Archív značky pro: politika
Informační bomba z Číny odhaluje americkou mocenskou politiku
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
6.3.2023
Čínské ministerstvo zahraničí zveřejnilo strategickou analýzu americké zahraniční politiky od založení USA. Přesný soubor faktů je obžalobou věrolomné mocenské politiky USA. Útlak celého světa je pečlivě sledován americkým válečným štvaním, změnami režimu, peněžním monopolem a sankční politikou.
Požadavek Říše středu: „Země se musí navzájem respektovat a chovat se k sobě jako rovný k rovnému.“ A země dává světu slib: Čína se staví proti všem formám hegemonie a nechce se vměšovat do záležitostí jiných zemí.
Od té doby, co se Spojené státy staly nejmocnější zemí na světě po dvou světových válkách a studené válce, staly se stále drzejšími ve vnitřních záležitostech jiných zemí, vyhledávají, udržují a zneužívají svou hegemonii, podporují podvratnou činnost a infiltraci a záměrně vedou války, které poškozují mezinárodní společenství.
Spojené státy vyvinuly hegemonický scénář k inscenování „barevných revolucí“, podněcování regionálních sporů, a dokonce přímých válek pod rouškou prosazování demokracie, svobody a lidských práv. V souladu s mentalitou studené války Spojené státy podněcovaly blokovou politiku a podněcovaly konflikty a konfrontace.
Přetížily koncept národní bezpečnosti, zneužily kontrolu vývozu a uvalily jednostranné sankce na ostatní. Jsou selektivní vůči mezinárodnímu právu a pravidlům, využívají je nebo odhazují podle potřeby a snaží se zavést pravidla, která slouží jejich vlastním zájmům, ve jménu udržování „mezinárodního řádu založeného na pravidlech.“
Předkládáním relevantních faktů se tato zpráva snaží odhalit zneužívání hegemonie USA v politické, vojenské, hospodářské, finanční, technologické a kulturní sféře a zacílit mezinárodní pozornost na nebezpečí praktik USA pro světový mír a stabilitu a blahobyt všech národů.
I. Politická hegemonie – propagace vlastních hodnot
Spojené státy se již dlouho snaží formovat jiné země a světový řád podle svých vlastních hodnot a politického systému ve jménu podpory demokracie a lidských práv.
Existuje mnoho případů, kdy USA zasahují do vnitřních záležitostí jiných zemí. Ve jménu „podpory demokracie“ Spojené státy prosazovaly „neo-Monroeovu doktrínu“ v Latinské Americe, podněcovaly „barevné revoluce“ v Eurasii a zorganizovaly „arabské jaro“ v západní Asii a severní Africe, které v mnoha zemích rozpoutaly chaos a katastrofu.
V roce 1823 Spojené státy vyhlásily Monroeovu doktrínu. Zatímco vychvalovali „Ameriku pro Američany“, to, co ve skutečnosti chtěli, byla „Amerika pro Spojené státy.“
Od té doby se politika amerických administrativ vůči Latinské Americe a Karibiku vyznačovala politickým vměšováním, vojenskými intervencemi a změnou režimu. Od 61 let nepřátelství a blokády Kuby až po svržení Allendeho vlády v Chile byla americká politika vůči regionu založena na jedné zásadě: Ti, kdo se podřídí, uspějí. Ti, kdo vzdorují, zahynou.
Rok 2003 znamenal začátek série „barevných revolucí“ – „růžové revoluce“ v Gruzii, „oranžové revoluce“ na Ukrajině a „tulipánové revoluce“ v Kyrgyzstánu. Americké ministerstvo zahraničí otevřeně přiznalo, že hraje „ústřední roli“ v těchto „změnách režimu“.
Spojené státy také zasahovaly do vnitřních záležitostí Filipín tím, že sesadily prezidenta Ferdinanda Marcose staršího v roce 1986 a prezidenta Josepha Estradu v roce 2001 prostřednictvím takzvaných „revolucí lidové moci“. V lednu 2023 vydal bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo svou novou knihu „Nikdy neustupuj ani palec: Boj za Ameriku, kterou miluji“.
V něm odhalil, že Spojené státy plánovaly intervenci ve Venezuele. Plánem bylo donutit Madurovu vládu k dosažení dohody s opozicí, zbavit Venezuelu možnosti prodávat ropu a zlato za zahraniční měnu, vyvinout silný tlak na ekonomiku země a ovlivnit prezidentské volby v roce 2018.
USA mají dvojí metr, pokud jde o mezinárodní pravidla. Tím, že Spojené státy kladou své vlastní zájmy na první místo, distancují se od mezinárodních smluv a organizací a staví své domácí právo nad mezinárodní právo.
V dubnu 2017 Trumpova administrativa oznámila, že sníží veškeré americké financování Populačního fondu OSN (UNFPA) na základě toho, že tato organizace „podporuje nebo se podílí na provádění nucených potratů nebo nedobrovolného sterilizačního programu.“
Spojené státy vystoupily z UNESCO dvakrát v letech 1984 a 2017. V roce 2017 oznámily, že odstoupí od Pařížské dohody o změně klimatu. V roce 2018 oznámily svůj odchod z Rady OSN pro lidská práva s odvoláním na „zaujatost“ organizace proti Izraeli a její selhání účinně chránit lidská práva.
V roce 2019 Spojené státy oznámily odstoupení od Smlouvy o jaderných silách středního doletu na podporu neomezeného vývoje pokročilých zbraní. Pro rok 2020 oznámily odstoupení od Smlouvy o otevřeném nebi.
Spojené státy také brání kontrole biologických zbraní tím, že se staví proti jednáním o ověřovacím protokolu k Úmluvě o biologických zbraních (BTWC) a brání mezinárodnímu přezkumu aktivit zemí v oblasti biologických zbraní.
Jako jediná země, která vlastní chemické zbraně, Spojené státy opakovaně odkládaly zničení chemických zbraní a pomalu plnily své závazky. Staly se největší překážkou realizace „světa bez chemických zbraní“.
Spojené státy sestavují malé bloky se svým aliančním systémem. Vnucují asijsko-pacifickému regionu „indo-pacifickou strategii“, shromažďují exkluzivní kluby jako Five Eyes, Quad a AUKUS a nutí země regionu, aby se postavily na jednu stranu. Takové praktiky v podstatě slouží k rozdělení regionu, podněcování konfrontace a podkopávání míru.
USA svévolně vynášejí soudy o demokracii v jiných zemích a vymýšlejí falešný narativ „demokracie versus autoritářství,“ aby podnítily odcizení, rozdělení, rivalitu a konfrontaci.
V prosinci 2021 hostily Spojené státy první „Summit pro demokracii“, který byl mnoha zeměmi kritizován a odmítán za zesměšňování ducha demokracie a rozdělování světa. V březnu 2023 budou Spojené státy hostit další „Summit pro demokracii“, který zůstává nežádoucí a opět bude postrádat podporu.
