Vláda nemůže více pomoct vlastním lidem, ale pro Ukrajince si půjčí. Budeme splácet 10 miliard, absurdita v Česku opravdu nemá mezí
4. listopadu 2022
Česká vláda schválila 19. října půjčku od Rozvojové banky Rady Evropy. Využití úvěru je ale pro mnohé šokující. Půjčujeme i celých 400 milionů eur což je téměř 10 miliard korun. Tahle půjčka má sloužit k pokryté základních životních potřeb Ukrajinců v Česku. Od CEB Česko již v minulosti čerpalo jeden grant ke stejným účelům. Jinak řečeno, půjčujeme si pro Ukrajince a budeme to muset splatit, jak to ale zvládneme my?
Pravda je, že Češi tvrdě doplácí na to, že jim stát nijak pomoci nemůže. To samé jsme tedy měli říct Ukrajincům, pro které už jsme nedokázali zajistit ubytování, jídlo a podporu, aniž bychom si na to museli půjčovat takové částky. Naše vláda ale nezná hranice nebo pojem „stop-stav“. Je šlechetné pomoci lidem, kteří přišli o domov, ale co si budeme povídat, po první fázi migrace se ukázalo, že nám sem proudí i lidé, kteří v žádném ohrožení nejsou, více více, že někteří si sem zajedou a pak se klidně vrací domů, protože žijí na hranicích, kde jim zatím nic nehrozí.
Pomoc ostatním by měla být úměrná naší ekonomice. Česko je malá země, mimo Evropu plno lidí ani netuší, že jsme samostatný stát a mají nás stále za Československo. Jsou větší země, kde se lidé mají lépe a jejich ekonomika je mnohem silnější. Proč se uprchlíků neujme Německo, Belgie nebo Švýcarsko? Zase tak dobře na tom nejsme. Jediným plus pro nás budou ti, kteří zde začnou pracovat a rozhodnou se v Česku zůstat. Kolik z nich to ale bude? Nepochybuji o tom, že poctiví a snaživí se najdou, nicméně neustálé dotace, příspěvky a podpory je k tomu nejspíš úplně nemotivují a najde se i mnoho takových, kteří budou situace zneužívat. Pokud jsou informace, které uvedl Tomio Okamura (SPD) pravdivé, pak od letošního března dostalo povolení k pobytu v ČR 446 811 migrantů z Ukrajiny. Ke konci letošního září pracovalo z těchto lidí pouze 88 900 osob. Sociální a zdravotní pojištění odvádí našemu státu pouze polovina z nich a značná část je zaměstnána na DPP, tedy mají v tomto směru úlevy a odvody se jich netýkají. Osobně si nemyslím, že neustálé půjčování na jejich potřeby není ta nejlepší cesta, když plno důchodců, kteří zde pracovali celý život je teď v prekérní situaci, kdy si nemohou ani pořádně zatopit.
Není to tak, že by pro nás vláda neudělala vůbec nic, samozřejmě že energetický strop vyjde nakonec na mnohem více, než nějakých 10 miliard. Není to ale dost a pro naše lidi je teď potřeba každá koruna. Kabinet možná zapomíná na to, že pokud nebudou mít lidi dobré podmínky k životu, zemi opustí. Už teď jezdí mnoho Čechů pracovat do Německa či Polska. Už teď u nás ubývá pracujících lidí a přibývá důchodů, což je snad jediný směr, ve kterém by migrační krize mohla naši ekonomiku posunout – pokud budeme mít štěstí a jak říkám, zůstanou tu ti pracující V podstatě by bylo mnohem rozumnější, když už se zadlužujeme zastropováním energií a dotováním Ukrajinců, kdybychom se taky zadlužili kvůli nízkopříjmovým rodinám, aby mohli dostat příspěvky a zvládnout tuhle situaci.
Náš systém (a nejen náš) je bohužel postavený dost hloupě a netransparentně, takže většina lidí ani netuší, jaké jsou ostatní výdaje státu, ale jakmile se k nim dostane informace o splácení 10 miliard pro vizí občany pochopitelně je to naštve a vyvolá ještě mnohem větší nepokoje než doposud. Jenže jim to nikdo nemůže mít za zlé, protože na vlastní lidi se u zkrátka nemyslí a když už jsou to takové hloupé plošné kroky, které tak nějak neúčinně poskytnou pomoc každému, místo aby přišla ta účinná pro lidi, co to skutečně potřebují. Narážím na příspěvky na každé dítě i lidem se slušnými platy a odmítání přispět na energie důchodcům, co berou 11 000 korun.
