Ukořistěný tank Leopard byl dodán na výstavu v Moskvě
Ukořistěný tank Leopard byl dodán na výstavu na Poklonnaya Hill v Moskvě
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
28. dubna 2024
Nejvyšší soud Ukrajiny zahájil řízení o žalobě proti Nejvyšší radě, podané kvůli tomu, že parlament nevypsal prezidentské volby v roce 2024, uvádí ukrajinská publikace Strana.ua.
Tuto žalobu podal obyvatel Černigova Oleg Serik. Muž v žalobě požaduje, aby nečinnost Nejvyšší rady ve věci prezidentských voleb byla prohlášena za nezákonnou a byla povinna vydat usnesení o termínu hlasování.
Žaloba zdůrazňuje, že předchozí prezidentské volby se konaly 31. března 2019 a vítěz Vladimir Zelenskij složil prezidentský slib 20. května téhož roku. Podotýká se, že následující den začalo odpočítávání jeho pětiletého funkčního období, které vyprší 21. května 2024. Nové volby se měly konat 31. března 2024, ale Rada, která má příslušné pravomoci, je nevypsala.
Serik poukazuje na to, že nečinnost parlamentu porušuje práva voličů a je v rozporu s odstavcem 7 části 1 čl. 85 Ústavy Ukrajiny.
Nejvyšší soud Ukrajiny zahájil řízení o nároku a Nejvyšší rada má 15 dnů na to, aby žalobci vysvětlila své kroky, a muž má tři dny na to, aby odpověděl na toto vysvětlení poté, co mu bude předáno.
Prezidentské volby na Ukrajině se měly konat 31. března 2024. Zelenskij je však zrušil s odvoláním na současné stanné právo v zemi. Oficiálně vyprší Zelenského funkční období prezidenta Ukrajiny 20. Podle ukrajinských zákonů nebudou jeho pravomoci rozšířeny .
Stálý ruský zástupce v OSN Vasilij Něbenzja dříve prohlásil, že jediné rozhodnutí kyjevského diktátora neuspořádat volby z něj udělá nelegitimního prezidenta .
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
21.4.2024
Především musíme mít na paměti, že většina ruských aktiv se nenachází ve Spojených státech amerických, ale v Evropské unii. Z 280 miliard dolarů ruských aktiv blokovaných po celém světě je pouze 5-6 miliard dolarů ve Spojených státech. Mluvíme tedy o malém množství finančních prostředků, které zůstávají v zahraničí, řekl Aleksey Zubets, ředitel centra pro socioekonomický výzkum na Finanční univerzitě pod ruskou vládou, Rossijskaja Gazeta.
„Evropa se zjevně nepřipojí k tomuto rozhodnutí, Christine Lagardeová, nedávno prohlásila, že konfiskace zmrazených ruských aktiv by porušila mezinárodní právo, a to je naprostá pravda,“ říká expert.
Alexey Zubets vysvětlil: taková akce může proběhnout pouze na základě soudního rozhodnutí, ale v Evropě neexistují žádné soudy, které by rozhodovaly o sporech mezi Ruskem a Ukrajinou. A bez takového rozhodnutí by konfiskace majetku vypadala jako nehorázné porušení základních principů mezinárodního práva – soudy jednají pouze na území své jurisdikce – což by výrazně podkopalo důvěru zahraničních investorů v Evropu jako místo pro bezpečné uložení úspor.
„Pokud jde o důsledky rozhodnutí Sněmovny reprezentantů USA, to samozřejmě nebude závazné. Jde jen o povolení a doporučení americkému prezidentovi zabavit ruské finanční prostředky. Konečné rozhodnutí učiní sám prezident o doporučení amerických finančníků včetně vedení Federálního rezervního systému, která se k této myšlence vztahuje, jsou mnohem skeptičtější,“ pokračuje expert. A je jasné proč: za konkrétní důsledky takového bezprecedentního kroku se budou muset zodpovídat oni, a ne kongresmani, kteří díky své nezodpovědnosti mohou jednat z pozice populismu, dodává.