II. Vojenská hegemonie – svévolné použití síly
Historie Spojených států byla poznamenána násilím a expanzí. Od své nezávislosti v roce 1776 se Spojené státy neustále snažily expandovat silou: zabíjely indiány, napadly Kanadu, vedly válku proti Mexiku, podnítily americko-španělskou válku a anektovaly Havaj.
Po druhé světové válce USA mimo jiné vyprovokovaly nebo zahájily korejskou válku, válku ve Vietnamu, válku v Perském zálivu, válku v Kosovu, válku v Afghánistánu, válku v Iráku, libyjskou válku a syrskou válku, přičemž zneužily svou vojenskou hegemonii, aby vydláždily cestu expanzionistickým cílům.
V posledních letech průměrný roční vojenský rozpočet USA přesáhl 700 miliard dolarů, což představuje 40 procent celkového globálního rozpočtu, což je více než součet 15 zemí za USA dohromady. Spojené státy mají asi 800 vojenských základen v zámoří a 173 000 vojáků je umístěno ve 159 zemích.
Podle knihy „America Invades: How We’ve Invaded or been Militarly Involved with almost Every Country on Earth,“ Spojené státy bojovaly nebo byly vojensky zapojeny téměř ve všech zemích kromě tří z přibližně 190 zemí uznaných Organizací spojených národů. Tyto tři země byly „ušetřeny“, protože je Spojené státy na mapě nenašly.
Jak řekl bývalý americký prezident Jimmy Carter, Spojené státy jsou nepochybně nejbojovnějším národem ve světových dějinách.
Podle zprávy Tufts University: „Introducing the Military Intervention Project: Introducing the Military Intervention Project: A new Dataset on U.S. Military Interventions, 1776-2019,“ provedly Spojené státy během těchto let téměř 400 vojenských intervencí po celém světě, včetně 34 procent v Latinské Americe a Karibiku, 23 procent ve východní Asii a Tichomoří, 14 procent na Středním východě a v severní Africe a 13 procent v Evropě.
V současné době se zvyšuje vojenská intervence na Blízkém východě a v severní Africe, stejně jako v subsaharské Africe.
Alex Lo, sloupkař deníku South China Morning Post, poukázal na to, že Spojené státy od svého založení jen zřídka rozlišovaly mezi diplomacií a válkou. Ve 20. století svrhly demokraticky zvolené vlády v mnoha rozvojových zemích a okamžitě je nahradily proamerickými loutkovými režimy.
Dnes na Ukrajině, v Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii, Pákistánu a Jemenu Spojené státy opakují svou starou taktiku vedení zástupných válek, válek nízké intenzity a války bezpilotních letounů.
Americká vojenská hegemonie vedla k humanitárním tragédiím. Od roku 2001 si války a vojenské operace vedené Spojenými státy ve jménu boje proti terorismu vyžádaly více než 900 000 životů, včetně asi 335 000 civilistů, milionů zraněných a desítek milionů vysídlených.
Irácká válka v roce 2003 si vyžádala asi 200 000 až 250 000 civilních životů, včetně více než 16 000 zabitých přímo americkou armádou, a zanechala více než milion lidí bez domova.
Spojené státy mají na svědomí 37 milionů uprchlíků po celém světě. Od roku 2012 se počet samotných syrských uprchlíků zdesetinásobil. Mezi lety 2016 a 2019 bylo v bojích v Sýrii zdokumentováno 33 584 civilních úmrtí, včetně 3 833 úmrtí při bombardování koalice vedené USA, polovina z nich byly ženy a děti.
Veřejnoprávní rozhlasová služba (PBS) 9. listopadu 2018 oznámila, že jen při amerických náletech na Rakku bylo zabito 1 600 syrských civilistů.
Dvě desetiletí trvající válka v Afghánistánu zemi zdevastovala. Celkem 47 000 afghánských civilistů a 66 000 až 69 000 afghánských vojáků a policistů, kteří nesouviseli s útoky z 11. září, bylo zabito v amerických vojenských operacích a více než 10 milionů lidí bylo vysídleno.
Válka v Afghánistánu zničila základy hospodářského rozvoje země a uvrhla afghánské obyvatelstvo do bídy. Po „kábulském debaklu“ v roce 2021 Spojené státy oznámily, že zmrazí aktiva afghánské centrální banky ve výši přibližně 9,5 miliardy dolarů, což bylo považováno za „čisté rabování.“
V září 2022 turecký ministr vnitra Suleyman Soylu na shromáždění prohlásil, že Spojené státy vedly zástupnou válku v Sýrii, přeměnily Afghánistán na opiové prostředí a továrnu na heroin, uvrhly Pákistán do chaosu a uvrhly Libyi do neustálého chaosu. Spojené státy dělají vše, co je v jejich silách, aby zotročily obyvatelstvo a oloupily země o přírodní zdroje.
Také ve válce Spojené státy používaly strašlivé metody. Během korejské války, války ve Vietnamu, války v Perském zálivu, války v Kosovu, války v Afghánistánu a války v Iráku Spojené státy použily obrovské množství chemických a biologických zbraní, kazetové bomby, palivo-vzduchové bomby, grafitové bomby a bomby s ochuzeným uranem, což způsobilo obrovské škody na civilních zařízeních, bezpočet civilních obětí a trvalé znečištění.
III. Ekonomická hegemonie – loupež a vykořisťování
Po druhé světové válce Spojené státy zavedly Brettonwoodský systém a vytvořily Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, které spolu s Marshallovým plánem vytvořily mezinárodní měnový systém soustředěný na americký dolar.
Kromě toho Spojené státy také vybudovaly institucionální hegemonii v mezinárodním ekonomickém a finančním sektoru manipulací s váženými hlasovacími systémy, pravidly a dohodami mezinárodních organizací, včetně „85% většinového souhlasu“, a jejich národními obchodními zákony a předpisy.
Využíváním postavení dolaru jako hlavní mezinárodní rezervní měny Spojené státy v podstatě inkasují „ražebné“ z celého světa; a tím, že vykonávají svou kontrolu nad mezinárodními organizacemi, nutí ostatní země, aby podporovaly americkou politickou a ekonomickou strategii.
Spojené státy využívají bohatství světa pomocí „ražebného“. Výroba 100 dolarů stojí jen asi 17 centů, ale jiné země musely získat 100 dolarů ve skutečném zboží, aby je získaly. Před více než půl stoletím bylo poukázáno na to, že Spojené státy se těší přemrštěným privilegiím a deficitům, a že používají bezcenné papírové bankovky k drancování zdrojů a výroby jiných národů.
Hegemonie amerického dolaru je hlavním zdrojem nestability a nejistoty v globální ekonomice. Během pandemie COVID-19 Spojené státy zneužily svou globální finanční hegemonii a napumpovaly biliony dolarů na globální trh, čímž nechaly ostatní země, zejména rozvíjející se trhy, aby zaplatily cenu.
V roce 2022 Federální rezervní systém ukončil svou ultra-uvolněnou měnovou politiku a přistoupil k agresivnímu zvyšování sazeb, což způsobilo turbulence na mezinárodních finančních trzích a výrazné znehodnocení dalších měn, jako je euro, z nichž mnohé klesly na 20leté minimum.
