více „solidarity“ a pomohl snížit náklady na energie.
Ministři a diplomaté sídlící jinde v bloku vyjádřili frustraci nad tím, jak Bidenova vláda jednoduše ignoruje dopad své domácí hospodářské politiky na evropské spojence.
Když se lídři EU minulý týden zabývali Bidenem kvůli vysokým cenám plynu v USA na setkání G20 na Bali, zdálo se, že americký prezident si o tomto problému prostě není vědom podle výše uvedeného vysokého úředníka. Další představitelé a diplomaté EU se shodli, že hlavním problémem je americká neznalost důsledků pro Evropu.
„Evropané jsou zjevně frustrovaní nedostatkem informací a konzultací předem,“ řekl David Kleimann z think-tanku Bruegel.
Představitelé na obou stranách Atlantiku si uvědomují rizika, která bude mít pro západní alianci stále toxičtější atmosféra. Hašteření je přesně to, co by si Putin přál. Shodli se diplomaté EU a USA.
Rostoucí spor o Bidenův zákon o snižování inflace (IRA) , obrovský daňový, klimatický a zdravotní balíček, znovu zařadil obavy z transatlantické obchodní války na přední místo politického programu. Ministři obchodu EU by měli diskutovat o své reakci v pátek. Zatím co úředníci v Bruselu vypracovávají plány na nouzovou válečnou sadu dotací, která má zachránit evropský průmysl před kolapsem.
„Zákon o snižování inflace je velmi znepokojující,“ řekla nizozemská ministryně obchodu Liesje Schreinemacher. „Potenciální dopad na evropskou ekonomiku je velmi velký.“
„Spojené státy sledují domácí agendu, která je bohužel protekcionistická a diskriminuje spojence USA,“ řekl Tonino Picula. Vedoucí osoba Evropského parlamentu pro transatlantické vztahy.
Americký představitel zdůraznil, že nastavení cen pro evropské kupce plynu odráží soukromá tržní rozhodnutí. Není výsledkem žádné politiky ani akce americké vlády. „Americké společnosti byly transparentními a spolehlivými dodavateli zemního plynu do Evropy,“ řekl úředník. Vývozní kapacitu také omezila červnová nehoda, která si vynutila uzavření klíčového zařízení.
Ve většině případů dodal úředník, rozdíl mezi vývozními a dovozními cenami nepřipadá na americké vývozce LNG, ale na společnosti přeprodávající plyn v rámci EU. Největším evropským držitelem dlouhodobých kontraktů na plyn v USA je například francouzská TotalEnergies .
Výše citovaný mluvčí NSC dodal: „Nárůst globálních dodávek LNG v čele se Spojenými státy pomohl evropským spojencům a partnerům dostat zásoby na uspokojivou úrověň před letošní zimou. A my budeme pokračovat ve spolupráci s EU jejími členy a dalšími evropskými zeměmi, aby bylo zajištěno, že budou k dispozici dostatečné zásoby na zimu i později.“
Z americké strany to není nový argument, ale nezdá se, že by Evropany přesvědčil. „Spojené státy nám prodávají svůj plyn s multiplikačním efektem čtyři, když překročí Atlantik,“ řekl ve středu ve francouzské televizi evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. „Samozřejmě, že Američané jsou naši spojenci… ale když se něco pokazí, je nutné, aby to řekli i mezi spojenci.“
Levnější energie se rychle stala obrovskou konkurenční výhodou i pro americké společnosti. Podniky plánují nové investice v USA nebo dokonce přesouvají své stávající podniky z Evropy do amerických továren. Zrovna tento týden chemická nadnárodní společnost Solvay oznámila , že si pro nové investice vybírá USA před Evropou. V posledním ze série podobných oznámení od klíčových průmyslových gigantů EU.
Spojenci nebo ne?
Navzdory energetickým neshodám se Brusel dostal do režimu plné paniky , až když Washington oznámil schéma průmyslových subvencí ve výši 369 miliard dolarů na podporu zeleného průmyslu podle zákona o snižování inflace .
„Zákon o snížení inflace všechno změnil,“ řekl jeden diplomat EU. „Je Washington stále naším spojencem, nebo ne?“
Pro Bidena je legislativa historickým klimatickým úspěchem. „I když chápeme, že někteří obchodní partneři mají obavy z toho, jak budou ustanovení o daňovém kreditu [elektrických vozidel] v IRA fungovat v praxi s ohledem na jejich výrobce. Jsme odhodláni pokračovat ve spolupráci s nimi, abychom lépe porozuměli a udělali co můžeme na vyřešení jejich obav,“ uvedla mluvčí NSC. „Toto není hra s nulovým součtem. IRA bude koláč pro investice do čisté energie zvětšovat, ne rozdělovat.“
Ale EU to vidí jinak. Úředník z francouzského ministerstva zahraničí řekl, že diagnóza je jasná: Jde o „diskriminační dotace, které naruší hospodářskou soutěž“. Francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire tento týden dokonce obvinil USA, že se vydaly na čínskou cestu ekonomického izolacionismu a vyzval Brusel, aby takový přístup neopakoval. „Evropa nesmí být poslední z Mohykánů,“ řekl.
Rusko nabírá afghánské komando vycvičené v USA, říkají veteráni
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Vojáci afghánských speciálních jednotek, kteří bojovali po boku amerických vojáků a poté uprchli do Íránu po chaotickém stažení USA v loňském roce, jsou nyní verbováni ruskou armádou, aby bojovali na Ukrajině, uvedli tři bývalí afghánští generálové pro agenturu Associated Press.
