Archív značky pro: Cenzura

Německý mainstreamový pisálek rozpitvává vlastní manipulace a podněcování nenávisti proti odpůrcům covidismu

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

14.3.2023

Nejde v poslední době o prvního pisálka, který si tak trochu sype popel na hlavu a přiznává, že právě médium, pro které on sám píše, se podílelo na všech covidových lžích a podněcování nenávisti nejprve proti všem, kdo odmítali nesmyslná nařízení a později proti všem, kdo se odmítli stát obětí experimentální genové terapie.

Zatím se tedy toto přiznání na vlastním podílení se na zločinech covidismu objevuje jen v zahraničí, naši propagandisté ze Seznamu, iděsu a z řady dalších dezinformačních médií se k šíření lží a nenávisti raději nepřiznávají a buď je stále obhajují nebo dělají, jako by se nic nestalo a nálepku dezinformátorů nadále dávají těm, kdo od začátku psali pravdu a byli za ni cenzurováni.

Tato propagandistická média obhajovala všechna nesmyslná nařízení, za nemalé úplatky propagovala genové injekce a podněcovala nenávist ke všem, kdo se proti státní šikaně vzepřeli. Mimo jiné měla na svědomí i diskreditaci lékařů a jiných odborníků, kteří na všechny lži upozorňovali, aby se dnes ukázalo, že právě oni měli pravdu.

V Německu je jednou z obdob našich jednostranných propagandistů mimo jiné i „Spiegel,“ který patří asi k tomu nejhoršímu, co u našich západních sousedů mezi mainstreamovou žumpou najdete.

Novinář Spiegelu nyní ostře kritizuje nedostatek kontroly federální vlády během covidové krize ze strany mainstreamových novinářů, kteří bezmezně vše s čím vlády přišly, podporovali.

Zdá se zvláštní, že sloupec skrytý za platební bariérou s názvem „ Wir Coronaversager “ se ve „Spiegelu“ objevuje až zhruba tři roky po začátku takzvané pandemie – dlouho, dlouho po prokazatelné neúčinnosti opatření jejichž jediným cílem bylo omezení občanských svobod.

Pro připomenutí: Již v roce 2021 se dalo s jistotou předpokládat, že opatření měla devastující důsledky pro ekonomiku a obyvatelstvo, ale nezachránila žádné životy (viz zde, zde a zde ). Další studie později potvrdily neúčinnost covidových opatření (viz např. zde a zde).

To, co kritičtí odborníci a v neposlední řadě alternativní média od začátku odsuzovali, bylo v mainstreamu dlouhou dobu převážně ignorováno. Místo toho byli v zájmu vlády kritici odsuzováni, kriminalizováni a vykreslováni jako hloupí pravicoví extremisté, jedinci, kteří vraždí babičky a antidemokraté.

Spiegel si ovšem sype popel na hlavu až nyní, kdy již jejich lži a manipulace nejsou nadále udržitelné: „Nyní víme, že mnohá pandemická opatření byla nesmyslná, přehnaná a nezákonná,“ píše mainstreamový novinář.

Autor dále kritizuje, jak snadno byla v údajně liberální společnosti pozastavena práva na svobodu, a že samotné orgány odpovědné za kontrolu vlády selhaly.

„Málo lidí se ohradilo, když politici před třemi lety nejprve nařídili uzavření škol a pak toto uzavření opakovaně prodlužovali na měsíce,“ pokračuje. To je samozřejmě špatně, protože od začátku existovali kritici – ale mainstreamová  média jako je i německý „Spiegel“ je obecně raději vykreslovala jako dezinformátory a pseudovědce a masivně poškozovala jejich pověst, aby jim lidé nic nevěřili.

V následujícím odstavci komentátor poznamenává, že média – „včetně nás ve Spiegelu“ – selhala: „Obávám se, že diktátor v nás byl dost silný,“ uvádí. Tato výtka vůči vlastnímu médiu mu je jistě ke cti a ne nadarmo se mu na sociálních sítích dostává za jeho text hodně povzbuzení.

Nabízí se však otázka, kdy se tato forma sebekritiky zcela oficiálně objeví ve všech těch médiích, která v posledních letech provádějí vládní propagandu téměř výhradně bez kritiky.

A kdy se tito manipulátoři veřejně omluví všem odborníkům, kteří od začátku hovořili pravdu, ale byli touto mainstreamovou žumpou dehonestováni a posíláni do sféry dezinformátorů?

Je třeba ovšem zdůraznit, že němečtí pisálci si poslední dobou sypou popel na hlavu pravděpodobně zejména kvůli nedávnému rozhodnutí braniborského ústavního soudu, že takzvaný „městský zákon o covidu“ porušil zemskou ústavu, což znamená, že politici šli skutečně za hranu zákonů i ústav zemích, kde se restrikce zaváděly. Žaloba byla podána AfD v reakci na tato nařízení.

Předpokládám, že naše mainstreamová žumpa se neomluví nikdy. Ani za lži „o účinných a bezpečných vakcínách, které přinesou stádní imunitu,“ ani za podněcování proti neočkovaným a plný souhlas s každým nesmyslným nařízením, se kterým přišla vláda…

ZDROJ: Necenzurovaná pravda, Slovankahttps://necenzurovanapravda.cz/2023/03/nemecky-mainstreamovy-pisalek-rozpitvava-vlastni-manipulace-a-podnecovani-nenavisti-proti-odpurcum-covidismu/

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Průzkum, který agentury nechtěly: Polovina Čechů se bojí vyjádřit názor, vrací se cenzura

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.3.2023

Nadpoloviční většina Čechů se bojí otevřeně vyjádřit své názory a má pocit, že se nám do života vrací cenzura. O jakých tématech se lidé bojí veřejně mluvit? Jde o migraci, očkování, gender nebo volby. Vyplývá to z průzkumu, který si u agentury SANEP zadala Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP). Dřívější pokusy o zpracování průzkumu na téma svobody slova u jiných renomovaných agentur byly odmítnuty. Prestižní agentury se zalekly. Buďto nechtěly spolupracovat se SOSP, anebo pro ně bylo problematické samotné zadání.

Společnost pro obranu svobody projevu se poprvé rozhodla nechat si vypracovat průzkum veřejného mínění, který by zmapoval vnímání svobody projevu a míru jejího omezování v české populaci, už na podzim roku 2021. Projekt ale tehdy narazil. Žádná z oslovených agentur o něj neměla zájem. Po více než roce nabídku přijala agentura SANEP, která průzkum zpracovala a vyšla z něj překvapivá čísla.Průzkum Společnosti pro obrany svobody projevu.                     Průzkum Společnosti pro obrany svobody projevu. Foto: SOSP / SANEP

SOSP nejprve s nabídkou na vypracování průzkumu oslovila všechny renomované a prestižní agentury pro výzkum veřejného mínění a trhu sdružené v SIMAR. Těch je čtrnáct. Mezi nimi všechny velké agentury jako Kantar CZ, Ipsos, Data Collect, Nielsen, CVVM, MEDIAN nebo STEM. Žádná z nich ale o zadání podle ředitele SOSP Vlastimila Veselého neprojevila ani po urgencích zájem.

„Některé nám odpověděly, že takové průzkumy nedělají, a ty ostatní řekly, že nemají volné kapacity, v jednom případě zmínily i problematičnost tématu. Po několika měsících jsme ty, které neměly volné kapacity, oslovili znovu s tím, ať kromě ceny specifikují i termín, kdy jsou schopné průzkum realizovat. Žádnou nabídku jsme nedostali, některé se neobtěžovaly na poptávku v řádu stovek tisíc korun reagovat ani po telefonických urgencích,“ komentuje pro deník Echo24 ředitel SOSP Veselý. „Pak jsme oslovili agentury mimo SIMAR a z nich se nám SANEP zdál nejlepší,“ dodal.

