Spojené království a Ukrajina se dohodly na průlomové dohodě o digitálním obchodu 

Spojené království se dohodlo s Ukrajinou na „spolupráci“ a implementaci digitálních ID

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Na konci listopadu se poslanec parlamentu a ministr obchodu Kemi Badenoch setkal v Londýně s ukrajinskými představiteli, aby se dohodli na „přelomové dohodě o digitálním obchodu“ nazvané Dohoda o digitálním obchodu („DTA“). Webová stránka vlády Spojeného království uvádí jako příklad „potřeby“ dohody o digitálním obchodu:

Je nezbytně nutné, aby lidé mohli používat digitální řešení a dokázali, že jsou tím, kým říkají. A to navzdory ztrátě důležité dokumentace nebo přesunu přes hranice. Dohoda poskytuje Spojenému království a Ukrajině rámec, pro spolupráci na podpoře kompatibility mezi jejich příslušnými systémy digitální identity, aby pomohly tento problém řešit.

Spojené království a Ukrajina se dohodly na průlomové dohodě o digitálním obchodu. Ministerstvo pro mezinárodní obchod Spojeného království, 30. listopadu 2022

Shrnutí DTA jasně ukazuje, že ukrajinská vláda upřednostňuje důležitější věci v době války. Jako by to udělal kdokoli, když je pod útokem: „Ukrajina má silné digitální aspirace a identifikovala větší digitalizaci ekonomiky, jako jednu z jejich hlavních oblastí zaměření.“ A pak, abychom nezapomněli  shrnutí vlády Spojeného království nám připomíná, že Ukrajina je ve skutečnosti uprostřed ničivé války: „Putinova rozsáhlá agrese proti lidu Ukrajiny způsobuje vážné narušení jejich ekonomiky.“

Souhrn pokračuje seznamem oblastí, které jsou pokryty v DTA:

Uvedla to první místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně obchodu a hospodářství Julia Svyrydenko:

Tato dohoda o digitálním obchodu ukazuje, že ukrajinské IT společnosti působící na Ukrajině jsou žádané po celém světě… Ukrajina bude mít zaručený přístup k finančním službám.

Jako globální lídr v oblasti digitálních technologií má Spojené království ideální pozici, aby napomohlo ukrajinskému přechodu, na digitální ekonomiku po skončení konfliktu. Přičemž více než dvě třetiny našich služeb vyvezených na Ukrajinu jsou již digitálně dodány.

Britsko-ukrajinská DTA má také ustanovení pro spolupráci na digitální identitě, kde má Ukrajina údajně hodně naučit Spojené království o technologii sledování ID a používání digitálního ID pro přístup ke službám.

Britsko -ukrajinská DTA: princip vysvětlující dohody, shrnutí , Gov.UK, 30. listopadu 2022

Digitalizace se v posledních dvou letech stala vlajkovým tématem Ukrajiny a prioritou státu, deklaruje oficiální web Ukraine Now . Pokračuje: „Takto Ukrajina postupuje vpřed s konceptem budování digitálního státu…Diia je nová úroveň interakce mezi státem a občany… Právě nedávno se Ukrajina stala první zemí s platným digitálním ID. “

Vysoce sofistikované ukrajinské digitální ID, Diia, se používá k poskytování přístupu veřejnosti k většině vládních služeb online. Má devět digitálních přihlašovacích údajů: občanský průkaz, certifikát poskytovatele identity pro přístup k síti, rodný list, cestovní pas, řidičský průkaz, daňové číslo, studentský průkaz a osvědčení o registraci vozidla.

I když se Wikipedie stala nástrojem globalistické propagandistické mašinérie. Má užitečnou sekci historie o ukrajinské Diia, která ukazuje stále zasahující digitální agendu od září 2019. Má také několik užitečných odkazů, i když některé z nich jsou nyní přerušené.

Spojené království nemá národní systém digitálního průkazu totožnosti a v průběhu let bylo zavedení jakékoli formy národního průkazu totožnosti značně potlačeno.

DTA podle britského ministerstva mezinárodního obchodu „poskytne větší kompatibilitu a interoperabilitu mezi systémy digitální identity ve Spojeném království a na Ukrajině“. Na oplátku DTA umožní Ukrajincům přístup k finančním službám.

Dohoda mezi Spojeným královstvím a Ukrajinou není první, kterou Spojené království uzavřelo. „Po vstupu v platnost dohody o digitální ekonomice mezi Spojeným královstvím a Singapurem. Tato dohoda představuje další krok k zajištění moderních a rozsáhlých obchodních dohod, které využívají výhod globální digitální ekonomiky,“ uvádí shrnutí DTA,Ukrajina. Dohoda pokračuje ve vedoucí roli Spojeného království při utváření pravidel digitálního obchodu.