V důsledku toho se mnoho rozvojových zemí potýkalo s vysokou inflací, znehodnocením měny a odlivem kapitálu. Přesně to kdysi poznamenal Nixonův ministr financí John Connally se sebeuspokojením, ale ostrou přesností: „Dolar je naše měna, ale je to váš problém.“
Svou kontrolou nad mezinárodními ekonomickými a finančními organizacemi Spojené státy připojují ke své podpoře jiných zemí další podmínky. Aby se omezily překážky pro příliv kapitálu a spekulace v USA, přijímající země jsou povinny podporovat finanční liberalizaci a otevřít finanční trhy tak, aby jejich hospodářská politika byla v souladu se strategií USA.
Podle Review of International Political Economy 1 550 programů odpuštění dluhů poskytnutých MMF jeho 131 členským zemím v letech 1985 až 2014 připojilo ne méně než 55 465 dodatečných politických podmínek.
Spojené státy záměrně utlačují své oponenty ekonomickým nátlakem. V roce 1980 Spojené státy použily svou hegemonickou finanční moc proti Japonsku a uzavřely dohodu Plaza k odstranění ekonomické hrozby představované Japonskem a kontrole a využití země ve službách amerického strategického cíle konfrontace se Sovětským svazem a ovládnutí světa.
V důsledku toho byl jen vytlačen nahoru a Japonsko bylo nuceno otevřít svůj finanční trh a reformovat svou finanční soustavu. Dohoda z Plaza zasadila těžkou ránu růstové dynamice japonské ekonomiky a zanechala Japonsko v tom, co bylo později nazváno „třemi ztracenými desetiletími.“
Americká ekonomická a finanční hegemonie se stala geopolitickou zbraní. Spojené státy se stále více spoléhají na jednostranné sankce a „dalekosáhlou jurisdikci“ a přijaly domácí zákony, jako je Zákon o mezinárodních nouzových ekonomických silách, Globální Magnitského zákon o odpovědnosti za lidská práva a Zákon o boji proti nepřátelům Ameriky prostřednictvím sankcí, jakož i řadu prováděcích předpisů k sankcionování konkrétních zemí, organizací nebo jednotlivců.
Statistiky ukazují, že americké sankce proti zahraničním subjektům se mezi lety 2000 a 2021 zvýšily o 933 procent. Samotná Trumpova administrativa uvalila více než 3 900 sankcí, což znamená tři sankce denně. Spojené státy dosud uvalily ekonomické sankce na téměř 40 zemí po celém světě, včetně Kuby, Číny, Ruska, Korejské lidově demokratické republiky, Íránu a Venezuely, což postihlo téměř polovinu světové populace.
„Spojené státy americké“ se změnily na „Spojené státy sankcí.“ A „obrovská jurisdikce“ se stala pouhým nástrojem Spojených států, aby využily své státní moci k potlačení ekonomických konkurentů a zasahování do normálního mezinárodního obchodu. To je vážný odklon od principů liberálního tržního hospodářství, kterými se Spojené státy již dlouho chlubí.
IV. Technologická hegemonie – monopol a útlak
Spojené státy se snaží zabránit vědeckému, technologickému a ekonomickému rozvoji jiných zemí prostřednictvím výkonu monopolní moci, represivních opatření a technologických omezení v high-tech oborech.
Spojené státy monopolizují duševní vlastnictví ve jménu ochrany. S využitím slabého postavení jiných zemí, zejména rozvojových zemí, v oblasti práv duševního vlastnictví a institucionální mezery v příslušných oblastech, dosahují Spojené státy nadměrných zisků prostřednictvím monopolů.
V roce 1994 Spojené státy prosadily Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), čímž prosadily amerikanizované postupy a standardy na ochranu duševního vlastnictví, aby upevnily svůj monopol na technologie.
Aby omezily rozvoj japonského polovodičového průmyslu, USA zahájily vyšetřování „301“ v roce 1980, rozšířily svou vyjednávací sílu v bilaterálních jednáních prostřednictvím mnohostranných dohod, hrozily, že označí Japonsko za nespravedlivý obchod a uvalily odvetná cla, což donutilo Japonsko podepsat americko-japonskou polovodičovou dohodu.
V důsledku toho byly japonské polovodičové společnosti téměř úplně vyloučeny z globální konkurence a jejich podíl na trhu klesl z 50 procent na 10 procent. S podporou americké vlády se řada amerických polovodičových společností chopila příležitosti a získala větší podíly na trhu.
Spojené státy politizují a vyzbrojují technologické otázky a používají je jako ideologické nástroje. Spojené státy přetížily koncept národní bezpečnosti a mobilizovaly státní moc k potlačení a sankcionování čínské společnosti Huawei, omezily přístup Huawei na americký trh, přerušily dodávky čipů a operačních systémů a donutily další země zakázat Huawei budování místních sítí 5G.
Dokonce přesvědčila Kanadu, aby neoprávněně uvěznila finanční ředitelku Huawei Meng Wan-čou na téměř tři roky. Spojené státy vymyslely řadu záminek, aby zakročily proti čínským high-tech společnostem s globální konkurenceschopností, a umístily mnoho čínských společností na sankční seznamy.
Kromě toho Spojené státy zavedly kontroly biotechnologií, umělé inteligence a dalších špičkových technologií, zpřísnily vývozní omezení, zpřísnily kontroly investic, potlačily čínské aplikace sociálních médií, jako jsou TikTok a WeChat, a lobbovaly v Nizozemsku a Japonsku, aby omezily vývoz čipů a souvisejících zařízení nebo technologií do Číny.
Spojené státy také uplatňují dvojí metr ve své politice vůči čínským technologickým profesionálům. S cílem odstavit na vedlejší kolej a potlačit čínské výzkumníky byla od června 2018 zkrácena doba platnosti víz pro čínské studenty určitých high-tech oborů, opakovaně se objevují případy neoprávněně odmítnutých a pronásledovaných čínských vědců a studentů cestujících do Spojených států za účelem výměnných programů a studijních účelů a proti čínským vědcům v USA byla provedena rozsáhlá vyšetřování.
Spojené státy upevňují svůj technologický monopol ve jménu ochrany demokracie. Budováním malých technologických bloků, jako je „čipová aliance“ a „čistá síť“, daly Spojené státy nálepku „demokracie“ a „lidských práv“ špičkovým technologiím, přeměnily technologické otázky na politické a ideologické otázky, aby vynalezly záminky pro svou technologickou blokádu proti jiným zemím.
V květnu 2019 pozvaly Spojené státy 32 zemí na pražskou 5G bezpečnostní konferenci v České republice a zveřejnily pražský návrh na vyloučení čínských produktů 5G. V dubnu 2020 tehdejší americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil „čistou cestu 5G“, plán zaměřený na vybudování technologické aliance 5G s partnery, které spojuje jejich společná ideologie demokracie a potřeba chránit „kybernetickou bezpečnost“. Tato opatření jsou v podstatě pokusem USA udržet si svou technologickou hegemonii prostřednictvím technologických aliancí.
