EU jste prý vy: A také si to pěkně zaplatíte. Kolik stojí propaganda? Režim si rozvracet nedáme! Prostředky proti švábům a dezolátům. Poznejte konečně společné hodnoty. Kde se berou elfí úderky? Osvěty bude více
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
11. 11. 2022
Ti, co se vozí městskou hromadnou dopravou v Bratislavě (v Praze a dalších českých městech je to totéž), mají novou vizuální radost. Evropská unie si pro ně připravila sérii propagandistických plakátů umístěných například na zasklených bočních stěnách zastávek MHD.
Hledí z nich na nás šťastní občané EU (stát se už ani neuvádí), kteří v intenzitě cenění zubů, v záření očima a v radostném mávání rukama nijak nezaostávají za šťastnými občany naší bývalé socialistické vlasti, Československé socialistické republiky a občany jejích bratrských útvarů sdružených do „tábora míru“. Celou sérii si můžete prohlédnout zde.
Naše hodnoty
A proč jsou občané EU šťastní? Nuže proto, že chytrá Komise pro ně nachystala nová „zelená“ opatření, která učiní život pod modrou vlajkou s hvězdičkami ještě šťastnější. I když už se zdálo, že šťastnější ani nemůže být. To vše doplněno duchaplným upozorněním, že „EU jsi ty“. Ten „ty“ to je každý občan, který při čekání na zpožděný autobus a při vzpomínce na zpožděný vlak, ze kterého před chvílí vystoupil, netolerantně a nekorektně nadává. I na unii. Má si tedy zřejmě při pohledu na propagandistickou komponentu uvědomit, jak je život v EU krásný, přestat nadávat a přiložit ruku k dílu, abychom se už co nejdříve dočkali kýžené rodově-inkluzivně-zelené Evropy.
Na jednom z plakátů vidíme šťastnou rodinku, jak se těší ze snížení uhlíkové stopy, na dalším chytrý a plně začleněný migrant nabíjí svůj elektromobil, přičemž odlehčeně hypnotizuje svůj chytrý telefon, na třetím malý junák se zkoumavým výrazem papuánského domorodce fascinovaně hledí na solární panel a s respektem k němu přikládá svou ruku. Pokračuje to šikovným hipsterským montérem, který instaluje solární panely a krasavicí poeticky naaranžovanou pod monumentálními květy větrných elektráren.
Internetová stránka dokonce obsahuje i malou mobilizační instruktáž:
Demokracie, svoboda, rovnost, tolerance a solidarita. Toto jsou evropské hodnoty, které nás spojují. Ruská invaze na Ukrajinu také ukázala, že naše demokracie, naše ekonomika a naše energetická nezávislost jsou úzce propojeny. Zajistěme spolu, abychom měli čistou, obnovitelnou energii – vyrobenou v Evropě. Těchto cílů můžeme dosáhnout pouze společným úsilím. Postavte se za naše hodnoty, abyste chránili svou budoucnost a budoucnost vaší rodiny, klima a planetu.
„Vy jste EU!“
„Hodnoty“ holt nejsou zadarmo
Zajištění těchto “ hodnot “ bude podle výroků našich politiků vyžadovat, abychom si v EU znovu utáhli opasky (to nám však říkali již od 90. let 20. století, takže máme oproti Západu náskok) – konkrétně abychom méně topili, více platili a oblékli se do svetrů i pod přikrývkou. Kupodivu, tohle na zmíněných plakátech není vidět. Ale to není důležité. Vždyť víme, co propaganda je, nejsme malé děti a každému je jasné, že propaganda není k tomu, aby nám ukazovala věci nevábné a pravdivé.
Avšak co důležité je – a co by mohlo zajímat daňové poplatníky – kolik peněz vlastně v EU na takovou infantilní a topornou propagandu vynakládá. Nejde zde samozřejmě jen o zmíněné plakáty. Paleta europropagandy je mnohem bohatší a její ozubená kola se točí již celá desetiletí. Tiskoviny, brožury, filmy, konference, každodenní vyplachování hlav dezinformačními „informacemi“. Školství, úřady, veřejný prostor. Tabule plastové i kovové zvěstující nám, že část toho, co jsme do Bruselu povinně poslali, nám milostivě vrátí a – po splnění tisíců euro-kritérií – se promění například na vesnickou fontánu či hřiště (které bychom bez EU žádné nikdy neměli). Vlajky EU v každé vesnici, symboly a plakáty na veřejných budovách.
