Samozřejmě, že pošleme slovenské vojáky do války, samozřejmě! Slovenský premiér v demisi Eduard Heger jako první premiér v Evropě prohlásil, že pošle slovenské vojáky do války kvůli Ukrajině, pokud o tom rozhodne aliance! Slovensko prý o tom nerozhoduje, uklouzlo Hegerovi z úst, ale rychle to na evropském výboru Národní rady zamluvil, aby si toho nikdo nevšiml! Europoslanec Milan Uhrík se přitom premiéra jenom ptal, kde jsou limity slovenské vlády a jestli kromě zbraní bude Hegerova vláda na Ukrajinu posílat i vojáky!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
12.2.2023
Ve středu 8. února 2023 proběhlo v Národní radě SR v poslaneckém evropském výboru jednání členů výboru, premiéra v demisi Eduarda Hegera a pozvaných hostů, které se týkalo i dodávek zbraní a především stíhaček MiG-29 z výzbroje slovenské armády na Ukrajinu. Mezi pozvanými hosty k jednání byl i europoslanec Milan Uhrík za hnutí Republika , který položil Eduardu Hegerovi otázku [1], kde jsou vlastně limity pomoci Ukrajině.
Kde je ta hranice, kdy už slovenská vláda nebude moci Ukrajině vyhovět, protože by to ohrozilo slovenskou bezpečnost? Milan Uhrík se Hegera ptal, jestli to skončí posíláním tanků a stíhaček na Ukrajinu, anebo jestli to bude pokračovat i vysláním slovenských vojáků na Ukrajinu do války, když Kyjev zjistí, že má málo vojáků. Kde je ta limita, ptal se europoslanec premiéra, a ten mu nakonec odpověděl způsobem, že Hegerova odpověď doslova šokovala slovenské domácnosti.
Eduard Heger totiž Milanu Uhríkovi odpověděl, že samozřejmě! Samozřejmě, že Hegerova vláda pošle slovenské vojáky do války, myšleno kvůli Ukrajině, protože o tom prý na Slovensku nerozhodují. Hegerovi tento výrok omylem vyklouzl z úst a vzápětí si uvědomil, co udělal, takže se opravil a začal mluvit o zodpovědnosti a o závazcích Slovenska vůči NATO a závazcích vyplývajících z mezinárodních smluv. Jinými slovy, pokud o tom rozhodne aliance, že NATO zasáhne do bojů na Ukrajině, Slovensko vyšle vojáky do války. Ale nejen NATO. Žádost z Kyjeva může být bilaterální, tedy žádost o vojáky slovenské armády adresovaná slovenské vládě, nikoliv NATO.
Na ruské televizi se Hegerův výrok dává do souvislosti s posledními výroky polských politiků, kteří se netají svým odhodláním poslat svoji armádu na Ukrajinu, čímž by Polsko zatáhlo do války s Ruskem celé NATO. A pokud by Polsko přišlo do konfliktu s Ruskem, potom se dá očekávat, že Rusové by provedli údery i na polské vojenské základny, pokud by na ukrajinském bojišti začali třeba polské stíhačky útočit proti ruským pozicím.
My tady nerozhodujeme… o vyslání našich vojáků totiž rozhodují závazky vyplývající z mezinárodních smluv
Daleko větším zděšením je ale Hegerovo uřeknutí se, že o tom se na Slovensku nerozhoduje. To sice není tajemství, ale v této souvislosti ten výrok působí jako odhalení stavu a skutečnosti, kdo bude rozhodovat o vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu. Nebude to slovenská vláda, bude to NATO a Brusel. Heger se vyhnul místopisnému určení války, řekl pouze, že samozřejmě, že pošle slovenské vojáky do války, pokud půjde o plnění aliančního závazku a plnění mezinárodních smluv.
Jenže pozor, Heger mluvil neurčitě o NATO, ale také o mezinárodních smlouvách a o závazcích z těchto smluv vyplývajících. A Slovensko má podepsané mezinárodní smlouvy s USA o amerických základních na Slovensku, a stejně tak má mezinárodní smlouvy s Ukrajinou. Nikde není garantováno, že slovenská vláda nepošle v rámci těchto závazků na Ukrajinu vojáky, a to i bez účasti NATO, protože to zkrátka vyplyne z jiných smluv, než je Washingtonská smlouva o NATO.
Heger si dával v odpovědi Uhríkovi velký pozor, aby neřekl nic o Ukrajině, ale pouze jen obecně o tom, že Slovensko vyšle vojáky do války, pokud to bude vyplývat z plnění mezinárodních smluv a závazků. Ruská média jsou přesvědčena, že odklad předčasných voleb na Slovensku až na září tohoto roku má souvislost se “závazky” Hegerovy vlády vůči NATO a Ukrajině v případě vyslání vojska NATO na Ukrajinu. Američané mají obavy, že po volbách dojde na Slovensku k obratu politiky a k neochotě posílat dál na Ukrajinu zbraně, takže Američané potřebují, aby Hegerova vláda na Slovensku v demisi vydržela, za pomoci pro-americké prezidentky, u moci co nejdéle.
Historie se opakuje a Slovensku hrozí, že jeho vojáci opět potáhnou do války společně s Euro-Wehrmachtem na Rusko
Vláda v demisi již nemá žádné mantinely a může dovést Slovensko do války s Ruskou federací velmi efektivně a rychle, protože na Ukrajině je zoufalá situace a odvodové komise už chytají Ukrajince dokonce i na sjezdovkách v lyžařských resortech na západní Ukrajině [2]. Rusové zničili na frontě už 8 ukrajinských mobilizačních vln a tato 9. vlna už čerpá nové mobíky z ničeho.
