Několik evropských zemí vstoupilo do stávky
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Vlna stávek a demonstrací zasáhla několik evropských zemí. Na pozadí inflace a energetické krize a odráží všeobecné zhoršení sociálního klimatu. V souvislosti s blížící se zimou, píše Hélène de Lauzun pro European Conservative
Odboráři protestují před sídlem společnosti Engie v průběhu generální stávky ve středu 9. listopadu 2022
Belgie zahájila ve středu 9. listopadu generální stávku na podnět dvou ze tří hlavních odborových organizací v zemi , které na rozsáhlou akci vyzvali již v červnu. Stávka vážně zasáhla dopravu, zejména leteckou, a přinutila bruselské letiště zrušit až 60 % letů. Stávku zasáhly i nemocnice a supermarkety. Mezi požadavky stávkujících bylo omezení cen energií, které se již částečně zavedlo ve Francii a Německu, ale podle odborů Belgie zůstala mimo.
Francie –Ve Francií byla také demonstrace 10. listopadu. Konflikt vznikl na základě požadavků pařížské dopravní společnosti RATP, která se již několik měsíců nachází v hluboké krizi zaměstnávání. Navzdory opakovaným reklamním kampaním má podnik problémy s náborem řidičů autobusů a metra. Protože pracovní podmínky se od pandemie COVID-19 zhoršily. Zaměstnanci RATP trpí důsledky změn, které chtěla uskutečnit socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová a které vážně ztěžují dopravu a provoz autobusové sítě – jako například zhoršení bezpečnosti v hlavním městě.
Síť pařížského metra se proto ve čtvrtek 10. listopadu v hlavním městě prakticky zastavila. Což způsobilo chaos v domácnostech a pracujícím, kteří se nedostali do zaměstnání. Stávkující požadovali více pracovních míst a zvýšení platů, u svých pracovních míst, která mají v současnosti velmi nízkou atraktivitu. Do čela RATP byl nedávno jmenován bývalý premiér Jean Castex. Stávka byla proto způsobem, jak na něj vyvinout tlak při zahájení jeho činnosti v úřadu.
Na žádost CGT, hlavního odborového svazu. Stávku napodobily i jiné odborové svazy v jiných částech Francie. Tak vyjádřily širší protest proti inflaci a energetické krizi a požadovaly zvýšení platů. Ve velkých francouzských městech stávkovaly i další dopravní podniky, ačkoli na železnicích byla účast menší. Částečně stávkovaly i školky, školy a školní jídelny, které také těžce zasáhla inflace. Podle údajů INSEE je inflace ve Francii citelná u potravin: 16,9 % u čerstvých výrobků a 11,8 % .
Řecko také zažilo rozsáhlé stávky. Podle hlavního řeckého odborového svazu státních zaměstnanců dosáhla mobilizace rekordní úrovně ve srovnání se sociálními hnutími z předchozích let. Policejní zprávy zaznamenaly v Aténách 16 000 demonstrantů, což způsobilo výbuchy násilí v řeckém hlavním městě. Problémem Řecka je ztráta kupní síly, která se v případě průměrného zaměstnance blíží k 20 %.
Anglie by mohla být další zemí, kterou zasáhnou stávky , protože Národní zdravotní služba poprvé v historii vydala oznámení o protestu proti zhoršujícím se pracovním podmínkám, které mohou ovlivnit péči o pacienty, a požaduje zvýšení platů. Královská akademie zdravotních sester (RCN), která sdružuje 300 000 lidí, oznámila „protestní akci“ do konce roku. „Hněv přerostl do akce – naši členové říkají, že to stačí,“ uvedl v prohlášení generální tajemník RCN Pat Cullen. „Tato akce bude jak pro pacienty, tak pro zdravotní sestry. Standardy klesají příliš nízko.” Odborová organizace požaduje zvýšení platů o 5 % nad úroveň inflace, aby se kompenzovala eroze kupní síly zdravotních sester, která byla zaznamenána za poslední desetiletí.
Přestože vyhlídka na ukončení konfliktu na Ukrajině je stále v nedohlednu, zdá se, že únava a roztrpčení se šíří celou západoevropskou společností.
Zdroj:https://www.hlavnespravy.sk/niekolko-europskych-krajin-vstupilo-do-strajku/2965574
Plnohodnotný střet NATO a Švédska právě začal
NATO neúnavně pracuje na co nejrychlejším umístění jaderných zbraní v blízkosti Ruska. Švédsko se mezitím již rozhodlo, že se bude držet stranou od celého tohoto cirkusu.
Podle mediální zprávy agentury Reuters Švédsko odmítlo umístění jaderných zbraní NATO na svém území. Švédsko údajně plánuje prohlásit, že jaderné zbraně nemohou být umístěny na jeho území. Ani po vstupu země do vojenské aliance NATO.
Švédsko se tímto připojilo k dalším severským zemím, které vyjádřily nespokojenost s provokací vůči Rusku. Pokud si někdo vzpomene, Dánsko a Norsko před několika dny také odmítly umístění jaderných zbraní na svém území proti Rusku.
