Archív značky pro: EU

Deindustrializace Evropy bude postupovat rychle

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

21.12.2022

Gleb Prostakov názorně dokládá, jak americký „zákon o snížení inflace“ zruinuje do neodvratné krize padající evropské státy podřízené Bruselu, které jako bezmocné oběti kanibalismu USA velmi rychle přijdou o většinu svých rozhodujících průmyslových podniků a zůstanou jim jen dluhy, které nebude z čeho splácet.

Bývalý šéf Evropské komise Romano Prodi a současná šéfka Ursula von der Leyenová prohlásili, že je pravděpodobná obchodní válka mezi EU a USA. Důvodem k válce bude zákon o zmírnění inflace, který v USA vstoupí v platnost 1. ledna 2023. Zákon nabízí masivní dotace společnostem, které realizují projekty v oblasti čisté energie a čistých technologií, pokud jsou rezidenty USA.

Dotace ve výši zhruba 370 miliard dolarů jsou ve skutečnosti další pobídkou pro evropské průmyslové giganty, aby přesídlily do USA. Kromě toho se EU obává, že z ní USA pro sebe odčerpají velkou část zásob vzácných kovů potřebných k výrobě solárních a větrných panelů a rovněž baterií a motorů pro elektromobily. Tyto dotace v kombinaci s násobně nižšími náklady na energie přispívají k „vysávání“ evropského průmyslu Spojenými státy. Oba dva parametry kriticky mění rovnováhu konkurenceschopnosti podniků mezi EU a USA a staví evropské majitele továren před jednoduchou volbu: přemístit se, nebo zemřít.

Nejvyšší pozornost na sebe upoutal automobilový gigant Volkswagen, který nepopřel zvěsti o uzavření výrobních závodů v Německu, České republice a na Slovensku z důvodu nedostupnosti plynu. O tom, kam přesně budou výrobní závody přesunuty, se společnost vyjadřuje zdrženlivě, ale není těžké to uhodnout. Až se veřejné tajemství provalí, proces nabere exponenciální vývoj: hned za automobilovými koncerny propustí statisíce zaměstnanců také chemické závody, farmaceutické společnosti a mnozí další výrobci.

Kdo druhému jámu kopá…

Soudě podle toho, že se evropští představitelé odvážili hovořit o hrozícím konfliktu mezi spojenci až měsíc před vstupem zákona v platnost, doufali do poslední chvíle v kompromis a vyjednávali. Zákon podepsal Joe Biden letos v srpnu – uprostřed ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, který měl zřejmě za cíl sjednotit Západ proti Rusku. Teroristické zničení Nord Streamu však způsobilo, že EU zůstala bez většiny dováženého plynu, zatímco embargo na ropu z moře a cenový strop by mohly způsobit, že kontinent zůstane i bez ruské ropy. Ukazuje se, že ne vše, co je dobré pro USA, je dobré pro Evropu, která se stala závislou na amerických energetických zdrojích a téměř zcela ztratila svou rozhodovací autonomii.
Zákonem „o snížení inflace“, který by se klidně mohl jmenovat „zákon o deindustrializaci Evropy“, byli umlčeni poslední pochybující evropští průmyslníci. Nikdo ho už samozřejmě nezruší: pro Demokraty je jedním z klíčových nástrojů udržení Bidena u moci. Nové továrny a pracovní místa mají ve střednědobém horizontu (ideálně do prezidentských voleb v roce 2024) zmírnit krizi americké ekonomiky. Strašení Ruskem přivedlo země EU v podstatě do baňky, v níž největším a nejzavilejším pavoukem jsou USA.

Obětí politiky „vysávání“ se paradoxně stává někdejší neomalený kořistník. V roce 2008 přijala Evropská unie tzv. surovinovou iniciativu (Raw Materials Initiative), která tvoří základ politiky EU pro zajištění přístupu k důležitým surovinám ve třetím světě. Tato politika byla prováděna různými způsoby, ale obecně se týkala zajištění volného dovozu surovin ze třetích zemí do EU všemi dostupnými prostředky. Nechvalně proslulá asociační dohoda o přidruženém členství Ukrajiny k EU měla také zajistit neomezený (a pokud možno bezcelní) dovoz ukrajinského dřeva, oceli, železné rudy a vzácných kovů do Evropy. A nyní USA nabídly staré Evropě svou verzi „asociační dohody“ pracující v jejich prospěch.

Unijní Evropané na kolenou

Dosavadní pokusy Evropanů o odpor vypadají komicky. Evropský parlament například pohrozil Spojeným státům obrácením se na Světovou obchodní organizaci. To Brusel může rovnou napsat stížnost do Sportky. Ani návrh Ursuly von der Leyenové na vytvoření fondu pro ekonomické dotace v odpověď na americké subvence nevypadá nadějně. Finanční možnosti Washingtonu a Bruselu jsou nesrovnatelné a vzhledem k propukající hospodářské krizi v Evropě a rostoucím nákladům na podporu Ukrajiny se rozhodně peníze navíc nenajdou.

Projekty EU zaměřené na zásobování alternativními zdroji energie vypadají ještě méně nadějně než před únorem 2022. Například vodíková strategie EU počítala s tím, že až třetina vodíku se bude vyrábět na Ukrajině a v severoafrických zemích, odkud se měl dovážet do EU. Nikdo se zdravým rozumem by nyní na Ukrajině nestavěl drahé elektrolyzéry. Vodík by se pro transport navíc musel míchat se zemním plynem a předávat prostřednictvím ukrajinských plynovodů, které mohou být ve válčící zemi kdykoli odstaveny. A bývalým metropolím kdysi loajální země severní Afriky, jako Alžírsko a Maroko, se nyní dívají na EU jako na slábnoucího klienta, který rychle ztrácí vliv a solventnost.

Nebude fungovat ani měnová politika EU. Oslabení eura a dosažení parity s dolarem pomohlo ochudit občany EU, ale ukázalo se, že nestačí k povzbuzení evropského průmyslu, který je pod tlakem energetické krize a sociálních problémů. Další oslabování eura jako způsobu udržení hospodářské konkurenceschopnosti jen podpoří protestní nálady na kontinentu. Navíc taková politika by nemusela mít žádný efekt, až USA v odpověď na ni změní svou vlastní měnovou a kreditní politiku, což se dříve či později stane: Opět sníží úrokové sazby a oslabí dolar, aby stimulovaly vývoz. To se však ne dříve, než bude Evropa do sucha vyždímána, navzdory nesmělým protestům místních byrokratů.

Zničení evropského průmyslu již realitou

Strašit Spojené státy příklonem k Číně (Scholze mohou následovat Macron a Meloni) je naprosto zbytečné. Přeorientování na Čínu by vyžadovalo obrat o sto osmdesát stupňů: Strategické přehodnocení zahraniční politiky EU, usmíření s Ruskem a spojenectví s Čínou. To by ale znamenalo otevřenou roztržkou s USA, což si EU v současné situaci jednoduše nemůže dovolit. Washington si to velmi dobře uvědomuje, a proto se na tyto „multivektorové hry“ dívá jako na vzdorovitost pětiletého dítěte – hlasitou, ale nepříliš přesvědčivou.

Deindustrializace Evropy bude rychle pokračovat. USA potřebují rychlý výsledek i z politických důvodů. Výroba automobilů, domácích spotřebičů a léků jsou vysoce ziskové podniky, které mají při vstřícné jurisdikci rychlý a viditelný pozitivní dopad. A Demokraté zoufale potřebují prokázat účinnost své hospodářské politiky v příštích dvou letech. S Trumpem nebo DeSantisem za zády nemají kam ustoupit. A proto nemají ohled ke svým spojencům.

Za pak, ohrožené evropské firmy musejí učinit zásadní rozhodnutí rychle. Strach z vlastních vlád, sociálních závazků a možných sankcí z Bruselu ustupuje strachu ze ztráty trhů a s nimi i byznysu jako takového. Montážní závody se bez velkého hluku přesunou do USA a dodavatelé surovin a komponentů půjdou ihned za nimi. Přemístění přitom nebude dočasné: příjemci dotací v USA budou zatíženi takovými závazky, že jim to po dlouhou dobu (pravděpodobně nikdy) neumožní návrat domů.

Kdepak, mezi EU a USA žádná obchodní válka nebude. Pouze triviální americký kanibalismus.

Zdroj: vz.ru
Preklad: cz24.news

Zdroj:https://www.infovojna.bz/article/deindustrializace-evropy-bude-postupovat-rychle?fbclid=IwAR2RUv67hPcdWC4FrYCh7v8AjuNa433LzVo-golb7O36j69W5iZS8OtwlmY

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

To jako fakt?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

O víkendu jsem měl napilno a v hlavě jsem měl samé příjemné věci, jako udírnu, masíčko, vínečko, pálenku a dobrou společnost. Málo jsem se věnoval budoucnosti a pohyboval jsem se mezi přítomností a vzpomínkami na minulost. Čas krásně plynul, řeči se vedly, pivo teklo proudem… O to víc jsem se divil, když jsem se v neděli zase vrátil do reality… Prosím berte to jako jednorázový a neumělý pokus o Terezu Spencerovou.

EU se dohodla na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami... 

Naše vláda se k tomu s chutí přidala, protože to prý pomůže klimatu a nízkopříjmovým rodinám…. Já vážně žiju v jiném světě.

Hele vládo, jak si mám pod vašimi snahami představit něco jiného, než cílenou likvidaci tohoto státu? Jak si mám myslet, že to co děláte, má nějakou logiku? Elektřina je drahá, protože Helmuti si řekli, že budou žít z větru a sluníčka (a pro jistotu z elektráren na ruský plyn a z ČEZu). Plyn je nedostatkový, protože nám Amíci zničili potrubí na ruský plyn. Obojí j drahé, protože se musejí platit emisní povolenky ze kterých bohatnou především velké investiční fondy.

Jako fakt čekáte, že rozšíření systému povolenek povede k něčemu jinému, než k dalšímu zdražení? Fakt jako máte pocit, že je v tomto státě všechno v pořádku a všichni mají tolik peněz, že si s tím nemusíme dělat hlavu? Fakt jako myslíte, že se lidi nepropadají do bídy a nepřicházejí už teď o všechno? Jak dlouho myslíte, že to lidi snesou? Nestačilo vám jedno varování v podobě sto padesáti tisíc lidí na Václaváku? Fakt toužíte po tom, aby se organizace chopil někdo schopnější, kdo se nezakecá a z pódia zavelí k činům? Chuť demonstrovat neopadá, to jen opadá chuť věřit současným organizátorům. On se toho praporu chopí brzy někdo šikovnější.

Zeman prý bude volit Babiše.

 Asi ho ten Rychetský fakt naštval a rozhodl se, že předsedovi ÚS tímto způsobem ještě pomstí. Babiš na Hradě bude chtít úplně jiný ústavní soud, než by chtěl Rychetský. A také má Rychetskému co oplácet, jak ho poškodil změnou volebního zákona chvíli před volbami.

Navíc mi to celé smrdí docela jednoduchou dohodou – Zeman ještě vybere nového předsedu ústavního soudu, podpoří Babiše a Andrejko si nebude hrát na Nerudovou a potvrdí Zemanovou volbu, bez ohledu na hemžení, které kolem toho bude. Hodlám si počkat, s jakým jménem Zeman přijde. To dost naznačí.

Ve Francii zemřel ruský oligarcha Zelenov.

Přepadl prý přes zábradlí. Jo to se teď ruským oligarchům děje nějak často. Furt někde padají z balkonů, páchají sebevraždy, dělá se jim špatně se smrtelnými následky…

Prostě je vidět, že válka se nevede jen na bojišti, ale zasahuje i do nejvyšších pater byznysu. Podle mě nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že nám podezřele umírají ti, kteří měli spoustu důvodů, aby se Rusko a Evropa od sebe byznysově neoddělily. Nevšiml jsem si, že by podezřele skákali z oken ruští oligarchové podnikající v Indii a Číně… Ale to je tak, když si ruský zapadnik myslí, že se zavděčí Anglosasům tím, že peníze za ruské suroviny bude utrácet v Londýně…

Schwarzenberg dal rozhovor 

ve kterém se domnívá, že se Rusko brzy rozpadne, protože je to impérium a to si musí projít svojí velkou porážkou, aby se s ním dalo mluvit. Používal tam moc hezká slovíčka jako dekolonizační proces a podobně. Nevím, jak moc je Schwarzenberg v hledáčku moskevských analytiků, podle mě tam nebude zastávat důležitější místo než takový Strelkov, ale pravda je, že podobné větičky lze slyšet i britských a amerických zdrojů, kterých si Putin velmi bedlivě všímá.

Možná proto teď dávají ruské televize tolik záběrů z prověrek jaderných sil Ruské federace…

Takže si znovu zopakujeme Vidlákovu základní geopolitickou tezi. Válka na Ukrajině může skončit buďto vítězně pro Rusko – pokud Západu dojdou zbraně a Ukrajině dojdou vojáci. Nebo může skončit patem – to znamená, že si obě strany uvědomí, že se nedokáží hnout z místa a dál je válka jen drahá a nebude mít žádný výsledek a ukáže se, co říkali dezoláti a proruští trollové už před půl rokem – že se musí jednat. Výsledek by byl stejný, jen by to nevyrabovalo půlku Evropy a nezničilo půlku Ukrajiny. A nebo válka skončí jadernou prohrou pro všechny, protože pokud se ruský režim dostane do neřešitelné situace, k čemu by mu byl celý svět, kdyby v něm Rusko nemělo mít své místo?

Ruským oligarchům sáhli na majetky a stejně je Putin u moci. Zavedly se sankce, aby to podrylo sociální situaci běžných Rusů, ale stejně je Putin u moci. Válka se vyeskalovala, aby to nemohli odbojovat sami profíci a Rusko muselo mobilizovat, ale Putin je stejně u moci a pokud by nebyl, přijde ještě větší drsňák. Vážně někdo po všech těchto těšínských jablíčkách předpokládá, že Putinovi někdo nedovolí zmáčknout jaderný knoflík?

A na závěr jeden příklad, jak se dá z války udělat radostná událost:

Válka znásobila tržby českých zbrojařů

Ve článku se dočtete, jak skvěle si vedou naše firmy vyrábějící nástroje na smrt. Mohli bychom přidat další optimistické články o tom, jaký skvělý zisk má ČEZ, nebo jak skvěle se daří obchodním řetězcům. Manažeři se mohou těšit na tučné prémie.

Takže budu ten, kdo to pojme z opačné strany… Viděl bych ten titulek asi takto: Válka na Ukrajině zbídačila české obyvatelstvo… Ale to by bylo nejspíš špatně. Řeknu to lépe:

Vláda zbídačila české obyvatelstvo.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/jako-fakt

Česká i Slovenská vláda se zaručily za dluhy Ukrajiny u bankéřů! Co z toho plyne?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

V dnešní analýze si celou půjčku Ukrajině, u které budeme splácet úroky a ručit, že ji Ukrajina splatí podrobně rozebereme

Česká republika bude ručit majetkem za Ukrajinský dluh soukromým bankám a bude to po dobu několika let místo Ukrajiny splácet úroky z tohoto ukrajinského dluhu soukromým západním bankám. Tento závazek podepsala před pár dny v Bruselu Fialova vláda. Její ministr financí Zbyněk Stanjura byl za tento čin dokonce odměněn portrétní fotografií na čelní straně bruselského oznámení. O půjčce 18 miliard EUR (450 miliard CZK) Ukrajině Slováci mají smůlu, jejich vláda to podepsala také. V dnešní analýze si celou půjčku Ukrajině u které budeme splácet úroky a ručit, že ji Ukrajina splatí  podrobně rozebereme

Ukrajina potřebuje 5 miliard EUR měsíčně, aby se nezhroutila. Proto potřebuje značné půjčky ,jenže úvěrový rating Ukrajiny je CC (Fitch). Což znamená: vysoké úvěrové riziko, pravděpodobně dojde k nesplacení dluhu.  Při tomto ratingu žádná soukromá západní banka Ukrajině nepůjčí ani vindru.

Aby se Ukrajina nezhroutila vymysleli Brusel a Stanjura následující fintu.  Země EU se za splácení Ukrajinské půjčky u bankéřů písemně zaručí a budou za Ukrajinu splácet také úroky z půjčky. Bankéři tak nenesou žádné riziko a 18 miliard EUR Ukrajině rádi půjčí, protože se těší na mastné úroky. Z českých a slovenských kapes a mají také jistotu, že v případě nutnosti, když jim Ukrajina dluh nesplatí. Zabaví také české (slovenské) lesy, elektrárny, nemocnice a další zbylý státní majetek  prodají ho v dražbě. Pro bankéře je to skvělý obchod, pro Čechy a Slováky katastrofa!

V dnešní analýze si celou půjčku Ukrajině u které budeme splácet úroky a ručit, že ji Ukrajina splatí podrobně rozebereme

V moderní ekonomice platí, že výše splátek státních dluhů roste s inflací. (Viz. Materiál ČNB, který toto naše tvrzení potvrzuje.) Dnes je navíc inflace vysoká, a tak by i půjčka Ukrajině měla mít vysoký startovní úrok.

O tom, že Ukrajina nebude schopná splácet svůj dluh, jsou přesvědčeni nejen bankéři (Fitch – CC), kteří varují před půjčkami Ukrajině, ale i MMF se sídlem ve Washingtonu. Ten pověřil svého experta Gavina Graye, aby provedl ve dnech 11. až 22. listopadu inspekci Ukrajiny. Pan Gray po ukončení inspekčních pohovorů do Washingtonu ohlásilVálka má nadále zničující sociální a ekonomický dopad na Ukrajinu. To zahrnuje značnou smrt civilistů. Přesídlení více než třetiny populace prostřednictvím migrace nebo vnitřního vysídlení a kolosální škody na infrastruktuře a výrobní kapacitě. Očekává se, že ekonomická aktivita se stabilizuje v roce 2023 s růstem na úrovni 1 procenta podle základního scénáře po letošním poklesu o 33 procent. Očekává se, že inflace zůstane v průměru zvýšená kolem 25 procent. S pokračující válkou bude Ukrajina i nadále vyžadovat značné vnější financování, aby zajistila dostatečné zdroje pro základní funkce státu a zároveň zachovala ekonomickou stabilitu.

25. října letošního roku, šéfka MMFKristalina Georgieva, (mimochodem prosazená Sörosem), oznámila, že Ukrajina bude potřebovat 5 miliard USD měsíčně po celé období, které MMF klasifikuje ve svých dokumentech jako recovery phase. Recovery phase je přitom MMF klasifikovaná jako období trvající 2 až 5 let. (Zde.Str.6) Přičemž z kontextu jejího proslovu ze 25. října letošního roku vyplývá, že recovery phase nastává, až po ukončení války, a nebo po jejím zakonzervování do latentního stavu jako v letech 2015-2020.

479 miliard USD (12 bilionů CZK, 170% celého HDP Česka za rok 2021, 240% HDP Ukrajiny 2021! 2,7% HDP celé EU) bude podle Kristaliny Georgievové potřebovat Ukrajina na svou poválečnou rekonstrukci! Pro srovnání. Celý Marshallův plán poválečné rekonstrukce Evropy realizovaný v letech 1948-52 měl hodnotu 13,3 miliardy USD, tedy pouhé 1,2% HDP USA v letech 48-52! Z těchto čísel je naprosto jasné, že není v silách současné EU, ani USA, které se potácí v krizi způsobené politikou Green Deal, a jen s obtížemi jejich ekonomiky konkurují čínskému vzestupu, aby sumu 479 miliard USD Ukrajině poskytly, bez toho, aby došlo k masovému zbídačení obyvatel EU i USA. Tím spíš, že k této sumě je třeba započítat již vyčleněné prostředky za letošní rok, které dosahují nejméně 50 miliard USD a EUR.

Na závěr listopadové inspekce na Ukrajině MMF nařídil Ukrajině dvě základní opatření.

Zvýšit výběr daní na předválečnou úroveň a zvýšit úrokové sazby z domácích finančních operací. Tento tlak bankéřů na Ukrajinu, aby vyždímala ze svých obyvatel každou hřivnu, kterou ještě mají. Vytvoří brzy situaci, kdy si budou moci Ukrajinci vybrat život v bídě na Ukrajině nebo slušný život v Evropě. Ukrajina tak přijde o miliony obyvatel v produktivním věku a zbytek populace nebude schopen vytvořit ani předválečné HDP 200 miliard dolarů. Tím se Ukrajina dostane na úroveň 300% zadlužení v poměru k HDP a nutně zkrachuje EU a USA nezbude, než převzít dluhy Ukrajiny a zaplatit je. Což vyvolá drastické snížení životní úrovně v USA i EU, inflaci a další Drahotu.

Tento pohyb Ukrajinců na východ vyvolá značný nedostatek bytů a pracovních příležitostí v Česku i na Slovensku, který bude navíc kulminovat v době kulminace energetické krize.  Krize způsobené ztrátou obchodních trhů EU v Africe, Americe i Asii ve prospěch USA a hlavně Číny. Celou bídu navíc umocní politika Green Deal, která potřebuje ještě větší investice, než rekonstrukce Ukrajiny. Další peníze ze sociálních transferů ve prospěch chudých obyvatel EU sebere i rozsáhlá zbrojní výroba, která se chystá. Dojde tak zřejmě k sociálním bouřím, dramatickému poklesu porodnosti, a v řadě západních zemí zřejmě i k národnostním a náboženským třenicím. Vlády Česka I Slovenska by si tak měli uvědomit, že jedině včasný mír na Ukrajině a přísná azylová politika, jsou jedinou možnou cestou ze současné krize.

Autor: Michael Svatoš

Článek vyšel 14.12.2022 na blogu michalapetr.com.

Zdroj: zvedavec.news

Zdroj:https://www.infovojna.bz/article/ceska-i-slovenska-vlada-se-zarucily-za-dluhy-ukrajiny-u-banker-co-z-toho-plyne

 

 

 

 

Masivní lhaní o válce na Ukrajině

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

14.12.2022

Západní i naše „zpravodajská“ média lžou svému publiku, aby vinu za rostoucí ceny pohonných hmot v Evropě svedlo na vládu Ruska. Nikoli na vládu Ameriky a na její různé vazalské vlády v Evropě, které společně tvoří EU.

Hlavním cílem západních sankcí proti Rusku po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 bylo zastavit ruský prodej energie. Především ruského plynu do Evropy. Rusko bylo hlavním dodavatelem energie do Evropy. Protože jeho energie byla v Evropě zdaleka nejlevnější. Její výroba a prodej do Evropy byly nejlevnější, a to především proto, že do Evropy proudila potrubím. Zatímco ostatní dodavatelé museli svůj plyn a ropu přepravovat do kontejnerů a do Evropy, což je mnohem nákladnější. V celé Evropě pochází prakticky jediná energie, která je dodávána potrubím, z Ruska. Proto sankce, které zakázaly dodávky ruské energie do Evropy, způsobily prudký nárůst cen energie v Evropě.

Západní „zpravodajská“ média však ze stoupajících cen energií v Evropě sankce neviní. Protože tyto sankce pocházejí z USA a spolupracují na nich a podílejí se na nich evropské vlády. Zde jsou hlavní „příčiny“ prudkého růstu cen energií v Evropě podle „zpravodajských“ médií USA a jejich spojenců (a příklady západních vlád a „zpravodajských“ médií tam uvidíte jednoduše po kliknutí na každou z těchto vět, z nichž každá je propojena):

Rusko přerušuje dodávku plynu do Evropy

Rusko škrtí Evropu

Ruská energetická válka

Putinova energetická zbraň

Takže: každé z těchto „zpravodajských“ médií běžně lže svému publiku, aby vinu za rostoucí ceny pohonných hmot v Evropě svedlo na vládu Ruska. Nikoli na vládu Ameriky a na její různé vazalské vlády v Evropě, které společně tvoří EU.

Kromě těchto lživých frází používají americká a s USA spřízněná „zpravodajská“ média „vysvětlení“ prudkého růstu cen, která odvádějí pozornost a zavádějí. Například americký a Německem vlastněný „zpravodajský“ server Politico nadepsal článek „Proč levný americký plyn stojí v Evropě majlant.“ A „vysvětlil“, že „zkapalněný zemní plyn (LNG) nakládaný do tankerů v amerických přístavech stojí na druhé straně Atlantiku téměř čtyřikrát více. Především kvůli narušení trhu způsobenému téměř úplnou ztrátou ruských dodávek po invazi na Ukrajinu“. O tom, co způsobilo „téměř úplnou ztrátu ruských dodávek“, se ve své „zprávě“ ani nezmiňují. Slovo nebo dokonce pojem „sankce“ se v článku neobjevuje ani jednou. Tak se dělá propaganda  NE zpravodajství. Jejich „zpravodajství“ místo toho diskutuje o tom, zda za to mohou američtí dodavatelé, nebo naopak evropští zprostředkovatelé. Kterým prodávají americký zkapalněný zemní plyn, ale všechny takové diskuse samozřejmě odvádějí pozornost. Místo aby vůbec vysvětlovaly otázku „Proč levný americký plyn stojí v Evropě majlant“. Je to způsob, jak oklamat Evropany, aby znovu zvolili své politiky, kteří slouží americkým miliardářům místo evropským spotřebitelům.

Komediální, ale také nesmírně poučnou dokumentaci absurdní míry, do jaké jdou vlády a média spřízněná s USA. Předstírala, že tyto odstávky nejméně nákladné energie v Evropě jsou způsobeny Ruskem. Nikoli USA, lze vidět v osmiminutovém videu Matta Orfalea „Who Blew Up Nord Stream Pipelines? | A Mystery!

Chcete-li vidět některé z mnoha DALŠÍCH triků, které používají „zpravodajská“ média USA a jejich spojenců, aby oklamala Evropany. Aby volili politiky těchto amerických vazalských států (propagandisticky nazývaných místo toho „spojenci“ USA), uvedl jsem mnoho dalších příkladů ve svém předchozím článku „Vyvracení lží o válce na Ukrajině“. Tento článek v kombinaci s tímto předkládá plně zdokumentovaný (v odkazech) Komplexní obraz evropských vlád jako sloužících americkým miliardářům namísto evropským spotřebitelům. Pokud je to, co se v něm píše, pravda  a o tom se můžete snadno přesvědčit sami. Kliknutím na jakýkoli odkaz kdekoli, kde budete pochybovat o tom, co se tam tvrdí. Pak budete vědět, že vaší vládě na vás vůbec nezáleží a místo toho slouží americkým miliardářům, a to na váš nemalý úkor.

Aby ty americké a „spojenecké“ zbraně mohly dál proudit na Ukrajinu, aby Amerika mohla porazit Rusko na ukrajinském bojišti pomocí ukrajinské armády místo amerických vojáků. Je třeba, aby lžím, které zde byly zdokumentovány Evropané věřili a oni jim věří (nebo alespoň věřili). Triky zatím fungují.

Zdroj: orientalreview.org
Preklad: zvedavec.news

Zdroj:https://www.infovojna.bz/article/masivni-lhani-o-valce-na-ukrajine?fbclid=IwAR3DMmKA634RpxEEaU0CE6LfGjUnRPbRiONJ3HfHF-vcPVemmWiRp2KsaBs

 

Statisticky jsme se již přehoupli do socialismu

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE

BLOG – převzato z blogu Markéty Šichtařové

7. 12. 2022 
Blog-převzato z blogu Markéty Šichtářové
Občas na svých přednáškách mluvím o tom, že naše z poloviny socialistická ekonomika již reaguje jinak, než jak kdysi reagovala ekonomika kapitalistická, tržní. Ta z devadesátých let.

V takových situacích někdy pozoruji nadzdvižená obočí posluchačů a úsměvy, které říkají: „Tak to už je fakt trochu přehnaná nadsázka, mluvit o polosocialistické ekonomice…“

Ti, kdo se tak blahosklonně uculují, jen nevědí.

Ve skutečnosti je to ještě horší. Nejde o přehánění. Nejde dokonce ani o nadsázku. A pokud nebudeme mluvit o České republice, ale o celé Evropské unii, slovo „polosocialistická“ je špatně. Správně je totiž slovo „socialistická“.

Dámy a pánové, dovolte mi oznámit vám, že během let covidových se Evropská unie jako celek přehoupla přes hranici, za kterou již s plným vědomím a bez nadsázky může být za socialistickou označována. Říkají to statistiky.

Přesněji řečeno ,statistici to většinou pravými jmény nepojmenovávají. Když si ale rozklíčujeme jejich data, pak přesně k tomuto pojmenování dojít musíme. Pandemie totiž přinesla prudký růst podílu vládních výdajů na HDP po celé Evropě včetně Česka. Ne že by do roku 2020 tento podíl nerostl, ale právě na počátku roku 2020 jednotlivé vlády propadly myšlence, že se vládní výdaje stanou zásadním prvkem pro „stabilizaci“ ekonomik.

Myšlenka to byla velmi hloupá, ale co už. Pokud tedy budeme hledět na míru vládních výdajů na HDP jako na míru přerozdělování, případně jako na velikost státní ekonomiky. Pak zjistíme úděsnou věc. Evropská unie se již přehoupla přes polovinu. Pokud polovinu HDP budeme považovat za dělicí čáru mezi kapitalismem a socialismem, pak to znamená, že jsme už těsně v socialismu. Jistě, není to definice z učebnice , socialismus není definován číslem.  Pokud chceme určit nějakou hranici, kdy jakási filozofie už převládá, je takhle postavená definice docela dobrá.

Pořád se vám to moc nezdá, že? To nejspíš proto, že vás zaskočil onen známý efekt pomalu vařené žáby. A tak jsme se jako EU v socialismu ocitli dříve, než jste se stačili rozkoukat. Nějaká čísla je libo? Tady jsou:

V Česku došlo mezi roky 2019 a 2020 ke skokovému nárůstu podílů vládních výdajů na HDP o 6,1 procentního bodu na 47,2 %. Úroveň 47,2 % nás řadí stále ještě pod průměr EU. Prudké zvýšení výdajů proběhlo hlavně prostřednictvím plateb za sociální oblast (nárůst z 19,3 % HDP v roce 2019 na 21,9 % v roce 2020) a na ekonomické záležitosti (ze 4,4 % na 6,1 % HDP). Nepřekvapí ani růst výdajů na zdravotnictví ze 7,0 % na 8 % HDP.

Podíl vládních výdajů na celkovém hrubém domácím produktu se v EU v roce 2020 zvýšil o 6,6 procentních bodů na 53,1 %. To je rekordní hodnota, která převýšila i období let 2009 až 2010, kdy se vládní výdaje zvyšovaly v souvislosti s globální recesí a finanční krizí. Vládní výdaje se přitom i v absolutní hodnotě zvýšily ve všech zemích EU. V průměru za celou Evropskou unii to bylo o 9,2 %.

Zatímco v roce 2019 se přes 50% úroveň dostaly jen Francie, Finsko a Belgie. V roce 2020 tvořily vládní výdaje více než polovinu HDP u 14 zemí. Nejvyšší podíl vládních výdajů na HDP měla v roce 2020 Francie (61,6 %), následovaná Řeckem (59,8 %) a Belgií (59,2 %). Nejnižší podíl mělo Irsko (27,4 %).

Jak víme a jak konstatoval například i Nejvyšší kontrolní úřad, pandemie posloužila jen jako záminka, aby podíl vládních výdajů na HDP skokově vyskočil. Takto navýšené výdaje totiž skutečně souvisely s pandemií jen asi z poloviny. A i když strach z pandemie je už pryč, ochota vlád snižovat podíl vládních výdajů na HDP není vidět. Namísto toho se objevují jiné záminky: prý válka, prý energie, prý zelená politika. Záminky. Nic víc. Tak jako pandemie byla záminkou.

Takže ještě pro pána v zadní řadě: Jako celek je EU už více socialistická než kapitalistická ekonomika.  Přerozdělování a velikost státního sektoru už dosahují 53,1 %, tedy převýšily polovinu HDP. V ČR veřejné výdaje na HDP narostly na 47,2 %. A baví mě Francie, kde dosahují veřejné výdaje na HDP již 61,6 %. A nyní poslyšte zlatý hřeb večera: V roce 1988 v ČR výdaje státního rozpočtu na HDP (respektive na tzv. užitém národním důchodu) dosahovaly 74 %, v roce 1989 stouply na 78 %. To jen tak pro srovnání a správné měřítko.

Hodně štěstí v novém socači.

Zdroj: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=795148

 

Pojistka demokracie, či spíše její ohrožení

Chcete vidět demo-verzi Green Dealu? Jeďte na Ukrajinu!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

BLOG – převzato z blogu Jana Sedláčka

2.12.2022
Tak jsem přemýšlel, proč Rusko ostřeluje zrovna ukrajinskou infrastrukturu. Vysvětlení, že tím vrací i s úroky to, co Kyjev 8 let prováděl na Donbase, mi nestačilo. Pořád mi přišlo, že je v tom něco víc. A pak jsem na to kápl.

Jak známo, ukrajinské vedení doufá ve vstup do EU. Už v době Majdánu k tomu bylo otevřeno Overtonovo okno a zdá se, že ta snaha stále pokračuje. Ani bruselské politbyro nevypadá, že by se této myšlence nějak zvlášť bránilo. Snad jedinou vadou na kráse je to, že než bude Ukrajina přijatá do EU, tak většina Ukrajinců tu už dávno bude.

Každopádně, pokud opravdu vstoupí Ukrajina do Euro Sajuzu, tak pro ni budou platit mnohá nařízení a jistě se jí nevyhne ani Green Deal. Ten vychází z naprosto nevšední myšlenky, že když nás ohrožuje změna klimatu, tak si radši to hospodářství i přírodu zničíme preventivně sami. Aby tu nezbylo nic co by tím oteplením mohlo být poškozeno. Za pozornost stojí především myšlenka zavírání stabilních energetických zdrojů (zejména uhelek a někde i jaderek).  Masivní podpora elektromobility, kterážto kombinace je spolehlivou cestou k black-outům a ke kolapsu celé energetické soustavy.

Putin na to vše koukal z Kremlu. Najednou ho napadla spásná myšlenka: Proč bych té Ukrajině nemohl trochu pomoci? Když chtějí zakusit EU se vším všudy, tak proč by měli čekat? Vždyť mohou mít Green Deal třeba hned! Stačí, když tam pošleme pár přesně mířených raket a ony udělají dokonalou simulaci!

A tak se i stalo. Elektřina tam jde spíše jen sporadicky. O vodě a plynu ani nemluvím, a kdo chce mít teplo, musí třídit odpad, čímž ovšem nemyslím papír-sklo-plasty, nýbrž hoří,nehoří. Dokonalejší simulaci toho, co by zde nastalo po zavedení Green Dealu, si ani nelze představit.

Proto bych chtěl poprosit všechny ty, kdo tu chtějí zavádět Green Deal, aby aspoň na pár týdnů odjeli na Ukrajinu. Tam poznají Green Deal na vlastní kůži. A pokud se jim bude stále tak zamlouvat, mohou tam zůstat natrvalo.

Zdroj:https://www.necenzurujeme.cz/jan-sedlacek/3321/chcete-videt-demo-verzi-green-dealu-jedte-na-ukrajinu.html

Rusko ve velkém kupuje tankery

Rusko ve velkém kupuje tankery a přesměrovává svůj export ropy

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

4.Prosince 2022

REAKCE RUSKA NA SANKCE

Rusko rozšiřuje svou ropnou flotilu.

Rusko reaguje na snížený export ropy do Evropy prostřednictvím ropovodů. Nyní podle Financial Times začíná masivněji využívat námořní dopravu. V roce 2022 Rusko pravděpodobně nakoupilo přes 100 tankerů a začíná svou produkci více posílat do Číny či Indie. Reaguje tak i na zastropování cen ze strany G7 a EU.

Se zprávou o masivním rozšíření ruské flotily tankerů přišla firma Braemar. Ta se specializuje na zprostředkovávání lodních kapacit. Nové tankery pro Rusko zaznamenávají prostřednictvím lodních registrů. V tomto roce stoupl počet podezřelých a anonymních registrací tankerů, které jsou v průměru staré 12 až15 let a jsou pár let před koncem životnosti. Jsou to kupci, které jako dlouhodobí zprostředkovatelé neznáme. Jsme přesvědčeni, že většina těchto tankerů míří do Ruska. Uvedl Anoop Singh, který má v Braemaru na starost monitorování tankerů.

Rusko v roce 2022 podle údajů firmy takto pořídilo 29 supertankerů (VLCC). Jsou schopny nést náklad až 2 miliony barelů ropy. Dále 31 tankerů typu Suez. Ty jsou schopny vézt milion barelů ropy. Nejvíce kusů tankerů a to 49  pořídilo Rusko třídy Aframax, které jsou schopny vézt až 700 000 barelů ropy.

Rusko tak reaguje na sílící tlak, především Evropy a zemí G7 na snížení závislosti na ruské ropě. Evropská unie se v minulých dnech připojila k sankcionování a zamezení vstupu do přístavů tankerům, které budou převážet ruskou ropu za cenu vyšší, než 60 dolarů za barel. Sankce začnou platit od pondělí. Přestože podle názoru například estonské premiérky Kaji Kallasové by Rusko pocítilo výrazněji až strop v rozmezí 30-40 dolarů za barel. Některé státy EU navrhovaly strop 70 dolarů za barel. Důležitou součástí sankcí je také nemožnost evropských společností pojistit tankery, které nesplňují tyto limity. Většina světových pojišťovatelů tankerů však pochází ze zemí G7 a EU, připomíná Lukáš Kovanda.

Šéf ruské banky VTB Andrej Kostin nedávno uvedl, že Rusko do své ropné flotily potřebuje investovat přibližně 16 miliard dolarů. Podle analytiků oslovených Financial Times by Rusko potřebovalo k zachování současné hladiny exportu ropy 240 tankerů. Rusku však  vzhledem k sankcím 60 až 70 tankerů chybí. Analytici také upozorňují, že vzhledem ke vzdálenosti především Číny a Indie, se prodlouží také doba obrátky jednotlivých nákladů. A to povede k dalšímu snížení exportu a nárůstu cen ruské ropy.

Zdroj:https://echo24.cz/a/Sqikq/zpravy-ekonomika-rusko-skupuje-na-trhu-tankery-ropu-posila-do-ciny-a-indie?fbclid=IwAR1hP1DPPVWJa0k7B2-rl8GbPLmvuqXC2kdPrH54qt8kaHRVKp7m8MSaKNA

Ruský ropný debakl. Hrozící „strop“ ruské ropy má všechny znaky historického debaklu

Ruský ropný debakl.Hrozící „strop“ ruské ropy má všechny znaky historického debaklu

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

22. 3. 2022

Hrozící „strop“ ruské ropy má všechny znaky historického debaklu. Spojené státy a G-7 se už měsíce dohadují o složitém plánu. Jak omezit peníze, které Kreml vydělává z některých vývozů ropy. S blížící se lhůtou pro uvolnění ropných sankcí zbývá už jen několik dní. Proto by politici měli plán zahodit ,protože to jen málo udělá pro urychlení konce války na Ukrajině.

Problémem jsou peníze. Navzdory brutální válce ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině a následným západním sankcím vůči jeho režimu, Rusko plave v dolarech za benzín. Do konce roku ruské ministerstvo hospodářství odhaduje, že země vydělá na exportu energie  rekordních 338 miliard dolarů. Tyto peníze podporují ruskou ekonomiku, posilují její běžný účet a méně přímo pomáhají financovat Putinovu válku proti Ukrajině.

V současné době má globální trh s ropou k dispozici jen pár barelů. Spolu se stávajícím americkým embargem na ruskou ropu, kdy 5. prosince vstoupí v platnost ropné embargo Evropské unie. Politici se obávají, že tento krok omezí globální dodávky ropy a vytlačí ceny nahoru. Západní lídři chtějí snížit příjmy Kremlu z ropy, ale také minimalizovat jakýkoli politický zásah, z potenciálně vysokých cen energií a inflačních tlaků, které by se v důsledku toho mohly zhmotnit.

Přes léto Bidenova administrativa a další spojenci pojali ruský cenový strop jako elegantní řešení složitého problému nabídky a poptávky. Původní plán: umožnit mezinárodním nákupčím ruské ropy vyhnout se zásahu západních sankcí, pokud jejich nákupy splní tři požadavky. Za prvé: Cena, kterou zaplatili musela být na nebo pod umělým cenovým stropem. Za druhé: Dotyčná ropa musí opustit Rusko po moři, což je hlavní cesta pro dodávky ruské ropy. Za třetí: Ropa by neměla dorazit na americké a evropské břehy (nebo jiné země, které zakázaly energii z Ruska).

Nejviditelnější chybou v tomto schématu byla ruská účast. Co kdyby Kreml odmítl dodržet ujednání, jak  nedávno naznačilo Rusko ? Druhým zádrhelem byl samotný cenový strop. Pokud by byl příliš vysoký Moskva by generovala obrovské zisky z benzínu na financování své války proti Ukrajině. Technokraté ze zúčastněných zemí G-7 měli za úkol určit „limitovanou“ cenu ruské ropy. Alespoň teoreticky ji aktualizovat, aby sledovala měnící se podmínky na trhu.

Uvnitř Evropské unie však tento proces vytvořil diplomatickou zákopovou válku. Polsko původně zablokovalo navrhovanou cenu EU s tím, že strop 65 dolarů za barel je příliš vysoký. EU kontrovala cenou 60   dolarů za barel. I to je však  pro Kreml velmi lukrativní,  protože náklady na výrobu barelu ruské ropy se pohybují mezi 20 až 40 dolary (v závislosti na vrtu). Plán EU i tak nechá na stole hromady peněz, které může Putin utratit za svou válku.

Konečně existuje historický precedens. Předchozí mezinárodní program určování cen selhal velkolepě. V 90. letech katastrofální program OSN Ropa za potraviny. Neúmyslně vytvořil zkorumpovaný systém sponzorování uměle levných barelů irácké ropy.

Za předpokladu, že lídři EU a G-7 dokážou vyřešit svou současnou cenovou hádanku a nakoupit ruskou ropu pod cenu, kterou by raději zaplatil mezinárodní trh, kdo vybere vítěze a poražené  v následné tahanici o levnou kremelskou ropu: Putin a jeho energetičtí kumpáni? Budou za nákup těchto nově zlevněných barelů ropy vyžadovány korupční „poplatky“ – jako tomu bylo v případě programu OSN Ropa za potraviny? A pokud Moskva přistoupí na tento plán, zlatá horečka za potenciálně levné ruské barely může nechtěně zvýšit moc Kremlu jako krále a vítěze na ropném bohatství.

Ruský ropný „uzávěr“ by nebyl nutný, pokud by Bidenův Bílý dům od začátku usnadňoval otevírání kohoutků americké ropy. Prezidentův slib „ už žádné vrtání“ v Americe nadále podkopává jeho ekonomickou a zahraniční politiku vůči Rusku.

Zatímco současné ceny ropy povzbuzují některé americké těžaře k tomu, aby do ropné náplasti napumpovali trochu více, výhody americké swingové kapacity se mohou projevit až v polovině roku 2023 a později. Mezitím budou západní ekonomiky nadále spoléhat na vrtošivá rozhodnutí kartelu OPEC vedeného Saúdskou Arábií, aby zvýšily  těžbu ropy. Tak vypadá americká energetická slabost.

Peter Doran je vedoucím pracovníkem Nadace pro obranu demokracií a autorem knihy  „ Breaking Rockefeller “ o vzestupu ruské ropy.Pokud se strop ceny ruské ropy nenaplní nebo nebude fungovat tak, jak úředníci zamýšlejí, měly by Spojené státy a jejich spojenci od tohoto schématu upustit a držet se své předchozí, agresivnější politiky sankcí. Washington by měl rovněž upřednostnit úsilí o úplné otevření kohoutků domácí výroby energie v USA.  Zároveň držet pohromadě koalici zemí, které se přihlásily k režimu amerických sankcí vůči Rusku.

Zdroj:https://thehill.com/opinion/international/3759862-the-russian-oil-debacle/?fbclid=IwAR1RV68t-lkOltapDWV4kzFR7_vLrvPVELxBzkgBC4hrA-k02DS0dQsjTg0

 

 

 

Evropská komise zmrazila Maďarsku eurofondy

Evropská komise zmrazila Maďarsku  eurofondy ve výši 7,5 miliardy eur

 30. listopadu 2022

Evropská komise (EK) ve středu oznámila, že zachová svůj původní návrh z 18. září na pozastavení 65 procent závazků, pro tři operační programy v rámci politiky soudržnosti. Což představuje 7,5 miliardy eur z běžného rozpočtu EU vyčleněných pro Maďarsko. Informuje o tom zpravodaj TASR v Brusel.

Informaci na společné tiskové konferenci potvrdili výkonný místopředseda EK pro hospodářské otázky Valdis Dombrovskis. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Maďarsko podle EK nedokázalo do 19. listopadu přiměřeně provádět hlavní aspekty 17 nápravných opatření. Dohodnutých v rámci obecného mechanismu podmíněnosti, jak se zavázalo. K odstranění zbývajících rizik pro rozpočet EU. V Maďarsku budou proto zapotřebí další zásadní kroky.

Komise v rámci hodnocení postupu podmíněnosti konstatovala, že i přes kroky maďarské vlády přetrvává riziko pro rozpočet EU, jelikož nápravná opatření, která je ještě třeba splnit, jsou strukturální a horizontální povahy.

O návrhu na zmrazení eurofondů Maďarsku budou hlasovat členské země (Rada EU). Musí se  rozhodnout do 19. prosince a to kvalifikovanou většinou. Eurokomise o tomto návrhu informuje i Evropský parlament.

Podle informací týdeníku Politico předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v případě Maďarska zřejmě poprvé poruší svou tradici a neodjede do Budapešti odprezentovat finanční pomoc vyplývající z plánu obnovy a odolnosti.

Zdroj:https://www.hlavnespravy.sk/europska-komisia-zmrazila-madarsku-eurofondy-vo-vyske-75-miliardy-eur/2979322