V únoru 2022Spojené království podepsalo dohodu o digitální ekonomice (dále jen „DEA“) se Singapurem. Velká Británie byla po Austrálii, Novém Zélandu a Chile čtvrtou zemí, která podepsala DEA se Singapurem.

Zdroje pro tento článek zahrnují:

Evropa si začíná uvědomovat

V Evropě začali chápat, že je Spojené státy vedou na jatka. Otázkou je, co budou dělat?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

6.12.2022

Přijetí rezoluce o uznání Ruska jako „sponzora terorismu“ Shromážděním NATO umožnilo USA přehodit část svých závazků vůči NATO na bedra Evropanů.

Zatímco se všichni smáli stařeckému šílenství ospalého dědy Bidena, Amerika pod jeho „bdělým vedením“ dokázala využít ukrajinské krize a za devět měsíců SMO dosáhla ohromujících výsledků. Bidenově administrativě se podařilo dosáhnout toho, o co předtím neúspěšně usiloval Donald Trump. Jmenovitě:

  • Zvýšení výdajů evropských spojenců NATO na obranu až na 2 %, jak to vyžaduje charta aliance;
  • Posílení národního hospodářství, včetně repatriace průmyslové výroby;
  • Oživení ropného a plynárenského průmyslu v USA.

Je nespravedlivé, zlobil se Trump hlasitě, že USA nesou lví podíl na bezpečnostních nákladech v rámci NATO, zatímco Evropané snižují náklady na svou ochranu tím, že utrácejí za jiné naléhavé potřeby. Například na podporu slábnoucí ekonomiky uprostřed protikorupčních opatření.

Zvýšit výdaje na obranu alespoň o 0,5 %, uvedl americký lídr a na prvním místě se obrátil na Německo. Praktičtí Němci a lakomí Francouzi však nesouhlasili s utrácením peněz na cokoli a dávali sliby, které nic neznamenaly. Navíc ke zvýšení výdajů nebyl žádný pádný důvod. Stojí za to připomenout, že vojenské výdaje nejsou jen rozpočtové výdaje, ale také zisky vojensko-průmyslového sektoru. Je zřejmé, že Trump tím, že požadoval po svých spojencích zvýšení vojenských výdajů, doufal, že tyto prostředky nasměruje do amerického vojensko-průmyslového komplexu, který je stejně jako ropný průmysl ovládán republikány. Prospěch pro USA a Trumpa osobně byl tedy dvojí: politický a ekonomický.

A pak přišla ruská speciální operace na Ukrajině. Za devět měsíců ruská armáda podle zpráv ruského ministerstva obrany rozemlela obrovské množství vojenské techniky ze sovětské éry, kterou používala ukrajinská armáda. Od tanků a letadel až po ruční granátomety a protitankové střely. Spojené státy si rychle uvědomily, že na tom mohou dobře a rychle vydělat. Začaly posílat ukrajinské armádě všechny sovětské zbraně, které byly k dispozici v zemích bývalé Varšavské smlouvy.

Za prvé, Ukrajinci jsou s nimi obeznámeni a není třeba ztrácet čas školením.

Za druhé jsou již staré a jejich likvidace stojí více než jejich darování. A pokud je nedáte pryč zadarmo, ale za symbolický poplatek (nebo ještě lépe za půjčku), ještě na tom vyděláte.

Zatřetí, a to je nejdůležitější, místo sovětské výzbroje, kterou dostala Ukrajina, mohou USA dodat nové generaci evropských vůdců jejich novou (relativně moderní) drahou výzbroj typu NATO, a konečně se tak zbavit nejrůznějších druhů současné výzbroje.

To platí pro obrněná vozidla a letadla. Pokud jde o všechny druhy Stingerů, Javelinů a podobných hraček, jedná se o samostatný případ. Tyto hračky se prostě okamžitě rozplynuly v rozlehlých stepích (nejen) Ukrajiny, jako by nikdy neexistovaly.

Evropané nečekaně zjistili, že kdyby se něco stalo, sami by neměli s čím bojovat. Již předtím poskytli Kyjevu své vlastní omezené zdroje, ale pan Zelenskyj požadoval stále více. A pak žraloci amerického a evropského vojensko-průmyslového komplexu ucítili velký zisk. Podle listu Wall Street Journal hlavní západní výrobci zbraní (včetně takzvané americké velké šestky) neustále zvyšují výrobu dělostřeleckých a raketových systémů, obrněných vozidel a munice, aby uspokojili rostoucí poptávku vyplývající z konfliktu na Ukrajině.

