Archív značky pro: Politici
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč evropští lídři nemají děti? Zajímavý trend
25. dubna 2023
Rozhodl jsem se vyjádřit zajímavé informace o vůdcích Evropy. Ano, tato informace není nová, ale málokdo se zamyslí nad tím, proč k tomuto vzoru dochází.
Jde o to, že mnoho vůdců evropských zemí nemá děti. A jak jsem již řekl, považuji to za vzor, nikoli za náhodu. Podívej se sám. Nyní rychle vyjmenuji bezdětné vůdce evropských zemí, kteří určují politický vektor Západu:
– Emmanuel Macron – prezident Francie – bez dětí, i když ženatý. Je ženatý se svou učitelkou, která je o 24 let starší než on.
– Angela Merkelová – bývalá kancléřka Německa – žádné děti.
– Olaf Scholz – současný kancléř Německa – bez dětí.
– Mark Rutte – premiéři Nizozemska – žádné děti.
– Xavier Bettel – lucemburský premiér – no, tenhle je obecně otevřeně gay.
– Klaus Iohannis – prezident Rumunska – žádné děti.
– Jean-Claude Juncker – předseda Evropské komise – žádné děti.
– Stefan Lofven – předseda vlády Švédska – žádné děti.
– Maia Sandu – prezidentka Moldavska – žádné děti. I když to neovlivňuje evropskou politiku. Má samostatný úkol, o kterém budu mluvit později.
Jednou z těch prvních, která stojí za zmínku, je Theresa Mayová – premiérka Velké Británie.
A také Dalia Grybauskaite – prezidentka Litvy
a Paolo Silveri – předseda vlády Itálie.
A to je jen takříkajíc první mocenská vrstva, nemluvě o ministrech a jejich náměstcích.
Tito. Je zřejmé, že jde již o určitý vzorec. A to vyvolává otázku, proč se to děje? Za prvé musíte vědět, že takové vůdce si nevybírají obyčejní Evropané. Ve skutečnosti demokracie, zejména na Západě, neexistuje. Obyčejní lidé vybírají pouze z těch kandidátů, které nominují oligarchové. Běžný člověk nebude moci jít k volbám a najít desítky milionů dolarů na volební kampaň. Zpočátku si vybírají z těch lidí, za kterými stojí miliardáři.
A ukazuje se, že skutečná moc Evropy – ta, která není propagována – potřebovala, aby vůdci zemí byli bezdětní. Nebo spíše, aby tito lidé neměli takříkajíc smysl pro vlast, pro svou Vlast, pro místo, kde budou žít jejich potomci, jejich nástupci. Aby se kvůli svým potomkům nesnažili, aby jejich stát byl silný a prosperoval.
Tady dnes vidíme jednání západních politiků, kteří ničí své vlastní země.
Nemají kvůli komu opustit svou zemi, takže je nezajímá, co se s ní stane za 10 100 let; čím se stane, v co se promění; Jak tam budou lidé žít? Když nemáte děti, moc nemyslíte na budoucnost. Takže nepřemýšlejí o tom, co jejich děti dostanou: jakou zemi, jaké tradice. Svým dětem nepřipravují šťastnou budoucnost. Jak říkají, žijí podle zásady „Po nás i potopa“.
I placení politici stále přemýšlejí o tom, v jakých podmínkách budou jejich potomci žít a možná nepřistoupí na opatření, se kterými by bezdětní vůdci souhlasili.
Zde vidíme prosazování netradičních hodnot v Evropě, LGBT lidí a pedofilie. Pro bezdětné je jednoznačně „pedofílie“ prázdné slovo.
Inu, známá politika multikulturalismu. Tehdy jsou vítáni různí migranti. Proto jsme svědky masové migrace do Evropy z arabských zemí. A tito migranti, jak každý ví, prostě provozují bezpráví a navíc pobírají peněžní dávky z evropských zemí.
Vím, že o migrantech v Evropě existuje mnoho příběhů o tom, jak ponižují domorodé obyvatelstvo. A titíž bezdětní vůdci se toho snaží nevnímat.
Ale můj osobní známý, který navštívil příbuzné v Německu, mi vyprávěl příběh.