Kolik se na tuto propagandu utrácí z peněz evropských daňových poplatníků a kdo všechno se na tom přiživuje? Vzpomeňme si na tu armádu usilovných „hujerů“ v poslaneckých lavicích, na úřadech a v nevládních organizacích šířících unijní osvětu. Domníváte se, že to všechno dělají zadarmo? Nebo za platy ve výši dělníků z fabriky na východě Slovenska? Pokud vám instinkt a zkušenost s kariérismem za socialismu i kapitalismu našeptává, že tato sorta „angažovaných“ má trochu jiné představy o životním standardu, tak se vskutku nemýlíte.
Roh hojnosti
Zajímavé informace o tom, kolik EU utrácí ročně na svou propagandu, lze snadno dohledat na britských stránkách, kde tyto informace tvořily součást brexitové kampaně. Portál Full fact například přinesl v roce 2016 tyto údaje: EU vyčlenila v roce 2014 v rozpočtu až 3,9 miliardy eur na výdaje spojené s propagací sebe samé a svých „hodnot “. To je docela slušný balík peněz, na kterém se může napást značná část angažovaných občanů EU (o státy v jejich případě opět už vůbec nejde). Ale pozor, tohle jsou jen peníze určené speciálně na propagandu. Platy poslanců, úředníků, různých asistentů a příležitostných ideových „podržtašek“, jejichž počet v břiše bruselského molocha roste do tisíců, patří zase k jinému rohu hojnosti.
Portál cituje z britského Business for Britain (2015): „EU v roce 2014 vynaložila 664 milionů eur (536 milionů GBP) přímo na výdaje ohledně propagace a komunikace. V širším měřítku EU vyčlenila až 3,9 miliardy eur (3,1 miliardy GBP) na rozpočty, které obsahovaly ustanovení o výdajích EU na propagaci a „firemní komunikaci“ politických priorit unie.“
Business for Britain dále uvádí, že šikovnou interpretací euroúředníků se při prezentaci celkové částky okrouhal oficiální výdaj na propagandu do výše 664 milionů eur tak, že se tato částka uváděla jako čerpaná z rozpočtů „přímo určených“ k propagaci. Existují však také tzv. „sekundární“ a „terciární“ rozpočty, tehdy ve výši 2,1 miliardy a 1,1 miliardy, které se rovněž využívají pro různé duchaplné účely, které se sice nenazývají ostentativně propagandou, ale ve skutečnosti jí jsou.
Například ze sekundárního rozpočtu se 1,3 miliardy, tedy více než polovina, použily v roce 2014 na „podporu kvality a spolupráce v evropském prostoru vzdělávání a odborné přípravy a jejího významu pro trh práce“. Čichá váš vycvičený východoevropský nos tu krásnou vůni přednáškové frazeologie institucionálních patentovaných darmožroutů? Vidíte je, jak přednášejí, ukazují ukazovátky na grafech, klikají v power-pointové prezentaci na obrázky s piktogramy, jak se rozplývají v nadšení pro zelenou a inkluzivní Evropu? A pak si jdou po „skromnou“ zaslouženou odměnu?
A na co šlo například 233 milionů eur z terciárního rozpočtu? Na propagandu? Ale kdeže, vy zlí konspirátoři, ty šly přece na „podporu legální migrace do EU “ (rok před migrační invazí v roce 2015!) a částka 125 milionů eur šla na „přispívání k ekologičtějšímu hospodářství efektivnějším využíváním zdrojů a na rozvoj a zavádění předpisů EU v oblasti životního prostředí.“ Zajisté témata, která zajisté nemají s propagandou nic společného, že ano?
Dokážete si zajisté představit, jak se aktivistům při těchto částkách samým štěstím třese nevládní chochol na hlavách. I ta předražená kávička v kavárně hlavního města hned lépe chutná, když víte, že vás unie nenechá ve štychu.
Osvěta není plýtvání
Některým europoslancům samozřejmě takové podezřelé rozhazování tak úplně nevoní. Proto se čas od času v lavicích postaví nějaká skupinka (typičtí nenávistníci) nebo zoufalý solitér (typický dezolát) a vznese do pléna otázku ohledně děsivé drzosti plýtvání penězi na bezostyšnou propagandu.
V roce 2018 se například dva holandští poslanci, André Eliseen a Auke Zijlistra, obrátili interpelací č. j. E-004538/2018 na Evropskou komisi, aby vysvětlila určité nehorázné výdaje. V elektronické dokumentaci EP je jejich otázka nazvána: Vyhazování peněz daňových poplatníků na propagandu EU.
Poslanci se ptali:
„Evropská komise dává peníze na vzdělávací programy o Evropské unii. Účelem těchto programů je stimulovat další evropské sjednocování. Komise celkem vynaložila více než 318 milionů eur na takzvaný program Jean Monnet, který tvoří základ této jednostranné propagandy.
