V Česku roste počet případů selhání srdce. Podle kardiologů hrozí dokonce epidemie této nemoci
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
9. prosince 2022
Čeští kardiologové se obávají epidemie srdečního selhání. Počet lidí s nemocemi oběhové soustavy totiž v posledních letech stoupá. Ještě v roce 2011 selháním srdce trpělo zhruba 97 tisíc pacientů, loni jich bylo už 122 tisíc. A tento trend bude podle lékařů dál pokračovat. O tom, proč to tak je, mluvil v Ranním interview Radiožurnálu předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Důrazně varujete před epidemií srdečního selhání. Proč podle vás hrozí a je situace skutečně tak alarmující?
Situace je opravdu vážná, protože výše zmíněná čísla znamenají počet lidí, kteří vyžadovali nějaké výrazné ošetření. My ale víme, že pacientů je až trojnásobek. Neustále jich přibývá a přibývat jich bude také do budoucna.
„“Částečně jsme sice obětí vlastního úspěchu, protože dobře léčíme vysoký krevní tlak a infarkty, na které lidé dříve umírali. Oni se tak právě bohužel dožívají toho srdečního selhání. Trendy se všude ve světě otáčejí srdečního selhání přibývá. Znamená to velkou zátěž jak pro celou společnost, tak protože to stojí hodně peněz, tak také velkou škodu na zdraví a na kvalitě života.
Komu selhání srdce hrozí nejvíc? Jsou to jen starší pacienti, nebo se věk snižuje?
Bohužel jde často o mladší nemocné. Příčin srdečního selhání je celá řada. Víme, že jedna z hlavních hrozeb je prodělaný infarkt. Také neléčená hypertenze, špatně korigovaná cukrovka, obezita, fyzická neaktivita nebo ateroskleróza. Ačkoli se většinou jedná o starší pacienty, přibývá těch mladých. Když uvážíme, že průměrný věk pacienta s infarktem v České republice je 65 let. Pokud jde o muže, spousta pacientů může prodělat infarkt a následně si rozvinout srdeční selhání v produktivním věku.
Onemocnění se často zaměňuje za infarkt myokardu. Můžete vysvětlit rozdíly mezi infarktem a právě srdečním selháním?
Rozdíl je velký. Infarkt je náhlá příhoda, při které vzniká bolest na hrudi a další komplikace. Člověku se špatně dýchá, potí se, má celkově nevolnost nebo mu buší srdce. Infarkt vzniká ucpáním některé z věnčitých tepen, které dodávají kyslík našemu srdečnímu svalu. Infarkt znamená, že nám část srdce umírá, a pokud se s tím rychle něco neudělá, tak zemře.
Srdeční selhání je naproti tomu vleklý stav se spoustou příčin. Mluvil jsem o vysokém tlaku, pak je tu spousta vrozených chorob, ale infarkty a ischemická choroba patří pořád mezi hlavní příčiny. Je to vleklý stav spojený s nevýkonností. Nedostatkem dechu při námaze a s nedostatečnou regenerací. Posléze se mohou objevit otoky kolem kotníků nebo i výše. Projevů je celá řada, nejsou úplně specifické. Právě proto se selhání někdy diagnostikuje nedobře a pozdě.
Dá se srdečnímu selhání nějak předcházet? Jak by se měl člověk chovat, aby se ho nemusel bát?
Srdečnímu selhání se dá částečně předejít. Vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin je ateroskleróza, tak tady platí pravidlo zdravého životního stylu. To znamená zdravá strava, nekouřit, hýbat se, nepřibírat na váze. Každý z nás by měl dále vědět, jaký má tlak, jaký má cholesterol, zda má či nemá cukrovku. Protože v těchto oblastech mohou lékaři poměrně významně pomoci nad rámec režimových opatření.
Samozřejmě je tady pak spousta lidí, kteří utrpí srdeční selhání. Ačkoli žijí zdravě, ti mohou mít zase vrozené onemocnění srdce. Zase je potřeba včas vyhledat lékaře. V okamžiku, kdy se opravdu necítí dobře a začínají pociťovat první známky o kterých jsme hovořili. Včasná léčba totiž může zpomalit nástup onemocnění a významným způsobem prodloužit pacientův život.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/12/kardiologie_221209-102654_hav-1.jpg349620Jolana Poláčkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJolana Poláčková2022-12-13 17:11:052022-12-13 23:33:33V Česku roste počet případů selhání srdce. Podle kardiologů hrozí dokonce epidemie této nemoci
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
11.12.2022
„K ověření a určení přítomnosti viru a podle nejzákladnějších pravidel vědeckého uvažování. Je třeba virus izolovat a zobrazit v jeho čisté podobě, aby se vyloučilo, že buněčné genetické sekvence jsou nesprávně interpretovány jako součásti viru.“
-Ex-virolog Dr. Stefan Lanka
Pokud bychom se řídili pravidly logiky, bylo by jasné, že aby bylo možné logicky sekvenovat genom nějaké věci, musí být tato věc nejprve prokázána jako reálně existující. Pokud byste sekvenovali genom člověka, museli byste najít osobu, které genom patří, abyste zjistili, zda skutečně fyzicky existuje. Pokud sekvenujete psa, měli byste být schopni psa najít a prokázat jeho existenci. Logicky to dává smysl. Kdybych vám však ukázal sekvenci a tvrdil, že pochází z draka, vysmáli byste se mi. Očekávali byste, že dokážu, že drak, z něhož sekvence pochází, skutečně existuje. Podle této logiky, aby bylo možné vytvořit sekvenci jakýchkoli částic, o nichž se předpokládá, že jsou „virem“, musí být nejprve prokázáno, že tyto částice fyzicky existují. Bez tohoto důkazu existence nemá genom smysl.
Jak by tedy virolog prokázal, že „virový“ genom patří skutečnému „viru“? Teoreticky by měl být schopen odebrat vzorek (tj. tekutinu z bronchoalveolární laváže) přímo od nemocného pacienta a poté jej podrobit některému z purifikačních/izolačních procesů (centrifugace, filtrace, vysrážení atd.), které by se měly ve virologii běžně používat, ale ve studiích jaksi pravidelně chybí. Tento krok by se prováděl proto, aby se oddělily (izolovaly) částice, o nichž se domnívají, že jsou „virem“, od všeho ostatního, co je ve vzorku určitě obsaženo (hostitelské buňky, bakteriální buňky, buněčné zbytky, extracelulární vezikuly, exozomy atd.). Pod elektronovým mikroskopem by zkontrolovali, zda všechny částice v jejich vzorcích mají stejnou charakteristickou velikost a tvar. Teprve až by skutečně měli purifikovaný/izolovaný vzorek částic považovaných za „viry“, mohli by se pokusit prokázat patogenitu ve studiích na zvířatech. Teprve až by se prokázalo, že tyto částice skutečně existují, mohli by z nich získat genom, který by měl nějaký význam.
Byl tento postup proveden u „SARS-COV-2“ (nebo u jakéhokoli jiného „viru“)? Ne. Původní genom „SARS-COV-2“ byl sestaven v počítači na základě nepřečištěné tekutiny z bronchoalveolární laváže (BALF) jednoho pacienta. Nedošlo k žádnému pokusu o purifikaci odstřeďováním/filtrací vzorku, aby se oddělil „virus“ od všeho ostatního v tekutině BALF. Nebyla provedena kultivace „viru“ a následné sekvenování genomu z této toxické polévky. Použili přímo nepřečištěný BALF jednoho pacienta, který obsahoval mnoho necílového genetického materiálu a pouze na jeho základě určili genom „viru“. Sestavili ho a namapovali na model genomu pomocí počítačových algoritmů, predikčního softwaru a referenčních genomů z podobných nečištěných zdrojů.
Takto byl postup popsán v aktuální studii:
Nový koronavirus spojený s lidským respiračním onemocněním v Číně
„Abychom prozkoumali možné etiologické původce spojené s tímto onemocněním. Odebrali jsme tekutinu z bronchoalveolární laváže (BALF) a provedli hloubkové metatranskriptomické sekvenování. Klinický vzorek byl zpracováván v laboratoři úrovně biologické bezpečnosti 3 v Šanghajském klinickém centru veřejného zdraví. Z 200 μl BALF byla extrahována celková RNA a byla vytvořena metatranskriptomická knihovna pro párové sekvenování (150-bp čtení) pomocí přístroje Illumina MiniSeq, jak bylo popsáno dříve4,6,7,8. Celkem jsme vygenerovali 56 565 928 sekvenčních čtení, která byla de novo sestavena a prověřena na potenciální etiologické agens. Z 384 096 kontigů sestavených pomocí Megahit9 měl nejdelší (30 474 nukleotidů (nt)) vysokou abundanci a byl úzce příbuzný s izolátem koronaviru (CoV) podobného netopýřímu SARS – netopýří SL-CoVZC45 (GenBank přístupové číslo MG772933) – který byl dříve odebrán v Číně, s identitou nukleotidů 89,1 % (doplňkové tabulky 1, 2). Sekvence genomu tohoto viru, stejně jako jeho zakončení, byly určeny a potvrzeny pomocí reverzně transkripční PCR (RT-PCR)10 , resp. 5′/3′ rychlé amplifikace konců cDNA (RACE). Tento kmen viru byl označen jako WH-Human 1 coronavirus (WHCV) (a byl také označen jako „2019-nCoV“) a jeho sekvenci celého genomu (29 903 nt) bylo přiděleno přístupové číslo GenBank MN908947. Přemapování dat ze sekvenování RNA na kompletní genom WHCV vedlo k sestavení 123 613 čtení, která poskytla 99,99% pokrytí genomu při průměrné hloubce 6,04× (rozsah 0,01-78,84×) (Extended Data Obr. 3). Virová nálož ve vzorku BALF byla pomocí qPCR odhadnuta na 3,95 × 108 kopií na ml (Extended Data Obr. 4).
Organizace virového genomu WHCV byla určena zarovnáním sekvencí se dvěma reprezentativními zástupci rodu Betacoronavirus: koronavirem spojeným s lidmi (SARS-CoV Tor2, číslo zápisu v GenBank AY274119) a koronavirem spojeným s netopýry (netopýr SL-CoVZC45, číslo zápisu v GenBank MG772933). Na základě tohoto zarovnání sekvencí a předpovědi ORF byly zmapovány netranslační oblasti a otevřený čtecí rámec (ORF) WHCV. Genom viru WHCV byl podobný těmto dvěma koronavirům (obr. 1 a doplňková tabulka 3). Pořadí genů (5′ až 3′) bylo následující: ORF1ab replikázy, hrot (S), obal (E), membrána (M) a nukleokapsida (N). WHCV má 5′ a 3′ terminální sekvence, které jsou typické pro betakoronaviry, s 265 nt na 5′ terminálním konci a 229 nt na 3′ terminálním konci. Předpokládaný replikázový gen ORF1ab WHCV má délku 21 291 nt a obsahoval 16 předpokládaných nestrukturálních proteinů (doplňková tabulka 4), za nimiž následovalo (nejméně) 13 navazujících ORF. Kromě toho sdílí WHCV vysoce konzervovanou doménu (LLRKNGNKG: aminokyseliny 122-130) v nsp1 se SARS-CoV. Předpokládaná délka genů S, ORF3a, E, M a N viru WHCV je 3 822, 828, 228, 669 a 1 260 nt. Kromě těchto oblastí ORF, které jsou společné všem členům podrodu Sarbecovirus, je WHCV podobný SARS-CoV v tom, že nese předpokládaný gen ORF8 (o délce 366 nt), který se nachází mezi geny ORF M a N. Funkce ORF WHCV byly předpovězeny na základě funkcí známých koronavirů a jsou popsány v doplňkové tabulce 5.“
Mějte na paměti, že v BALF budou miliardy mikro a nanočástic, včetně téměř ve všech ohledech „virům“ identických exozomů, stejně jako buněčných zbytků a extracelulárních vezikul.
Na skutečnost, že v nepřečištěném vzorku BALF je mnoho zdrojů DNA/RNA, dále upozorňuje průvodce WHO „SARS-COV-2“ Genom:
Genomické sekvenování SARS-CoV-2
„Odebrání hostitelského nebo jiného genetického materiálu, který není SARS-CoV-2, ve vzorku vede k vyššímu podílu čtení SARS-CoV-2 ve vygenerovaných sekvenačních datech, a tedy k vyšší šanci na získání úplného genomu. Metagenomické přístupy SARS-CoV-2 proto obvykle zahrnují kroky k odstranění hostitelských a bakteriálních buněk, a to buď odstředěním nebo filtrací před extrakcí RNA, nebo chemickým či enzymatickým odstraněním nežádoucí DNA/RNA. To je snazší u tekutých vzorků, z nichž lze buňky snáze oddělit, jako je bronchoalveolární laváž (tabulka 1).