V Německu se migrantům nedávají do rukou peníze, ale karty, za které nelze koupit cigarety a alkohol. Migranti si myslí, že v Evropě Alláh nevidí jejich hříchy, takže kouření a pití je v pořádku. Ale jak jsem řekl, tohle všechno si nemůžete koupit s výhodami. Co v tomto případě dělají migranti? Nakupují jednoduchou pitnou vodu (což je důležité – za peníze daňových poplatníků), tuto vodu vyhodí, prázdné lahve odevzdávají do speciálních automatů za drobné a za tyto peníze pak kupují alkohol. A to vše jsou nuceni snášet místní domorodí obyvatelé. A platit. A to je celá politika jejich vlády.
Samozřejmě je to vidět i na Západě. Spisovatel Douglas Murray vydal knihu s názvem „Podivná smrt Evropy“, kde zdůrazňuje: „ Evropa páchá sebevraždu. Nebo se alespoň její představitelé rozhodli spáchat sebevraždu. Bez ohledu na to, zda s tím Evropané souhlasí. Na kontinentu je masová imigrace a úplná ztráta víry ve vlastní tradice a přesvědčení. Výsledkem je, že na konci životního cyklu většiny lidí, kteří nyní žijí, přijdou národy Evropy o jediné místo na světě, které musíme nazývat domovem .“
Nějak jsem narazil na fotografie francouzské reprezentace z padesátých let. Tady je tato fotka.
Nyní se podívejte na dnešní tým.
Jak píší jedny francouzské noviny, ve Francii asi 10 % populace tvoří migranti. Na základě toho všeho je zřejmé, že bezdětní vůdci jsou vybíráni speciálně proto, aby ještě více oslabili své země.
A správnější je položit si otázku takto: proč to všechno potřebují ti, kdo je postavili do čela? A zde můžeme zdůraznit několik bodů.
První.
Musíte vědět, že ve všech těchto aktivitách mají na starosti Spojené státy. Nebo spíše američtí oligarchové, kteří se zabydleli v Americe a odtud vládnou světu. Alespoň se snaží vládnout. A ovlivňují vnitropolitické dění evropských zemí.
A Evropa je ve vztahu ke Spojeným státům v pozici vazala. Silní vazalové pro majitele jsou špatní – začnou stahovat práva a hodně žádají pro sebe. Například v roce 1965 francouzský vůdce Charles de Gaulle naložil loď dolary a poslal je do Ameriky vyměnit je za zlato.
To byla bezprecedentní událost, která přiměla další země přemýšlet o odebrání zlata ze Spojených států, které Spojené státy nashromáždily v důsledku druhé světové války. Pro Ameriku to samozřejmě bylo jako smrt, protože… v té době byl dolar navázán na zlato.
Poté, o 3 roky později, došlo ve Francii k velkým shromážděním, v důsledku čehož byl de Gaulle nucen odstoupit.
Jde o jednu z prvních barevných revolucí organizovaných Spojenými státy. Za další 3 roky Spojené státy takříkajíc odpoutají zlato od dolaru a budou je nekontrolovatelně tisknout. Ale zlato Evropy je stále v Americe.
Obecně ale platí, že silná Evropa není pro Ameriku přínosná. Nyní Evropa ve skutečnosti nemá vlastní armádu. Německo je stále obecně okupováno. Politika Evropy se do značné míry shoduje s politikou Ameriky, i když to pro ni není výhodné. A silní vůdci, jako je de Gaulle, by se to přirozeně snažili změnit a jednat v zájmu svých zemí.
Ale žádní takoví vůdci neexistují, a odtud vidíme, jak například Spojené státy jednoduše podvedly Francii se smlouvou v hodnotě 66 miliard dolarů a Francie s tím nemohla nic dělat, kromě námitek. Trochu se rozhořčili a zapomněli. Protože vedení jsou lidé s měkkým srdcem, kteří nepřemýšlejí o tom, jakou zemi nechají svým dětem.