Zejména americká společnost Raytheon Technologies údajně vyzvala své zaměstnance v důchodu, aby zvýšili výrobu přenosného systému protivzdušné obrany Stinger. Tyto raketové systémy země-vzduch (SAM) již dávno dosloužily, potřební specialisté nejsou k dispozici a školit nové je zdlouhavé a zbytečné. Naposledy Pentagon objednal sérii systémů Stinger SAM před 15 lety. Další gigant amerického vojensko-průmyslového komplexu Lockheed Martin rovněž zvýšil výrobu protitankových systémů Javelin a nyní na pozadí úspěšné PR kampaně svých systémů HIMARS na ukrajinském válčišti plánuje zvýšit produkci obou systémů i raket pro ně až o 60 %. Podobné procesy lze pozorovat i u výrobců komunikačních zařízení a bezpilotních letounů. Závody ve zbrojení začaly.

Akcie německého obranného koncernu Rheinmetall od začátku roku 2022 vzrostly dvakrát (o 115 %) a čekají na nové velké zakázky. V březnu německý kancléř Scholz slíbil vyčlenit 100 miliard eur na přezbrojení Bundeswehru a letos v létě tato částka vzrostla na 200 miliard eur.

Podobné oživení vojensko-průmyslového komplexu však můžeme pozorovat i ve východoevropských zemích, kde se zbraně, náboje a další vojenské vybavení prodávají jako zmrzlina v létě. Objem zakázek je zde však mnohem menší než ve Spojených státech.

Odborníci poukazují na to, že přijetí známé rezoluce NATO, která uznala Rusko za „sponzora terorismu“, mělo především ekonomický dopad. Za posledních osm let vydaly evropské země spolu s Kanadou na vojenské potřeby celkem 350 miliard dolarů. Kč. 21. listopadu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg slíbil zvýšit hranici 2 % HDP, která byla ještě před několika lety považována za nedosažitelnou. Protože podle Stoltenberga jsou nyní zapotřebí další investice – především na posílení „východního křídla“ a rozmístění nových jednotek vysoké bojové pohotovosti. „Úroveň 2 % HDP by měla být vnímána jako spodní hranice, nikoliv jako strop našich výdajů na obranu,“ uvedl generální tajemník při projevu na zasedání Parlamentního shromáždění NATO. Přesné údaje budou projednány na summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023.

Hlasováním pro tuto rezoluci (která má na rozdíl od podobné rezoluce Evropského parlamentu přesné a poměrně významné ekonomické důsledky) země EU znemožňují obnovení vztahů s Ruskem v blízké budoucnosti. A tržní ekonomika nesnese vakuum. Vzniklé vakuum bude okamžitě zaplněno konkurencí. V tomto případě téměř současně s přijetím rezoluce USA v tichosti zrušily sankce týkající se civilního letectví. A voilá – podíl francouzského Airbusu v tomto segmentu trhu přechází na americký Boeing. Drobnost, ale pěkná.

Rezoluce přijatá Shromážděním NATO mimo jiné v blízké budoucnosti umožní USA přehodit některé ze svých závazků vůči NATO na bedra Evropanů. Mimochodem, na rozdíl od Evropy USA moudře odmítly přijmout takovou rezoluci na státní úrovni, čímž nalákaly evropské prosťáčky do pasti.

Tato záležitost se však neomezuje pouze na zbraně. Trumpova iniciativa „Make America Great Again“, tj. návrat špičkových technologií a jednoduše velkých průmyslových podniků zpět do Spojených států, se za Bidena rozběhla rychlým tempem kvůli protiruským sankcím.

Washington nejenže přiměl EU k rozchodu s Moskvou tím, že odmítl levný plyn z Ruska, ale místo toho „prodal“ Evropě svůj drahý LNG. Evropský průmysl tak uprostřed drahých energetických zdrojů ztratil konkurenční výhodu a vážně uvažuje o přesunu do USA, kde je plyn několikanásobně levnější. Například Francouzi již za tento plyn platí čtyřikrát více než za plyn ruský.

USA z toho mají dvojí prospěch.

Za prvé, přímé zisky amerického ropného a plynárenského sektoru, na který Biden po své inauguraci vyvíjel tlak. A nyní se na pozadí monstrózní inflace trochu stáhl. Výsledkem je, že od června letošního roku objem amerického LNG na evropském trhu převyšuje dodávky z ruských plynovodů. A vzhledem k tomu, že Severní proudy byly na dlouhou dobu, ne-li navždy, zastaveny, je tento stav dlouhodobou perspektivou. Namísto závislosti na plynu z Ruska se nyní Evropa dostala do závislosti na Spojených státech.