Řekli, že Rusové chtějí přilákat tisíce bývalých elitních afghánských komand do „cizí legie“ nabídkami stálých plateb 1 500 dolarů měsíčně a příslibem bezpečných útočišť pro sebe a své rodiny, aby se mohli vyhnout deportaci domů, kam mnozí předpokládat, že by to byla smrt z rukou Talibanu.
„Nechtějí jít bojovat – ale nemají na výběr,“ řekl jeden z generálů, Abdul Raof Arghandiwal, a dodal, že asi tucet komand v Íránu, se kterými si psal SMS, se deportace bojí nejvíce. Ptají se mě: ‚Dejte mi řešení. Co bychom měli dělat? Pokud se vrátíme do Afghánistánu, Taliban nás zabije.“
Arghandiwal řekl, že nábor vede ruská žoldácká skupina Wagner Group. Další generál, Hibatullah Alizai, poslední velitel afghánské armády před převzetím moci Talibanem, uvedl, že úsilí také pomáhá bývalý velitel afghánských speciálních jednotek, který žil v Rusku a mluví tímto jazykem.
Ruský nábor následuje po měsících varování od amerických vojáků, kteří bojovali s afghánskými speciálními jednotkami, že Taliban má v úmyslu je zabít a že by se mohli spojit s nepřáteli USA, aby zůstali naživu nebo ze zloby se svým bývalým spojencem.
Zpráva Kongresu Republikánské strany v srpnu konkrétně varovala před nebezpečím, že afghánská komanda – vycvičená US Navy SEALs a armádními Zelenými barety – by mohla skončit tím, že by mohla předávat informace o americké taktice skupině Islámský stát, Íránu nebo Rusku – nebo za ně bojovat.
„Tyto jedince jsme nedostali ven, jak jsme slíbili, a teď se nám to vrací,“ řekl Michael Mulroy, penzionovaný důstojník CIA, který sloužil v Afghánistánu, a dodal, že afghánští komando jsou vysoce kvalifikovaní a urputní bojovníci. „Upřímně řečeno, nechci je vidět na žádném bojišti, ale rozhodně ne bojovat proti Ukrajině.
Mulroy byl však skeptický, že Rusové nebudou schopni přesvědčit mnoho afghánských komand, aby se přidali, protože většina, jak věděl, byla vedena touhou zajistit, aby v jejich zemi fungovala demokracie.
AP vyšetřovala afghánské nábory, když o podrobnostech tohoto úsilí minulý týden poprvé informoval časopis Foreign Policy na základě nejmenovaných afghánských vojenských a bezpečnostních zdrojů. K náboru dochází v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin snaží o mobilizaci, které přimělo téměř 200 000 ruských mužů k útěku ze země, aby unikli službě.
Ruské ministerstvo obrany na žádost o komentář nereagovalo. Mluvčí Jevgenije Prigožina, který nedávno uznal, že je zakladatelem Wagner Group, odmítl myšlenku pokračujícího úsilí o nábor bývalých afghánských vojáků jako „šílený nesmysl“.
Americké ministerstvo obrany také neodpovědělo na žádost o komentář, ale vysoký úředník naznačil, že nábor není překvapivý, vzhledem k tomu, že Wagner se snažil získat vojáky v několika dalších zemích.
Není jasné, kolika příslušníkům afghánských speciálních jednotek, kteří uprchli do Íránu, Rusové nabídli spolupráci, ale jeden agentuře AP řekl, že prostřednictvím chatovací služby WhatsApp komunikuje s asi 400 dalšími komandy, kteří zvažují nabídky.
Řekl, že mnozí jako on se bojí deportace a jsou naštvaní na USA, že je opustily.
„Mysleli jsme, že by pro nás mohli vytvořit speciální program, ale nikdo o nás ani nepřemýšlel,“ řekl bývalý velitel, který požádal o anonymitu, protože se bojí o sebe a svou rodinu. „Nechali nás všechny v rukou Talibanu.“ Dále uvedl, že jeho nabídka zahrnovala ruská víza pro něj i jeho tři děti a manželku, kteří jsou stále v Afghánistánu. Jiným bylo nabídnuto prodloužení víz v Íránu. Řekl, že čeká, jak se rozhodnou ostatní ve skupinách WhatsApp, ale myslí si, že mnozí přijmou dohodu.
Američtí veteráni, kteří bojovali s afghánskými speciálními jednotkami, popsali agentuře AP téměř tucet případů, z nichž žádný nebyl nezávisle potvrzen, kdy Tálibán chodil dům od domu k domu hledat komanda v zemi, mučil je nebo je zabíjel nebo dělal totéž členům rodiny, pokud nebyli nikde k nalezení.
Human Rights Watch uvedla, že více než 100 bývalých afghánských vojáků, zpravodajských důstojníků a policistů bylo zabito nebo násilně „zmizelo“ pouhé tři měsíce poté, co Taliban převzal vládu navzdory slibům o amnestii. Organizace spojených národů ve zprávě z poloviny října zdokumentovala 160 mimosoudních poprav a 178 zatčení bývalých vládních a vojenských činitelů.
Bratr afghánského komanda v Íránu, který přijal ruskou nabídku, řekl, že hrozby Talibanu usnadňují přijetí návrhu. Řekl, že jeho bratr se po pádu Kábulu musel tři měsíce skrývat a pendloval mezi domy příbuzných, zatímco Tálibán prohledával jeho dům.
