Prominentní ruští vojenští reportéři 25. listopadu informovali o tom, že dvě elitní kyjevské obrněné brigády, 53. a 110., se na doněckém bojišti pustilyprudce do sebe, a začaly se mezi sebou hašteřit, která z nich má bojovat a bránit betonové pevnosti v jihovýchodní průmyslové zóně třicetitisícového města Avdijivka, a obviňovat se navzájem z podlé zbabělosti.
U Avdijivky jako u Soledaru
Důsledek prudké hádky Ukrajinců o vojenské kompetence na sebe nenechal dlouho čekat: V noci 25. listopadu Rusové nadšeně ohlásili, že Ukrajinci, po 8 letech nepřetržitých zuřivých bojů, 25. 11. v noci, bez boje, vyklidili, jeden ze dvou největších betonových pevnostních komplexů, které na doněcké frontě od roku 2014 vybudovali.
Nejenže se tak do písmene zopakovala situace téměř před rokem, v lednu 2023, kdy se po stažení jediné skutečně elitní kyjevské jednotky, slavné 93. obrněné brigády Cholodnyj Jar. Tehdy se do sebe navzájem pustila tzv. nová Zelenského elita, zeměmi NATO vycvičené a vyzbrojené brigády 46. výsadková, 4. a 10. tanková, 10. a 128. horská, a 3. dělostřelecká. Než se dohádaly, která z nich bude muset bránit pevnost Soledar, s kilometry podzemních chodeb a bunkrů, Prigožin udeřil, a prázdnou pevnost Ukrajincům vyfoukl pod nosem.
Brána pootevřena
Pád Soledaru, který kryl severní křídlo Bachmutu před operačním obklíčením, znamenal i rychlý konec Bachmutu. Obdobně nyní – Avdijivka, kryje severní křídlo betonové pevnosti na vyvýšenině – město Vuhledar, (15 000 obyvatel), které je pro Rusy z jihu nedobytné, jak ukázaly letošní jarní boje, a pád Vuhledaru obchvatem ze severu, otevírá Rusku cestu k aglomeraci Dněpropetrovsk, (1 milion obyvatel), která je historicky tradičním místem, kde se při všech válkách o Dněpr vždy řeka překračuje.
Na ni má Putin enormní zálusk, protože je klíčovou branou k ovládání, jak jižní levobřežní, tak jižní pravobřežní Ukrajiny. A dostat Dněpropetrovsk pod palbu ruských děl, znamená nejen vyřadit, po Kachovské, i Dněpropetrovskou vodní elektrárnu, ale i metalurgický uzel a ekonomickou perlu Ukrajiniy město Kryvyj Rih, (600 tisíc obyvatel), které je závislé na dodávkách vody i elektřiny z Dněperské elektrárny.
Zbytky ukrajinské ekonomiky, které zajišťují aspoň nějaké devizy, by tím utržily drtivou ránu, a další miliony uprchlíků vyhnaných ruskou dělostřelbou z ostřelovaní Dněpropetrovska, by vyvolaly další rozvrat přetížených systémů sociální péče jak na Ukrajině, tak v zemích EU.
MAPA: (1) Červená a modrá linie = linie fronty před březnem 2022, (2) Červená a žlutá = včerejší linie fronty, (3) Přeškrtnuté modré kolečko = území průmyslové zóny Jih, ze které v noci Ukrajinci prchli. Rusové tak po 9 letech bojů uvolnili strategickou dálnici vedoucí z Doněcka do Ruska.
Cesta na Vuhledar a Dněpropetrovsk?
Bitva o průmyslovou zónu Avdijivka – Jih trvala nepřetržitě od 28. července 2014 až do 25. listopadu 2023. O zónu se urputně bojovalo i v letech tzv. minského příměří, kdy se ji domobrana DLR pokusila několikráte za cenu velkých ztrát dobýt. Kyjevská armáda se naopak pokoušela několikrát za cenu obdobných ztrát ze zóny prorazit přes dálnici směrem k železnici, viz mapa nahoře.
Noční pád zóny Avdijivka – Jih bez boje tak má hluboký význam pro obě strany. Kyjevská média vydávala celá léta její obranu za vzor své neporazitelnosti. V létě 2017 dokonce kyjevská junta v zóně vztyčila velký pomník na památku 70 obráncům zóny, kteří padli v letech 2014-2017 – viz video z ukrajinské slavnosti! (Podrobně celá bitva o Avdijivku zde.) (Podrobně o krvavých bojích z roku 2017 zde.)