Podle Financial Times tak celkový čistý zisk veřejných ropných a plynárenských společností v USA za druhé a třetí čtvrtletí (tj. v podstatě od zavedení sankcí) dosáhl 200 miliard dolarů. A je zcela zřejmé, že se na tom z velké části podílejí dodávky LNG do EU. Cena amerického plynu pro Evropany je zhruba 5-10krát vyšší než pro samotné Američany (v závislosti na státu). Svůj vliv mají i vysoké ceny ropy, které díky stejným americkým sankcím prudce vzrostly.

Za druhé, deindustrializace Evropy nebo, jednodušeji řečeno, omezení průmyslové výroby a její přesun do jiných zemí, včetně Spojených států, což vytváří skleníkové podmínky pro otevření nových výrobních zařízení.

Podle serveru Politico proto EU obvinila Washington, že se obohacuje na úkor konfliktu na Ukrajině. Evropští představitelé zuří, že jim Bidenova administrativa prodává zbraně a plyn za nadsazené ceny. Drahé energetické zdroje činí průmyslovou výrobu v evropských zemích nerentabilní. Mnoho podniků se již ocitlo na pokraji bankrotu a nejen malé, ale spíše velké závody již měsíce stojí. Především se to týká Německa – hospodářského motoru EU, který, jak Němci přiznávají, byl silný jen díky levnému ruskému plynu.

V srpnu navíc Washington schválil zákon o snížení inflace, který dotuje ekologicky orientované výrobce. Na základě tohoto zákona hodlá Bílý dům vynaložit téměř 370 miliard dolarů na přilákání výroby a vytvoření nových pracovních míst doma, přestože se jedná o jasné porušení pravidel WTO a spravedlivé hospodářské soutěže. Přesun výrobních kapacit z Evropy do USA není přirozeným tržním procesem, ale výsledkem přímého zasahování Washingtonu do globálního dodavatelského řetězce, poctivě přiznává časopis Fortune.

Americký zákon o snížení inflace není v souladu s předpisy Světové obchodní organizace,“ uvedl německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck s tím, že zákon „porušuje řadu pravidel“. Podle něj jsou v zákoně ustanovení, která zvýhodňují americké společnosti, zejména v automobilovém průmyslu. Podle Paříže a Berlína tak hrozí urychlení deindustrializace EU.

EU se prostě musí naučit bránit sama sebe,“ trvá na svém francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Velké státy si navzájem nedávají žádné ekonomické dárky.

Protesty Evropanů se však Washingtonu vůbec nedotýkají. Obchod je válka.

Britské vydání Financial Times uvádí, že zákon o snížení inflace poskytuje dotace ve výši 600-800 milionů dolarů továrnám a závodům na území Spojených států. A v Německu představují stimulační opatření pouze 158 milionů dolarů.

Na tomto pozadí se samozřejmě německé firmy začínají stěhovat do USA, což znamená pokles příjmů státního rozpočtu a vyšší nezaměstnanost v Evropě, tedy nové rozpočtové výdaje a zvýšené sociální napětí. Nejhůře je na tom německý chemický průmysl, protože plyn není jen energie, ale také surovina.

Vysoké ceny energií nás vyvádějí z kurzu,“ říká Wolfgang Grosse Entrup, šéf Svazu chemického průmyslu. Podle něj existuje extrémně vysoké riziko, že se pomoc německé vlády na chemický průmysl jednoduše „nedostane“.

„Bez zavedení cenového stropu vláda nesmyslně souhlasí s deindustrializací,“ řekl a varoval, že pokud se zhroutí chemický průmysl, zhroutí se i další odvětví. „Pro Německo jako místo pro podnikání by to mohl být knokaut,“ řekl sebevědomě Entrup.

Ve Francii, kde je jaderná energetika silná a závislost na plynu mnohem nižší, není situace o mnoho lepší. Bruno Le Maire vyjádřil škody, které by Francie utrpěla v důsledku amerických iniciativ: podle nejkonzervativnějších odhadů by ztratila 10 tisíc pracovních míst v průmyslovém sektoru a snížila investice o 10 miliard eur. Podobná, ne-li horší situace je v Itálii, která je po Německu a Francii třetí největší ekonomikou EU.

Mimochodem, francouzští průmyslníci se nedávno setkali s prezidentem Emmanuelem Macronem, který se je snažil přesvědčit, aby nepřesouvali výrobu na druhou stranu Atlantiku. Samotné přesvědčování však k vyřešení problému nestačí; potřebujeme podmínky, které nebudou horší než v USA, a to vyžaduje obrovské investice. Podle samotných Evropanů by je vzdání se ruského plynu a ropy stálo 283 miliard eur ročně. A to při současných cenách.