„Můj bratr neměl jinou možnost, než nabídku přijmout,“ řekl bratr komanda Murad, který by své křestní jméno uvedl pouze kvůli strachu, že by ho Taliban mohl vystopovat. „Nebylo to pro něj snadné rozhodnutí.“
Bývalý velitel afghánské armády Alizai řekl, že velká část ruského náborového úsilí je zaměřena na Teherán a Mašhad, město poblíž afghánských hranic, odkud mnozí uprchli. Žádný z generálů, kteří mluvili s agenturou AP, včetně třetího, Abdula Džabara Wafy, neřekl, jestli jejich kontakty v Íránu vědí, kolik z nich nabídku přijalo.
„Dva měsíce absolvujete vojenský výcvik v Rusku a pak půjdete do bojových linií,“ stálo v jedné textové zprávě, kterou poslal bývalý afghánský voják v Íránu do Arghandiwalu. „Řada personálu odešla, takže úplně ztratili kontakt se svými rodinami a přáteli. Přesné statistiky jsou nejasné.“
Odhadem 20 000 až 30 000 afghánských speciálních jednotek bojovalo s Američany během dvou desetiletí války a jen několik stovek vyšších důstojníků bylo letecky přepraveno, když se americká armáda stáhla z Afghánistánu. Protože mnoho afghánských komand nepracovalo přímo pro americkou armádu, neměli nárok na speciální americká víza.
„Byli to oni, kdo bojovali do poslední minuty. A nikdy, nikdy, nikdy nemluvili s Talibanem. Nikdy nevyjednávali,“ řekl Alizai. „Nechat je tam byla největší chyba.“
___
Condon hlásil z New Yorku. K této zprávě přispěli spisovatelé AP Rahim Faiez v Islámábádu a Tara Coppová ve Washingtonu.
Evropský parlament přijal skandální rezoluci označující celou Ruskou federaci za stát podporující terorismus na základě argumentů, které jsou v ostrém rozporu s tím, co Evropská unie naopak tolerovala či dokonce schvalovala USA a americké armádě při operacích v Iráku, v Afghánistánu nebo při bombardování Bělehradu! Představte si, že europoslanci v rezoluci odsuzují PMC Wagner Group a PMC Achmat Ramzana Kadyrova, ale v Iráku jim nevadilo řádění PMC Blackwater, která je dnes součástí americké žoldácké skupiny Constellis a poskytuje služby nejen CIA, ale i Zelenského vládě na Ukrajině!
Celý článek si můžete poslchnout v audio verzi ZDE:
Evropský parlament ve Štrasburku ve středu přijal očekávanou a skandální rezoluci [1], která označuje celou Ruskou federaci za stát podporující terorismus. S tímto označením Ruska vyslovilo nesouhlas [2] už i americké ministerstvo zahraničí, které uvedlo, že pro designaci státu podporujícího terorismus nesplňuje Rusko v této chvíli podmínky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova na rezoluci reagovala slovy. Evropský parlament by naopak měl přijmout rezoluci sám na sebe, že je podporovatelem idiotismu [3]. Pro návrh rezoluce [4] hlasovalo 494 poslanců, 58 jich bylo proti a 44 poslanců se zdrželo.
Z českých europoslanců hlasovali proti jen 3 poslanci, a to Hynek Blaško, Ivan David (SPD) a Kateřina Konečná (KSČM). Rezoluce je propagandistickým pamfletem tak nehorázného obsahu, že z toho doslova přechází oči. Europoslanci totiž na Rusku kritizují to, co ani náhodou a ani omylem nekritizovali na americké armádě, když pozabíjela v Iráku na půl milionu civilistů během operace “Trvalá svoboda” a po dobu 20 let okupovala Afghánistán ve spolupráci s evropskými zeměmi NATO, které se podílely nejen na okupaci Afghánistánu, ale i na zabíjení místního obyvatelstva.
Evropský parlament mlčel, když americká vláda vojensky napadla Srbsko, Afghánistán, Irák, Libyi, Sýrii a měla u toho i komplice z NATO
V Afghánistánu bylo za 20 let pozabíjeno více než 200 000 lidí. Výsledkem byla porážka spojeneckých vojsk NATO, jejich evakuace a triumfální návrat Talibanu k moci. Za celou dobu Evropská unie nepřijala ani jednu rezoluci odsuzující americkou agresi. Proti Iráku, Afghánistánu a hlavně proti Srbsku. Protože bombardování Bělehradu bylo cílené shazování bomb na budovu srbské státní televize a na čínskou ambasádu. Bylo aktem terorismu, protože údery proti civilním objektům nebyly způsobeny chybou, ale jednalo se o přiznané záměry americké armády.