Současné vláda diktuje, jak bude naše země vypadat, vůbec však ne ve prospěch lidí, kteří stát drží při životě, nýbrž podle toho, jak se to právě hodí té hrstce nahoře. Hodí se jim, že lidé ani pořádně nerozumí tomu, co se u nás děje. Když otevřu nejrůznější internetové příspěvky českých občanů, říkám si, že mě asi ani nemůže překvapit, jak na tom jsme.
Dnes jsem narazil na nějakého Milana, co se na internetu rozepisoval, jak to v tom Česku zase tak zlé není, se vším se hrozně nadělá a vlastně bychom měli být rádi, že se tu ještě máme tak dobře. Tvrdil, že u nich v ulici má každý tři auta a vlak jezdí prázdný, protože si s nimi dojedou do práce i do školy, tak benzín nemůže být přece drahý. Jenže tohle je právě přesně ten problém.
Pád životní úrovně a nůžky které se rozevírají jsou čím dál větší. Někdo si může myslet, že v mnoha případech rodinám s tímhle problémem pomůže záchranný polštář od státu. Znám ale osobně lidi, kterým ta dotace 3 500 korun na energie nijak nepomohla a navíc nesplňují podmínky pro příspěvek na bydlení, přestože na jídlo mají jen dva týdny v měsíci. Stát se snaží, aby nedošlo k úplnému výpadku příjmů, nicméně neúčinně, řešení trvají dlouho a mezitím se lidé už stihli dostat do dluhů. Nezbývá jim totiž nic jiného, než nakupovat stejné množství například jídla nebo energií jako dříve, i když zdražuje neobvyklým tempem. Bydlení se jim také samo nezaplatí a jak známo, nahoru šly nájmy i úroky hypoték.
Prozatím se nějak daří držet tu životní úroveň stále „nad vodou“, jak dlouho to ale potrvá? Ne všichni jsou spokojeni a je to právě proto, že jejich sousedé mají na zahradě tři auta, zatímco oni topí jen na 18 stupňů a to jedno co měli museli prodat kvůli nedoplatkům. Zdražování dostihlo i střední vrstvu, která pociťuje, že se musí uskromnit, pokud nechce rozprodávat majetky, nebo si hledat druhou práci. Krize která rozevírá nůžky mezi bohatými a chudými se vyostřuje. Systém, ve kterém žijeme zkrátka nahrává bohatým a to nejsem komunista, prostě říkám, že ti, kdo mají si vydělají daleko snáz, vím to podle sebe, čím více peněz jsem našetřil, tím jednodušeji mi na účtu přibývaly další.
V poslední době už jsme došli do fáze, kdy firmy krachují a propouštějí nebo propouštějí aby nezkrachovaly. Asi před třemi týdny jsem vyslechl paní na poště, která se zmiňovala, jak budou z poboček propouštět téměř polovinu zaměstnanců. Mluvila zřejmě jen o našem okrese a v dalších to může být úplně jinak, ale ti lidé přijdou o příjmy, přitom se také jim zvýšily náklady na živobytí. A i ti, kdo si příjmy zvládli udržet takové, aby jejich životní standart neklesl, už se mnohdy neodvažují zavázat k hypotékám, protože vychází tak tak a kdo ví, co bude zítra. Všichni se teď bojí utrácet velké částky, investovat do něčeho nového a zkrátka málo kdo se jak se říká rozšoupne. Peníze by mohli brzo potřebovat, kolik bude stát plyn příští rok nikdo netuší.
Samozřejmě je dost lidí, kterým se stále daří dobře. Třeba právě ti, kdo sedí v čele státu. Příjmové a majetkové rozdíly se ale skutečně zvětšují a měli bychom myslet na to, že naši pomoc bude potřebovat chudá vrstva obyvatel České republiky, ne jen příslušníci jiných států a milá vládo, ti prchající Ukrajinci vás nevolili, důvěru ve vás vložil zejména český lid, který se teď pomalu musí připravit na to, že chudoba se u nás stane celkem běžnou.