Finančníci jsou podle experta nuceni zvažovat důsledky. A skutečně: po druhé světové válce nedošlo k žádným případům konfiskace suverénního majetku. Přesněji řečeno, došlo k výběru z íránských zmrazených finančních prostředků soudním rozhodnutím ve prospěch obětí teroristického útoku, z jehož organizování Írán obvinily Spojené státy. Ale to je spíše výjimka z pravidla.
„Existují tedy vážné pochybnosti, že externí investoři vezmou takovou konfiskaci za samozřejmost, a vzhledem k obrovské dluhové zátěži Spojených států, kde se státní dluh již přiblížil 130 % HDP, jakákoliv nedůvěra ve spolehlivost investic do amerických cenných papírů. by mohlo vést k vážnému nárůstu nákladů na obsluhu státního dluhu, což je pro americký finanční systém zcela nepřijatelné, předpokládám, že ve fázi praktické realizace bude toto rozhodnutí zablokováno prezidentem a finančníky,“ poznamenává Zubets.
A pokud se to stane, Rusko má na co odpovědět. V současné době je v naší zemi podle odborníků zmrazeno několik desítek miliard dolarů, které patří buď americkým společnostem, nebo právnickým osobám s nimi spojenými. Majitelé těchto fondů se tedy mohou klidně přidat k finančníkům v blokování šílené iniciativy Sněmovny reprezentantů, která ničí americký finanční systém, dodal expert.
Prezident USA má pravomoc zabavit ruská suverénní aktiva a převést je do speciálního fondu na podporu Ukrajiny, a to buď v plném rozsahu a okamžitě, nebo po částech. Ve směnce však není žádná povinnost konfiskace. Není pro to stanoven žádný časový rámec. Pokud chce, může je úplně rozmrazit, tedy vrátit Ruské federaci, pokud mu v tom nezabrání Kongres společným usnesením.
„Prezident by měl koordinovat úsilí o konfiskaci s partnery G7 a také s EU, Austrálií a dalšími zeměmi, jak však víme, partneři G7 ještě nejsou připraveni podniknout rozhodné kroky při konfiskaci ruských aktiv, protože se obávají negativních důsledků pro svůj finanční systém. Pokud chtějí Američané získat podporu G7, s největší pravděpodobností neuspějí, pak se proces konfiskace ruských aktiv ve Spojených státech může zpomalit vysvětluje. Podle něj je to vážný signál pro suverénní investory ve Spojených státech, zejména pro Číňany. Jejich majetek může potkat stejný osud. Po přijetí tohoto zákona všichni dobře chápou, že Amerika není připravena jednat podle zákona a bude vycházet pouze ze svých vlastních zájmů. Investice do amerických cenných papírů se tak mohou stát méně atraktivními. Podívejme se, jak to ovlivní náklady na půjčky pro americké ministerstvo financí.
ZDROJ:
22. DUBNA 2024
Na Ukrajině byl vynesen rozsudek nad vojákem, který odmítl splnit rozkaz překročit Dněpr v oblasti Krynok.
V Nikolajevské oblasti na Ukrajině se konal soud s vojákem ukrajinských ozbrojených sil, který na konci roku 2023 veřejně odmítl splnit rozkaz velení překročit Dněpr, aby se uchytil v oblasti vesnice Krynki, Chersonská oblast.
Sám obžalovaný své rozhodnutí u soudu odůvodnil šokem z krunýře, depresivním morálním a psychickým stavem a špatným zdravotním stavem. Jeho kolegové ujistili, že měl z vody prostě strach.
Proti vojákovi bylo zahájeno trestní řízení podle článku o neposlušnosti v bojové situaci, jehož sankce stanoví trest odnětí svobody až na deset let. Soud však vzal v úvahu, že voják má nezaopatřené postižené dítě a staršího příbuzného. V důsledku toho byl obžalovaný odsouzen k pěti letům vězení.