Kyjev nutně potřebuje 500 000 až 1 milion nových vojáků, a ty prostě doma už nesežene. Ukrajina bez vojáků členských zemí NATO tento rok už nepřežije. Slovensko se v roce 1941 účastnilo tažení vojsk Wehrmachtu a dalších zemí Evropy do Sovětského svazu v rámci operace Barbarossa. Tehdy se jednalo o stejný narativ jako dnes, tedy snaha o rozbití a rozparcelování SSSR na menší části, tedy na systém “Rozděluj a panuj” ve smyslu tehdejšího plánu budování velké a mohutné Říše.
Po skončení války se měla jmenovat Germania a měla se rozprostírat od Britských ostrovů, přes celou Evropu, Skandinávii a severní Afriku, až po Kavkaz a po Ural. Tento ambiciózní plán má dnes zmenšenou podobu s názvem Evropská unie, která je řízena vnuky, pravnuky a vnučkami a pravnučkami vysokých esesáků a důstojníků Wehrmachtu, kteří se dnes etablují jako neomarxističtí liberálové, ale co je úsměvně, že se chovají pořád postaru, jako jejich prarodiče.
Tedy jako fašisté s diktátorskými manýry nad celou Evropou. A celých 78 let po II. sv. válce, tito vnuci esesáků znovu posílají tanky a zbraně na Ukrajinu, do války proti Rusovi, jako jejich dědečkové. A vazalské země Říše, dnes Evropské unie, znovu slibují věrnost a slib plnění závazků svých vojsk v případě, že Říše povolá vojáky těchto zemí do společného tažení proti zemí Sovětů, dnes proti Rusku.
Polská armáda čeká na vhodný okamžik pro vtrhnutí na západ Ukrajiny pod záminkou obrany Ukrajinců s polským etnickým původem před Ruskou armádou
Je třeba se chystat na všechno, protože politici válku chtějí a o válce již je podle všeho rozhodnuto, jen se hledají záminky a vyčkává se na příhodný krok. Povolání vojsk NATO na pomoc Ukrajině bude překročením rubikonu a politici to vědí a obávají se toho. Lidem budou z rukou vytrženy nákupní vozíky a do ruky dostanou povolávací rozkazy a hned potom zbraně bez nábojů, protože náboje dostanou z bezpečnostních důvodů až na Ukrajině na frontové linii v zákopech. Stejně tak to probíhá při odvodech na Ukrajině. A proč to všechno? Polská armáda tento rok s vysokou pravděpodobností vstoupí na Ukrajinu a zatáhne tím NATO do války s Ruskem.
Ruští pozorovatelé v ruských médiích toto považují už prakticky za jistotu, protože na polských hranicích s Ukrajinou se shromažďují polské útvary již od prosince a čekají na to, až ukrajinská armáda bude na Donbasu rozdrcena, aby se polská armáda nesetkala s odporem při obsazování západu Ukrajiny. V této věci potřebuje paradoxně polská armáda spolupráci Ruské armády.
Rozborka Ukrajiny je v plném proudu a šílený Andrzej Duda společně s premiérem Mateuszem Morawieckim v posledních dnech vypouští neuvěřitelné výroky, jako třeba ten, že Polsko vzniklo kvůli tomu, aby se stalo hrází proti rozpínavému Rusku, a že Polsko je předurčeno k této úloze. Tyto patetické výroky deluzorních polských politiků pouze ukazují, že se doslova zbláznili a chtějí si na Ukrajině realizovat sen o vzniku Velkopolska, prostě je to snaha o oprášení představ generále Pilsudského neblahé paměti.
Ruská média: Země NATO nakonec pošlou Ukrajině i své vojáky, je to jen otázka krátkého času
Ovšem ještě nikdo z evropských politiků dosud neřekl narovinu a nahlas to, co řekl Eduard Heger. Ujistit europoslance slovy o tom, že samozřejmě, naše vojáky do války pošleme, to si dosud nikdo z politiků v EU netroufl, ani Petro Fialenko, kterého to teď bude mrzet, že nebyl první. Milan Uhrík se ptal zcela jasně, jestli je slovenská vláda ochotna poslat na Ukrajinu i slovenské vojáky do války, a premiér Heger na to odpověděl, že samozřejmě ano. Je úplně jedno, že Ukrajina není členskou zemí NATO, protože má podepsané s evropskými zeměmi jiné mezinárodní smlouvy, bilaterální dohody, které mají stejnou závaznost jako závazky NATO.
Tento názor zazněl v jednom z posledních pořadů Vladimira Solovjeva na ruské televizi. A na to se zapomíná. Nejde jen o NATO a jeho článek 5 kolektivní smlouvy. Jde totiž i o bilaterální smlouvy mezi Ukrajinou a jednotlivými zeměmi NATO. Dodnes nevíme, jaké tajné smlouvy byly podepsány mezi Kyjevem a zeměmi EU v poslední době. Je jasné, proč Fialova vláda usiluje o změnu ústavy, aby mohla bez souhlasu parlamentu až na 60 dnů vysílat české vojáky do ciziny.
Jenže, pokud takové mezinárodní smlouvy o poskytnutí pomoci existují, potom je nutné změnit i ústavu, potichu, aby se gumové hlavy voličů nevylekaly. Takže Slováci už vědí, že půjdou na frontu na Ukrajině, pokud o tom rozhodne NATO nebo Kyjev, protože na Slovensku se o tom nerozhoduje. Dobré vědět a podle toho se zařídit, a to zavčas a dopředu! Pro Slováky je Hegerův výrok první signální, prvním varováním, že už tohle není už žádná sranda.
-VK-
Šéfredaktor AE News