Také vůdci jako de Gaulle pochopili, že přátelství s Ruskem je prospěšné. A ve skutečnosti to udělali. Opět to bylo pro USA nepřijatelné. Vzali to v úvahu a nyní v Evropě vládnou ti lidé, kteří konfrontaci s Ruskem postavili do vlastních kol. Jako příklad lze uvést, že díky jednání evropských politiků láme cena plynu v Evropě rekordy, v důsledku čehož rostou ceny ve všech ostatních oblastech a na plyn přes Nord Stream 2 nedají dopustit.
Jen si to představte, hrozí jim skutečný hlad a zima, ale nedovolí si přijímat plyn přes Nord Stream 2. Ale pokud by tam byli silní vůdci, pak by přirozeně existovalo přátelství s Ruskem, kde by to bylo možné. Pro Spojené státy je přátelství jejich vazalů s Ruskem podkopáváním jejich vlivu. Je to zakázáno.
Již zmíněná prezidentka Moldavska Maia Sandu, která rovněž nemá děti, byla jmenována proto, aby si Spojené státy mohly něco pro sebe vyjednat.
A kvůli riziku pro Rusko, začátek války v Podněstří. Tato Maia Sandu zahájí válku a odejde do Rumunska. Pro případ, že by někdo nevěděl, v Podněstří, které se považuje za nezávislou zemi, jsou ruské mírové jednotky. A Moldavsko považuje Podněstří za své území. Chápete, jaké je to riziko pro Rusko? Válka je podobná té, která se odehrála v roce 2008 v Jižní Osetii.
A takoví vůdci jsou potřeba, aby mohli v zájmu, abych tak řekl, majitele hodit svou zemi do pece.
Také Evropa nechápe, proč by měli bojovat proti Číně? Ano, pro Spojené státy je to již téměř hlavní geopolitický nepřítel a pro Evropu je Čína dobrým obchodním partnerem. Amerika ale potřebuje donutit Evropu, aby bojovala proti Číně – politicky i ekonomicky. Tito. stejně jako v případě Ruska vložení paprsku do vlastních kol. Adekvátní lidé to neudělají, ale LGBT lidé a bezdětní lidé budou souhlasit. A to je důvod, proč dostali na starost Evropu. Ano, samozřejmě, všude existují výjimky, ale myslím, že rozumíte.
Evropa je v podstatě okupována Amerikou. A Amerika by tam za žádných okolností neměla mít silného vůdce. Pozorujeme tedy to, co pozorujeme, tzn. takoví vládci.
Mimochodem, proto každý říká „unipolární americký svět“. Ano, Evropané dostávají ze stolu více drobků než ostatní. Proto se jim říká „vazalové“ a ne „otroci“.
Někteří z vás si možná řeknou, že i ve Spojených státech se populace zhoršuje a že situace je podobná jako v Evropě, obecně jde o baštu LGBT hodnot. Ale to je také vědomá politika Spojených států s cílem udržet moc po celém světě. Už jsem o tom napsal článek .
Dovolte mi krátce zopakovat: ano, Spojené státy jsou baštou hodnot LGBT. USA zuřivě chrání jejich práva, a proto, kdekoli je gay nebo lesba, budou Ameriku milovat, protože je chrání. Je to jednoduché. A to je důvod, proč se Spojené státy snaží toto vše vnutit onomu světu pod rouškou „svobody člověku“. To je ideologie, která je vnucována celému světu. A po celém světě přívrženci této ideologie slouží centru – Spojeným státům.
No a poslední bod, který si myslím, že není moc důležitý, důvod, proč Evropě vládnou bezdětní vládci, je myšlenka „zlaté miliardy“, tzn. snížení světové populace.
Ale obecně je to všechno o moci. Pro americké oligarchy je důležité podmanit si Evropany, aby byli vazalové takříkajíc poslušnější. No a nejbližší vazalové, jako je Velká Británie, prostě z Evropské unie vyskočili, aby ji to všechno nepředstihlo.
A mimochodem, lídři Ukrajiny si stále myslí, že Amerika je s nimi kamarád. To jo! Pokud to dělají se svými lokajmi, pak jsou někteří domorodci také Slované a zjevně pro ně nic neznamenají. Teprve nyní jsou potřeba k provedení určitého úkolu. Nebo spíše vytvářet problémy Rusku.
