Energetická krize v Evropské unii (EU) by se mohla změnit v ekonomickou a sociální. Oznámila to v pátek 28. října šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen na výročním summitu Evropské komise o udržitelném investování, který byl vysílán na kanálu EK YouTube.

„Naší prioritou je bojovat s energetickou krizí, která se může stát ekonomickou a sociální,“ řekla.

Von der Leyen zdůraznila, že EU dělá vše pro to, aby se zbavila závislosti na ruském plynu. Zásobníky plynu v EU jsou tedy již z 92 % plné, poznamenala. Také země EU podle šéfa EK letos snížily spotřebu plynu o 15 %.

Dne 26. října oznámil výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol bezprecedentní energetickou krizi ve světě . Upozornil, že v souvislosti s událostmi ve světě čelily evropské země přerušení dodávek energetických zdrojů. Kvůli tomu pro ně bude nadcházející zima náročná, ale ta příští bude ještě těžší.

18. října list The Financial Times uvedl, že Saad al-Kaabi, katarský ministr energetiky a šéf státní plynárenské společnosti QatarEnergy, předpověděl zhoršující se energetickou krizi v Evropě kvůli vyčerpání stávajících zásob plynu v roce 2023.

Dříve, 21. září, Bloomberg napsal o tom, že EU přišla o téměř 500 miliard eur kvůli energetické krizi způsobené důsledky protiruských sankcí .

Po zdražení plynu rostou ceny elektřiny. Průměrné měsíční náklady na elektřinu v Evropě se tak v srpnu 2022 staly nejvyššími v historii pozorování. Rekord padl zejména v Itálii, Francii, Velké Británii a Německu.

Západní země se po uvalení sankcí proti Rusku potýkají s rostoucími cenami energií a potravin. Sankční tlak na Ruskou federaci zesílil v souvislosti se speciální operací na ochranu Donbasu . Uložená omezení však vedla k vážným důsledkům pro celou globální ekonomiku.