O projektu BRICS PAY
23.8.2023
BRICS Pay je společný podnik pěti zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), který v roce 2018 zahájila obchodní rada BRICS mezi hlavními prioritami výroční zprávy. Tým za tímto podnikem se skládá z jednotlivců ze všech pěti zemí. Patří sem odborníci na platby, bankovnictví, technologie a další související oblasti. Jsou zodpovědní za vývoj platformy, vytváření nových funkcí a poskytování zákaznické podpory. Kromě toho je tým zodpovědný za řízení vztahů s partnery, vládami a dalšími zainteresovanými stranami
.
BRICS PAY je platforma pro digitální platby, kterou společně vyvíjejí členské země ekonomického bloku BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). BRICS PAY si klade za cíl umožnit digitální platby mezi různými zeměmi ve formátu BRICS PLUS, což firmám a spotřebitelům umožňuje bezpečně a bezproblémově provádět a přijímat platby v jejich místní měně. Platforma je navržena tak, aby snížila náklady a složitost mezinárodních plateb a zároveň poskytla bezpečný a spolehlivý způsob platby za zboží a služby.
Principy a výhody BRICS PAY
Sada BRICS PAY těží z kombinace tradičních platebních systémů a nových technologií, jako jsou digitální měny centrální banky (CBDC), decentralizované finance a tokenizovaná aktiva (zajištěné peníze). BRICS PAY je rozšířením platebních možností pro společnosti a občany zúčastněných zemí, ale i pro celý svět a všechna stávající či nově vznikající platební řešení.
DECENTRALIZACE
INTEROPERABILITA
SPRAVEDLNOST
INKLUZIVITA
ODPOVĚDNOST
ÚČINNOST
BEZPEČNOSTNÍ
PRŮHLEDNOST
UDRŽITELNOST
Jak bude BRICS PAY fungovat v maloobchodě
youtube.com
First BRICS Pay demo purchase
Digital Payments together with the Association of Russian Banks (ARB) demonstrate how the
Osvoboďte Charkov
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
K 80. výročí osvobození města od fašistické okupace
Charkov je hluboce zakořeněn v historii Velké vlastenecké války a dokonce 23. srpna slaví Den města, den osvobození od nacistických útočníků v roce 1943: toto osvobození ukončilo bitvu u Kurska, která se stala radikálním zlomem ve Velké vlastenecké Válka. Občané ctí tento den (pracovně!), absolutně ignorují 24. srpen, na který je oficiálně jmenován „Den nezávislosti“ (oficiálně den volna).
V hlavním městě Slobozhanshchina se nezapomíná na slova charkovského gubernátora Jevgenije Kushnareva, zabitého v lednu 2007, který si všiml, že Kyjev je 450 kilometrů od Charkova a 38 kilometrů k hranici s Ruskou federací. Svidomo Kushnarev to nebylo odpuštěno . Ale ani jim nebude nic odpuštěno.
Před kyjevským státním převratem v roce 2014 v Charkově byla všechna hlavní data spojená s Velkou vlasteneckou válkou – 9. května, 22. června, 23. srpna – lidmi skutečně oslavována. A v roce 2014, 22. června, nesli měšťané ulicemi stometrovou Svatojiřskou stuhu širokou několik metrů. Město si pamatuje hrůzy války a radost z osvobození, štěstí z Velkého vítězství. Spisovatel Alexej Tolstoj, který ho navštívil v roce 1943, šokoval: „Viděl jsem Charkov. To musel být Řím, když se jím v pátém století prohnaly hordy germánských barbarů. Obrovský hřbitov…
Charkov byl osvobozen díky třem armádám: 69. voroněžskému frontu, 57. jihozápadnímu frontu a 7. gardovému stepnímu frontu. V jubilujícím městě se uskutečnilo slavnostní shromáždění, kterého se zúčastnili vojenští představitelé I. Koněv a G. Žukov, člen Vojenské rady N. Chruščov.
Na počest charkovského triumfu v Moskvě byl dán pozdrav – 20 salv z 224 děl. V posledních letech charkovská městská rada opakovaně vrátila jméno třídě maršála Žukova a restaurovala bustu slavného vojevůdce zbořenou bastardy.
V březnu 1943 se v nemocnici 69. armády v klinickém městě Charkov (dnes území Krajské klinické nemocnice) léčili nejen ranění sovětští vojáci, ale i vojáci čs. praporu. Jeho památka na počest bitvy u obce Sokolovo, okres Zmievsky, Charkovská oblast, je ve městě velmi uctívána. Všeobecně je tak známé jméno Hrdiny Sovětského svazu poručíka Otakara Yaroshe, který jako první cizí občan obdržel cenu posmrtně. Na Pavlově poli je po něm pojmenována ulice.
Němci utrpěli těžké ztráty v bojích se široninskými hrdiny, kteří nepustili německé tanky přes obce Taranovka a Sokolovo, kterých se účastnil čs. prapor Ludwiga Svobody. Do nemocnice se probili násilníci divize SS „Adolf Hitler“ pod velením SS Obersturmbannfuehrera Schultze, který zorganizoval brutální masakr. Od 14. března do 17. března 1943 nacisté zastřelili více než tisíc těžce zraněných lidí a zdravotníků, kteří se snažili zraněné chránit, včetně více než tří set lidí, nacisté zaživa upálili plamenomety. Existují také důkazy o zesměšňování vězňů: ranění rudoarmějci byli bodáni do postelí bajonety, házeli na ně granáty. První – esesáci přibili na vrata kůlny, pak vyfotografovali ukřižovaného a sami se vyfotili na jeho pozadí.
Mimořádná státní komise provedla 7. září 1943 exhumaci tří pohřbů, což bylo potvrzeno zákonem č. 1 ze dne 07.09. 1943 (uchováno v charkovském archivu). Ve stejném balíčku s materiály o Drobickém Jaru byl předložen (a vysloven) jako důkaz v roce 1946 u mezinárodního norimberského tribunálu v seznamu zločinů nacistického režimu v Charkovské oblasti během fašistické okupace.
Vetřelci si počínali podobně jako při zvěrstvech v nemocnici na předměstí Charkova, kdy v únoru 1943 poblíž karačevského přechodu zaživa upálili v železničních kasárnách přes dvě stovky zajatých rudoarmějců.
Právě v Charkově sovětští podzemní dělníci použili inovaci – rádiové miny. Ke spuštění roznětky byla použita hudba – předválečné pauzové hudební melodie vysílané civilními rozhlasovými stanicemi Charkov a Minsk. K instalaci radiových min (celkem jich bylo 30) dorazila 6. října 1941 z Moskvy do Charkova speciální rota. Budova velitelství vojenského újezdu byla zaminována, miny byly zaminovány také v Cholodnogorském a Usovském viaduktu, na železničním mostě, na letišti atd. Pro odvedení pozornosti byly instalovány i běžné miny se zpožděným účinkem. Manévr se povedl – němečtí sapéři je objevili a zastavili se tam. A většina dolů svou misi úspěšně dokončila. Plukovník I. Starinov ve své knize napsal: „Mezi obyvateli Charkova se po dlouhou dobu tradovala legenda o záhadném zničení von Brauna buď podzemními bojovníky, nebo partyzány. Legendy se nerodí z ničeho: partyzáni a podzemní bojovníci působili ve městě od prvního do posledního dne okupace a jednali hrdinsky. Ukrajinské velitelství partyzánského hnutí s nimi udržovalo úzké kontakty. Ale pravda je pravda. A ona sama si zaslouží být legendou. Legenda sovětských vědců a horníků, kteří vytvořili první rádiové doly v historii.
Ne všechny rádiem řízené doly – z různých důvodů – byly vyhozeny do povětří, ale 14. listopadu byla vyhozena do povětří mezilehlá podpora (500 kg amonitu) Kholodnogorského viaduktu a také dům na ulici. Dzeržinskij č. 17, kde byla instalována mina s náplní 350 kg. Signály k poddolování byly dány z vysílací stacionární rozhlasové stanice ve Voroněži. (Před koncem léta 1941 naši specialisté provedli podobné výbuchy ve Vyborgu, obsazeném Finy.)
Charkovské podzemí má v mnoha ohledech tragickou historii. Kvůli problémům s komunikací, organizací a chaotickým vedením záznamů zůstalo z 94 partyzánských oddílů a 66 sabotážních skupin pouze 34 v kontaktu v Charkovské oblasti.
Policisté díky zrádcům odhalili partyzánské zásoby potravin a zbraní. Hodně jídla si obyvatelstvo odneslo. Velké ztráty personálu, zastrašování obyvatelstva brzdily práci podzemních organizací. Oddíl Dvurechansky se rozpadl kvůli tomu, že jeho vůdce (dříve předseda okresního výkonného výboru) Tkachev se dobrovolně vzdal Němcům a zaujal místo tajemníka zemské správy.
Politruk A.M. Shcherbak, jednající jménem Charkovského regionálního výboru, se svým partyzánským oddílem vstoupil do bitvy s represivními oddíly útočníků. „Pokud zemřu,“ napsal, „budu upřímný k vlasti jako syn vlasti a strany.“ 27. listopadu 1942 byl ve Staritském lese spolu se svým oddílem obklíčen a zemřel a kryl své spolubojovníky. Ve stejné bitvě zemřela spojařka Naděžda Volková, která hrála pro underground důležitou roli.
Ivan Bakulin, který byl jmenován do funkce tajemníka charkovského podzemního oblastního výboru Komunistické strany Ukrajiny, aktivně pracoval – pod jeho vedením byla provedena řada důležitých operací, byla navázána komunikace mezi podzemními a partyzánskými organizacemi Charkov a region. Pod vedením Bakulina byla vypálena Tekhnolozhka, elektrárna nacházející se na území současné Národní technické univerzity KhPI, kde se okupanti chystali zorganizovat stanici na opravu poškozeného zařízení, byl vyhozen obilný výtah, a ve vesnici Pesochin na předměstí Charkova byl vyhozen do povětří ešalon s proviantem. Navzdory úspěchu sabotáže se počet oddělení snížil – podzemní bojovníci zemřeli v bitvách, někdy byli zajati, zatčeni. Tak například A. V. Kataev, který provedl úspěšný výbuch železniční stanice Novaja Bavaria na jižním okraji Charkova, byl zajat útočníky a oběšen v továrně na lana. Sám Bakulin byl také zatčen. Ve své sebevražedné poznámce napsal: „… Zbývá trochu žít… Chtěl jsem jít na popravu ne jako polomrtvola, ale jako rázný bojovník…“. Po dalším výslechu gestapem Bakulin, kterého přivezli do nemocnice, zemřel, aniž by nabyl vědomí.