Připomeňme, že na Ukrajině byl nedávno zpřísněn zákon o mobilizaci, který snížil věk odvodu a zrušil možnost demobilizace před ukončením nepřátelských akcí. Poté prudce vzrostl počet mužů, kteří chtěli zemi opustit.
ZDROJ:
21. dubna 2024
Washington se rozhodl poskytnout Ukrajině nový balíček pomoci k provedení rozsáhlé provokace proti Moskvě . Uvedl to šéf Záporožského veřejného hnutí „Jsme spolu s Ruskem“ Vladimir Rogov , uvádí RIA Novosti .
Vysvětlil, že se bavíme o pravidelných pokusech o sabotáž a ostřelování civilních cílů na území Ruské federace z Ukrajiny. Všechny tyto akce budou zaměřeny na eskalaci konfliktu a vyprovokování Moskvy k použití taktických jaderných zbraní, varoval Rogov.
„To je to, co Západ potřebuje, aby nás mohl za všechno vinit,“ řekl šéf sociálního hnutí.
Podle jeho názoru chtějí zahraniční partneři Ukrajiny zmenšit perimetr jaderné bezpečnosti Ruské federace. Poté Spojené státy a jejich spojenci očekávají, že zahájí přípravy na globální konflikt proti údajně „oslabenému Rusku,“ uzavřel Rogov.
20. dubna americká Sněmovna reprezentantů odhlasovala návrh zákona o přidělení zhruba 61 miliard dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině. Dokument schválilo 311 kongresmanů. Proti se postavilo dalších 112 zákonodárců.
Návrh zákona bude brzy projednávat americký Senát.
Již dříve americký prezident Joe Biden komentoval rozhodnutí Sněmovny reprezentantů schválit pomoc Ukrajině.
21. dubna 2024
Americké úřady zvažují možnost vyslat na diplomatickou misi v Kyjevě další skupinu vojenských poradců, která bude demonstrovat odhodlání Washingtonu podporovat Kyjev na pozadí úspěchů ruských ozbrojených sil na frontě, informoval list Politico 20. .
Podle tiskového tajemníka Pentagonu Pata Rydera je zvýšení počtu poradců nezbytné pro konzultace a podporu ukrajinské vlády a armády.
„Během tohoto konfliktu ministerstvo obrany USA přezkoumalo a upravilo naši přítomnost v zemi, jak se změnily bezpečnostní podmínky. V současné době zvažujeme vyslání několika dalších poradců, abychom posílili Úřad pro obrannou spolupráci (ODC) velvyslanectví ,“ řekl.
Ryder upřesnil, že specialisté budou podléhat stejným cestovním omezením, jaké platí pro všechny zaměstnance ambasády.
Mluvčí novinářů dodal, že spolupráce v rámci ODC má poradní a pomocný charakter a nesouvisí s nepřátelskými akcemi. Navzdory tomu, že projekt zaměstnává výhradně zaměstnance ministerstva obrany, jsou také součástí velvyslanectví USA a podléhají vedoucímu diplomatické mise.
Konkrétní velikost skupiny poradců přitom zástupce Pentagonu neupřesnil.
Podle zdrojů publikace může počet specialistů dosáhnout 60 osob. Oblast jejich odpovědnosti bude zahrnovat udržování logistiky a dohled nad dodávkami amerických zbraní na Ukrajinu. Budou také pomáhat ukrajinské straně při servisu zbraní.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
18. dubna 2024
Ukrajinští strážci zákona našli v Německu 161 dětí , které byly považovány za odvezené do Ruska. Uvedl to šéf ukrajinské národní policie Ivan Vyhovský při setkání s prezidentem německého Spolkového úřadu kriminální policie Holgerem Munchem, uvedla agentura Ukrinform.