Deindustrializace zasáhla i mlžný Albion, kde 80 % HDP tvoří služby a finanční sektor. Například německá automobilka BMW přesunula svou továrnu na výrobu elektromobilů Mini z Oxfordu do Říše středu. Japonská Honda zavřela svůj poslední závod. Nedávno vyšlo najevo, že Američané levně kupují britské firmy ve vojensko-průmyslovém komplexu a okamžitě je nechávají zkrachovat. A proč by Washington potřeboval konkurenci, zejména z bývalé metropole? Drahé energetické zdroje činí zábavní průmysl a cestovní ruch, tedy služby, které tvoří lví podíl britské ekonomiky, nerentabilními.

Maďarsko, které bylo původně proti vzdání se ruských energetických zdrojů, okamžitě pojmenovalo věci pravými jmény a poukázalo na hlavního viníka a příjemce energetické krize v Evropě – Spojené státy.

Recesní trend v Evropě je pro americkou ekonomiku dobrou zprávou a vypadá to, že Amerika z něj dokázala profitovat,“ řekl Peter Szijjártó, šéf maďarského ministerstva zahraničí. Kromě toho si evropští byrokraté, tančící podle not USA, vyslechli i svou porci kritiky. Podle ministra je situace v Evropě „žalostná“, protože Evropská komise spíše brání přílivu investic do zemí EU.

Byrokraté EU se obávají, že v důsledku toho budou evropské podniky čelit téměř neúnosnému tlaku a budou nuceny realizovat nové investice spíše ve Spojených státech než v Evropě,“ citoval server Politico 24. listopadu pod podmínkou anonymity vysoce postaveného evropského úředníka.

A jak bude Evropa reagovat na „nesnesitelný tlak“ USA? Možná zavede další balík sankcí proti Rusku? Ten desátý, jubilejní, pro jistotu!

Europe begins to realize that US is leading them to the slaughter. The question is, what will they do? vyšel na eu.eot.su. Překlad v ceně 849 Kč Zvědavec. Článek vyšel původně rusky, mně se dostal do rukou anglický překlad. Jde tedy o překlad překladu, občas může dojít k nedorozumění.

ZDROJ:https://zvedavec.news/komentare/2022/12/9435-evropa-si-zacina-uvedomovat-ze-ji-usa-vedou-na-porazku.htm

Policie prověřuje dva české dobrovolníky

Policie prověřuje dva české dobrovolníky, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Podezřívá je z plenění

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřuje případ dvou českých dobrovolníků, kteří měli podle ukrajinského dobrovolnického praporu Karpatská Sič rabovat ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdilo několik zdrojů obeznámených s případem. Policie oba mladíky podezřívá z trestného činu plenění ve válečné zóně, za který hrozí až výjimečný trest.

 25. června 2022

Dámské šperky a dětské ozdoby, dohromady až půl kila stříbra a zlata. To měli podle právničky dobrovolnického praporu ukrajinské armády Karpatská Sič Oleny Rozvadovské najít vojáci u českých dobrovolníků Filipa a Daniela (redakce zná celá jejich jména, pozn. red.). Oba byli součástí této jednotky, která bojovala během března a dubna s ruskou armádou v okolí Kyjeva. Právnička to řekla v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Oběma dobrovolníkům se nakonec podařilo dostat zpátky do Česka. Ukrajinská policie je podle dobrovolníka Filipa propustila bez obvinění. Celou věcí se ale nadále zabývá česká policie. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů obeznámených s případem.

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) případ obou dobrovolníků prošetřují pro podezření ze spáchání trestného činu plenění v prostoru válečných operací.

Případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Státní zástupce Martin Bílý se ale redakci odmítl k celé věci vyjádřit. „K vašemu dotazu sděluji, že informace týkající se toho, zda se Vrchní státní zastupitelství v Praze zabývá konkrétními podezřeními z trestného činu či nikoliv, obecně nesdělujeme,“ odepsal krátce serveru iROZHLAS.cz.

V případě, že by se policii a státnímu zástupci podařilo u soudu prokázat oběma dobrovolníkům vinu, hrozilo by jim osm až dvacet let vězení nebo až výjimečný trest.

Rabování?

O případu údajného rabování v okolí ukrajinského hlavního města poprvé informoval server Seznam Zprávy. Podle serveru měl případ nahlásit přímo dobrovolnický prapor Karpatská Sič.

