Archív značky pro: energetická krize
Šichtařová: Vaše ztráty bohužel nekončí
Celý čánek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Blog-převzato z blogu Markéta Šichtařová
Valí se na nás čísla o inflaci, o HDP, o zadlužení… Jenomže tahle čísla jsou pro mnoho lidí obtížně uchopitelná a těžko jim přisuzují správné měřítko. A tak je pro ně vstřebatelnější představit si trendy v ekonomice. Co se zlepšuje, co se zhoršuje. A jednoznačně nejviditelnějším trendem, který dnes vnímáme, je inflace. Podle posledního známého údaje v listopadu meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 16,2 %. Jenomže statistici nezapočetli do indexu cenový strop a vládní dotaci na elektřinu. Bez této umělé účetní operace by inflace už byla lehounce pod 20 %. Jinými slovy, inflační tlaky stále ještě sílí. A to, že inflace se oficiálně jeví jako nižší než 20 %, je dáno jen administrativním rozhodnutím, ale nic to neříká o skutečných tlacích a skutečných nerovnováhách v ekonomice.
Enormní inflace má tři hlavní příčiny: Zaprvé tisk peněz v uplynulých letech skrze centrální banky, zadruhé uvolňování peněz do oběhu skrze vlády a jejich zadlužování a zatřetí zvyšování nákladů podniků a nedostatková energie skrze „zelenou“ politiku. Přitom jediný zdroj inflace, se kterým státní orgány něco dělají, je ten první, totiž monetární politika centrální banky. Česká národní banka celkem razantně zvýšila úrokové sazby, což bylo správné rozhodnutí, jenomže tím „vyřeší“ jen svůj díl. Vláda nejeví ochotu snižovat schodky státního rozpočtu žádnou, a tím dál hrne další proinflační peníze do oběhu. A zelená politika stále přituhuje. Jinými slovy, byť inflace zásluhou centrální banky trochu klesne, nadále zůstane velmi vysoká.
Druhým výrazným jevem roku 2022 je energetická krize. I v tomto případě je hlavním viníkem „zelená“ politika. Další často citované faktory, jako třeba válka na Ukrajině, jsou v realitě jen poslední kapky pro již dávno přeplněný pohár. Už když loni bankrotovala Bohemia Energy, jednalo se o začátek energetické krize, a tehdy ještě nikdo o válce na Ukrajině neslyšel. Jakékoliv stropování cen energií je zcela bezzubé. Jen zamaskuje skutečnou cenu pro koncové odběratele. Rozdíl mezi reálnou a zastropovanou cenou však doplatí vláda (a tím dál uvolní do oběhu inflační peníze). Tlaky na růst velkoobchodních cen se tedy nijak nemění, protože vycházejí z faktu, že poptávka po energiích převyšuje jejich nabídku (jelikož Evropa si energie sama „vypnula“ ze „zelených“ pohnutek). I v tomto případě tedy závěr zní: Energetická krize bude pokračovat.
Jediné, co by energetickou krizi mohlo sice ne zrušit, ale zmírnit (pokud tedy nepočítáme vrcholně nepravděpodobné odstoupení od Green Dealu), je nástup ekonomické recese. V recesi se výrobním podnikům daří hůř, proto také jako vedlejší efekt mají nižší poptávku po energiích. A recese do Evropy přichází. Tento jev tedy energetickou krizi nejspíš částečně zmírní. Ale podobně jako u inflace, ani tady nelze počítat s jejím koncem.
Třetí nejvýznamnější trend současnosti jsme tímto už nakousli. Je to nadcházející recese. Klidně ji můžeme nazvat recese pandemická. Svou vnitřní logikou totiž patří do roku 2020. Tehdy ovšem mohutný tisk peněz a zadlužování vlád do značné míry ekonomické problémy odložily na později – na rok 2023. Recese navíc souvisí i s tím, že až do roku 2021 lidstvo roztáčelo spirálu tisku peněz, následně tento tisk peněz narazil na zeď a provalila se inflace, načež centrální banky světa začaly inflační peníze z oběhu zase stahovat a tím roztáčet spirálu na druhou stranu – tedy v podstatě ekonomiky hnát do recese.