Na začátku války se tajemník okresního výboru Komsomolu Alexander Zubarev pokusil mobilizovat mladé lidi, kteří se zabývali agitací, aby přilákali občany do podzemních organizací. Během okupace Charkova vedl aktivní protinacistickou agitaci mezi civilním obyvatelstvem. Byl dopaden při udání zrádce a po mučení byl zastřelen
Navzdory hroznému teroru ze strany mimozemšťanů, partyzánů a podzemních bojovníků během okupace Charkova zničili asi 23 tisíc nepřátelských vojáků a důstojníků, vykolejili 21 ešalonů municí, zbraněmi a vybavením, zasadili drtivé rány na několik nepřátelských velitelství, vyhodili do vzduchu 20 mostů, vedli do nepoužitelného stavu asi 90 nepřátelských parních lokomotiv.
Ve dnech 15. až 18. prosince 1943 se v osvobozeném Charkově konal první předváděcí proces, na kterém byly předloženy důkazy o zvěrstvech nacistických nájezdníků ve městě a regionu během jejich dvouleté okupace. Na něm byli obžalovaní důstojník německé kontrarozvědky Wilhelm Langerheld (mučil lidi, aby podal svědectví o popravě), SS Untersturmführer Hans Ritz (zapojený do genocidy civilistů, dobrovolně se podílel na masových popravách obyvatel vesnice Podvorki, Charkovská oblast) ; desátník tajné policie Reinhard Retslav (mučením vymlátil svědectví zatčených, na základě kterých posílal lidi na popravu nebo do „plynové komory“) a zrádce, řidič „plynové komory“ Michail Bulanov (podílel se i na organizaci poprav dětí od 6 do 12 let).
Tento proces se stal jakýmsi předchůdcem slavného Norimberského tribunálu. První milník spravedlnosti strašlivé války. Pro obviněné byli zajištěni právníci a sovětská legislativa byla změněna. Po zvážení materiálů případu byli všichni charkovští obžalovaní odsouzeni k oběšení, což se stalo veřejně.
Ruský Charkov, založený dekretem cara Alexeje Michajloviče (nejtišší), stále dobře nezapadá do mentální agendy vnucené ukrajinskými neonacisty, kteří město hojně zaplavili, stejně jako polskými a dalšími žoldáky.
Existují pro to také zásadní důvody před sto lety, kdy aktivní lidé z Charkova a Donbasu jasně vysvětlili Prozatímní vládě, proč jejich země nelze považovat za Ukrajinu. Politolog Vladimir Kornilov nám připomněl, jak šéf Rady kongresů horníků jihu Ruska Charkov von Ditmar jménem podnikatelů napsal obsáhlou poznámku do Petrohradu, v níž vysvětlil zhoubnost myšlenky vč. povodí Doněck-Krivoy Rog do autonomní Ukrajiny, o jejímž osudu se v té době živě diskutovalo.
Historik citoval fragmenty rozsáhlých a velmi objevných Memoárů pana von Ditmara: „Podle dostupných informací ohledně jednání Prozatímní vlády se zástupci Kyjevské centrální rady je zřejmé, že provincie Charkov, Jekatěrinoslav, Taurida a Cherson jsou zařadili delegáti uvedené rady do jemu podřízeného kraje. Je třeba poznamenat, že v těchto 4 provinciích (a navíc v části Donské kozácké oblasti) se nachází celá doněcká uhelná a železnorudná pánev Krivoj Rog a všechny hutní závody na jihu Ruska. Celé toto těžební a těžební průmysl není vůbec místním regionálním, ale společným státním majetkem a s ohledem na kolosální význam tohoto odvětví pro samotnou existenci Ruska samozřejmě nemůže být řeč o aby celý tento průmysl a tento region mohl být v držení kohokoli jiného než celého lidu a podléhal jakékoli jiné pravomoci než moci celého lidu – moci státu. Stát a jeho orgán – vláda – vytvořený staletými snahami a prostředky celého lidu i samotného státu, jižní hornictví a těžební průmysl – základ hospodářského rozvoje a vojenské moci státu a všech staletí -staré práce pro osídlení a prosperitu dříve pouštního regionu – nelze vzít celému lidu a přenést provinční autonomii a možná i federaci založenou na výrazném národním rysu…
Za možnou a nutnou mimo jakoukoli národní autonomii je nutno považovat určitou decentralizaci moci a správy, ale i z tohoto hlediska by orgány takové místní moci a správy měly být v Charkovské oblasti a nemohly by být převedeny z Charkovské oblasti do Charkovské oblasti. v oblasti Kyjeva, protože stejně tak by se tento převod mohl uskutečnit například v Caricynském nebo Kavkazském okrese a s mnohem větším úspěchem v Moskvě …
Celý tento region, jak průmyslově, tak geograficky a domácí, se zdá být zcela odlišný od Kyjeva. Celý tento region má pro Rusko svůj zcela nezávislý prvořadý význam, žije nezávislým životem a administrativní podřízení Charkovské oblasti Kyjevské oblasti není absolutně ničím způsobeno ..