Pro STEM je spolupráce „nepřípustná“

V návaznosti na tato zjištění jsme oslovili některé ze zmíněných agentur s žádostí o vyjádření, z jakého důvodu nabídku od SOSP odmítly. V době vydání článku na dotaz odpověděl pouze ředitel agentury STEM Martin Buchtík, který přímo nepotvrdil, že by byli v minulosti v této věci se SOSP v kontaktu, protože STEM „systematicky odmítnuté zakázky neeviduje“. Buchtík nicméně konstatoval, že by STEM případnou nabídku na spolupráci se SOSP „jednoznačně odmítl“.

„Někteří zakladatelé či členové poradního sboru této instituce ve svých veřejných projevech opakovaně využívají prokremelských narativů nebo šířili nepravdivé informace v souvislosti s onemocněním covid-19. Spolupráci bychom z těchto důvodů vyhodnotili jako nepřípustnou,“ vysvětluje ředitel STEM.

Jedním ze zakladatelů Společnosti na obranu svobody projevu je i herní vývojář Daniel Vávra. V rámci poradního sboru pak působí například bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák, bývalá senátorka a advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, publicista Marian Kechlibar nebo antropolog Ivo T. Budil. Posláním SOSP je podle jejích zástupců „podpora svobody slova jako základní podmínky pluralitní demokracie a obrana proti novým formám cenzury na digitálních platformách, které se stávají hlavními veřejnými fóry občanské diskuze“.

PRŮZKUM: Pociťujeme návrat cenzury?

Průzkum se nakonec uskutečnil až v únoru 2023. Z dotazování, jehož čerstvé závěry SOSP zveřejnila tento týden, vyšlo, že více než polovina českých občanů se někdy bojí otevřeně vyjádřit své názory (54,7 %), a to nejčastěji kvůli obavám z výpovědi z práce, šikaně na internetu nebo kvůli potenciálnímu narušení vztahů s přáteli či kolegy.

Nejčastěji respondenti uváděli, že se bojí veřejně vyjadřovat k tématům, jako je migrace nebo k otázkám kolem očkováním a opatřením proti covidu-19. A také k názorům na manželství, rodinu či pohlaví a k volebním výsledkům. Na otázku – Máte pocit, že se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu? – odpovědělo 56,8 % respondentů, že ano, nebo spíše ano. Zbytek si myslí, že svoboda projevu omezována není (17,8 %), spíše není (13,5 %), anebo odpovídá, že neví (11,9 %).

Pokud jde o dezinformace: drtivá většina lidí (85,9 %) se domnívá, že by o tom, zda něco je, nebo není nepravdivá informace, měly rozhodovat soudy. A podle 78,6 % oslovených o tom nemá rozhodovat stát. Více než dvě třetiny dotázaných zároveň souhlasí s tím, že nepravdivé informace šíří především vládní politici, dokonce více než politici opoziční . Téměř 60 % zařadilo mezi šiřitele nepravdivých zpráv veřejnoprávní média a o něco méně i média mainstreamová. Pro zajímavost, pouze 6,6 % lidí uvedlo, že za šířením nepravdivých informací podle nich stojí placení ruští trollové.

Většina dotázaných (64,9 %) je pak rozhodnuta, že nepotřebujeme v oblasti svobody projevu novou legislativu, oproti tomu 35 % naopak odpovědělo, že je třeba zabránit šíření dezinformací a nenávistného obsahu i pomocí nových zákonů.

Zveřejněný průzkum prováděla agentura SANEP. Sběr dat probíhal online od 13. do 26. února 2023 a zúčastnilo se jej 3256 lidí. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR starších 18 let podle Českého statistického úřadu.

Jak rozumět naším médiím – Lubomír Man

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

11.3.2023

Je to poměrně jednoduché, ale jen v případě, pokud víte, že tato naše média hlavního proudu, (média mainstreamová), čili prakticky všechna média, jež se na našem území nacházejí, jedou už zhruba od sametu (a to ať už vědomě či nevědomě), v kolejích metodiky velekněze nacistické propagandy Josefa Goebbelse, jak ji tento stanovil ve svých přednáškách pro spolupracovníky na svém říšskoněmeckém ministerstvu propagandy. Jde o metodiku, spočívající na těchto třech zásadách: a) Nelhat. b) Zakrývat. c) Odvádět pozornost.

Zásadu nelhat obhajoval Goebbels s ohledem na její nepraktičnost. Za války jistá část Němců totiž poslouchala vysílání BBC v německé řeči z Londýna, takže rozhlasové lži z Berlína by se v konfrontaci s pravdami z Londýna musely časem ocitnout v pozici jedince zranitelnějšího a nakonec i poraženého. A zcela zbytečně, protože, jak Goebbels zdůrazňoval, stejnou roli jako lež poskytují dobrému propagandistovi i další dvě zásady, jimiž jsou Zakrývat a Odvádět pozornost. Obě zamlčováním pravdy lžou prakticky též, ale už sama skutečnost, že nelžou otevřeně čili pravdu přímo neamputují, je ochraňují od pověstí patronů lží nejnestydatějších.

Zažil jsem dobu propagandy Goebbelsovy a zažívám propagandu současnou naši, a podobnost, ba dá se říci, téměř totožnost obou, mě do dnešního dne nepřestává šokovat. Zažil jsem obklíčení německé 6. armády ve Stalingradu 19.listopadu 1942, paměť mi opakuje obraz otce, vyskakujícího od rozhlasového přijímače a s řevem nám oznamujícího tuto novinu – a pak netrpělivé mé čekání, kdy obklíčení nejelitnější německé armády, se kterou si troufne ztéci i samo nebe, jak se o ní vyjádřil führer, přizná i protektorátní rozhlas.

A ono nic. Jen neslané a nemastné zprávy o přetrvávajících těžkých bojích s vojsky bolševiků ve velkém ohbí Donu, ale o obklíčení armády, čítající více než 260 tisíc mužů, nikde ani ťuk. A teprve za více než dva měsíce, kdy o obklíčení wehrmachtu ve Stalingradu vědí snad už i nemluvňata, zavíří na rozhlasových vlnách Reichs Rundfunku: „Naše armádní uskupení ve Stalingradu, stlačené do severní části města, se pod vedením armádního generála Streckera dál brání divokým útokům nepřítele, útočícím na něj ze všech stran“.

Jak vidno, fakt byl přiznán, ale výraz „obklíčení“ zůstal na indexu až do konce. Byl zkrátka dál zakryt, když reálně se zakrýt už nedal.

Nepřipomíná vám tohle vše něco z naší současnosti? Např. tvrdošíjné a někdy až vícedenní mlčení o situaci u ukrajinského Bachmutu v době, kdy z jiných pramenů víte, že se tam situace pro ukrajinskou armádu nevyvíjí dobře?

Nebo naše zaryté mlčení o upálení téměř 50 lidí v oděském Domu odborů krátce po převratu v Kyjevě, jakož i o faktu, že dodnes nebyli viníci za tento zločin ani zjištěni, natož pak potrestáni?

Nebo naše úmyslná nepovšimnutí si faktu, že zahraničněpolitický směr pomajdanské Ukrajiny vyjádřil nový ukrajinský premiér Jaceňuk, když při své návštěvě Berlína začátkem roku 2015 prohlásil, že Německo a Ukrajinu pojí společný osud, neboť na podzim 1944 se obě země staly obětí sovětského vpádu na jejich území?

Cožpak bylo možno ještě jasněji vyjádřit, kde nová Ukrajina stojí a jak vřelý vztah chová k Hitlerovi, k hitlerovské ideologii i k hitlerovskému Německu jako celku?

Mluvíme o tom?

Ne, zakrýváme a odvádíme pozornost od věcí nejchoulostivějších, seč nám síly stačí.

Proč asi?

To si už ale každý z nás jistě dokáže odpovědět sám. A dobře mu přitom nebude.

Lubomír Man

ZDROJ: https://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/jak-rozumet-nasim-mediim

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.cz/podporit-provoz-volny-blog-cz/

stav očkování

Úplně šílené: Stav očkování zesnulého není z důvodu ochrany údajů zaznamenán

7.2.2023

V letech korona hysterie si každý malý učeň směl, ba musel sbírat očkovací status hostů restaurací nebo návštěvníků obchodních prostor. V každém koutě jste museli informovat úplně cizí lidi o stavu vašeho testu nebo očkování. Po zahájení očkovací kampaně došlo v západním světě k masivní nadměrné úmrtnosti. Stav očkování zesnulého by nyní byl tajný kvůli ochraně dat.

To je „velká věc“, která motivuje dobré daňové poplatníky, aby se plácali do čela. Německý statistický úřad Destatis již v prosinci 2022 prohlásil, že stav očkování zesnulých by neměl být zaznamenáván. Není to zákonem specifikovaná informace pro statistiku příčin smrti.

Na druhou stranu Destatis nemá problémy se zveřejňováním koronových úmrtí zaznamenaných za známých podivných podmínek. Pamatujte, že každý, kdo měl pozitivní korona test do měsíce před svou smrtí, byl podle doporučení WHO považován za „mrtvého koronavirem“. To zahrnovalo dopravní smrt i lidi, jejichž padák se během seskoku nerozvinul. V USA zašli dokonce tak daleko, že lékaři nemuseli mít příčinu smrti potvrzenou v laboratoři, ale mohli jednoduše uhodnout důvod „Covid-19“. Samozřejmě bylo více peněz od státu na případy korony, které řada nemocnic zejména v USA využívala na rehabilitaci.

Kritici si oprávněně stěžují, že je zcela absurdní, když státy nařizují opatření, jako je očkování, ale následně se nezajímají o rizika, vedlejší účinky nebo možné úmrtnosti:

Následující prohlášení přesně shrnuje problém:

Pokud byl masový a zcela nový typ očkování předpokladem účasti na životě, ale nesmí být zahrnut do statistik, musím předpokládat, že za tím byl záměr.

Siegfried del Morale

Četné komentáře německých občanů naznačují, že mezi obyvateli převládá hněv, ale také nejistota. Jak je možné, že nejsou zaznamenány možné fatální následky nového, experimentálního očkování? Zároveň si většina pamatuje, že masmédia informující v souladu se zákonem popírala, bagatelizovala a zakrývala vedlejší účinky a úmrtí. Příbuzní lidí, kteří se po očkování stali doživotně závislými nebo kteří náhle a nečekaně zemřeli, zůstávají sami se svou bolestí, ale i se svými náklady a stále se jim posmívají.

Tento přístup také činí skeptické ty, kteří věří v oficiální vyprávění o nebezpečné pandemii a očkování, které ji má zachránit.

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Kvůli propagandě, kterou chrlí korporátní média, někteří lidé stále žijí ve strachu z „viru“

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

21.2.2023

V USA byl požadavek na „vakcínu“ proti covidu, který se týká odhadem 10 milionů zdravotnických pracovníků, uplatněn 20. února 2022. O rok později je to poslední zbývající velký mandát od rozsáhlého pokusu Joea Bidena zvýšit celostátní proočkovanost.

V neděli Yahoo News zveřejnilo článek o tom, že ve zdravotnických zařízeních stále platí povinnost očkovat se proti kovidům. Článek na příkladu pečovatelského domu v Missouri popisuje každodenní testování na kovid, kterému jsou zdravotníci stále vystaveni. V článku se dále uvádí, že „k péči o obyvatele bez viru jsou připuštěni pouze zdraví lidé“.

Co tedy znamená „zdravý“? Negativní test na kovid? Test, o kterém se všeobecně ví, že není schopen odhalit infekci ani diagnostikovat nemoc. Co když je test na covid negativní, ale osoba má jinou infekci nebo nemoc? Je tato osoba „zdravá“? Zní to méně jako zdravotní opatření a více jako výcvik poslušnosti.

Jak upozorňuje The Awake Epidemiologist, přetrvávající povinnost očkování proti covidu ve zdravotnických zařízeních připomíná to, co se v loňském roce dělo na univerzitách a vysokých školách v souvislosti s povinným očkováním a výjimkami.

Jedním z nejnesmyslnějších aspektů pokračujících „očkovacích“ mandátů proti kovidům na amerických univerzitách a vysokých školách v roce 2022 bylo, že studenti, vyučující a zaměstnanci, kteří přežili mandáty v předchozím roce – tedy měli to štěstí, že jim byla udělena náboženská a/nebo zdravotní výjimka – museli v roce 2022 znovu žádat o výjimku. Neexistuje žádné racionální vysvětlení, proč by výjimka měla vypršet.

Požadavek na obnovení výjimek byl tedy spíše cvičením v poslušnosti nebo možná snahou unavit morálku jednotlivce.

Média potřebují lekci vědy

Od The Awake Epidemiologist

Takže tento  nedávný článek na Yahoo  mě zaujal:

Ten citát zněl hodně jako velmi dobrý  článek Brownstoneova institutu  odkazující na univerzitní očkovací mandáty. Mějte ten odkaz po ruce, vrátím se k němu.

Začal jsem tedy číst tento článek na yahoo a myslel jsem si, že by se mohl zmínit o něčem podobném, jako je věda citovaná ve výše zmíněném článku v Brownstone, nebo něco o bojích ve zdravotnictví poté, co nespočet lidí přišlo o práci, protože odmítli mandát k očkování. Něco z toho tam tak trochu je. Ale v této reportáži je také hodně chyb.

Začněme větou ve druhém odstavci: „Do péče o obyvatele bez viru mohou jen zdraví lidé.“. Text pak pokračuje popisem toho, jak zaměstnanci musí DENNĚ dělat antigenní test, aby mohli pracovat. Zde je problém č. 1. „Antigenní test negativní“ NEznamená „Zdravý“. Lidé mohou být nezdraví z různých důvodů, například mohou být nositeli bakterií nebo virů, které se na kovidovém antigenním testu neprojeví. Ale také mohou být lidé naprosto zdraví a neinfekční, ale test na antigeny může být pozitivní. Skutečnost, že zdravotnická zařízení stále provádějí toto testování, je absurdní.

Dále se v článku hovoří o tom, jak jsou vakcíny důležité pro prevenci epidemií. Je mi líto, ale to je naprostý nesmysl. Přečtěte si citované články v článku Brownstone, kde mnoho vědeckých studií ukazuje, že očkování nezabraňuje přenosu, ani nezabraňuje infekci. Epidemie začínají u zdravých lidí, jejichž testy jsou negativní. Jak sakra médiím stále prochází, že informují o těchto lžích, když i yahoo občas informuje o okolnostech „epidemií“ způsobených skupinou testově negativních, zdravých, plně očkovaných lidí?!!!?!?!!?

Nezapomeňme na  nedávnou studii  proslulé Cleveland Clinic, která ukazuje, že výskyt infekce covid-19 ve skutečnosti roste s počtem injekcí.

Ale co mě opravdu vytáčí, je démonizace lidí, kteří měli náboženskou výjimku z očkování. Warrentonská deklarace velmi podrobně popisuje, proč je povinnost očkování (stejně jako jiná kovidová omezení) porušením upřímně zastávaného náboženského přesvědčení. Svobodné praktikování náboženského přesvědčení je chráněno Listinou práv. Předpokládám, že to nebrání médiím, aby je démonizovala (což je důležitý bod relevantní pro křesťany a další věřící, ale to je na jiné téma). Ale obviňování věřících lidí z epidemií není v pořádku, a to jak z morálního, tak z vědeckého hlediska.