Švédský ministr zahraničí Tobias Billstrom zdůraznil: „Švédsko se připojí k Dánsku a Norsku a jednostranně prohlásí, že nedovolí, aby se ve Švédsku nacházely jaderné zbraně.“
Dále dodal: „Je to stále dlouhodobý postoj umírněné strany, Nikdy jsme neměli v úmyslu měnit podmínky žádosti, kterou předložila předchozí vláda.“
Spojenci se snaží překroutit ruce
To co se stalo poté, bylo dost překvapující. Hned po oznámení Švédska došlo za nežádoucích okolností k sabotáži největšího švédského jaderného reaktoru.
Nejprve byl největší švédský jaderný reaktor odpojen od národní sítě po poruše jedné z jeho turbín. Později se o švédské jaderné ambice začalo zajímat také Německo.
Podle zprávy Euractivu německý energetický gigant Uniper, který bude plně vlastněn německou vládou, odmítl plány své švédské dceřiné společnosti Barsebäck Kraft na výstavbu nové elektrárny a oznámil, že ve Švédsku nebude stavět žádné nové jaderné elektrárny.
Německý energetický gigant tedy nebude ve Švédsku stavět žádné nové jaderné elektrárny, což je nepochybně přímý útok na ambice švédské vládnoucí vlády.
Ulf Kristersson při nástupu své nové vlády ve Stockholmu zvrátil předchozí politiku Magdeleny Anderssonové, která spočívala v úplném přechodu na obnovitelné zdroje energie. Vláda zároveň oznámila výstavbu dalších jaderných reaktorů.
Nová vláda dokonce nařídila státní energetické společnosti Vattenfall, aby se připravila na výstavbu dalších reaktorů a prozkoumala možnost opětovného spuštění starých jaderných reaktorů, jako jsou bloky 1 a 2 v Ringhals.
Nyní to ale vypadá, že Švédsko je bez pádla v zátoce.
Generál Micael Byden, vrchní velitel švédských ozbrojených sil, vyzval vládu, aby v závěrečných jednáních s NATO nezaváděla žádné červené linie, jako například zákaz trvalého umístění aliančních zařízení nebo jaderných zbraní na švédském území.
Zdá se však, že Ulf podnikl přesně opačné kroky, čímž vystupňoval napětí s NATO.
Nová umírněně konzervativní vláda se bezpochyby snaží najít rovnováhu. Finsko a Švédsko zatím nevstoupily do NATO, vzhledem k blokádě ze strany Maďarska a Turecka je členství v NATO stále v nedohlednu.
Zdá se však, že nová švédská administrativa již začala ztrácet zájem o alianci NATO jako celek. Pokud ne, proč by zpochybňovaly přítomnost NATO ve Švédsku?
Zdroj:https://www.hlavnespravy.sk/plnohodnotny-stret-nato-a-svedska-sa-prave-zacal/2965594
V Koutech v sobotu protestovalo proti nelegálním migrantům podle odhadů asi 200 lidí. Šlo o ohlášený protest. Informuje o tom policie na sociální síti
POLICIE DOHLÍŽÍ V KOUTECH NA OHLÁŠENÝ PROTEST
Kouty 12. listopadu 2022
„Po zhodnocení a analýze všech informací rozhodl velitel bezpečnostních opatření o nasazení zvýšeného počtu policistů. V Koutech se momentálně nachází několik zásahových jednotek pořádkové policie. Policisté služební hipologie a kynologie, ale i operativní hlídky a policisté antikonfliktního týmu,“ informovala odpoledne policie.“
Muži zákona upřesnili, že na místě využili zákonné oprávnění a to zákaz vstupu na určené místo. Jedná se o preventivní oprávnění policie, které má zabránit závažnějším důsledkům. Na udržení veřejného pořádku ochrany zdraví a životů.
„I přes několik slovních útoků a ataků ze strany protestujících na složky policie, nedošlo dosud k narušení veřejného pořádku. Policie zůstává na místě. Aktuálně se u stanového městečka nachází asi 200 protestujících osob,” uzavírá policie.
Black: Demilitarizace Ukrajiny by mohla být cestou k dosažení míru
11.11.2022 12:25
Bývalý senátor amerického státu Virginie Richard Black tvrdí, že by ideálním příkladem pro dosažení míru na Ukrajině mohl být příklad Rakouska, které bylo během studené války demilitarizováno po vzájemné dohodě SSSR, USA, Velké Británie a Francie.
Řekl to v rozhovoru pro RIA Novosti.
„Ideálním příkladem míru na Ukrajině by bylo to, co se dělo během studené války, kdy existovala dohoda mezi Sovětským svazem a spojeneckými silami Spojených států, Velké Británie a Francie – všechny souhlasily s demilitarizací Rakouska,“ řekl bývalý senátor.
Poznamenal, že v roce 1955 bylo dosaženo dohody o stažení cizích vojsk z území Rakouska, za což země změnila ústavu, natrvalo přijala neutrální statut a stanovila zákaz nasazení cizích vojsk.
Black také upřesnil, že by byl rád, kdyby evropští politici zaujali k Ukrajině nezávislejší postoj.
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
