Dnes se objevily obavy, že by se Bělorusko mohlo připojit ke konfliktu na Ukrajině poté, co prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že rozmístí „společnou vojenskou pracovní skupinu“ s Ruskem na západní hranici země. Diktátor řekl, že to bylo v reakci na to, co řekl, že je jasnou hrozbou pro Bělorusko ze strany Kyjeva a jeho podporovatelů na Západě, když bez důkazů tvrdil, že Litva, Polsko a Ukrajina cvičí běloruské „radikály“ pro teroristické útoky poté, co oznámil plány na nasadit společné jednotky s Moskvou.
Lukašenkovo oznámení vyvolalo v Evropě zuřivost a Evropská komise naléhala na Bělorusko, aby se zdrželo jakéhokoli zapojení do ruského „brutálního nelegitimního podniku“, který porušoval Chartu Organizace spojených národů a mezinárodní právo.
Konkrétně řekl Minsku, aby okamžitě přestal dovolit, aby území Běloruska sloužilo jako odpalovací rampa pro velmi nedávné raketové útoky a útoky bezpilotních letounů proti ukrajinským civilistům.
Výroky Lukašenka, který je u moci v Bělorusku od roku 1994, naznačují potenciální další eskalaci války na Ukrajině, možná s kombinovanými rusko-běloruskými společnými silami na severu Ukrajiny.
„O útocích na území Běloruska se dnes na Ukrajině nejen diskutuje, ale také se plánuje,“ řekl Lukašenko na schůzce o bezpečnosti, aniž by pro toto tvrzení poskytl důkazy.
„Jejich majitelé na ně tlačí, aby zahájili válku proti Bělorusku, aby nás tam odtáhli.“
„Připravovali jsme se na to desítky let. Pokud to bude nutné, odpovíme,“ řekl Lukašenko a dodal, že s Putinem mluvil o situaci na schůzce v Petrohradu.
Lukašenko řekl, že se dohodl s Putinem na nasazení regionální vojenské skupiny a začal stahovat síly před dvěma dny, zřejmě po útoku na ruský silniční a železniční most na Krym v sobotu brzy ráno.
Řekl, že přes neoficiální kanály bylo do Běloruska doručeno varování, že Ukrajina plánuje „Krymský most 2“, podrobnosti však neuvedl.
‚Moje odpověď byla jednoduchá: ‚Řekněte prezidentovi Ukrajiny a ostatním šílencům: pokud se dotknou jednoho metru našeho území, Krymský most jim bude připadat jako procházka růžovým sadem.‘
Tvrdil také, že Litva, Polsko a Ukrajina cvičí běloruské „radikály“ k provádění teroristických útoků v jeho zemi.
„Výcvik běloruských radikálních militantů v Polsku, Litvě a na Ukrajině pro ně k provádění sabotáží, teroristických útoků a organizování vojenské vzpoury v zemi se stává přímou hrozbou,“ řekl Lukašenko.
Běloruská armáda má asi 60 000 lidí. Začátkem tohoto roku Bělorusko rozmístilo do pohraničních oblastí 6 taktických praporových skupin v celkovém počtu několik tisíc lidí.
Šéf běloruské pohraniční stráže v neděli obvinil Ukrajinu z provokací na hranicích.
Ruské síly použily Bělorusko jako zastávku pro svou invazi na Ukrajinu z 24. února a vyslaly vojáky a vybavení na severní Ukrajinu ze základen v Bělorusku.
Peter Stano, mluvčí výkonné složky Evropské unie, vyzval Bělorusko, aby se zdrželo zapojování do probíhající války.
„Jakékoli další akce, a zejména přímé zapojení běloruské armády do této války, proti vůli velké většiny běloruského lidu, budou splněny novými a silnými omezujícími opatřeními,“ řekl Stano.
Zpráva přišla několik dní poté, co norský Nobelov výbor udělil Nobelovu cenu míru organizacím pro lidská práva na Ukrajině a v Rusku a aktivistovi uvězněnému v ruském spojenci Bělorusku – což Minsk rozzlobilo.
Stalo se to také v době, kdy ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno zaútočil na Ukrajinu raketovými údery, zasáhl hlavní město Kyjev a zabil civilisty jako pomstu za výbuch, který v sobotu ochromil Krymský most.
Nejméně osm lidí bylo zabito a 24 bylo zraněno pouze při jednom z kyjevských úderů, zatímco policie uvedla, že 10 bylo zabito po celé zemi. Očekává se, že počet poroste.
Ukrajinská armáda uvedla, že na Ukrajinu bylo vypáleno 83 raket – polovina z nich byla sestřelena, zatímco druhá polovina dopadla na města po celé zemi.
Evropská komise v pondělí odsoudila ruské raketové útoky na Kyjev a další ukrajinská města jako „barbarské“.
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell řekl, že ruské činy nemají „ve 21. století místo“ a dodal, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany bloku je na cestě.
Rusko bušilo do měst po celé Ukrajině během dopravní špičky ve zjevných odvetných úderech poté, co Putin prohlásil výbuch na ruském mostě na Krym za teroristický útok.
„Jsou to barbarské a zbabělé útoky… zaměřené na nevinné civilisty na cestě do práce a do školy v ranním provozu,“ řekl Peter Stano, mluvčí výkonné složky Evropské unie na denním zpravodajství Komise.
Údery označil za porušení mezinárodního humanitárního práva a uvedl, že ruské politické a vojenské vedení se bude zodpovídat za tyto a další válečné zločiny.
Rakety zasáhly rušné křižovatky, parky a turistická místa v centru Kyjeva s intenzitou, kterou neviděli, ani když se ruské síly pokusily dobýt hlavní město na začátku války.
Výbuchy byly hlášeny také v několika dalších městech, včetně Lvova, Ternopilu a Žytomyru na západní Ukrajině, Dněpru a Kremenčuku na střední Ukrajině, Záporoží na jihu a Charkova na východě.
V televizním projevu Putin řekl, že nařídil „masivní“ útoky na dlouhé vzdálenosti proti ukrajinským energetickým, velitelským a komunikačním cílům za použití raket odpálených ze vzduchu, moře a země, v reakci na to, co popsal jako teroristické útoky, včetně sobotního výbuchu v most přes Kerčský průliv.
„Kyjevský režim se svými činy postavil na stejnou úroveň jako mezinárodní teroristické organizace. S těmi nejodpornějšími skupinami. Ponechat takové činy bez reakce je prostě nemožné,“ řekl Putin.
Kreml byl v sobotu ponížen, když výbuch poškodil jediný most přes Kerčský průliv spojující ukrajinský poloostrov Krym, anektovaný Moskvou v roce 2014, s vlastním Ruskem. Ukrajina se nepřihlásila k odpovědnosti za výbuch na mostě, ale oslavila jej.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že pondělní útoky v dopravní špičce byly záměrně načasovány tak, aby zabíjely lidi a také vyřadily ukrajinskou elektrickou síť. Jeho premiér uvedl, že v osmi regionech bylo zasaženo 11 hlavních cílů v oblasti infrastruktury, takže části země zůstaly bez elektřiny, vody nebo tepla.
V Kyjevě leželo tělo muže v džínách na ulici na hlavní křižovatce, obklopené hořícími auty. V parku voják prořízl oblečení ženy, která ležela v trávě, aby se pokusila ošetřit její zranění. Nedaleko krvácely další dvě ženy.
Vedle dětského hřiště v centrálním kyjevském parku se tyčil obrovský kráter. Zbytky zdánlivé střely byly pohřbeny a kouřily v bahně.
Později ráno znovu zasáhly hlavní město další salvy raket. Chodci se schoulili u vchodu do stanic metra a v parkovacích garážích.
Německo uvedlo, že budova, v níž sídlí jeho konzulát v Kyjevě, byla zasažena pondělní stávkou, ačkoli od začátku války 24. února nebyla využívána.
Do poloviny dopoledne ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko vypálilo 83 řízených střel a ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 43 z nich. Policie uvedla, že v Kyjevě bylo zabito nejméně pět lidí a 12 zraněno.
Záznamy z bezpečnostních kamer ukázaly, že šrapnely a plameny zachvátily lávku se skleněným dnem přes zalesněné údolí v centru města, které je jedním z nejoblíbenějších turistických míst v Kyjevě. Jeden chodec před výbuchem utekl. Agentura Reuters později viděla pod mostem obrovský kráter, který byl poškozen, ale zůstal stát.
„Snaží se nás zničit a vymazat nás z povrchu zemského,“ řekl Zelenskij v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram. „Náletové sirény na celé Ukrajině neutichají.“
Zelenskij později natočil video zprávu na mobilní telefon na prázdné ulici v centru Kyjeva. Řekl, že stávky měly dva hlavní cíle: energetickou infrastrukturu a lidi.
„Taková doba a takové cíle byly speciálně vybrány tak, aby způsobily co největší škody,“ řekl.
Premiér Denys Shmygal slíbil, že obnoví veřejné služby co nejrychleji. Úředníci oznámili, že v druhém největším ukrajinském městě Charkově a nedaleko Poltavy došlo k výpadku proudu.
Ministr zahraničí Dmytro Kuleba tweetoval: „Putinovou jedinou taktikou je teror na mírumilovných ukrajinských městech, ale Ukrajinu nerozbije. To je také jeho odpověď všem usmiřovatelům, kteří s ním chtějí mluvit o míru: Putin je terorista, který mluví s raketami.“
Komentátoři ruské televize stále více volají po masivní odvetě proti Ukrajině, přičemž vojenské vedení poprvé čelí veřejné kritice, protože ruské síly byly na bojišti odraženy.
Ramzan Kadyrov, neochvějně prokremelský vůdce ruského Čečenska, který v posledních dnech požadoval odvolání vojenských velitelů, pondělní útoky uvítal: „Nyní jsem stoprocentně spokojen s tím, jak probíhá speciální vojenská operace.
„Varovali jsme vás Zelenskyj, že Rusko ještě ani nezačalo, tak si přestaňte stěžovat… a utíkejte! Utečte, aniž byste se ohlédli na Západ,“ napsal.
Kerčský most, který Putin osobně otevřel, je hlavní zásobovací trasou pro ruské síly na jihu Ukrajiny a symbolem ruské kontroly nad Krymem.
Rusko čelí od začátku září velkým neúspěchům na bojišti, kdy ukrajinské síly prorážejí přední linie a dobývají zpět území.
Putin na ztráty reagoval tím, že nařídil mobilizaci statisíců záložníků, vyhlásil anexi okupovaného území a opakovaně pohrozil použitím jaderných zbraní.
Zdroj:https://www.eutimes.net/2022/10/belarus-to-declare-war-on-ukraine-could-soon-join-russia-in-the-invasion/
Předpokládá se, že během konfliktu byly zabity desítky tisíc ruských vojáků, když vojáci bojovali s postupem do klíčových ukrajinských oblastí.