A právě odtud plyne čtvrtý nejvýznamnější trend roku 2022: Totiž předešlých 14 let tisk peněz uměle nafukoval ceny cenných papírů. Od roku 2022 nastal zpětný chod: Peníze jsou stahovány z oběhu, což vede k vyfukování cenové bubliny u cenných papírů (ale částečně také třeba u realit). A vzhledem k tomu, co jsme si už řekli – totiž že inflace, energetická krize i recese budou trvalejšího charakteru – explicitně z toho vyplývá, že také pokles cen cenných papírů rokem 2022 nekončí. Tedy ani ztráty vašich podílových a penzijních fondů nekončí.
Markéta Šichtařová
Americké ministerstvo zahraničí má kvůli dramatickému pádu slovenské vlády pohotovost, v ohrožení je existence amerických základen i podpora dodávkám zbraní přes Slovensko na Ukrajinu! Předčasné volby na Slovensku podle amerických novinářů ovládne protiválečná koalice slovenské levice orientovaná ekonomicky na Berlín a energeticky na Rusko! Matovič vytrhl úředníkovi z ruky již podepsanou demisi, dostal prý echo, že vláda padne tak jako tak, takže bude lepší zůstat v pozici ministra v demisi s platem ministra! Předčasné volby by mohly být na jaře příštího roku!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
15.12.2022
Naše redakce byla našim zdrojem z Washingtonu upozorněna na vysokou diplomatickou aktivitu a pohotovost amerického ministerstva zahraničí s ambasádou na Slovensku. Aktivita má souvislost s dramatickým pádem slovenské vlády Eduarda Hegera, která ve čtvrtek v podvečer neustála [1] hlasování o důvěře ve slovenské Národní radě a pro pád vlády hlasovali dokonce i 4 poslanci vládní koalice.
Pro nedůvěru zvedlo ruce celkem 78 ze 102 poslanců ve 150-členném jednokomorovém slovenském parlamentu.
Loutková a silně pro-americká vláda Eduarda Hegera neustála hlasování kvůli vnitřním rozporům v koalici, na jejichž čele byla otázka setrvání Igora Matoviče jako předsedy hnutí OLANO v čele ministerstva financí, který ale ovládal chod Hegerovy vlády v zákulisí a jeho vliv na politiku vedl postupně k destrukci celé vládní koalice. Samotný pád vlády vygradoval hlavně v důsledku neochoty vlády zaměřovat se na domácí otázky vysokých cen energií, paliv a především vysoké inflace v oblasti cen potravin a rovněž nájmů a spojených základních životních potřeb obyvatelstva.
Naprosté odtržení od Slováků a od reality potvrdil i v projevu před hlasováním o důvěře samotný premiér Eduard Heger, který i v takové dramatické situaci si neodpustil výrok, že jeho vláda je pro-ukrajinská (na prvním místě) a pro-evropská (až na druhém místě.) Stejně mluví i česko-ukrajinský premiér Petro Fialenko. Přesně toto dokreslilo odtržení Hegerovy vlády od skutečných problémů obyčejných Slováků, kteří podle průzkumu GlobSec [2] mají největší odpor proti ukrajinským uprchlíkům a obecně proti válce a podpoře vyzbrojování Ukrajiny ze zemí skupiny V4.
Hegerova vláda svými kroky, kdy odevzdávala Ukrajině zbraně, houfnice, stíhačky a na jaře dokonce jediný páteřní PVO komplex S-300 (krátce poté zničený u Izjumu), oslabovala obranu vlastní země vlastními silami a vkládala obranu do rukou cizích zemí, spojenců v NATO. Vzhledem k tomu, že podpora vládě podle průzkumů padla na absolutní dno a nadále se propadala skrze dno, někteří koaliční poslanci pochopili, že je potřeba koaliční projekt opustit a nejlépe potopit, přičemž cílem jsou podle všeho právě předčasné volby, což bude vyžadovat kvalifikovanou většinu 90 hlasů poslanců v Národní radě.