Spojené státy zneužívají svou technologickou hegemonii prováděním kybernetických útoků a odposlouchávání. Spojené státy jsou již dlouho známé jako „říše hackerů“ a jsou obviňovány z nekontrolovatelných kybernetických krádeží po celém světě.
Mají všechny možné prostředky k prosazování všudypřítomných kybernetických útoků a sledování, včetně používání analogových signálů základnových stanic pro přístup k mobilním telefonům za účelem krádeže dat, manipulace s mobilními aplikacemi, pronikání do cloudových serverů a krádeží prostřednictvím podmořských kabelů. Seznam by byl dlouhý.
Americký dohled je nerozlišující. Cílem jejich sledování mohou být všichni, ať už soupeři nebo spojenci, dokonce i vůdci spojeneckých zemí, jako je bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a několik francouzských prezidentů.
Kybernetický dohled a útoky Spojených států, jako jsou „Prism“, „Dirtbox“, „Irritant Horn“ a „Telescreen Operation“, jsou důkazem, že Spojené státy pečlivě sledují své spojence a partnery. Odposlechy spojenců a partnerů již vyvolaly pobouření po celém světě.
Julian Assange, zakladatel Wikileaks, webové stránky, která odhalila americké sledovací programy, řekl: „Neočekávejte, že globální šmírovací supervelmoc bude jednat se ctí nebo respektem. Existuje jen jedno pravidlo: neexistují žádná pravidla.“
V. Kulturní hegemonie – šíření falešných narativů
Globální šíření americké kultury je důležitou součástí americké zahraničněpolitické strategie. Spojené státy často používaly kulturní nástroje k posílení a udržení své hegemonie ve světě.
Spojené státy vkládají americké hodnoty do svých produktů, například do filmů. Americké hodnoty a americký životní styl jsou spojeny s jejich filmy a televizními pořady, publikacemi, mediálním obsahem a programy vládou financovaných neziskových kulturních institucí.
Tímto způsobem je vytvořena kulturní a veřejná sféra názorů, ve které americká kultura vládne a udržuje kulturní hegemonii. Americký vědec John Yemma ve svém článku Amerikanizace světa odhalil skutečné zbraně americké kulturní expanze: Hollywood, továrny na obrazový design na Madison Avenue a výrobní linky společností Mattel Company a Coca-Cola.
Existují různé prostředky, kterými si Spojené státy udržují svou kulturní hegemonii. Nejpoužívanější jsou americké filmy; Nyní drží více než 70 procent globálního tržního podílu. Spojené státy chytře využívají své kulturní rozmanitosti, aby oslovily různá etnika. Když hollywoodské filmy dobývají svět, vykřikují americké hodnoty, které jsou s nimi spojeny.
Americká kulturní hegemonie se projevuje nejen v „přímé intervenci“, ale také v „mediální infiltraci“ a jako „polnice pro svět“. Západní média ovládaná USA hrají obzvláště důležitou roli při formování světového veřejného mínění ve prospěch amerického zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí.
Americká vláda přísně cenzuruje všechny společnosti sociálních médií a vyžaduje jejich poslušnost. Generální ředitel Twitteru Elon Musk 27. prosince 2022 připustil, že všechny platformy sociálních médií spolupracují s vládou USA na cenzuře obsahu, uvedla Fox Business Network.
Veřejné mínění ve Spojených státech je předmětem vládních intervencí, aby se zabránilo všem nevítaným projevům. Google často způsobuje, že stránky zmizí.
Americké ministerstvo obrany manipuluje sociálními médii. V prosinci 2022 The Intercept, nezávislá americká investigativní webová stránka, odhalila, že v červenci 2017 úředník amerického ústředního velitelství Nathaniel Kahler nařídil týmu veřejné politiky Twitteru, aby zvýšil přítomnost 52 účtů v arabštině na seznamu, který předložil, z nichž šest mělo být upřednostněno.
Jedna ze šesti zpráv byla věnována ospravedlnění útoků amerických bezpilotních letounů v Jemenu, například tvrzením, že útoky byly přesné a zabíjely pouze teroristy, nikoliv civilisty. Podle Kahlerových instrukcí umístil Twitter tyto účty v arabštině na „whitelist“, aby zesílil určité zprávy.
Spojené státy mají dvojí metr, pokud jde o svobodu tisku. Brutálně potlačují média z jiných zemí a různými prostředky je umlčují. Spojené státy a Evropa uzavírají ve svých zemích ruská mainstreamová média, jako je Russia Today a Sputnik.
Platformy jako Twitter, Facebook a YouTube otevřeně omezují oficiální účty Ruska. Netflix, Apple a Google odstranily ruské kanály a aplikace ze svých služeb a obchodů s aplikacemi. Na obsah související s Ruskem je uvalena bezprecedentní drakonická cenzura.
Spojené státy zneužívají svou kulturní hegemonii k dosažení „mírového rozvoje“ v socialistických zemích. Zakládají zpravodajská média a kulturní instituce zaměřené na socialistické země. Nalévají obrovské sumy veřejných peněz do rozhlasových a televizních stanic, aby podpořily svou ideologickou infiltraci, a tyto hlásné trouby bombardují socialistické země v desítkách jazyků dnem i nocí štvavou propagandou.
Spojené státy používají dezinformace jako kopí k útokům na jiné země a vybudovaly kolem nich celý řetězec průmyslových odvětví: existují skupiny a jednotlivci, kteří si vymýšlejí příběhy a šíří je po celém světě, aby oklamali veřejné mínění s podporou téměř neomezených finančních zdrojů.
Závěr
Zatímco spravedlivá věc poskytuje širokou podporu svým obhájcům, nespravedlivá věc odsuzuje svého pronásledovatele k tomu, aby byl vyvrhelem. Hegemonické, panovačné a tyranské praktiky používání síly k zastrašování slabých, odebírání je ostatním násilím a lstivostí a hraní her s nulovým součtem způsobují velké škody.
Historické trendy míru, rozvoje, spolupráce a vzájemného prospěchu jsou nezastavitelné. Spojené státy svou mocí opovrhovaly pravdou a pošlapaly zákon, aby sloužily jejich vlastním zájmům. Tyto jednostranné, sobecké a regresivní hegemonické praktiky se setkávají s rostoucí ostrou kritikou a odporem mezinárodního společenství.
Země se musí navzájem respektovat a chovat se k sobě jako rovný s rovným. Velké země by se měly chovat tak, jak se sluší na jejich postavení, a ujmout se vedení při prosazování nového modelu vztahů mezi státy, který se zaměřuje na dialog a partnerství, nikoli na konfrontaci nebo spojenectví.
Čína se staví proti všem formám hegemonismu a mocenské politiky a odmítá vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Spojené státy se na sebe musí vážně podívat. Musí kriticky přezkoumat, co udělaly, zbavit se své arogance a předsudků a opustit své hegemonické, panovačné a šikanózní praktiky.
Tolik analýza z Číny, která zároveň dokonale vysvětluje, proč se drtivá většina zemí světa nepřidala k současným údajně protiruským sankcím (které však mají dopad hlavně na Evropu)….