Pokud vás tedy zajímá, proč lidé stále žijí ve strachu z tohoto viru, tak právě proto. Média, která před veřejností šíří snůšku lží… no, lépe řečeno, zatajují pravdu. Když lékaři a vědci jako Ladapo, Prasad, Kheriaty, Kuldorff atd. atd. říkají skutečnou pravdu založenou na skutečných vědeckých poznatcích, jsou cenzurováni a démonizováni. Pravda je na světě a média ji před vámi skrývají a maskují lži jako vědu. Přestaňte jim na to skákat.

ZDROJ: The Exposé https://expose-news.com/2023/02/21/fear-because-of-propaganda-churned-out-by-media/?fbclid=IwAR0AK2v9y5XB9h6KhOkGBZc950bsC_fADxazoCUYwz5FmPBb51ZBlra_dY4

Kolářová

Blog: Něco shnilého ve státě českém. Za dobré články o Ukrajině budou novináři dostávat peníze

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

19.2.2023

 

Současná vláda si vytkla za cíl boj s dezinformacemi. Dává najevo, že hodlá posuzovat a „vypínat“ média, která se nebudou pozdávat. Ale – komu? Stejně tak je součástí plánu finanční podpora médií, která „drží nastavený kurs.“ Nepřekvapí mě, když tyto vybrané protagonisty budou pro změnu „vypínat“ čtenáři a posluchači.

Nám, kteří jsme zažili jako mladí cenzuru nebo kulturní přehrávkové komise, které posuzovaly, jaké texty smějí a nesmějí kapely zpívat, zablikalo po zveřejnění vládních záměrů pro boj s dezinformacemi výstražné světýlko. Že bychom si užili třiatřicet let svobodné novinařiny, a dost?

Vládní kabinet pětikoalice nelenil a hned loni zřídil expertní skupinu při Úřadu vlády a ustavil zmocněnce vlády pro oblast médií a dezinformací. Když nyní unikl připravovaný Akční plán vlády pro boj s dezinformacemi a Unie vydavatelů začala bít na poplach, vláda zmocněnce před pár dny odvolala.

Unie poukazovala na to, že bez přesné definice, co to je dezinformace, by tento trend umožňoval svévolný výklad. Orgány státní moci by dostaly nástroj, jak zasahovat proti médiím, která by „nezpívala podle taktovky momentální vládní garnitury.“ Skoro bych tipovala, že to není jen věc současné pětikoalice, ale obecné politické chuti. Když už by nástroj vznikl, hodil by se nejspíš i každé příští vládě. Možná bychom se mohli dočkat i novodobých „přehrávkových komisí“ – ministerských nebo jiných orgánů, které by posuzovaly hodnotu a kvalitu. Palcem nahoru či dolů by znovu začaly rozhodovat o bytí či nebytí médií.

Nejde jen o pohled na válku na Ukrajině a její příčiny, kvůli čemuž loni se souhlasným přikyvováním vlády bylo vypnuto několik webů. Že může přituhnout, začalo být zřejmé, když Rakušanovo ministerstvo vnitra nedávno zveřejnilo, že  podle bezpečnostní analýzy vzniká velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, a má potenciál ohrozit demokratické základy Česka.

Kromě zavelení do útoku proti médiím, která kdosi označí za dezinformační – tedy kromě biče, vláda hodlala použít i cukr. Vládní plán obsahoval záměr rozdat médiím 100 milionů korun. Samozřejmě, jen těm vyvoleným.

Jak by asi mohlo rozdávání peněz vypadat, to před pár dny naznačila aktivita Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ten se sám ustanovil v roce 2016 a začal monitorovat a hodnotit média. Na portálu fondu se lze dočíst, že myšlenka na založení fondu vznikla při setkávání skupiny podnikatelů nad tématem médií a politiky v Prague Business Clubu.

Impulsem bylo znepokojivé opanování významných médií podnikatelem Andrejem Babišem. Otázkou je, jestli teď nejsou v pozadí jen jiní podnikatelé a nakolik je upřímná deklarovaná snaha o pluralitu a svobodu českých médií. Logicky by se dalo předpokládat, že dobrá média se uživí – protože jsou čtená a když mají čtenáře, mají inzerenti zájem o reklamu v nich. Nebo je v pozadí přesvědčení, že chudák čtenář nechápe, co si má číst a myslet?

Fond si totiž vytkl za cíl také kultivaci médií. A tu se rozhodl i finančně podporovat. A právě v tom se nyní překvapivě protnul zájem fondu s momentálními vládními vizemi „biče a cukru.“

Nadační fond nezávislé žurnalistiky totiž před pár dny vydal zprávu, že podpoří obsahové projekty zaměřené na dopady války na Ukrajině rok od jejího vypuknutí.
Témata pro žádoucí novinářské počiny jsou vytčena takto:
● analytické zpracování dopadů války na Českou republiku i Evropu;
● reálný obraz a osudy ukrajinských uprchlíků, kteří žijí v České republice;
● příběhy českých dobrovolníků, kteří pomáhají Ukrajině na místě i v České republice;
● zpravodajství přímo z Ukrajiny o dopadech na životy lidí, ekonomiku i řízení země.

Nejlepší autoři dostanou peníze.

Co k této aktivitě vedlo, prozrazuje tisková zpráva fondu hned v první větě: Ochota pomáhat Ukrajině rok od ruského útoku ve společnosti slábne. Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) proto podpoří média, která přinášejí témata popisující dopady války, reálný obraz života na Ukrajině i uprchlíků v České republice. 

I do našeho vydavatelství dorazila výzva, abychom se zapojili. Odepsala jsem, že záměr mi připadá obludný.
Naše vydavatelství vydalo řadu článků o podpoře ukrajinských uprchlíků, o jejich příbězích, o pozoruhodné aktivitě Svět v Písku, která se snaží sbližovat příslušníky národů, přicházející do průmyslové zóny Písku za prací a v poslední době se soustřeďuje zejména na Ukrajince.

Nikdo nás k tomu nepobízel a nikdo nás za to neodměňoval grantovými pobídkami. Snažíme se psát o tom, co naše čtenáře zajímá a jelikož – ano, zájem společnosti o válku na Ukrajině slábne, jak podotýká fond, článků o Ukrajině a Ukrajincích už není tolik jako před rokem. Proč bychom měli hrnout na čtenáře téma, které je přestává zajímat a jsou z něj už unavení? Protože si to přejí vláda a fond nezávislé žurnalistiky?

Nikdy by mě na prahu 90. let minulého století, kdy jsme se my, novináři, svobodně nadechli, nenapadlo, že se dožiju doby, kdy se státní propaganda znovu začne prolínat s rádoby nezávislou žurnalistikou. Přesto moje naděje žije. Čtenář není hlupák.

ZDROJ: https://www.jcted.cz/taborsko/71707-neco-shnileho-ve-state-ceskem-za-dobre-clanky-o-ukrajine-budou-novinari-dostavat-penize/?fbclid=IwAR14WQjL41hb2adBr0S8pW8fxiqOoe79CFG9BGSgzSKTLLCFsh1XJahQ8ic

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
bývalí manažeři

Bývalí manažeři Twitteru pod palbou v US kongresu kvůli blokování názorů lékařů na očkování

13.2.2023

Kongresmanka Nancy Mace z Jižní Karolíny se během středečního slyšení výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, které se týkalo role Twitteru při potlačování příběhu o notebooku Huntera Bidena a informacích o covidu, dotázala bývalé právní ředitelky Twitteru Vijayi Gadde na cenzurní politiku společnosti. „Kontaktovala někdy americká vláda vás nebo někoho z Twitteru, abyste moderovali určité tweety? Ano, nebo ne?“ Gade: „Dostáváme právní požadavky od americké vlády a vlád po celém světě,“ řekla Gabbe.

 

ZDROJ: BEZPRESSU NEWS https://bezpressu.news/videa/byvali-manazeri-twitteru-pod-palbou-v-us-kongresu/

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
cenzura, kontrola

Konec soukromí? Evropská komise chce kontrolovat konverzace na sítích, chce lidem číst i šifrované zprávy

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.2.2023

Nástroj na ochranu dětí na internetu před sexuálními predátory, nebo nepřiměřená kontrola soukromí? V názoru na nový návrh Evropské komise (EK), takzvaný chat control, se neshodnou ani politici. Komise by chtěla zamezit dětské pornografii a nevhodnému obsahu kontrolou soukromé internetové komunikace. S tím ale nesouhlasí Evropský parlament.

Nevhodné fotky dětí i pikantní návrhy, které by jim neměly přijít na oči. Proti tomu chce Evropská komise rázně zakročit. „Šíření obrázků a videí sexuálního zneužívání dětí, které se s rozvojem digitálního světa dramaticky zvýšilo, prohlubuje újmu obětí a pachatelům se zároveň otevřely nové možnosti,“ stojí v návrhu EK.

Komise počítá s tím, že by v rámci prevence kontrolovala zprávy poslané například prostřednictvím sociálních sítí. Návrh se ale nelíbí některým europoslancům. Ti ho označují za šmírování a zároveň poukazují na to, že konverzace by měly kontrolovat stroje, a může tak docházet k chybám.

„Například fotka dítěte u moře může být vyhodnocena jako závadný obsah. A v tom případě fotka, která měla být třeba určená pouze k očím babičky, tak skončí na stole úředníků,“ vysvětlil europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

V minulosti se řada obrázků a informací, které umělá inteligence označila za závadné, ukázala v pořádku. „Více než 80 procent policejních hlášení není oprávněných. Pokud jen obdržíte takovou zprávu, která se zdá být nevhodná, můžete být vyšetřován!“ uvedl poslanec Evropského parlamentu Patrick Breyer (Piráti/Německo).

Některé členské státy navrhují, aby se monitorovalo také vyhledávání na internetu. Podle europoslanců je potřeba se spíše než na kontrolu zpráv zaměřit na prevenci. „Plošný monitoring si myslím, že není vhodná cesta. Umím si představit nějaký zacílený na základě předchozího vyhodnocení rizik. Ale to nejdůležitější je, aby se rodiče dostatečně s dětmi bavili o nástrahách a rizicích internetu,“ má jasno europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Návrh nyní čeká diskuse na výborech Evropského parlamentu. Plénum by ho mohlo dostat ke schválení na podzim letošního roku.

 

 

Žádná zpráva nebude před úřady v bezpečí

Každá členská země si má předně stanovit orgán, který bude dohlížet na sociální sítě a technologické firmy, zda dostatečně monitorují a odstraňují problematický obsah. Tyto orgány mohou společnostem v případě porušení pravidel udělit pokutu až do výše šesti procent jejich celosvětových ročních příjmů. Práci úřadů bude koordinovat nově vzniklé Evropské centrum dětského sexuálního násilí.

Konkrétní detaily, jak po technické stránce má kontrola obsahu s dětským zneužívám probíhat, komise zatím nedefinovala. Monitoring a odstraňování bude každopádně u Googlu, Mety a spol. povinné, nikoliv dobrovolné jako doposud. Evropské centrum vytvoří katalog digitálních indikátorů dětského sexuálního násilí, s kterými tyto firmy budou muset obsah porovnávat.

Monitorovány navíc nemají být jen veřejné příspěvky na sítích, ale i soukromé zprávy na komunikačních aplikacích jako je WhatsApp, iMessage apod., a to včetně těch, které probíhají v rámci koncového šifrování. Pravidla jsou zatím popsána natolik vágně, že do nich podle všeho spadají i emaily – jednoduše veškerá osobní internetová komunikace.

Tuto kontrolu zpráv by mohly nařídit soudy na základě stanoviska výše zmíněných úřadů, které se budou nacházet v každé členské zemi.

Masové sledování à la Čína, tvrdí expert

Právě tento aspekt vyvolal značnou kritiku. „Bude to znamenat konec soukromí digitální korespondence,“ konstatoval například německý europoslanec Moritz Körner. Český pirátský europoslanec Marcel Kolaja rovněž upozornil, že půjde o šmírování všech soukromých emailů a chatů, i těch s koncovým šifrováním, a nazval to „nebezpečným nesmyslem“.

Zhrozen je i Matthew Green, profesor kryptografie z Univerzity Johnse Hopkinse. „Tento dokument je nejděsivější věc, kterou jsem kdy viděl. Popisuje nejvíce sofistikovanou formu masového sledování, která se kdy objevila mimo území Číny a SSSR. Nepřeháním,“ napsal na Twitteru.

Nová pravidla teprve musí schválit Evropský parlament a poté jednotlivé členské státy. Jelikož jsou očekávány námitky, není vyloučeno, že balíček se ještě změní. Komise si nicméně stojí za tím, že návrh je technologicky neutrální a vynechat z něj koncové šifrování by bylo pro děti nebezpečné.

ZDROJ: TNCZ https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/489384-konec-soukromi-evropska-komise-chce-kontrolovat-konverzace-na-sitich-kvuli-detem?fbclid=IwAR1nE_PT-dXtE5lejQcjOR3AqUzPCWkeY_G_4llGrhNon96ejSAbJ1ZkfYU#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
klíma

Budeme si platit vládní dezinformace a vlastní cenzuru?

Celý článek si můžete poslechnout  audio verzi ZDE:

5.2.2023

autor, Vojtěch Gavriněv

Šéf dezinformací popisuje utajovaný vládní plán

Mediální manažer Michal Klíma je od března 2022 vládním zmocněncem pro média a dezinformace

Vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma v rozhovoru pro Seznam Zpráv popisuje, kam mají putovat stovky milionů, nebo proč chce zavést nový trestný čin šíření dezinformací.

Okamžité vypnutí webů, které vláda označí za dezinformační. Trestný čin šíření dezinformace. Stovky milionů korun pro média a vybrané organizace. A celý nový odbor úředníků, kteří na to všechno budou dohlížet. To všechno má být obsahem Akčního plánu pro čelení dezinformacím, který si vláda nechala v tichosti vypracovat a který teď čeká na schválení.

Samotný dvacetistránkový dokument je ale neveřejný. Vláda ho odmítla ukázat, přestože o něj novináři žádali podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jako první o něm informoval Deník N a okamžitě se strhla vášnivá debata o tom, zda nezavádí novodobou cenzuru.

Na podrobnosti se zeptali vládního zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímy.

Kolem Akčního plánu pro čelení dezinformacím se vede veřejná debata, dokument ale koluje pouze mezi úředníky a novináři. Server iRozhlas zveřejnil jeho starší verzi z listopadu 2022, váš úřad naopak dokument zveřejnit odmítl. Nebylo by lepší o něm mluvit otevřeně?

Já s tím žádný problém nemám.

Tak proč ho nezveřejníte?

Protože to zaprvé není moje kompetence, ale hlavně kvůli tomu, že ten dokument není projednaný. Ve chvíli, kdy bude projednaný, by myslím měl být zveřejněný.

Podívejme se na jednotlivé body toho plánu. Jedním z nich je uvolnění 50 milionů na podporu neziskovým organizacím, které se zabývají bojem proti dezinformacím. Kdo ty organizace bude vybírat?

V tom plánu je to naformulováno jako úkol. To znamená, že je zapotřebí vypracovat systém, na základě kterého se rozhodne, kdo bude rozhodovat o tom, jakým neziskovkám se to má dávat.

Já se ptám na váš názor. Jak by se ty peníze měly rozdělovat?

Zase tak složité to není. Tak jako má stát grantovou politiku v celé řadě jiných oblastí, tak by měl vytvořit i v tomto nějaký grantový systém. Představoval bych si, že ty peníze jsou určené zejména na mediální výchovu.

Není to tak, jak to někdo interpretuje, že to je určené na nějaké honění dezinformací. Ten úkol prostě reaguje na zjištění, že tady nefunguje mediální vzdělávání, které by lidi naučilo rozlišovat informace a dezinformace. A nejedná se jenom o mladé lidi, ale ta problematika se samozřejmě ve velké míře týká starších lidí. To znamená, že jde třeba o vzdělávání starších lidi. Jsou tady neziskovky, které to dělají. Můžou to dělat ve větším rozsahu, můžou to dělat i další neziskovky.

Můžete jmenovat nějakou neziskovku, která by si tyto peníze zasloužila?

Třeba Člověk v tísni dělá Jeden svět na školách.

Co třeba spolky Nelež nebo Evropské hodnoty?

Systémově jde o mediální vzdělávání, to znamená, že pokud se do toho přihlásí kdokoliv a připraví plán na mediální vzdělávání, tak já nebudu nikoho kádrovat, jestli jsou to Evropské hodnoty, Nelež, Člověk v tísni nebo kdokoliv jiný. Jde zkrátka o splnění podmínek toho grantu.

Tohle všechno právě musí být v rámci toho úkolu vytvořeno a pak musí být nějaký tým, který to posoudí. Mohou to být odborníci, grantové komise jsou často tvořené z externistů, kteří rozumí tomu odvětví, to znamená v daném případě třeba pedagogů ze škol.

Dalších 100 milionů by mělo jít na podporu médií. Není to protimluv – státem placená nezávislá média?

Není to protimluv. V civilizovaných zemích existuje systém podpory médií. Třeba v Rakousku byl zavedený už v sedmdesátých letech minulého století. V současné době by podmínkou získání dotace pro deníky byl prodaný náklad nejméně 10 tisíc celostátních nebo šest tisíc regionálních. U týdeníků je minimální náklad pro podporu pět tisíc a současně musí mít redakce minimálně šest novinářů.

Je to normální systém, jak média bez ohledu na to, komu patří nebo pro koho píšou nebo o čem píšou, můžou dostat peníze na základě toho, že mají nějaký náklad. Jiný systém mají v Belgii, Dánsku, Švédsku, Francii, Nizozemsku…

Jak by to ale podle vašeho názoru mělo vypadat v Česku?

V podstatě ve všech tradičních demokraciích v Evropě ty podpory existují. Neexistují v bývalých socialistických zemích s výjimkou Polska, které má alespoň sníženou DPH na média. Takže to není vůbec o žádné závislosti, je to prostě normální systémová záležitost.

Jak by to mělo vypadat v České republice?

Třeba v Dánsku je snížená DPH až na nulu. To je systémový krok, určitě dánská média nelze obvinit z toho, že kvůli nulové DPH nejsou nezávislá. Ve spoustě zemí, kde je státní pošta, existuje podpora předplatného v tom smyslu, že předplatné se poskytuje za nižší sazby.

Jak by to podle vás mělo vypadat v České republice?

Moje odpověď je stejná jako u předchozí otázky. Prostě tím úkolem je ten systém vytvořit. Vytvořit takový systém znamená nastudovat si příklady v jiných zemích, což je opravdu velká práce. Je zapotřebí přeložit zákony, je zapotřebí se zeptat na praxi, to je třeba na půl roku práce. Takže já vám to teď nemůžu říct. Kdybych vám to mohl říct, tak to tam rovnou napíšu.

Předpokládám, že když se tou agendou zabýváte, tak máte alespoň nějakou představu.

Zásadou je, že to musí být systémové. To znamená nikoliv selektivní. Musí to mít objektivní kritéria a musí to vycházet ze situace, která je v každé zemi trochu jiná. Ale určitě vám můžu říct, jak to nemá být. Nemá to podporovat selektivně média podle toho, jak píšou, v čí prospěch, jaké mají politické zaměření a tak dále.

Vy jste byl místopředsedou správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Tento fond podporuje konkrétní média, jako jsou Forum 24, Echo 24, Deník N, Hlídací pes, Deník Referendum a další. Mělo by se těch 100 milionů přerozdělit podobným způsobem, jako to dělá Nadační fond nezávislé žurnalistiky?

Jedna z těch cest je podobná, protože tam jsou skutečně úplně objektivní kritéria. Ten fond má nějaké podmínky, například ta média dodržují etické standardy žurnalistiky. Nemůže to dostat někdo, kdo je porušuje. A je tam právě ta absence politických preferencí.

Přestože to je fond, který založili podnikatelé, u kterých se a priori spíš očekává, že mají své politické názory, řekněme, napravo od středu, tak několikrát dostala podporu i levicová média. Právě proto, aby byla zachována nestrannost.

Dosáhnou na tu podporu i větší média, jako jsou Hospodářské noviny nebo třeba Lidovky?

Určitě.

Takže je to určené malým i velkým médiím?

Jsou země, které mají ty grantové programy převážně na podporu menších médií bez ohledu na jejich politickou orientaci, třeba začínající média. Tak to může být. Koneckonců u nás máme celou řadu programů pro začínající podnikatele, takže to určitě může být jeden z grantů. Já si myslím, že by těch grantů mělo být víc. Ano, myslím si, že by tam měl být grant pro menší a začínající média, ale myslím si, že tam má být také grant pro větší média.

Já bych si třeba uměl představit, že by tam byl grant na podporu zpravodajství ze zahraničí, protože média jsou v ekonomické situaci, která je mimořádně špatná, takže nemohou vynakládat náklady třeba na zahraniční zpravodajství. Umím si představit, že by existoval grant na podporu zpravodajství ze zahraničí z Evropské unie, na který by dosáhli i větší vydavatelé.

Dalším bodem Akčního plánu pro čelení dezinformacím je to, aby stát přestal platit reklamu na dezinformačních webech. Můžete uvést konkrétní příklad, která reklama by měla z kterého serveru zmizet?

Děje se to pořád, opakovaně, každý den. Pokud není explicitně v té kampani zadané, kam to má jít, tak to automaticky v rámci programatiky jde na weby v aukci. Automaticky to jde i na weby, které nedodržují etické standardy.

Můžete jmenovat, o které weby jde?

Podívejte se na web Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který má rating webů podle toho, jak dodržují etické standardy. Podívejte se, které weby mají na škále A-B-C hodnocení C. Ty by neměly dostávat státní inzerci.

Ještě bych rád řekl jednu věc: V minulosti docházelo k naprosto netransparentnímu rozdělování státních peněz. Ve všech zemích včetně Maďarska je to možné dohledat, ale u nás ne, to je naprosto nepřijatelné. Stát rozděloval peníze neprůhledně médiím, kterým je zcela zjevně chtěl dávat, podobně jako odmítal přístup některých médií na svoje tiskovky a jejich účast třeba na zahraničních cestách atd.

Rozděloval peníze čistě podle toho, která média považoval za spřátelená. Zejména se to týkalo pochopitelně Mafry. Jestliže někdo kritizuje, že média kvůli státní podpoře ztrácejí nezávislost, tak tady ten systém byl, jen byl neprůhledný a netransparentní. My navrhujeme, aby ten systém byl úplně transparentní, aby každá koruna státních peněz byla dohledatelná. V jakém médiu, v jaké kampani, v jakém čase, v jakém rozsahu skončila. Dneska je to nedohledatelné.

Kolik stát například v minulém roce proinzeroval?

To já právě nevím, to se nedá zjistit. To je ten problém.

Máte nějaký odhad?

Říkám čísla, která nemám podložená, ale snažili jsme se to zjistit a je to v podstatě nedohledatelné, je to skryté za různými položkami. Ale rozhodně to jsou stovky milionů.

V rámci nově zřízeného vládního Odboru strategické komunikace a čelení dezinformacím má vzniknout 19 nových pozic. Jaký bude na tato místa rozpočet?

Nejsou to úplně nová místa. Máme oddělení strategické komunikace, které vzniklo loni, má čtyři lidi a nějaký počet lidí na externí spolupráci. Ten návrh je, aby se to překlopilo na odbor, což je ve vládním jazyku trošku jiný typ organizace. To posílení je vázané na schválení toho plánu, aby na ty granty atd. byli lidé, kteří dnes na Úřadu vlády nejsou. Aby tam byli lidé, kteří jsou tohle schopni administrovat. Rozpočet vám nejsem schopný říct.

Kolik nových pozic by tedy mělo vzniknout?

Kdybych přepočítal ty vedlejší úvazky, které máme, tak je tady dneska jakoby osm až devět lidí, nově by to byl třeba dvojnásobek.

Hodně citlivým bodem Akčního plánu pro čelení dezinformacím je příprava legislativy, která by umožnila vypínat dezinformační weby. Vychází to z té loňské situace, kdy vláda nepřímo nařídila vypnout některé servery po ruské invazi na Ukrajinu?

Ne, je to opět úkol, který Ministerstvo vnitra dostalo už za Babiše. Vyplývá to z Akčního plánu boje s hybridními hrozbami. Samozřejmě, že ta válka tomu dala konkrétní podobu, ale jinak to je prostě zákon, který má určit, za jakých okolností je možné z rozhodnutí vlády, nebo lépe řečeno z rozhodnutí státního úřadu nějaký web vypnout.

V té podobě, v jaké to Ministerstvo vnitra připravuje, se to týká opravdu jenom situace zásadního ohrožení národní bezpečnosti. Všechny ty představy, že tady bude nějaký úřad, který bude vypínat weby, jsou úplný nesmysl.

Ty weby, které loni na pokyn vlády vypnul soukromý provozovatel serverů, by tuto podmínku naplňovaly?

To nevím, to záleží na situaci. Kdyby ten zákon, jak je zhruba navrhovaný, tehdy platil, tak by se na to asi vztahoval, ale ani ne tak z hlediska toho, co víme dneska, ale z hlediska tehdejší situace. Vezměte si, za jaké situace ta válka začala. Vladimir Putin den předtím v podstatě oznámil, že považuje za sféru ruského vlivu celou východní Evropu. To znamená nejenom celý bývalý Sovětský svaz, ale i východní Evropu. Nikdo v tu chvíli nevěděl, jestli Ukrajina nepadne za tři dny, jak si Rusové mysleli. A zda nepůjdou dál a nezaútočí na nás. Do toho tady byly weby, které rozšiřovaly ruskou propagandu. V takových situacích by ten zákon mohl fungovat.

Máte připravenou definici dezinformace a dezinformačního webu?

To jsou dvě věci. Dezinformace, tak jak je předmětem našeho zájmu, je obsah, který směřuje k závažnému ohrožení národní bezpečnosti, zejména prosazování ruských zájmů, šířených z Ruska, obsahující nepravdivé nebo opravdu zásadně zkreslující informace.

Co se týče těch webů, tak tam je to spíš opačná definice. Existují standardy novinářské práce – kupříkladu není možné záměrně šířit lži, musí být jasné, komu ten web patří, kdo ten článek píše a tak dále.

Média ale dnes nejsou jen tištěné noviny nebo zpravodajské servery. Máme různé blogy, videa, posty na sociálních sítích… Kdo bude rozhodovat, kde je hranice mezi názorem, interpretací a dezinformací?

To vůbec nikdo rozhodovat nebude, tím se vůbec nikdo nezabývá.

Kdo rozhodne, jestli jde o dezinformační web?

Proč by to rozhodoval?

K čemu tedy ten zákon bude?

Aby v případě ohrožení národní bezpečnosti, typu vypovězení války, mohl za dané situace někdo posoudit, co je v tom informačním prostoru za dezinformace, a v tu chvíli reagoval. Ale aby tady někdo dopředu kategorizoval weby, to nikdo dělat nebude.

Pokud vím, v návrhu zákona chybí možnost okamžitého soudního přezkumu. To znamená, že kdyby úřady nechaly web vypnout neoprávněně, trvalo by roky, než by došlo k nápravě. To je v podstatě likvidační. Je nutné vypínat celý web? Není lepším řešením zablokovat třeba konkrétní článek, který šíří dezinformace?

Ten zákon předpokládá rychlý soudní přezkum v řádu jednotek dnů. Já ten zákon nepřipravuju, to připravuje tým na Ministerstvu vnitra. A ani teď nejsem schopen říct, jak je charakterizované to vypnutí, jestli se to týká celého webu. Ona je také otázka, co je web, protože může sestávat z různých subwebů a tak dále.

Dokážete teď jmenovat nějaký web, který by podle tohoto vznikajícího zákona bylo možné, nebo dokonce nutné, vypnout?

V tuhle chvíli určitě ne, protože nejsme ve stavu bezprostředního ohrožení národní bezpečnosti.

A kdybychom teď byli v únoru 2022?

No tak by se musel posoudit obsah, který v tom informačním prostoru je. Znovu říkám, není to tak, že by byly weby na nějakém indexu, nějací kandidáti na vypnutí, je to prostě o posouzení situace.

Zprávy bezpečnostních služeb dlouhodobě uvádějí, že Rusko šíří svůj vliv nejrůznějšími způsoby, včetně České republiky, ale ještě mnohem usilovněji to Rusko dlouhodobě dělá na Ukrajině. A přesto, když vypukla otevřená válka, tak se nepotvrdily obavy, že se Ukrajina nebude bránit. Reálný dopad té informační války byl vlastně zanedbatelný. Máte nějakou analýzu, jak velký vliv má reálně v České republice šíření dezinformací?

Těch analýz je celá řada. Je celá řada sociologických výzkumů, které tyto otázky kladou. Třeba podle STEM lidí, kteří jsou těmi hard core zastánci ruské propagandy, není moc, těch jsou asi čtyři procenta. A mimochodem podle sociologů nemá smysl tyto lidi přesvědčovat o opaku.

Ale lidí, kteří jsou ovlivnitelní tou propagandou, nebo jsou ochotní tomu uvěřit částečně, těch je třeba 20-30 %, což už je samozřejmě podstatné číslo. A tam právě jde o to, aby stát nějakým způsobem tomu působení bránil. Tím nemyslím, že se zavedou rušičky, ale aby v tom prostoru byly informace, které těmto lidem umožní si udělat objektivní názor.

Tomu rozumím. Pracujete ale s nějakým dokumentem, který srovná na jedné straně náklady, což může být třeba čtvrt miliardy korun ročně, a na druhé straně nějaké měřitelné zisky? Máte třeba srovnání z jiných zemí, kde za tolik a tolik peněz ovlivnili smýšlení tolika a tolika lidí?

Kvantifikované to, myslím, neexistuje nikde na světě.

Je přeci relevantní se ptát, jestli to vůbec má nějaký dopad. Nebo jestli není záporný – když se část informační scény dostane do ilegality, tak může být o to zajímavější pro některé konzumenty…

Určitě vidíme, že dezinformace vliv mají. Když se podíváme na výzkumy ze začátku války a třeba na podzim, tak vidíme, že tam dochází k posunu v názorech lidí. Část lidí té propagandě věří. Ještě víc je to třeba viditelné na Slovensku.

Skutečně je potřeba, aby tady došlo k zachování zdravého rozumu, který nezvrátí demokratickou situaci v zemi. A na Slovensku to mimochodem vede potom k tomu, že se možná v příštích volbách dostane k moci nedemokratická nebo o omezení demokracie se snažící vláda.

Když mluvíme o volbách, tak dezinformace se prokazatelně staly součástí prezidentské volby v Česku. Falešný, dezinformační web hlásal, že Petr Pavel před druhým kolem zemřel. Má se ta legislativa vztahovat i na takovéhle případy? Postihovat dezinformace v politické kampani uvnitř České republiky?

Pokud ty dezinformace nejsou ze zahraničí, tak to nejde, to nemůže stát dělat. Jiná věc je, pokud chodí třeba řetězové e-maily, které prokazatelně přicházejí z Ruska nebo podporují ruské zájmy. Ale určitě tady nebude vznikat oddělení, které by se zabývalo kampaní jedné politické strany proti druhé. V tomto konkrétním případě jde o porušení zákona šířením poplašné zprávy.

Další legislativní změna má do trestního zákoníku přinést trestný čin šíření dezinformace. Je to skutečně potřeba, když někteří dezinformátoři dnes stojí před soudem třeba kvůli vyhrožování?

O tom se vede velká odborná diskuze, jestli současný trestní zákon stačí k tomu, aby se vyrovnal s těmi případy dezinformací, nebo ne. Jeden názor říká, že se nemusí nic dělat, že tady máme trestný čin šíření poplašné zprávy. Já si osobně myslím, že to ten zákon úplně nepokrývá.

ZDROJ: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-sef-boje-s-dezinformacemi-popisuje-utajovany-plan-penize-dostanou-i-media-225117

Florida přitvrzuje. Nervózní učitelé schovávají před dětmi knížky, bojí se trestů. Brzy i u nás?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

2.2.2023

Když se děti na Floridě po vánočních svátcích vrátily do škol, čekalo je ve třídách překvapení. Police, dříve plné knih, byly prázdné nebo zakryté bílými papíry. V americkém státě platí už od loňska zákon omezující tituly, které si děti mohou půjčit. Od Nového roku ale školy dostaly jasněji vymezená pravidla. Učitelům hrozí pokuta a až pět let vězení.

Zákon č. 1467, který vstoupil v platnost loni v červenci, nařizuje, že učebnice ve školách musí být vhodné pro daný věk žáků a nesmí obsahovat pornografii. Knihy musí schválit kvalifikovaný školní specialista, který projde státním přeškolením.

Dlouhou dobu nebylo jasné, co v praxi zákon přesně vyžaduje a co si ještě učitelé mohou dovolit. Řada z nich posledního půl roku knihy dětem nepůjčovala, jiní byli mírnější. Floridské ministerstvo školství navíc zahájilo tato školení až letos, a tak knihovníci po celém státě nemohli více než rok objednávat nové knihy.

Ministerstvo také až nyní upřesnilo interpretaci zákona a to, že navazuje na starší legislativu, podle které učitelům hrozí přísné tresty, dodává list Washington Post.

„Děti začaly plakat a psaly dopisy řediteli, ve kterých stálo: ‚Prosím, neberte nám knihy, nedělejte to‘,“ popsala situaci na jedné ze škol knihovnice Marie Masferrerová. Ve Spojených státech není příliš rozšířená síť veřejných knihoven, a tak si žáci často půjčují knihy ve školách. Ať už v tamních knihovnách nebo přímo od učitelů, kteří si je kupují za vlastní peníze a dávají je do „třídních knihovniček“.

„V učebně mám několik stovek knih. Bývalí žáci mi dodnes říkají, že do mé třídy rádi chodili, protože jsem měl mnoho poliček s klasickou literaturou, knihami o dějepisu, vládě – téměř se vším, co chtěli,“ uvedl pro server Business Insider Don Falls, učitel ze střední školy v Manatee County na západním pobřeží Floridy, který poličky nyní zakryl.

Pokud by se pokusil o schválení všech svých knih, trvalo by to včetně evidence několik týdnů. Na seznamu povolených publikací je zatím jen něco okolo 800 titulů a řada těch z Fallsových poliček chybí, včetně biografií amerických prezidentů nebo svazků od Voltaira. Postupně ale přibývají.

„Podle mě je to jako Velký bratr, který nám kouká přes rameno. Je to porušení našich práv podle prvního dodatku ústavy – práva nás i studentů na svobodu projevu,“ myslí si Falls. I proto se rozhodl zákon napadnout u soudu.

Falls se domnívá, že zákon ztěžuje práci učitelům, kteří si musí dávat pozor na to, co ve třídě dělají nebo jaké studijní materiály žákům nabízejí. „Smyslem vzdělání je osvojit si vědomosti. Přitáhnout děti k vědomostem, přimět je číst, přimět je přemýšlet. Proto je to velmi, velmi smutné,“ dodává.

Raději teď své knihy schoval, aby nemusel platit pokutu až pět tisíc dolarů (v přepočtu 109 tisíc korun) nebo nešel rovnou do vězení. Přesto se přiznává, že dětem neumí říct ne.

„Přišel za mnou kluk a řekl, že má zájem o nějaký prezidentský životopis. Požádal mě o doporučení a já ho zavedl do vedlejší učebny ke kolegovi, protože ten má lepší výběr. I když se to nesmí, dali jsme chlapci pár životopisů,“ připouští. „V podstatě jsme to celé ignorovali, protože to dítě chtělo číst.“

V odůvodnění zmínilo například dvě aktivistky: Angelu Davisovou, profesorku na Kalifornské univerzitě, protože je „zapřisáhlá komunistka a marxistka“. A také Kimberlé Crenshawovou, profesorku práva na Kolumbijské univerzitě, která je podle úřadů „známá jako zakladatelka intersekcionality“. Intersekcionalita se zabývá mnohonásobnou diskriminací ve společnosti.

Ve státě také loni začal platit zákon, který na školách zakazuje mluvit o odlišné sexuální orientaci nebo rozebírat gender. Vládnoucí politici chtějí, aby LGBTQ+ témata s dětmi probírali jejich rodiče, pokud to uznají za vhodné, a aby jim nebyla nijak vystavována ve školách.

„Nikdy se nevzdáme ‚woke‘ davu,“ řekl republikánský guvernér Ron DeSantis během svého inauguračního projevu na začátku tohoto měsíce. „Florida je místem, kde ‚woke‘ umírá,“ dodal s odkazem na progresivní proudy ve společnosti.

Jako fašismus

Někteří učitelé a členové školních rad ale podle svých slov nechápou, jak nové zákony studentům pomohou. Nejasná pravidla je samotné prý akorát nutí být obzvlášť opatrní a raději některá témata s žáky vůbec nerozebírat.

Starší učitelé zase namítají, že to mnoho mladších kolegů může odradit a odejdou učit do jiných amerických států. To je velký problém zvlášť v době, kdy se Florida potýká s nedostatkem vyučujících.

Marxisti a intersekcionalita

Omezování literatury není jediným novým zásahem do vzdělávání na Floridě. V americkém státě letos dočasně zakázali i to, aby se předmět Afroamerická studia učil v podrobnější podobě, protože podle zákonodárců podporuje radikální myšlenky. Musí se upravit jeho obsah.

Kurz, který se měl učit na několika desítkách středních škol, se měl zabývat historií, literaturou, filozofií i geografií. Jeho cílem bylo poskytnout žákům kontext k ostatním předmětům. Státní ministerstvo školství ale mělo problém hlavně s modernějšími učebními materiály.

„Kromě eroze tradičního veřejného vzdělávání mám pocit, že dochází k erozi demokracie,“ řekla také Jessica Vaughnová, členka školní rady na střední škole v Tampě.

„Když rozhodnete, že učitelé nemohou učit dějepis nebo nemohou mít inkluzivní třídy, které podporují všechny studenty, anebo nechcete, aby se učilo o něčem, jako je socialismus – ačkoliv je to jedna z forem vládnutí a učit by se mělo o všech -, pak nechápu, čím se to liší od fašismu,“ dodala.

Dominika Perlínová

ZDROJ: AKTUÁLNĚ cz https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kvuli-kniham-na-floride-hrozi-ucitelum-pet-let-vezeni/r~5b1dbabca25611ed82b7ac1f6b220ee8/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&fbclid=IwAR2XE2xusUueXOwvM7SFBraulm15yBOSTwM4aJ1mVW91c5Tf_GWc05i_OhU#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box