Američané se obávají nástupu levice na Slovensku a přimknutí Bratislavy znovu k Berlínu a energeticky k Rusku
Největší zděšení zavládlo ve Washingtonu, protože pád pro-americké Hegerovy vlády na Slovensku je pouze první jobovkou z celé řady dalších, které jsou na cestě k Američanům. Podle amerických novinářů, kteří již situaci na Slovensku komentovali pro Bloomberg, se dá očekávat, že volby příští rok na jaře ovládne slovenská levice na čele se stranou SMER Roberta Fica v tandemu se stranou Hlas Petera Pellegriniho, což je bývalá odtržená platforma SMERu. Obě dvě strany jsou podle amerických pozorovatelů zastánci ekonomického svazku s Berlínem a energetického souručenství s Ruskem kvůli levným energiím, které udržovaly na Slovensku zaměstnanost a sociální smír.
Robert Fico (uprostřed). předseda SMERu
Spolu s drahými energiemi sílí nejen zavírání podniků na Slovensku, ale i jejich odchod do zemí s levnějšími energiemi, což zvyšuje nezaměstnanost. Slovenský průmysl je přitom do značné míry montovnou pro potřeby německého průmyslu a strojírenství, takže orientace slovenské levice na Berlín a energeticky na Moskvu ohrozí americké zájmy na vedení operací na Ukrajině s použitím zázemí amerických základen na Slovensku.
Obavy Američanů spočívají především v tom, že Robert Fico spojí předvolební kampaň s referendem o těchto základnách, což by samo o sobě bylo politickým gestem, nicméně velmi zásadním a vyslalo by to signál, že Slovensko se nadále nechce v Evropě podílet na budování projektu Trojmoří pod americkou kuratelou, ale naopak chce pokračovat v modelu německé Evropy.
To je v podstatě nejvýstižnější označení pragmatické politické ekonomie bývalé kancléřky Angely Merkel, která tento pragmatismus označovala jako “Realpolitik” a s tímto modelem budovala plynovody z Ruska a chtěla z Německa vytvořit vůdčí zemi společně s Francií v rámci Aachenské smlouvy. Američané tuto hrozbu odhalili a spustili v Německu destrukční procesy zevnitř. Ty vyvrcholily nedávno vyhozením do povětří obou plynovodů Nord Stream.
Američané vsadili na záchranu petrodolaru všechno, protože Saúdská Arábie zahájila námluvy s Čínou a Američané se pokouší zachránit petrodolar tím, že odříznou celou Evropskou unii od ruského plynu a ropy a donutí tak Evropu nakupovat za americký dolar ropu a plyn od Američanů a amerických vazalů, kteří nadále podporují existenci petrodolaru.
Američané mají plán na záchranu petrodolaru formou přikování Evropské unie k nákupům předražených energií a paliv od amerických petrodolarových vazalů
Saúdská Arábie se tedy může přimknout k Číně a opustit petrodolar, ale pokud se Američanům podaří připoutat Evropskou unii k nákupům drahého plynu a ropy za petrodolar od USA a od amerických petrodolarových vazalů, potom petrodolar přežije a nezhroutí se, i když Američané ztratí Saúdskou Arábii. Je to vysoká hra, Američanům jde o přežití.
Americký petrodolar drží na uzdě rating USA, díky kterému může americká vláda tisknout dluhopisy a půjčovat si biliony dolarů každý rok na financování své armády. Jakmile padne petrodolar, padne rating USA, obrovsky se zvedne úroková služba a náklady na obsluhu státního dluhu a roztočí se inflační spirála, kterou tato planeta ještě nikdy nezažila. Američané proto jdou přes mrtvoly a odstraní každého, kdo by se pokusil jim jejich plán o ovládnutí EU a Evropy s cílem záchrany petrodolaru ohrozit.
Donucení Evropy k odstřihnutí se od ruských paliv má za úkol zachránit petrodolar, který drží nad vodou americké státní deficity a každoroční náklady na zbrojení
Washington nemá jinou šanci jak zachránit petrodolar, než vytvořit v Evropě energetickou krizi, donutit Evropany, aby pod záminkou ruské agrese na Ukrajině přestali nakupovat laciné energetické zdroje od Ruska a dobrovolně se přikovali k americkým drahým energiím přikurtovaným k petrodolaru. Celá Evropa tak bude muset nakupovat dolary jako zběsilá, aby mohla od petrodolarových vazalských zemí USA nakoupit energie. Takhle jednoduché to je!
