Archív značky pro: Cenzura

Doktor Čížek o selhání vědy i politiky za covidu: Největší obětí jsou děti, nemohly se bránit

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

21.5.2023, Marek Stoniš

MUDr. Vladimír Čížek (59) je cévní lékař, specialista na lékařskou etiku, který se v posledních letech intenzivně věnuje covidu a případným negativním dopadům očkování proti němu. „Daty o podezřeních na nežádoucí účinky vakcín bych vám byl schopen zaplnit celé číslo vašeho časopisu,“ říká v rozhovoru pro Reflex.

Dá se dnes, s odstupem tří let, říci, jaký vliv na šíření nebo nešíření covidu měly lockdowny, tedy zavřené obchody, restaurace, úřady, částečně i firmy?

Lockdowny ve svém důsledku nadělaly více škody než užitku. Kdo sledoval od začátku vědecká data, k lockdownům se neuchýlil – tím myslím konkrétně švédského hlavního epidemiologa Anderse Tegnella. Ano, samozřejmě: totální uzavření společnosti mohlo zamezit šíření viru (jako tomu bylo v Číně nebo v Austrálii), ale po uvolnění byla lavina šíření mnohem silnější. Politici se budou zřejmě vymlouvat, že neměli dostatek informací, a že vše dělali v dobré víře. A že vyjádření odpůrců přísných restrikcí jsou typu „po bitvě je každý generálem“. Nikoli. Politici měli informace.

Můžete toto své tvrzení o škodlivosti lockdownů doložit?

Důkazy proti lockdownům jsem například i já osobně prezentoval petičnímu výboru parlamentu v rámci petice Otevřený dopis lékařů 30. března 2021. V renomovaném časopise British Medical Journal vyšla už v listopadu 2020 analýza s názvem „Škody způsobené intervencemi proti Covidu-19 nesmí být ignorovány“. Podle autora šlo o politická rozhodnutí, která nebrala v úvahu negativní dopady. Četné výzkumy již v roce 2021 prokázaly, že drakonické restrikce nemají žádné výhody proti mírným restrikcím. Podrobná analýza tvrdí, že lockdowny mohou být pro veřejné zdraví pěti až desetinásobně horší, než samotný ćovid-19. Jedna z prací to říká zcela na rovinu: „Uzavírky ve většině západních zemí uvrhly svět do nejtěžší recese od druhé světové války a do nejrychleji se rozvíjející recese, jaká kdy byla ve vyspělých tržních ekonomikách zaznamenána. Způsobily také erozi základních práv ve velké části světa, protože jak demokratické, tak autokratické režimy zneužily svých mimořádných pravomocí a ignorovaly ústavní limity.“


Studie respirátorů N95 podkopává tvrzení federálů o účincích proti COVID

 

Někdejší premiér Andrej Babiš, který řídil pandemická opatření, loni přiznal, že zavření škol byla chyba. Jak velká podle vás?

Dlouhodobé uzavření škol je samostatnou zvláštní kapitolou. Šlo podle mého názoru o naprosté selhání vědy a logického myšlení. Stačilo sledovat data zdravým selským rozumem: děti byly covidem ohroženy minimálně. To se vědělo poměrně brzy. Zdá se, že nejlépe reagovala švédská ministryně školství a její experti. Čeští „experti“ reagovali velmi špatně. Proč tomu tak bylo – to by se mělo vyšetřit, protože jinak nám hrozí opakování stejných chyb při následující epidemii. Kompletní následky zavření škol na duševním i tělesném zdraví se ukážou v budoucnu, ale už nyní se zdá, že budou mnohem horší, než si vůbec dokážeme představit.

 

První fázi lockdownů následně vystřídala víra, že covid vymýtí očkování. Dodnes se ovšem diskutuje o tom, zda měly vakcíny účinek, který stát původně sliboval, a očkováním podmiňoval dokonce naplňování části občanských svobod, například cestování, návštěvy kulturních akcí, restaurací, práce atd. Víme to?

Víme poměrně jistě od začátku, že vakcíny nechránily proti nákaze. I já jsem okamžitě reagoval hned v den, kdy ministr Blatný v televizi vyslovil památnou větu: „Když jste naočkovaní, nedostanete chorobu, a tudíž nemůžete nakazit nikoho jiného.“ Psal jsem vládě, poslancům, redaktorům, vše marně. Slova pana ministra byla sice korigována, ale rozjela se kampaň za očkování, rozjel se psychický nátlak a byl podán návrh na povinné očkování některých skupin obyvatel. Byly zavedeny kovidpasy, do té doby označované za výplod dezinformátorů. Když si uvědomíme, že očkování nechrání proti přenosu infekce, jsou veškeré takové pasy naprosto nesmyslné. Tato celosvětová pitomost (nebo záměr?) byla umocněna ještě tím, že očkovaní se v řadě zemí po jistou dobu nemuseli testovat, a tím více mohli virus šířit. Tohle politici věděli! A kdo nevěděl, mohl si to zjistit. V článku Dvojnásobná epidemie jsem o tom již na přelomu let 2020/21 napsal: „Pokud si to srovnáte v hlavě, nevyhnutelně dojdete k absurdnímu závěru: Majitel očkovacího pasu bude mít vstup volný kamkoli, a přitom může být infekční. Neočkovaný po prodělaném Covidu nemusí mít volný vstup nikam, i když nikoho nenakazí. To jsou paradoxy!“ V současné době pořád ještě existují země, které vyžadují pro vstup očkování. Existuje jedna indicie, z níž se dá usoudit, že od začátku nešlo o neznalost, ale o záměr. Indonéský ministr na summitu G20 na Bali prohlásil: „Pokud jste byli řádně očkováni nebo testováni, můžete se pohybovat“. Řekl to v listopadu 2022 – tedy v době, kdy i zástupci firmy Pfizer přiznali, že vakcína nebyla nikdy proti přenosu infekce ani testována.