ZDROJ: Necenzurovaná Pravda, Slovanka https://necenzurovanapravda.cz/2023/03/informacni-bomba-z-ciny-odhaluje-americkou-mocenskou-politiku/
Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
POTÉ, CO KYJEVSKÝ REŽIM ZNIČIL UKRAJINU, POKUSILI SE VYVOLAT VÁLKU V GRUZII
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
11.2.2023
Kyjevský režim se ze všech sil snaží šířit válku. 11. února premiér Gergia Irakli Garibašvili tvrdil, že ukrajinské úřady se pokoušejí rozšířit válku na území jeho země. Přes všechny pokusy kyjevského režimu podnítit další válku, poté, co zničili svou vlastní, se gruzínskému vedení podařilo zabránit vtažení země do krveprolití.
Ukrajina se snaží zatáhnout Tbilisi do konfliktu s Ruskem na gruzínském území.
„Pokusy nějak rozšířit tento konflikt do naší země bohužel neustávají. Slyšeli jsme přímá tvrzení zástupců ukrajinských úřadů na toto téma. Jejich cílem bylo otevřít „druhou frontu,“ řekl.
Teroristický kyjevský režim však nezůstal jen u prohlášení a podnikl i agresivní akce k podněcování nepřátelských akcí na území Gruzie. Kyjev podle premiéra vyslal z Ukrajiny do Gruzie exprezidenta Michaila Saakašviliho. Bývalý prezident Saakašvili byl však zatčen a kyjevský režim požádal Tbilisi o propuštění Saakašviliho do Kyjeva.
Gruzínský premiér dodal, že kyjevský režim nepřestává se svými provokacemi.
Někteří ukrajinští politici učinili různá prohlášení, v nichž tvrdili, že Gruzie by měla zahájit válku a ve skutečnosti obětovat vlastní bezpečnost a životy svých vojáků pro blaho nacistického ukrajinského režimu.
Například 12. září poslanec ukrajinské Nejvyšší rady Fjodor Venislavskij prohlásil, že gruzínský lid má jedinečnou příležitost donutit úřady, aby „podnikly konkrétní kroky a osvobodily Abcházii a Jižní Osetii“, protože pozornost Ruska se nyní zcela soustředí na Ukrajinu. Tajemník Rady bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov řekl, že Gruzie by měla „povstat a bránit svou zemi“.
Kyjevský režim se pokusil vyvolat válku v Gruzii, jednal společně s opozicí země. Předtím gruzínský premiér v projevu v parlamentu tvrdil, že jsou blízkými ideologickými partnery.
„Toto není fikce, ani interpretace, ani legenda, cituji slova, která řekli na tiskové konferenci. Pokud by dnes byli u moci tito lidé, tedy zástupci ukrajinských úřadů a jejich spojenců, kteří chtěli otevřít druhou frontu v Gruzii, rád bych se zeptal kohokoli z našich občanů: máte nějaké pochybnosti, že by skutečně došlo tady k druhé frontě?“ zeptal se Garibašvili.
Předseda vládnoucí strany Gruzínský sen Irakli Kobachidze v září navrhl uspořádat referendum o otevření druhé fronty proti Rusku, aby se zjistilo postavení obyvatel. Podle Kobachidze byl některými vysokými představiteli na Ukrajině ujištěn, že je velmi žádoucí, aby Gruzie otevřela druhou frontu.
Později politik vysvětlil, že jeho tvrzení byl vtip.
Vedení země ví, že „společnost je proti válce,“ ujistil.
Přes všechny pokusy kyjevského režimu podnítit další válku, poté, co zničili svou vlastní zemi, se gruzínskému vedení podařilo zabránit vtažení země do krveprolití.
ZDROJ: Sourth Front https://southfront.org/after-kiev-regime-destroyed-ukraine-they-attempted-to-instigate-war-in-georgia/
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Tahle noc nebude krátká
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
BLOG – Ilona Švihlíková píše o hlubších změnách v politice a ve společnosti, které spustila prezidentská výhra generála Pavla.
Prezidentské volby mohou předjímat změnu režimu v České republice, včetně podobného rozpolcení, které známe spíše ze Spojených států. Míra vypjatých emocí, nenávistí ve společnosti dosáhla vrcholu. Však se na ní také vydatně pracovalo, protože jen velké emoce by dokázaly na Hrad dostat bývalého komunistického rozvědčíka. Nutno dodat, že jeho kampaň byla výborně vedená, zahraniční poradci odvedli skvělou práci.
Na straně druhé platí, že Andrej Babiš nikdy nebyl „prezidentský materiál“ nehodí se na tuto funkci ani psychologicky svou podstatou cholerika a mikromanažera. Strana generála Pavla (či spíše strana zahraničních vojenských zájmů, která si vybrala tohoto důstojníka) měla volby vyhrané dlouho dopředu, protože se jí za vydatné pomoci většiny médií podařilo přerámovat volby do formy referenda o Babišovi, jak přesně popsal Oskar Krejčí.
Vítězství Babiše by s velkou pravděpodobností nevedlo k rapidně odlišným reálným politickým výsledkům. Andrej Babiš nebyl schopen (a možná ani ochoten, koneckonců, kdo u byznysmena očekává lovení bobříku odvahy?) učinit zásadní kroky ani u České televize, jejíž zpravodajství a informování o volební kampani se slušnými slovy nedá komentovat, ani v kauze Vrbětice, a koneckonců ani na evropské úrovni. Téma míru si Babiš uchopil pro druhé kolo, když mu jeho marketéři prozradili, že „jeho“ voliči nechtějí válku, do té doby pro něj nehnul ani prstem.
Lidový humor /užijme si ho, možná je to na dlouhou dobu naposled/ okomentoval situaci jako souboj civilní a vojenské rozvědky, samozřejmě s oceněním skvělé kádrové práce KSČ. Zatímco Babiš je podnikatel, zakotvený v ČR (má tu tedy pragmaticky své ekonomické zájmy, což nutně ale nemusí být vždy na škodu) a operuje celý svůj život v modu „co za co“, pak Petr Pavel funguje v modu „dávám rozkazy, plním rozkazy“, jen se u něj měnily ty strany, vůči kterým byl tento jeho modus operandi aplikován. Z hesla „řád a klid“ mi jde mráz po zádech, protože si vybavím buď německé „Maul halten und arbeiten“, nechvalně proslulý „klid na práci“, případně český upgrade Pinocheta. Proč tolik lidí heslo a potažmo generál oslovil?