Že by dobrovolníci na Ukrajině skutečně rabovali, ale podle právničky Rozvadovské vedení praporu dlouhou dobu nevědělo. Jak Rozvadovská vysvětlila, prapor existuje od roku 2014 a do té doby se tam s podobným incidentem nesetkali. Neměli proto důvod k nedůvěře k vlastním bojovníkům.

„Ale jednoho dne nám zavolali z kyjevské policie, že na nádraží zadrželi Daniela, který u sebe měl jedenáct granátů a roznětek k nim. Velitel naší jednotky jel na policii, kde ho vyzvedl. Zaručil se za něj, protože šlo o našeho spolubojovníka. Převezli jsme ho na základnu. Tam se nám ale sám přiznal, že spolu s Filipem a dalšími Čechy, po osvobození Irpině, když našli nějaké cenné věci, tak si je přivlastnili,“ popsala serveru iROZHLAS.cz Rozvadovská s tím, že šlo o dámské šperky a dětské ozdoby, které prokazatelně nemohly být jejich.

Daniel byl ale jediný, kdo se měl podle Rozvadovské k činu přiznat. Server iROZHLAS.cz ho několikrát žádal o vyjádření. Do vydání článku ale na rozhovor nepřistoupil.

Že si některé věci opravdu z válečné zóny vzal, připustil například v dalším videu pro Seznam Zprávy. O granátech, které u něj měla na kyjevském nádraží policie podle advokátky objevit, ale nemluvil.

„Našli u mě nějaký věci, jako byla vojenská čepice, prostě skončila mezi těmi věcmi, které jsem si bral. A nějaký blbosti, co tam byly doházený, maličkosti, co ani nemají hodnotu. Nějaké špendlíčky třeba do vesty…“ vysvětloval ve videu s tím, že jej vojáci několikrát zbili a poté ho drželi ve sklepě indické ambasády v Kyjevě.

Filip měl naopak vinu podle Rozvadovské i po zadržení odmítat, a to i před ukrajinskou policií, které prapor oba dobrovolníky předal. Že je nevinný, pak Filip opakoval i při setkání s reportéry serveru iROZHLAS.cz.

Odmítl, že by někde s Danielem rabovali. Podle svých slov se pouze „dovybavovali“ v místě konfliktu na základě rozkazu velitele. A to třeba různými druhy oblečení nebo obuví, protože v bojové zóně podle něj příliš nefungovalo zásobování.

Bití a stříbrné plaketky

„Dovedli mě do pokoje, srazili mě na kolena, vysypali mi bágl. Byly tam osobní věci, jako třeba vařič a podobně. Ale vytáhli pak plaketu se stříbrnými destičkami, kterou jsem tam měl, dýchací masku ze zničeného Antonova (druh letadla, pozn. red.) z Hostomelu a další věci… A ptali se mě, kde jsem to vzal,“ popsal dobrovolník Filip chvíli, kdy si pro něj přišli ukrajinští vojáci.

Postupně při výslechu, při kterém ho měli vojáci také bít, podle svých slov přiznal, kde k věcem přišel. Jak nakonec Filip připustil, zmíněné stříbrné destičky našel v Irpini. Jako důvod, proč je vzal, serveru iROZHLAS.cz vysvětlil, že šlo o běžný postup.

„Když jsme měli podezření na ruský štáb – byl tam třeba nějaký trezor, skříň, cokoliv… – tak to všechno vytáhnete ven, abyste si to ‚pročísli‘. Bylo tam stříbro, nějaké papíry, citlivé informace, zbraně. Všechno jsme vzali na štáb, nafotilo se to a zaevidovalo,“ řekl s tím, že mu velitel praporu měl na štábu říct, že si stříbro může nechat.

Podle jeho slov bylo „obohacování se“ podobnými věcmi v jednotce navíc běžnou praxí. Proto mu rozhodnutí ani nepřišlo zvláštní. „Splnil jsem svou povinnost, že jsem to nahlásil, bylo mi řečeno, že chtějí pouze zpravodajské informace, že zbytek je nezajímá,“ doplnil Filip s poznámkou, že u něj měli vojáci najít ještě „staré žluté brýle ze šedesátek“, které měl najít v hořícím žigulíku.

Propuštění

Jak popsal, vojáci z praporu Karpatská Sič ho nakonec společně s Danielem předali ukrajinské policii v Ševčenkovském obvodě, a to s úplně jinými věcmi, než jaké u nich vojáci opravdu měli najít. Důvod vysvětlit neuměl, pouze řekl, že ho okradli – a to třeba i o pas. Že Filip skutečně na Ukrajině dostal dočasný nový pas, potvrdil serveru iROZHLAS.cz zdroj z diplomacie.