A když to shrneme, můžeme říci, že to, co se od evropských vůdců vyžaduje, a to je jakási bezvýhradná podřízenost jejich států, mohou uskutečnit jen lidé, kteří nemají to, co by v nich probudilo touhu zanechat za sebou silnou země, jmenovitě děti a tradiční hodnoty.
Pokud máte co dodat, napište do komentářů.
No, to je zatím vše.
Přihlaste se k odběru kanálu.
Šťastně!
Každá maličkost pomáhá, děkujeme všem, kteří částkami od 5Kč do 1000,- Kč měsíčně pomáhají našemu společnému boji proti cenzuře. Podpořit naši činnost můžete od 5 kč do libovolné částky na účet:
DĚKUJEME.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IBAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP
DĚKUJEME 
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com
Sledující @přední fanoušci @všichni
Svoboda stojí za to, aby se za ni bojovalo
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
3.1.2023
Svobodná budoucnost vždy závisí na odvaze několika osamocených jedinců.
„V životě každého člověka přijde čas,“ řekl Martin Luther King Jr., „kdy člověk musí zaujmout postoj, který není ani bezpečný, ani politicky výhodný, ani populární, ale musí ho zaujmout, protože mu to diktuje svědomí.“ Jinými slovy, morální imperativ převáží nad osobní bezpečností, politickou korektností a psychologickým komfortem ztotožnění se s davem. V neklidných dobách násilností a lidského utrpení se vždy jen několik osamocených lidí – buď obdařených vrozenou odvahou, nebo zocelených díky svým životním zkušenostem – odváží postavit proti nastupujícímu zlu, které většina mlčky akceptuje. Tak silná je svobodná vůle jednotlivce, který se řídí svým morálním kompasem.
Nyní přišel čas, aby se hlasy této hrstky lidí spojily. V sázce není nic menšího než individuální kontrola nad vlastním životem, svobodou, majetkem, soukromím a hledáním štěstí. Svoboda projevu visí na vlásku, stejně jako svoboda vyznání, svoboda tisku a právo lidu pokojně se shromažďovat a žádat vládu o nápravu křivd. Skutečnost, že mnoho těchto přirozených práv je zapsáno v Prvním dodatku americké Ústavy, není náhodná. Tato přirozená práva jsou totiž úzce provázána. Oslabení jednoho z nich oslabuje všechna.
Zmrazení bankovních účtů protestujících účastníků Konvoje svobody (Freedom Convoy) v Kanadě, požadujících zrušení povinného očkování experimentálními „vakcínami“, narušilo svobodu projevu a shromažďování, právo na tělesnou autonomii a náboženské námitky, vlastnická práva i právo veřejně protestovat proti škodám způsobeným vládou.
Zakázat trenérovi amerického fotbalu veřejně se pomodlit znamená nutit ho obětovat jak náboženskou svobodu, tak svobodu projevu; pokud jsou atributy, které nás nejvíce definují, odsunuty do soukromí, tak se náboženská identita a svoboda projevu mohou lehce vytratit.
Kromě snahy amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti vytvořit oficiální „Radu pro sledování dezinformací“ (Disinformation Governance Board), která má „bojovat“ proti svobodnému vyjadřování názorů odporujících vládnímu názoru, zprávy potvrzují i to, že se zaměstnanci tohoto ministerstva pravidelně setkávali se zástupci Facebooku a Twitteru, s cílem potlačit a cenzurovat určitá fakta a názory v online diskusích o mnoha otázkách, které dominují veřejné debatě – včetně tak širokých témat, jako je stažení USA z Afghánistánu, Covid-19 a „rasová spravedlnost“.
