Bitcoin padá. Burza FTX vyhlásila bankrot, lidé přijdou o peníze
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
11.11.2022
Cena téměř všech hlavních krypto měn se dnes propadla poté, co bylo oznámeno, že hlavní krypto měnovou burzu FTX kupuje konkurenční burza Binance, což je podivný zvrat událostí.
Největší světová krypto měna ztratila za posledních 24 hodin na hodnotě více než 8 % a v současnosti se obchoduje kolem hranice 18 000 dolarů. Ethereum, druhá největší krypto měna, se rovněž propadlo o více než 16 % na 1 200 USD. Z první desítky nejvíce utrpěl Polygon Matic, který za poslední den ztratil přibližně 20 %.
Analytici trhu Bitfinex v komentáři pro Cryptonews.com uvedli, že nedávný vývoj v krypto oblasti ještě více zhorší náladu kolem Bitcoinu, který se již tak dostal do křížku s obchodováním tzv. bičováním.
Příčiny problémů burzy vznikly před několika málo měsíci. Generální ředitel burzy Bankman-Fried převedl nejméně čtyři miliardy dolarů do společnosti Alameda, aby obchodní firmu podpořil po sérii ztrát. Pokračovalo to nenápadným popichováním mezi Sam Bankman-Friedem, majitelem FTX a Alameda a Changpeng Zhaem, majitelem krypto burzy Binance. Týkalo se uniklých finančních výkazů burzy FTX. Z nich vyšlo najevo, že prostředky klientů burzy nejsou kryty jedna ku jedné, jak by měly správně být, ale v podstatně nižším poměru. FTX poskytlo významnou část prostředků další firmě z impéria SBF – Alameda research.
Vše vyvrcholilo v posledních dvou týdnech, kde se lidé snažili z této burzy hromadně vybrat peníze. Náporu výběrů se snažila druhá největší krypto měnová burza FTX.com čelit půjčkou od investorů a konkurentů. Podnik údajně potřeboval finanční injekci ve výši 9,4 miliardy dolarů (téměř 223 miliard Kč).
Napětí trhu ještě zesílilo, když krypto měnová burza Binance ve středu oznámila, že burzu FTX nepřevezme, jak předtím avizovala.
Na webu burzy se nyní dočteme, že FTX v současné době nemůže zpracovávat výběry. „Důrazně nedoporučujeme provádět vklady. Vklady TRX, BTT, JST, SUN a HT jsou zakázány.“
Podle finančních výkazů byla významná část jejich financí kryta vlastním tokenem FTT, jehož většinu držela Alameda a FTX a v daných objemech nebyl likvidní. Vůči tokenu FTT si FTX a Alameda pořizovaly další prostředky, z nichž část zřejmě používaly ke zvýšení hodnoty FTT. V podstatě takto kolem dokola vyráběly peníze „z ničeho“.
A zde máte video, na kterém je řečeno: Kdybyste věděli, kdo stojí za Bitcoinem, kdo skutečně stojí za Bitcoinem, tak byste ho šli prodat. Kdybyste věděli, kdo vlastní Bitcoin, nespali byste z toho. A když to vyjde najevo, Bitcoin padne k nule!
nbsp;
A zde také znova ukazuji tweet Prezidenta trumpa, který 11.7.2019 napsal:
Nejsem příznivcem Bitcoinu a dalších kryptoměn, které nejsou penězi a jejichž hodnota je velmi kolísavá a založená jen na vzduchu. Neregulovaná kryptoaktiva mohou usnadňovat nezákonné chování, včetně obchodu s drogami a další nezákonné aktivity…..
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/11/bitcoin-coin.jpg-1.webp550825Jolana Poláčkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJolana Poláčková2022-11-12 11:23:292022-11-12 11:47:19Bitcoin padá. Burza FTX vyhlásila bankrot, lidé přijdou o peníze
Analytik: Daně musí jít nahoru, jinak přijde bankrot
Celý článek si mžeteposlechnout v audio verzi ZDE:
3. 11. 2022
„Toto se týká valné části Evropy včetně Česka. Daně musí jít nahoru, jinak přijde bankrot,“ komentuje hlavní analytik XTB Jiří Tyleček výrok nového britského premiéra Sunaka: „Je nevyhnutelné, aby všichni Britové platili vyšší daně“.
Je to pár týdnů, kdy ve Velké Británii intervenovala centrální banka ve prospěch státních dluhopisů. Co tomu předcházelo?
Předcházel tomu návrh dnes již bývalé britské premiérky Liz Trussové na snížení daňové zátěže a na růst pomoci domácnostem a celé ekonomice. Trhy program s nebývalou nevolí odmítly. I když nepochybuji o tom, že ještě před pár lety by návrh prošel s fanfárami.
Proč?
Jeho základ, snížení daní, totiž nezněl vůbec špatně. Přišel ovšem ve špatnou dobu. Velká Británie má za sebou rekordní nárůst zadlužování. V absolutní hodnotě se dluh blíží k ročnímu výkonu celé ekonomiky. Navíc země na tom není ekonomicky nejlépe a podobně jako zbytek Evropy si prochází energetickou krizí.
Co tato epizoda říká o britské ekonomice?
Britové dostali stopku od finančních trhů. Narazili na limity, které se ještě před pár lety zdály velmi vzdálené. Jsou důkazem toho, že se nelze do nekonečna a za jakékoliv situace zadlužovat. Výkon britské ekonomiky je značně omezený a velmi obtížně se bude z dluhu jen růst. Přišel tak čas platit dluhy. Neurčili ho politici ale finanční trhy.
Co se dělo na finančních trzích
Některé britské penzijní fondy stály po oznámení ekonomického plánu někdejší britské premiérky před krachem… Co se dělo na trzích?
Britské státní dluhopisy prodávaly hlavně tamní penzijní fondy, a to v podstatě za jakékoliv dostupné ceny. Jednalo se totiž o nucené prodeje kvůli regulatorním požadavkům. Problémy způsobil prudký nárůst výnosů z britských dluhopisů, který stál za odlivem investorů. Ti reagovali na nový ekonomický plán Trussové. Prodeje penzijních fondů prostřednictvím speciálních derivátů situaci na trhu dále vyhrotily. Britská centrální banka musela začít dluhopisy nakupovat, aby zabránila dalšímu růstu výnosů a smrtící spirále dalších nucených prodejů. Asi už v dnešní době není překvapivé, že na to musela začít opět „tisknout peníze“, a to jen měsíce poté, co s touto praktikou přestala.
Jaké paralely má vývoj v Británii s vývojem v evropských zemích?
Velká Británie na tom v Evropě není ekonomicky nejhůře a ani zdaleka nemá největší dluh. Přesto se shodou okolností dostala do problémů. Vůbec nepochybuji, že do podobných problémů by se ještě rychleji než Británie dostaly mnohé evropské země. Pokud by nebyly v eurozóně. A i země eurozóny se však už dluhy blíží limitům možného zadlužení. Z obsluhy dluhu se stává čím dál větší zátěž pro státní rozpočty.
Pokud si přičteme další mandatorní výdaje, kolik toho nakonec zbude na investice, které by země jako Itálie nebo Řecko mohly dostat z dluhových pastí? Už moc ne.
Platí to i pro Česko?
Ani Česko se nemůže tvářit, že se ho to netýká. Přestože nízká absolutní výše dluhu nás stále chrání, tak dle dat se zadlužujeme naopak nejrychleji v Evropě. To není udržitelný stav, zvláště v situaci, kdy nám za humny řádí válka. Je třeba nastoupit na cestu trvale udržitelných veřejných financí.
Potvrzujete vyšší daně?
Přestože se stále považuji za nepřítele daní, tak nyní nevidím jinou cestu, než daně zvýšit. Samozřejmě se ještě nabízí jiné zvýšení příjmů nebo snížení výdajů státního rozpočtu. Reálně ale nevidím nyní cestu, jak by se toho dalo dosáhnout v potřebném objemu.
Globální dluh je 3,5x větší než globální ekonomika
Investiční analytik Conseq Michal Stupavský v debatě ABCD investora upozornil na dluhy v ekonomice. Tvrdí, že globální dluh je 3,5x vyšší než globální ekonomika. Říká: „Pokud by došlo ke skutečně nějakému velkému ekonomickému otřesu, tak v tu chvíli by se ten kreditní kanál mohl docela zadrhnout. A to by pro firmy a domácnosti znamenalo velký problém.“ Jak to vidíte vy?
O dluzích jsme v posledních letech přestali uvažovat jako o problému. Přestaly být stigma. Přemýšleli jsme takto v rovině osobní i státní. Nezaznamenal jsem žádnou demonstraci za vyrovnaný státní rozpočet. Naopak za růst platů nebo proti drahým energiím lidé demonstrovat umí. A politikům se nelze divit, že dluhům nejdou po krku. Kdo totiž nerozdává, tak není příště zvolen. Systém dobře funguje v období prosperity a stability. V turbulentních časech to však může začít skřípat a nyní jsme svědky toho, že to skutečně skřípat začíná. Zadlužování dlouho podporovaly nízké úrokové sazby, ale jejich období skončilo. Jen tak se nevrátí a snižování zadlužení bude bolestivý proces.
Pokud bych se vrátil k riziku kreditního kolapsu, jak ten vypadá?
Já bych nerad strašil nějakým kolapsem. Z technického pohledu nezbankrotovalo ani Řecko v roce 2011, kdy Evropu strašila dluhová krize. Země se může dostat do bankrotu, pokud nemůže splácet své závazky. Já zatím nevidím žádnou evropskou zemi, kde by to akutně hrozilo. Ale zároveň si nemůžeme myslet, že se dá jen půjčovat do nekonečna. Země hned nemusí začít kolabovat, ale splátky dluhů mohou narůst do takových výšin, že na dlouhé roky podváží její rozvoj.
Když se podíváme na adepty „na bankrot“. Koho byste uvedl?
Rusko už technicky zbankrotovalo v červnu. Nicméně se jednalo hlavně o politické rozhodnutí. A Ukrajinu drží jen podpora Západu. V Evropské unii vidím největší nebezpečí, že se situace vymkne kontrole v Itálii. Zemi však chrání pozice v eurozóně. Dokážu si představit, že například zavedení společných evropských dluhopisů by situaci mohlo zachránit. Jinak řečeno – problém opět odsunout. Mou obavou nejsou ani tak krachy předlužených zemí. Problém je, že můžeme mít před sebou dlouhé roky bez hospodářského růstu a investic, na které nebudou peníze. Situaci v Evropě dále zhorší drahé energie.
Daně a situace v Británii a v zemích EU
Vraťme se do Británie, kde došlo během několika málo týdnů k zjevnému obratu v politice. Poté, kdy Británie prosazovala nižší daně, zvolila jejich zvýšení. Kdy podle vás tato debata vypukne i v zemích EU?
Toto je dobrá otázka. Zatím se nezdá, že by se britské problémy měly přelít na kontinent. Výnosy z evropských dluhopisů zůstávají stabilní. I když růst požadovaných výnosů německých dluhopisů v tomto roce ukazuje, že situace na trhu už není bezstarostná. Obecně jsem v tomto ohledu pesimista. Debata o snižování dluhů v Evropě naplno vypukne až poté, kdy si to vynutí trhy. A s utahováním měnové politiky a snižováním ekonomického růstu se ten čas přibližuje. Nedokážu ale říci, jestli to bude za dva měsíce, za dva roky nebo opět nastoupí Evropská centrální banka. A ta krizi znovu „protiskne“ a problém zase na čas „zmizí“.
Británie narazila, jak jste řekl, na odmítavý postoj trhů ke své fiskální politice. Značí to, že je oproti zemím EU napřed?
Nevím, jestli je Británie až tak moc napřed. Ještě v září mělo dojít k největšímu snížení daní od roku 1972. Nyní už nový britský premiér Sunak hovoří o zvyšování daní. Téma rozvířili politici. Určitě to ale nevzali za správný konec a musí být stále opatrní. Požadované výnosy z britských dluhopisů, které stály za otřesy na britských aktivech, stále neklesly na úrovně, kde byly před oznámením balíčku Trussové. Trhy tak nyní nutí britskou vládu daně řešit. Ale postupně bude muset být v této oblasti aktivnější také EU. Jen k tomu ještě nedozrál čas.
ČEZ zvýšil provozní zisk ve 3. čtvrtletí o 88 procent
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
10. 11. 2022
30 miliard korun dosáhl v letošním 3. čtvrtletí provozní zisk skupiny ČEZ. Čistý zisk činil 18,7 miliardy korun. ČEZ tak navýšil celoroční výhled EBITDA na úroveň 115 až 125 miliard. Celoroční čistý zisk očekává mezi 65 až 75 miliardami korun.hospodaření je vyšší zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vyšší realizační ceny vyrobené elektřiny. Tomu odpovídají i výsledky. Za první tři čtvrtletí dosáhl ČEZ provozní zisk před odpisy [EBITDA] 89,3 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 88 procent. Čistý zisk činil z celý rok 52,3 miliardy korun
„Meziroční růst reflektuje enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivost elektráren v letošním roce,“ říká v tiskové zprávě mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Provozní výnosy za první tři čtvrtletí dosáhly hodnoty 211,1 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 35 procent. Rekordní výsledky ČEZ hlásil už v letošním prvním pololetí.
„Bezprecedentní růst EBITDA segmentu VÝROBA byl částečně snížen poklesem výsledků hospodaření segmentu PRODEJ, na který růst cen komodit dopadá naopak negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v ČR, meziročně klesla o 0,5 miliardy korun. Důvod je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezónními vlivy,“ upřesňuje Kříž.
Maržové vklady, to je hotovost uložená dočasně u obchodních protistran jako kauce do doby vypořádání kontraktu, přesáhly v srpnu 195 miliard korun. A to v důsledku extrémního výkyvu tržních cen elektřiny až k hranici 1000 EUR/MWh.
„K 31.10. činily maržové vklady ČEZ celkem 116 miliard korun,“ říká člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Ministerstvo financí ČR schválilo pro ČEZ na maržové náklady půjčku zhruba tři miliardy eur [cca 74 mld. Kč].
Stát může být spokojen
Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky rozdělí skupina mezi akcionáře 52 až 60 miliard korun.
„Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard korun, které může využít na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií,“ upřesnil Beneš s tím, že 1. listopadu 2022 ČEZ zahájil výplatu dividend za rok 2021 ve výši 25,8 miliardy korun.
Beneš se dále pochlubil, že společnost ČEZ již od 8. září využívá první evropský LNG terminál spuštěný od invaze na Ukrajinu. Ten, jak zdůrazňuje, zprovoznili za rekordních šest měsíců. Beneš tvrdí, že terminál v nizozemském přístavu Eemshaven zpracuje zkapalněný zemní plyn odpovídající roční spotřebě plynu pro celou Českou republiku.
„Z toho ČEZ má smlouvu na více jak 1/3 kapacity na pět let a zároveň zajistil smlouvy na konverzi LNG na zemní plyn a přepravní trasy zemního plynu z Nizozemska do Česka. Jde o zásadní krok pro energetickou bezpečnost ČR, nezávislost na Rusku a důležitou pojistku pro případ omezení dodávek plynu z jiných zdrojů,“ doplnil Beneš.
Aktuálně se již plyn z terminálu používá i pro dodávky do ČR. Zástupci ČEZu přitom již nezmiňují náklady na pořízení tohoto plynu. Například americký LNG se do Evropy dováží i za čtyřnásobně vyšší ceny, než se prodává na trhu v USA.
ČEZ a jaderná energetika a OZE
Skupina ČEZ uvedla, že nadále pokračuje v realizaci opatření směřujících k co největší energetické soběstačnosti a bezpečnosti Česka. V oblasti bezemisní jaderné energetiky zvyšuje bezpečnost a efektivitu jaderných zdrojů s cílem vyrábět přes 32 TWh bezemisní elektřiny ročně. Zástupci společnosti zopakovali, že zajistili dodávky jaderného paliva pro Temelín z neruských zdrojů. A pokračují v přípravě výstavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Předpokládají, že nabídky dostanou do konce listopadu.
„Dále urychlujeme program malých modulárních reaktorů. První malý modulární reaktor by mohl vzniknout v areálu JE Temelín již v roce 2032. V oblasti obnovitelných zdrojů [OZE] urychlujeme výstavbu nových zdrojů s cílem zprovoznění výkonu 6 000 MW do roku 2030. A navíc navyšujeme počty instalací fotovoltaických elektráren pro zákazníky ČEZ Prodej a ČEZ ESCO,“ doplnil Ladislav Kříž.
Výroba z jaderných zdrojů ČEZu dosáhla za první tři čtvrtletí výše 22,6 TWh a meziročně vzrostla o tři procenta. Výroba ze současných obnovitelných zdrojů meziročně klesla o 15 procent. A to, jak uvedli zástupci firmy, kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám a kvůli odstávce elektrárny v Poříčí spalující biomasu. Výroba z uhelných zdrojů dosáhla úrovně 11,6 TWh. Meziročně vzrostla o pět procent. Produkce z plynu naopak za první tři čtvrtletí meziročně klesla o 28 procenta. A to v důsledku nižší výroby elektřiny v paroplynové elektrárně Počerady.
Jak si stála spotřeba energií
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce ve 3. čtvrtletí meziročně klesla o čtyři procenta. Klimaticky a kalendářně přepočtena pak o tři procenta. Spotřeba u velkých podniků klesla o dvě procenta. Spotřeba domácností klesla o deset procent. To podle Kříže hlavně v důsledku teplého počasí počátkem roku a také v souvislosti s covidem. V roce 2021 pracovalo více zaměstnanců z domova.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
11. 11. 2022
Jedním z výsledků návštěvy české vlády ukrajinského Kyjeva na konci října je dohoda o společné produkci zbraní a vojenského materiálu. Tu v Kyjevě dohodl premiér Petr Fiala [ODS] s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.
Již o několik dnů [10.11.] později informovalo Ministerstvo obrany ČR [MO ČR] o podpisu smlouvy mezi ukrajinským státním koncernem Ukroboronprom a českou Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci [AMOS]. Ta spadá pod MO ČR a vznikla v únoru loňského roku. Jejím úkolem je pomoci českým zbrojním firmám při exportu.
„Je to něco, o co náš průmysl dlouho usiloval. Podobné agentury má jen několik zemí, mimo jiné Francie, USA nebo Izrael. A nyní k nim bude patřit i Česká republika,“ uvedl při vzniku AMOS tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar [za ANO].
Vznik agentury řešil dlouhodobý problém Česka, které nemohlo prodávat do zahraničí vojenský materiál napřímo, ale jen přes prostředníky. To významně komplikovalo situaci českému zbrojnímu průmyslu a o peníze přicházel i stát. Hlavním úkolem agentury se tak stala podpora prodeje zbraní a vojenského materiálu na mezivládní úrovni. Agentura přitom sama vojenský materiál nenakupuje a neprodává, ale zajišťuje vládní zprostředkování takových obchodů. Nabízí i finanční záruky prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti [EGAP] a České exportní banky [ČEB]. V konečné fázi navrhuje vhodné řešení státního zastřešení kontraktu mezi českým dodavatelem a zahraniční vládou.
AMOS a Ukroboronprom tvoří obranný klastr
Ministerstvo obrany uvedlo, že agentura AMOS a ukrajinský Ukroboronprom podepsaly dohodu o vytvoření „společného obranného klastru.“ Potvrdilo, že jeho vytvoření vychází z dohody premiéra Petra Fialy a prezidenta Volodymyra Zelenského. Tedy z konce října, kdy se i za účasti ministryně obrany Jany Černochové [ODS] a dalších vybraných českých ministrů v Kyjevě uskutečnilo společné zasedání vlád obou zemí.
„V praxi půjde o vznik nových česko-ukrajinských společných podniků, joint ventures, s cílem navýšení produkce vojenského materiálu pro potřeby ozbrojených sil Ukrajiny,“ konstatovalo ministerstvo s tím, že česko-ukrajinská spolupráce v oblasti obranného průmyslu se „povznese na vyšší, strategickou úroveň“.
Podle ministryně obrany Černochové se jedná o mimořádnou příležitost pro obranné průmysly obou států.
„ČR patří mezi největší podporovatele Ukrajiny a nově podepsaná dohoda ukazuje další směr naší spolupráce. Dohoda se netýká pouze urgentní vojenské pomoci v období, kdy Ukrajina čelí agresi Ruské federace a bojuje o osvobození okupovaných území, včetně Krymu, ale zaměřuje se i na vzdálenější časový horizont,“ uvedla ministryně.
Podle ní česko-ukrajinské společné podniky jednou budou moci spolupracovat například v oblasti výzkumu a vývoje či dodávat vojenský materiál do třetích zemí.
Ukroboronprom není žádný drobeček
Ukrajinský státní koncern Ukroboronprom sdružuje hned několik víceoborových podniků v různých odvětví produkce zbraní, obecně obranného průmyslu. Celkem zaměstnává přes sto tisíc lidí. To je obrovské číslo, protože například v mnoha ohledech vyspělý český obranný průmysl zaměstnává cca 20 tisíc lidí.
Představa české a ukrajinské strany o spolupráci podle MO ČR vychází ze zakládání společných zbrojních podniků. Jejich cílem je navýšení produkční kapacity českých a ukrajinských zbrojních firem. Přičemž společně vyrobený vojenský materiál v první fázi poslouží hlavně ukrajinské armádě.
„Kvůli současné situaci na Ukrajině se také část výrobních kapacit tamního obranného průmyslu přesune do České republiky,“ uvedlo MO ČR.
„ČR se stane spolehlivým průmyslovým týlem pro ukrajinskou obranu a celý obranně-průmyslový komplex,“ upřesnil náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný.
Skutečnost, že se věc vyvíjí rychlým tempem potvrdil ředitel agentury AMOS Aleš Vytečka. Podle něj se konkrétní kroky na spolupráci mezi Ukrajinou a Českem rozběhly okamžitě po podpisu smlouvy mezi agenturou a ukrajinským zbrojním koncernem.
Jde o dlouhodobější spolupráci v produkci zbraní
Spolupráci s Ukrajinou vnímá Aleš Vytečka jako jednoznačnou výhodu i pro Česko.
„Ukrajina má čerstvé bohaté zkušenosti z boje, kterými bude spolupráci obohacovat.Což výrazně podpoří také inovativní oblast obou našich průmyslů,“ sdělil.
V byznysu s vojenským materiálem není Vytečka žádný nováček. Mnoho let působil na ministerstvu zahraničí, kde se věnoval právě obchodu s vojenským materiálem. Pro české ministerstvo pracoval například v Etiopii nebo Thajsku. Podle něj spolupráce mezi oběma zeměmi není jen o aktuálních potřebách, v plánu je její dlouhodobější charakter.
„Ukrajina v rámci budoucí obnovy země bude potřebovat vytvářet pracovní příležitosti.Dlouhodobá vzájemně výhodná spolupráce obou zemí v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu, včetně nových technologií, vědy a výzkumu, bude mít jasný ekonomický přínos pro obě země,“ řekl.
Významná jsou i jeho slova o tom, že spolupráce se stane přínosem i ve smyslu přechodu ukrajinské armády na standardy NATO.
„Touto proměnou jsme si prošli a částečně ještě procházíme i my. Chceme ukrajinským partnerům tyto zkušenosti předat,“ konstatoval s tím, že do realizace plánů se kromě českých a ukrajinských zbrojních firem zapojí i mezinárodní finanční dárci.
Česko patří mezi hlavní dodavatele zbraní na Ukrajinu
První vojenskou pomoc Ukrajině česká vláda schválila dva dny po útoku [26.2.]. Česko na Ukrajinu poslalo dodávky zbraní a vojenský materiál v hodnotě přes 4,2 miliardy korun. Patří mezi pět největších podporovatelů Kyjeva. K podpoře se okamžitě připojily i české zbrojní firmy. V první fázi zbraně Ukrajině poskytly darem, následně za peníze.
Rychlá reakce se vyplatila. Celkový export českého vojenského materiálu na Ukrajinu od začátku letoška podle údajů MO ČR dosáhl objemu 47 miliard korun. Přitom již loni na Ukrajinu z Česka směřovaly zbraně a vojenský materiál za 14 miliard korun. Podle ministryně Černochové stojí za současnými úspěchy ukrajinských vojáků i technika a materiál z České republiky.
„Ukazuje se, že cesta, kterou jsme zvolili, je jednoznačně správná. Kromě postupu ukrajinské armády nám také zajistila respekt a uznání našich západních spojenců,“ řekla na nedávném setkání se zástupci tuzemského obranného průmyslu s odkazem na vojenskou podporu ve výši 106 milionů dolarů, kterou Česko dostalo od USA.
Podle ní je skvělé, že české firmy vyrábějí a dodávají životně důležitý vojenský materiál na Ukrajinu. Ocenila i to, že mnoho z tuzemských firem poskytlo ukrajinské straně, jak řekla, velkorysé dary.
„Děkuji českým firmám za to, že pomáhaly a nadále pomáhají,“ zdůraznila Černochová.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/11/zbrani-696x430-1.jpg430696Jolana Poláčkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJolana Poláčková2022-11-11 15:39:242022-11-11 22:28:46Ukrajina přesouvá část výroby zbraní do České republiky
Celý článek si mžete poslechnout v audio verzi zde:
11. 11. 2022
Moldavská premiérka Natalia Gavrilita hodlá EU požádat o 450 milionů eur [cca 11 mld. Kč] kvůli velmi reálné možnosti, že ruská společnost Gazprom zastaví před zimou dodávky zemního plynu do země. Moldavsko má problém i s elektřinou.
Žádost o peníze v situaci, kdy Rusko odpaluje svoji energetickou zbraň, soustřeďuje pozornost na jednu z nejchudších evropských zemí, jejíž vládu hodlá ruský prezident Vladimír Putin ohrozit kvůli jejím sympatiím k Evropské unii.
„Nejhorším scénářem je úplné odpojení. To vyvolalo rozhodování mezi nepohodou spotřebitelů a blackouty a tím, jestli si můžeme dovolit zaplatit takovou cenu,“ uvedla Gavrilita v rozhovoru pro bruselský server Politico.
Rozhovor s moldavskou premiérkou se vedl v neosvětlené kanceláři v budově kišiněvského vládního úřadu. Ten byl postaven za sovětské éry. Neosvětlenými chodbami se vláda snaží přispět k úsporám elektřiny.
V Moldavsku, které je sevřeno mezi Ukrajinou a Rumunskem, žije 2,5 milionu obyvatel. Země trpí vážnou energetickou krizí. Tu letos způsobilo až desetinásobné zvýšení cen energií, zejména kvůli válce na Ukrajině.
Moldavsko vs. Rusko
Vztahy mezi Moskvou a Kišiněvem, který je zcela závislý na dodávkách ruského plynu, se ještě poté, kdy se moldavská vláda vydala na proevropskou cestu, zhoršily. Svého dna dosáhly letos, kdy Moldavsko otevřeně protestovalo proti invazi na Ukrajinu.
Minulý měsíc ruská monopolní plynárenská společnost Gazprom snížila dodávky plynu do Moldávie o 30 procent. Zároveň pohrozila jejich úplným zastavením s odvoláním na problémy plateb za plyn, což kritikové nazývají vydíráním. Podle Gavrility by se dodávky plynu v listopadu mohly snížit o 50 procent.
A aby toho nebylo dost, až 90 procent z obvyklého množství dovážené elektřiny v minulém měsíci nedorazilo. Kyjev totiž v říjnu, kvůli útokům na elektrárny, zastavil vývoz elektřiny. Podněstří, proruské teritorium na východě Moldavska, kde se dříve vyráběly dvě třetiny elektrické energie, zastavilo dodávky minulý týden.
„Nechci situaci zlehčovat, ale do jisté míry jsou i Moldavané oběťmi války na Ukrajině,“ uvedla moldavská premiérka.
Nedostatek energie donutil Moldavsko nakupovat elektřinu na evropském spotovém trhu za čtyřnásobnou cenu. Gavrilita proto tvrdí, že hodlá pro tuto zimu na summitu solidarity, který se bude konat 21. listopadu ve Francii, požádat evropské partnery o pomoc ve výši 450 milionů eur.
Částka bude součástí podpůrného balíku, který zemi letos poskytla EU, Mezinárodní měnový fond a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Tyto instituce už Moldavsku poskytly 400 milionů eur [cca 9,7 mld. Kč]. Jsme svědky zvyšujícího se bezpečnostního rizika a napětí. Svědky ztráty kupní síly a snižování reálné mzdy. Trpíme stejnými problémy, jaké mají evropské země, ale situace je o to horší, že máme na jejich překonání mnohem méně sil,“ řekla Gavrilita.
„To může někdo zneužít,“ dodala s odvoláním na zpravodajské zdroje.
Zpravodajci varují před vztahem ruských tajných služeb a moldavských opozičních stran. Ty z Moskvy údajně obdržely významné finanční částky.
Ruská pátá kolona v Moldavsku
Mezi tyto subjekty patří i proruská strana SOR. To je strana Ilana Shora, bývalého starosty města Orhei, odsouzeného v roce 2014 za krádež jedné miliardy dolarů z moldavských bank. Shor dnes žije v Izraeli. Americké ministerstvo financí na něj vyhlásilo v říjnu sankce. Obvinilo ho z toho, že pracoval pro zájmy Moskvy směřující k destabilizaci kišiněvské vlády a „návrat Moldavska do ruské sféry.“
Avšak SOR každý týden organizuje v hlavním městě Moldavska protivládní demonstrace. Prezidentka země Maia Sanduová už dokonce obvinila ruské tajné služby, že tyto demonstrace podporují.
„Samozřejmě, že se obáváme toho, čemu říkáme koalice pro korupci a válku,“ uvedla moldavská premiérka a dodala, že Shor podporuje proruské elementy a zneužívá nespokojenosti veřejnosti.
Moldavsko v červnu obdrželo od EU status kandidátské země a podobné síly nechtějí, aby se země integrovala do Evropy. O vstup do EU požádalo současně s Gruzií letos v březnu. Gruzie na status kandidátské země teprve čeká.
„Pokud se týká vztahů s Ruskem, udržujeme diplomatické styky,“ uvedla Gavrilita s tím, že vtahy se rychle zhoršují.
Napětí eskalovalo poté, kdy země vyhostila ruského diplomata a když na moldavskou vesnici minulý týden dopadly trosky ruské rakety.
„Naše budoucí vztahy záleží na vývoji války,“ řekla Gavrilita a dodala: „závisí to na způsobu ukončení války a na změnách v Rusku.“
Na otázku, co by vzkázala Putinovi, kdyby se vměšoval do vnějších vztahů Moldavska, Gavrilita uvedla, že existují jistá pravidla mezinárodního práva a každá země by měla být nezávislá, suverénní a spravovat si sama své území.
„A na respektování těchto pravidel jsou závislé především malé země,“ vyjasnila.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/11/Moldavsko_a-696x464-1.jpg464696Jolana Poláčkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJolana Poláčková2022-11-11 14:33:282022-11-11 20:12:49Moldavsko se obává výpadku výpadku ruského plynu
„Musíme snížit ruské příjmy, které Putin využívá k financování války,“ uvedla v září prezidentka Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová.
A nejen v září a nejenom ve věci plynu. Evropa vyhlásila také embargo na dovoz ruské ropy. Ale ani v tomto případě nejde o stoprocentní krok. Česká republika a další země si vyjednaly výjimku z embarga. Česko dokonce na několik let. Podobně to vypadá i u plynu. Zatímco potrubní dodávky ruského plynu do Evropy dramaticky klesly, v důsledku kombinace omezení vývozu ze strany Ruska a diverzifikace evropských zdrojů, dovoz LNG z Ruska vypovídá o něčem jiném.
„Statistiky ukazují, že v období od ledna do září 2022 EU dovezla 16,5 miliardy krychlových metrů ruského zkapalněného plynu. Což je o 11,3 miliardy metrů krychlových více než ve stejném období loňského roku,“ uvádí Politico.
Přesto konstatuje, že nárůst dovozu LNG je ve srovnání s velkým poklesem dovozu přes plynovody, který se za prvních devět měsíců roku snížil o polovinu. Ze 105,7 miliardy metrů krychlových na 54,2 miliardy,, malý.“
Které země a jak dováží ruský LNG
Hlavními dovozci ruského LNG byly letos podle analýzy evropské agentury Montel, která sleduje trh s energiemi, Francie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Třetina objemu směřovala do Francie a téměř čtvrtina do Španělska.
Většina ruského zkapalněného plynu přichází do Evropy. Od energetické firmy Novatek, která provozuje jamalský terminál na severozápadní Sibiři. Jeho menšinovým akcionářem je francouzský energetický gigant TotalEnergies. A některé evropské země mají na dovoz LNG z Ruska dokonce dlouhodobé až několikaleté kontrakty.
Na rozdíl od majority, kterou vlastní ruský stát v Gazpromu, který má monopol na dopravu plynu potrubím, je Novatek nezávislá společnost, ale své „akcionáře“ má a ti jsou blízcí Kremlu. Mohou tak ovlivňovat jeho aktivity. Uvádí to analýza publikovaná Kolumbijskou univerzitou.
„Je zřejmé, že pro mnohé je pohodlné nad tímto dovozem zavírat oči,“ říká profesorka na Kolumbijské univerzitě Anne-Sophie Corbeauová.
„Pouze dvě země v Evropě, Británie a Litva, se od dovozu ruského LNG odstřihly úplně, dodává americká profesorka.
Ruský LNG se Evropě vyplácí
Podle Corbeauové „má pro evropské země smysl dovážet LNG z Ruska.“ Jedním z důvodů je to, že je podstatně levnější než americký LNG. USA ho podle informací FinTag.cz do Evropy dodávají až čtyřikrát dráž, než je v nabídce pro americký trh. A například Bulharsko z tohoto důvodu po prvním závozu amerického LNG od dalších dodávek rychle upustilo.
Profesorka upozorňuje i na další souvislosti. Odstřihnutí se od dovozu ruského LNG na unijní trh by znamenalo, že by ho musely nahradit dovozem z jiných zemí. To by zvýšilo jeho cenu v chudých asijských zemích.
„Cena by raketově stoupla, což by bylo velmi špatné. Nejenom pro Evropu, ale také pro mnoho zemí, které by si pak nemohly jeho nákup dovolit,“ tvrdí Courbeauová“.
Dodává zároveň, že zvýšený dovoz ruského LNG přispívá k tomu, aby ho Rusko využívalo jako geopolitickou zbraň. Právě tak, jak to učinilo se zemním plynem.
„Putin může blokovat jeho vývoz do ´nepřátelských´ zemí. A naopak ho dodávat do chudších asijských zemí, které trpí nedostatkem energetických zdrojů,“ vysvětluje.
Evropa riskuje problémy v roce 2023
Podle Mezinárodní energetické agentury se Evropě její „dvojaký přístup“ může vymstít již v příštím roce. Tvrdí, že Evropa v momentě, kdy do ní Putin ukončí dovoz LNG, bude čelit výpadku dodávek ve výši až 30 miliard metrů krychlových. A to v době letní sezóny, kdy se doplňují zásobníky.
Situaci komentují i zástupci Ukrajiny, konkrétně ředitelka ukrajinské iniciativy Razom We Stand Světlana Romanková. Ta po unii požaduje úplné embargo na dovoz ruských fosilních paliv. Uvedla, že se to týká i dovozu LNG.
„Zatímco EU mluví o sankcích a embargu, je skutečností, že se pro snížení dovozu LNG příliš neudělalo. Evropa musí nyní jednat a zastavit absurdní a kontraproduktivní financování ruské války,“ říká.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/11/LNG-696x425-1.jpg425696Jolana Poláčkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJolana Poláčková2022-11-11 13:54:032022-11-20 12:12:13EU zvyšuje dovoz ruského LNG. Vyplácí se jí to
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/11/Snímek-obrazovky-2022-11-11-v-14.12.22.png412657Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2022-11-11 13:18:292022-11-11 13:21:12Lubomír Volný ve studiu spolku Odchod. EU
Mezi Moskvou a NATO je zřejmě dohoda o stažení Ruské armády z Chersonu a Ukrajinci dostali z NATO zákaz střílet na stahující se Ruskou armádu! Něco se děje a Kyjev i Moskva začaly mluvit o mírových rozhovorech a o rozdělení Ukrajiny, zatímco Zelenský už nemluví o podmínkách, že s Putinem se bavit nebude! Za mořem ještě nejsou spočítány hlasy z voleb, ale Američané již na Ukrajině začínají proces politického ústupu z válečného procesu, protože je čeká nová fronta v Tichomoří proti Číně! Washington zamítl dodávku moderních dronů a vyzval Zelenského k dialogu s Moskvou!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Lis 10, 2022
Z frontové linie začaly ve čtvrtek přicházet doslova neuvěřitelné zprávy, které ještě nedávno byly nemyslitelné. Stahující se Ruská armáda ze severního břehu Chersonu nečelila žádnému ostřelování a útokům jako tomu bylo v minulosti. V Charkovské oblasti mlčely ukrajinská děla a mlčely i raketomety HIMARS. Ruská armáda se v klidu stahovala přes Dněpr. Neuvěřitelná scéna, kterou nikdo nedokázal pochopit, je podle informací z okolí Kremlu výsledkem intenzivních a utajených zákulisních jednání mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí v čele s USA, které vedly podle zatím nepotvrzených informací k dohodě. Stažení Ruské armády nebude narušováno ukrajinskou armádou.
NATO zablokovalo Ukrajincům navigační palebné systémy, které přestaly fungovat, přestalo pracovat zaměřování raketometů HIMARS a americké výzvědné drony Global Hawk přestaly Ukrajincům předávat palebné souřadnice. A to není všechno. Volodymyr Zelenský ve čtvrtek oznámil, že Ukrajina je připravena k jednání. Se seznamu podmínek zmizela zmínka o tom, že Kyjev bude jednat pouze s nástupcem Vladimira Putina, nikoliv s ním.
Vlevo město Cherson, vpravo levý břeh Dněpru
Tato podmínka zmizela a přestože Kyjev má v podmínkách stále zmínku o stažení Ruské armády úplně a kompletně z Ukrajiny. Americká média už shodně komentují, že ústup Ruské armády z Chersonu je něčím jiným, než co tvrdí ruský generální štáb. Samotný Kyjev nevěří, že se Rusové stahují a varuje, že může jít o léčku na ukrajinské vojáky [1]. Kyjev je v šoku, že bez boje získá Cherson. A CNN už otevřeně informuje , že představitelé USA tlačí na Kyjev, aby vyslal Moskvě signál o ochotě jednat.
Je to politické gesto dobré vůle Kremlu vůči Západu. Bez Chersonu nemůže Ruská armáda pokračovat v operacích na Nikolajev a na Oděsu, takže na jižní frontě je hotovo. Kreml bude chtít dokončit obsazení DLR ve směru Bachmut Soledar a za ním Slavjansk Kramatorsk. Po dokončení přijde konec operace. Rusku se nepodaří splnit stanovené cíle denacifikace a demilitarizace Ukrajiny. Podle všeho se Kremlu může podařit skrze USA a nový Kongres dojednat neutralitu Ukrajiny. O této variantě teď mluví už nejen lidé v okolí špiček Republikánské strany v USA, ale dokonce i někteří ruští novináři, se kterými naše redakce spolupracuje.
Stahování ruských jednotek z Chersonu v tichosti bez aktivity raket HIMARS a děl americké výroby
Podle zatím uniklých informací toho není mnoho známo, ale bezpečný ústup Ruské armády ze severu Chersonu za přímé garance NATO a USA ukazuje, že možná je již dohodnuto mnohem víc, než dosud tušíme. Nic není náhodné. Ruský generální štáb oznámil symbolicky stažení z Chersonu přesně ve chvíli, kdy v USA skončily kongresové volby, a to není náhoda.
Generální štáb Ruské armády mohl stažení ohlásit o den později, nebo o den dříve, ale místo toho k televiznímu oznámení došlo 9. listopadu a celé Rusko bylo v šoku. Možná v ještě větším byl Kyjev, který s odevzdáním Chersonu ze strany Rusů naprosto a vůbec nepočítal. Kyjev čekal obrovský Stalingrad, obrovské množství mrtvých ukrajinských vojáků, obrovské množství ztrát na technice, obrovskou epickou bitvu.
Stahování ruských vojsk probíhá v klidu bez útoků ukrajinské armády
A ono nic, namísto toho se Moskva a NATO dohodly na něčem, o čem pořád nikdo neví, co je to za dohodu. Stažení Ruské armády z Chersonu je politický akt, který má otevřít prostor pro zahájení rozhovorů podle dohod mezi Moskvou a NATO na čele s USA. Změny podmínek k dialogu ze strany Zelenského ukazují na souhru kroků v zákulisí. Situace je přitom značně nepřehledná a zmatečná. Ukrajinské jednotky vedou palbu na ruské opevněné pozice v Chersonu, ale nikoliv na stahující se vojska Ruské armády. Poslední údaje ze čtvrtka večer hovoří o tom, že v Chersonu zůstává více než 70 000 lidí, kteří odmítají evakuaci a chtějí město bránit a bojovat vlastními silami.
Jenže, jak uvádí informace přímo z Chersonu, nejde jenom o civilisty, ale i o vojáky v uniformách, ale podle všeho nikoliv o vojáky Ruské armády, ale o bojovníky oddílů Achmat Ramzana Kadyrova a o jednotky PMC Wagner. Není jasné, jestli tam jsou kvůli tomu, aby tito vojáci kryli bezpečný ústup Ruské armády, anebo tam čekají na ukrajinskou armádu pro vedení boje v ulicích, minimálně bez souhlasu generálního štábu v oficiální rovině. Rovněž přicházejí informace, že Ruská armáda zahájila z levého břehu Dněpru palbu na předměstí Chersonu, kde se právě nacházely již přicházející ukrajinské jednotky. Dělostřelecké granáty dopadly na první budovy na předměstí Chersonu.
Cherson není vůbec prázdný, i když je temný a bez elektřiny. Zůstává v něm 70 000 lidí a rovněž ozbrojení vojáci domobran
Bezpečné stažení Ruské armády z Chersonu na levý břeh Dněpru neproběhlo standardní cestou. Ukrajinci v tomto rozhodování hrají až podstatně druhé nebo třetí housle. Pentagon přitom ve čtvrtek oznámil, že schválil balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 400 milionů dolarů a Ukrajinci dostanou novou várku zbraní a munice. Ovšem bez pokročilých útočných dronů a stíhaček. Bez houfnic a moderních U.S. tanků. Ani bez moderních transportérů prostě nic z toho co Kokainský požadoval po Bidenovi před týdnem. Pomalu na něj křičel, že USA pomáhají málo. Celý seznam nových dodávek je zde:
4 systémy protivzdušné obrany Avenger a rakety Stinger
střely pro HIMARS
střely pro systémy protivzdušné obrany “HAWK”.
100 vysoce mobilních vozidel HMMWV
400 granátometů
21 000 dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm
10 000 minometných střel ráže 120 mm
střelné zbraně a více než 20 000 000 nábojů.
500 vysoce přesných dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm
výbušniny pro diverzní skupiny
vybavení na ochranu proti chladu.
Jinými slovy, Pentagon neposlal už Ukrajině žádné moderní útočné a těžké zbraně, ale pouze výbavu pro lehkou pěchotu a protivzdušné prostředky. A to je velký špatný pro Kyjev, protože takovéto vybavení není vhodné pro invazní, ale pouze pro obranné operace. To doslova z toho seznamu vyplývá. Ukrajina dostane od Fialenkovy nečeské nehezké vlády staré sovětské tanky T-72B ze skladových zásob AČR . Moderní americké tanky, o které Zelenský žádal Bidena už několikrát, však Kyjev nedostane. Alespoň ty T-72B prý v Německu modernizují a namontují do nich GPS, aby se ukrajinští vojáci neztratili.
Stažení Ruské armády z Chersonu je stejně podivné jako samotná americká pomoc Ukrajině. Nedává to velký smysl, ani jedno, ani druhé. Samotný Cherson byl již od jara opevňován a připravován na urban warfare v ulicích, na boje od domu k domu, přičemž problémy se zásobováním do města přes řeku Dněpr jsou opravdu jen výmluvou, protože k dopravě se používají čluny.
Čeká nás vytvoření demarkační linie na ose toku řeky Dněpr podle modelu z Korejského poloostrova?
A jestli něco mělo smysl, tak je to evakuace civilistů, ale nikoliv předání města nepříteli. Tohle prostě nejde vojensky okecat, protože zásobování města přes řeku zvládal půl roku Stalingrad, zvládl by to i Cherson. Za tímto vyklizením města bez boje je něco jiného, mnohem podivnějšího a dočkat se můžeme šoku, překvapení, ale i zděšení a hrozivé zrady, všechny možnosti jsou totiž teď na talíři, protože chráněný ústup Ruské armády se severu Chersonu bez jediného výstřelu HIMARSu nebo děla na ustupující konvoje dokazuje, že Moskva a NATO mají nějakou dohodu, o které zatím nikdo nic neví.
Ruská armáda opouští obrovské území označené azurovou barvou na mapě
Dněpr se podle všeho stane novou demarkační linií, okolo které se začne rodit nová dohoda o příměří, která v první fází nepovede k míru, ale pouze k zastavení bojů, protože pro obě strany bude mír za současné situace nepřijatelný. Budeme svědky nového rozdělení Ukrajiny jako byla rozdělena Korea na KLDR a Jižní Koreu vyhlášením příměří v roce 1953, které trvá dodnes, ale bez uzavření míru a bez uznání hranic?
Nechci být prorokem, ale pokud tyto informace dáme do souvislosti s podivnými kroky na obou stranách, potom nám vychází status quo válečný stav, který je výslednicí požadavků na jedné straně a vlastních schopností či neschopností pokračování ve vojenských operacích na straně druhé.
Ukrajinci nedostanou od USA žádné další těžké moderní útočné zbraně, ani letadla, ani moderní drony
Dodávka zbraní z USA naznačuje, že Pentagon nechce, aby Ruská armáda postupovala hlouběji na Ukrajinu. Současně nechce poskytnout Ukrajině zbraně na vytlačení z Ukrajiny, což by mohlo vést k použití až jaderných zbraní ze strany Ruska. Jakkoliv Kreml tvrdí, že to není na pořadu dne, ale tomu se nedá věřit, když Dmitrij Peskov ještě 16. února vehementně tvrdil, že ruský útok na Ukrajinu nepřipadá v úvahu a že to není na pořadu dne.
Rusko by v případě zatlačení ukrajinskou armádou ke Krymu sáhlo k použití taktických úderů. Proti postupujícím ukrajinským obrněným sborům, by byly vybaveny americkými tanky a transportéry. Ukázka byla patrná v Balakleji a v Izjumu, kde útok západní techniky vedl k vytlačení Ruské armády. Rusové sice Ukrajincům hodně té západní techniky zničili, ale Ukrajincům to stačilo k vítězství a k vytlačení Rusů z Charkovské oblasti.
Ukrajina nedostane pokročilé drony, aby se zamezilo eskalaci konfliktu mezi NATO a Ruskem
Tohle by se opakovalo i v Chersonu, pokud by Kyjev dostal velkou výbavu těžké a hlavně moderní polní techniky, ne ten šrot T-72B z českých skladů Omnipolu. A Rusové by ztrátu Krymu nepřipustili, na zastavení postupu Ukrajinců od Chersonu k jihu by použili operačně-taktické střely s jadernými hlavicemi s malým výkonem. Američané nechtějí riskovat vypuknutí konfliktu s Ruskem, když Pentagon čeká velký konflikt s Čínou v Tichomoří a hlavně na Taiwanu.
Proto zřejmě teď Moskva dojednává s USA nějakou podivnou dohodu, která se může podobat příměří mezi severní a jižní Koreou z roku 1953 v té samé konceptuální podobě, kdy ani jedna strana nedosáhne svých cílů, ale dojde k zastavení bojů a všech posunů obou armád s cílem vyššího blaha. Obě strany si tak zachovají před vlastním obyvatelstvem tvář, že nikdo nikomu neustoupil v požadavcích, požadavky trvají, ale v rámci situace je třeba usilovat o zastavení bojů, zejména s ohledem na humanitární situaci.
Rusko s největší pravděpodobností nespustí mobilizaci 1,5 milionu mužů na výhru ve válce, namísto toho se pokusí konflikt zakonzervovat podle Korejského scénáře
Jak už zaznělo ve středu na ruské televizi, Kreml udělal chybu, když si myslel, že malý profesionální ruský sbor o zhruba 130 000 vojácích dokáže na Ukrajině změnit režim a odstavit ho od moci a nahradit pro-ruskou vládou a rychle se z Ukrajiny potom stáhnout. Namísto toho bylo do války zataženo NATO a zatímco Ukrajina přišla během prvních dnů operace o všechnu svoji starou výzbroj. Výsledkem není demilitarizovaná Ukrajina, ale naopak a paradoxně natolik západními zbraněmi militarizovaná Ukrajina, že tolik zbraní, kolik jich NATO dodalo Ukrajině. Nenachází se ani ve všech skladech členských zemí NATO dohromady.
Nikoliv demilitarizace, ale ruská speciální operace naopak způsobila největší militarizaci Ukrajiny v celé její historii. A s tím Ruská armáda nepočítala. Na to opravdu kontingent 130 000 profesionálních vojáků nemohl v únoru stačit. A jak z toho vycouvat? Zkuste přemýšlet. Není to tak těžké. Kreml buď může vést válku 20 let a postupně mobilizuje 5 nebo 10 milionů Rusů, zatímco NATO nasune na Ukrajinu miliony dalších zbraní a statisíce žoldáků.
Anebo se Kreml dohodne na příměří bez viditelného a dohledného konce, jako na Korejském poloostrově. Tam čekají na mír už bezmála 70 let. A funguje to. A zatímco demarkační linii v Koreji tvoří 38. rovnoběžka, na Ukrajině to podle všeho může být tok řeky Dněpr. A z konceptuálního hlediska by šlo víte, o co? O nedokončený proces, o globalistický symbol čísla 11. Nedokončená válka, nedokončená úloha, nedokončený proces na 6. prioritě. Bez mobilizace 1,5 milionu vojáků nemůže Rusko Ukrajinu obsadit demilitarizovat a ani denacifikovat.
Nejvíce Banderovců je přitom na západě Ukrajiny, kam se Ruská armáda tímto tempem dostane asi tak za 150 let. To není reálné. Běloruský front je alternativou, ale ochota Lukašenka není vysoká. Ovšem poslední události okolo Chersonu ukazují, že tento teátr má jiný cíl. Stanovení geografické demarkační linie po ose Dněpru a vyvolání příměří s neurčenou dobou trvání. Uvidíme, jestli tyto informace za pár týdnů dojdou naplnění, protože na splnění a dokončení úloh. Kremlu o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny to vážně už nevypadá a to ani omylem, leda jako vtip.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/11/ChersonPostVictory-700x394-1.jpg394700Jolana Poláčkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJolana Poláčková2022-11-11 09:54:112022-11-11 12:49:20Mezi Moskvou a NATO je zřejmě dohoda o stažení Ruské armády z Chersonu a Ukrajinci dostali z NATO zákaz střílet na stahující se Ruskou armádu
Růst „zelených“ zisků jde ruku v ruce s bezohledným omezováním svobody občanů
Celý článek si můžeteposlechnout v audio verzi zde:
7. listopadu 2022Jsou elektromobily stejně výkonné jako auta se spalovacími motory? Mohou větrné a sluneční elektrárny skutečně poskytnout státům dostatečně spolehlivé dodávky elektřiny, aby se vyhnuly výpadkům elektrického proudu? Lze plasty, lehký topný olej a většinu syntetických materiálů, které se vyskytují v domácnosti, zázračně vyrábět bez ropy?
Na volných trzích mají nakupované i prodávané komodity vnímanou hodnotu. Když se kupující a prodávající dohodnou na ceně jakéhokoliv produktu, tak si „plácnou“ a uzavřou obchod. Hodnota každé přírodní suroviny je úměrná jejímu nedostatku. Čím více jí je a čím snadněji ji lze získat, tím má menší hodnotu. Prodejce, který prodává obyčejné kamení, se nemůže uživit, když se jeho produkt nachází volně po celé zemi. Pokud však obchoduje se zlatem, stříbrem, diamanty či rubíny, stojí jeho vzácné „kameny“ majlant. Kéž by existoval způsob, jak z obyčejných kamenů udělat cenné zboží!
Ve skutečnosti existují dva známé způsoby, jak toho dosáhnout. Bezohledný prodejce může obyčejné kameny jednoduše natřít zlatou barvou a předstírat, že běžné minerály jsou vzácné, a nic netušící zákazník to nemusí nikdy zjistit. Prostřednictvím podvodu může prodejce přebít vnímanou hodnotu svého zboží a zmařit „obchodní dohodu“ mezi sebou a případným oklamaným zákazníkem. Jeho „vzácné“ kameny ve skutečnosti nemají žádnou hodnotu a on za ně shrábne nepoctivý zisk. Dříve či později se však na tento podvod přijde. Vnímavější zákazníci nakonec lest odhalí a tato informace se mezi potenciálními kupci rozšíří. A pokud se podvodník rychle nepřesune do nového města s novými kupujícími, kteří ještě nebyli podvedeni, tak podvedení zákazníci pravděpodobně zničí jeho byznys nebo ho pověsí na kandelábr. Podvádění s sebou nese vážná osobní rizika.
Existuje však i jiný, bezpečnější způsob, jak proměnit obyčejné kameny v cenné zboží. Prodejce může požádat krále nebo vládce o udělení výhradního práva na sběr a prodej obyčejných kamenů. Pokud je prodejci taková mimořádná licence udělena – licence, na jejímž základě je obyčejné kameny možné vlastnit pouze tehdy, pokud jsou nejprve opatřeny značkou prodejce – stane se hojně dostupný přírodní zdroj přes noc vzácným. To, co bylo kdysi zdarma, nyní stojí tolik, kolik se prodejce a královská kancelář vybírající daně rozhodnou za používání regulovaných kamenů účtovat. Možná, že občané se zvláštním postavením nebo uznanou věrností králi budou své kameny stále dostávat téměř zadarmo. Pro všechny ostatní však stále platí klasický mechanismus nabídky a poptávky. I když bude cena účtovaná za oficiálně schválené kameny udržována nízko, tak jejich hodnota na sekundárních trzích bude určena nedostatkem dostupných kamenů se značkou prodejce.
Jakou hodnotu budou mít licencované kameny, pokud bude možné legálně vlastnit pouze je? Když se král a prodejce spiknou a jen malý zlomek dostupných kamenů bude „legální“, tak je jejich uměle vyrobená „nedostupnost“ učiní extrémně cennými. Legálně vynucený nedostatek s sebou nese mnohem menší osobní rizika. Licencovaný monopol na komodity, po nichž je vysoká poptávka, je licencí k tisku peněz.
Z tohoto úhlu pohledu je snadné pochopit, proč tolik investorů miluje vládní zásahy do energetických trhů.
Vlády mají moc vykouzlit umělou hodnotu z ničeho tím, že vytvoří zákony, které znemožní jednotlivcům přístup na trh, aniž by za toto privilegium nejprve zaplatili. Jedním z takových schémat je vzít základní surovinu potřebnou pro veškerou průmyslovou výrobu a obchod – energii – a regulovat ji až do krajnosti. Když jsou vydatné zdroje uhlovodíkových paliv silně regulovány, vlastnictví vládou schválených aktiv na bázi uhlovodíků se stává mnohem cennějším. Když vlády omezují vrty a těžbu uhlovodíků v zemi, tak vytvářejí nedostatek. Když vlády stanoví přísné limity pro komerční využití ropy, uhlí a zemního plynu, zajišťuje široká průmyslová využitelnost těchto energií stále vyšší poptávku. Když jsou společnosti nuceny omezovat svou „uhlíkovou stopu“ a jsou nuceny nakupovat „emisní povolenky“ (obyčejné kameny) od licencovaných „zelených“ prodejců, tak vládou preferovaní obchodní partneři sklízejí nečekané zisky (a na své si přijde i státní pokladna).
Když si uměle zdraženou energii získávanou z uhlovodíků mohou dovolit zaplatit jen někteří bohatí jednotlivci a firmy, tak jim začínající podnikatelé a malé firmy už nejsou schopny konkurovat. Ti, kdo jsou na vrcholu pyramidy, se tam snáze udrží, když budou tytéž přírodní zdroje uhlovodíků, které jim posloužily ke zbohatnutí, nyní odepřeny těm, kdo by chtěli dělat totéž.
Boj proti „fosilním palivům“ je vynikající taktikou pro ochranu tržního podílu. Je to výnosný ideologický důvod pro zvýšení státních příjmů. A je stálým zdrojem příjmů pro ekologické „neziskovky“ a další zvláštní zájmové skupiny, které se ochotně přiživují u vládních koryt výměnou za podporu výnosné vládní „zelené“ hry.
Jsou elektromobily stejně výkonné jako auta se spalovacími motory? Mohou větrné a sluneční elektrárny skutečně poskytnout státům dostatečně spolehlivé dodávky elektřiny, aby se vyhnuly výpadkům elektrického proudu? Lze plasty, lehký topný olej a většinu syntetických materiálů, které se vyskytují v domácnosti, zázračně vyrábět bez ropy?
Může světová populace odvrátit hladomor, pokud budou zemědělci nuceni přepracovat metody zemědělské a živočišné výroby tak, aby dodržovali „zelené“ zákony omezující používání a uvolňování oxidu uhličitého, metanu, dusíku a fosfátů – látek nezbytných pro základní zemědělství a hnojiv pro vysoké výnosy plodin?
Nebo se tyto „zelené“ iniciativy nakonec budou nápadně podobat výše uvedenému příkladu bezohledného prodejce, který se naučil šidit své zákazníky tím, že s obyčejnými minerály zacházel jako se vzácnými a obyčejné horniny natíral zlatou barvou – tedy nyní spíše zářivě zelenou?
Není právě tohle to, čeho se vnucováním Environmentálních, Sociálních a Governance standardů (ESG) trhům dosahuje? Není snad ESG koordinovaným úsilím o pokřivení obchodních trhů s ostře politickými cíli, které se snaží odměnit společnosti a kapitálové investice za jejich slibovanou oddanost ideologickému přesvědčení spíše než za jejich pravděpodobnost generování budoucích zisků?
Když správní rady a investoři narušují volné trhy tím, že považují akcie a jiná aktiva za hodnotnější, než ve skutečnosti jsou, jen proto, že jsou natřeny zářivě „zelenou“ barvou, tak nadhodnocení ESG mění pomýlené, ale „politicky korektní“ fantazie ve zlato. Ideologie brání přirozenému směřování trhu k objektivní a transparentní „obchodní dohodě“. Dochází k nevyslovenému, ale nezpochybnitelnému podvodu.
Dokud se vlády – včetně vlád znepřátelených států, jako jsou Rusko a Spojené státy – nespikly, aby omezily využívání energie z uhlovodíků, a „nezezelenaly“, zdála se představa, že by někdo mohl vydělávat na větru a slunci, stejně absurdní jako prodávání kamenů volně dostupných všude kolem nás. Na druhou stranu, nápad prodávat balenou vodu vypadal kdysi také naprosto absurdně.
Vládami prosazovaný environmentalismus vytvořil vlastní třídu „zelených“ miliardářů. Kdykoliv a kdekoliv vlády nařídily občanům, aby kupovali určité zboží pod hrozbou právních sankcí, tak se výrobci tohoto zboží pohádkově napakovali.
Ti, kdo nejsou seznámeni s tímto mrzkým kapitalismem a žijí v blažené nevědomosti, se jistě poučili při sledování toho, jak globální nařízení o očkování zvýšilo zisky farmaceutického průmyslu, zatímco vládou udělené doložky o odškodnění zbavili výrobce vakcín finanční odpovědnosti za případné následné zdravotní potíže.
Když vlády dotují celá průmyslová odvětví, nutí občany, aby kupovali výrobky určitých firem, a chrání tyto firmy před právními důsledky škod způsobených jejich produkty, tak peníze plynou do kapes jejich akcionářů.
Když králové nařídí, aby byly vyřazeny všechny spalovací motory a všechna vozidla pro spotřebitele jezdila na lithiové baterie, pak mají výrobci elektromobilů, stejně jako náš výše zmiňovaný králem schválený prodejce kamenů, licenci na tisk peněz. Ti, kdo včas naskočili na „zelenou“ vlnu a investovali do technologií, které by měly nahradit tradiční stroje závislé na uhlovodících, získali obrovské bohatství. Zdá se, že hlavní hnací silou většiny zastánců „zelené“ revoluce nebyl zájem o životní prostředí, ale spíše prachobyčejná chamtivost.
Jistě, přechod na „zelenou“ byl pro některé výnosný, ale může tento penězovod trvat věčně? Tady ovšem máme ten kouzelný proutek – předpisy regulující uhlovodíky a systém emisních povolenek. Pokud by vládou preferovaní „zelení“ prodejci potřebovali ještě více zbohatnout, tak politici mohou jednoduše bezohledně zvýšit cenu energií všem ostatním. Čím méně uhlovodíků budou mít podniky a občané „povoleno“ spotřebovat, tím více peněz budou ochotni za „emisní povolenky“ zaplatit. Vlády prostřednictvím svých „zelených“ mandátů vytvářejí uměle se zhodnocující „zelená“ aktiva. A cena těchto „zelených“ aktiv se může vyšplhat až do nebes!
Nebo není snad konečným cílem totální konfiskace majetku a plodů vlastní práce? Pokud se obyčejní lidé nebudou moci vzdát spotřeby uhlovodíků tak snadno, jak požadují jejich vlády, budou se prostě muset obejít bez automobilů, moderních technologií, běžného pohodlí, klimatizace a dokonce i teplých domovů v zimě.
Zdá se, že pro splnění požadavků zeleného Nového světového řádu (a aby se zajistilo, že preferovaní „zelení“ prodejci a jejich přátelé ve vládách si budou moct stále nacpávat kapsy) není žádné finanční ždímání jednotlivých občanů příliš kruté. Růst „zelených“ zisků jde ruku v ruce s bezohledným omezováním svobody občanů.
Nepřipomíná vám to politickou filozofii, která prosazuje zrušení veškerého soukromého vlastnictví? Jak zní to staré rčení, které se poněkud apokryfně připisuje Vladimiru Iljiči Leninovi? „Kapitalisté nám sami prodají provaz, na kterém je my oběsíme.“ „Zelení“ kapitalisté dnes vydělávají na tom, že se potraviny a pohonné hmoty stávají nedostatkovým zbožím, svou ctnost signalizující zastánci „zelené“ politiky vítají jednostranně výhodné transakce a stále chudší občané Západu se nakonec mají stále hůř.
Bez ohledu na převládající politicky korektní západní „moudrost“ a současné ekologické „davové šílenství“ je jisté pouze to, že pokud bude uhlovodíkový základ globální ekonomiky vyměněn za bezcenné „zelené“ kameny, tak nepřežijí dlouho ani chudí občané, ani bohatí kapitalisté.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/11/WEF.jpg4351008Arnošt Adámekhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpArnošt Adámek2022-11-10 20:29:522022-11-10 23:05:57Kapitalismus stakeholderů Světového Ekonomického Fora WEF je jen přejmenovaný globální fašismus