Naopak jako zcela nevhodná pro život taková umělá podřízenost jen zkomplikuje a zkomplikuje celý život regionu, tím spíše, že tato podřízenost je diktována nikoli otázkami účelnosti a státních požadavků, ale výhradně národními nároky vůdců ukrajinské hnutí…
Pokud přesto ve výše uvedených provinciích Charkovské oblasti žije ukrajinsko – venkovské obyvatelstvo, a to ještě může sloužit jako nějaké ospravedlnění nároků na autonomii – pak se v tom mnoho okresů a krajů a měst neliší, protože tam nejsou tam žádní Ukrajinci a na Ukrajinu nikdy nepřišli. Jako průmysl a obchod, tak města a velká centra nevznikly ukrajinskou činností, ale celoruskou, a všechna velká města jsou svou povahou celoruská…
A nyní se nicméně navrhuje, aby byl Charkov připojen k ukrajinské Kyjevské správě, jsou přijímána opatření k vynucení jeho ukrajinizace prostřednictvím městských a venkovských škol, což již vyvolává protesty rodičů …
Proto, aniž bych se dotkl oblasti Kyjeva, mohu říci, že celá Charkovská oblast, která je součástí provincií Charkov, Jekatěrinoslav, Taurid a část Chersonu, by měla být zcela vyloučena z oblasti předpokládané ukrajinské autonomie kvůli své státní význam, protože je nemožné provádět nejnebezpečnější experimenty v oblasti, která nikdy nebude podléhat žádnému odcizení jako nejdůležitější součásti státního organismu.
O jakém státním organismu psal před sto lety Nikolaj von Ditmar – tento velmi srozumitelný a přemýšlivý komentátor? Samozřejmě o ruštině, ruštině. Jeho nedílnou součástí viděl jak provincii Charkov, tak území Novorossie.
Pozoruhodný je obrat pana von Ditmara o složení „celé Charkovské oblasti“ a její kategorické izolaci od „Kyjevské oblasti“.
Nepochybně každý, komu není lhostejný osud Donbasu, Charkovské oblasti, všech regionů Novorossie, čte tyto živé řádky ze Zápisků významného jihoruského průmyslníka jako dnes relevantní.
Dnes, v době obnovení nacistických tendencí, má již několik nových generací obyvatel bývalé ukrajinské SSR vymyté mozky a mankurtizované nepřátelskou ideologií.
Vyjdou dnešní Charkovci 23. srpna položit květiny k pomníkům Velké vlastenecké války, kterých je ve městě s tragickou okupační a osvobozovací minulostí i přes vandalismus současného režimu stále mnoho?
Ale ať je to jak chce, teze pana von Ditmara budou jistě znovu uvedeny do praxe.
ZDROJ:https://www.stoletie.ru/territoriya_istorii/osvobodit_kharkov_431.htm
Soud uznal činy nacistů u Stalingradu jako genocidu
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
23.8.2023
Volgogradský krajský soud uznal zločiny nacistů ve Stalingradské oblasti během Velké vlastenecké války za genocidu, uvádí tisková služba Generální prokuratury (GP) Ruska.
Dnes soud pokračoval ve svém zasedání, v rozpravě vystoupili státní zástupce regionu Denis Kostenko, gubernátor regionu Andrej Bočarov, šéfka veřejné organizace „Děti Stalingradu“ Galina Egorova.
„Volgogradský krajský soud vyhověl žádosti prokuratury Volgogradské oblasti o uznání prokázaných a nově odhalených zločinů spáchaných nacistickými okupanty a jejich komplici na okupovaném území za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, genocidu sovětského lidu. od července 1942 do února 1943 regionu,“ stojí v prohlášení.
Je třeba poznamenat, že během období okupace zemřelo v důsledku bombardování a ostřelování nejméně 131 000 civilistů a celkový počet obětí v regionu přesáhl 361 000. Přes 95 000 válečných zajatců bylo drženo ve 47 táborech v regionu, kde byli biti a mučeni. Škody způsobené bombardováním v regionu dosáhly nejméně 17 bilionů rublů.
V důsledku vykopávek bylo zjištěno, že mnoho obětí nacistů zemřelo v agónii a byly pohřbeny zaživa se zemí. Jsou mezi nimi ženy s dětmi a senioři. Mnozí byli pohřbeni ihned poté, co byli brutálně zohaveni. Nacisté masivně vypalovali budovy školek a lékáren, škol a nemocnic, klubů a knihoven, ničili dobytek a zemědělské nářadí.
Předtím poskytla FSB soudu více než 200 důkazů o genocidě sovětského lidu ve Stalingradské oblasti. Materiály o zločinech nacistů soudu poskytlo také Muzeum bitvy u Stalingradu-rezervace.
Na území regionu se během Velké vlastenecké války odehrála jedna z největších bitev co do rozsahu, trvání a počtu účastníků. Bitva u Stalingradu (17. července 1942 – 2. února 1943) radikálně změnila průběh války a byla předzvěstí vítězství Rudé armády nad nacistickými vojsky. V roce 2023 uplyne 80 let od vítězství v bitvě u Stalingradu.
„Je symbolické, že soud rozhodl 23. srpna, v den výročí bombardování Stalingradu v roce 1942. Škoda, že se toho nedočkali mnozí, kteří to čekali. Ale obyvatelé, kteří přežili hrůzy bitvy u Stalingradu, budou dnes na mrtvé matky vzpomínat se zvláštním citem,“ řekla Galina Egorova, šéfka veřejné organizace Děti Stalingradu.
ZDROJ:https://www.stoletie.ru/lenta/sud_priznal_genocidom_dejstvija_nacistov_pod_stalingradom_499.htm
15 důvodů, proč by ve vaší koupelně neměl chybět kokosový olej
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
22. srpna 2023
Mnohé firmy vyrábějí a propagují „nové a vylepšené“ spotřební zboží, které každodenně používáme, jako jsou mýdlo, zubní pasta, deodorant či tělové mléko. Přitom takříkajíc přímo pod nosem máme jeden z nejlepších a nejpřírodnějších produktů.