 

Existují věrohodné studie o negativních vedlejších účincích vakcín? Souvisí s očkováním například zvýšený počet kardiovaskulárních chorob u mladých lidí?

První otázku bych ještě rozdělil na dvě: potvrzené nežádoucí účinky anebo pouhá podezření na ně. Existuje spousta kasuistik, tedy jednotlivých potvrzených případů či malých skupin případů. Takových vědeckých prací je více než tisíc. Ale pak existují statisíce podezření a nevysvětlitelné výchylky ve statistikách. Alarmující je například nárůst úmrtí u sportovců, což jsou mladí zdraví lidé. V letech 1996-2004 zemřelo náhlou smrtí 1101 sportovců, tedy kolem 29 za rok. A od února 2021 do listopadu 2022 jich bylo 1598. Za rok a půl je to více, než předtím za devět let! Musíme se ptát a pátrat, proč k tomu došlo. V dubnu vyšla metaanalýza, zahrnující několik světových databází pro hlášení možných nežádoucích účinků. Závěr autorů je: statisticky významný vyšší počet hospitalizací, nárůst výskytu tromboembolických stavů, menstruačních abnormalit, myokarditid a mozkových příhod po zavedení vakcín proti covid-19 ve srovnání s předchozími pěti lety.

Je možné, aby o nežádoucích účincích očkování nevěděly farmaceutické firmy, které vyvinuly očkovací látku proti covidu?

Firmy Pfizer a Moderna o nežádoucích účincích vakcín dobře věděly už na základě svých registračních studií. Tato fakta postupně vycházejí najevo, i když firmy se jejich zveřejňování brání zuby nehty. Jak píší jiní autoři, sponzoři studií bagatelizovali či záměrně vynechávali data o závažných poškozeních vakcínami proti covidu v lékařských časopisech. Já bych zmínil jako příklad myokarditidy u mladých mužů. Na nich lze ukázat absurditu nátlaku na plošné očkování u vysokoškolských studentů. V časopise pro lékařskou etiku vyšla práce, podle níž k zabránění jedné hospitalizace je třeba naočkovat 31 000 až 42 000 lidí ve věku 18-29 let, ale kromě ušetření jediné hospitalizace dojde zároveň k 18,5 závažným nežádoucím příhodám, včetně 1,5-4,6 případům myokarditidy. Čili škody mnohonásobně převažují nad přínosy. Daty o podezřeních na nežádoucí účinky vakcín bych vám byl schopen zaplnit celé číslo vašeho časopisu. Koneckonců, i německý ministr zdravotnictví Lauterbach přiznal, že se dříve mýlil, a uvedl, že vakcíny mohou způsobit vážné poškození u jedné z deseti tisíc dávek. Doslova řekl: „To, co se těmto lidem stalo, je naprosto děsivé a jednotlivých případů je příliš mnoho. Je mi těch lidí upřímně velmi líto. Jsou to těžká postižení a některá z nich budou trvalá.“


„Největší zločin proti lidskosti“ v historii: 11 odhalení Naomi Wolfové z dokumentů vakcíny Pfizer

https://volnyblog.news/nejvetsi-zlocin-proti-lidskosti-v-historii-11-odhaleni-naomi-wolfove-z-dokumentu-vakciny-pfizer/


V nedávném rozhovoru pro Radio Universum jste uvedl, že co se týče prošetřování chyb z covidové éry, je Česká republika ve fázi mlčení. Proč se stát, respektive odpovědné státní instituce typu ÚZIS nebo ministerstva zdravotnictví, tak brání zveřejňování dat a jejich interpretace?

To je spíš otázka na úředníky odpovědných institucí. Skupina imunologů, matematiků a lékařů opakovaně žádala o takzvaná anonymizovaná řádková data. Žádali jsme Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, žádali jsme ÚZIS. Marně. Přitom by naši matematici vlastně udělali práci za ně, a zdarma. My nevíme, co by z dat vyplynulo – možná by se ukázalo, že vakcíny jsou naprosto bezpečné. Možná, že ne. V každém případě by kdokoli mohl naše závěry přezkoumat a podrobit kritice. Ale VZP i ÚZIS se vydání dat brání. I přesto, že Úřad na ochranu osobních údajů opakovaně řekl, že nám má VZP data vydat, nevydala je. Nyní svitla určitá naděje, když Ústavní soud prohlásil, že ÚZIS má data žadatelům vydávat. Soud použil dokonce argumentaci, že jednání úřadů hraničí se šikanózním přístupem, a že míra formalismu ze strany ÚZIS dosahuje „kafkovsky absurdní úrovně“. Nám by hodně pomohlo, kdyby novináři bombardovali ÚZIS dotazy, proč se tak zatvrzele brání? Ví snad něco, co by veřejnost neměla vědět?

Kdo je vlastně největší obětí covidových opatření státu? Děti, senioři, chronicky nemocní lidé, kterým byl zkomplikován přístup k lékařské péči?

