Aji když se rozjařeny lid radoval, bo v tom viděl šanci na lepši vyvoj, velice rychle nasledovaly největši prusery v našich dějinach.

V roce 1938 po protestach lidu byl do čela vlady postaveny legionařsky hrdina, general Syrovy. Lid se zklidnil a myslel si, že s generalem bude všecko lepši. Bohužel, general byl enem loutka v Benešovych rukach. Neodvolal souhlas předchozi vlady s odstoupenim pohraničnich uzemi Německu a tak po tydnu ve funkci mohl enem tak čumět, jak Němci se suhlasem předchozi československe vlady a pod dozorem Francuzu, Britu a Italu zabiraju uzemi, kera po tisic roku patřila k zemim Koruny česke.

V roce 1968 byl zvoleny prezidentem general Svoboda, legionařsky bojovnik, hrdina prvniho aji druheho odboja. Po cele řadě pozityvnich kroku při podpře reformniho procesu se ještě zasadil o zachranu internovanych polityku, odvlečenych do Sovětskeho svazu, pak už ale nedokazal překročit svuj stin. Podilel se na přijeti kapitulačniho Moskevskeho protokolu, na druhu stranu se po skončeni jednani odmítl vratit do Prahy bez Františka Kriegla, kery Moskevský protokol odmítl podepsat. Pak už nasledoval enem podpis obuškoveho zakona v srpnu 1969, neschopnost zabranit masivnim čistkam a umrtveni života ve společnosti a neschopnost přibrzdit normalizaci.

Takže fčil se nam do vedouci funkce hlasi třeti general, hrdina boju z Jugošky, prověřeny kadr z Moskvy i Washingtonu, pokud mu to teda hodite.

Přemyšlajte dobře, abychom si to pak nemuseli hodit my.

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Praskly hrad