A Slovensko je druhé kolečko, které se už v tomto plánu Američanům v Evropě zadřelo. První bylo Maďarsko, které se odmítlo odstřihnout od ruských energií. Slovensko je ale pro Američany citlivější záležitost. Američané v Maďarsku nemají žádné své trvalé základny, ale na Slovensku mají dvě základny na kótách Sliač a Malacky – Kuchyňa.
Americké základny na Slovensku a plán Trojmoří jsou rázem v ohrožení
Nová politická reprezentace po předčasných volbách by mohla strhnout vlnu odporu mezi evropskými zeměmi proti kolektivní energetické sebevraždě a plán na přikurtování Evropy k americkým energiím prodávaným Evropě za petrodolar by se mohl začít hroutit. Až dosud se dařilo lidi přesvědčovat, že drahé energie jsou daní za svobodu proti zlému Putinovi.
Ale tahle argumentace dlouho nevydrží a ve chvíli, kdy firmy a továrny začnou zavírat své brány v Evropě a začnou se přesunovat do Číny a Indie, tak v tom okamžiku dojde k obrovskému přesunu voličských preferencí směrem k progresivní levici. A Američané tuší, že s tím se bude pojit populismus, referenda o amerických základnách, protesty s transparenty Ami Go Home a politické nepřátelství opřené o lidovou nespokojenost s extrémní drahotou importovanou do slovenských, českých a evropských domácností z USA a z amerických korporací a hlavně z drahého energetického petrodolaru.
Situace v Bratislavě ve čtvrtek byla dramatická tak, jak jen mohla být. Původní plán byl takový, že Igor Matovič rezignuje na funkci ministra financí a koaliční partneři díky tomu podrží vládu při hlasování o nedůvěře v Národní radě. Taková byla dohoda. Jenže, jak jsme byli od našeho zdroje v podvečer informováni, Igor Matovič prý těsně po podpisu své demise u prezidentky Čaputové v jejím paláci dostal na mobil echo, že všechno je jinak, že vláda padne tak jako tak, že demise Matoviče vládu nezachrání. A to by znamenalo, že vláda by padla, ale Igor Matovič by již nebyl ministrem financí s ministerským platem, zatímco ostatní ministři vlády v demisi by dál pobírali své platy, po celou dobu vlády v demisi
Pád slovenské vlády zarámoval do absurdního obrazu ministr financí, který zaměstnanci kanceláře prezidentky vytrhl z rukou již svoji podepsanou rezignaci
A slovenská ústava nijak neomezuje dobu vládnutí v demisi. Došlo tak k neuvěřitelné věci, která je moc i na slovenské poměry. Ministr financí Igor Matovič totiž přijel předat svou demisi do Kanceláře prezidentky Slovenské republiky. Nakonec si to však rozmyslel [3]. Informoval o tom mluvčí prezidenta Martin Strižinec. Předseda SaS a poslanec Richard Sulík ve čtvrtek před hlasováním o nedůvěře vládě řekl, že SaS je připravena se s ním sejít, ale Matovičův krok označil za nehorázný.
Matovič přišel ve čtvrtek večer předat svou rezignaci. “Rezignaci podepsal před zaměstnanci prezidentské kanceláře, ale na poslední chvíli si to rozmyslel a podepsaný dokument vytrhl z rukou Metoda Špačka, vedoucího KP SR. Rezignace tedy nebyla doručena KP SR,” uvedl Strižinec. Podle neověřených informací tomu prý předcházela esemeska či dokonce telefonický hovor, případně zpráva na chatu na mobilu, která Matovičovi cinkla na mobilu, zřejmě s informací, že vláda padne, že je to jisté. Jiné vysvětlení pro Matovičův náhlý zkrat vlastně ani neexistuje. Matovič musel podle našeho zdroje dostat echo, že se už nevyplatí demisi podávat, protože vláda zaručeně padne.