Jednak je za tím již uvedená nenávist, pilně a dlouho živená, vůči Babišovi. Médiím se podařilo Babiše vykreslit jako nepřijatelnou postavu, jako čiré zlo (k manicheismu v české politice se ještě dostaneme). Nechci podceňovat vliv médií, ale je to jen část vysvětlení. Druhé vystihl Oskar Krejčí, když popisoval chaos v západních společnostech. Letošní Davos to jemně nazval „polykrize“, ale obsah je tentýž: Západ sám sobě způsobuje jednu krizi za druhou, nedokáže je řešit (na Davosu se dokonce hovořilo o krizi demokracie!), občané tuší, že jejich děti se budou mít hůř než oni, staré vzorce se rozpadají, jsou tu nové velmoci… Je toho zkrátka všeho moc a vůbec to nezodpovídá tomu západnímu ideálu, ke kterému se musíme halasně hlásit (trapné heslo „patříme na Západ“ je jen vyjádřením touhy po zakotvení v něčem, co přestává existovat, zoufalé volání po bezpečném bodě ve stále více chaotickém světě). Jenže většina lidí tohle nechce a neumí přijmout, je to pro ně psychicky nesnesitelné. Potřebují narýsovaný jasný svět, bez ambivalenci (které tak skvěle vystihla Veronika v článku). Kdo jiný by jim měl takovou jistotu, přehlednost dodat, když ne pan řád a klid generál? Touha zakázat, ba co víc zadupat do země protivníka, umlčet, zastřelit ho, je tak nutnou psychickou potřebou – jen pak zase dostane svět smysl, když v něm nebudou tyhle rušivé elementy, které „kazí děti a naši mládež.“ Černá a bílá, dobro a zlo, a svět je jasný a přehledný, stačí jen být na správné straně dějin a vše půjde samo…
Slova neúspěšné kandidátky, mladé a pohledné Nerudové o tom, že Babiš je zlo, tak reflektuje tuto potřebu, zařazuje ji mezi „tu správnou stranu“ a zároveň ukazuje, jak hluboko se do české politiky zadřel havloidni manicheismus. Kde jsou ty časy, kdy byla politika o zájmech jednotlivých skupin! O výši daní, poskytování veřejných služeb či trhu práce. Jakmile do politiky vstupuje „dobro a zlo“, pak přepínáme do fungování „bezvýhradná podpora x bezvýhradná nenávist“, což nyní překvapivě zjistil takový Michael Kocáb. Nejde o dohadování se, kompromisy a vyjednávání, jde o boj, zničení, drtivé vítězství. Druhá strana musí být nejen krátkodobě zničena, musí být zcela delegitimizována, ti, co ji podporují, nejsou lidé, jsou to – dezoláti, sráči, russáci, svoloč, musí být vyhubeni z povrchu zemského… jen tak může Dobro zvítězit.
S vítězstvím Pavla se tedy změní politická situace. Jeho vítězství je zároveň dokladem toho, že česká společnost se v míře hysterie, nenávist, a ochoty sáhnout k násilí rapidně přibližuje svému velkému vzoru – USA. V USA už se politické příkopy přelévají do rodinných vztahů, typu „opovaž se domů přivést republikána, nebo kamaraď se s tím demokratem a vyženu tě z domu. V ČR má konflikt silnou generační dimenzi a projevuje se ve formě „jestli bude bába volit Babiše, už nikdy neuvidí vnoučata.“ Není překvapivé, že v takové společenské atmosféře v USA roste pravděpodobnost občanské války, podpořená navíc značným rozšířením zbraní mezi obyvatelstvem.
V českých zemích mezi lidmi tolik zbraní není, ale staletími trénovaná schopnost udavačství, lynčů, ostrakizace dostává nové, široké pole působnosti. Projevy vidíme nejen v „diskusích“ např. na Novinkách (nedoporučuji, je to jako prodírat se fekáliemi), ale např. také ve školství, kde roste udavačství ze strany žáků, případně jejich rodičů. Dějiny ČR nabízejí široké pole zkušeností zbavení se protivníků, počínajíc vyhnáním ze země, popravou na Staroměstském náměstí konče řáděním Bobliga, bachovským absolutismem, či výzvou gestapa, aby Češi tolik neudávali, protože to nestíhají zpracovat. Nyní si tedy otestujeme další fázi tohoto věčného procesu, kdy, slovy politruka z dnes nadmíru aktuální knihy „Říkali mu Terazky“, naši noví uvědomělí budují „nový, spravedlivý řád a kdo to nepochopí, toho zavřou.“
V takové, prorežimními médii opečovávané atmosféře, není možné, aby se kandidát sešel se svými voliči (s těmi dezoláty), je třeba mu v tom bránit. Násilí je nejen možné, je dokonce vhodné, aby Zlo bylo zastaveno. Pokud je „zlému“ kandidátovi vyhrožováno, může si za to sám, kdyby měl názory, postoje jako my, správní, pak by se mu to nestalo! V takové atmosféře je nutné „zlé“ lidi vyhodit z práce a stejně tak je přeci nutné „korigovat“ informace a potírat ty, kteří dějinně stojí na straně kacířů a odmítají být „korigováni.“
Pětikoalice je v tuto chvíli silnější než kdy dříve, protože ovládá všechny mocenské složky (Hrad, obě komory Parlamentu, vládu), většinu médií (o zbytek se postará připravovaný zákon o cenzuře), a také Ústavní soud (do kterého budou brzy jmenováni noví soudci). Přidejme k tomu pouliční jednotky Milionů chvilek, které lze využít v potyčkách či jako „trénink“, doprovázený pobytem zahraničních vojsk v kontextu slov o „výběrové mobilizaci.“
Česká politická situace je navíc specifická tím, že se jí zcela rozpadly struktury, které by snad mohly být protiváhou pětikoalice. Psát o šmardovské sociální demokracii je dnes už trapné. Hnutí ANO s velkou pravděpodobností stojí před rozpadem, protože členové hnutí do něj nevstoupili proto, aby prohrávali volby. Nemluvě o tom, že ideové zaměření většiny viditelných členů bylo vždy a la ODS, a jakés takés sociální cítění hnutí projevovalo jen díky politickému citu svého majitele. Pusto, prázdno, kde nic tu nic, tak vypadá „opozice“ po česku. Postavit něco nového bude úkol nadmíru těžký, a ledaskoho asi napadne, že emigrace je lepší varianta. Leč, nemylme se, procesy jako v ČR /liší se míra hysterie, ochoty použít násilí atd./ probíhají ve většině tzv. západních zemí.
Jakákoliv opozice, která se bude (?) formovat, má před sebou nesmírnou těžkou práci, komplikovanou tím, kolik z jejich možných představitelů skončí v kriminále. Tahle noc nebude krátká…
ZDROJ: ARGUMENT https://casopisargument.cz/?p=48153
Německý ministr se musel poroučet, protože nesplňoval genderovou kvótu
14.1.2023
Ministerstvo pro životní prostředí obsadil herec
Evropská politika začíná připomínat nepovedenou komedii a její režiséři se musí nebohým gojům pochechtávat.
V Německé spolkové zemi Durynsko (bývalá NDR) se musel ze svého postu poroučet ministr Dirk Adams (Zelení), ukázalo se, že jeho pohlaví nesplňuje genderové kvóty, které se sama strana Zelených naordinovala. Jeho místo tak zaujme členka strany Zelených Doreen Denstädtová.
Ta sice nemá odpovídající kvalifikaci, ale má správné pohlaví a to rozhoduje. Tím ale obměny tamější zemské vlády neskončily. Novým ministrem životního prostředí se stal Bernhard Stengele, ten před vstupem do politiky působil jako herec a ředitel malého divadla. Není známo, že by se někdy věnoval problematice životního prostředí.