Jednoznačně děti. Každý dospělý se mohl do jisté míry bránit. Leckdy za cenu dehonestace své osoby, rizika ztráty zaměstnání, ale každý měl možnost si nastavit svou hranici, přes kterou už nepůjde. Děti se bránit nemohly. Ty, které projevily svobodnou vůli, to měly asi ještě složitější než dospělí. O nesmyslném zavírání škol jsem již mluvil. Ale restriktivní způsob myšlení se na dětech vyřádil i dalšími způsoby. Vzpomeňme na opakovaná plošná testování, která neměla žádný přínos, a podle mého názoru byla jedním velkým tunelem na peníze. Vzpomeňme na plošně nařízené roušky, které byly v určitém období povinné i venku, dokonce při sportování. A opět: o nefunkčnosti roušek a jejich možných škodlivých následcích jsme měli informace už v roce 2021. Stále mám před očima titulek z médií Nonstop roušky a dvakrát víc testů i pro očkované na školách, žádá MeSES. To bylo podle mě skutečné týrání dětí. Již zmíněný ministr Lauterbach, známý zastánce restrikcí, uznal, že některá opatření byla doslova idiotská, a jako příklad uvedl dlouhá zavření škol a roušky venku. Vzpomínám na jeden odstrašující případ z Rakouska, kdy učitelka neuznala devítiletému žákovi lékařskou výjimku z nošení roušky, a vystrčila ho pod okno, ven na mráz. To je zrůdnost a zároveň memento, čeho jsou lidé schopni v rámci historicky známé výmluvy „já jsem jen plnil příkazy“. Celý soubor všech absurdních opatření vůči dětem si už teď vybírá svou daň: děti jsou více závislé na digitálních technologiích, trpí depresemi, sebepoškozováním, jsou více obézní, zvýšil se počet poruch chování, oslabila se jim imunita, jsou nemocnější. Úplný rozsah škod se projeví až za několik let. Dětští psychologové vám potvrdí, že u některých dětí může tato státní šikana zanechat trvalé následky.

Kromě zdravotních následků, pociťujete také rodinné, odborné nebo politické rozdělení společnosti, které způsobil covid? V roce 2020 se moci chopila koalice vědců, politiků, aktivistů a médií, kteří strašili veřejnost a jakýkoliv oponentní názor nebo stanovisko označovali a nálepkovali jako životu nebezpečné, případně dokonce řízené nepřátelskými mocnostmi.

„Jak chutná moc?“ zeptal bych se názvem známé knihy Ladislava Mňačka. Koalici, o níž se zmiňujete, chutnala opravdu hodně, a snažili se jí nabažit plnými doušky. Z jejich strany dodnes zaznívají výpady proti lidem, kteří stáli v opozici. Jestli jednou v budoucnu dojde na účtování, vsadím se, že odpovědní politici budou říkat „my jsme se řídili názorem odborníků“. A tito odborníci budou říkat „my nic, my jsme to jen doporučovali“. Ale celkově bych řekl, že lidé už nechtějí covid řešit, mají teď jiné problémy. Myslím, že by se měla provést jakási inventura – vědecká, etická i právní. Pojmenovat chyby. Pojmenovat nezákonnosti a tam, kde byl porušen zákon, jednat v souladu s právem. Pojmenovat neetické jednání. Vzpomínám, jak jeden lékař a poslanec prohlásil, že bude nezbytné z části lidí udělat občany druhé kategorie. V době, kdy se vědělo, že vakcína proti přenosu nechrání. Vzpomínám, jak jeden novinář napsal, že neočkovaní lidé neumírají dost rychle. Podobných příkladů by se našlo habaděj. Je třeba dát satisfakci těm, kteří byli označováni za dezinformátory, a přitom měli v řadě věcí celou dobu pravdu. Jinak je riziko, že se celá šaráda bude opakovat. Jen s jiným názvem – místo boje proti covidu přijde boj proti spalovacím motorům, boj proti masu, boj proti uhlíkové stopě každého jedince, boj proti hotovosti. Jako jeden z urgentních problémů vidím hlasování o nové pandemické smlouvě WHO, která dává této nikým nevolené organizaci nadvládu nad našimi životy i zdravím a nad zákony jednotlivých zemí. Je třeba bedlivě sledovat, jak o ní budou hlasovat zástupci jednotlivých členských zemí WHO, a v budoucnu zřejmě i v Evropské radě či europarlamentu. Pokud by smlouva prošla, pak pevně doufám, že se najdou čeští poslanci či senátoři, kteří nedopustí její ratifikaci.

Zanechal covid negativní dopad na důvěru veřejnosti v poznatky vědy? Že to, co se někdy zdálo být divokou konspirační teorií, je dnes přijímanou vědeckou pravdou, a naopak.

Věda utrpěla ohromné škody. V životě jsem neviděl tolik špatných vědeckých článků, tolik zfušovaných či zfalšovaných studií. Brutální psychologickou manipulaci. A neuvěřitelně masivní cenzuru opačných názorů, která byla, jak víme například z aféry Twitter files, řízena z nejvyšších míst. Mluvím opět i z vlastní zkušenosti. V roce 2021 jsem poprvé vystoupil ve videích, a hned první dvě byla zcenzurována a smazána. Přitom šlo o záznam petice pro parlament, a rozhovor o lékařské etice. Prý kvůli dezinformacím. Nikdo mi ovšem nikdy nevysvětlil, o jaké dezinformace se mělo jednat. Později jsme si spolu s kolegou vzali na paškál stránku ministerstva zdravotnictví o dezinformacích, a dokázali jsme, že většina takzvaných dezinformací se ukázala být pravdou, a že naopak největším dezinformátorem bylo samo ministerstvo, respektive externí firma, která pro ně tuto stránku vyrobila. To je jedna dalších z věcí, tak typických pro dnešní dobu. Premiér prohlásí, že lidé mají právo na korigované informace. Politici nám tvrdí do očí, že stát nikoho necenzuruje. A mají pravdu. Státní cenzura opravdu neexistuje, protože stát ji chytře deleguje na soukromé organizace, na obskurní neziskovky, na podivné existence a polovzdělané manipulátory, které štědře dotuje z našich daní pod záminkou „boje proti dezinformacím“. I George Orwell by se možná divil. Celá realita posledních tří let mi připadá jako obskurní sen. Jen má malou chybičku. Nějak se mi nedaří z něj probudit.

