Dr. Vernon Coleman: Proč se tak málo lékařů odvážilo říct pravdu o Covidu a vakcínách proti němu?
Jak je možné, že lékaři s takovým nadšením povzbuzovali své pacienty za Covidu k „očkování“? Proč jen malá hrstka z nich se odvážila před experimentálními injekcemi varovat?
Dr. Vernon Coleman naznačuje, že mnoho lékařů mlčelo o pravdě týkající se „vakcín“, protože byli dobře placeni za to, aby lidem injekčně podávali vakcíny, nebo se příliš báli vystoupit proti zdravotnickému establishmentu.
Dále již Dr. Vernon Coleman:
Mezi inteligentními lékaři a vědci panuje velký zmatek ohledně toho, proč tolik lékařů mlčelo o lžích, které se šířily, když se rozvinul podvod s covidem-19 a falešnou pandemií.
Proč tedy tolik lékařů mlčelo o vakcíně proti covidu-19 a nadále předepisovalo produkt, který byl přesně popsán jako nejnebezpečnější a nejškodlivější farmaceutický produkt, jaký kdy byl uveden na trh?
Očkování proti covidu-19 neudělalo to, co establishment sliboval a zároveň způsobilo nespočet tisíc úmrtí a vážných zranění u pacientů, kterým bylo injekčně aplikováno.
Existují dvě vysvětlení, proč tolik lékařů ignorovalo důkazy a dělalo to, co jim bylo řečeno nepoctivými poradci v rámci zdravotnického establishmentu.
Prvním vysvětlením je, že lékaři po celém světě byli za podávání očkování proti covidu-19 mimořádně dobře placeni. Nemocnice dostávaly úplatky (označované jako bonusy), které závisely na počtu pacientů, kterým injekci aplikovaly.
Lékaři byli upláceni a odrazováni od kladení příliš mnoha otázek tím, že dostávali zaplaceno výrazně více, než za běžné očkování. Tito lékaři se v pravý čas dostaví k soudu, kde se nebudou moci nijak bránit. Říct, že se chovali neprofesionálně a chamtivě, je hrubé podcenění.
Druhým vysvětlením je, že lékaři se příliš báli vyjádřit proti zdravotnickému establishmentu, protože viděli, co se stalo kolegům, kteří se odvážili sdílet své názory se svými kolegy a širokou veřejností, a kterým oficiální licenční orgány odebraly licence a navíc je hanobila média.
Pravda, která byla v posledních třech letech tak dobře skrytá, je, že zdravotnický establishment byl, stejně jako po celá desetiletí, ovládán farmaceutickým průmyslem a licenční orgány po celém světě místo toho, aby se podívaly na fakta, pouze dělaly, co jim bylo řečeno.
Mnoho lékařů přišlo o licence a živobytí, protože se odvážili promluvit a říct pravdu. Většina lékařů, když viděla, co se stalo těm, kteří promluvili, mlčela a zradila své pacienty, sebe i své povolání. Tito bezohlední slaboši by se měli stydět.
Ve Spojeném království uděluje lékařům licence Generální lékařská rada (General Medical Council), organizace, která je alespoň teoreticky charitativní, ale zdá se, že má některé z nejhorších vlastností kvazivládního subjektu, vládního ministerstva a vynucovatele farmaceutického průmyslu.
Věřím, že farmaceutické společnosti ovládají vlády, ovládají zdravotnický establishment a zdá se, že mohou ovládat i britský orgán udělující lékařské licence – Generální lékařskou radu (General Medical Council).
Před padesáti lety byla Generální lékařská rada (GMC) nechvalně známá tím, že nedělním novinám pravidelně dodávala skandály a pomluvy. GMC se specializovala na propouštění lékařů, u kterých bylo zjištěno zneužívání drog nebo sexuální styk s pacienty.
Občas si vzala na mušku i lékaře, kteří mohli být obviněni z reklamy.
Měl bych na tomto místě zmínit, že v 70. letech 20. století jsem upoutal pozornost GMC (Generální lékařské akademie) díky sérii románů, které jsem napsal pod pseudonymem.
V reakci na stížnost farmaceutické společnosti mi GMC napsala a bylo mi vyhrožováno vymazáním mého jména z lékařského registru. Jelikož jsem v té době pracoval jako praktický lékař NHS bez soukromých pacientů a romány byly napsány pod pseudonymem, který byl poměrně dobře střeženým tajemstvím – ne-li zjevně před GMC – případ proti mně se poměrně rychle rozpadl.
To však GMC nezabránilo v tom, aby se na mě zaměřila i při jiných příležitostech, kdy obdržela stížnosti od farmaceutických společností, které měly námitky proti mým akademičtějším knihám – jako například „ The Medicine Men,“ vydaným v roce 1975 – v nichž jsem odhalil úzké vazby mezi farmaceutickým průmyslem a zdravotnickým establishmentem.
V průběhu let jsem byl vystaven neustálému proudu neúspěšných stížností a soudních sporů ze strany farmaceutických společností. Zdálo se, že mé problémy se zhoršily poté, co se mé knihy začaly objevovat v žebříčcích bestsellerů The Sunday Times a dosahovaly stále širšího záběru.
V poslední době se GMC nechvalně proslavila svou mimořádně jednostrannou obhajobou přehnané pandemie covidu a nesmyslné, ale enormně nebezpečné vakcíny proti covidu.
Když byla falešná pandemie poprvé s nadšením propagována v únoru a březnu 2020, okamžitě jsem označil covidový strach za podvod. Dostupná čísla bez jakýchkoli pochybností dokázala, že nebezpečí něčeho, co bylo zjevně pouze přejmenovanou každoroční chřipkou, bylo masivně zveličováno lidmi, kteří měli špatné zkušenosti s hodnocením příslušných čísel.
Ve Spojeném království se mnou souhlasili i oficiální vládní poradci, kteří infekci covid-19 odmítli jako o nic nebezpečnější než každoroční chřipka. Zdá se, že jejich odborné rady byly ignorovány ve prospěch rady matematika s hroznou historií.
O farmaceutických společnostech a lékařských podvodech píšu od 60. let a lékařský podvod dokážu rozpoznat na míli daleko. Spiklencům, kteří stáli za přehnaným rizikem (a slovo spiklenci používám záměrně), se samozřejmě nelíbilo, že jsem covidový strach označil za podvod (video s tímto názvem, které jsem natočil, viděly během několika dní miliony lidí) a v médiích jsem byl rychle démonizován a lhali o mně.
GMC mi nemohla odebrat licenci, protože jejich vlastní administrativní pravidla znamenala, že stejně jako u mnoha lékařů můj odchod z aktivní praxe znamenal, že jsem se musel licence vzdát. Mladší lékaři, ti, kteří stále vykonávali praxi, však měli pocítit plný hněv zdravotnického establishmentu ovládaného farmaceutickými společnostmi.
Vezměme si například případ Dr. Adila, respektovaného chirurga pracujícího v NHS. Byl jedním z mála lékařů, kteří covidový podvod kritizovali hned na začátku. (Další lékaři a někteří vědci s doktorským titulem, jako například Mike Yeadon, byli vítáni, když se k nám později připojili.)
Když Dr. Adil kritizoval vládní linii ohledně covidu, GMC reagovala odebráním jeho licence, což znamenalo, že již nemohl vykonávat praxi chirurga ani lékaře v žádné jiné funkci.
Dr. Adil dnes stále nemá licenci. Náklady pro něj byly mimořádné. A neměli bychom zapomínat ani na náklady pro NHS. Pokud vezmeme v úvahu, že za ty tři roky mohl provést 1 000 operací ročně – což není nepravděpodobné číslo – pak jeho vyhoštění znamená, že tisícům pacientů byly odepřeny operace, které potřebovali.
Dr. Adil není sám. Znám několik dalších lékařů ve Spojeném království, kterým byla odebrána licence za kritiku absurdní a neobhajitelné politiky týkající se covidu. Když se Dr. Adil proti odebrání licence odvolal, napsal jsem jménem Dr. Adila třem soudcům Odvolacího soudu.
Soudci se neobtěžovali odpovědět na můj dopis ani ho nepotvrdit. A Dr. Adil ve svém odvolání neuspěl. Více o případu Dr. Adila si přečtěte ZDE a o Světové alianci lékařů, jejímž byl Dr. Adil zakládajícím členem, ZDE.
Přesně totéž se děje po celém světě, kde licenční orgány ignorují vědecké důkazy a trestají lékaře, kteří se odvážili sdílet pravdu se světem – obvykle na sociálních sítích.
Právě tato nevědecká šikana a rozsáhlá publicita věnovaná důsledkům přispěly k tomu, že tisíce lékařů, kteří sdílejí své pochybnosti a obavy, mlčí: vyděšení, že i oni přijdou o licence a živobytí. Lékař bez licence k výkonu povolání je stejně k ničemu jako metař bez metly nebo taxikář bez taxíku.
Na druhou stranu je mimořádné, že GMC zřejmě nepodnikla vůbec žádné kroky proti lékařům, kterým nezáleželo na pacientech, ale nechali se uplatit, aby očkovali zbytečným a nebezpečným lékem. Ani nepotrestala lékaře, kteří stávkovali a požadovali inflační 35% zvýšení platů a opustili své pacienty, čímž porušili všechny morální, etické a profesní závazky.
Rozhodnutí GMC odepřít Dr. Adilovi licenci bylo vždy neopodstatněné. Říkat, že lékař nemůže kritizovat zdravotnický establishment, je stejně nesmyslné jako říkat, že politik opoziční strany nemůže kritizovat vládu.
Licenční orgány, které odebraly lékařům licence za to, že se otevřeně vyjadřovali, nepopiratelně porušují Chartu OSN. Jak může právník nebo soudce ospravedlnit to, že jakýkoli licenční orgán upírá právo jednotlivce na ochranu podle Charty OSN, je pro mě, přiznávám, záhadou. Lékaři mají právo sdílet své názory s veřejností a veřejnost má právo rozhodnout se, komu věřit.
Mimochodem, stojí za zmínku, že hned od začátku, na začátku jara 2020, lékaři podporující vládu a farmaceutické společnosti neochvějně odmítali veřejnou debatu a mainstreamová [korporátní] média zaujímala při informování o falešné pandemii zcela zaujatý, nevyvážený a jednostranný postoj.
BBC dokonce uvedla, že nebudou dělat rozhovory s nikým, kdo zpochybňuje hodnotu očkování, ať už má „pravdu“, nebo se mýlí. Často jsem vyzýval zastánce očkování k živé, celostátní veřejné debatě. Nikdo neměl sebevědomí ani odvahu tuto výzvu přijmout.
Za druhé, GMC předpokládá, že vláda a zdravotnický establishment musí mít vždy pravdu a být bez kritiky. To je nebezpečný nesmysl. Není třeba chodit daleko do historie, abychom našli četné příklady, kdy se vláda a zdravotnický establishment zcela mýlily a v důsledku toho pacienti trpěli, dokud lékaři neměli odvahu postavit se za pravdu.
Když Dr. John Snow podal chloroform královně Viktorii, došlo v zdravotnickém establishmentu k rozruchu, protože se mělo za to, že ženám by neměla být podávána anestezie během porodu.
Elektrokonvulzivní terapie, leukotomie a odstraňování velkých úseků střeva byly zdravotnickým establishmentem schváleny, ale později odsouzeny. Kvůli zdravotnickému establishmentu byly bezdůvodně odstraňovány mandle.
Nikdo neví, kolik dětí na to zemřelo. Kvůli špatným lékařským praktikám propagovaným zdravotnickým establishmentem bylo pacientům provedeno mnoho zbytečných operací srdce.
Kvůli špatným lékařským praktikám, které zdravotnický establishment toleroval nebo podporoval, se miliony pacientů staly závislými na barbiturátech a poté na benzodiazepinech. A zajímalo by mě, kolik z těch, kteří odsuzovali Dr. Adila, ví, že široce používané a dříve schválené očkovací programy byly odsouzeny jako bezcenné a nebezpečné.
Historie ukazuje, že zdravotnický establishment se mýlil častěji než měl pravdu, a pokud GMC zastaví lékaře v kritice vlády a zdravotnického establishmentu (o kterém je známo, že je napojen na farmaceutický průmysl), pak se nikdy nic k lepšímu nezmění.
Pokud se vrátíme trochu dále v historii medicíny, narazíme na jednotlivce, jako byl Dr. Semmelweiss, jehož práce na ženách ležících na porodních sálech změnila lékařskou praxi a zachránila tisíce, ne-li miliony životů.
Dr. Semmelweiss byl samozřejmě zdravotnickým establishmentem brutálně napaden. V mé knize „Lékařští kacíři“ je mnoho dalších příkladů.
Nepopiratelnou pravdou je, že historie ukazuje, že zdravotnický establishment vždy potlačoval pravdu a propagoval ziskové lži. Nic se nezměnilo. Zdravotnický establishment stále propaguje lékařské postupy, které nefungují a zároveň potlačuje zásadní, ale nepohodlné pravdy.
Základní chybou GMC je, že předpokládala, že její loajalita by měla být spíše vůči farmaceutickému průmyslu a zdravotnickému establishmentu než vůči blahu pacientů.
Za třetí, a možná přímočařeji, důkazy nyní zcela jasně ukazují, že oficiální postoj zdravotnického establishmentu ke covidu-19 byl zcela nepravdivý. Všechno, co establishment řekl a udělal, bylo špatné a nebezpečné. Generální lékařská rada a všichni, kdo její rozhodnutí podporovali, zřejmě předpokládali, že establishment má pravdu.
Kdyby se blíže podívali na důkazy, věděli by, že vědečtí poradci britské vlády se již v březnu 2020 rozhodli, že covid-19 nepředstavuje velkou hrozbu. Věděli by, že vládní statistiky ukazují, že počet lidí, kteří zemřeli na covid-19, nebyl vyšší než počet lidí, kteří každoročně zemřeli na chřipku (nemoc, která záhadně a pohodlně zmizela).
Počet úmrtí na evidentně přejmenovanou chřipku nebyl v letech 2020 a 2021 o nic vyšší než v některých předchozích letech. Navíc je nyní jasné, že absurdní politika lockdownů, rozestupů a nošení roušek byla bez jakéhokoli vědeckého základu, byla zbytečná a nebezpečná a částečně zodpovědná za zcela předvídatelný nárůst úmrtí, který poznamenal rok 2022 a bude pokračovat ještě několik let.
PCR test nebyl nikdy určen k použití v původní podobě a bylo nade vší pochybnost prokázáno, že nemá větší hodnotu než hod mincí. Je jasné, že uzavírání škol a podniků bylo také zcela zbytečné a způsobilo obrovské a dlouhodobé škody.
Ještě horší je, že je nyní naprosto jasné, že inteligentní a dobře informovaní lékaři a vědci to obecně přijímají, že vakcína proti covidu-19 nebyla nikdy řádně testována, nikdy nebyla vhodná k danému účelu a je nejnebezpečnějším a nejsmrtelnějším farmaceutickým produktem, jaký kdy byl uveden na trh.
Vláda a zdravotnický establishment uvedly veřejnost i zdravotnické profese v omyl, a to především kvůli vazbám na zúčastněné farmaceutické společnosti.
A konečně existuje ještě jeden poněkud šokující důvod, proč Generální lékařská rada (GMC) neměla vydávat žádná rozhodnutí o Dr. Adilovi ani o žádných jiných lékařích, kteří kritizovali oficiální linii ohledně covidu-19 a vakcíny proti covidu-19.
Je pozoruhodné, že se mi zdá, že se Generální lékařská rada sama chovala docela nevhodně. Její disciplinární opatření je nyní jistě třeba zpochybnit.
Generální lékařská rada (podle mého názoru jeden ze dvou velkých nepřátel pacientů ve Spojeném království – druhým je Britská lékařská asociace) investovala téměř 1 000 000 liber do podniků s rychlým občerstvením a nápoji a – co je ještě horší – investovala velké částky z lékařských poplatků do farmaceutických společností.
A jedna ze společností, ve kterých měla podíly, byla jednou ze společností vyrábějících vakcínu proti covidu-19.
Jak může GMC posuzovat chování lékařů v souvislosti s covidem a covidovými očkováními, když má osobní zájem na finančním úspěchu výrobců vakcín, jako je AstraZeneca?
Zdá se mi, že nemůže.
Domnívám se, že všichni lékaři, kteří přišli o licenci za kritiku falešné pandemie a toxické covidové vakcíny, by měli být okamžitě znovu přijati, protože GMC je evidentně „kontaminovaná“.
Dalo by se jistě namítnout, že GMC, která investovala peníze do výroby vakcín, má osobní zájem na ochraně výroby vakcín, a proto by neměla trestat lékaře, jejichž jednání mohlo poškodit výdělečný potenciál společností, do kterých investovala své vlastní peníze.
GMC lze přirovnat k soudci, který trestá někoho za kritiku produktu, na kterém má sám finanční zájem. Vskutku bych tvrdil, že GMC a její obrovská armáda přeplacených a – jak se mi zdá – někdy arogantních pisálků se vzdala své role ochránce veřejnosti a stala se vymahačem farmaceutického průmyslu.
Ti lékaři, kteří měli moudrost vidět, že se vláda a zdravotnický establishment mýlí, si zaslouží chválu, nikoli trest.
Ti, kteří měli odvahu promluvit, by měli být oceněni, a jsou to oni, nikoli propagátoři „vakcíny“, která nedělá to, co jí bylo slíbeno, ale která způsobila mnoho úmrtí a mnoho nemocí, kdo by měl být oceněn.
Ve svobodné a progresivní společnosti by kritika establishmentu nikdy neměla být předmětem cenzury.
Můj závěr může být pouze takový, že Generální lékařská rada (General Medical Council) není způsobilá k tomu, aby plnila svůj účel, a měla by být okamžitě zrušena.
Není způsobilá k udělování psích licencí a už vůbec není vybavena k tomu, aby kontrolovala udělování licencí lékařům. Nesplnila svou úlohu: chránit veřejnost a zdá se mi, že jednala spíše v zájmu farmaceutického průmyslu než v zájmu pacientů.
Věřím, že vyšetřování může ukázat, že i jiné licenční orgány po celém světě podobně selhaly vůči své veřejnosti a doufám, že i ony budou vyšetřovány.
ZDROJ:
