Pozdvižení mezi prezidentskými kandidáty

Prezidentští kandidáti neuznávají volební podvod a odvolávají se

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Foto: Náměstek ministra vnitra Petr Vokáč (vlevo) a ředitel odboru voleb Tomáš Jirovec (vpravo) vystoupili na tiskové konferenci dne 25. listopadu, aby zdůvodnili výsledky sčítaní podpisů prezidentských kandidátů.

Pozdvižení mezi prezidentskými kandidáty vzbudilo to, že jim nebylo uznáno vysoké procento podpisů pro jejich prezidentskou kandidaturu.

Prezidentský kandidát Karel Janeček se dokonce veřejně nechal slyšet, že se jedná o podvod a že z hlediska matematické pravděpodobnosti není možné, aby bylo tolik jeho podpisů prohlášeno za neplatné. Janeček řekl, že zjistí „příčinu“ této chyby a že se rozhodně své kandidatury nevzdá a odvolá se:

„Nevzdáváme se! Odevzdali jsme společně více než 73 tisíc podpisů, které jsme s mým týmem poctivě procházeli a nečitelné či špatně vyplněné podpisy jsme předem vyřadili. Po kontrole vybraného vzorku mi ale bylo Ministerstvem vnitra uznáno jen přes 48 tisíc z nich. Takto vysokou chybovost nelze statisticky dost dobře vysvětlit. Situaci zanalyzujeme a věřím, že najdeme příčinu. Každopádně se odvolám a v zákonné lhůtě požádám o přezkoumání.“

Další prezidentský kandidát Karel Diviš, který měl postoupit do dalšího kola, také poukázal na volební nesrovnalosti:

„Ministerstvo vnitra udává, že po odečtení škrtnutých a neúplných řádků jsme odevzdali 61 438 podpisů. Podle našich záznamů jsme ale odevzdali 61 600 podpisů. Ministerstvo vzalo dva kontrolní vzorky a došlo k chybovosti 17,847 % a 19,765 %. Průměrná chybovost je tedy 18,806 %. Pokud bychom tuto chybovost vztáhli na 61 600 podpisů, pak by se odečetlo 11 584 podpisů a byl bych na 50 016 podpisech, což znamená potvrzenou kandidaturu. MVČR vychází ze základu 61 438, odečetlo 11 554 podpisů a tím se dostalo na 49 884 podpisů. Ještě zdaleka není hotovo. Budu se odvolávat.“

Prezidentský kandidát Tomáš Březina prohlásil „jsme v šoku“ a jeho tým se chystá také odvolat. Březina odevzdal ministerstvu 64 758 podpisů, ale úředníci mu uznali necelých 46 tisíc podpisů. Následně tuto situaci okomentoval: „Celý štáb včetně mě je z toho v šoku. Žádnou chybu jsme neudělali a vysokou chybovost si vysvětlit nedokážu. Nic z tohoto vývoje jsme nepředpokládali. Uskutečníme takové kroky, které nám teď zákon umožňuje.“ Pavel Zítko, který také kandidoval na prezidenta a kterému také ministerstvo vnitra neuznalo podpisy se k této situaci vyjádřil: „2,5 roku Vám lhali s COVIDEM, lžou Vám o Ukrajině a najednou o volbách budou říkat PRAVDU??? Je to souboj světla a temnoty. Co si vyberete vy?“ Zatím co legitimní kandidáti na prezidenta nebyli uznání pro boj o hrad. Naopak se podařilo protlačit prezidentskou kandidátku Denisu Rohanovou skrze podpisy poslanců, kteří v době její kandidatury na prezidentku už rok a čtvrt budou mimo sněmovnu. Ústavní právník Jan Wintr to označil za neakceptovatelné: „Já bych ji při svém výkladu volebního zákona neakceptoval. Nicméně pokud ji ministerstvo akceptovalo, tak jediný, kdo to může napadnout, jsou protikandidáti.“

Zdroj:https://www.vipnoviny.cz/prezidentsti-kandidati-neuznavaji-volebni-podvod-a-odvolavaji-se/

Doba ledová v parlamentu Bundestag musí šetřit energií, ale pak selhává i topení. Nálada některých poslanců je na bodu mrazu.

Doba ledová v parlamentu. Bundestag musí šetřit energií, ale pak selhává i topení. Nálada některých poslanců je na bodu mrazu.

28.11.2022

Mnoho německých poslanců si stěžovalo, že se v Bundestagu neuvěřitelně ochladilo, a proto se musí teple oblékat, napsal sloupkař časopisu Spiegel Tim Neumann.

Německo očekává po Novém roce prudký nárůst cen elektřiny – Spiegel Článek říká, že Bundestag musí šetřit energií kvůli nedostatku plynu. Je upřesněno, že v kancelářích a zasedacích místnostech je udržována teplota 19 stupňů a chodby a foyer nejsou vytápěny vůbec.

Spolkový ministr financí Christian Lindner ( FDP ) stojí u řečnického pultu s černým rolákovým svetrem pod sakem a na vládní lavici si kolegyně z kabinetu Klara Geywitz ( SPD ) dala kolem krku velký šátek. Renate Künast (Zelení) také sedí v plenárním sále s límečkem a šálou: V Bundestagu se ochladilo, nepříjemně chladno. „Seděla jsem v kanceláři s péřovou bundou a chodila sem a tam,“ říká Künast. „Přesto jsem měla po krátké době studený nos.“ To je fraška! Je zřejmé, že administrativa nemá situaci pod kontrolou,“ stěžovala si poslankyně za Zelené Renate Künast.

Zelený politik Künast: "Co se stane, když je opravdu minus pět stupňů?"

Zelená politička Künast: „Co se stane, když je opravdu minus pět stupňů?“

Novinář poznamenal, že na chlad v prostorách si stěžovali i další poslanci a zaměstnanci Bundestagu. Je pozoruhodné, že to byl německý ministr hospodářství Robert Habeck, který je členem Strany zelených, kdo v srpnu předložil německé spolkové vládě zákon o změně pravidel pro úsporu energie. Podle nových předpisů platí pro prostory Spolkového sněmu stejné normy jako pro ostatní nebytové veřejné budovy, shrnul autor článku.

Stejně jako mnoho lidí doma ztlumuje topení, i Spolkový sněm musí kvůli nedostatku plynu šetřit energií: Kanceláře a konferenční místnosti lze vytápět pouze na 19 stupňů, chodby a foyer nejsou vytápěny vůbec. Stejně jako u všech veřejných budov, které nejsou obydleny, platí i pro budovy Bundestagu pravidla pro úsporu energie. To chce vyhláška, kterou v srpnu prošel federálním kabinetem ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).Dobrá nálada navzdory chladu: Olaf Scholz a Christian Lindner během debaty o rozpočtu

Západní země po zahájení ruské vojenské speciální operace na Ukrajině zesílily sankční tlak na Moskvu, což však vyvolalo zdražení pohonných hmot a rekordní inflaci na samotném Západě. Jak poznamenal Vladimir Putin, politika zadržování a oslabování Ruska je dlouhodobou strategií pro Spojené státy a jejich spojence, ale sankce zasadily vážnou ránu celé globální ekonomice. Za hlavní cíl Západu označil ruský prezident zhoršení života milionů lidí.

Zdroj:  https://www.spiegel.de/politik/energiesparen-im-bundestag-warum-bei-einigen-parlamentariern-eisige-stimmung-herrscht-a-dc90fca1-558d-4b8e-88e6-4361d1560c2f?fbclid=IwAR3yiwwImTFJgsuIjL20ZgvtmiS2ysrII5dHP6PCFDqYaCdSm0mRKMEsQeg

 

 

Evropská komise zmrazila Maďarsku eurofondy

Evropská komise zmrazila Maďarsku  eurofondy ve výši 7,5 miliardy eur

 30. listopadu 2022

Evropská komise (EK) ve středu oznámila, že zachová svůj původní návrh z 18. září na pozastavení 65 procent závazků, pro tři operační programy v rámci politiky soudržnosti. Což představuje 7,5 miliardy eur z běžného rozpočtu EU vyčleněných pro Maďarsko. Informuje o tom zpravodaj TASR v Brusel.