To právě potvrdil [4] i pracovník prezidentské kanceláře pro média, který potvrzuje informaci našeho zdroje, že Igor Matovič měl po celou dobu aktu podepisování demise v ruce telefon. Podle posledních informací není mezi poslanci podpora pro úřednickou vládu, ani pro pokračování vlády v demisi, takže se zdá, že se začnou rozhovory a napnou se síly k nalezení 90 hlasů poslanců pro rozpuštění Národní rady a vyvolání předčasných voleb. Jenže se dá očekávat, že americké ministerstvo zahraničí napne všechny zdroje, aby udrželo vládu Eduarda Hegera v demisi co nejdéle. Situaci budeme nadále sledovat.
-VK-
Šéfredaktor AE News
První země plánuje zákaz jízdy pro elektromobily
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Švýcarsko se velmi obává výpadku v zimě a v případě nedostatku připravuje radikální úsporná opatření. Mezi ně patří i zákazy jízdy pro elektromobily. Omezení by mohla být i v Německu – nejprve při nakládce.
Švýcarsko se velmi obává výpadku elektřiny v zimě a připravuje radikální úsporná opatření pro případ jejího nedostatku.
Patří mezi ně zákaz jízdy elektromobilů. V Německu by také mohlo dojít k omezením – především v oblasti nabíjení.
Díky vodní energii má Švýcarsko jednu z nejekologičtějších dodávek elektřiny v Evropě. Nyní se však Alpská republika obává výpadku proudu.
„V zimě země dováží velké množství elektřiny. V roce 2021 to bylo 5,7 miliardy kilowatthodin, které pocházely především z Francie a Německa,“ uvádí technologický portál „Golem“.
To znamená: bez francouzských jaderných elektráren nebo občasného přebytku německé větrné energie by ve Švýcarsku pravděpodobně zhasla světla.
Švýcarsko plánuje zákaz řízení pro elektromobily
Ale protože Francie a Německo jsou tuto zimu také extrémně nejisté kantonisty – Francie kvůli mnoha poruchám v jaderných elektrárnách, Německo kvůli nepředvídatelným náhodným tokům z větrné a solární energie, spojeným se slabým solárním výnosem v zimě a akutním nedostatkem plynu – Švýcarsko nyní kalkuluje s vysokým rizikem blackoutu.
Návrh Švýcarské konfederace z 23. listopadu s názvem „Nařízení o omezeních a zákazech používání elektrické energie“ počítá s drastickými opatřeními, která by mohla být přijata v rámci čtyř úrovní eskalace v případě nedostatku energie. Existují například specifikace, podle kterých smí pračka běžet maximálně na 40 stupňů Celsia. Chladničky nesmí být chlazeny pod 6 stupňů. Vše, co slouží pouze pro pohodlí – jako jsou sauny a parní lázně – lze ve vlastním domě využívat jen omezeně.
100 km/h na dálnici
Kromě obsáhlých pravidel pro provoz elektrických zařízení v komerčním i soukromém sektoru obsahuje seznam zakázaných také pikantní omezení automobilové dopravy. Jednak se má snížit rychlost na švýcarských dálnicích ze 120 km/h na 100 km/h. Řidiči elektromobilů to ale budou mít opravdu těžké: v případě výpadku proudu by dostali zákaz řízení . Předloha uvádí: „ Soukromé používání elektromobilů je povoleno pouze pro nezbytně nutné cesty (např. výkon povolání, nákupy, návštěva lékaře, účast na náboženských akcích, účast na soudních jednáních). „
Je lepší ponechat benzín a naftu?
Podle různých zpráv v médiích by se to ve Švýcarsku dotklo asi 110 000 řidičů – a samozřejmě by to bylo naprosto fatální pro náběh e-mobility, který se ve Švýcarsku také politicky prosazuje: Kdo by si pořád kupoval elektromobil, když mohl to čekat kdykoliv, hlavně v zimě musí, že to nesmí řídit? Plán zajišťuje, že k zákazům řízení by mělo dojít až od třetí ze čtyř „stupňů eskalace“. Přesto se asi musí Švýcarům poradit, aby si koupili elektromobil, pokud vůbec, tak jen jako druhé auto.
Potřeba elektřiny u e-mobility pouze 0,4 procenta
Švýcarské sdružení dovozců automobilů „Auto Schweiz“ v rozhovoru pro bulvární deník Blick potvrdilo, že bude bojovat proti jakémukoli zákazu elektrické jízdy v prosincovém hlasování o plánovaných ustanoveních. Podle výkonného ředitele Auto Schweiz Andrease Burgenera představovaly požadavky na elektřinu elektrických aut ve Švýcarsku v roce 2021 pouze 0,4 procenta z celkové potřeby.
Německo může čelit omezením zpoplatnění
FOCUS Online se zeptalo německého ministerstva dopravy a hospodářství, zda by zákazy řízení pro e-auta mohly přijít i v této zemi. Na odpověď ministerstev se stále čeká.
Už dávno je jasné, že i v Německu může v budoucnu dojít k výrazným omezením pro e-auta – například při nabíjení. Protože pokud k rozšíření zátěže dojde rychleji než k rozšíření sítě, pak „musí být nabíjení provedeno způsobem šetrným k síti“. Jinými slovy: Nabíjení nemusí nutně probíhat, když to řidič potřebuje, ale když je k dispozici právě dostatek elektřiny ( více o tom čtěte zde ).
Auta na baterie se obvykle nabíjejí doma v garáži. Ze speciálních nástěnných boxů s nabíjecím výkonem 3,4, 7,4, 11 nebo maximálně 22 kilowattů odebírají podstatně více elektřiny než domácí spotřebič. Limitujícím faktorem je nejen domácí síť, ale také integrovaná nabíječka auta; často nelze dostupnou nabíjecí kapacitu boxu vůbec využít.
VDE Tepelná čerpadla , e-auta a další spotřebitelé odebírají v německých domácnostech stále více elektřiny
Elektromobily v síti – to jsou problémy
FOCUS Online se zeptal odborníků z Asociace elektrických, elektronických a informačních technologií e. V. (VDE) dotazován. Ve skutečnosti čelí Německo velkým výzvám, pokud má e-mobilita nastartovat hladce:
- Potřeba elektřiny průměrné čtyřčlenné domácnosti je podle VDE v současné době maximálně 4 kW, k čemuž lze přistupovat současně. Do budoucna ale odborníci očekávají dodatečný požadavek 10 až 14 kW – od solárních systémů, tepelných čerpadel, akumulátorů a také od nástěnných boxů pro elektromobily.
- To zpočátku není problém, protože síť nízkého napětí má ještě rezervy.
- Záleží také na tom, kdy je síť konfrontována s mnoha novými spotřebiteli elektřiny: „ Zda a kdy je síť přetížena, závisí také na faktoru simultánnosti, tedy zda se všechna vozidla nabíjejí současně nebo spíše sekvenčně. V závislosti na počasí budou mít ventilátorová topidla velmi vysoký stupeň simultánnosti. U e-mobility je to méně výrazné. Kromě toho existuje požadavek na ohlašování pro nabíjecí zařízení nebo pro vyšší výkony musí být získán souhlas od odpovědného provozovatele distribuční sítě. To znamená, že e-mobilita je pro provozovatele distribuční sítě mnohem transparentnější než přímé vytápění, jako jsou ventilátorové ohřívače ,“ uvedli experti z fóra Network Technology/Network Operation Forum ve VDE pro FOCUS Online.
„Dočasné vypnutí nástěnných boxů“
VDE vysvětluje, co je předpokladem pro „nabíjení šetrné k síti“: dočasné přesunutí zátěže pomocí inteligentních měřicích systémů (iMSys). Elektromobilový nástěnný box v garáži doma komunikuje s operátorem sítě, aby měl přehled o aktuální situaci nabíjení a mohl v případě nouze zasáhnout. “ Alternativou by bylo přidělování síťových přípojek pro nástěnné boxy podle principu kdo dřív přijde, ten dřív mele, nebo v situacích přetížení dočasně vypnout jednotlivá vlákna sítě, “ míní síťoví experti.
I když neexistují žádné konkrétní plány jako ve Švýcarsku, majitelé e-aut v Německu se musí připravit na to, že nebudou moci své vozidlo používat jako benzínový nebo naftový motor, až bude energie opět vzácná. Pro řidiče spalovacích motorů to samozřejmě není příliš velká útěcha: nový nárůst cen pohonných hmot lze očekávat již brzy .
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