1. Proč Komise nenechává politiku vzdělávání na jednotlivé členské státy, kam patří?
2. Jak může Komise tvrdit, že existuje nezávislý vědecký výzkum, když na dotace mají nárok pouze zastánci další evropské integrace?
3. Kde se ve Smlouvě o EU říká, že peníze nizozemských daňových poplatníků lze použít na vzdělávací programy, které ponechávají prostor jen pro prounijní názory?“
Z toho, že evropská propaganda utěšeně pokračuje a vzkvétá i v bratislavských ulicích, můžeme usuzovat, že invektivy těchto nenávistníků byly ignorovány s pravým unijním nadhledem.
Nepřítel před branami
Peníze však nejdou jen na propagaci „evropských hodnot“. I když je to bolestivé, je třeba si přiznat, že stále ještě existují zvrhlíci, kteří posvátné „evropské hodnoty“ odmítají. A tak se musí bašta pokroku v Bruselu, i když zajisté s krvácejícím srdcem, zapojit i do kontrapropagandy vůči těm, kteří by, jak říkal šéf jedné předchozí „unie“ Stalin „chtěli cpát rypáky do naší socialistické zahrádky“.
Nemusíme dlouho přemýšlet, kdo nám chce naši evropskou zahrádku zpustošit. Hlavním nepřítelem světového pokroku je momentálně opět Rusko, které se po pokrokové pauze v letech 1917–2000 vrátilo do polohy kontinentálního arcilotra, v jaké ho znaly pokrokové západní tiskoviny již od 18. století, takže unie může na tuto pěknou literárně-propagandistickou tradici navázat. Zdarma to samozřejmě nemůže být, vždyť hoden je dělník své mzdy.
Deník The Guardian například v roce 2017 psal, že speciální jednotka určená pro boj proti ruským dezinformacím a propagandě s názvem East Stratcom (založená v roce 2015) obdrží na svou práci, tedy pro boj proti údajným ruským dezinformacím v letech 2018–2020 1,1 milionu eur.
Kolik asi tak dostává tato jednotka dnes? Olala, čtěme a učme se! V roce 2019 se tento rozpočet zvýšil na 3 miliony eur a v roce 2020 na 4 miliony eur. Na rok 2021 však byl celkový rozpočet, vyčleněný na „strategickou komunikaci, odhalování dezinformací a manipulativního zasahování“ a na strategické komunikační kapacity, zvýšen již na 11,1 (!) milionu eur.
Divíte se pak, že je i u nás tolik zanícených odhalovačů dezinformací a usilovných udavačů? A to stále v roce 2021, kterého se týkají poslední údaje, nebyla propaganda a honění dezinformátorů v plném proudu jako v roce 2022. Kolik to asi tak bude dnes?
V kontextu vývoje zřejmě už nikoho ani nepřekvapí, že jedním z úspěchů, kterým se tato jednotka pochlubila, bylo i odhalení 570 dezinformací ohledně onemocnění covid-19. Kam všude jen nesahají špinavé drápy Kremlu!
Oblíbená témata EU, aneb Srdci nerozkážeš
Jak vidíme, peněz je dost, a pokud se rotačka na tisk papíru a digitální technika na kouzlení s čísly nezaseknou, tak bude těchto inflačních peněz stále více a více. Někdo si samozřejmě bude muset opět utáhnout opasek, ale bruselští propagandisté to s velkou pravděpodobností nebudou. Témata, která EU považuje za své priority, totiž přímo automaticky vyžadují přiložení jejich snaživých rukou k propagandistickému dílu.
V rozpočtu EU na období 2021–2027 se totiž obrovský finanční objem vyčleňuje pro témata jako: Environmentální a klimatická akce; Migrace; Dědictví a svět; Ochrana a obrana; Evropská veřejná administrace.
Celkem by na tyto okruhy témat má prasknout cca 220 miliard (!) eur. No a nejsou to náhodou právě témata, která je třeba mezi „euroobčany“ trochu zpropagovat, témata, která stále ještě nejsou dostatečně oblíbená a schvalovaná?
Nemusíme mít proto obavy, propagandistické úderky si určitě v následujících letech přijdou na své a je pravděpodobné, že s rychlým propadáním unie do zkázy, bude vynakládáno na propagandu stále více a více. Takže se připravte na záplavu krásných podnětů v ulicích, na obrazovkách, v mobilech, na úřadech, ve vlacích i ve státních institucích.
Možná by vás zajímalo, kdo to bude platit. Taková zlovolní otázka je ovšem důkazem vaší nevědomosti, neuvědomělosti – takže propaganda je skutečně nutná.
Nebo jste zapomněli, co nám EU vzkazuje?
„Unie jste vy!“