Přenechat západním vládám pravomoc rozhodovat o tom, co smí nebo nesmí být zveřejněno na sociálních sítích, zbavuje veřejný prostor jak neomezené svobody projevu (v mezích rozsudku Brandenburg v. Ohio), tak skutečně svobodného tisku. Pověřit vládní činitele pravomocí označovat některé myšlenky jako „nesprávné“, „závadné“ nebo „dez-“ informace – jinými slovy, umožnit politikům a byrokratům rozhodovat o tom, co je pravdivé nebo nepravdivé, užitečné nebo škodlivé, chráněný názor nebo zlovolný klam – znamená zcela zrušit ochranu amerického Prvního dodatku. Využívání soukromého sektoru jako implicitních vládních cenzorů je hanebným a cynickým obcházením zákona – a nezákonné je také to, když soukromá společnost obchází ústavu a rozhoduje, kdo se může účastnit veřejné debaty a kdo ne.
Cenzurovat nesouhlasné názory na experimentální, a ještě navíc vynucované lékařské postupy, dvoustupňové ekonomické uzavírky (během nichž je velkým obchodním centrům nevysvětlitelně „povoleno“ prodávat, zatímco ekonomicky zranitelným maloobchodům na rohu vaší ulice nikoliv) je masová cenzura ve jménu veřejného zdraví, která znemožňuje kontrolu zrůdné tyranie zahalené do falešného pláště „obecného dobra“.
Když vlády ve veřejné diskusi cenzurují nesouhlasné názory, tak tím slouží jen svým vlastním zájmům. Když vlády tvrdí, že jednají pro „dobro“ lidu, a přitom zakazují opačné názory, tak až příliš často posilují svou vlastní moc na úkor veřejnosti. Když vlády v souvislosti se svými nařízeními mluví o „dobrých úmyslech“, tak mohou beztrestně páchat ta nejkrutější zla.
Pokud se necháte zaslepit „dobrými úmysly“ jakékoliv vlády, tak se Vám může jednoho dne stát, že se dožijete skutečně nevýslovných škod. Socialistická vláda Huga Cháveze učinila mnoho takových slibů „pro dobro“ venezuelského lidu, přesto nekonečné zrady jeho vlády způsobily, že občané této země dodnes nesmírně trpí.
Toto je klíčový okamžik lidských dějin, kdy staletí trvající pokrok směřující k lidské emancipaci a individuální svobodě buď nalezne nový, naléhavý impuls, nebo utrpí politováníhodný ústup. Buď svoboda něco znamená, nebo ne. Buď bude mít každý jednotlivec svůj osud ve svých rukou, nebo bude svobodná osobní vůle potlačena a lidé budou vnímáni jen jako pouhé součásti kolektivních skupin. Buď samospráva vyžaduje, aby každý občan měl svůj hlas, nebo se většina musí podřídit nařízením stále více expandující vlády řízené jen několika málo lidmi. Buď mají občané jedinečnou možnost kontrolovat směřování své vlády, nebo institut občanství a národnost vůbec nic neznamenají. Toto je dnes v sázce. Je to jasné, neúprosné a nevyhnutelné.
Důvod, proč se nyní nacházíme na této křižovatce dějin svobody, není složitý – je to důsledek lidské přirozenosti. Většině lidí na dnešním Západě jsou válka a její bolestné důsledky neznámé nebo je vnímají vlivem času zkresleně. Ačkoliv násilí a krveprolití na mnoha místech světa probíhají prakticky neustále, tak většina obyvatel Západu byla pohledu na válečné hrůzy dlouho ušetřena. To, že je pro lidi obtížné pochopit to, co nevidí, způsobilo, že se nebrání tomu, co důvěrně neznají.
Mnozí politici se opět bezstarostně přiklánějí k totalitě. Občané, kteří si v minulosti uvědomovali ohrožení společenského smíru, když velké korporace a národní vlády vnucovaly společnosti „politicky korektní“ myšlenky, již zřejmě zapomněli názorné lekce z dějin dvacátého století a jeho fašistickou, komunistickou a nacistickou propagandu, a tudíž nevidí, jak strašně společnosti škodí, když úředníci a politici diktují veřejnosti, čemu smí věřit.