Jedná se o klasický kokosový olej. Má nejen příjemnou vůni, ale je také velmi levný a představuje úžasně univerzální a léčivou látku.
Zhruba od poloviny 90. let narůstá u velké části populace použití kokosového oleje na celou řadu aplikací, jako jsou čištění, odstraňování pachů a léčení. Na místě jsou otázky „Odkud vlastně kokosový olej pochází?“ a „Jak voní?“
Kokosový olej, jakož i kokosové máslo, je pevná látka, která se rozpouští do tekuté formy při dosažení teploty kolem 24° C. Přestože je při pokojové teplotě nerozpustný, po promíchání s vodou a prošlehání nabývá krémovitou konzistenci.
Když není podroben procesům, jako jsou bělení, rafinace či deodorizace, vydává jemnou vůni, jakou byste očekávali – voní jako kokosový ořech.
Dva druhy kokosového oleje – komerční kvality a panenský
Poměrně nový zájem o mnoho využití kokosového oleje vyvolává i otázky ohledně jeho výroby. Existují dva základní druhy:
- kokosový olej komerční kvality
- panenský kokosový olej
Kokosový olej komerční kvality – tento produkt se vyrábí z kopry, což je vysušená dužina kokosového ořechu. Obvykle se udí, suší na slunci nebo v sušárně, případně se kombinují všechny tři způsoby.
Když se ale k výrobě kokosového oleje používá běžná kopra, není sterilní a nehodí se ke konzumaci lidmi.
„Čistí se“ procesem známým jako RBD – rafinace, bělení a deodorizace. Podle stránky Coconutdiet.com:
„K deodorizaci oleje se využívá vysoká teplota a pro odstranění nečistot se olej obvykle filtruje přes (bělící) jíly. K odstranění volných mastných kyselin a prodloužení trvanlivosti se běžně používá hydroxid sodný.
Jedná se o nejobvyklejší způsob velkovýroby kokosového oleje. Starší způsob výroby rafinovaného oleje byl prostřednictvím fyzicko-mechanické rafinace. Modernější metody používají k extrakci veškerého oleje z kopry kvůli vyšší výtěžnosti i chemická rozpouštědla.“
Panenský kokosový olej – Pro srovnání, podobně jako u olivového oleje, kokosový olej je nejlepší tehdy, když je „vytištěn napoprvé“ a „panenský“. Tak jako při vytlačení čajového sáčku, louhovaného několik minut ve vroucí vodě, bude první uvolněná voda obsahovat nejhodnotnější extrakty.
Když se vytlačuje podruhé, jako v analogii s čajovým sáčkem, výsledek už není tak koncentrovaný. Text na stránce Coconutdiet.com pokračuje:
„Paněnského kokosového oleje lze dosáhnout pouze využitím čerstvé kokosové dužiny, nebo toho, co se nazývá ne-kopra. Pro další rafinaci se nepoužívají chemikálie ani vysoké teploty, neboť přírodní, čistý kokosový olej je velmi stabilní; jeho trvanlivost je několik let.
Toto jsou v současnosti dva hlavní postupy výroby panenského kokosového oleje:
- Rychlé sušení čerstvé kokosové dužiny, která se poté používá k lisování oleje. Při použití této metody se pro rychlé sušení kokosové dužiny používá mírné teplo a poté se mechanicky lisuje olej.
- Mokré mletí. Při této metodě se olej extrahuje z čerstvé kokosové dužiny bez předchozího sušení. Nejprve se lisováním vytlačuje ‚kokosové mléko‘. Následně se potom olej zbavuje vody. Mezi metody, které lze použít k oddělení oleje od vody, patří vaření, fermentace, mrazení, enzymy a mechanické odstředění.“
Proč mít v koupelně voňavý panenský kokosový olej?
Syrový, organický kokosový olej – kromě toho, že je docela dobrý k jídlu (řekneme si o tom za chvíli) – má kromě samotné konzumace celou řadu výhod. V náhodném pořadí uvádíme 15 přínosů kokosového oleje:
1. Hladké holení – pokud vás po holení trápí červená, podrážděná a od žiletky pálící kůže, kokosový olej působí utišující a má antibakteriální účinky.
2. Léčba vyrážek – s použitím kokosového oleje lze léčit i další problémy s vyrážkami, počínaje vyrážkami z plenek až po mírné alergické reakce. Jedna z chemikálií, nacházejících se v prodávaných zvlhčovačích pleti, které mohou způsobovat podráždění pokožky a dermatitidu, je propylen glykol.
3. Balzám na rty – pro zvlhčení, výživu a hydrataci popraskaných rtů používejte kokosový olej, čímž se vyhnete i neúmyslné konzumaci endokrinních disruptorů.
Studie o obsahu kovů v balzámech na rty zjistila vysoké koncentrace olova, hliníku, kadmia a manganu; některé se spojují s nepříznivými zdravotními účinky na reprodukci, vývoj a jiné.
4. Čištění obličeje – účinný na čištění obličeje; směs stejných částí kokosového a ricinového oleje je známá jako olejové čištění. Vmasírujte si jej do pokožky a jemně odstraňte teplým hadříkem.
90% procent kupovaných tělových a čistících vod obsahuje škodlivé chemické látky, jako jsou laurylsulfát sodný či laurethansulfát sodný, které v kombinaci s dalšími chemickými látkami mohou vytvářet rakovinu způsobující nitrosaminy. Kokosový olej může dokonce zlepšovat akné.
5. Odstraňovač make-upu – nejenže vám dokáže vyčistit obličej, můžete jej používat i jako přírodní odstraňovač make-upu – a to i vzpurné řasenky a tužky na obočí.
6. Noční krém – i když možná nechcete používat kokosový olej pod make-up, jeho snadné nanesení před spaním vám hydratuje pleť, neboť jeho mastné kyseliny vytvářejí přírodní změkčovací prostředek.
Máte-li ztvrdlou a odlupující se kůži kolem nehtů, ošetřujte si ji vtíráním utišujícího kokosového oleje, abyste ji udrželi jemnou.
7. Deodorant – velmi účinné je malé množství kokosového oleje, pokud si přejete is nějakým esenciálním olejem, jako například levandulový – mnohem lépe než antiperspiranty obsahující hliník, který se pojí s Alzheimerovou chorobou, rakovinou prsu a rakovinou lymfatických uzlin.
Další recept na antiperspirant kombinuje po 3 polévkové lžíce kokosového oleje, pudru z maranty (nebo kukuřičného škrobu) a sody bikarbony.
8. Prostředek proti houbovým onemocněním nohou – díky svým antimikrobiálním a antibakteriálním vlastnostem je kokos velmi účinný v boji proti dermatomykóze. Potřete si jím chodidla po každém sprchování.
Bylo prokázáno, že antivirové, antibakteriální a antimykotické složky kokosového oleje ničí mikroorganismy, jako jsou bakterie, kvasinky a houby.
9. Zklidňující koupel – jako alternativa k bublinkovým koupelím, které mohou, zejména u dětí, vyvolávat infekce močového traktu, si do koupele vhoďte hrudku kokosového oleje s trochou esenciálních olejů. Působí zvlhčující a zároveň pomáhá zabíjet bakterie.
10. Žínka na tělo – kombinací stejných dílů kokosového oleje, mořské soli, cukru nebo sody bikarbony si vyrobíte domácí „žínku“, která změkčuje, vyhlazuje a zvlhčuje vaši pokožku.
11. Tělová voda – zvlhčovače, které kupujete v obchodě, obvykle obsahují škodlivé chemické látky, jako jsou hliník, ftaláty, parabeny, formaldehyd a propylen glykol. Kokos je voňavá, zvlhčující alternativa, která neobsahuje žádnou z nich.
12. Zubní pasta – pro boj se zubním kazem a dokonce i pro bělení zubů si svépomocí vyrobte zubní pastu z kokosového oleje, smícháním jedné jeho čajové lžičky s polovinou čajové lžičky sody bikarbony a 2 kapkami mátového esenciálního oleje. Zuby si čistěte jako obvykle.
13. Proplachování dásní olejem – výplach úst kokosovým olejem působí velmi podobně jako ústní voda, jen byste jej neměli kloktat. Když ho důrazně promíláte v ústech 5 až 15 minut, proniká do měkké tkáně mezi vašimi dásněmi a „vytahuje“ bakterie způsobující zubní kaz, povlak, zubní kámen a také odstraňuje zápach z úst.
14. Hojení ran a modřin – při aplikaci na zanícená řezná poranění nebo rány vytváří kokosový olej vrstvu přirozeně ochranných chemických látek, které také zabraňují přístupu prachu, hub, bakterií a virů. Při použití na podlitiny urychluje hojivý proces v poškozených tkáních.
15. Prostředek proti kadeřavosti vlasů – lidé s vlasy, které mají sklon ke kadeřavosti, se často utíkají ke gelům a tužidlům na bázi silikonu či alkoholu, které překrývají vlasy, brání jim absorbovat vlhkost a vlas vysoušejí. K výrobě přírodního vlasového kondicionéru s hladkým, hedvábným leskem vám stačí jen několik kapek kokosového oleje.
Léčivé vlastnosti kokosového oleje
Panenský kokosový olej popisují jako olej „s neodbytnou, ořechovou, vanilkovou chutí (a) dokonce jemnější a sytější než máslo“ .
Článek v New York Times uvedl, že kokosový olej, kdysi démonizovaný táborem tvrdícím, že „všechny nasycené tuky jsou pro vás špatné“, se nyní stává akceptovaným:
„Hlavním nasyceným tukem v kokosovém oleji je kyselina laurová, mastná kyselina se středně dlouhým řetězcem. Kyselina laurová zvyšuje v krvi hladinu dobrého HDL nebo také lipoproteinu o vysoké hustotě a snižuje hladinu špatného LDL nebo také lipoproteinu o nízké hustotě. Také negativně neovlivňuje celkový poměr těchto dvou.
… Ohledně kyseliny laurové bylo vysloveno mnoho zdravotních tvrzení. Podle jejích propagátorů jde o zázračnou látku s možnými antibakteriálními, antimikrobiálními a antivirovými vlastnostmi, která by také, teoreticky, mohla bojovat s HIV, čistit akné a zrychlovat váš metabolismus.“
Kokosový olej má léčivé vlastnosti dokonce i při lokální aplikaci.
Jedním zajímavým faktem je, že zatímco antiperspiranty obsahující hliník se pojí s Alzheimerovou chorobou , kokosový olej jí ve skutečnosti prochází, kvůli mastným kyselinám se středně dlouhým řetězcem (MCFA), které se snadno absorbují a metabolizují játry a mohou se měnit na ketony.
Jedna studie uvedla:
„Ketony jsou v mozku důležitým zdrojem alternativní energie a mohou prospívat lidem se zhoršující se nebo již zhoršenou pamětí, jako v případě Alzheimerovy choroby… (mohou také) prospívat při léčbě obezity, dyslipidemie, zvýšené hladiny LDL, inzulínové rezistence a hypertenze – vše pro (nemoc srdce) a cukrovku 2. typu a také pro Alzheimerovu chorobu.“
Očekává se, že Alzheimerova choroba bude v následující generaci postihovat 1 ze 4 lidí, čímž bude konkurovat obezitě a cukrovce.
Důkazy však naznačují, že ketony v kokosovém oleji by mohly pomáhat léčit a obnovovat neurony a nervové funkce ve vašem mozku, a to i po již vzniklém poškození.
Nezdravé alternativy ke kokosovému oleji
Co se týče kokosového oleje v kuchyni, či dokonce jako domácího čistícího prostředku, je třeba zvážit několik skutečností.
Panenský kokosový olej má bod kouření 180 ⁰ C, takže co se týče vaření, je nejlepší používat jej při nižších teplotách. Olivový olej se přepaluje již při 120 ⁰ C, což může způsobovat oxidaci, činí tak vašemu tělu více škody než užitku.
Kokosovým olejem můžete nahradit máslo nebo olivový olej a zcela jistě i takzvané rostlinné oleje. Četné studie zjišťují, že kokosový olej při výživových použitích přináší ohromující přínosy. Jedna z nejdramatičtějších změn, které můžete udělat ve svém zdraví, bude nahradit takzvané „zdravé“ rostlinné, sójové, kukuřičné, bavlníkové a řepkové oleje, když smažíte jídlo nebo pečete dort či koláče.
Zajímavé je všimnout si, že u obyvatelstva Polynésie, které již po nesčetné generace používá plnotučný kokosový olej jako potravinový produkt denní potřeby, nelze mluvit o žádném srdečním onemocnění.
Proč? Je to v přímém rozporu s tím, co několik desetiletí hlásala konvenční medicína, že nasycené tuky jsou pro vás špatné a povedou k obezitě, vysokým hladinám cholesterolu, srdeční a Alzheimerově chorobě.
Pravdou je, že nasycené tuky jako kokosový a olivový olej jsou přírodní , nikoli v laboratoři vytvořené látky za použití metod, jako jsou hydrogenace a částečná hydrogenace, měnící polynenasycené mastné kyseliny na transmastné tuky.
Rostlinné oleje a oleje ze semen absolvují dvojitou pohromu hydrogenací a vysoké teploty, vytvářejíc levnější olej s dlouhou trvanlivostí, který je velmi špatný pro vaše zdraví. Navíc, když se rostlinné oleje zahřívají na vysokou teplotu, chemické složky se rozpadají, „váznou“ ve vašich buňkách, oxidují a vytvářejí nebezpečné volné radikály, které vedou k onemocnění, včetně choroby srdeční a rakoviny.
ZDROJ:https://domacaliecba.sk/15-dovodov-preco-by-vo-vasej-kupelni-nemal-chybat-kokosovy-olej/
Banky budou čelit pokutám, pokud poruší pravidlo třímílového přístupu k hotovosti
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
17.8.2023 Mark Kleinman
Největší britské banky a stavební spořitelny budou muset dodržovat nová pravidla zaručující přístup k bezplatným výběrům hotovosti v rámci plánů, které stanoví ministerstvo financí, uvádí Sky News.
Velkým bankám hrozí pokuta, pokud neposkytnou bezplatný přístup k výběru hotovosti do tří mil od spotřebitelů a podniků podle nových pravidel, která stanoví ministři.
Sky News se dozvěděla, že ministerstvo financí má během několika dní zveřejnit pokyny, které stanoví očekávání budoucích bank v oblasti vkladů a výběrů hotovosti.
Jeden zdroj informovaný o plánech uvedl, že ministr města Andrew Griffith učiní politické prohlášení na základě vládního oznámení z května loňského roku.
Podle nových pravidel bude mít Úřad pro finanční chování (FCA) pravomoci pokutovat banky, které neposkytnou volný přístup k hotovosti.
Majitelé osobních běžných účtů by podle pravidel nemohli čelit skrytým poplatkům za výběr hotovosti.
Miliony lidí nadále spoléhají na hotovost, i když britskému platebnímu průmyslu stále více dominují digitální služby.
Uzavření tisíců bankovních poboček od finanční krize v roce 2008 vyvolalo obavy, že ti, kdo patří do zranitelných skupin, budou ohroženi ztrátou bez zaručeného přístupu k hotovosti.
Nebylo jasné, jak by se nové pravidlo tří mílí vztahovalo na venkovské komunity po celém Spojeném království.
Nigel Farage, bývalý vůdce UKIP, jehož jednání ze strany dceřiné společnosti NatWest Coutts vyvolalo politické pobouření ohledně „odbankovávání“, má podle všeho shromáždit statisíce podpisů pod petici zaměřenou na zastavení snižování hotovostních služeb ze strany bank.
Ministerstvo financí odmítlo reagovat na několik žádostí o vyjádření.
ZDROJ:https://news.sky.com/story/banks-to-face-fines-if-they-breach-three-mile-cash-access-rule-12941625
Nedávno ubodnutý pilot náhle zemřel uprostřed letu se stovkami cestujících na palubě
Celý článek si můžete poslechnou v audio verzi zde:
21.8.2023 Sean Adl-Tabatabai
Nedávno pobodnutý pilot latinskoamerické letecké společnosti LATAM náhle zemřel minulý týden uprostřed letu, když vezl stovky cestujících na palubě Boeingu 787 Dreamliner, který pilotoval z Miami do Chile.