Policisté se pak k dobrovolníkům už chovali podle Filipa korektně. Provedli výslech, dali oběma najíst a napít. Po podpisu dokumentů, které měly podle Filipa dokládat, jim ukrajinská policie nijak neublížila. Oba propustili.

Server iROZHLAS.cz policii obvodu, kde měli oba dobrovolníky vyslýchat, kontaktoval. Její mluvčí Anna Zubrevová se ale k případu odmítla vyjádřit. Odkázala po několikadenní urgenci na ukrajinskou civilní kontrarozvědku SBU. Ta se totiž podle mluvčí případem také zabývala. Kontra rozvědka ale na zaslanou žádost o vyjádření nereagovala.

Zdroj:https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ncoz-vrchni-statni-zastupitelstvi-praha-cesti-dobrovolnici-ukrajina-valka-kyjev_2206250500_pik?fbclid=IwAR1_ha6aFI4PotJdxo8XUrGrf9vchz5csBXIHlIv_hU1XP7hN0Pd2-Hc8F4

Češi rabovali a kradli. Tvrdí o dvou bojovnících ukrajinský prapor

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

 

7. 4. 14:40
V Kyjevě vyslýchali dva české bojovníky. Jejich prapor je viní z rozkrádání majetku civilistů. V Irpini  kradli věci spolubojovníkům.
Váleční štváči z Kyjeva, Finska a pobaltských států

Váleční štváči z Kyjeva, Finska a pobaltských států se pustili do Macrona na vyjádření o mírových jednáních a ukončení konfliktu na Ukrajině. A pomoci v rámci nich poskytnout Rusku bezpečnostní záruky.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o bezpečnostních zárukách pro Rusko v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, který byl zveřejněn v sobotu.  Dříve absolvoval jednání s americkým prezidentem Joeem Bidenem. Oba lídři mluvili o tom, že USA a Evropa se musí připravit na „budoucí bezpečnostní architekturu“. Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na jeho vyjádření. Rusku by měly být poskytnuty bezpečnostní záruky v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině.

Informoval o tom web deníku Financial Times .

Macron hovořil o bezpečnostních zárukách pro Rusko v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, který byl zveřejněn v sobotu. Dříve absolvoval jednání s americkým prezidentem Joeem Bidenem. Tito dva lídři podle Macrona mluvili o tom, že USA a Evropa musí připravit „budoucí bezpečnostní architekturu“ .

Kyjev podle FT odmítl jakékoli vyjádření o tom, že by ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi měly být po konfliktu uděleny ústupky.

„Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky zemi teroristů a zabijáků,“ uvedl na Twitteru tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Olexij Danilov.

Namísto Norimberku – podepsat s Ruskem dohodu a potřást si rukama,“ dodal. Norimberkem Danilov připomněl norimberské procesy s nacisty po druhé světové válce, píše FT.

 

Svět podle Danilova místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska. „Denuklearizované a demilitarizované takzvané Rusko je nejlepší záruka míru pro Evropu a svět,“ napsal na Twitteru.

 

Bývalý finský premiér Alexander Stubb také vyjádřil nesouhlas s Macronem. „Jediné bezpečnostní záruky, na které bychom se měli soustředit, jsou zásadně neruské,“ napsal na Twitteru.

„Chce-li kdokoli vytvořit novou bezpečnostní architekturu, která teroristickému státu povoluje pokračovat ve svých metodách zastrašování, měl by si to znovu promyslet,“ napsal na Twitteru bývalý litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.

K Macronovým vyjádřením se pro FT vyjádřil i lotyšský ministr obrany Artis Pabriks, který upozornil na Putinova tvrzení, že „za válku jsou zodpovědné Západ a Ukrajina a Rusko je nevinná oběť“ .

Zdroj: ta3.com

Role levných, zavedených a generických léků v léčbě rakoviny

Britský onkolog varuje před rychle se rozvíjející rakovinou po očkování proti Covidu. „Jsem dostatečně zkušený, abych věděl, že to není náhodné“

Celý članek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Dr. Angus Dalgleish, renomovaný onkolog praktikující ve Spojeném království. Nedávno napsal otevřený dopis šéfredaktorovi lékařského časopisu The BMJ. V němž časopis vyzval, aby škodlivé účinky injekcí Covid byly „okamžitě zveřejněny a diskutovány.“  Protože rakovina a další nemoci rychle postupují mezi „posilněnými“ lidmi.

Dr. Dalgleish je profesorem onkologie na St George’s, University of London. Jeho dopis Dr. Kamranovi Abbasimu, šéfredaktorovi BMJ, byl napsán na podporu prosby kolegy. Dr. Abbasiho, aby BMJ učinilo platný informovaný souhlas s očkováním proti Covidu prioritním tématem.