Pád průmyslové zóny Avdijivka – jih potvrzuje neustále se prohlubující demoralizaci ukrajinské armády. Časy, kdy její ocelová pěst 93. obrněná brigáda Cholodnyj Jar a i některé další jednotky dávaly Rusům do těla, jsou pryč. Ukrajinští profesionální vojáci a dobrovolníci z první vlny mobilizace, kteří tyto skvělé jednotky vytvořili, jsou už po smrti, stejně jako tisíce ruských výsadkářů, kteří s nimi rovnocenně bojovali.
Nynější ukrajinští vojáci jsou násilím odvedení starci a nemocní chudáci, kterým velí tlupy narychlo v důstojníky přeškolených úředníků. A ti mladé vycvičené muže v moderní válce nenahradí. Vladimír Putin nepospíchá. Každý další den bude ukrajinská armáda jen slabší a slabší.
Všichni ještě živí do masomlýnku!
Nastupuje zima a s ní vlhko a chlad. Ukrajinská armáda je podle přiznání jejích vlastích velitelů tvořená hlavně mobilizovanými starci. Podle Zelenského bývalé hlavní vojenské komisařky Mariany Bezuglé, která při svých častých inspekcích na frontě trvala na provádění sebevražedných Banzaj útoků proti ruské obraně, a která se teď pustila do politiky, se nyní Ukrajina chystá výrazně změnit pravidla mobilizace. Nové změny v legislativě by měly pomoci zacelit mezery, které dříve umožňovaly „propouštění“ třicetiletých „studentů“ z armády. A také usnadnit vojenským komisím doručování předvolání brancům.
Z posledních vyjádření bývalé Zelenského hlavní fanatičky Bezuglé vyplývá, že část poslanců vlivného parlamentního Výboru pro národní bezpečnost a obranu Ukrajiny se pod jejím vedením snaží prosadit nový zákon, který by každému Ukrajinci, který odslouží 18 až 36 měsíců v armádě za války, zaručoval propuštění na trvalou dovolenou.
Proti frakci Bezuglé, která si už zřejmě uvědomila realitu, se ovšem staví válečná klika generála Zalužného. Ten zastává koncepci, že jedinou propustkou z armády je buď smrt, či invalidita. Nyní požaduje, aby se mobilizovali i studenti či osoby celodenně pečující o invalidy. Ale i osoby mladší 18 let, i ženy a dívky, a která se už proslavila i tím, že na frontu poslala i mrzáky bez prstů na rukou, a vůbec jim přitom nevadilo, že bez prstů přeci nemohou stisknout spoušť žádné zbraně.
Starci v zimních zákopech
Armáda tvořená starci utrpí pře zimu značné sanitární ztráty v důsledku počasí, a ukrajinská generalita ví, že na jaře musí bezpodmínečně obdržet čerstvou mladou krev, protože jen mladí vojáci mají dostatečnou fyzickou a zdravotní výbavu, aby mohli provádět fyzicky a psychicky náročné útoky. I svobodník Hitler ze svých vojenských zkušeností věděl, že rekruti nad 50 let mohou pouze střežit sklady, či držet posádky v klidných zemích jako bylo Německo, Rakousko, Dánsko, Norsko, Holandsko, Belgie, či Čechy a Morava. Když už na začátku roku 1945 tyto starce a děti do první linie poslal, měla jeho vláda před sebou poslední měsíce.
Ukrajinská elita si už uvědomila, že v důsledku války a mobilizace, kdo má v hlavě mozek, už z Ukrajiny uprchl. To potvrzují i ukrajinské vládní statistiky. Ze zkušeností a z výzkumů provedených v Itálii a v USA vyplývá, že chytří lidé se po útěku do ciziny rychle adaptují, a přilákat je zpět do vlasti, je mimořádně drahá a náročná záležitost s mizivým výsledkem. Elita Ukrajiny si už uvědomuje, že bude po válce potřeba spíše oněch chytrých lidí, kteří už uprchli, než dalších desítek rozbitých a dobytých měst.
Rýsuje se tak nový konflikt – ukrajinské podnikatelské a úřednické elity – s válečnými fanatiky kolem generála Zalužného, kteří jsou ochotni vést válku do posledního Ukrajince. Stejně tak je rozdělená i elita v USA. Která parta bude nakonec silnější a prosadí své řešení dalšího průběhu ukrajinské války, se teprve ukáže.
Na Putinovo konečné vítězství ovšem tyto spory pražádný vliv mít nebudou.
Zdroj.