Informaci na společné tiskové konferenci potvrdili výkonný místopředseda EK pro hospodářské otázky Valdis Dombrovskis. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Maďarsko podle EK nedokázalo do 19. listopadu přiměřeně provádět hlavní aspekty 17 nápravných opatření. Dohodnutých v rámci obecného mechanismu podmíněnosti, jak se zavázalo. K odstranění zbývajících rizik pro rozpočet EU. V Maďarsku budou proto zapotřebí další zásadní kroky.

Komise v rámci hodnocení postupu podmíněnosti konstatovala, že i přes kroky maďarské vlády přetrvává riziko pro rozpočet EU, jelikož nápravná opatření, která je ještě třeba splnit, jsou strukturální a horizontální povahy.

O návrhu na zmrazení eurofondů Maďarsku budou hlasovat členské země (Rada EU). Musí se  rozhodnout do 19. prosince a to kvalifikovanou většinou. Eurokomise o tomto návrhu informuje i Evropský parlament.

Podle informací týdeníku Politico předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v případě Maďarska zřejmě poprvé poruší svou tradici a neodjede do Budapešti odprezentovat finanční pomoc vyplývající z plánu obnovy a odolnosti.

Zdroj:https://www.hlavnespravy.sk/europska-komisia-zmrazila-madarsku-eurofondy-vo-vyske-75-miliardy-eur/2979322

Vyšetřování zjistilo, že nadměrný počet úmrtí na Covid v Evropě nebyl způsoben virem, ale kriminální zdravotní péčí
Bývalý premiér Ukrajiny nazval Zelenského “žido-banderovcem”

Bývalý premiér Ukrajiny nazval Zelenského “žido-banderovcem” uctívajícího pouze nacismus.  Židovskou vírou se prý jenom maskuje, ale přitom nemá s vlastním obyvatelstvem naprosto žádné slitování! Stal se z něho “Mankurt” bez vlastní vůle a pouhá loutka Západu! Návštěva britského ministra zahraničí to děsivým způsobem potvrdila. Zelenský je karikaturou komika, který se ve funkci v zeleném tričku stal tragédem vlastního národa! Nacisté z Kyjeva už vyhlíží azyl a nové zázemí v Evropě!

celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Lis 29, 2022

Bývalý ukrajinský premiér Nikolaj Azarov, který byl ve funkci v letech 2010 až 2014 poskytl před dvěma dny rozhovor v ruské televizi, kde označil Volodymyra Zelenské za falešného Žida. Židovstvím se  pouze maskuje a ve skutečnosti je to jenom žido-banderovec, který vyznává nacismus . Doslova karikaturou a kopií postavy Mankurta z ruského románu Čingize Ajmatova “Bouřlivá stanice”. Mankurt je v románu otrok, který ztratil vlastní vůli. Zapomněl na svoji minulost. Na historii své rodiny se stal,  je vykonavatelem cizí vůle svého pána. Je to naprosto dokonalý popis Zelenského,p rotože právě před několika dny se to potvrdilo v přímém přenosu. Zelenský se totiž sešel s britským ministrem zahraničí.


Ministr James Cleverley je černoch a přišel za Zelenským s rukama v kapsách u kalhot. Doslova jako dobytek narušující veškeré přípustné diplomatické normy. Zelenský byl zachycen kamerami, jak se před ním hrbí a kloní. Doslova jako Mankurt v románové předloze. Rozpad Zelenského osobnosti navíc podtrhuje jeho drogová závislost. Neovladatelný tik, kdy si neustále a pořád přetahuje horní ret přes zuby, což je mimovolní reflex konzumace kokainu do úst pod dásně. Efekt trvá nejen velmi dlouho, ale stává se po určité době trvalým reflexem i mimo dobu konzumace kokainu. Mozek, který si vybuduje závislost na kokešovi. Touží po další dávce a začne vysílat nervové povely do svalů pro rty, aby se třely o zuby v očekávání přítomnosti kokainu v mezizubních prostorech.

Banderovci chtěli válku s Ruskem a tu dostali. Kyjev nemá důvod si stěžovat

Podívejte se na Zelenského videa, je úplně jedno, která to budou. Nejlepší jsou ta neformální, kdy není použit ve videu Zelenského počítačový Deep Fake klon, který tento psychosomatický tik má odstraněný. Na živých záběrech Zelenského uvidíte, jak neustále kroutí rty, grimasuje obličejem, kroutí nosem a natahuje rty. Přezdívka “Kokainský” by byla vtipná, kdyby kvůli němu neumírali tisíce lidí ve zbytečné válce, kterou banderovská junta chtěla a kterou nakonec dostala. Chtěli válku s Ruskem, mají válku s Ruskem.

Volodymyr Zelenský a britský ministr zahraničí James Cleverley

V podstatě platí ono přísloví ,,dej si pozor co si přeješ mohlo by se ti to splnit“! Tak přesně tohle platí na banderovce na Ukrajině. Chtěli válku tak moci proti Rusům, že jí mají až nad hlavu. A budou ji mít ještě víc. V Rusku a Bělorusku se dokončuje výcvik ruských mobilizovaných vojáků a očekává se ruská zimní ofenzíva. Podle našich zdrojů od ruských novinářů se čeká na studenou arktickou frontu, která se objevuje obvykle na přelomu prosince a ledna.

Boje ve městech mají na starosti operátoři profesionálních kontraktorů PMC

Ukrajinci budují na severním předměstí Kyjeva mohutné bunkry a fortifikace. V Bělorusku se formuje obrovský invazní roj čítající odhadem 150 až 200 000 mužů. Ukrajincům je jasné, že tam ti vojáci nejsou na přátelském cvičení a kvůli družbě s Rusů s Bělorusy, ale že se tam chystají a nacvičuje spuštění severní fronty na kyjevský směr.

Ruští analytici očekávají, že ruský generální štáb spustí zimní ofenzívu na konci volebního období současné dosluhující americké dolní sněmovny Kongresu. Jejíž vedení v lednu převezmou republikáni. I podle toho se zřejmě rozhodne. Pokud republikáni osekají zásobování zbraněmi pro Ukrajinu, tak ukrajinská armáda se během pár týdnů sama položí. Pravděpodobnější je ale scénář, že vyzbrojování bude pokračovat ale  pouze se sníží objemy.

PMC Wagner

Na Donbasu se Ruská armáda a jednotky PMC Wagner blíží po velmi dlouhé době od jara k dalšímu velkému vítězství. K dobytí správního města Artěmovsk (Bachmut), kde momentálně probíhá začišťování ulic pomalou a zdlouhavou metodou stejně jako v Mariupolu. Doslova ulici po ulici. Město je ale v podstatě zničené, je rozbombardované, rozstřílené a civilisté odtamtud již dávno utekli.

Wagnerova skupina je nejefektivnější částí Ruské armády. Kreml to raději nekomentuje, protože by to nevrhalo až tak dobré světlo na řadovou obyčejnou Ruskou armádu. To je ,ale tím, že v řadách PMC Wagner bojují profesionálové z bývalých sovětských elitních jednotek z Afghánistánu. Rovněž profíci z celého světa a Wagner skupina platí žoldákům ze všech současných PMC kontraktorů na světě prý opravdu nejlépe. To přitahuje nejdražší žoldáky z celého světa. Privátní kontraktory se zkušenostmi z válek a konfliktů po celém světě.

Ukrajinci už ví, že Bachmut neudrží a spolu s ním už ani zbytek Donbasu

Ruská armáda se za posledních 20 let prakticky amerikanizovala. Armáda se snaží za každou cenu bojovat na dálku. Pomocí děl, přesné munice, raket a dronů, ale co je zajímavé  nikoliv v přímém boji. Do přímých bojů o mraveniště. Tedy zákopové labyrinty Ukrajinců nastupují prakticky už jen opolčenci z DLR a LLR a skupiny PMC Achmat Ramzana Kadyrova a hlavně PMC Wagner Jevgenije Prigožina.

Opolčenci se symbolem červeného písmena “O” a PMC Wagner se symbolem roztříštěné lebky představují hlavní úderné síly speciální vojenské operace. Po dobytí Bachmutu se začne ukrajinská fronta hroutit, protože Bachmutem probíhá hlavní zásobovací linie pro ukrajinská vojska ze severu na jih. Není vůbec jasné, kolik ukrajinských vojáků ještě věří tomu, že lze Ruskou armádu porazit a vytlačit z Ukrajiny. Protože Rusko bojuje za vlastní lidi na Ukrajině, za jejich osvobození po 8 letech teroru a genocidy. Zatím co ukrajinská armáda bojuje za zájmy Západu.

Centrála PMC Wagner v Petrohradu. Zde je rovněž i náborové centrum

Ukrajinci budou neustále umírat na frontě jako potrava pro děla. Dříve či později jim začne docházet, že co je ruské a  to je prostě potřeba nechat Rusům. A co je ukrajinské s tím by se nemělo riskovat v tom smyslu, že nacisté a banderovci se stanou důvodem pro to, aby toto ukrajinské bylo rovněž obsazeno, a to s cílem denacifikace Ukrajiny.

Rusové se nezastaví. Dokud v Kyjevě nezasedne vláda, která Banderovce a různé Pravé sektory , Azovy nepostaví mimo zákon a nerozpustí. A k tomu nebude mít Zelenský odvahu, resp. mandát od západních páníčků. Proto reálně hrozí, že boj se povede opravdu do posledního Ukrajince, jakkoliv to zní jako přehnaný vtip. Jenže vtip to není. Zelenský je připraven obětovat na pokyn Západu celý národ. Ne všichni na to budou čekat a utečou do EU.

Interbrigády na Ukrajině již de facto kopírují model občanské války ve Španělsku

Ukrajinci a nebude jich málo. Zlomí nad svojí vlastní zemi hůl a přesunou se natrvalo do EU. Žádná ukrajinská matka neudělá to, že bude v EU v azylu čekat, až její děti vyrostou. A potom se s nimi jako s dospělými vrátí na Ukrajinu, aby je odvodová komise hned na hranicích odvedla na frontu. Tohle si možná nikdo neuvědomuje, že válka na Ukrajině je v podstatě obdobou války ve Španělsku ve 30. letech minulého století, kdy po prvním roce bojů poklesly počty republikánů natolik, že začali být na jejich místa voláni dobrovolníci z celého světa. Vznikly tak legendární interbrigády složené z cizinců mnoha národností. Tohle je právě vidět na Ukrajině v řadách ukrajinské armády.

Šéf PMC Wagner Jevgenij Prigožin (druhý zprava v modrém saku) se účastní všech zasedání generálního štábu Ruské armády

Ale do určité míry i na ruské straně právě ve zmíněných PMC skupinách Wagner a Achmat. Zatímco Wagner nabírá hlavně operátory a veterány ruských Specnaz a rovněž ze západních zemí a západních armád v EU a v severní Americe. Achmat se specializuje na bojovníky z bývalých zemí SSSR. Především z Kavkazu a z bývalých sovětských asijských svazových republik za Uralem a v prostoru Zakavkazska.

Válka na Ukrajině ukazuje, že konflikty se nově budou vést formou hybridních útvarů, kdy údery proti infrastruktuře zajišťují dálkové palebné systémy. Boje ve městech zajišťují členové žoldáckých profesionálních skupin. Je to nová forma a filosofie válčení. Jenže, pokud nedojde k odchodu Zelenského, Ukrajina prostě zmizí. Ztratí svůj národ, své syny a svoji budoucnost. A to vše ve jménu Bandery a cizích zájmů prosazovaných prezidentem, který se krčí před ministrem cizí země. Tragédie národa!

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/video-byvaly-premier-ukrajiny-nazval-zelenskeho-zido-banderovcem-uctivajiciho-pouze-nacismus-a-zidovskou-virou-se-pry-jenom-maskuje-ale-pritom-nema-s-vlastnim-obyvatelstvem-naprosto-slitovani/

Ukrajina oslavovala Banderu pochodněmi a karnevalem

Ukrajina uznala banderovce za válečné veterány

Starší 3 články, ovšem stále aktuální.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE … pod článken i odkaz na film“ Volyň“

Vlnu nesouhlasných reakcí vyvolal nový ukrajinský zákon, který staví ukrajinské nacionalisty bojující po boku nacistů za druhé světové války a po ní proti Rudé armádě na roveň těm, kteří bojovali proti Německu.

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinští váleční veteráni s vlajkou Ukrajinské povstalecké armády prošli v říjnu ulicemi Kyjeva.

Článek

Vysoce třaskavý zákon podpořilo minulý týden ve čtvrtek 236 ukrajinských poslanců, o deset více, než bylo potřeba ke schválení.

Status válečného veterána s příslušnými výhodami tak bude nyní náležet i tzv. banderovcům, jak jsou označováni členové Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a jejího vojenského křídla Ukrajinské povstalecké armády (UPA) spojených s velitelem Stepanem Banderou.

A to budí u mnohých odpor. „Přijetím takových zákonů dnešní Ukrajina přijímá zodpovědnost za válečné zločiny spáchané těmito skupinami bez jakéhokoliv časového omezení. Obětem těchto zločinů se tak otevírá cesta, aby Ukrajinu žalovaly u mezinárodních soudů,“ napsal na Facebook šéf Ukrajinského židovského výboru Eduard Dolinsky.

„Vidím je jako vrahy Židů“

Ten se zároveň podivil, že pro zákon zvedl v parlamentu ruku i židovský aktivista Georgij Logvinskij.

„Vidím je jako vrahy Židů,“ řekl pak Rádiu Svobodná Evropa izraelský velvyslanec na Ukrajině Joel Lion na adresu Stepana Bandery a Romana Šuchevyče, tehdejších vůdců ukrajinských nacionalistů.

Oficiální reakce z polské ani ruské strany se zatím kupodivu neobjevila.

Kreml nicméně už dříve snahy o rehabilitaci válečných ukrajinských nacionalistů odsuzoval jako „překrucování historie“.

Členové OUN a UPA se podíleli na masakrech, při nichž byly zavražděny až statisíce příslušníků etnických menšin, především Poláků, ale také Židů, Čechů či Rusů. Odhady počtu obětí se přitom kvůli chaosu, který tehdy v regionu panoval, značně různí.

Podle údajů z letošního května stále žije více než 1200 příslušníků obou zmíněných organizací, kteří se zúčastnili válečných akcí. Na status veterána měli přitom dosud nárok jen ti, kteří v letech 1941 až 1944 bojovali proti nacistickému Německu a později byli rehabilitováni jako oběti poválečných represí.

Příslušný zákon podepsal v roce 2015 nynější ukrajinský prezident Petro Porošenko, který bojovníky OPA a UPA velebil jako „příklad hrdinství a vlastenectví“.

„Hrdina Ukrajiny“ zemi rozděluje

Nově jsou však jako bojovníci za svobodu uznáni i ti, kteří v letech 1944 až 1956 bojovali proti sovětské armádě, včetně těch, kteří spolupracovali s nacisty na holokaustu.

Schyluje se přitom k dalšímu kontroverznímu kroku – ukrajinští poslanci totiž minulý týden vyzvali Porošenka, aby Banderovi vrátil titul Hrdina Ukrajiny. Ten mu prvně v roce 2010 udělil už prezident Viktor Juščenko, přičemž jeho nástupce Viktor Janukovyč tento krok zrušil.

Ministr zahraničí Pavlo Klimkin také v říjnu navrhl, aby na Ukrajině vznikl Pantheon hrdinů, kde by byl uložen popel významných osobností pohřbených v cizině včetně Bandery.

Průzkumy přitom ukazují, že i obyvatelé Ukrajiny jsou v názoru na tohoto nacionalistického lídra rozděleni na dva zhruba stejně velké tábory.

Bandera, jenž usiloval o vznik samostatné Ukrajiny, zprvu organizoval zejména útoky proti polským úřadům. Později spolupracoval s nacisty, velkou část války byl však internován v Německu, když Berlín odmítl tolerovat jím vyhlášený stát. Po válce žil v exilu v Mnichově, kde jej v roce 1959 zavraždil agent sovětské KGB.

Twitter dole, překlad:….Každý rok ve Lvově Ukrajinci slaví vytvoření nacistické divize Waffen SS Galizien. Divize proslula především genocidou Rusů, Poláků a Židů. Ukrajinci jsou hrdí na práci svých předků, jak je vidět.

Ukrajina oslavovala Banderu pochodněmi a karnevalem

Novinky.cz 3. 1. 2019, 10:41
Právo, ama

Tradiční oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery uspořádali v úterý v ukrajinské metropoli příslušníci tamních radikálních skupin.

Foto: Gleb Garanich, Reuters

Pochod na oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery

Článek

U příležitosti jubilejního, 110. výročí prošli centrem Kyjeva s hořícími pochodněmi, národními vlajkami, bubnováním a výkřiky „Sláva Ukrajině! Sláva Banderovi!“. Podle ukrajinských médií se pochodu zúčastnily tisíce lidí.

„Počet je těžké odhadnout. Byly to ale tisíce… Byli tam zástupci strany Svoboda, Pravý sektor, Národní korpus, zejména nacionalistické strany,“ popsala pochod ukrajinská televize TSN. „Byl to působivý pohled. Několik tisíc hořících pochodní ve večerních ulicích Kyjeva. Byl to krásný pohled,“ hlásil reportér stanice. Účastníci akce se podle něj nechovali agresivně a svěřovali se, že jsou pyšní na to, že je média označují za „banderovce“.

Foto: Gleb Garanich, Reuters

Pochod na oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery

Oslavovala také další města

Kyjev za glorifikaci Bandery kritizuje řada zemí včetně Ruska či Polska. Bandera totiž organizoval teror a spolupracoval s nacisty. Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) v únoru 1943 spustila etnické čistky především vůči Polákům, ale také Čechům a Židům ve Volyňské oblasti. Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných banderovci polští historici odhadují na 80 tisíc až 130 tisíc.

Polský Sejm v červenci 2016 přijal zákon, který označuje zločiny z let 1943 až 1944 spáchané banderovci na Polácích za genocidu.

Bandera je po změně režimu na Ukrajině v roce 2014 uctíván jako hrdina. Za jeho příznivce se označují mnozí mladí příslušníci radikálních skupin.

Ukrajinský parlament uznal v roce 2015 jejich činnost za boj za nezávislost Ukrajiny.

Vlastní pochod k uctění Bandery uspořádali také příslušníci paramilitární nacionalistické organizace Národní družiny, kteří pochodovali již ve dne a bez pochodní. Někteří měli na hlavách novoroční červenobílé čepice Santa Clause a část se oblékla do kostýmů sněhuláků, přičemž jeden se chlubil samopalem. „Věřím, že již brzy se tento den stane státním svátkem,“ citoval server vesti.ru ukrajinského herce Bohdana Benjuka.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Pochod na oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery. Část se oblékla do kostýmů sněhuláků, přičemž jeden se chlubil samopalem.

Na pořádek dohlíželo zhruba 450 policistů a příslušníků národní gardy. Oslavné akce se konaly také v dalších regionech včetně měst Žytomyr, Rivne, Ivano-Frankivsk či Lvov.

Lvovská radnice uspořádala oficiální shromáždění, při němž se stovky lidí s vlajkami UPA a Banderovými portréty modlily u pomníku někdejšího předáka Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). „Byl to velký vlastenec, který miloval Ukrajinu,“ řekl podle agentury Unian lvovský starosta Andrij Sadovyj.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Pochod na oslavu narozenin nacionalistického vůdce Stepana Bandery

Ukrajinský parlament zařadil loni v prosinci datum Banderova narození mezi významné státní události.

Ve Lvovské a Žytomyrské oblasti byl letošní rok vyhlášen rokem Stepana Bandery a místní úřady vyčlenily prostředky na popularizaci jeho osobnosti, informovala TSN.

Před krutostí Banderovců bledly i německé jednotky SS. Přesto je dnes Stepan Bandera oslavován jako hrdina Ukrajiny

TOMÁŠ VLACH 2. března 2022 • 10:00

.


/div>

V mládí mu přezdívali Malý nebo Šedý. Nízký vzrůst a asketická tvář vůbec nepřipomínaly člověka, který by dokázal strhnout masy. Přesto to byl právě Stepan Bandera (1. ledna 1909 – 15. října 1959), kdo vybičoval ukrajinské sebevědomí a tvrdě šel za ideou vlastního státu. Všemi prostředky a bez ohledu na oběti. Na Stepana Banderu se odkazuje při nynější invazi na Ukrajinu i ruská propaganda, proto pro vás odemykáme archivní článek Tomáše Vlacha z roku 2015, který najdete níže.

Pomníky Stepana Bandery najdete na západní Ukrajině všude. Pro místní je hrdinou a nic na tom nezměnilo ani 45 let sovětské propagandistické masáže. Jsou ovšem místa, kde mu memoriály nestaví. Patří k nim Kupičov, malá vesnice nedaleko polské hranice, kde dřív žili hlavně volyňští Češi.

Z tísnivé atmosféry jako by tady něco zůstalo. Obec je jako vylidněná, po návsi občas projede koňský povoz. Před obchodem popíjí shluk chlapů láhvové pivo. Zdejší nejstarší pamětnice, devadesátiletá Marie Novotná, má z banderů, jak je nazývá, strach dodnes: „Voni se ještě někde skrývají v lese. Hrozný lidi. Nedívali se, jestli je to dítě, nebo starej člověk, stříleli do všech,“ vzpomíná na doby druhé světové války. Místní Češi si tehdy koupili od Němců pušky a na každé straně vesnice postavili provizorní bunkry.

Banderovci zaútočili na Vánoce 1943, speciálně si k akcím vybírali katolické svátky. Pálili stromky, ubíjeli lidi přímo u štědrovečerní večeře: „Přivezli traktor, postavili ho na pole a stříleli přímo do oken. Kostel plný lidí, všichni hned utíkali domů. Nakonec je odsud vyhnali polští partyzáni. Kdyby ti nepřišli, asi by nás všechny pobili,“ vzpomíná paní Marie. V Kupičově se volyňští Češi spojili s polskou Zemskou armádou. Na Poláky totiž mířily banderovské pogromy především, násilné akce je měly donutit k odchodu z ukrajinského území. Poláci zase podnikali odvetné údery na Ukrajince. Masakrům padlo za oběť přes 100 000 lidí. Stahování lidí zaživa z kůže, brutální znásilňování či rozřezávání břicha těhotným ženám, to je jen zlomek ze seznamu krutostí, které vojáci Ukrajinské povstalecké armády UPA páchali na nevinných lidech. Bez sebemenšího ohledu na věk či pohlaví.

„Dnes se o tom nesmí mluvit,“ ošívají se další pamětníci, sestry Anna a Františka Hoffmanovy z Lucku. Mezi volyňskými Čechy bylo obětí „jen“ asi 300, díky tomu, že se většinou snažili zachovávat neutralitu. Banderovce přesvědčovali, že rozhodně nebudou překážet a po válce odejdou do původní vlasti. Německá správa proti excesům prakticky nezasahovala a ani příchod Rudé armády nic nezměnil. Komendatury byly jen ve větších městech, všude jinde vládli banderovci, sovětské jednotky proti nim začaly zasahovat až po válce.

Trest smrti

Mychaljo Zelenčuk se k Banderově povstalecké armádě dal v roce 1944. Na žádné trestné výpravy proti civilistům si nepamatuje, v karpatských lesích bojoval se Sověty. „Stálo proti nám silné vojsko s dělostřelectvem a tanky. My jsme měli jen kulomet. Po celou dobu jsme doufali, že bude třetí světová válka, přiletí Spojenci a my budeme v Karpatech vítat jejich parašutisty.“

V beznadějné partyzánské válce vydrželi skoro až do konce. Podnikali přepady vojenských kolon, policejních stanic, likvidovali stranické funkcionáře. V lesích strávil Mychaljo Zelenčuk jedenáct let, a když ho chytili, byl už rok 1955. Dostal trest smrti, později změněný na doživotí, odseděl šestnáct let v lágrech. To vše ve jménu samostatné Ukrajiny.

Jeho vzor a někdejší velitel Stepan Bandera přichází na svět 1. ledna 1909 ve vesnici Staryj Uhryniv. Tehdy ležela na území Polska, dnes patří k Ivanofrankivské oblasti Ukrajiny. Je druhým ze šesti dětí v rodině řeckokatolického kněze.

Otec Andrij Bandera vystudoval teologii, ve venkovském domě měl velkou knihovnu a střídali se u něj vážení hosté z řad místní honorace. V chaosu po první světové válce, po vyhlášení samostatné Ukrajiny ho zvolili poslancem. Své děti vychovával v patriotickém duchu. Nedůvěřoval však místnímu vzdělávacímu systému a rodině dával základy vzdělání sám. Mladý Stepan Bandera trpí navíc revmatismem a do základní školy vůbec nechodí. Na podzim 1919 začíná studovat na ukrajinském gymnáziu ve Stryji. „Malý, vyhublý, velmi špatně oblečený,“ vzpomínal na něj jeho spolužák Jaroslav Rak. Ve třinácti letech se stává členem ukrajinského skautského oddílu Plast, organizace později zakázané polskými úřady.

Záchrana před šibenicí

Po maturitě se Bandera pokouší přesídlit ke studiím na Ukrajinskou hospodářskou akademii do Poděbrad, ale polské úřady mu odmítají vydat pas. Spolky z Ukrajiny měly v předválečném Československu silné zázemí. Někdejší důstojníci Sičových střelců (dobrovolnické jednotky, které spolu s rakousko-uherskou armádou bojovaly proti Rusku) tu založili Ukrajinskou vojenskou organizaci (UVO). Ta se stala jakýmsi předchůdcem povstalecké armády a do ní také po studiích vstoupil mladý Stepan Bandera. Dostal funkci rozvědčíka a později propagandisty. Ve třicátých letech se hnutí sjednotilo do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) pod vedením Jevhena Konovalce.

V OUN Stepan Bandera rychle postupuje. Stává se krajským náčelníkem a komandantem vojenského oddílu. To v době, kdy mezi Ukrajinci a Poláky roste napětí. Je pětkrát zatčen (mimo jiné za pokus o ilegální přechod československé hranice), nikdy ale ve vězení nestráví víc než několik dní. Projde mu i naplánování útoku na sovětského konzula ve Lvově, jenž má být odplatou za hladomor, který Stalin na sovětské Ukrajině vyprovokoval.

Bandera prosazuje další militarizaci nacionalistické organizace a stále víc násilných akcí. Atentát na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého byl ale příliš velkým soustem a varšavský soud ho posílá v roce 1936 na šibenici. Varšava se však bojí nepokojů a nemá dost odvahy rozsudek vykonat. Nachází se klička v podobě amnestie a změny trestu na doživotí. Z brestské pevnosti se dostává 13. září 1939 díky německému útoku.

Námluvy s Němci

Stepan Bandera přijíždí do Lvova, který ale už zabrali na základě paktu Molotov–Ribbentrop Sověti, a tak se opatrně přesunuje do Němci obsazeného Krakova, pro něj bezpečnějšího. Nacionalisté předpovídají, že válka mezi SSSR a Německem bude nevyhnutelná. Andrij Melnyk, jenž převzal vedení po smrti Konovalce (zavraždil ho v Rotterdamu sovětský agent), razí cestu smířlivé spolupráce s nacisty. Bandera je v podstatě pro totéž. S tím rozdílem, že chce vyhlásit samostatnou Ukrajinu a postavit Německo před hotový fakt, ať se s tím smíří, nebo ne.

Berlín se na lidi kolem Bandery a Melnyka díval dvojí optikou. Vedení NSDAP včetně Hitlera je považovalo za nevyzpytatelné a rasově méněcenné živly. Velitel vojenské zpravodajské služby (Abwehru) admirál Canaris v nich naopak viděl slibný potenciál a potají nechal vytvořit dvě jednotky, Rolland a Nachtigall, maskované jako „pracovní divize“. Nařídil jim dokonce vydat uniformy ze zásob rozpuštěné československé armády, jež připomínaly stejnokroje z revolučních dob kolem roku 1918.

Dvaadvacátého června vtrhli Němci do Sovětského svazu. A o půl páté ráno 30. června 1941 vpochodoval prapor Nachtigall do Lvova. Nastalo vraždění. „Ukrajinské milice začaly procházet židovské domy a odváděly muže a někdy taky ženy,“ vzpomíná Philip Friedman, který přežil pogrom prvních dnů okupace. A také Christopher Halle v knize Hitlerovi zahraniční katani dokládá, jak ukrajinští fanatici z OUN spolu s jednotkami SS masakrovali židovské obyvatelstvo.

Jiní historici se pokoušejí tyto skutečnosti omlouvat tvrzením, že šlo o živelnou odplatu, vyprovokovanou řáděním sovětské tajné policie (NKVD). Německá propaganda totiž s oblibou prezentovala sovětské represe jako „židobolševické řádění“ a stávalo se, že lidé po útěku Rudé armády brali domnělou spravedlnost sami do svých rukou. I přes antisemitskou rétoriku („Němci do Berlína, Poláci za San a Židé na šibenici“) je ovšem podíl ukrajinských nacionalistů na vyvražďování Židů ve srovnání s německými zvěrstvy vysoký.

V koncentráku

Spolu s prvními oddíly přijíždí do Lvova taky Banderův spolupracovník Jaroslav Stecko a večer, za svitu svíček a pochodní, realizuje ideu svého lídra – vyhlašuje „suverénní a sjednocený ukrajinský stát“. I když se tak děje za přítomnosti důstojníků Abwehru a jeden z nich dokonce přednesl zdravici, německé vedení je v šoku. Banderu si zve na kobereček a dává mu jasně najevo, že třetí říše přišla Ukrajinu dobýt, nikoli osvobodit. Bandera putuje do koncentračního tábora Sachsenhausen spolu se Steckem i svým rivalem Melnykem. Je ovšem třeba říct, že jeho věznitelé ho drží v poměrně dobrých podmínkách a povolené má dokonce návštěvy manželky. Propuštěn je až na podzim 1944, kdy už Německo o Ukrajinu přišlo.

S uvězněním Bandery Němci také rozpustili obě jednotky – Nachtigall a Rolland. Jejich příslušníci přešli částečně do nechvalně známých jednotek Polizei. Od roku 1941 se s pomocí Banderových spolupracovníků obnovuje podzemní hnutí, v říjnu 1942 vzniká Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta si jako hlavní cíl vytyčila boj proti sovětským partyzánům a vysídlení polského obyvatelstva z Ukrajiny, a to všemi dostupnými prostředky. I pro německou správu byl ovšem element UPA krajně nepohodlným, guvernér východní Haliče Otto von Wachter preferoval spolupráci s melnykovci. Banderovci tak vlastně bojovali proti všem. Napadali německé kolony, bili se s partyzány i Melnykovými lidmi a útočili na polské vesnice.

Banderovci se snažili využít všeobecného chaosu a „vyčistit“ území, jež považovali za svá. Ani polští partyzáni nebyli nijak vstřícní a důsledně odmítali pokusy o dohodu. Pro ukrajinské civilisty pak byli banderovci jednoznačnými hrdiny, chránili přece „své“ vesnice proti ostatním bandám, ale i trestným výpravám nacistů. Málo se mluví o tom, že ve vypáleném Českém Malíně je malá mohylka banderovcům. Podle některých místních lidí se prý oddíl UPA snažil nacistickému komandu v jeho vraždění zabránit, ale neměl dost sil a musel se stáhnout.

Proti komunismu

Od chvíle, kdy se ocitl v koncentráku, se Bandera stává spíš symbolickou figurou. Na řízení své organizace ztrácí vliv. Faktickým vůdcem UPA se stává Roman Šuchevyč, alias Taras Čuprynka. Banderu pak jeho lidé úplně ignorují a na sjezdu ho nejmenují ani čestným předsedou frakce OUN-B. Odůvodňují to obavami, aby nebyl ohrožen jeho život v německém vězení. Když pak v září 1944 vyšel z brány koncentráku, Šuchevyč se vzdává funkce šéfa nacionalistů a sjezd volí znovu Banderu. Vedení organizace na dálku z Berlína je však už velmi problematické.

Na podzim 1944 kontroluje UPA území velké jako dvojnásobek Česka, na kterém žije 10 miliónů lidí. Má svoji stínovou vládu i tajnou službu. Využívá velitelskou strukturu v čele se Šuchevyčem, má uniformy i hodnosti. Odhady počtů jejích příslušníků se pohybují od 20 000 do 200 000. V té době je jednoznačně největší guerillovou skupinou v sovětském týlu a toho chtějí využít Němci. Jenže Bandera jejich nabídku odmítá, nacisté nenaléhají a Bandera bez problémů zůstává na svobodě do konce války (spekuluje se, že se stal agentem Abwehru pod přezdívkou Šedý).

Po porážce Německa Bandera včas utíká do části Německa kontrolované západními Spojenci. Začíná chápat, že sám komunismus neporazí, a zakládá koordinační centrum pro emigraci ze zemí sovětského bloku. To se však nesetkává s velkým zájmem ostatních národů. Sympatie nevyvolávají ani akce banderovců v Polsku, ani jejich snaha probít se přes Československo na západ. O tom, jak vše probíhalo, opět vykládají historické prameny různě. Podle některých jim lidé při přechodu Slovenska pomáhali, jiné pak mluví o loupení a násilí. Pro armádu a policii byli v každém případě zkušení guerilloví bojovníci těžkým oříškem a 49 příslušníků československých bezpečnostních složek v bojích s nimi zahynulo.

V srpnu 1948 chce Bandera přesídlit na území Ukrajiny, to ale vede jen k dalšímu rozkolu uvnitř OUN-B. Tehdy Bandera opouští vedení organizace a definitivně ztrácí vliv na aktivity povstalců. Stává se bojovníkem proti komunismu bez vlastní armády.

Bandera určený k lidkvidaci

Povstalci na západní Ukrajině čelí v té době usilovnému tlaku. Sympatie obyvatelstva k povstalcům řeší NKVD obvyklou metodou: nepohodlné vesnice musí pryč. Přelom nastává kolem roku 1948, kdy sovětská strana nasazuje malé skupiny převlečené za banderovce, jež terorizují místní obyvatelstvo. Přichází také amnestie a faktický stop znamená pro UPA smrt velitele Šuchevyče 5. března 1950 v přestřelce u Lvova. Definitivní konec hlásí sovětská policie o šest let později: „likvidace ozbrojených jednotek a podzemních struktur byla ukončena začátkem roku 1956,“ napsalo její velení. Výsledek: 156 000 mrtvých civilistů a povstalců, 134 000 zatčených, 200 000 deportovaných, desetitisíce obětí pak byly z armády, vnitra a dalších ozbrojených složek režimu.

Studená válka začíná a západní tajné služby jsou ochotné spolupracovat s každým, kdo má na druhé straně existující strukturu. Bandera pomáhá cvičit špióny Britům, zato ne právě dobré vztahy má s Američany, musí se schovávat před jejich rozvědkou. Jeho život se stabilizuje až v padesátých letech, kdy už naplno legalizuje svůj pobyt v Mnichově.

V SSSR je však vysoko na seznamu emigrantů určených k likvidaci. Podle tajné služby OUN vyslali Sověti hned několik lidí, kteří měli Banderu zlikvidovat. Povedlo se to až někdejšímu členu UPA Bohdanu Stašynskému, 15. října si na něj počkal před jeho domem a do obličeje mu vstříkl kyanid, takže lékaři zpočátku jako příčinu smrti označili infarkt. Agent zakrátko později přeběhl na Západ a vše kolem akce prozradil. U soudu dostal pouhých osm let s tím, že skutečným viníkem je sovětský režim.

Oblibu Stepana Bandery ve východní Haliči – hlavně v okolí Lvova, Ivano-Frakivska a Ternopilu – pak nezlomilo ani 45 let sovětského režimu. Už na sklonku existence SSSR, 14. října 1990, se v Banderově rodišti Starém Uhrynivě objevuje první památník. O rok později po Banderovi pojmenovali ve Lvově a v Ivano-Frankivsku ulice. V lednu 2010 mu prezident Viktor Juščenko uděluje nejvyšší státní vyznamenání – hrdina Ukrajiny. Protestuje Rusko („naši dědové a otcové by se museli obracet v hrobě“), Polsko („tento krok jde proti politickému dialogu a smíření“), poslanci Evropského parlamentu i Centrum Simona Wiesenthala. Doněcký soud pak na popud administrativy dalšího prezidenta, Janukovyče, rozhodnutí ruší, formální důvod nachází v tom, že Bandera prý nebyl občanem Ukrajiny, a nemá tak na titul nárok.

V prosinci 2013 se portréty Bandery objevují na kyjevském Majdanu. K odkazu Stepana Bandery se otevřeně hlásí dvě strany – Svoboda i Pravý sektor. Sympatiemi k fašismu se tato dvě uskupení ovšem netají.

A sami obyvatelé Ukrajiny?

V průzkumu z roku 2014 31 procent respondentů označilo Stepana Banderu za pozitivní postavu, 48 procent za negativní.

Když se Ukrajinci a Poláci navzájem vyvražďují: Skvělý film Volyň ukazuje „slovanskou …

105 zemí zkoumá CBDC a 11 je již spustilo

Na semináři Mezinárodního měnového fondu (“MMF”) minulý měsíc hovořil zástupce generálního ředitele MMF a bývalý zástupce guvernéra Čínské lidové banky Bo Li o “programovatelnosti” digitálních měn centrálních bank (”CBDC”):

CBDC může zlepšit finanční začlenění prostřednictvím toho, čemu říkáme programovatelnost. To znamená, že CBDC může dovolit vládním agenturám a hráčům ze soukromého sektoru programovat, vytvářet inteligentní smlouvy, aby umožňovaly cílené politické funkce. Například výplata sociálních dávek, konzumní kupon a  stravenka. Naprogramováním CBDC lze tyto peníze přesně zacílit na to, jaký druh lidí je může vlastnit . K jakému využití tyto peníze lze použít, například na jídlo.

MMF: Digitální měny centrální banky pro finanční začlenění: Rizika a odměny 14. října 2022

GingerJim tweetoval před několika lety rozhovor s někým, kdo vysvětlil dopad pilotního programu testovaného v čínském Shenzhenu na každodenní životy lidí.

Ve videu níže Russell Brand také vydal varování, když poskytl komentář k nechvalně známému projevu instalovaného britského premiéra Rishi Sunaka v loňském roce a komentářům Li z MMF k CBDC.

Russell Brand: Ach sakra, OPRAVDU se to děje, 1. listopadu 2022 (13 minut)

Stav CBDC po celém světě

V květnu 2020 zvažovalo 35 zemí CBDC podle Atlantic Council CBDC Tracker .

V listopadu 2021 Visual Capitalist shrnul stav CBDC pomocí dat z Atlantic Council CBDC Tracker. Ačkoli je rozšířené přijetí CBDC ještě daleko, Visual Capitalist napsal , výzkum a experimenty dělají pozoruhodné kroky vpřed:

  •  CBDC zkoumá 81 zemí, které představují 90 % celosvětového HDP.
  • Podíl centrálních bank aktivně zapojených do práce CBDC vzrostl za poslední 4 roky na 86 % .
  • 60 %  centrálních bank provádí experimenty s CBDC (nárůst ze 42 % v roce 2019) a 14 % přechází na vývoj a pilotní uspořádání.
  • Bahamy jsou jednou z pěti zemí, které v současnosti spolupracují s CBDC – bahamským písečným dolarem.
  • Švédsko a Uruguay projevily zájem o digitální měnu. Švédsko začalo testovat „e-kronu“ v roce 2020 a Uruguay oznámila testy na vydávání digitálních uruguayských pesos již v roce 2017.
  • Čínská lidová banka provádí testy CBDC od dubna 2020. Celkem se jich zúčastnily desítky tisíc občanů, kteří utratili  2 miliardy juanů , a země je připravena být první, kdo CBDC spustí naplno.

Britská centrální banka byla méně optimistická ohledně zavedení CBDC v blízké budoucnosti, poznamenal loni Visual Capitalist . „Navrhovaná digitální měna  přezdívaná „Britcoin“  pravděpodobně nedorazí dříve než v roce 2025.

V srpnu 2022 aktualizoval Visual Capitalist celosvětově status CBDC, opět pomocí dat z Atlantic Council. Bylo to tehdy stejně jako dnes, 105 ze 109 sledovaných zemí zkoumá CBDC. Těchto 105 zemí představuje více než 95 % celosvětového HDP. Atlantic Council Central Bank Digital Currency Tracker , staženo 28. listopadu 2022

Na základě těchto údajů vytvořil Visual Capitalist tabulku se seznamem každé země a shrnul data v grafice. „Když to shrneme, můžeme vidět, že většina zemí je ve fázi výzkumu,“ napsali.

Vizualizováno: Stav digitálních měn centrální banky, Visual Capitalist

Jak je vidět výše, k dnešnímu dni spustilo digitální měnu 9 % zemí. Těch 9 % je 11 zemí. O kterých 11 zemí se jedná, se můžete podívat v tabulce v článku Visual Capitalist. Jedním z nich je Nigérie.

To zahrnuje  Nigérii , která se stala první africkou zemí, která tak učinila v říjnu 2021. Polovina z 200 milionů obyvatel země nemá přístup k bankovním účtům.

Přijetí  eNaira  (digitální verze nairy) bylo zatím poměrně pomalé. Aplikace eNaira zaznamenala  k dubnu 2022 700 000 stažení  . To se rovná  0,35 %  populace, i když ne všechna stažená jsou uživatelé v Nigérii.

Naopak  33,4 milionu  Nigerijců bylo hlášeno, že obchoduje nebo vlastní krypto aktiva, a to navzdory pokusům Centrální banky Nigérie omezit používání.

Vizualizováno: Stav digitálních měn centrální banky , Visual Capitalist

Hlavní grafikou v článku Visual Capital je mapa světa zobrazující stav podle zemí, která je příliš velká na to, aby ji sem zahrnula. Nicméně níže na stránce je mapa světa rozdělena podle regionů, viz níže.

CBDC a totalitní kontrola prostřednictvím jejich použití není konspirační teorií – je to konspirace. James Melville zveřejnil na Twitteru vlákno na CBDC , které stojí za přečtení. On začal:

„Centrální banky a vlády nás k tomu tlačí. Nemůžeme to dopustit. Probuď se, než bude příliš pozdě.“

Zdroj:https://expose-news.com/2022/11/29/105-countries-are-exploring-cbdcs/

Mysleli to dobře

Dneska se vrátíme k mému misantropickému článku z minulého týdne, kde jsem konstatoval, že jedinými občanskými kandidáty na prezidenta jsou Petr Pavel a Danuše Nerudová a všichni ostatní jsou kandidáti straničtí… a vlastně můžeme být rádi, že Okamura má svojí SPD, která má henty poslance a díky tomu zůstal ve hře alespoň jeden „náš“ kandidát a to Jaroslav Bašta. Všechno ostatní bylo velkohubé, troufalé a nesmyslné. Pánbůh nás potrestal už předem, že ze všech alespoň trochu alternativních kandidátů nezůstali ani ti dva miliardáři, pro které měl být sběr podpisů naprostá malina.

Ale… na druhou stranu se splnilo to, o čem jsem psal asi před měsícem, že pokud nemám volit Babiše, tak chci jedno jméno. Chci jednoho kandidáta na alternativě, který se nebude bít s dalšími kandidáty na alternativě, protože přece nebudu riskovat, že díky tříštění hlasů nakonec do druhého kola postoupí Pablo Nerudová a bude vymalováno.

Ejhle, máme to tady. Jedno jediné jméno. Jaroslav Bašta. Člověk, který je alternativě v této chvíli asi nejblíž. A navíc si to uvědomuje a cílí na naše hlasy. Bývalý diplomat, disident, člen SPD, což je v dnešní době samo o sobě dostatečně dezolátní. Nemluvím o tom, že zná východ Evropy, byl diplomatem v Rusku a bude tam mít pár otevřených skulin.

Já se přiznám, že jsem s Baštou nepočítal. Byl v pelotonu nejstarší, jeho mluvený projev je na dnešní dobu takový rozvleklý a mezi těmi mladšími sekáči to bude mít těžké. Navíc jsem si matně vybavoval generála Blaška a jeho roztržku s SPD a přemýšlel jsem, jestli nominace pana Bašty s tím třeba nějak nesouvisí… Zkrátka, myslel jsem si na Vitáskovou a kandidáta SPD jsem měl za předem odepsaného.

Ale od chvíle, kdy se nominace uzavřely a bylo jasné, že Bašta je to jediné jiné jméno (vedle menšího zla Babiše), které Alternativě víceméně zbylo, tak mi to začalo hlodat v hlavě. Vždyť se situace doopravdy vyjasnila. Kde nejsou jiní kandidáti, tam není důvod k nejednotě. Nejenže není žádné lepší jméno, ale není ani žádné jiné jméno. Kdy naposled jsme měli k dispozici tak komfortní voličskou pozici? Vždyť opravdu není žádný důvod, abychom ho nevolili. Máme jedno jméno? Máme. Je Bašta dostatečně kvalifikovaný? Je. Vnímá, že existujeme, ví, jak smýšlíme, má navěky cejch kolaboranta, protože si dovolil ušpinit se o Okamuru.

Tříštění hlasů víceméně nehrozí, protože není mezi kým se tříštit. Babiš má cestu uvolněnou tak jako tak. Kampaň má vymyšlenou, do debat chodit nechce, sám ďábel mu uklidil z cesty kandidáty s plnou peněženkou… Už teď je to takový trojboj, kdy Nerudová s Pavlem pojedou proti Babišovi a zezadu je bude jistit Fischer s Hilšerem. Středula se předvedl se svojí demonstrací a musel by hodně hodně zabrat, aby se udržel ve skupině…. Když o tom tak přemýšlím, Bašta přebírá od Březiny funkci černého koně… co když překvapí?

Mimochodem… Jeden můj čtenář mi poslal textík, kde celkem hezky a logicky zdůvodnil, proč mohl Bašta hlasovat pro vstup Finska a Švédska do NATO:

  1. Jestli budou nebo nebudou přijati, nezáleží na nás. Ale pokud bychom se postavili proti, budou na nás seveřani předběžně naštvaní.
  2. Švédové a Finové jsou tradičně podezíraví vůči anglosasům. Pokud vstoupí do NATO, vliv Británie a jejích hovadských nápadů trochu poklesne.
  3. Je lepší koupit Grippeny než F-35ky. Jsou levnější a použitelnější. Když budou Švédové v NATO, otevírá to určité diplomatické možnosti, jak ten nákup amerického superdrahého šrotu třeba ještě skrečovat.
  4. Ne, my fakt z NATO jen tak nevystoupíme, protože to v podstatě nejde. Je pravděpodobnější, že jednoho dne NATO opustí nás.

Hele, já bych tomu dal šanci. Do voleb je ještě daleko, máme jedno jméno ke sledování. Všechny požadavky se nám vyplnily. Sice jinak, než jsme čekali, ale vyplnily. Patnáct procent hlasů na Alternativě, které Babiš minule nezískal, se mohou nahrnout k jednomu člověku. To není tak málo. To by se alespoň teoreticky mohlo i podařit, že by se Bašta do druhého kola procpal. Minimálně ti, co chtějí volit srdcem, těm se tato varianta vysloveně nabízí, stejně jako těm, kteří to v žádném případě nemohou hodit Babišovi.

Mysleli to dobře

Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy

Mysleli to dobře…

Celý článek si můžete poslecnout v audio verzi ZDE:

28. 11. 2022

Když jsem se podíval na záznam ze sobotní demonstrace, tak mě začaly napadat samé jízlivé poznámky, které si kluci, co to organizovali, vlastně nezaslouží. Z každé události je ale zapotřebí vyvodit poučení, protože to je jediný způsob, aby i chyba k něčemu byla. Snad mi to Jirka Havel odpustí, ale je zapotřebí to probrat…

Začneme od začátku.

Na první demonstraci bylo sto tisíc lidí. Na druhé a třetí už o něco méně, před Českou televizí bylo řekněme pětatřicet tisíc lidí a teď na Letné jich bylo pět tisíc. Jinými slovy vládo, můžeš být v klidu, nic se neděje ani dít nebude. Letenská demonstrace byla tak malá, že se majnstrým ani neobtěžoval vysvětlit svým konzumentům mediálního obsahu, že se sešli dezoláti, kteří chtějí vést naší zemi do ruského chřtánu. Demonstrace pod rozlišovací schopnost.

Od prvního dne semínka rozkolu počet účastníků jen a jen klesá. Proč klesá? Protože každá hádka, každé nedorozumění, každá drobnost, vše se dostane ven, protože v naší zemi se všechno vykecá. A okamžitě odpadají lidé, kteří ztratí víru, že by rozhádaní lídři mohli něco vyřešit. Většina z těchto lidí to nebude nikde ventilovat. Oni nemají potřebu psát statusy, jak jsou zklamaní a jak už nikdy nikam nepřijdou. Oni to prostě jen udělají. Viděl jsem to, hned jak jsem se o sporech dozvěděl. Už se to nenapravilo. Situace lidí v republice se zhoršuje a přitom na demonstrace chodí stále méně lidí. Sobotní demonstrace to jen potvrdila.

Láďa Vrábel může mít radost, že mu lidi věří podstatě více, než Jirkovi Havlovi sedminásobně více. Ale je to jen Pyrhovo vítězství, protože sto tisíc lidí už to prostě není.

A já se ptám. Stály ty spory za to? Stálo za to se do krve dohádat o to, kdo bude mít kolik času vystoupit? Stálo za to to dohnat tak daleko, aby energetičtí odborníci mluvili k pěti tisícům lidí? Stálo za to utratit ty Jirkovy peníze, co měl na horší časy, za pódium a ozvučení? Stálo za to, mluvit k prázdné Letné a kulturním programem zakrývat nyní už zcela zřejmou skutečnost, že žádný plán není?

Protože, jestli jsem dobře poslouchal, tak plánem je to, že vláda udělá, co si odborníci myslí, že je správně. A může to být naprosto perfektní návod na energetickou krizi, ale vláda ho prostě neudělá, protože nemusí. Neudělá ho, protože ji k tomu nikdo nedonutí. A o tom, jak nutit vládu dělat věci, které dělat nechce, o tom jsem se dozvěděl strašně málo. Mikuláš Minář také uměl pouze mluvit o STBákovi na premiérském křesle, ale protože to Babišovi bylo jedno, tak to tím skončilo. I když měl Minář na Letné šedesátkrát tolik lidí.

Já vím, že jste s tím už hodně otravný (a je mi strašně líto, že došlo na moje slova), ale chce to jednotu, jednotu, jednotu. Přestaňte promrhávat příležitosti. Pokud opravdu neuděláte nátlakovou akci, tak není žádný důvod chodit na demonstrace a snít tam o tom, jak vystoupíme z OSN, z EU a NATO. Ideálně hned příští odpoledne. Není žádný důvod se opájet chimérami, že to lidi pochopí a přijde jich víc. Nepochopí a nepřijdou, protože vidí, že se v tom lídři plácají, jak nudle v bandasce.

Za takových okolností nemá žádný smysl, abych mluvil o demonstracích. To budu raději rovnou mluvit o volbách, které jsou sice až za dlouho, ale za současných okolností nastanou dřív, než demonstrace něco změní. To mohu rovnou vstoupit do ANO a věřit, že Babiš si pár poslanců pětikolky zkorumpuje, dostane je na svojí stranu a udělá si novou vládu. Nota bene, když možná bude prezidentem. Je celkem pravděpodobné, že Babiš by většinu těch bodů, co o nich mluvili Noveský a Štěpán, prosadil.

Stonjeková měla zase jednou pravdu (ona jí má často, ale má jednu hrozně špatnou vlastnost – podobně jako Klára Samková ji říká moc brzo), takže buď se to bude dělat jinak, než jak to dělal Roll s Minářem, nebo se mohu jít rovnou nechat napsat na kandidátku k Jindrovi Rajchlovi, přejmenovat si svůj blog na Kydy PRO… a přes všechny problémy budu této zemi užitečnější, než jako ignorovaný most mezi rozhádanými organizátory demonstrací.

A abych jen planě nežvanil a nekritizoval… Navrhuji tento další postup:

 

Všichni zavoláte Petru Štěpánkovi a domluvíte se s ním, jak mu můžete pomoci ohledně iniciativy „Nekrm hydru“. Je zapotřebí na to vytvořit web, je zapotřebí udělat širší výbor než jen Trikolóry. Je zapotřebí kolem toho udělat kus technické a organizační práce. Protože to je jediná smysluplná nátlaková akce, která by v této zemi mohla zafungovat. Tady jsem o ní psal.

Dohodnete se, že uděláte jednu jedinou demonstraci. Tentokrát to uděláte obráceně. Nebudete dělat demonstraci, aby se vymyslela nějaká akce, ale použijete vymyšlenou akci a kolem ní svoláte demonstraci. Na tom, že Česká televize svojí mediální silou škodí pluralitě názorů, na tom se shodneme všichni od Bobošíkové po Zemana. Odezva na tento článek byla také velmi solidní a skýtá reálnou naději na úspěch.

Přizvěte k tomu i hentu Amazonku ze senátu Janu Zwyrtek Hamplovou, protože vám k tomu bude schopná říct spoustu chytrých věcí. Třeba přesvědčí i Kolářovou. Vezměte k tomu Jindru Rajchla, protože je zapotřebí, aby někdo objížděl republiku a říkal lidem, že je to dobrý nápad. Vezměte Petra Bohuše, Petr Štěpánek je samozřejmos – a dejte dohromady NÁTLAKOVOU AKCI ke které si pak svoláte příslušnou demonstraci. Ideálně tak na konci ledna či začátkem února.

Bohužel, jiný návrh na skutečnou nátlakovou akci jsem nezaznamenal. Jestli má někdo lepší nápad, sem s ním, rád ho propaguju. Nechci se samozřejmě vnucovat, ale zdá se, že lidé silně reagovali i na moje protiválečné články. Takže si můžete přidat ještě toto téma. Žádný kopyrajt na to nemám a nehodlám se čílit, že mi někdo bere můj milovaný projekt, se kterým změním svět. Protiválečné téma je vaše. Zcela bez podmínek.

Samozřejmě, vy co to teď čtete, si můžete myslet, že Vidlák je blbej, že tomu nerozumí, že bude lepší vystoupit z NATO a OSN, že bude lepší dál říkat vládě, co má dělat, ale nikdy neudělá, můžete si dál myslet, že volby budou neplatné, když k nim nepřijde dost lidí a že někde v temných a žumpoidních zákoutích politiky čeká něco křišťálově čistého, co sice dvacet let chodí kolem kupky hnoje, ale nikdy se to neušpinilo… Můžete si myslet, že vás Vidlák láká jak bludička na okraj propasti a pak vás obětuje svým temným zájmům o kterých vlastně nikdo nic neví (protože se mě nikdo nezeptal).

A nebo si řeknete, že na tom něco je. Že ten drnohryz z jižní Moravy má pravdu. Že přišel čas činů, které je zapotřebí dobře připravit a sjednotit se kolem nich. Že jediné, co máme, je nátlaková akce kolem České televize. To se dá udělat nejdřív.

Všechno ostatní zřejmě nic nepřinese a celou situaci rozlousknou až volby. Ovšem na volby je zapotřebí mít mít politickou stranu a ne organizační výbor pro demonstraci. Kdo má politickou stranu? Ano, přesně tak.

Odkaz na nemoderovanou diskusi:

https://www.vidlakovykydy.net/clanky/mysleli-dobre