Blog: Něco shnilého ve státě českém. Za dobré články o Ukrajině budou novináři dostávat peníze

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

19.2.2023

Současná vláda si vytkla za cíl boj s dezinformacemi. Dává najevo, že hodlá posuzovat a „vypínat“ média, která se nebudou pozdávat. Ale – komu? Stejně tak je součástí plánu finanční podpora médií, která „drží nastavený kurs.“ Nepřekvapí mě, když tyto vybrané protagonisty budou pro změnu „vypínat“ čtenáři a posluchači.

Nám, kteří jsme zažili jako mladí cenzuru nebo kulturní přehrávkové komise, které posuzovaly, jaké texty smějí a nesmějí kapely zpívat, zablikalo po zveřejnění vládních záměrů pro boj s dezinformacemi výstražné světýlko. Že bychom si užili třiatřicet let svobodné novinařiny, a dost?

Vládní kabinet pětikoalice nelenil a hned loni zřídil expertní skupinu při Úřadu vlády a ustavil zmocněnce vlády pro oblast médií a dezinformací. Když nyní unikl připravovaný Akční plán vlády pro boj s dezinformacemi a Unie vydavatelů začala bít na poplach, vláda zmocněnce před pár dny odvolala.

Unie poukazovala na to, že bez přesné definice, co to je dezinformace, by tento trend umožňoval svévolný výklad. Orgány státní moci by dostaly nástroj, jak zasahovat proti médiím, která by „nezpívala podle taktovky momentální vládní garnitury.“ Skoro bych tipovala, že to není jen věc současné pětikoalice, ale obecné politické chuti. Když už by nástroj vznikl, hodil by se nejspíš i každé příští vládě. Možná bychom se mohli dočkat i novodobých „přehrávkových komisí“ – ministerských nebo jiných orgánů, které by posuzovaly hodnotu a kvalitu. Palcem nahoru či dolů by znovu začaly rozhodovat o bytí či nebytí médií.

Nejde jen o pohled na válku na Ukrajině a její příčiny, kvůli čemuž loni se souhlasným přikyvováním vlády bylo vypnuto několik webů. Že může přituhnout, začalo být zřejmé, když Rakušanovo ministerstvo vnitra nedávno zveřejnilo, že podle bezpečnostní analýzy vzniká velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, a má potenciál ohrozit demokratické základy Česka.

Kromě zavelení do útoku proti médiím, která kdosi označí za dezinformační – tedy kromě biče, vláda hodlala použít i cukr. Vládní plán obsahoval záměr rozdat médiím 100 milionů korun. Samozřejmě, jen těm vyvoleným.

Jak by asi mohlo rozdávání peněz vypadat, to před pár dny naznačila aktivita Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ten se sám ustanovil v roce 2016 a začal monitorovat a hodnotit média. Na portálu fondu se lze dočíst, že myšlenka na založení fondu vznikla při setkávání skupiny podnikatelů nad tématem médií a politiky v Prague Business Clubu.

Impulsem bylo znepokojivé opanování významných médií podnikatelem Andrejem Babišem. Otázkou je, jestli teď nejsou v pozadí jen jiní podnikatelé a nakolik je upřímná deklarovaná snaha o pluralitu a svobodu českých médií. Logicky by se dalo předpokládat, že dobrá média se uživí – protože jsou čtená a když mají čtenáře, mají inzerenti zájem o reklamu v nich. Nebo je v pozadí přesvědčení, že chudák čtenář nechápe, co si má číst a myslet?

Fond si totiž vytkl za cíl také kultivaci médií. A tu se rozhodl i finančně podporovat. A právě v tom se nyní překvapivě protnul zájem fondu s momentálními vládními vizemi „biče a cukru.“

Nadační fond nezávislé žurnalistiky totiž před pár dny vydal zprávu, že podpoří obsahové projekty zaměřené na dopady války na Ukrajině rok od jejího vypuknutí.
Témata pro žádoucí novinářské počiny jsou vytčena takto:
● analytické zpracování dopadů války na Českou republiku i Evropu;
● reálný obraz a osudy ukrajinských uprchlíků, kteří žijí v České republice;
● příběhy českých dobrovolníků, kteří pomáhají Ukrajině na místě i v České republice;
● zpravodajství přímo z Ukrajiny o dopadech na životy lidí, ekonomiku i řízení země.

Nejlepší autoři dostanou peníze.

Co k této aktivitě vedlo, prozrazuje tisková zpráva fondu hned v první větě: Ochota pomáhat Ukrajině rok od ruského útoku ve společnosti slábne. Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) proto podpoří média, která přinášejí témata popisující dopady války, reálný obraz života na Ukrajině i uprchlíků v České republice.

I do našeho vydavatelství dorazila výzva, abychom se zapojili. Odepsala jsem, že záměr mi připadá obludný.
Naše vydavatelství vydalo řadu článků o podpoře ukrajinských uprchlíků, o jejich příbězích, o pozoruhodné aktivitě Svět v Písku, která se snaží sbližovat příslušníky národů, přicházející do průmyslové zóny Písku za prací a v poslední době se soustřeďuje zejména na Ukrajince.

Nikdo nás k tomu nepobízel a nikdo nás za to neodměňoval grantovými pobídkami. Snažíme se psát o tom, co naše čtenáře zajímá a jelikož – ano, zájem společnosti o válku na Ukrajině slábne, jak podotýká fond, článků o Ukrajině a Ukrajincích už není tolik jako před rokem. Proč bychom měli hrnout na čtenáře téma, které je přestává zajímat a jsou z něj už unavení? Protože si to přejí vláda a fond nezávislé žurnalistiky?

Nikdy by mě na prahu 90. let minulého století, kdy jsme se my, novináři, svobodně nadechli, nenapadlo, že se dožiju doby, kdy se státní propaganda znovu začne prolínat s rádoby nezávislou žurnalistikou. Přesto moje naděje žije. Čtenář není hlupák.

Autor: Libuše Kolářová