Vše nasvědčuje tomu, že evropský politický systém je záměrně ničen a diskreditován, aby mohl být lidem následně islám jako řešení, protože v islámu jsou alespoň základní hodnoty jako rodina apod. normální. Moudří lidé vědí, kdo za snahou o likvidaci tradiční rodiny a evropských bílých národů stojí! Díky tomu také mají metody, jak tomu zabránit, ale budou potřebovat probuzení spící většiny.
Zdroj:INFORURÝR http://www.infokuryr.cz/n/2023/01/14/nemecky-ministr-se-musel-poroucet-protoze-nesplnoval-genderovou-kvotu/
Předvolební debata opět ukázala, že ČT je manipulativní žumpa, nedodržující zákony
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
10.1.2023
Od samého začátku předvolební frašky je jasné, že všechna korporátní média mají totéž zadání: zajistit, aby vyhrál některý z předem pečlivě vybraných „Aspeňáků.“
Již dlouhé měsíce jsou nám představováni údajní favorité a lehce manipulovatelný lid, který miluje loutky, na to samozřejmě naskočí a většinově podle toho volí.
Aby měli favorité co nejméně soupeřů, tak bylo jako stafáž ponecháno jen nepatrné křoví a další kandidáti byli pro jistotu velmi podivným způsobem vyřazeni.
Tři loutkoví kandidáti nám tak byli již dávno představeni jako jasní favorité a po celou dobu je nám tvrzeno, že jen oni mají šanci. Všechna média nám oddělila tuto „svatou trojici“ jako jediné přijatelné kandidáty a zbytek prezentují jako křoví.
Pokud to dělají soukromá média, tak se nad tím můžeme pozastavit, ale to je asi tak všechno. Pokud však stejně postupuje i médium veřejné, které si musíme povinně platit, pak jde o porušení zákona.
Včera byla na ČT velmi trapná superdebata. Té se účastnili všichni kandidáti, mimo Babiše, který se odmítl debaty zúčastnit. To ovšem není podstatné, on sám deklaroval, že po vzoru Zemana se nebude většiny debat účastnit.
Zde jde o něco jiného. Po jakémsi krátkém úvodu, kdy všichni odpověděli na několik otázek, došlo jen na „dvě hvězdy,“ které byly zpovídány samostatně. Nerudová a Pavel byli představeni jako jediní možní postupující a ostatní jako ono křoví. Žádné rovné podmínky a už vůbec ne stejný čas na otázky a odpovědi.
Korunu tomu nasadilo, když byli „outsideři“ vyzváni, aby se ptali „šampionů.“ Tím celou debatu ČT degradovala ještě víc a udělala z ní ještě trapnější frašku.
Moderátor nezapomínal opakovaně dávat najevo, že jde o šampióny a ostatní nemají šanci. Trapné protěžování tří dlouhodobě preferovaných loutek samozřejmě spěje ke „kýženému konci.“ Tedy vyhraje některý z Aspeňáckých maňásků. Většina lidí se totiž bude těmito doporučeními řídit.
Mnoha kovaným „komunistobijcům“ náhle nevadí kariérní kovaný komouš Pavel a stejně tak není pro voliče pětikolky problém nepříliš bystrá Nerudová, jejíž působení na Mendelově univerzitě stále přináší mnohé otazníky.
Důležité však je, že všichni tři čelní kandidáti jsou probruselští, pro NATO, pro výcvik ukrajinských vojáků u nás, pro zelený úděl (který dokonce Babiš sám podepsal a všichni jeho europoslanci pro něj hlasovali) a klimatickou politiku a oddaně budou spolu s vládou plnit Agendu 2030.
Loutky v podobě bývalého kariérního komouše Pavla, který ještě v době značného uvolnění v roce 1987 nadšeně jásal nad příjezdem sovětských vojsk v roce 1968 a systému oddané dvojnice Čaputové, jejímž největším vzorem je balkánská řeznice, a která potřebuje na zodpovězení triviálních otázek tahák, jsou nejen kandidáty pětikolky, ale každou svojí odpovědí ukazují, že budou velmi oddanými loutkami.
Petr Pavel navíc ukázal, že při jeho flexibilní povaze je ochoten se přizpůsobit jakémukoli režimu. Nepochybuji, že pokud by naši zemi ovládli zelení Marťané s anténkami, Pavel by se jako první obarvil na zeleno a nechal by si implantovat anténky.
Tedy ano, tyto dvě loutky bezesporu nebudou žádnou opozicí vládě, ale spíš naopak. Typičtí kývači bez vlastních názorů, hovořící a jednající podle předem daných not. A samozřejmě nebudou ani opozicí loutkovodičům naší vlády z Berlína, Bruselu a Washingtonu. Plnění Agendy 2030 tak bude pokračovat se souhlasem vlády a bez jakéhokoli odporu prezidenta.
Babiš na tom nebude jinak, jak nám ostatně ukázal již za dob svého vládnutí. Babišem dlouhodobě podporovaná Jourová i europoslanci ANO jsou jasnou ukázkou skutečné Babišovy politiky, přičemž jeho účast na srazech WEF a po jistou dobu i členství v Aspenu, odkud pocházela i většina ministrů z jeho partaje, jen podtrhují, že jde o dalšího maňáska, jen připraveného pro jinou sortu lidí.
Ostatně, byla to také jeho vláda, kdo do našich zákonů implementoval Agendu 2030 nebo kdo podepsal tzv. Migrační kompakt o uprchlících. V paměti je i trapná kauza Vrbětice či nedávné schválení výcviku ukrajinských vojáků na našem území. Dění z dob Covidismu pak jen potvrdilo, že se neštítí porušovat Ústavu a jít proti lidem, pokud páníčci z Bruselu a Washingtonu zavelí.
Tedy všechny tři loutky jsou prověřené, oddané a v případě výhry kohokoli z nich budou mít globalisté jistotu, že se nepokusí zarazit schválení pandemické smlouvy WHO, zavádění digitální měny, vyvlastňování, pokračování ničivé klimatické politiky a případně i zavádění zdravotní diktatury.
Volby prezidenta jsou tak jednou velkou fraškou s předem známým koncem. A aby lid volil správně, tak na to zde máme média, která masy navedou tím správným směrem.
Na Hradě proto bude dalších pět let sedět oddaná loutka. A je celkem jedno která, protože jejich hlavní loutkovodič je totožný…
ZDROJ: Badatel, Slovanka http://www.infokuryr.cz/n/2023/01/10/predvolebni-debata-opet-ukazala-ze-ct-je-manipulativni-zumpa-nedodrzujici-zakony/?fbclid=IwAR0ADytHK7iT8qFMgRCkn85fb1qt-ls8FoJ6Q676Jl0tJV2D6wBCjLk5kFs
Je třeba se přestat zabývat nepodstatným a soustředit se na zásadní problémy, je za pár vteřin dvanáct
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
7.1.2023
Denně projdu spoustu médií z celého světa a je mi jasné, že je lid všude odváděn od velmi důležitých záležitostí ke zcela nepodstatným nebo pro budoucnost jen velmi málo důležitým událostem.