Mnoho obyvatel Západu zapomnělo, že svoboda slova a osobní svoboda nejsou žádné hrozivé „mikroagrese“, které si zaslouží sankce a naopak jsou nejjistějšími bezpečnostními ventily a prevencí vzniku nepřátelství ve společnosti, přičemž jejich alternativou je rozpoutání otevřeného násilí. Desetiletí relativního míru proměnila těžce vybojované západní svobody v něco samozřejmého. Vlády a mezinárodní korporace se jen málo zamýšlejí nad riziky pro sociální soudržnost – a pravděpodobně je to ani nezajímá – když cíleně manipulují obyvatelstvem pomocí masmediální propagandy, která má posílit elitní programy Světového ekonomického fóra zahrnující vše od spotřeby energie a výroby potravin až po vládní zdravotní nařízení a zdravotní pasy. Lákadlo ultimativní moci a kontroly, které podnítilo obě světové války, je stále až příliš přitažlivé.
Vlády, které se již přeorientovaly na všeobecný veřejný dohled a bezdůvodné sledování on-line, vidí na obzoru digitální měny zavedené centrálními bankami, sledovací implantáty a zavedení systému sociálního kreditu a věří, že čas úplné kontroly nad občany je na dosah – pokud se ovšem udrží u moci a budou nám stále vládnout.
Jako vždy jsou osvobozující výhody nových technologií doprovázeny jejich schopnostmi držet obyvatelstvo v šachu a potlačovat informace, které se vládnoucí třídě nehodí do krámu. Rozhlas a televize propojily svět jako nikdy předtím, ale masová komunikace také rychle podpořila vzestup diktátorů a rozšíření indoktrinace veřejnosti do nových výšin. Jaderná energie poskytla jak hojnost energie, tak i potenciál pro apokalyptickou zkázu. Osobní počítače, chytré telefony a internet poskytly obyčejným lidem megafony, jejichž prostřednictvím mohou vyjadřovat nové myšlenky, avšak tentýž kyberprostor otevřel zcela nový bitevní prostor pro vládní dohled, propagandu a masovou manipulaci.
Zdá se, že některé vlády vidí v technologiích místo nástrojů pro zajištění ekonomické bezpečnosti občanů a podpory svobodnějšího trhu spíše účinné páky k přerozdělování bohatství, omezování osobních příjmů a vybírání daní, a také prostředky k vytvoření technokratického systému totálního dohledu, v němž byrokratická kontrola toho, co spotřebitelé kupují a prodávají, a zavedení systému sociálního kreditu, v němž bude možné odměňovat „politicky korektní“ chování a trestat „nesprávné“ názory.
Technologický pokrok poskytuje jak prostředky k posílení lidské svobody, tak i k absolutnímu ponížení člověka. Když je vládám dovoleno, aby za nás tuto volbu učinily, tak si často vyberou druhou možnost. Nejde jim o naši osobní svobodu, ale o jejich moc. Pouze svobodní občané jsou schopni udržet vládní moc na uzdě a zajistit, aby mohla lidská svoboda vzkvétat.
Je proto nezbytné, aby obyvatelé Západu neztráceli ze zřetele nejdůležitější bitvu, která již nějaký čas zuří – bitvu, v níž proti sobě stojí svoboda jednotlivce a totální státní kontrola. Každý problém by měl být zkoumán touto optikou. Jsme skutečně na křižovatce dějin lidské svobody. I když jen málo lidí chápe, co je nyní v sázce, tak je potřeba, aby tato hrstka lidí bojovala za zachování našich individuálních svobod proti vládám a korporacím, které se je usilovně snaží oslabit. Buď se pochodeň svobody znovu rozhoří, nebo dříve či později zhasne.
J. B. Shurk píše o politice a společnosti.
Covid a záhada nepřítomných novozélandských politiků
Pandemie covidu se svým napínavým příběhem je svědkem silného obratu v proudu, protože mnoho mezinárodních politiků vyjadřuje své obavy a klade nepříjemné otázky ve snaze rozluštit podvod covidu pro větší dobro své země a jejich lidu. Tento sbor statečných hlasů, které se ozývají ze všech koutů planety, má do očí bijící absenci novozélandských vůdců.
Musíme se ptát: kde jsou politici, kteří zastupují lid Nového Zélandu, a proč chybí?
Utábořili se v tichosti ve zdech úlu a zoufale lpěli na kontrole svého oficiálního dogmatu tím, že zůstávají nedotknutelní a vzdáleni trapným otevřeným rozhovorům, které by mohly odhalit „pravdu“ a rozdrtit jejich křehký příběh?
Znovu publikováno od Novozélandských lékařů mluvících ven s vědou (“NZDSOS”)
Vzhledem k tomu, že novozélandští (“NZ”) politici jsou všichni zjevně pod nějakým kouzlem seslaným zlou čarodějnicí z WEF, musíme se závistivě dívat na ostatní země, abychom viděli politiky, kteří reagují na lidi a pracují pro ně na odhalení podvodu, kterým byla pandemie Covid. Ani jeden novozélandský politik není ochoten klást i ty nejzákladnější a nejjednodušší otázky. Ani jeden novozélandský politik není ochoten mluvit s obyčejnými lidmi , kteří, jak se zdá vědí o celém covidu mnohem víc než oni. Co se děje uvnitř těchto buněk včelího úlu?
Důrazní a výmluvní mezinárodní politici
Zatímco uvažujeme o nedostatku zastoupení ze strany novozélandských politiků. Členové Evropského parlamentu neohroženě vyslovili své požadavky na odpovědi od společnosti Pfizer. Generální ředitel Albert Bourla se nedostavil a na jeho místo poslal paní Janine Smallovou. Její zvláštní výbér slov se nyní rozléhá po celém světě, aby ji všichni slyšeli (možná rychlostí sociálních sítí).
Nizozemský poslanec Evropského parlamentu pan Roos se zeptal : „ Byla vakcína Pfizer covid testována na zastavení přenosu viru předtím, než vstoupila na trh? Pokud ne, řekněte to prosím jasně. Pokud ano, jste ochotni sdílet data s tímto výborem? A opravdu chci přímou odpověď, ano nebo ne, a těším se na to.“
Vyhýbavá odpověď paní Smallové: „Pokud jde o otázku kolem vakcín, věděli jsme o zastavení imunizace předtím, než vstoupila na trh?…. Ne, uh, tyhle, hm, víte, museli jsme se skutečně pohybovat rychlostí vědy , abychom skutečně pochopili, co se děje na trhu . A z tohoto pohledu jsme museli dělat všechno v režimu ohrožení. Myslím, že doktor Bourla, i když tu není, by se otočil a řekl vám sám: ‚Když ne my, tak kdo?‘“
Ačkoli by si každý, kdo se skutečně dívá na vědu, v prosinci 2020 při čtení předběžných výsledků Pfizer NEJM uvědomil , že prevence přenosu není jedním z koncových bodů. Zdá se, že to konečně proniklo do vědomí těch, kteří nejsou ponořeni do vědecké literatury. Nikdy nebylo zamýšleno, že by nějaká věda prokázala, že vakcína zabraňuje přenosu. Byla nám prodána drahá a smrtící lež. A novozélandské politiky to nezajímá.
Po téměř dvouhodinovém setkání s otázkami. Uspořádalo 6 poslanců EP o den později 30minutovou tiskovou konferenci a vyjádřilo svou frustraci a znechucení nad tím, že se Albert Bourla nedostavil.
Na Evropský parlament se nedávno obrátil také chorvatský právník Mislava Kolakušiće , který prohlásil, že EU musí okamžitě ukončit smlouvy na nákup falešných vakcín .Požádat o vrácení 2,5 miliardy eur, které dosud zaplatili a stíhat společnost Pfizer a další. Řekl, že pokud tak neučiní, budou se podílet na trestném činu získávání a propagace padělaných léků. To je pravděpodobně to, co naši politici v současné době dělají.
V Kanadě nová premiérka Alberty Danielle Smithová hovořila o neočkovaných : „Byli tou nejvíce diskriminovanou skupinou, jakou jsem kdy za svůj život viděla.“
„Myslím, že jsem nikdy v životě nezažila situaci, kdy by někdo dostal výpověď z práce nebo mu nebylo dovoleno dívat se na své děti jak hrají hokej nebo nebylo jim dovoleno navštívit někoho blízkého v dlouhodobé péči nebo v nemocnici. Nebylo jim dovoleno nastoupit do letadla a cestovat přes celou zemi za rodinou nebo dokonce cestovat přes hranice. Nehodláme vytvářet segregovanou společnost na základě lékařské volby.“
Kde byli politici Nového Zélandu, když jejich vlastní premiérka potvrdila svůj souhlas s dvoustupňovou společností rozdělenou podle statusu očkování?
V Austrálii je senátor Malcolm Roberts z Queenslandu integrity, čestným mužem, klade otázky a naslouchá odpovědím po mnoho měsíců.
Také v Austrálii požadují jménem australského lidu odpovědi senátoři Gerard Rennick z Queenslandu a Alex Antic z Jižní Austrálie.
Ve Francii politik a bývalý kandidát na prezidenta Jean Lassalle hovořil o tom, že téměř zemřel po očkování proti covidu. A poté došel k poznání, že mnoho členů francouzského parlamentu a Macron sám pravděpodobně očkování nedostali. Nyní je prezidentem hnutí Resisstons!
Na Floridě senátor Ron de Santis a jeho generální chirurg Joseph Ladal nedávno vydali pokyny ,které doporučují aby mladí muži ve věku 18-39 let nepodstupovali žádné očkování proti covid-19, protože riziko poškození srdce převažuje nad jakýmkoli potenciálním přínosem. Ladal zadal výzkum, který ukázal, že očkovaným mužům v tomto věku zvýšil šanci na náhlou smrt o 84 %.
Florida se také zavázala, že se nebude řídit nedávným rozhodnutím CDC přidat očkování proti covid-19 do schématu dětských vakcín. Ron de Santis se dříve také setkal s profesory epidemiologie Jayem Bhattacharyou a Martinem Kulldorffem, aby se dozvěděl o Velké Barringtonské deklaraci („GBD“) na konci roku 2020. Konzultoval také s Dr. Scottem Atlasem a upravil reakci Floridy v oblasti veřejného zdraví v souladu s Doporučení GBD otevřít společnost a zaměřit se na ochranu zranitelných.
Senátor Ron Johnson ve Spojených státech také klade otázky a naslouchá kvalifikovaným odborníkům.
V Dánsku si politici uvědomili, že očkování může způsobit potenciální škody, a přestali doporučovat injekce covidu osobám mladším 50 let.
Ve Spojeném království se politici zdají stejně zbyteční jako tady. Na nedávném parlamentním zasedání se jich dostavilo pouze 5, aby si vyslechli lékařské odborníky a osoby postižené vakcinací. Dr. Tess Lawrie ze Světové rady pro zdraví (“WCH”) si zoufala nad úsilím , že se zraněné a pozůstalé oběti zúčastnily „dotazu“, kde reformovaný šampion očkovací látky Dr Aseem Malhotra , kardiolog předložil důkazy vyvracející Bezpečné a účinné očkování.
NZ politici chybí v akci
Kde jsou novozélandští politici? Nemáme nikoho, kdo by nás zastupoval v síních moci? Několik stranických vůdců mimo parlament, včetně Leighton Baker , Sue Gray z New Zealand Outdoors and Freedom Party a alespoň jeden bývalý poslanec ( Matt King ) se nebojí promluvit. Další bývalý poslanec se odvážil mluvit o nevyslovitelném ( Rodney Hide ) spolu se svými kolegy z Bassett Brash a Hide , kteří mají také co komentovat, na rozdíl od několika sedících poslanců, o kterých víme, že mají obavy, ale mlčí.
Zdá se, že náš Beehive potřebuje důkladnou očistu a opětovné osídlení čestnými poslanci, kteří mají odvahu, integritu a otevřenou mysl.
Jak píše Dr Lawrie z WCH : „Dříve jsem řekl, že jsme všichni spoluviníci toho všeho a nyní tím, že zavíráme oči před korupcí. Svěřujeme naše zdraví do cizích rukou a rozhodování neangažujeme se v našich komunitách. Jsme apatičtí nebo se příliš bojíme stát za to, co je správné. Ale někteří jsou spoluviníky více než jiní a budou pohnáni k odpovědnosti.“
Zdroj:https://expose-news.com/2022/10/28/mystery-of-the-missing-new-zealand-politicians/
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