 

ZDROJ:https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/118966/doktor-cizek-o-selhani-vedy-i-politiky-za-covidu-nejvetsi-obeti-jsou-deti-nemohly-se-branit.html

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/

Michael Wallach: Velká covidová lež a data, která ji dokazují

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

28.3.2023

Údaje o úmrtnosti na všechny příčiny odhalují absurditu šílenství kolem Covidu

Zdroj

Přiznám se. Stále si myslím, že stojí za to upozornit na lež, která stojí za covid kultem.

Mike Yeadon, bývalý viceprezident a hlavní vědecký pracovník pro respirační choroby ve společnosti Pfizer, s tím zřejmě souhlasí. Právě napsal článek, v němž prosí vědeckou komunitu, aby se k němu připojila a odhalila lest, která je jádrem vyprávění o covidu: žádný virus neexistoval. Virus nikdy neexistoval. Všechno to byl podvod.

Není sám. Tom CowanAndy KaufmanAmandha Vollmer a mnoho dalších lékařůvědců a novinářů již tři roky jasně ukazují, že virologické „experimenty“, které ospravedlňovaly vyprávění o kovidu, byly hluboce podvodné: že žádný „virus SARS-CoV-2“ nebyl ve skutečnosti nikdy nalezen.

Setkali se s odporem mainstreamu, který je okřikl a řekl jim, aby drželi hubu a věřili vědě, a ne ji kritizovali a s odporem velké části „kritické komunity“, která se neustále vyhýbá tomu, aby označila Velkou lež ukrytou za Velkým resetem a tvrdí, že věda je prostě příliš těžká na pochopení, a že pokud o ní budou mluvit, ztratí své publikum.

A tak stále sedíme v tomto guláši lží, aniž by se našel nějaký naivka, který by nazval císaře nahým.

Pokud se však dokážeme jen na chvíli podívat na údaje o úmrtnosti ze všech příčin, ukáže se, že tvrzení, že v roce 2020 svět zachvátila nějaká nová smrtelná nemoc, je zcela absurdní. 

Údaje o úmrtnosti prostě neodpovídají nákaze.

Podívejte se na tento graf níže:

Může to být ještě jasnější?

Nahoře vidíme „nárůst úmrtnosti“ od roku 2020 ve Spojeném království. V dolní části vidíme nárůst počtu předepsaných midazolamu ve Spojeném království – midazolam je jedním z klíčových léků vnucovaných pacientům v nemocnicích jako předstupeň jejich ventilace, což je proces, který, jak se později ukázalo, vede k úmrtí 90 procent pacientů.

Připadá vám to jako nákaza? Nebo vám to připadá, že všechny ty lidi zabil nemocniční systém?

Graf pochází z Velké Británie, ale podobné grafy existují i v USA a dalších částech světa.

Níže je například „kovidový“ nárůst úmrtí, který lze vidět v údajích o úmrtnosti v USA v letech 2014 až 2020 – z mimořádné práce disidenta profesora Dennise Rancourta o úmrtnosti ze všech příčin. Všimněte si, že nárůst úmrtí v roce 2020 přichází bezprostředně PO červené čáře označující datum, kdy byly nařízeny výluky a změněny nemocniční protokoly.

Úmrtí usa covid-19 graf

Přístup k údajům o předepisování midazolamu v průběhu času je v USA obtížnější, ale zde a zde je několik z mnoha zpráv, které vyšly v daném období o tom, jak americké nemocnice ventilují lidi v takovém množství, že v zemi dochází paralytické léky.

Jak ukazují tyto a další grafy, zde je vidět, co se stalo v roce 2020, přičemž vše je naprosto nesporné a vůbec neodpovídá šíření nakažlivé smrtelné nemoci. 

Zde je graf od samotného Světového ekonomického fóra, který podle mě zkopírovali z Financial Times.

Všimněte si následujícího nezpochybnitelného faktu: celou zimu a začátkem jara byla úmrtnost naprosto normální, a to po celém světě, a pak se náhle zvýšila úmrtnost, a to ve všech lokalitách, kde se zvýšila, okamžitě po výlukách a s nimi spojené změně nemocničních protokolů, které nadiktovala WHO a další lékařské autority. 

Neexistovala žádná postupně stoupající křivka, která by naznačovala šíření nové nakažlivé nemoci.

Úmrtí na různých místech prostě najednou prudce vzrostla, jako by si viry SARS-COV-2 v utajení razily cestu mezi národy světa, pak se schovávaly v podzemí jako nějaká teroristická síť a čekaly, až se všechny jejich malé virové hlídky shodnou, že je čas zaútočit. Představa, že bychom celou zimu na celém světě pozorovali normální úmrtnost a pak došlo k náhlému a masivnímu koordinovanému nárůstu úmrtnosti v důsledku šíření nakažlivé nemoci, je absurdní.  Odpovídá to obrovskému záchvatu toxického znečištění ovzduší náhle vpuštěného do atmosféry, jadernému výbuchu, mimozemské invazi a/nebo organizovanému vraždění, ale neodpovídá to nakažlivému patogenu. Jak to, že tento patogen tak šikovně přeskakoval z člověka na člověka, aniž by někoho zabil, až obletěl celý svět, a pak najednou všechny ty lidi zabil najednou? Jak se zkoordinoval se svými dalšími příbuznými viry v jiných zemích, aby nikomu neublížil až do dohodnutého data?

Kdyby skutečně existovalo nakažlivé respirační onemocnění, které by se vznášelo vzduchem, počínaje podzimem 2019 v Číně, viděli bychom přinejmenším stálý nárůst počtu lidí, kteří umírají během chřipkové sezóny, ale nic takového jsme neviděli. Pokud jde o celosvětové údaje o úmrtnosti, rok 2020 byl ve skutečnosti mírnou sezónou, pokud jde o úmrtnost ze všech příčin, a to až do dne, kdy WHO vyhlásila pandemii a nemocnice změnily své protokoly, načež lidé začali ve velkém umírat.

Pak….úmrtnost náhle prudce klesla, opět po celém světě, a po necelých dvou měsících se vrátila k normální úmrtnosti – přestože nebyl nalezen žádný „lék“. Kdyby se světem šířila nakažlivá nemoc, která by zabíjela lidi nalevo i napravo, úmrtnost by stále stoupala, dokud by se nenašel lék nebo dokud by se postupně nedosáhlo „imunity“ vůči ní – ale žádný nový lék nebyl koncem května 2020 vyhlášen a zaveden po celém světě a žádný imaginární model imunity by nemohl vysvětlit, proč úmrtnost během necelých dvou týdnů klesla přímo k normálu, ve městě po městě, v zemi po zemi.

Ne, náhlé zastavení úmrtí během stejných dvou týdnů po celém světě neodpovídá postupnému získávání imunity, svědčí o tom, že něco zabíjení zastavilo.  Že by to bylo tím, že nemocnice přestaly lidem doslova cpát do krku své nebezpečné protokoly? Shodou okolností se stalo právě to (viz také zde). Ale to už předbíhám.

Všimněte si, že k nárůstu počtu úmrtí došlo pouze ve velmi lokalizovaných oblastech. Výrazný nárůst úmrtí jsme zaznamenali ve Francii, ale ne v Německu, v Nizozemsku, ale ne v Norsku. V Evropě, ale ne v Africe. Jak je možné, že se nakažlivá nemoc nešíří na podobných a dokonce sousedních místech?

Proč došlo k drastickému nárůstu úmrtí v New Yorku, ale v San Franciscu se sotva projevilo? Proč v Miláně, ale ne v Římě? Proč Paříž, ale ne Lucembursko? Takovéto lokální zvýšení úmrtnosti neodpovídá tomu, že by se nakažlivá nemoc šířila světovou populací. Celá myšlenka nakažlivé nemoci spočívá v tom, že se šíří z člověka na člověka. Je vrcholem absurdity tvrdit, že se nemoc rozšířila po Evropě, ale vynechala celá města, celé národy, a dokonce i velké části národů. „Letadla?“ (jak se RFK ml. v rozhovoru s Rancourtem zakoktal) nejsou odpovědí – za prvé, velká část mezievropské dopravy probíhá po kolejích, autobusy a auty, ale hlavně, lety byly stejně časté mezi Londýnem (vysoký počet úmrtí) a jeho prázdninovým trhem Lisabonem (nízký počet úmrtí), jako mezi Londýnem (vysoký počet úmrtí) a Milánem (vysoký počet úmrtí) nebo stejně časté mezi Paříží (vysoký počet úmrtí) a Berlínem (nízký počet úmrtí).  Kdo by tvrdil, že cesty mezi Milánem (vysoký počet úmrtí) a Římem (nízký počet úmrtí) byly méně časté než cesty mezi Milánem a jinými místy? To by určitě musel být nějaký vybíravý virus! Možná se raději množí v tělech, která jedí studené masové pomazánky, než v místech, kde se jí více omáčkových jídel? Ne, Francie měla vysoký počet úmrtí. Možná se slunečnějším místům daří lépe než těm chladnějším? Ne, Španělsko v úmrtnosti daleko předstihlo Německo. Hmmm. Možná je to nesmyslná úvaha?

Podle (dnes všeobecně uznávaného jako zcela neplatného) „testování“, ke kterému došlo, vykazovaly všechny tyto národy podobný počet „nakažených“ lidí. Dalo by se tedy předpokládat, že superzákeřný virus prošel určitými zeměmi, ale tito lidé vůči němu byli „imunní“ a přesto ho předávali dál (to je úplně jiná hříčka absurdity). Takže například Francouzi vůči němu imunní nebyli, ale Němci ano.  Ale proč by tomu tak mělo být? Proč by byli imunní Portugalci, ale ne Španělé? Norové, ale ne Nizozemci? Dánové, ale ne Švédové? Dosáhli jsme už vrcholu absurdity?

Ve většině států USA se počet úmrtí vůbec nezvýšil – přestože „testování“ na výskyt viru v nich probíhalo ve stejné míře jako v místech, kde mnoho lidí zemřelo. Například Kalifornie nezaznamenala žádný velký nárůst úmrtnosti ze všech příčin, zatímco New York a New Jersey vedly v celé zemi. Jsou Kaliforňané vůči viru imunní, ale obyvatelé New Yorku nikoli? Každý, koho znám a kdo žije v Kalifornii, se tam někdy přestěhoval z New Yorku.

Ale pojďme dál. Níže je graf úmrtnosti ze všech příčin v každém z 50 států z mimořádné práce profesorky Genevieve Brandtové z Univerzity Johnse Hopkinse o údajích o úmrtnosti v USA (která ukazuje, že ani při započtení nárůstu úmrtí v dubnu 2020 nedošlo v USA k žádné statisticky významné změně úmrtnosti a že uváděné údaje o „nadměrné úmrtnosti“ byly statisticky zmanipulovány potlačením celkového počtu obyvatel).

Všimněte si, jak tyto grafy odrážejí všechny ostatní grafy, které jsme viděli a jak k nárůstu úmrtí došlo v místech, která lidi zavírala do svých domovů a držela je od sebe izolované, ale z velké části k němu nedošlo v místech, která to nedělala. Máme věřit tomu, že se nakažlivá nemoc šířila rychleji mezi izolovanými lidmi v New Jersey než v Des Moines nebo Salt Lake City, kde se lidé nadále stýkali v běžném životě?  Pět černě jmenovaných států je jediných, které nikdy nezavedly „příkaz zůstat doma“. Čeho si všímáte na jejich úmrtnosti na rozdíl od New Yorku a New Jersey, které agresivně zavíraly své občany doma?

Když se na tyto jednoduché a nezpochybnitelné údaje podíváme jako na celek, je nemožné vysvětlit nárůst úmrtí jako důsledek nákazy, aniž bychom své myšlení překroutili do absurdity. Tyto „viry“ by musely prosvištět světem, jít od člověka k člověku, aniž by mu způsobily nemoc, pečlivě vyčkávat a kontrolovat své miliardy a miliardy sledovaných osob, a pak náhle vyskočit jen na některé populace ve zběsilém tempu, ale odmítat se šířit za hranice klíčových obcí, a pak náhle zastavit své vlastní šíření, zastavit se na mrtvém bodě, téměř všude na Zemi.  „Viry“ by se musely načasovat tak, aby zaútočily téměř přesně na den od vyhlášení výluk a musely by cíleně napadat lidi v místech, která se uzavřela, ale ne tolik ty, kteří se nadále mísili mezi sebou. Museli by být tou nejchytřejší a nejproradnější submikroskopickou sítí částic v dějinách fiktivních entit.

Museli byste být zcela zhypnotizováni do hysterie, abyste uvěřili, že se to stalo.

Samozřejmě stojí za to také zdůraznit, že žádný nakažlivý virus „SARS-CoV-2“ nebyl dodnes v žádné laboratoři na světě skutečně izolován. Žádný. Nikdy. Ani jednou. To, co se prodává v laboratořích po celém světě, je laboratorně vytvořená směs soplů a mnoha dalších složek, o které se pouze tvrdí, ale ani jednou se neprokázalo, že by v sobě obsahovala „SARS-CoV-2“. I to je absurdní. A to se ani nemusíme zmiňovat o tom, že počty „případů“ byly vytvořeny pomocí „testu“ PCR, jehož neplatnost byla tak rozbita do základů, že většina myslících lidí si nyní skutečně uvědomuje, že šlo o podvod.

Takže nejenže teorie nakažlivého viru z roku 2020 vyžaduje naprosto fantastický příběh o miliardách virů, které jednají ve vzájemné shodě, aby vyvolaly smrtící (i když krátké) povstání proti náhodným národům, které se je pokusily uzavřít, načasované právě na politická data, v nichž byly změněny nemocniční protokoly, ale zastánci této teorie musí přiznat, že ani v laboratoři nemohou najít jediného z těchto miliard šikovných pachatelů.

Co však bylo nyní prokázáno, je to, že existují zcela reálné důvody, proč jsme po uzamčení a změně nemocničních protokolů v březnu 2020 zaznamenali nárůst úmrtnosti: uzamčení a změna nemocničních protokolů v březnu 2020!

Abychom to zdůraznili, podívejme se ještě jednou na tento jediný graf:

Všimněte si, jak jsou si ty skoky strašně podobné!

Co se tedy stalo? Masivní experimentální lékařská reakce (na obávanou, ale neexistující nakažlivou nemoc) měla za následek smrt milionů lidí po celém světě. Jaké formy tato reakce měla? Podívejme se do hloubky.

Masové experimentování začalo výzvou WHO, aby lidé byli vystaveni známým toxickým megadávkám jinak pravidelně používaných antiparazitárních(insekticidních) léků, jako je hydroxychlorochin, v rámci „megatestů“ Solidarita a Obnova – testů, které byly nejen největší v dějinách lidstva, ale které byly na konci jara náhle odvolány kvůli tomu, co se jevilo jako jejich zjevné smrtící účinky… ale jejichž data se poté příhodně zašmodrchala a nyní nejsou použitelná pro publikovatelný výzkum.  Tyto pokusy začaly po nařízení výluky a skončily asi o dva měsíce později.  Jak vysvětlil Dr. Claus Kohnlein v mém dokumentárním filmu Virový blud, ve Francii byly tyto pokusy významnou událostí, v Německu je většina nemocnic ignorovala. Ve Francii jsme zaznamenali velký nárůst úmrtí, v Německu nikoli.

Samozřejmě, že tyto pokusy probíhaly převážně v Evropě. V USA se masové pokusy na občanech prováděly prostřednictvím léku Remdesivir, o němž se rovněž vědělo, že je vysoce toxický – a podle některých odhadů zabil více než 100 000 lidí.

Tomu se však pravděpodobně vyrovnalo masové vraždění Američanů a britských občanů, mimo jiné pomocí ventilátorů a předepisování léků na umělou plicní ventilaci, jako je Midazolam (jak je vidět na grafu v horní části této eseje). Midazolam je „paralytický“ lék – v tom smyslu, že vás ochromí, a historicky se používal k usmrcování lidí v celách smrti, ale místo toho byl na jaře 2020 podáván pacientům s kovidem, aby pomohl připravit jejich těla na experiment „kovidové léčby“ ventilací – což byl proces, u kterého se následně zjistilo, že jeho výsledkem je 90procentní úmrtnost.

Viděl jsem argument, že midazolam a ventilátory byly podávány lidem, kteří by stejně zemřeli, takže výše uvedený graf je zavádějící… ano, jistě. Za prvé, četné studie ukázaly, že tomu tak NENÍ; srovnání mezi ventilovanými a neventilovanými pacienty s kovidem je propastné – ventilace přinejmenším zdvojnásobila míru úmrtí. Zadruhé, je dobře známo, že ventilace NEBYLA DĚLÁNA PRO PROSPĚCH PACIENTŮ, ale ze strachu, že kdyby pacienti mohli pravidelně dýchat, nakazili by nemocniční personál. Tvrdit, že by zemřeli tak jako tak, je prostě vymýšlení hypotetických údajů. Ale za třetí, pokud by tito pacienti zemřeli tak jako tak, pak nebyl důvod, aby se počet úmrtí snížil, když nemocnice přestaly lidi ventilovat a dávat jim paralytické léky. Úmrtí by se zvýšila. Podle (samozřejmě zcela neplatných, ale přesto na ně spoléhajících) PCR testů „případů“ v létě 2020 nadále přibývalo, nikoli ubývalo. Ale neviděli jsme, že by úmrtí přibývalo, když přibývalo „případů“ a byly odpojovány ventilátory – viděli jsme, že úmrtí klesala, když byla ventilace a další podobné „kovidové“ postupy na začátku léta odvolány.

Samozřejmě ne všechna úmrtí byla tak rychlá, aby je způsobil ventilátor. Hromadné předepisování paliativních léků „na konci života“ podávaných starším lidem, u nichž byl diagnostikován „covid“, po výlukách prudce vzrostlo. Je smutné a šokující, že tyto léky měly vedlejší účinek, který výrazně zvyšoval šanci, že ten, kdo je dostane, zemře na zápal plic.

A ne všechna úmrtí byla způsobena přímo zdravotnickým systémem, mnohá byla způsobena zdravotnickým systémem nepřímo. Zdá se, že k odmítání pracovníků nemocnic a domovů důchodců léčit pacienty s běžnými nemocemi známými užitečnými postupy docházelo v alarmující míře. Přesně v tomto období, od dubna do května 2020, jsme totiž byli svědky náhlého nárůstu úmrtí na cukrovku, infarkty a Alzheimerovu chorobu – ke všem těmto událostem došlo přesně ve stejnou dobu, kdy se na celém světě v místech, která se uzavřela, zvýšila celková úmrtnost. Viděli jsme dokonce úmrtí starších pacientů, kteří zemřeli zamčení ve svém pokoji, nemocní, osamělí a zoufale se dožadující pomoci.

To vše lze docela dobře vystihnout srovnáním toho, co se stalo v Portugalsku a Španělsku. Španělsko, ačkoli je mnohem bohatší zemí s mnohem „vyspělejším“ systémem zdravotní péče, zaznamenalo prudký nárůst úmrtnosti, zatímco Portugalsko žádný. Ve skutečnosti zemřelo ve Španělsku 30krát více lidí na obyvatele než v Portugalsku. V čem byl rozdíl?

„El País“ poukázal na to, že [v Portugalsku] byl management nemocnic jiný: od potvrzení prvních případů byla stažena síť zařízení primární péče, která pacientům nabízela domácí péči. To znamenalo, že v nemocnicích skončily jen ty nejzávažnější případy. Podle 20 Minutos se 82 % pacientů s koronavirem v Portugalsku uzdravilo doma, takže zdravotnický systém nikdy nedospěl do fáze, kdy by byl přehlcen.“ V Portugalsku, které se uzavřelo PO Španělsku, tedy pacienti zůstávali doma a lékaři je navštěvovali, nemohli si s sebou vzít ventilátory. Ve Španělsku pacienti spěchali do nemocnice a zaznamenali jsme třicetkrát vyšší úmrtnost.

Nebyla tam žádná nová nemoc. Nebyl tam žádný nakažlivý virus. To, co se stalo v roce 2020, byla masová lékařská vražda. Jsem si jistý, že většina z nich byla provedena s dobrými úmysly. To je ale vedlejší.

Musíme přestat ignorovat tyto fakta. Už žádné obviňování luskounů, netopýrů, úniků z laboratoří nebo třeba volně žijících psů.  Musíme přestat věřit pohádkám, protože televizní zprávy rozdmýchávaly paranoiu a ukazovaly obrázky lidí umírajících v místních nemocnicích. Ano, v místních nemocnicích umírali lidé. Ano, panoval pocit bezmoci, šílenství, neuvěřitelného nebezpečí a strachu. Ale žádný virus neexistoval.

Byla tu televize. Začalo to vymyšlenými zprávami o novém viru. Pak se objevily davy lidí, kteří šli ve strachu do nemocnice. Pak byli zabiti. Pak se objevila další hysterie. Cokoli a všechno se považovalo za novou nemoc. Strach byl všude.

Byl to strach, který hnal lidi do nemocnice. Byl to strach, který přiměl lékaře a sestry, aby na nich dělali pokusy. Byl to strach, který nutil pečovatele vyhýbat se nemocným a starým lidem, mentálně postiženým a obézním, kteří potřebovali naléhavou péči.  Strach byl příčinou úmrtí. Byl to strach, který dohnal lidi k izolaci, k utrpení a k vraždám.

Tak to je. Je to opravdu tak jednoduché.

Byly tu i jiné faktory? Jistě, právě v místech, kde byla úmrtnost mimořádně vysoká, jako například v Miláně a Wuhanu, bylo obyvatelstvo TAKÉ napadeno zdravotnickým systémem s masivní vládní kampaní na zvýšení očkování proti chřipce v roce 2019, přičemž se současně potýkalo s jedním z nejhorších znečištění ovzduší na svých kontinentech a vlastně i na světě. Je snad překvapením, že se v nemocnicích objevili ve větším počtu?  Je překvapením, že vzhledem k akumulaci lékařských útoků, kterým byli vystaveni po příchodu do nemocnice, ve vyšším počtu zemřeli?

Tvrdit, že je zabil smrtelný nakažlivý virus nebo že se nějaký takový nakažlivý virus rozšířil v roce 2020, znamená předkládat teorii, která je v přímém rozporu s nezpochybnitelnými a snadno dostupnými údaji a která se místo toho opírá o divoké překrucování logiky a o samotné mediální šílenství a lékařskou chybnou diagnózu, které způsobily úmrtí a legitimizovaly uzavírky.

Přesto to mnozí stále odmítají říci nahlas. Říkají, že to není politicky chytré. A my skutečně potřebujeme masivní politickou změnu.

Ale dokud to neřekneme, neuvízneme navždy v iluzi, že Velká lež fašistické propagandy za našich životů byla opravdu skutečná? Je to tak těžké pochopit?

Je morálně zodpovědné to ignorovat? Záleží na realitě?

Michael Wallach je režisérem a koproducentem sedmidílného dokumentárního seriálu „The Viral Delusion“, který najdete na www.theviraldelusion.com.

ZDROJ:https://theviraldelusion.substack.com/p/the-great-lie-and-the-data-that-shows?utm_source=substack&utm_medium=email

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj naši nezávislé informační platformy.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/

vláda lže

VLÁDA LŽE A ANI SE U TOHO NEČERVENÁ

22.3.2023

Eva Hrindová

Někdo může lhát, jako když tiskne a projde mu to. Jiný nesmí ani špatně vypadat nebo nedejbože si splést pořadí barev na trikoloře.
Tak funguje Česká televize a mainstream. Má vybrané oblíbence, kterým projdou i ty největší lži a za každé situace je ukazují jen v těch nejlichotivějších souvislostech. Nikdy si nevyberou nelichotivé záběry, nepřipomínají svým oblíbencům jejich minulé lži a neschopnost, nedávají jejich výroky do kontextu.

A pak jsou tady “dezoláti” a “dezinformátoři”. Jejich vyjádření se vytrhávají z kontextu, nevýznamné omyly se jim stále připomínají, jejich minulost je propírána stále dokola. Média jsou mocná a koho si neoblíbí, toho dokážou ukazovat tak, že budou VŽDY vypadat nedůvěryhodně.

Mistrem takových manipulací je Česká televize. Ta umí vytvářet nezpochybnitelné obrazy jak na běžícím pásu. Právě z České televize čerpají sílu politici pětikoalice a udržují se tak v mylném dojmu, že na jejich straně je pravda a spravedlnost.

Sledovala jsem v neděli Partii a tam “exceloval” ministr Rakušan. On je jako autista, nepřipustí ani na sekundu žádný jiný názor, jen on sám má neochvějnou pravdu a tu prosazuje arogantně a povýšeně. Hlavní spor tam byl o “dezinformační” video. Už to je protimluv – jak může něco dezinformovat prostý záznam skutečnosti? Na stranu ministra se postavila i novinářka (!!!) Terezie Tománková, která to nesmyslné sousloví – dezinformační video – několikrát použila jako palici na stínovou ministryni vnitra Janu Mračkovou Vildumetzovou. Prostě z ní novinářka a ministr udělali “dezolátku”, která šíří nějaké konspirace… Ach jo. V ANO by se měli naučit, že obhajovat se a zbavovat se nálepek konspirátorů a dezinformátorů je marný boj a obrana je zbytečná. Tu je nejlepší obranou útok.

Večer jsem pak ještě sledovala 168 hodin, abych viděla, jak ČT interpretuje demonstraci na Václaváku. No, demonstraci vůbec neřeší, všichni se točí jen kolem “útoku” na Národní muzeum. V této souvislosti chápu, proč se video, které ukazuje důchodce a klidně stojící lidi, vládní moci nelíbí. Dokazuje totiž, jak mainstream a vládní politici všechno překrucují. Je ale nepochybné, že kdo sleduje Českou televizi, vidí kritiku vlády jako něco nepatřičného a samotné kritiky jako šílené proruské dezinformátory – tak je Česká televize za každé okolnosti vykresluje.

S tím se nedá nijak bojovat. Nemá smysl se snažit nenaskakovat jim na vidle přehnanou snahou nebýt “proruský” nebo snažit se působit v médiích sympaticky a kompetentně. Překroutí všechno a do poslední chvíle budou lhát. Jako na tom obrázku…

ZDROJ: https://www.evahrindova.cz/vlada-lze-ani-se-u-toho-necervena