4). Obsah ribosomální RNA (rRNA) a DNA se také běžně vyčerpává během přípravy knihovny pro sekvenování virové RNA a nosná RNA se často z extrakcí vynechává nebo nahrazena lineárním polyakrylamidem. Navzdory těmto opatřením mohou vzorky stále obsahovat velké množství necílové hostitelské DNA/RNA, která může být rovněž sekvenována. Metagenomické přístupy proto obecně těží ze vstupu vzorků s vysokou virovou zátěží (tak, že přiměřený podíl genetického materiálu ve vzorku tvoří virus).“
„Metagenomické sekvenování obvykle produkuje vysoké množství necílových, nevirových čtení. Je také často (i když ne vždy, v závislosti na sekvenační platformě a multiplexování) nákladnější než přístupy založené na cíleném záchytu nebo na amplikonovém sekvenování, protože k vytvoření jednoho genomu SARS-CoV-2 je třeba získat více dat. Navíc kroky předúpravy, které jsou zvláště výhodné pro metagenomiku, jako je centrifugace, se obvykle neprovádějí pro molekulární diagnostické testy, takže pro metagenomické sekvenování může být nutné provádět nové extrakce, které zahrnují kroky předúpravy.“
WHO uvádí, že k odstranění hostitelských a bakteriálních buněk se obvykle provádí centrifugace (velmi rychlé odstřeďování materiálu za účelem oddělení větších částic od menších) a filtrace (používá se k dalšímu oddělení částic podle velikosti). Nikde v dokumentu o genomu SARS-COV-2 však není uvedeno, že by se tyto dva zásadní kroky prováděly. Navíc, i kdyby tyto purifikační kroky byly provedeny, WHO připouští, že bude sekvenováno i velké množství materiálu DNA/RNA mimo cíl hostitele. To znamená, že z metagenomické analýzy bude pocházet vysoký počet necílových „nevirových“ čtení. Bez ohledu na přečištění tedy nelze v žádném případě tvrdit, že referenční genom „SARS-COV-2“ pochází z purifikovaného/izolovaného zdroje.
Bez purifikace/izolace neexistuje způsob, jak by mohli určit, že jimi sestrojený genom „SARS-COV-2“ pochází z jednoho zdroje. Ve studii se ani nepokusili o EM snímky, protože nebylo fyzicky přítomno nic, z čeho by mohli snímek získat.
Tuto obrovskou chybu se vědci snažili zakrýt tím, že se jako na záložní důkaz odvolávali na jinou studii:
„Tyto genomické a klinické podobnosti se SARS, stejně jako jeho vysoký výskyt v klinických vzorcích, poskytují důkaz o souvislosti mezi WHCV a probíhajícím vypuknutím respiračního onemocnění ve Wuhanu a po celém světě. Ačkoli izolace viru pouze od jednoho pacienta není dostatečná pro závěr, že tyto respirační příznaky způsobil právě on, naše zjištění byla nezávisle potvrzena u dalších pacientů v samostatné studii29.“
Jsou zde dva problémy:
Neizolovali „virus“ od jednoho pacienta. Vytvořili sekvenci z BALF jednoho pacienta. Dvě zcela odlišné věci.
V jiné práci, na kterou odkazují, přiznávají, že ani oni neprokázali „virus“:
Vypuknutí pneumonie spojené s novým koronavirem pravděpodobného netopýřího původu.
„Studie poskytuje podrobnou zprávu o 2019-nCoV, pravděpodobném etiologickém agens zodpovědném za probíhající epidemii akutního respiračního syndromu v Číně a dalších zemích. U všech testovaných pacientů byla pozorována nukleotidově specifická a virově-proteinová sérokonverze a poskytuje důkaz o souvislosti mezi onemocněním a přítomností tohoto viru. Stále však zůstává mnoho naléhavých otázek, které je třeba zodpovědět. Souvislost mezi virem 2019-nCoV a onemocněním nebyla ověřena pokusy na zvířatech, které by splňovaly Kochovy postuláty pro stanovení příčinné souvislosti mezi mikroorganismem a onemocněním. Zatím neznáme ani rutinní přenos tohoto viru mezi hostiteli.“
Všimli jste si zmínky o nesplnění Kochových postulátů? Jedná se o ČTYŘI logická kritéria, která vypracoval Robert Koch v roce 1890 a která WHO považuje za základní požadavek k prokázání, že mikrob způsobuje onemocnění:
„Přesvědčivá identifikace původce musí splňovat všechna kritéria takzvaných „Kochových postulátů“. V současné době probíhají v laboratoři v Nizozemsku další experimenty potřebné ke splnění těchto kritérií.“
Původní odkaz se zdá být nefunkční, ale toto je snímek obrazovky, který jsem pořídil, než spadl.
Pokud ve vás výše uvedené informace nevyvolají přinejmenším podezření ohledně platnosti A,C,T,G v počítačové databázi, o které se tvrdí, že je fyzickou entitou, úžasný článek Iaina Davise pro OffGuardian dále vysvětluje, proč je tento genom odebraný z BALFu jednoho pacienta problém. Uvádí pěknou historii stejně nekvalitního genomu „SARS-COV-1“ i dalších referenčních genomů, které byly použity jako základ pro vytvoření genomu „SARS-COV-2“: „
COVID19 – důkaz globálního podvodu
„Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí ve Wuhanu a Klinické centrum veřejného zdraví v Šanghaji zveřejnily první úplný genom SARS-CoV-2 (MN908947.1 ). Ten byl mnohokrát aktualizován. MN908947.1 však byla první genetickou sekvencí popisující údajného etiologického agens COVID 19 (SARS-CoV-2).
Všechna následná tvrzení, testy, léčba, statistiky, vývoj vakcín a z nich vyplývající politiky jsou založeny na této sekvenci. Pokud testy tohoto nového viru neidentifikují nic, co by bylo schopno vyvolat onemocnění u lidí, není celé vyprávění o COVID 19 ničím jiným než šarádou.
Výzkumníci z WUHANu uvedli, že genetickou sekvenci SARS-CoV-2 účinně poskládali dohromady porovnáním fragmentů nalezených ve vzorcích s jinými, dříve objevenými genetickými sekvencemi. Ze shromážděného materiálu zjistili 87,1% shodu s koronavirem SARS (SARS-Cov). Použili sestavení de novo a cílenou PCR a našli 29 891 párů bází, které měly 79,6% shodu sekvence se SARS-CoV.
Museli použít sestavení de novo, protože neměli žádné předběžné znalosti o správné sekvenci nebo pořadí těchto fragmentů. Jednoduše řečeno, tvrzení WHO, že čínští vědci izolovali virus 7. ledna, je nepravdivé.
Wuhanský tým použil 40 cyklů amplifikace RT-qPCR, aby porovnal fragmenty cDNA (komplementární DNA sestavená z odebraných fragmentů RNA) s publikovaným genomem koronaviru SARS (SARS-CoV). Bohužel není jasné, jak přesný je i původní genom SARS-CoV.
V roce 2003 studoval tým vědců z Hongkongu 50 pacientů s těžkým akutním respiračním syndromem (SARS). Od dvou z těchto pacientů odebrali vzorky a vytvořili kulturu v jaterních buňkách plodu opice.
Z nalezeného genetického materiálu vytvořili 30 klonů. Nepodařilo se jim najít důkazy o přítomnosti jiného známého viru, pouze v jednom z těchto klonovaných vzorků nalezli genetické sekvence „neznámého původu“.
Při zkoumání těchto neznámých sekvencí RNA zjistili 57% shodu s bovinním koronavirem a virem myší hepatitidy a odvodili, že jde o virus z čeledi Coronaviridae. Vzhledem k tomu, že tyto sekvence naznačují, že se jedná o nově objevený virus SARS-CoV (nové objevy jsou pro vědce jako “nápoj bohů”), navrhli primery RT-PCR k testování tohoto nového viru. Vědci uvedli:
Byly navrženy primery pro detekci nového viru pro RT-PCR detekci genomu tohoto lidského koronaviru spojeného s pneumonií v klinických vzorcích. Ze 44 vzorků nosohltanu, které byly k dispozici od 50 pacientů se SARS, jich 22 prokázalo RNA lidského koronaviru spojeného s pneumonií.“
Polovina testovaných pacientů, kteří měli všichni stejné příznaky, byla pozitivní na tento nový údajný virus. Nikdo neví, proč byla druhá polovina testována na tento nový virus SARS-CoV negativně. Tato otázka nebyla položena.
Tento údajný virus měl pouze 57% sekvenční shodu s údajně známým koronavirem. Zbylých 43 % „tam“ jen bylo. Byla získána sekvenční data a zaznamenána jako nový genom pod přístupovým číslem GenBank AY274119.
Výzkumníci z Wuhanu následně zjistili 79,6% sekvenční shodu s AY274119, a proto jej označili za nový kmen SARS-CoV (2019-nCoV – nakonec přejmenovaný na SARS-CoV-2). V žádné fázi tohoto procesu nikdo nevytvořil žádný izolovaný, purifikovaný vzorek jakéhokoli viru. Jediné, co měli, byly procentuální shody sekvencí s jinými procentuálními shodami sekvencí.“
Jak je vidět, genom „SARS-COV-2“ je sekvenčně shodný výtvor postavený na základech jiných velmi pochybných sekvenčně shodných výtvorů, z nichž žádný nepatří k purifikovaným/izolovaným částicím a všechny existují pouze jako A,C,T,G v počítačové databázi. Abychom to dále rozebrali krok za krokem, zde je vynikající vysvětlení procesu vytváření od Dr. Stefana Scoglia:
„Je to technické, ale pokusím se to zjednodušit: supernatant obsahuje nejrůznější molekuly, miliardy různých mikro a nanočástic, včetně tzv. mimobuněčných vezikul (EV) a exozomů, užitečných částic produkovaných naším vlastním tělem a naprosto nerozlišitelných od virů:“
„Jak tedy izolovat jeden konkrétní virus z této obrovské směsi miliard nerozlišitelných částic, mezi něž patří i užitečné exozomy?
No to je nemožné a tak virus „znovu vytvoříte“ pomocí RT-PCR: vezmete dva primery, dvě dříve existující genetické sekvence dostupné v genetických bankách, a dáte je do kontaktu s bujónem supernatantu, dokud se nepřipojí k nějaké RNA v bujónu, čímž vznikne umělá molekula DNA, která se pak namnoží prostřednictvím určitého počtu PCR cyklů: Čím vyšší je počet cyklů nutných k vytvoření dostatečného množství „virového“ materiálu, tím nižší je spolehlivost PCR – tedy její schopnost skutečně „získat“ ze supernatantu vůbec něco smysluplného – nad 30 cyklů bývá výsledek bezvýznamný a všechny studie, stejně jako současné stěrové testy, používají vždy více než 30 cyklů.
První nezodpovězená otázka zní: primery jsou tvořeny 18-24 bázemi (nukleotidy) každý; virus SARS-Cov2 se údajně skládá z 30 000 bází; primer tedy představuje pouze 0,07 % genomu viru. Jak je možné vybrat konkrétní hledaný virus na tak nepatrném podkladu, a navíc v moři miliard částic podobných viru? Bylo by to jako hledat slona hledáním velmi malého šedě zbarveného chlupu jeho ocasu: hledáním šedě zbarveného chlupu byste mohli najít šedivé kočky, šedivé psy, šedivé lidi atd.
Ale je toho víc. Protože virus, který hledáte, je nový, zjevně neexistují hotové genetické primery, které by odpovídaly specifické frakci nového viru; vezmete tedy primery, o nichž se domníváte, že by se mohly blížit hypotetické struktuře viru, ale je to jen odhad, a když tyto primery aplikujete na supernatantní bujón, vaše primery se mohou navázat na kteroukoli z miliard molekul v něm přítomných a vy nemáte tušení, že to, co jste takto vytvořili, je hledaný virus. Ve skutečnosti se jedná o nový výtvor vytvořený výzkumníky, kteří jej pak nazvou SARS-Cov-2, ale s předpokládaným „skutečným“ virem zodpovědným za onemocnění nemá vůbec žádnou spojitost.“
Genom „SARS-COV-2“ byl vytvořen na základě metagenomické analýzy odebrané z nepřečištěného BALF jednoho pacienta.
Ve vzorku jsou potenciálně miliardy podobných částic (extracelulární vezikuly, exozomy, buněčné zbytky).
U vzorku BALF nebyly provedeny žádné purifikační kroky centrifugace/filtrace
WHO připouští, že navzdory purifikačním krokům mohou vzorky stále obsahovat velké množství necílové hostitelské DNA/RNA, která může být rovněž sekvenována
WHO uvádí, že metagenomické sekvenování obvykle produkuje vysoké množství necílových, „nevirových“ čtení.
Studie genomu SARS-COV-2 nezahrnovala žádné EM snímky purifikovaných/izolovaných částic ani se nepokoušela prokázat patogenitu pomocí studií na zvířatech, což přenechala jinému týmu/studii.
Samostatný tým/studie rovněž neprokázal patogenitu a přiznal, že nesplňuje Kochovy postuláty, což je požadavek, který WHO považuje za zásadní pro prokázání, že mikrob způsobuje onemocnění.
Vědci z Wuhanu uvedli, že genetickou sekvenci „SARS-CoV-2“ účinně sestavili porovnáním fragmentů nalezených ve vzorcích s jinými, dříve objevenými genetickými sekvencemi.
Museli použít sestavení de novo, protože neměli žádné předběžné znalosti o správné sekvenci nebo pořadí těchto fragmentů.
„SARS-COV-2“ měl pouze 79,6% shodu sekvence se „SARS-COV-1“.
U původního „SARS“ mělo „virovou“ RNA pouze 22 ze 44 vzorků pacientů.
„SARS-COV-1“ měl pouze 57% sekvenční shodu s údajně známým „koronavirem“.
Genomy „SARS-COV-2“ ani „SARS-COV-1“ nepocházejí z purifikovaných/izolovaných „virů“ a byly vytvořeny na základě sekvenční shody s jinými nečištěnými zdroji.
Vše, co se týká „SARS-COV-2“, pochází z podvodného genomu sešitého v počítačové databázi z neočištěného BALF jednoho pacienta. Nepokusili se oddělit částice z BALFu pomocí uznávaných purifikačních postupů. Nepořídili žádné EM snímky vzorku, které by prokázaly existenci částic považovaných za „virus“. Nepokusili se ani o buněčnou kulturu, která je považována za „zlatý standard“ důkazu „izolace viru“. Neexistuje žádný důkaz o fyzické entitě, ke které by genom „SARS-COV-2“ údajně patřil. Celý tento zmatek není nic jiného, než imaginární soubor písmen v počítačové databázi.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/12/Image12b.webp432768Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2022-12-12 20:25:132022-12-12 22:17:21Úřady ignorují publikované vědecké poznatky, které dokazují, že injekce Covid jsou nebezpečné a že „dlouhý Covid“ neexistuje.
Dokument, který vám otevře oči. Odhalení tyranského pandemického hoaxu.
9.12.2022
Tento film odhaluje tyranský pandemický hoax, postavený na podvodném modelu nemoci a jejího přenosu, známý jako „Teorie choroboplodných zárodků“.
Tento dvoudílný dokument prozkoumává Teorii terénu (prostředí), model zdraví, který pracuje v symbióze s přírodou a propaguje zdravý životní styl a uzdravení, nezatížené zkorumpovaným a podvodným zdravotnickým paradigmatem.
Film rovněž motivuje a inspiruje diváky k pochopení, síle a zodpovědnosti našeho „dobrovolného souhlasu“ s tím, co s námi a na nás provádějí za pokusy.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/12/Image8-1.webp432768Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2022-12-08 20:14:532022-12-08 21:01:31Neexistuje tady nic jako mRNA vakcina tak to přestaňte tvrdit.
Prymulova zpověď. Popsal slabiny vakcín na covid. Na čtvrtou dávku nejde
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
ROMAN PRYMULA, EPIDEMIOLOG A BÝVALÝ MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ
7. 12. 2022
Na čtvrtou dávku vakcíny jsem nešel, teď to nemá výrazný smysl, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Roman Prymula, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví v Babišově vládě.
Rozhovor s bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou. Jedna z hlavních postav koronavirové pandemie nevěří, že na případnou příští podobnou pohromu bude Česká republika připravena lépe.
Když se v březnu 2020 objevila pandemie covidu-19 v Evropě a Babišova vláda vyhlásila první opatření omezující pohyb a kontakty, pronesl epidemiolog Roman Prymula jako náměstek ministra zdravotnictví následující výrok: „Je třeba si uvědomit, že hyperdemokracie, která tady je, úplně nesvědčí tomu, aby se epidemie dala efektivně kontrolovat tak, jak jsme to viděli v některých asijských zemích.“
Dnes působí jeho věta z rozhovorupro Novinky.cz ještě více nepatřičně než tehdy. Zvláště za situace, kdy v totalitní Číně očividně selhává covidová politika „nulové tolerance“ a vyvolává ostré protesty zejména mezi mladými lidmi.
Nicméně Roman Prymula – původní profesí vojenský lékař v hodnosti plukovníka – si stále myslí, že radikální lockdowny svůj smysl měly. Ale jen na samém začátku pandemie.
Zopakoval byste dnes svá slova o „hyperdemokracii“?
Tehdy v té první vlně to nepochybně platilo. Pokud se každý subjektivně chová jinak, nedají se opatření plošně realizovat. Na začátku jsme ani nevěděli, co ten patogen dovede. A pokud člověk neví, jestli smrtnost bude deset, nebo dvacet procent, logicky se chová jinak, než když je smrtnost jen jedno procento.
Ale dneska už jasně vidíme, že demokratické státy, navzdory jisté těžkopádnosti a pomalejšímu rozhodování, se s pandemií vypořádaly o poznání lépe než totalitní Čína.
Co se v Číně děje, je naprostý nesmysl. Ale když se podíváme, jak dopadala ta první vlna, měla v Asii třeba Jižní Korea geniální výsledky. V dalších vlnách se to už nepotvrdilo.
Rozumíte jako epidemiolog tomu, čeho chce Čína nulovou tolerancí dosáhnout?
Šíření je dneska tak rychlé, že mu stejně nezabráníme, a plošná opatření nedávají smysl, jsou kontraproduktivní. Já sám jsem kdysi řekl, že bychom měli přemýšlet o tom, že se populace promoří. Byl jsem za to málem ukamenován, ale ona je to pointa populační imunity. Kdyby Čína prošla podobnými vlnami jako zbytek světa, neděje se tam to, co se děje. Stejně dříve nebo později to jejich populací projede. A už se to ukazuje.
To, co se v Číně děje, je naprostý nesmysl. Ale když se podíváme, jak dopadala první vlna, měla v Asii třeba Jižní Korea geniální výsledky.
I u nás se ukázalo, že lidé omezování dlouho nevydrží.
Tvrdé lockdowny měly svůj význam, dokládají to i některé odborné studie. Ale měly význam v počátku, tam bylo nutné si „koupit čas“. V té době se opatření dodržovala, později to mělo menší a menší význam, dnes už to smysl postrádá. I proto, že se patogen mění. Když tu na začátku byla alfa varianta, uvádělo se, že rizikový kontakt začíná po 15. minutě – teď už je to otázka sekund. A v tomto režimu mají i roušky omezenější efekt, protože nakazit se můžete při jakémkoli nedodržení těsnosti, sundání či nasazení. Není to tak, že ač se viru bráníme sebevíc, je stejně nutné, aby prošel každou zemí a většina obyvatel se s ním nějak potkala?
Ano, to je jistě pravda, ale problém je, že na začátku jsme, jak už jsem řekl potřebovali vlnu rozložit aby imunita dosáhla nějaké úrovně. Potřebovali jsme očkovat a přitom vakcínu jsme ještě neměli. Když dojde ke kumulaci případů a zátěži nemocnic a to se tady tehdy stalo. Sníží se péče o některé skupiny obyvatel, protože na to už není kapacita. Byť jsme to zvládli, jelikož jsme měli poměrně vysokou lůžkovou kapacitu. Do nemocnic se tehdy často nedostali lidé s jinými diagnózami, které byly odložitelné. A když se teď dělaly srovnávací analýzy Izrael versus my, jako Česko jsme kategorii 75+ poskytovali výrazně horší péči. A to je možná i důvod, proč tady byla ta úmrtí.
Ještě týden a lidé byli na chodbách
Měl jste tehdy někdy pocit, že jsme opravdu na té pomyslné hraně, po jejímž překročení už budou lidé umírat bez jakékoliv pomoci?
My jsme se tomu blížili v novoroční vlně 2021, poté co se politicky „pustily“ Vánoce 2020. Pak to začalo startovat nahoru a vystřelilo to do hodnot, kdy jsme se v lednu nebo v únoru opravdu blížili horní kapacitě. Tam se už skutečně převáželi pacienti mezi regiony. To bylo opravdu na hraně, a kdybychom šli ještě o týden nebo 14 dnů dál, už by bohužel byli lidé na chodbách. Víme, že se v tom tehdejším předvánočním uvolnění obchodů a restaurací velmi angažoval tehdejší premiér Babiš s vicepremiérem Havlíčkem. Vidíte to dnes tak, že to byla ta výrazná chyba?
Určitě to byla chyba, protože se to dalo predikovat – a většina lidí, kteří se těmi predikcemi zabývali, predikovala, že k nárůstu musí dojít.
Přesvědčil jsem se, že odbornost ani zdaleka nehraje rozhodující roli. Prostě dominantně je to celé o politice a řada opatření je logicky nějakým způsobem politicky modifikována.
Vy už jste tehdy ministrem sice nebyl, ale stále jste do toho mluvil. Pamatujete si, jaké argumenty tehdy převážily? My jsme argumentovali, že je to špatně. Protiargumenty byly ale takové, že lidé jsou v nepohodlné situaci už hodně dlouho a že si chtějí nějakým způsobem oddychnout. Bohužel to nebylo dobré rozhodnutí.
Co jste si z toho odnesl?
Přesvědčil jsem se, že odbornost ani zdaleka nehraje rozhodující roli. Prostě je to dominantně celé o politice a řada opatření je logicky nějakým způsobem politicky modifikována.
Úplně nejhůř jsme nedopadli
Po světě byly různé strategie. Na jedné straně čínská, o níž jsme už mluvili, na druhé jsme viděli i švédský model, velmi uvolněný, kdy tamní vláda nešla cestou lockdownů, zůstaly tam otevřeny školy, fungovaly restaurace, úřady šly jen cestou doporučení, nikoliv zákazů. Co se ukázalo jako správná cesta?
Švédsko je zajímavé, protože to bylo různými autoritami víceméně v jednu chvíli výrazně kritizováno, a pak bylo zase na piedestalu, protože čísla byla srovnatelná při menších restriktivních opatřeních. Ale teď už zase jsou poměrně seriózní analýzy, že to tak úplně neplatí, protože když vezmeme srovnatelné severské země, Švédsko z nich je suverénně nejhorší, byť v mezinárodním srovnání nedopadlo špatně.
Statistiky, které prezentujeUniverzita Johnse Hopkinse, ukazují také, že třeba v počtu mrtvých na 100 tisíc obyvatel dopadla střední a východní Evropa hůře než ta západní a severní. Čím to je? Třeba v kvalitě zdravotnictví?
Určitě je důvodů více. Je to určitě i kvalitou zdravotnictví, ale jsou to i věci přístupu. My jsme šli strategií ode zdi ke zdi a točili jsme kormidlem levá, pravá. A ono někdy je lépe jít do cíle delší cestou, ale konzistentní. V jednu chvíli všechno uvolnit, a pak to zase úplně utáhnout, to úplně smysl nemá. Tím máte opět na mysli už zmíněné uvolnění před vánočními svátky v roce 2020? Ano, určitě. Toto považuji za celou tu vlnu za největší problém.
Mimochodem těch 41 tisíc mrtvých, které nyní máme ve statistikách, je dvojnásobkem toho, co má zmíněné liberální Švédsko se stejným počtem obyvatel.
Úplně nejhůř jsme ale nedopadli.
Jednoznačně jsme skončili mezi státy s největším podílem zemřelých. A navíc jsme utratili za kompenzace podnikatelům a další výdaje kolem bilionu korun během dvou let. Není to tedy po všech stránkách velmi špatný výsledek? Ohromný počet mrtvých, a přitom ohromné náklady.
Zase je potřeba se podívat, jestli jinde jsou náklady menší. Jistě, Švédsko se odlišovalo výrazně od celého světa, ale zbytek se pohyboval plus minus v podobné trajektorii. A když vezmeme opatření v první vlně, tam jsme to udrželi na minimu mrtvých. Potom ale začaly další vlny, kdy se opatření už příliš nedodržovala a navíc se kmitalo tam a zpátky, jak už jsem popisoval. Pak jde efektivita logicky výrazně dolů.
My jsme šli strategií ode zdi ke zdi a točili jsme kormidlem levá, pravá. A ono někdy je lépe jít do cíle delší cestou, ale konzistentní. V jednu chvíli všechno uvolnit, a pak to zase úplně utáhnout, to úplně smysl nemá.
Na čtvrtou dávku jsem nešel
Významnou kapitolou ve veřejné debatě je očkování. Extrémně rozdělilo celou společnost a důsledky vidíme až do dnešních dnů. Čekal jste to?
Polarizace je obrovská, na té úrovni, která je nyní, jsem to nečekal. Co se týče samotného očkování bez dalších aspektů, v minulosti tady bylo nějakých 10 procent odpůrců, a během pandemie se ta hranice opravdu výrazně posunula. Odpůrců je kolem 30 procent a to už je číslo poměrně vysoké. A vidíme, že to má dopady i na běžné očkování.
Jaké ?
Na jednu stranu přibylo lidí, kteří se chtěli doočkovat, díky covidu uvěřili v pozitivní efekty veškerého očkování. Ale pak tady vznikla významná skupina lidí, kteří si řekli, že to u covidu určitě nefunguje. A to vlastně nefunguje ani u běžného očkování. I tato skupina nějakým způsobem narůstá.
Zabarikádovali se ve své antivaxerské pozici?
Problém covidových vakcín byl, že lidé je brali jako nevyzkoušené, že je to může nějakým způsobem poškodit. Což nikdy nebyl úplně případ těch „standardních“ vakcín. U těch se hrají klasické teorie, že tam je hliník, rtuť, že to způsobuje autismus. Ale u covidu byly důvody odmítání vakcín jiné. Hlavní argument odpůrců byl že změní nám to genetickou informaci. Do dvou let všichni co jsou očkováni, umřou. To se tady stále někde šíří. Samozřejmě to nejsou korektní argumenty, ale na druhou stranu je jasné, že ne všechno je ideální a ty vakcíny určitě ideální nejsou.
V čem je slabina covidových vakcín?
V tom, že se dominantně využil transportní systém na bázi mRNA, který se sice vyvíjel už v podstatě desítky let zpátky, ale nevyvíjel se pro vakcíny. Vyvíjel se pro léčbu onkologických onemocnění. Takže se úplně neřešilo, jestli tento systém má nějaké drobné komplikace, nebo nikoliv – což u vakcín, které se dávají preventivně, samozřejmě řešíme. Takže tady máme určité spektrum komplikací, které se logicky musí připustit, objektivně tady prostě jsou.
Teď myslíte které komplikace?
Nejmarkantnější byly ony trombembolické případy nebo drobné mikrotromby, které vznikaly a které se dominantně týkaly AstraZenecy. A byla tady fáze, kdy ta vakcína byla stažena. To jsou věci, které se vyskytnout mohou. V tomto režimu bylo riziko vyšší, ale bylo zase dramaticky nižší než riziko vlastního onemocnění covid-19.
Já si nechám dát čtvrtou dávku až v případě, že tady bude hrozit opravdu nějaká vlna. Tak bych do toho šel.
Vy sám máte už čtyři dávky vakcíny? Mám tři.
Tu čtvrtou jste si píchnout nenechal?
Jsem hluboce přesvědčen, že čtvrtá dávka má velký význam pro kategorii osob nad 75 let věku. U těch ostatních už je to věc doporučení. My vidíme, že vakcína nemá úplně antiinfekční imunitu. To znamená, aby dlouhodobě bránila, že se nakazíme a že budeme tu chorobu dále šířit. To trvá zhruba 2 až 3 měsíce.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
V evropských dějinách je 900leté období mezi 5. a 14. stoletím známé jako „doba temna“. Tento název se mu dává proto, že podle mnohých se v tomto období dosáhlo jen malého vědeckého a kulturního pokroku. Přineslo přetvoření vědy v době Covidů nový věk temna?
Představte si na chvíli, že jste lékař žijící ve vesmíru, kde jsou všechny „konspirační teorie“ o nebezpečnosti „očkování“ mRNA pravdivé. Představte si, že pojmy jako dlouhodobé srdeční poruchy, oslabení imunity, rakovina trávicího traktu a neplodnost jsou důsledkem trvalé a nevratné genové terapie. Představte si, že žijete ve společnosti, kde jsou všechny projevy pod neustálým dohledem a že promluvit nahlas znamená riskovat víc než jen živobytí. Jak byste mohli léčit něco, o čem nemůžete mluvit? Jak byste léčili nemoc, o které vám vláda tvrdí, že neexistuje?
Dějiny byly pro tyrany vždy problematické. Umožňuje nám vyhodnotit velké množství informací a zvážit chyby a výhody jakéhokoli postupu. Protože nemůžeme správně vyhodnotit dnešní události, aniž bychom je porovnali se záznamy ze včerejška, je logické, že každý dobyvatel, který má v úmyslu upevnit svou moc – nebo nastolit nový světový řád – se pokusí tyto záznamy změnit nebo zničit… a tato práce je až příliš často úspěšná. Učenci z různých oborů již dlouho naříkají nad velkým bohatstvím kulturního a vědeckého pokroku, které bylo ztraceno kvůli této nenasytné potřebě kontroly: představte si, kde bychom jako civilizace mohli být, nebýt událostí, jako bylo vypálení Alexandrijské knihovny, zničení univerzity v Nálandě nebo vyplenění města Bagdádu?
Ačkoli má pojem doba temna více významů, pro naše účely označuje období způsobené takovou destrukcí, kdy ti, kdo mají moc, démonizují a potlačují jakoukoli víru, která zpochybňuje jejich autoritu, a to do té míry, že náš kolektivní vědecký pokrok ustrne nebo se dokonce zvrátí. Zdá se, že vstupujeme do jakéhosi medicínského temného věku: do období velké nejistoty a lékařské neznámosti, kterou přináší přepisování a naprosté ničení historie medicíny.
Navzdory staletím praxe založené na důkazech, která se soustředila na zásady osvícenství a Hippokratovu přísahu, jsou tyto časem prověřené zásady nahrazovány novými, progresivnějšími standardy motivovanými ziskem a kolektivně řízenými velkými pijavicemi známými jako „Big Pharma“ a „Big Tech“; miliardářskou třídou, která se pekelně snaží ovládnout svět. Po vzoru starého Vatikánu používají tito noví páni zbraňové platformy sociálních médií a samozvané „ověřovatele faktů“, aby cenzurovali jakoukoli myšlenku nebo opozici, která ohrožuje jejich dobře vybudovaný příběh. S využitím svého nesmírného bohatství mají moc ovlivňovat legislativu, čímž účinně kriminalizují ty, kdo mají skutečné znalosti, a brání jim korigovat jakoukoli myšlenku, která se staví proti novému řádu. Nebezpečí nábožensky motivovaného potlačování vědy a medicíny platí dnes stejně jako v prvním tisíciletí. Naštěstí jsme ještě nezačali upalovat „čarodějnice“ na hranici bez soudu – pouze jsme jim smazali účty, veřejně je očernili a zničili jejich živobytí.
Ale jak se dělá čarodějnice? Jak z někoho uděláte kacíře, abyste měli povolení ho zničit?
Začíná zdánlivě drobnými změnami, kterých si většina lidí nevšimne. V dubnu 2020 se náhle a bez předchozího upozornění změnila definice slova „vakcína“ po celém světě. Definice, která dříve závisela na ustanovení, že léčba poskytuje dlouhodobou imunitu proti nemoci nebo viru. Tento nový význam stanovil, že vakcína musí pouze „posilovat a podporovat“ imunitní systém svého příjemce. Nenápadná změna, která se však v roce 2022 stala katalyzátorem řetězové reakce, jež se nedá změřit ani ovlivnit.
Tím, že mocní změnili význam slova „vakcína“, změnili také to, co znamená být „očkován“, a dále to, co znamená být „imunizován“ proti viru nebo nemoci. Touto nečestnou manipulací s jazykem využili zažité představy obyvatelstva o „tradičních“ vakcínách a účinně tak zostudili a poznamenali každého, kdo by mohl zpochybnit bezpečnost a účinnost nových technologií, které mají stejný název a zároveň se odchylují od jeho definice.Pozorný pozorovatel si může všimnout, že stejná lest se používá i jinde, v neustále se rozšiřujícím lexikonu „ists“ a „isms“.
Není známo, zda tento případ souvisí s typem vakcíny nebo s konkrétní složkou vakcíny. Není také jasné, zda umístění (atrium), typ zánětu (neutrofily a histiocyty), CBN a jednobuněčná nekróza bez zánětu jsou specifickými charakteristikami myokarditidy spojené s vakcínou Covid-19.
Shrnutí: Vzhledem k tomu, že podmínky náhlé smrti způsobené mRNA myokarditidou jsou zcela neznámé a bezprecedentní, jsme v otázce prevence a léčby zcela v nevědomosti.
Půjdeme-li hlouběji a víme-li, že nanočástice lipidů rozptylují bílkoviny spike proteinů po celém těle bez rozdílu, není pak spravedlivé vyslovit teorii, že by stejným způsobem mohlo být ovlivněno jakékoli zánětlivé onemocnění vznikající kdekoli v lidském těle?
Víme, jak léčit infarkty, ale ne infarkty vyvolané mRNA. Víme, jak léčit rakovinu, ale ne rakovinu vyvolanou mRNA. Léčba krevních sraženin, autoimunitních onemocnění a neurologických stavů, jako je mrtvice a demence; to vše je nyní zpochybňováno kvůli potenciální přítomnosti těchto invazivních a nežádoucích spike proteinů. Pokud je tomu tak, pak každý jednotlivý klinický lékař na celém světě bude nyní muset podniknout zcela novou akademickou činnost, aby porozuměl kdysi známému území, které se radikálně změnilo. Je jisté, že každá lekce naučená v kardiologii se musí znovu naučit s přidanou komplikací potenciálního vlivu mRNA, nyní, když je příčinná souvislost všechno, jen ne absolutní.
Uvědomte si tuto skutečnost. Díky internetu bez hranic a snadnému mezinárodnímu cestování již netrvá vytvoření zkorumpovaných impérií desítky let. V rozmezí dvou let, pod rouškou globální pandemie. Západní vlády nainstalovaly a zakotvily ta nejvíce. Antidemokratická a proti svobodná opatření, kterých jsme byli svědky za celá staletí. Žijeme ve světě, kde média dokážou spočítat případy. Úmrtí téměř s hodinou, ale když máme téměř absolutní důkaz, že miliony mohou být postiženy následky injekcí mRNA. Tyto informace nejsou řešeny nebo dokonce uznávány… je to prostě ignoroval.
Uvědomte si tuto skutečnost: díky internetu bez hranic a snadnému mezinárodnímu cestování už netrvá desítky let, než se vytvoří zkorumpované impérium. Během dvou let západní vlády pod rouškou globální pandemie zavedly a uzákonily ta nejdemokratičtější a nejnesvobodnější opatření, která známe za poslední staletí. Žijeme ve světě, kde média mohou sčítat případy a úmrtí téměř na hodinu, ale když máme téměř absolutní důkaz, že následky injekcí mRNA mohou být postiženy miliony lidí, touto informací se nikdo nezabývá a ani ji nebere na vědomí… prostě ji ignoruje.
Kvůli propagandě a dezinformacím, které tito takzvaní „odborníci“ bezostyšně šíří, jsme nyní v situaci, kdy jsou miliony lidí ohroženy neznámými a nevídanými škodlivými stavy. Šíření tlaku a popírání bude tyto lidi stát šanci na léčbu, protože ti, kteří mají moc své chyby napravit, je odmítají byť jen připustit. Pohybujeme se v neznámé budoucnosti a zatím nemůžeme zahájit celosvětové úsilí, které bude nutné k záchraně nesčetných životů… čelíme největší lékařské nouzi za posledních tisíc let a ani ji nesmíme nazývat pravým jménem.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/12/Image7.webp432768Jolana Poláčkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJolana Poláčková2022-12-07 23:26:472022-12-07 23:26:47Covidova éra zahájila novou DOBU TEMNA
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/12/Image7d.webp432768Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2022-12-07 19:20:002022-12-07 22:53:08Řecko: Po více než roce se mohou v lednu vrátit do práce zdravotníci, kteří nebyli očkováni
00.511.5+All studies62%93134,223Improvement, Studies, PatientsRelative RiskPrimary outcome54%93134,269Mortality51%48120,723Ventilation29%1833,157ICU admission42%1123,580Hospitalization34%2944,784Recovery45%337,693Cases78%1513,297Viral clearance42%293,945RCTs53%4311,312Peer-reviewed62%75123,956Prophylaxis83%1619,365Early62%3757,715Late43%4057,143Ivermectin for COVID-19c19ivm.org Dec 2022FavorsivermectinFavorscontrolafter exclusions
Statisticky významná zlepšení jsou pozorována umortality, ventilace , přijetí na JIP , hospitalizace , zotavení , případů a vymizení viru . Všechny zůstávají významné i po vyloučení . 58 studií z 52 nezávislých týmů ve 22 různých zemích ukazuje statisticky významná zlepšení v izolaci (40 primární výsledek, 38 nejzávažnější výsledek).
Výsledky jsou velmi robustní – v nejhorším případě je nutné vyloučit analýzu citlivosti na vyloučení 59 z 93 studií, aby se zabránilo zjištění statisticky významné účinnosti.
Žádnáléčba, vakcína nebo intervence nejsou 100% účinné a dostupné. Všechny praktické, účinné a bezpečné prostředky by měly být použity na základě analýzy rizik a přínosů. Vícenásobná léčba se obvykle používá v kombinaci, která může být výrazně účinnější. Pouze 23 % studií s ivermektinem vykazuje nulové příhody s léčbou.
Více než 20 zemípřijalo ivermektin pro COVID-19.Důkazní základna je mnohem větší a má mnohem nižší střet zájmů, než se obvykle používá ke schvalování drog.
Analyzujeme všechny významné studie týkající se použití ivermektinu pro COVID-19. Metody vyhledávání, kritéria pro zařazení, kritéria extrakce účinku (přednost mají závažnější výsledky), všechna data jednotlivých studií, odpovědi PRISMA a statistické metody jsou podrobně uvedeny v příloze 1 . Uvádíme výsledky metaanalýzy náhodných účinků pro všechny studie, studie v rámci každé fáze léčby, specifické výsledky, recenzované studie, randomizované kontrolované studie (RCT) a po vyloučení.
Provádíme také jednoduchou analýzu rozložení efektů studie. Pokud by léčba nebyla účinná, byly by pozorované účinky distribuovány náhodně (nebo s větší pravděpodobností negativní, pokud je léčba škodlivá). Můžeme spočítat pravděpodobnost, že pozorované procento pozitivních výsledků (nebo vyšší) by mohlo nastat náhodně při neúčinné léčbě (pravděpodobnost >= k hlav v n hodech mincí, nebo jednostranný znaménkový test / binomický test). Analýza předpojatosti publikací je důležitá a v případě, že existuje zaujatost vůči zveřejňování pozitivních výsledků, mohou být nutné úpravy.
Obrázek 2 ukazuje fáze možné léčby COVID-19. Profylaxe se týká pravidelného užívání léků před onemocněním, aby se zabránilo infekci nebo ji minimalizovalo. Včasná léčba znamená léčbu okamžitě nebo brzy po objevení se symptomů, zatímco pozdní léčba znamená odloženou léčbu.
Ukazujeme tradiční analýzy specifické pro výsledky a kombinované důkazy ze všech studií, které zahrnují zpoždění léčby, což je primární matoucí faktor ve studiích COVID-19.
Aktualizace a opravy v reálném čase , transparentní analýza se všemi výsledky ve stejném formátu, konzistentní protokol pro 47 ošetření .