Níže si přečtěte dopis profesora Dalgleishe   :

Vážený Kamran Abbasi,

Covid již nepotřebuje očkovací program, protože průměrný věk úmrtí na Covid ve Spojeném království je 82 let a ze všech ostatních příčin je 81 let a klesá.

Souvislost se sraženinami, myokarditidou, srdečními infarkty a mrtvicemi je nyní dobře přijímána. Stejně jako souvislost s myelitidou a neuropatií. (Tyto vedlejší účinky jsme předpověděli v našem článku o QRBD Sorensen et al. 2020 z června 2020 , protože analýza nárůstu odhalila 79% homologii s lidskými epitopy, zejména PF4 a myelinem.)

Nyní však existuje další důvod pro zastavení všech očkovacích programů. Jako praktikující onkolog vidím u lidí se stabilním onemocněním rychlý progres. Poté co byli nuceni podat posilovací dávku obvykle proto, aby mohli cestovat.

Dokonce i v rámci svých osobních kontaktů vidím po boosterech onemocnění na bázi B buněk. Popisují, že několik dní až týdnů po přeočkování se cítíte výrazně nemocně. U jednoho se rozvine leukémie, u dvou kolegů z práce Non-Hodgkinuv lymfom. A u starého přítele, který se cítil, jako by měl Long  Covid od doby, kdy dostal přeočkovací dávku a který poté, co dostal bolest kostí. Byly diagnostikován mnohočetné metastázy ze vzácné poruchy B buněk.

Jsem dostatečně zkušený na to, abych věděl, že to nejsou náhodné vtipy, jak mnozí navrhují. Zvláště když stejný vzor je vidět v Německu, Austrálii a USA.

Vychazejí na povrch zprávy o potlačení vrozené imunity po mRNA po dobu několika týdnů od dávky. Protože všichni tito pacienti dosud mají melanom nebo rakovinu B buněk, které jsou velmi citlivé na imunitní kontrolu. A to je před zprávami o potlačení supresorových genů mRNA laboratoními experimenty.

To se musí okamžitě zveřejňovat a diskutovat o tom.

Rakovina rychle postupuje po Boostrech, The Naked Emperor

Onkolog posílá naléhavý dopis: Stabilizovaná rakovina a další nemoci rychle postupují u „posilněných“ lidí , RAIR Foundation

Onemocnění zprostředkované B buňkami

Prof. Dalgleish se ve svém dopise zmiňuje o onemocněních a rakovinách na bázi B buněk.  Podle British Society for Immunology hrají B buňky důležitou roli. Při regulaci imunitní odpovědi a dysregulace funkce B-buněk může vést k vážným následkům pro hostitele. Jako:

  • Rakovina
  • Snížená Autoimunita
  • Neautoimunitní zánětlivé onemocnění
  • Transplantace, chronická onemocnění štěpu proti hostiteli
  • Šíření viru lidské imunodeficience (HIV)

Už žádné posilovače

Prof. Dalgleish, který léčí pacienty s rakovinou v první linii. Je šokován a zděšen tím, co vidí a to nejen u svých pacientů, ale také u příbuzných a přátel. To zahrnuje rychle rostoucí a bouřlivé rakoviny. Recidivy u lidí, kteří se dávno vyléčili nebo měli remisi z jejich rakoviny. V některých případech byla pryč 25 let nebo déle. Tyto rakoviny se vyskytují u očkovaných jedinců. Podle názoru profesora Dalgleishe jsou spouštěny posilovacími injekcemi. Ve včerejším rozhovoru s Dr. Tess Lawrieovou na Tess Talks diskutoval prof. Dalgleish o tom, čeho je svědkem u svých pacientů, rodiny a přátel. Také vyprávěl o:

Roli levných, zavedených a generických léků v léčbě rakoviny a způsob jejich potlačování.

Jak lidé, kteří byli roky v remisi. Nyní začínají recidivovat po podání posilovací injekce Covid a proč se to děje.

Jak předchozí výzkum HIV profesora Dalgleishe informoval o jeho pochopení. Injekce Covid způsobí srážení krve a neurologické problémy.

On a jeho kolega vyvolali poplach. Předložili svá zjištění britskému kabinetu a ten nepřijal žádná vhodná opatření.

Níže je jeho rozhovor Tess Talks na Rumble. Pro ty, kteří nemají přístup k Rumble, se můžete podívat na video na Substacku Dr. Lawrieho ZDE .

Tess Talks: Způsobují boostery Covid rakovinu? 4. prosince 2022 (56 minut)

Zdroj:https://expose-news.com/2022/12/05/uk-oncologist-warns-of-cancers-post-vax/