Bílý dům zdůvodnil bombardování budovy televize tím, aby srbská vláda nemohla šířit zpravodajství proti Západu a bombardování panelákového sídliště bylo zdůvodněno tím, že na střechách paneláků jsou protivzdušné komplexy, což byla nehorázná lež. Evropský parlament neměl odvahu označit USA za stát podporující terorismus ani po těchto činech. Nyní si ocitujeme, co všechno se v rezoluci EU parlamentu proti Rusku nachází:
Usnesení Evropského parlamentu o uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus
(2022/2896(RSP))
Evropský parlament
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině včetně usnesení ze dne 6. října 2022 o eskalaci ruské válečné agrese proti Ukrajině [5].Ze dne 19. května 2022 o boji proti beztrestnosti pachatelů válečných zločinů na Ukrajině [6] a 25. listopadu 2021 o porušování lidských práv soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi, zejména Wagnerovou skupinou [7],
– s ohledem na Chartu OSN, Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948,ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949,
– s ohledem na mezinárodní právní rámec pro předcházení terorismu a boj proti němu, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2341 o ochraně kritické infrastruktury před teroristickými činy, která byla přijata dne 13. února 2017,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o potlačování terorismu ze dne 27. ledna 1977 a na následné mezinárodní úmluvy,
– s ohledem na právní rámec EU pro boj proti terorismu, včetně společného postoje 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu [8] a nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu [9],
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2463 ze dne 13. října 2022 o další eskalaci agrese Ruské federace proti Ukrajině,
– s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela ze dne 10. října 2022 k násilným útokům Ruska na Kyjev a další města po celé Ukrajině,
– s ohledem na prohlášení, které vydal dne 22. září 2022 vysoký představitel jménem Evropské unie k ruské vojenské agresi proti Ukrajině,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 14. listopadu 2022, v níž se doporučuje vytvořit rejstřík pro evidenci škod způsobených agresí Ruské federace vůči Ukrajině,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
Hlasovací svodka
A. Vzhledem k tomu, že od 24. února 2022, kdy Rusko obnovilo nezákonnou nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku proti Ukrajině. Provádějí jeho ozbrojené síly nerozlišující útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu. Zabíjejí tisíce ukrajinských civilistů a dopouštějí se po celé zemi aktů terorismu namířených proti různým částem civilní infrastruktury. Jako jsou obytné oblasti, školy, nemocnice, železniční stanice, divadla a vodovodní a elektrické sítě. Vzhledem k tomu, že tyto brutální a nelidské činy mají za následek utrpení, ničení a vysidlování obyvatelstva.
B. Vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly a jejich zástupné síly se dopouštějí hromadných poprav, únosů, sexuálního násilí, mučení. Dalších otřesných činů na již dříve a nově okupovaných územích Ukrajiny. Včetně masakrů civilistů ve městech, jako je Buča, Irpiň, Izjum a Lyman, úmyslného útoku na divadlo v Mariupolu, při němž zahynuly stovky lidí. Pak útoku na železniční stanici v Kramatorsku, při kterém přišlo o život 60 civilistů.
C. Vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly a jejich zástupné síly na Ukrajině zavraždily tisíce civilistů, včetně stovek dětí. Mnoho dalších osob bylo těmito silami vystaveno mučení, obtěžování, sexuálnímu napadání, únosům, násilnému vysídlení nebo je kvůli nim pohřešováno. Vzhledem k tomu, že skupiny hájící lidská práva spolu s mezinárodními pozorovatelskými misemi důkladně zdokumentovaly četná zvěrstva páchaná ruskými ozbrojenými silami a jejich zástupnými silami na ukrajinských civilistech. Například mimosoudní popravy, mučení, znásilňování a hromadné zadržování civilistů v tzv. filtračních centrech. Jakož i nucené adopce ukrajinských dětí a nucené deportace. Vzhledem k tomu, že počet doložených válečných zločinů na Ukrajině se blíží 40 000 a očekává se, že se zvýší poté, co budou zdokumentovány válečné zločiny v nedávno osvobozených částech Chersonské oblasti. Vzhledem k tomu, že podle monitorovacích údajů, které shromáždil ukrajinský Institut hromadných informací. Ruská federace spáchala na Ukrajině 457 trestných činů proti novinářům a sdělovacím prostředkům. A ruští okupanti usmrtili od začátku agresivní války více než 40 ukrajinských a zahraničních novinářů.
D. Vzhledem k tomu, že Ruská federace nadále vytrvale porušuje zásady Charty OSN svými akty agrese proti svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny. Bezostyšně a hrubě porušuje mezinárodní humanitární právo. Mimo jiné tím, že záměrně útočí na civilní objekty, které by podle čl. 52 odst. 1 Dodatkového protokolu I Ženevských úmluv z roku 1949 neměly být cílem útoku. Vzhledem k tomu, že tyto zločiny odrážejí až groteskní lhostejnost k pravidlům a zákonům vedení války, které omezují uplatňování vojenské moci. Což se projevuje například v nelidském zacházení s válečnými zajatci, v rozsáhlém mučení ukrajinských válečných zajatců a jejich sumárních popravách. Stejně jako v odpírání vstupu mezinárodním humanitárním organizacím. Například Mezinárodnímu výboru Červeného kříže na určitá místa.
E. Vzhledem k tomu, že Ruská federace už proti Ukrajině vypustila více než 4 000 raket a více než 24 000krát tuto zemi ostřelovala a mimo jiné i z běloruského území. Vzhledem k tomu, že ruské raketové a dělostřelecké údery spolu s útoky za použití dronů dosud na Ukrajině poškodily nebo zničily 60 982 objektů civilní infrastruktury, včetně 42 818 obytných budov a domů, 1 960 vzdělávacích institucí, 396 zdravotnických zařízení, 392 kulturních a 87 náboženských budov.Stejně jako 5 315 zařízení pro rozvod vody a elektřiny. Vzhledem k tomu, že záměrné raketové útoky a útoky bezpilotními vzdušnými prostředky ze strany Ruské federace. Mimo jiné za pomoci bezpilotních vzdušných prostředků dodaných Íránem, zničily 40 % kritické energetické infrastruktury na Ukrajině;
F. Vzhledem k tomu, že během obléhání Mariupolu zapříčinily orgány Ruské federace rozsáhlou humanitární krizi, která vedla k úmrtí více než 22 000 civilistů a ke zničení 95 % města;
G. Vzhledem k tomu, že Rusko od října 2022 záměrně útočí na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Po celé zemi s cílem terorizovat obyvatelstvo a přerušit jeho přístup k zemnímu plynu, elektřině, vodě, internetovému připojení. Dalšímu základnímu zboží a službám, což je obzvláště zničující s ohledem na blížící se zimu. Vzhledem k tomu, že účelem těchto útoků je terorizovat ukrajinské obyvatelstvo. Potlačit jeho odpor a odhodlání pokračovat v obraně své země . Přinutit je, aby se smířilo s okupační mocí a souhlasilo s nezákonným pokusem o anexi několika částí Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že při těchto útocích bylo zasaženo polské území a že při tom zahynuli dva polští občané.
H. Vzhledem k tomu, že Rusko je zodpovědné za celosvětovou krizi v oblasti potravinové bezpečnosti, jež vznikla v důsledku jeho útočné války proti Ukrajině. Blokády ukrajinských námořních přístavů. Vzhledem k tomu, že Rusko od začátku války proti Ukrajině používá potraviny a hlad jako zbraně. Vzhledem k tomu, že Rusko svými úmyslnými kroky, včetně ničení zásob, narušování produkce a zavádění kvót. Na vlastní vývoz potravin a hnojiv, prohloubilo celosvětovou krizi v oblasti potravinové bezpečnosti.
I. Vzhledem k tomu, že Rusko protiprávně anektovalo ukrajinskou Autonomní republiku Krym. Město Sevastopol, jakož i Doněckou, Chersonskou, Luhanskou a Záporožskou oblast Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že ruská okupace Záporožské jaderné elektrárny představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a ochranu této elektrárny. Vzhledem k tomu, že Rusko uneslo pracovníky této elektrárny a přinutilo je k práci proti jejich vůli. Skladovalo vojenské vybavení v areálu elektrárny a zahájilo střelbu na cíle v jejím bezprostředním okolí. Vzhledem k tomu, že Rusko rovněž ohrozilo bezpečnost a ochranu černobylské jaderné elektrárny.
J. Vzhledem k tomu, že Rusko představuje riziko pro bezpečnost celého evropského kontinentu. Ochranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech, neboť se snaží narušit zabezpečení ukrajinských jaderných zařízení a vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Vzhledem k tomu, že při několika příležitostech ruští úředníci vyhrožovali evropským zemím. Mimo jiné i použitím „vojensko-technických opatření“, kvůli tomu, že tyto země podporují Ukrajinu a nebo usilují o vstup do NATO. Vzhledem k tomu, že snahu Ruska využívat vývoz energie jako nástroj geopolitického nátlaku lze přirovnat k použití dodávek energie jako zbraně. Vzhledem k tomu, že poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 dne 26. září 2022 vedlo k zásadnímu úniku plynu do Baltského moře. Což představuje i ekologický útok na EU.
K. Vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly a ruským státem kontrolované skupiny . Zástupné síly Ruska, jako je Wagnerova skupina, opakovaně útočily na civilisty na několika dalších místech. Mimo jiné během druhé čečenské války, rusko-gruzínské války v roce 2008 a syrské občanské války. Jakož i v Libyi, Středoafrické republice a Mali. Vzhledem k tomu, že Wagnerova skupina získává významnou politickou, ekonomickou a logistickou podporu od ruského státu. Zejména od ruského ministerstva obrany.
L. Vzhledem k tomu, že Rusko již mnoho let podporuje a financuje teroristické režimy a organizace. Zejména Asadův režim v Sýrii, kterému Rusko dodalo zbraně a při jehož obraně provedlo záměrné útoky na syrské civilní obyvatelstvo, města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k tomu, že Rusko provedlo útoky v jiných svrchovaných zemích a na svém vlastním území. Mimo jiné i pokud jde o otravu Skripalovy rodiny nervově paralyzujícími látkami ve Spojeném království .Otravu Alexandra Litviněnka, Vladimira Kary-Murzy, Alexeje Navalného a dalších osob a bombový útok na muniční sklad v České republice v roce 2014. Vzhledem k tomu, že současné systematické represe ruského režimu vůči vlastnímu obyvatelstvu nabyly totalitní povahy, a vzhledem k tomu, že má tento režim dlouhou historii používání násilí vůči svým politickým oponentům.
M. Vzhledem k tomu, že dne 15. listopadu 2022 nizozemský soud odsoudil dva Rusy a promoskevského ukrajinského separatistu v nepřítomnosti za vraždu 298 osob a za sestřelení letu 17 Malajsijských aerolinií; vzhledem k tomu, že ruský stát nadále popírá svou odpovědnost za sestřelení letu 17 Malajsijských aerolinií a odmítá spolupracovat s mezinárodními justičními orgány; vzhledem k tomu, že Ruská federace rovněž nadále odmítá vrátit vrak a černé skříňky polského vládního letadla TU-154, které se v dubnu 2010 zřítilo poblíž Smolenska v Ruské federaci.
N. Vzhledem k tomu, že Rusko rovněž vede aktivní informační válku, šíří dezinformace o Ukrajině, Evropě a liberálně demokratických hodnotách a provádí speciální operace s cílem destabilizovat společnost na Ukrajině a diskreditovat vztahy s jejími mezinárodními partnery.
O. Vzhledem k tomu, že EU vede seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů, na něž se vztahují sankce, avšak její stávající právní rámec na rozdíl od zemí, jako jsou Spojené státy a Kanada, neumožňuje označit určitý stát jako stát podporující terorismus.
P. Vzhledem k tomu, že činy ruských ozbrojených a zástupných sil naplňují definici terorismu, kterou přijala EU, Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění OSN a která je obsažena v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1566 z roku 2004, rezoluci Valného shromáždění OSN č. 49/60 z 9. prosince 1994 a ve společných postojích Rady 2001/931/SZBP a 2009/468/SZBP [10].
Q. Vzhledem k tomu, že v posledních měsících přijaly parlamenty nebo parlamentní komory v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku a Česku, stejně jako Parlamentní shromáždění Rady Evropy a Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC) usnesení, v nichž prohlásily Rusko za teroristický stát či za stát podporující terorismus nebo označily současný ruský režim za teroristický. Vzhledem k tomu, že usnesení Senátu USA ze dne 27. července 2022 a usnesení Sněmovny reprezentantů USA ze dne 12. května 2022 vyzvala americké ministerstvo zahraničí, aby označilo Ruskou federaci za stát, který podporuje terorismus.
R. Vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady Charles Michel při mimořádné rozpravě v Parlamentu dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině prohlásil, že ruská agrese představuje „geopolitický terorismus v čisté a jednoznačné podobě“. Vzhledem k tomu, že předseda Michel dne 23. září 2022 ve svém projevu na 77. zasedání Valného shromáždění OSN o Ruské federaci prohlásil, že „pokud stálý člen Rady bezpečnosti rozpoutá nevyprovokovanou a neodůvodněnou válku, kterou Valné shromáždění odsoudí, mělo by být jeho členství v Radě bezpečnosti automaticky pozastaveno“.
S. Vzhledem k tomu, že úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Zbigniew Rau ve svém prohlášení ze dne 14. března 2022 označil útoky vlády Ruské federace na nevinné civilisty a civilní infrastrukturu na Ukrajině za „státní terorismus“.
1. Opět zdůrazňuje, že neochvějně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; znovu odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině; požaduje, aby Rusko a jeho zástupné síly ukončily veškeré vojenské akce, zejména útoky na rezidenční oblasti a civilní infrastrukturu, a aby stáhly veškeré ozbrojené síly, zástupné síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, ukončily nucené deportace ukrajinských civilistů a nucené adopce ukrajinských dětí, propustily všechny osoby, které na Ukrajině zadržely, a definitivně přestaly porušovat nebo ohrožovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny.
2. Zdůrazňuje, že úmyslné útoky a brutální činy, které Ruská federace páchá proti civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny, ničení civilní infrastruktury a další závažná porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva představují teroristické činy proti ukrajinskému obyvatelstvu a válečné zločiny. Vyjadřuje své bezmezné rozhořčení nad těmito útoky, zvěrstvy a dalšími činy, které Rusko páchá ve snaze dosáhnout svých ničivých politických cílů na Ukrajině a na území jiných zemí, a tyto činy odsuzuje; s ohledem k výše uvedenému uznává Rusko za stát, který podporuje terorismus a který používá teroristické prostředky.
3. Znovu potvrzuje svou neochvějnou solidaritu s ukrajinským lidem, který i nadále prokazuje pozoruhodnou odvahu a houževnatost tváří v tvář neustálým hrozbám a útokům, ke kterým dochází od 24. února 2022, ale zároveň také v posledních devíti letech, které uplynuly od začátku ruské agrese, a svou solidaritu vyjadřuje také s dalšími oběťmi ruské agrese po celém světě. Vyjadřuje solidaritu s rodinami obětí raketového incidentu, k němuž došlo dne 15. listopadu 2022 v Polsku, a vyjadřuje této zemi svou podporu.
4. Vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly právní rámec EU pro označení států za „státy, které podporují terorismus“ a „státy, které využívají teroristické prostředky“, na základě nějž by bylo vůči těmto zemím možné zavést řadu významných omezujících opatření a který by měl dalekosáhlé restriktivní důsledky pro vztahy EU s těmito zeměmi. Vyzývá Radu, aby poté na tento unijní seznam států, které podporují terorismus, zvážila zařadit Ruskou federaci; vyzývá partnery EU, aby přijali obdobná opatření.
5. Vyzývá EU a její členské státy, aby podnikly kroky k zahájení komplexní izolace Ruské federace v mezinárodním prostředí, a to i s ohledem na členství Ruska v mezinárodních organizacích a subjektech, jako je Rada bezpečnosti OSN, a aby na území Ruské federace nepořádaly žádné formální akce; vyzývá k tomu, aby byly dále omezeny diplomatické vztahy s Ruskem a aby byly kontakty s jeho oficiálními zástupci na všech úrovních udržovány na naprosto nezbytném minimu; vyzývá členské státy EU, aby uzavřely a zakázaly ruské instituce napojené na ruský stát, jako jsou ruská střediska pro vědu a kulturu a organizace a sdružení ruské diaspory, které působí pod záštitou a vedením ruských diplomatických misí a šíří ruskou státní propagandu po celém světě.
