„Omezujeme svobodu… pro obecné dobro“: Irská strana zelených vyzývá k omezení svobody slova
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
20.6.2023
(pozn.redakce – „Děláme to pro vaše dobro“…. To už tady jednou bylo, ne? A pak je nahnali do plynu)
Irská strana zelených tento týden následovala mnoho levicových stran po celém světě, včetně naší vlastní Demokratické strany, a požádala o cenzuru a kontrolu řeči. Strana se skutečně stala orwellovskou, protože její předsedkyně Pauline O’Reillyová vyzvala k „omezení svobody“, aby byla chráněna.
O’Reilly komentáře jsou součástí zavedení zákona o trestním soudnictví (podněcování k násilí nebo nenávisti a trestným činům z nenávisti) z roku 2022. Již dříve jsme diskutovali o tomto masivním útoku na svobodu slova.
Legislativa, která by kriminalizovala „podněcování k násilí nebo nenávisti vůči“ lidem s „chráněnými vlastnostmi“, stejně jako „schvalování, popírání nebo hrubě bagatelizující genocidu, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločiny proti míru“.
Omezení svobody projevu se stalo článkem víry pro mnohé na levici. Psal jsem o svém utrpení (jako někdo, kdo vyrostl v liberální, politicky aktivní demokratické rodině v Chicagu), když jsem sledoval, jak strana opouští hodnoty svobody slova. Demokratičtí lídři nyní jednotně volají po cenzuře a regulaci řeči. Prezident Biden dokonce obvinil společnosti, které odmítly cenzurovat protichůdné názory na sociálních sítích, „ zabíjejí lidi “. Jiní odsoudili svobodu slova jako „ posedlost bílého muže “.
Hnutí proti svobodě projevu se stalo otevřeně orwellovským v tvrzení, že chrání svobodu omezováním svobody. Používá také termíny jako dezinformace, dezinformace a malinformace, aby zakryl jejich snahu umlčet ty, kteří mají opačné názory. Místo „cenzury“ odkazují na „moderování obsahu“.
Toto úsilí se naplno projevilo tento týden v Irsku s touto legislativou proti svobodě projevu.
Předsedkyně Strany zelených Pauline O’Reillyová tento týden v projevu před irským Senátem (Seanad) prohlásila , že „když se nad tím člověk zamyslí, všechny zákony a všechny zákony jsou o omezování svobody. To je přesně to, co tady děláme. Omezujeme svobodu, ale děláme to pro obecné dobro.“
Je to stejné poselství newyorských demokratů, kteří volají po omezení řeči jako způsobu ochrany demokracie . Bývalý ministr práce Clintonové Robert Reich skutečně prohlásil, že svoboda slova je „tyranií“.
O’Reilly ujistila občany, že vzdání se svobody není nic nového ani hrozivého: „V celé naší ústavě je vidět, že i když má člověk práva, jsou omezena pro obecné dobro. Všechno musí být vyvážené.“
Mrazivé je zejména to, jak nízká je podle O’Reillyho hranice pro popření svobody slova. Nyní se zdá, že „hluboké nepohodlí“ stačí:
„Pokud názory člověka na identitu jiných lidí činí jejich životy nebezpečnými a nejistými a způsobují jim tak hluboké nepohodlí, že nemohou žít v míru, naším úkolem jako zákonodárců je omezovat tyto svobody pro obecné dobro.“
Zajímavé je, že O’Reilly připouští, že na nenávistných názorech není nic nového, ale je čas takové hlasy očistit: „Sociální média podněcovala nenávist, ale také nám všem ukázala špinavé, špinavé a podpásové nenávisti v irské společnosti. Ta nenávist vždy existovala.“ Samozřejmě, ona a většina určí, jaké názory vytvářejí „hluboké nepohodlí“.
Irská legislativa bude pravděpodobně replikována po celém světě, pokud komunita svobodného projevu nedokáže držet linii proti hnutí proti svobodě slova. Je součástí neutuchajícího hnutí v Evropě, zejména ze strany Evropské unie, za zrušení západních hodnot svobody projevu, které kdysi definovaly země.
Diskutovali jsme o úsilí osobností jako Hillary Clintonová získat evropské země , aby donutily Twitter obnovit pravidla cenzury. Clinton a další, kteří se nemohou spolehnout na firemní cenzuru nebo přesvědčit uživatele, aby cenzuru přijali , se uchylují ke staré dobré státní cenzuře a dokonce žádají jiné země, aby cenzurovaly projev amerických občanů.
Irsko nyní stojí na propasti svobody. Přijetí takových zákonů ze strany Irů je zdrcující ironie. Frank Ryan, který bojoval proti smlouvě, mluvil za mnoho radikálů, když prohlásil, že „dokud budeme mít pěsti a boty, zrádci nebudou mít svobodu slova“. Tyto protismluvní síly odmítly názory na svobodu projevu, které dlouho definovaly západní národy. Nyní Irsko deklaruje „nenávidící svobodu projevu“ a přebírá pravomoc definovat, kdo jsou a kdo nenávidí.