Například u nás, tedy v parlamentním systému, rezonují média prezidentskou volbou. A to v situaci, kdy tato volba nic zásadního nezmění, neboť již dávno bylo rozhodnuto, že tento post získá Aspen. Vše ostatní je jen show.
Navíc jsme již díky všem předchozím vládám získali status nejvíce rozprodané evropské kolonie, takže naše loutky ve vládách, včetně té, kterou lid dosadí na prezidentský post, jen oddaně poslouchají a i nadále budou poslouchat své loutkovodiče.
V Německu pro změnu tento týden zabírají obrovský prostor v médiích dosud nevídané silvestrovské nepokoje. To se děje v situaci, kdy je předem jasné, že Němci – ať se děje cokoli – opět zvolí ty, kdo Berlín a další města svojí politikou otevřených hranic dostali do stavu, ve kterém nyní jsou.
V USA je pro změnu hlavním tématem dlouhodobá neschopnost zvolit šéfa Sněmovny. Problém je, že část republikánů zastupuje alternativu a odmítají volit loutkového kandidáta McCarthyho, který by nehájil zájmy občanů, ale svých loutkovodičů. Toto téma nyní dominuje všem médiím v USA.
A tak bychom mohli pokračovat po celém světě. Všude je nyní tématem číslo jedna nějaká banalita, která zcela přebije vše, co se děje v pozadí a co je mnohem důležitější.
Napadlo mne jediné: „chléb a hry.“ Lid se zabaví něčím nepodstatným nebo něčím, co nelze aktuálně vyřešit a mezitím vládci kují pikle, aby se dohodli, jak onomu „plebsu“ přistřihnout křídla.
Nyní narážím zejména na změnu Mezinárodních zdravotních pravidel (MZP). V současné době – za našimi zády – probíhá jejich dolaďování a JEŠTĚ LETOS by měla být pandemická smlouva schválena nejméně 2/3 členských zemí. To postačí na to, aby pravidla platila pro všechny.
Jak jste si sami mohli povšimnout, tak k tomuto tématu jsem zde v poslední době zveřejnila mnoho článků. Ty však zapadnou a téma téměř nikoho nezajímá.
Přitom – na rozdíl od mnoha jiných problémů, které média upřednostňují – jde o téma nesrovnatelně důležitější. WHO rázem převezme kompetence ve zdravotní i klimatické oblasti. A to kompetence nad všemi členskými zeměmi. WHO bude ze dne na den doslova – a zcela bez nadsázky – vlastnit vaše tělo.
Znění současné smlouvy WHO je vykládáno tak, že vstoupí v platnost okamžitě, jakmile ji schválí nejméně 2/3 členských zemí. Původně se říkalo, že má platit až v roce 2024, ale nyní se zdá, že by to mohlo být již letos.
Smlouva zjevně dá WHO pravomoc působit v členských zemích k nařízení povinného očkování, karantény, lockdownů, roušek, ale i ke klimatickým opatřením.
Cílem smlouvy je vytvořit globální biomedicínskou tyranii. A téměř nikoho to nezajímá.
Proč žádný novinář – dokonce ani z alternativy – nepoložil kandidátům na prezidenta dotazy týkající se těch nejzásadnějších témat, která ovlivní naše životy na příští desetiletí? A nejen desetiletí, ovlivní i další generace.
Proč se nikdo nezeptal na možnost odstoupení od ničivé a totalitní Agendy 2030, jejímž cílem je zavedení neofeudálního systému? Proč se nikdo neptá na WHO a její pandemickou smlouvu, která zajistí zdravotní tyranii po celém světě?
Pokud bych byla novinář, ptala bych se právě na to. I když dobře vím, že u 8 kandidátů by to nemělo cenu, neboť jsou v žoldu této agendy. Ostatně, byla to Babišova vláda, kdo v roce 2018 implementoval Agendu 2030 do našich zákonů.
U ostatních loutek o jejich oddanosti systému nelze pochybovat, vždyť jen stačí vidět, kdo za nimi stojí.
Ale pryč od voleb, podobná rozhodnutí jsou beztak v kompetenci vlády a ne prezidenta. To ovšem jen ukazuje, jak málo důležité tyto volby jsou.
Nezapomínejte proto pod nánosem jiných témat na ta, která jsou mnohem důležitější, avšak jsou zcela upozaděna. A především nezapomínejte probouzet spáče a informovat je o tom, co se na nás chystá.
Naše domácí politika je nepodstatná. Jsme jen nesoběstačná kolonie, které vždy vládly jen loutky, neboť lid jednoduše loutky miluje. Tyto loutky budou vždy jen poslouchat příkazy svých páníčků.
Mnozí z vás si myslí, že se globalistům nepodaří jejich agendu zavést. To je ovšem omyl.
Vždyť oni ji již od roku 2015 velmi úspěšně zavádí, aniž by jim v tom někdo bránil!! Většině spáčů je to jedno, protože nic neví a oddaně dál volí loutky, díky nimž jde vše jak po másle.
Jen jednou se podařilo jim do jejich plánů „hodit vidle“. To se stalo loni poté, kdy se po celém světě roznesla informace o plánovaném přijetí pandemické smlouvy. Odpor celosvětové veřejnosti byl natolik silný, že se nakonec schválení odložilo.
Tvrdili, že je odloženo až do roku 2024, ale nyní se zdá, že vše bude schváleno ještě letos, zřejmě během summitu WHO, který se má konat již za pár měsíců.
Tentokrát není slyšet žádný odpor. Kdo jim v tom nyní zabrání?? Nikdo.
Asi tak jako nikdo nezabránil schválení Agendy 2030, její implementaci do zákonů jednotlivých zemí a postupné realizaci. Třeba cestou šíleného zeleného údělu.
Není čas věnovat se banalitám. Hlavním tématem musí být Agenda 2030, převzetí moci WHO, zavádění digitální měny napojené na ID a sociální kredity. To vše nesmírně ovlivní životy všech lidí na planetě.
Dejte si vše uvedené dohromady a pak si uvědomíte, co se na nás žene. Vrcholem všeho bude svět, kde nikdo nic nevlastní, vše se sdílí a každý jedinec je 24 hodin denně pod přísným dohledem.
Chcete skutečně takový svět?
Je za pár vteřin dvanáct. Na konci tohoto roku již zřejmě bude po dvanácté…
Pokud umíte dobře anglicky, můžete si poslechnout velmi zajímavý rozhovor, který se týká nejen pandemické smlouvy, ale i dalších pravděpodobných plánů globalistů. Pak možná pochopíte, proč se tak lehce daří všechny plány realizovat:
Zdroj:Necenzurovaná pravda – Slovanka:https://necenzurovanapravda.cz/2023/01/je-treba-se-prestat-zabyvat-nepodstatnym-a-soustredit-se-na-zasadni-problemy-je-za-par-vterin-dvanact/?fbclid=IwAR1ktxZAJxNZrzkwyiC77_kXt19pMr74a9cB-ac3mDgQCNdyrkPZ8F98uAg
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