6. Vyzývá Radu, aby zařadila Wagnerovu skupinu a 141. speciální motorizovaný pluk, známý také jako kadyrovci, a další ozbrojené skupiny, milice a zástupné síly financované Ruskem, jako jsou ty, které působí na okupovaných územích Ukrajiny, na seznam EU uvádějící osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů (seznam teroristů vedený EU); vítá rozhodnutí EU ze dne 13. prosince 2021 o uvalení sankcí na Wagnerovu skupinu a také na osm osob a tři subjekty, které jsou s ní spojeny, v rámci čtyř různých sankčních režimů EU; naléhavě vyzývá všechny země, aby ukončily své vztahy se společnostmi, které jsou spojeny s Wagnerovou skupinou, a aby dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodního práva a pohnaly k odpovědnosti všechny osoby, které se dopustily závažného porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva na jejich území;
7. vyzývá Radu, aby vzala v úvahu stupňující se teroristické činy Ruské federace proti obyvatelstvu Ukrajiny a na základě toho urychleně dokončila práci na devátém balíčku sankcí; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé provádění a přísné vymáhání všech sankcí; vyzývá členské státy, aby aktivně předcházely veškerému obcházení sankcí, vyšetřovaly jej a stíhaly; vyzývá všechny členské státy, aby i nadále reagovaly na ruskou agresi proti Ukrajině jednotně, a vyzývá všechny kandidátské země a potenciální kandidátské země EU, aby se k politice sankcí EU připojily; žádá Komisi a členské státy, aby zvážily přijetí opatření proti zemím, které se snaží pomoci Rusku a Bělorusku obejít uložené sankce; vyzývá Komisi k zajištění, aby vnitrostátní sankce za porušení sankcí EU byly účinné, přiměřené a odrazující;
8. vyzývá Radu, aby rozšířila seznam osob, na něž se vztahují sankce, o osoby zapojené do nucených deportací, nucených adopcí ukrajinských dětí, nezákonných „referend“ v Luhanské, Chersonské, Záporožské a Doněcké oblasti a nezákonných „voleb“ na Krymu a v Sevastopolu a o všechny členy stran Státní dumy, kteří zastávají funkce ve volených parlamentech na všech úrovních, a to i na regionální a komunální úrovni; vyzývá k zákazu přímého či nepřímého dovozu, nákupu nebo převodu vlastnictví diamantů pocházejících z Ruské federace, ať již v surové nebo zpracované formě; požaduje, aby Rusko a Bělorusko byly zařazeny na seznam vysoce rizikových třetích zemí EU, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu; vyzývá členské státy, aby se zabývaly mezerami v provádění sankcí, například pokud jde o kryptoaktiva a nedodržování pravidel proti praní peněz, kterého se dopouští profesionální zprostředkovatelé, a aby pozastavily všechny automatické výměny daňových informací a dohody o zamezení dvojího zdanění s Ruskem i Běloruskem. Vyzývá k okamžitému a úplnému embargu na dovoz fosilních paliv a uranu z Ruska do EU a k úplnému ukončení provozu plynovodů Nord Stream 1 a 2, aby se zastavilo financování útočné války Ruska. Vyzývá EU a její členské státy, aby zakázaly veřejné používání a zobrazování symbolů spojených s vojenskou agresí a válečnými zločiny Ruska, pokud se těmito symboly tyto činy podporují nebo ospravedlňují.
9. Vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na změnu stávajícího globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (tzv. unijní Magnitského zákon), v němž rozšíří jeho oblast působnosti tak, aby zahrnoval i korupční jednání, a aby urychleně přijala cílené sankce proti jednotlivcům odpovědným za korupci na vysoké úrovni v Rusku a Bělorusku, jakož i proti osobám sídlícím v EU, které takovou korupci umožňují nebo z ní mají prospěch.
10. Vyzývá k tomu, aby byla obnovena podpora probíhajícího nezávislého vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných Ruskem, které by mělo zajistit, aby osoby zapojené do plánování, organizování a páchání těchto zločinů a do napomáhání těmto zločinům byly individuálně pohnány k odpovědnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytly odpovídající podporu zřízení zvláštního tribunálu, který se bude zabývat zločinem agrese Ruska vůči Ukrajině. Vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby zločin agrese začlenily do svého vnitrostátního práva. Plně podporuje vyšetřování situace na Ukrajině, které zahájil žalobce Mezinárodního trestního soudu, práci vyšetřovací komise při Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a úsilí nezávislých organizací občanské společnosti, které shromažďují a uchovávají důkazy o válečných zločinech. Vybízí členské státy EU, aby ještě více využívaly zásadu univerzální jurisdikce a intenzivněji podporovaly mezinárodní úsilí o vyšetřování a stíhání všech osob, které spáchaly válečné zločiny na Ukrajině nebo jsou za ně odpovědné; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zajistila, aby tato vyšetřování zohledňovala i genderová hlediska, včetně stíhání zločinů sexuálního násilí na ženách, které mohou rovněž představovat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
11. Vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o vytvoření komplexního mezinárodního mechanismu odškodnění, včetně mezinárodního registru škod, a aby v této věci aktivně spolupracovaly s ukrajinskými orgány. Vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby dokončili právní režim, díky kterému bude možné zkonfiskovat ruská aktiva, která EU zmrazila, a využít je k řešení různých důsledků ruské agrese vůči Ukrajině, včetně obnovy Ukrajiny a odškodnění obětí ruské agrese.
12. Vyzývá Radu a členské státy, aby urychleně a výrazně zvýšily svou politickou, hospodářskou, finanční, vojenskou, technickou a humanitární podporu Ukrajiny, aby jí pomohli se bránit proti ruské útočné válce a proti ruským pokusům o destabilizaci ukrajinských státních institucí, narušení makroekonomické stability země a zničení kritické infrastruktury, pokud jde o energetiku, komunikace, vodu a dopravu, a také proti pokusům o zničení civilní infrastruktury v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a kultury.
13. Vítá návrh Komise ze dne 9. listopadu 2022 na bezprecedentní balíček podpory ve výši 18 miliard EUR pro Ukrajinu v roce 2023, který jí má zajistit makroekonomickou stabilitu, obnovit kritickou infrastrukturu a zachovat základní veřejné služby, a potvrzuje svou podporu urychlenému přijetí tohoto návrhu. Zdůrazňuje, že je třeba urychleně splnit závazky týkající se poskytnutí finanční a technické pomoci, zejména s ohledem na blížící se zimu, která ohrožuje velký počet Ukrajinců, jimž hrozí, že nebudou mít přístup k základním službám, jako je voda, topení a elektřina.
14. Odsuzuje ruskou okupaci Záporožské elektrárny, jejímž účelem je zastrašit ukrajinské obyvatelstvo, a odsuzuje Rusko za to, že z elektráren udělalo vojenské cíle;
15. Apeluje na všechny ruské občany, aby odmítli být zavlečeni do této války, ale také aby protestovali proti brutálním válečným zločinům zaměřeným na ukrajinský lid, které Ruská federace páchá jménem svých občanů; vyjadřuje podporu všem Rusům, kteří v Rusku i v jiných zemích protestují a bojují proti současnému režimu nebo pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny.Vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby více podporovaly ruskou občanskou společnost a ruské svobodné sdělovací prostředky, aby s nimi více spolupracovaly a aby nadále poskytovaly ochranu a dočasné útočiště Rusům, kteří jsou stíháni kvůli svému nesouhlasu s režimem; oceňuje práci ukrajinských a mezinárodních novinářů, kteří informují svět o válce na Ukrajině, přičemž často nasazují vlastní život. Vyzývá k tomu, aby bylo provedeno vyšetřování ruských zločinů proti novinářům na Ukrajině a činnosti osob zapojených do zločinných dezinformačních kampaní, které jsou nedílnou součástí totální války proti Ukrajině.
16. Zdůrazňuje, že současná útočná válka Ruska proti Ukrajině zdůrazňuje, že je zapotřebí z historického i právního hlediska důkladně posoudit zločiny Sovětského režimu a vést o těchto zločinech transparentní veřejné diskuse, zejména v samotném Rusku, neboť chybějící odpovědnost a spravedlnost vede pouze k opakování podobných zločinů.
17. Pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, Mezinárodnímu trestnímu soudu, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny.
Evropská unie nemá morální právo odsuzovat Rusko, když neměla odvahu na prvním místě odsoudit USA za zločiny amerických vlád za celé dekády po II. sv. válce
Rezoluce je paskvil, který je sice právně nezávazný, ale už jeho samotná existence ukazuje fašizaci procesů řízení v EU parlamentu na úrovni Říšského sněmu 30. let minulého století v Německu. Co je ovšem naprostý gól, to jsou ty části rezoluce, které odsuzují skupinu PMC Wagner a rovněž oddíly “Achmat” čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Tyto jednotky ochraňují civilní obyvatelstvo na bývalých ukrajinských územích, které čelilo po dobu 8 let genocidě páchané ukronacistickými vojsky kyjevské junty. Každý den po dobu 8 let stříleli ukrajinští nacisté dělostřelecké granáty do vesnic a měst na Donbasu, kde žilo ruské etnické obyvatelstvo.
Vladimir Putin a Ramzan Kadyrov
Cílem genocidy bylo vyhnání etnických Rusů z jejich domovů, aby utekli do Ruska a došlo tak k etnickému vyčištění území na Donbasu. Teprve s příchodem Ruské armády a oddílů PMC Wagner a PMC Achmat se podařilo ukronacistické oddíly vytlačit z jejich mravenišť na Donbasu.Což nejlépe vidíme v těchto dnech při obsazování Artěmovsku, tedy etnicky ruského města, který Ukrajinci dočasně přejmenovali na Bachmut. Právě v Artěmovsku měla ukronacistická vojska své velení a řídila z něj po dobu 8 let ostřelování bytovek a paneláků v Doněcku, kde zahynuly za tu dobu tisíce lidí.
Když někomu vadí ruská PMC Wagner, tak by mu měla vadit i americká PMC Blackwater. Když vadí ruské rakety padající na elektrárny, měly by vadit i americké rakety zabíjející vysoké hodnostáře cizích zemí
Pokud Evropský parlament odsuzuje ruské soukromé jednotky, které ochraňují civilisty a vytlačují z dostřelu jejich obydlí ukrajinského agresora, potom je potřeba se zeptat, proč Evropský parlament nepřijal rezoluci o tom, že rovněž i USA jsou státem podporujícím terorismus? Skupina PMC Blackwater povraždila na příkaz americké vlády v Basře, v Bagdádu a v dalších iráckých městech na tisíce Iráčanů, ale Evropský parlament činnost žoldácké skupiny neodsoudil. Dnes je bývalý Blackwater součásti skupiny Constellis, která poskytuje rovněž i služby Zelenského juntě v Kyjevě [11]. Americká agrese a invaze do Iráku v roce 2003 bez mandátu RB OSN na základě výmyslu o zbraních hromadného ničení, které se v Iráku nikdy nenašly.
Generál Kásim Sulejmání zemřel v autě po raketovém útoku nařízeném Donaldem Trumpem. Po generálovi zůstala jen ruka s rubínovým prstenem
Nebo nedávno atentát spáchaný na nejvyššího iránského generála a velitele Iránských revolučních gard Kásima Sulejmáního, který nařídil americký prezident Donald Trump [12] dne 3. ledna 2020. Toto byl naprosto explicitní čin mezinárodního a státem sponzorovaného terorismu, protože útok nařídil přímo americký prezident proti vysokému představiteli cizí země, se kterou USA v té době nebyly a dosud nejsou ve válce. Ani v tomto případě nepřijal Evropský parlament rezoluci, která by označovala USA za stát podporující zcela očividný terorismus. Pouze se ukazuje, že Američané mohou vraždit a zabíjet pro nic za nic a terorismus to není, ale když Rusové brání své etnické ruské obyvatelstvo před 8 let trvající genocidou, tak je prý Rusko sponzorem mezinárodního terorismu. Takový je dvojí metr chátry zvané Evropský parlament, čest výjimkám v něm!
-VK-
Šéfredaktor AE News
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