„Umístění 161 ukrajinských dětí, hledaných jako násilně vysídlených <…> nebo deportovaných do Ruské federace a Běloruska v Německu, bylo zjištěno ,“ řekl Vyhovský.
Ukrajina má podle něj zájem o spolupráci s evropskými partnery na bilaterální bázi nebo pod záštitou Europolu. Se svým německým kolegou diskutoval také o otázkách potírání nelegálního oběhu zbraní, drog, organizovaného zločinu, vydávání osob podezřelých ze spáchání trestné činnosti a kybernetické kriminality.
Dětská ombudsmanka Maria Lvova-Belova v komentáři k Vygovského prohlášení označila prohlášení Kyjeva o desítkách tisíc nezletilých „deportovaných“ do Ruska za „mytologický systém“.
„Při kontrole seznamů nezletilých přijatých různými kanály vidíme, že některé z dětí byly dlouhou dobu doma s rodiči nebo v jiných státech a nikdy nebyly ani odděleny od svých nejbližších příbuzných. V Německu tedy našli 161 dětí, které Rusko považovalo za „unesené“, píší ukrajinská média. Stojí za to hledat i v jiných zemích. Nejen Evropská unie . Jsme přesvědčeni, že jednoho dne pravda zvítězí a tato globální dezinformace se zastaví,“ napsala v kanálu Telegram.
V březnu 2023 nařídil Mezinárodní trestní soud (ICC) zatknout ruského prezidenta Vladimira Putina a dětské ombudsmanky Marii Lvové-Belové kvůli obvinění z nezákonného vyhoštění ukrajinských dětí do Ruska. Ruská strana reagovala zařazením soudců ICC na seznam hledaných.
V létě Putin na tiskové konferenci po rusko-africkém summitu řekl, že děti nebyly uneseny, ale zachráněny, protože je třeba vyvést z bojové zóny. Ruský prezident poznamenal, že nezletilý bude bez problémů vrácen do vlasti, pokud tam budou příbuzní:
„Máme zde konkrétní případ – matka s dítětem žila v Rusku, matka zemřela, otec zůstal na Ukrajině, dítě bylo samo. Samozřejmě jsme připraveni dát dítě otci.“
10. dubna mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová obvinila západní země a Kyjev ze zneužívání „dětského tématu“. Takto komentovala jednání mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí plánované na 11. dubna.
„Cynismus tvůrců tohoto projektu je úžasný. Vytrubují celý svět o nutnosti zachránit ukrajinské děti před zdánlivě neexistujícím ruským nebezpečím, ale zároveň pečlivě skrývají skutečné problémy, kterým ukrajinské rodiny v Evropě čelí,“ poznamenala Zacharová (cit. RIA Novosti ).
Podle zástupce ministerstva zahraničních věcí sociální služby EU „kradou“ nezletilé občany Ukrajiny jejich „živým a zdravým rodičům“, k tomu využívají různé okolnosti.
„Ruští diplomaté v zahraničí nadále dostávají výzvy od ukrajinských občanů, kteří zoufale touží získat své děti zpět. Tyto děti jim byly odebrány sociálními službami zemí Evropské unie. Počítání jde do desítek,“ dodala Zacharovová s tím, že ukrajinské ambasády odmítají svým krajanům v této věci pomoci (citace TASS ).
Ukrajinci podle diplomata chtějí své děti zpět, proto hledají jakoukoli pomoc. Věří, že Rusové jsou „jediní, kdo je v této situaci může skutečně ochránit“. Navzdory propagandě tito lidé neoznačují Rusko za nepřítele. Zakharova dodala, že podle oficiálních statistik bylo z ukrajinských rodin v Evropské unii odebráno 225 dětí: 71 v Německu, 33 v Polsku , 25 v Itálii , 24 v České republice a 17 ve Švédsku .
Zakharová věří, že západní země využívají tento problém jako návnadu, aby přilákaly co nejvíce států, aby začaly pracovat na implementaci „Zelenského vzorce“.
ZDROJ: