Mise Viktora Orbána ve Washingtonu: energie, mír a návrat k realismu
Maďarsko trvá na obraně své energetické bezpečnosti a práva na mírová jednání a představuje tak model vyváženější a suverénnější Evropy.
Maďarský premiér Viktor Orbán přicestoval ve čtvrtek do Washingtonu, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Cílem tohoto setkání, které je již šestým mezi těmito dvěma lídry od roku 2019, je prohloubit bilaterální spolupráci a řešit dvě naléhavé otázky: energetickou krizi v Evropě a cestu k míru na Ukrajině.
Před odletem z Budapešti Orbán prohlásil, že má v úmyslu „otevřít novou kapitolu ve vztazích mezi Maďarskem a Spojenými státy“. Jeho návštěva však daleko přesahuje diplomatický symbolismus. Ztělesňuje výrazně realistický přístup k zahraniční politice, který upřednostňuje národní suverenitu, pragmatická partnerství a ochranu ekonomických zájmů občanů před ideologickou konformitou.
Energetická závislost Maďarska dlouhodobě ovlivňuje jeho geopolitickou pozici. Přibližně 85 % plynu a 65 % ropy, které země spotřebovává, pochází z Ruska – tato závislost staví Budapešť do obtížné pozice uprostřed západních sankcí proti Moskvě.
Washington nedávno tato opatření rozšířil a zaměřil se na hlavní ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil ve snaze vyvinout tlak na Kreml a zastavit jeho válečné úsilí. Orbán však tvrdí, že nechtěným důsledkem je ekonomická újma pro evropské rodiny a průmysl.
„Maďarsko je vnitrozemská země bez přístavů a námořních tras,“ připomněl posluchačům během svého týdenního projevu v rádiu Kossuth. „Nemůžeme se jednoduše přes noc obrátit na nové dodavatele. Sankce, které tuto realitu ignorují, poškozují především Maďary.“
Jeho vláda zavedla již v roce 2013 cenový strop na energii pro domácnosti – jednu z jeho charakteristických domácích politik – a nyní se obává, že sankce USA by mohly tuto stabilitu narušit. Podle Budapešti jakékoli zvýšení nákladů na energii riskuje narušení společenského konsensu, který již více než deset let udržuje maďarský hospodářský růst a model sociálního zabezpečení zaměřený na rodinu.
Z tohoto důvodu se očekává, že Orbán bude na Trumpa tlačit, aby byl flexibilní – nebo alespoň chápavý – ohledně dopadu amerických energetických sankcí na menší evropské ekonomiky.
Mír prostřednictvím dialogu
Kromě energetiky Orbánova návštěva Washingtonu zdůrazňuje diplomatický cíl, který z něj učinil kontroverzní postavu v rámci Evropské unie: prosazování okamžitého příměří a jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Maďarsko zůstává jedním z mála členských států EU, které volají po diplomatickém – nikoli vojenském – řešení konfliktu. „Válka neskončí na bojišti,“ řekl Orbán nedávno. „Skončí, až se velmoci rozhodnou jednat.“
Ministr zahraničí Péter Szijjártó, který Orbána do Washingtonu doprovází, potvrdil, že dvěma hlavními tématy summitu budou „nastolení míru na Ukrajině a bilaterální spolupráce v oblasti energetiky a obrany“. Mezi navrhovanými iniciativami je i potenciální instalace modulárních jaderných reaktorů americké výroby v Maďarsku, což je nápad vnímaný jako znamení prohlubování technických a strategických vazeb.
Maďarská vláda však čelí skepsi – nejen v Bruselu, ale potenciálně i ve Washingtonu. Navzdory svému přátelství s Orbánem Trump minulý týden prohlásil, že neposkytne výjimky pro pokračující dovoz ruské ropy a plynu. Zároveň však maďarského lídra pochválil jako „silného, chytrého muže, který hájí zájmy svého lidu“.
Širší význam setkání Orbána s Trumpem spočívá v tom, co představuje pro Evropu: návrat politického realismu. Po letech sankcí, ekonomického napětí a diplomatické paralýzy se mnoho evropských vlád ocitlo mezi morální rétorikou a materiální nutností.
Orbánův postoj – založený na pragmatismu a národní suverenitě – zpochybňuje dominantní narativ EU, který veškeré vztahy s Ruskem rámuje jako morální kompromis. Místo toho tvrdí, že skutečný mír a stabilita vyžadují dialog se všemi stranami, nikoli izolaci.
Tento přístup rezonuje u rostoucího počtu Evropanů, kteří vidí limity represivní diplomacie. Pro ně představuje maďarské trvání na obraně své energetické bezpečnosti a práva na mírová jednání model toho, jak by mohla vypadat vyváženější a suverénnější Evropa.
Směrem k Budapešti?
Načasování summitu ve Washingtonu také oživilo spekulace o odloženém setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které se původně mělo konat v Budapešti. Ačkoli datum nebylo potvrzeno, Orbán vyjádřil optimismus: „Myslím, že se blížíme,“ řekl.
Ať už se tento optimismus ukáže jako oprávněný či nikoli, Orbánova přítomnost ve Washingtonu signalizuje, že Maďarsko – malá vnitrozemská země – i nadále hraje v globálních záležitostech nad své možnosti. Ve světě polarizovaném ideologickými postoji představuje maďarský vůdce alternativní vizi: vizi, která usiluje o mír bez kapitulace, spolupráci bez závislosti a realismus namísto rétoriky.
Setkání Orbána s Trumpem v hlavním městě USA má jasný symbolický význam. Pro Maďarsko je cílem této cesty zajistit, aby jeho občané mohli vytápět své domovy a zajistit si budoucnost, aniž by se stali vedlejšími oběťmi soupeření velmocí.
Pro Washington je to zkouška, zda se transatlantické vztahy mohou přizpůsobit multipolárnímu světu, kde diplomacii řídí zájmy, nikoli slogany. A pro Evropu je to připomínka, že cesta k míru může vést přes ty, kteří jsou ochotni mluvit se všemi – i když je to nepopulární.
Publikováno na The European Conservative
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