Smrt Ivána Andaura způsobila během letu pandemonii, protože dva další kopiloti byli nuceni převzít kontrolu nad letadlem a provést a nouzově přistát, zatímco se ho sestra pokusila oživit, ale nepodařilo se jí to, protože neměla své „potřebné nebo dostatečné zásoby“. .“
Andaur pilotoval let LA505 do Santiaga, když se mu začalo dělat špatně. Jeho příznaky, jak byly popsány, přímo souvisely se zástavou srdce, což silně naznačuje, že je další obětí experimentálních vpichů mRNA.
Newstarget.com uvádí: Místo toho, aby se let dostal do zamýšleného cíle, musel být odkloněn na mezinárodní letiště Tocumen v Panamá City, kde byl Andaur nakonec prohlášen za mrtvého.
Zdravotní sestra, která se na sociálních sítích identifikuje pouze jako „Isadora“, říká, že se připojila k další sestře a dvěma lékařům, kteří se všichni pokusili Andaura oživit. Navzdory jejich nejlepším pokusům zachránit mu život Andaur zemřel.
„Bohužel jsme neměli potřebné nebo dostatečné zásoby k provedení dobré resuscitace,“ řekla Isadora. „LATAM potřebuje zlepšit problematiku protokolu v případě zdravotních a lékařských mimořádných událostí, jako je tato, kdy lze zachránit životy, ale jsou potřeba zdroje.“
Není přesně známo, které „dodávky“ měla Isadora na mysli, o kterých se domnívá, že by mohly zachránit Andaurův život.
Široká veřejnost se probouzí k faktu, že za tyto druhy incidentů v post-covid éře jsou obvykle viníky popichování covidem.
Podle nejmenované pasažérky, která byla v té době na letu, letadlo odletělo z Miami kolem 23:00, než jeden z kopilotů požádal o lékařskou pomoc.
„Po 40 minutách se nás pilot zeptal, jestli je v letadle lékař, nevíme, co se tam stalo,“ uvedla žena.
V jednu chvíli se jedna z letušek zeptala cestujících, zda má někdo u sebe věci, které by mohly být použity na pomoc někomu, kdo je závislý na inzulínu.
„Řekli nám, že přistaneme, protože se pilotovi udělalo špatně, a když jsme dorazili, požádali nás, abychom letadlo evakuovali, protože se situace zhoršila,“ vysvětlila dále žena.
Vzhledem k tomu, že Andaurova manželka Veronica zemřela v roce 2017, jediným zbývajícím přímým členem rodiny je dcera páru Sofia.
Než se Andaur stal pilotem komerčních aerolinií, byl zařazen do chilského letectva.
Po nouzovém přistání strávilo letadlo půl hodiny u brány, než letecká společnost oznámila, že let byl zrušen. Cestující byli rezervováni v hotelech oblasti, než pokračovali v letu následující odpoledne.
„Bezpečné (pro zisk) a velmi účinné (při zabíjení),“ napsal o situaci jeden komentátor a naznačil, že střely z operace Warp Speed byly pravděpodobně příčinou Andaurovy smrti, protože většina leteckých společností vyžadovala, aby jejich zaměstnanci byli „očkováni“. aby mohl pokračovat v práci.
„Přinesla vás společnost Pfizer nebo Moderna,“ napsal další se stejnou narážkou.
„Další ztráta mandátu,“ řekl další s odkazem na mandáty covid popichování, které jsou více než pravděpodobně zodpovědné za tento tragický incident.
„Bohatí používají pouze piloty, kteří nebyli očkováni, abyste věděli,“ navrhl další.
Jiní spekulovali, že možná chybějící vybavení, o kterém Isadora mluvila, byl defibrilátor, který je potřeba v letadlech pro případ, že by někdo dostal infarkt.
„Myslím, že se ani nemusíme ptát, co to způsobilo,“ napsal další.
Bílí lidé „nepředstavují skutečné Londýňany“ napsala radnice Londýna
Zveřejněno uživatelem Tomas M | Srp 23, 2023
Tož, tak radnice Londýna se starostou muslimem má jasno…
Kontroverze vypukla ve Velké Británii poté, co londýnská radnice zveřejnila fotografii zachycující rodinu bílých lidí. V titulku bylo napsáno: „nereprezentují skutečné Londýňany“. Vidíme muže a ženu, stejně jako dvě malé děti, bělochy Těsně nad fotografií byla slova „nepředstavují skutečné Londýňany“.
Snímek byl velmi rychle smazán, snímek měl čas obíhat média a sociální sítě, čímž uvrhl Sadiqa Khana do rasové kontroverze. Radnice se následně omluvila, že šlo o „omyl“, fotografie šokovala mnoho Britů.
Susan Hallová, vlivná konzervativní kandidátka na starostku Londýna, napsala: „Všichni Londýňané jsou skuteční Londýňané, bez ohledu na jejich etnický původ. Sadiq Khan musí ukončit tyto zoufalé, politicky motivované pokusy o rozdělení lidí.“
Tuto kontroverzi napsal člen komunikačního týmu Sadiq Khan. Fotografie je o to paradoxnější, že brožura, ve které byla fotografie zveřejněna, nesla název: „Město pro všechny Londýňany“.
Autor: Redakce, 23.8.2023
Zdroj: