Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
4.10.2023
Titulek nepřehání. Tito radní by nikdy nežili a nikdy by se nenarodili, protože jejich prapradědové a spíš prapraprapradědové by byli ubiti, zastřeleni kdesi na mrazivých pláních Sibiře, či spáleni v plynových pecích nacistického Německa. Všechno bylo pro tento akt připraveno a svědomitě by bylo též vykonáno, kdyby zde nebylo těch, kteří se proti tomuto zločinu rasového a národnostního vymýcení postavili silou. Tzn. kdyby zde nebyli lidé, jako byl sovětský maršál Ivan Koněv, druhý nejproslulejší sovětský vojenský velitel a mimo jiné též osvoboditel města Prahy.
Tohle ovšem radní Prahy 6, kteří už v dubnu 2020 nechali z náměstí Interbrigády strhnout sochu maršála Koněva, nemohli uznat, stejně jako to v roce letošním odmítli uznat i radní Prahy 3, a svůj nesouhlas s historickou rolí maršála Koněva včetně jeho role při osvobození Prahy, vyjádřili tím, co měli po ruce a co pro vyjádření svého odporu vůči maršálovi a hlavně proti Rusku považovali za dostatečně významné. Na jejich území se nachází tři a půl kilometrů dlouhá Koněvova ulice a nejspíš vůbec nejdelší ulice v České republice. Takže pomstěme se maršálovi a Rusku za své zrození tím, že tuto ulici přejmenujeme. Na koho, to není důležité, ale jen ať to už není Rus.
Schváleno, potvrzeno, nápad vymazat z hlav Pražanů vzpomínku na ruskou roli ve válce a při osvobození Čechů a Slováků z nacistického ujařmení schválila i místopisná komise pražského magistrátu, takže se mohlo jít na věc. Včera, to je v pondělí 2. října, se už od časných rannních hodin nad svéráznou pražskou čtvrtí Žižkov ozývaly rány kladiv, jak se z nároží dnes už bývalé Koněvovy ulice, čerstvě přejmenované na ulici Hartigovu, začaly strhávat uliční cedule se jménem sovětského maršála a nahrazovaly se cedulemi zbrusu novými, nesoucími jméno někdejšího žižkovského starosty Karla Hartiga. Přítomny byly televizní kamery, novináři, občané se na místech zásahu zastavovali, událost komentovali, jedni byli vášnivě pro a druzí, uvážlivější, proti, a jakási podivná nálada se nesla ulicí a snad i městem. Usilovně jsem uvažoval, je-li to či není ono pověstné déjà vu, čili dojem něčeho, co už zde jednou bylo a čeho jsem byl i očitým svědkem, a tu mě to napadlo. Ano! Tohle mi připomíná křišťálovou noc v nacistickém Německu z listopadu 1938, jak jsem ji nesčíslněkrát viděl na televizní obrazovce či na filmovém plátně kin. Plameny 119 zplanuvších synagog, břinkot rozbíjeného skla výkladů 7500 rabovaných židovských obchodů a
100 000 obyvatel Norimberka, kteří se už následujícího dne po pogromu dostavili na největší norimberské náměstí Hauptmarkt, aby zde vůdci a straně poděkovali jak za zavraždění 91 nejznámějších německých židů, tak i za dříve nespatřené světelné i zvukové efekty, které Křišťálová noc pro obyvatele bavorské metropole objevila.
Analogie pogromu v hitlerovském Německu s naším současným protiruským štvaním se někomu bude možná zdát za vlasy přitažená, ale slepou nenávist, jež je v obou událostech přítomna, vyvrátit nelze. A tak zbývá už jen obrátit se na historii. Koho ty, magistro, v konečném součtu dní uznáš za lidi spravedlivé? Ty uvážlivé, kteří vážili slovo i skutek jak v Německu třicátých let, tak včera a dnes i u nás, nebo ty, kteří jako vích umí vzplanout a jako belzebub jednat? Dnes hoří pro jedno a jsou za to ochotni se i bít, a zítra hoří pro druhé a třeba i opačné, ale vždy je to to, co právě hlásá televize a rozhlas a co píše téměř všechen tisk. Přičemž ještě tragičtější než toto podlehnutí oficiální propagandě je skutečnost, že většině toho, co se u nás hlásá, by dnes s veškerou jejich náruživostí zatleskali i Hitler, Goebbels, Göring, Heydrich či Himmler, a všichni tito jmenovaní by též inspirátorům akce na Praze 6 a 3 co nejupřímněji a rádi stiskli ruce.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/10/konev_benes_2.jpg221318Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2023-10-04 14:31:302023-10-04 14:31:30Pomsta radních Prahy 3 a 6 za to, že žijí
Nový film The Fall of the Cabal ‚ Fire!!! Věci, které vás nutí jít HMMMMM ‚ o všech požárech na světě, které zničily celá města, je třeba sledovat, říká Dr. Vernon Coleman. „Tento nový, skvěle prozkoumaný film by měl být přihlášen do Oscarů.“
Jak to, že některé budovy zůstaly nedotčené? Proč to trvalo tak dlouho, než přišla pomoc? Proč jsou média selektivně tichá? Proč úřady zablokovaly únikové cesty? Proč byli lidé zastavováni a posíláni zpět k požárům, kde zahynuli? Proč jsou zasažené oblasti stíněny a proč je pomoc odepřena? Janet Ossebaard a Cyntha Koeter hledají odpovědi ve svém novém filmu.
Poznámka: Jedna z webových stránek Dr. Colemana je nedostupná. Dr. Coleman zveřejnil upozornění pro své čtenáře na svém druhém webu :
Vše, co běžně najdete na http://www.vernoncoleman.org , lze kromě videí najít na http://www.vernoncoleman.com . Většinu videí Vernona Colemana lze nalézt na http://www.onevsp.com , což je nová, plně taneční a zpívající verze BrandNewTube, a na bitchute.com a dalších platformách. Žádné z jeho videí nelze najít na YouTube, který ovládají padouši, neschvaluje fakta, pravdy a řádné debaty a je opravdu užitečné pouze pro ty, kteří hledají videa natočená tančícími křečky, maňásky a lidmi potápějícími se do kádí šodó.
Nikdo s fungující mozkovou tkání nevěří, že letošní letní požáry byly přirozené události – natož že měly něco společného s falešnou změnou klimatu.
Nyní Janet a Cyntha, úžasný tým, který dal dohromady věčně ohromující videa Fall of the Cabal, vytvořili video dokazující – nade vší pochybnost – že požáry způsobil člověk.
A ukázali, jak si zapalovači odvedli práci.
Na jejich necelé dvě hodiny dlouhé video se můžete podívat ZDE .
Speciální prezentace The Fall of the Cabal s názvem ‚ Oheň!!! Věci, které vás nutí jít HMMMMM ‚ vám umožní uvědomit si, jak důkladně zlí spiklenci skutečně jsou.
Globalisté udělají cokoli, aby pomohli udržet mýtus o globálním oteplování a vezmou nás do Velkého resetu se svými chytrými městy – včetně zabíjení občanů a ničení domovů.
Bylo mi tak zle z toho, co konspirátoři udělali a nepochybně budou dělat i nadále, že jsem si v polovině filmu musel dát pauzu.
Tento nový, skvěle prozkoumaný film Cynthy a Janet z Pádu Cabal by měl být přihlášen do Oscarů. Odešlo by se sochou za nejlepší dokument.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/10/FeatOct1a.webp432768Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2023-10-01 16:37:082023-10-01 16:37:08Zde je důkaz, že všechny ty letní požáry byly žhářství – nikoli změna klimatu
Připomíná se nám Mnichov 30. září 1938. Nikoliv jen jako den zrady našich spojenců Anglie a Francie, ale jako velké trauma našeho národa. Národ se cítil podveden, propadl apatii.
Bylo tomu skutečně tak? Vždyť v té době nalézáme činy, na které nesmíme zapomenout a nesmíme připustit, aby byly vymazány z našich dějin.
Dne 12. září 1938 pronesl Adolf Hitler v Norimberku na sjezdu NSDAP útočný a nepřátelský projev namířený proti Československu, proti prezidentu Edvardu Benešovi a československé vládě. Cituji: „Říše, kterou vytvořím a která bude trvat tisíc let, bude říší německého národa, říší všech Němců, i těch, kteří ještě dnes žijí uvězněni v Československu. To, co teď řeknu, je určeno jim! Když tato mučená stvoření nemohou najít právo a pomoc sama, dostane se jim obojího od nás. Bezpráví páchané na nich musí skončit! Němci v Československu nejsou ani bezbranní, ani opuštění. To nechť se bere na vědomí!“ Hitler tímto projevem zařadil sudetské Němce, dosud organizované jako ordneři, jako oddíly Freikorps, do zbraní SS, které podléhaly přímému Hitlerovu velení.
Tak se Hitler vměšoval do vnitřních záležitostí Československa a naléhal na naše Němce, aby zradili republiku, jejíž občany byli. A oni zcela dobrovolně stát, jehož byli občany, zradili.
Hitlerův projev vyvolal v československém pohraničí další nepokoje Němců, které přešly do otevřeného povstání. Armádě, policii a Strážím obrany státu se podařilo povstání potlačit, ozbrojenci z Freikorpsu utekli do Říše.
Československá koaliční vláda v čele s premiérem Hodžou odstoupila 21. září. Následující den, 22. září nastoupila úřednická vláda generála Syrového, která další den, 23. září, vyhlásila všeobecnou mobilizaci. Československá armáda obsadila pohraniční opevnění.
Mobilizační rozkaz neposlechlo 120 tisíc mužů, více než 10 % povolaných!!!
Nástenná tabuľa s farebnou maľbou podpisu Mníchovskej dohody v bývalom Medzinárodnom múzeu druhej svetovej vojny v Naticku v štáte Massachusetts. Múzeum existovalo od roku 1999 do roku 2019 a bola v ňom zbierka pamiatok a militárií pozostávajúca z viac ako 7 000 artefaktov, 100 uniforiem, kníh, fotografií atď.
Reakcí Hitlera bylo uspořádání konference v Mnichově, které se zůčastnili vedoucí politici Francie, Itálie a Velké Británie. Tato „svatá trojice“ odsouhlasila Hitlerem připravenou dohodu, která ultimativně požadovala na Československu odstoupení pohraničních území Německu.
Mnichovské konference se nezúčastnil žádný zástupce Československa.
Prezident Beneš byl v těžké situaci, generálové trvali na vyhlášení války. Viděl, že nás naši „doterajští spojenci zradili a v případě války nám na pomoc nepřijdou, ba naopak nás obviní, že Československo začalo válku.
Prezident Beneš odmítl válečný střet a nepředložil Mnichovskou dohodu parlamentu. (Velice by mně zajímalo, jak by hlasování v tehdejším parlamentu dopadlo!) Tak byla Mnichovská dohoda právně neplatná a prezident Beneš mohl v zahraničním odboji vyžadovat od vlád Anglie a Francie, aby prohlásily Mnichovskou dohodu za neplatnou od samého počátku.
JUDr. Ladislav Rašín (syn ministra Aloise Rašína) v dopise prezidentu Benešovi do Anglie v roce 1939 se omluvil za své tehdejší stanovisko proti němu, že nevyhlásil válku Německu. Pochopil, že jeho postup bylo tehdy jediné možné řešení mnichovské krize.
V odpovědi Rašínovi prezident Beneš napsal, že nás Anglie s Francií zradily a nezasáhly by vojensky proti Německu na západní hranici. (Po útoku Německa na Polsko Anglie s Francií sice vyhlásily válku, ale vojensky proti Německu vůbec nezasáhly!!). Československo by bylo obviněno, že vyvolalo válku, že zaútočilo na Německo!!
V dopise Rašínovi Beneš uvedl další argument. Obával se, že při bojích na hranicích, kde by spolu s Němci zaútočili také Poláci a Maďaři, by vypukla ve vnitrozemí občanská válka. Té se obával nejvíce. On nemohl připustit, aby národ zbytečně vykrvácel, to byl Benešův hlavní argument.
Vzpomínám si, jak maminka v té době naříkala: „Pane Bože, jen aby nebyla občanská válka.“ Byl jsem malé dítě, věděl jsem, že občanská válka je něco hrozného, ale až teď, když jsem četl tyto dopisy, pochopil jsem, co měl prezident Beneš na mysli. Měli jsme v Československu velice silnou pátou kolonu, o které se vůbec nemluví. Proti ní nás pevnosti nechránily. Některé tvrze ani neměly těžké zbraně, ty ještě ležely ve zbrojovkách.
Kdo tvořil pátou kolonu? Byli to čeští Němci, vycvičení a vyzbrojení za peníze dalších českých Němců, bohatých podnikatelů. Na Slovensku to byly Hlinkovy gardy a na Podkarpatské Rusi ukrajinská Síč.
Naši Němci byli organizováni ve Freikorpsu, složky zbraní SS, podléhajících přímo Hitlerovi. Ti by ihned rozpoutali v týlu fronty ve vnitrozemí krvavou občanskou válku. Kolik by tu bylo Lidic a Ležáků? Ano, čestně bychom se hájili, ale kolik Čechů by přežilo?
Prezident Beneš nevěděl, co nyní my víme. Opevnění se budovalo na linii hranic. Od hranic do vnitrozemí bylo Malé hraniční pásmo. To znamenalo, že v tomto pásmu se mohli volně pohybovat občané sousedního státu do vzdálenosti několika kilometrů od hranic. Německý generální štáb do tohoto území vysílal zpravodajské důstojníky kartografy v civilu, takže měl dokonalé informace o našem opevnění. V Německu na vojenských územích se stavěly kopie našich opevnění a na nich se vybrané jednotky cvičily, jak na ně útočit. Takže plánovači útoku věděli, jaké budou mít ztráty, vše bylo nacvičeno na vteřiny přesně. Wehrmacht byl shromážděn v blízkosti hranic a jen čekal na povel k útoku.
Prezident Beneš měl pravdu. Zabránil velkému krveprolití, a podařilo se mu obnovit Československo v původních hranicích.
Dne 30. září 1938 podepsali představitelé Anglie, Francie a Itálie s Hitlerem dohodu, podle které muselo Československo odstoupit Německu svá pohraniční území. Po tomto dnu postihly naši republiku drastické změny. V názvu státu se objevil rozdělovník. Druhá republika se změnila ze svobodné plně demokratické země na hnědou republiku, jejímž vzorem se stala Mussoliniho fašistická Itálie. Zemi zaplavila velká vlna antisemitismu, Karel Čapek byl novináři spolu s některými spisovateli uštván k smrti. Dokonce se ozvaly z katolické strany hlasy, žádající zákaz všech protestantských církví, jako po Bílé hoře 1620. Ale na to už nebyl čas.
V území zabraném Němci po Mnichovu začalo Gestapo ihned zatýkat předem vyhlédnuté lidi. České školy, Sokol a veškeré české spolky byly zrušeny. Majetek Sokola připadl Hitlerjugend. Úřední řečí se stala němčina. České školy byly zavřeny.
Přes 300 tisíc uprchlíků zaplavilo podstatně zmenšené území Česko-Slovenské republiky. Velkou většinou to byli Češi, dále Židé a němečtí antifašisté. Páteřní železniční tratě na Vysočině byly přerušeny.
Mám uložený dokument, ve kterém je zapsáno, že moji rodiče se synem, občané Velkoněmecké říše, jako uprchlíci žádají o česko-slovenské občanství. To jsme dostali Opčním osvědčením, vydaným Ministerstvem vnitra Česko-Slovenské republiky 1. února 1939.
Situace s uprchlíky se musela vyřešit rychle. Velice pomohl Sokol, který zorganizoval pomoc pro uprchlíky v rámci celého spolku. V Tyršově domě bylo ústředí a domy ve Všehrdově ulici, které tenkrát patřily ČOS, byly použity pro ubytování. Tomu velel František Pecháček. Po celé republice se sokolovny proměnily na střediska pomoci uprchlíkům. Mezi tyto uprchlíky také patřili Zelenka, Hajský a Novákovi, známý z Akce Anthropoidu.
Na Slovensku se 4. října ustavila autonomní vláda. Jedním z jejích prvních činů bylo zrušení Sokola na Slovensku. Veškerý sokolský majetek – nemovitý (sokolovny, hřiště atd.) a movitý – byl zkonfiskován a dostala ho Hlinkova garda.
Na Podkarpatské Rusi Československá armáda bojovala s Maďary na frontové linii.
Druhá republika zanikla 15. března 1939. Byla okupována Wehrmachtem. Vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se naše vlast stala součástí Velkoněmecké říše.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/09/1200px-Druha_Ceskoslovenska_republika_1938.webp4741024Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2023-09-30 14:26:542023-09-30 14:26:5485 let od Mnichova
Sv. Václav, mučedník a patron český (dne 28. září) I. část
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
V dějinách českých není osobnosti druhé, která by v paměti i v srdci národa našeho byla tou měrou utkvěla, jako svatý Václav. Desáté století ubíhá již od té doby, kdy vlast naše byla posvěcena velikými ctnostmi a mučednickou krví tohoto apoštolského, otcovského knížete, a podnes pouhá vzpomínka na něho hýbe mocně srdcem každého věrného Čecha a budí v něm city i úmysly nejšlechetnější.
Sv. Václav narodil se asi r. 903. jako nejstarší syn českého knížete Vratislava I. z manželky jeho Drahomíře. Když povyrostl v pacholíka, dal otec na něm vykonat postřižiny. Tento obřad býval v národech slovanských, obrácených na víru od svatých bratří Cyrila a Metoděje, konán po způsobu církve řecké, která nařizovala, aby hochům po přijaté svátosti sv. biřmování byly postřiženy vlasy. Toho času přebýval na knížecím dvoře v Praze biskup slovanský, jenž spolu se propůjčoval službou ku skládání veřejných listin, pročež zván byl notářem. Nepochybně zdržoval se u knížete Vratislava jeden z oněch čtyř biskupů, kteří na prosbu knížete Mojmíra II. byli r. 899. od papeže Jana IX. posláni na Moravu, aby zemi té dali nové ústrojí církevní, kteří však brzo potom, když říše Moravská zahynula, odtamtud vypuzeni byli. Postřižiny byly na kněžici Václavu vykonány v chrámu Panny Marie na hradě Pražském. Dobrý a blahověrný biskup s veškerým duchovenstvem odslouživ nekrvavou oběť novozákonní, ujal se pacholíka a postaviv ho na stupně před oltářem, blahoslavil jej řka: „Hospodine, Bože Izraelský, požehnej dítěti tomuto, jako jsi požehnal všem spravedlivým svým, Abrahamu, Izáku a Jakubu, a korunoval jsi pravověrné císaře, rovné apoštolům, Konstantina a Helenu“. A tak byl se žehnáním kněžic postřižen od duchovenstva i některých mužů z přítomného panstva a počal prospívat milostí Boží.
Kníže Vratislav chtěje Čechům zůstavit následníka na trůnu moudrého a zbožného, staral se o pečlivou výchovu prvorozence svého Václava. Nad pacholíkem bdělo bedlivé oko ovdovělé kněžny Ludmily. Světice odchovávala světce.
Ludmila, duchovní dcera sv. Metoděje, pečovala o to, aby vnuk učen byl náboženství Kristovu slovem i písmem jazyka slovanského a takto seznámil se s požehnaným dílem svatých bratří Soluňských. Slovanský kněz Pavel byl mu výborným učitelem. A kněžic maje již v chlapeckém věku bystrý rozum učil se velmi dobře a činil prospěch ve vzdělání křesťanském i ve vědomí národním. Netoliko pak vědomostmi, ale i křesťanskými ctnostmi rozmáhal se mladý Václav pod dozorem svaté babičky své Ludmily, kteráž slovem i příkladem vštěpovala do vnímavého srdce jeho bázeň Boží a horlivost křesťanskou.
Vedle tehdejších potřeb časových bylo záhodno, aby dědic trůnu Českého seznámen byl také s jazykem a obřadem latinským, jenž panoval v sousedních Němcích. Když tedy Václav církevním knihám slovanským dokonale se naučil, poslal ho otec na hrad Budeč opodál Prahy na západ, jenž býval venkovským sídlem knížecí rodiny a polohou svou v tichém ústraní dobře se hodil za učeliště synů urozených. Na Budči založil kníže Spytihněv kostel sv. Petra, při němž býval hradní kněz. Tu vzdělával se kněžic Václav z církevních knih latinských, a jsa od Boha nadán duchem chápavým porozuměl jim za krátko náležitě a vštípil obsah jejich paměti své. Znal pak netoliko, co v knihách těch bylo, ale plnil i věrně přikázaní víry Kristovy. Símě v srdci jeho svatou pěstounkou Ludmilou uložené ujalo se a rostouc vydávalo hojné ovoce bohumilých skutků. Již za jinošských let liboval si Václav ve skutcích milosrdných a pobožných. Věříc v Boha celým srdcem, měl pravou křesťanskou lásku ku bližním; činil dobře chudým, sytil lačné, ujímal se sirotků, podporoval sluhy Boží a byl vůbec milostiv všem lidem. Něžná, zbožná mysl pudila ho k tomu, že rád přisluhoval knězi na mši svaté a sám připravoval obětní dary chleba i vína ku této nejdražší oběti, osvědčuje takto hlubokou úctu k Nejsvětější Svátosti oltářní. Sám požínal o žních pšenici, mlátil ji, rozmílal zrní mezi kameny, zadělával v těsto a pekl hostie. Rovněž připravoval z hroznů obětní víno ke mši svaté. Tato záliba kněžice Václava ve službách Božích byla křesťanským kněžím radostnou zárukou, že až zasedne na trůn, bude horlivým pěstounem víry svaté, a zvláště že bude starat se, aby v Čechách stavěny byly nové chrámy Páně.
Roku 921., když kníže Vratislav zemřel, bylo Václavu teprve osmnáct let. Dědic trůnu jsa tedy nezletilý, nemohl ještě samostatně vládnout zemi. I ujala se poručnictví nad syny a prozatímního vladaření ovdovělá Drahomiř. Zdá se, že Václav již také při spravování země spoluúčinkoval, při čemž hledával ve věcech důležitých rady milé báby své Ludmily, což vzbudilo v pánovité vladařce nenávist proti svaté stařeně. I zaslepila se Drahomiř zlou vášní tak, že jala se Ludmile činit úklady, až posléze dala ji na Tetíně zavraždit. Jak bylo tu něžnému srdci mladého Václava, když viděl, jak bohabojné pěstounce jeho děje se křivda od vlastní matky jeho! Jakou nevýslovnou bolest způsobila mu ukrutná smrť světice Ludmily!
Vladařka Drahomiř poskvrnivši se násilnou smrtí sv. Ludmily zavdala podnět k nebezpečným třenicím v zemi, jimiž i vážnost trůnu zlehčena jest. Za vlády její rozbujněly se vášně zemských vladyk, jichž řáděním octl se knížecí rod český u velkém nebezpečenství. Byl mezi knížaty z rodu Přemyslova a vladykami ostatních čeledí v Čechách za dlouhý čas svazek dosti volný, a jednotliví vévodové vytrhovali se rádi z poslušenství knížecího. Pokud žil kníže Vratislav, nešlo jim po vůli, neboť pevná ruka jeho držela na uzdě choutky těchto pánů a zachovávala v jednotě kmeny téhož národa jim bezprostředně poddané. Ale když po smrti knížete Vratislava vládla nerozvážná Drahomiř, pokusili se někteří vladykové o zjevnou vzpouru proti Přemyslovcům, aby rozšířili svoje panství. O půtkách jejich nejsme dosti poučeni; víme toliko, že hned r. 922. učinil vévoda Bavorský Arnulf válečnou výpravu do Čech. Patrně bylo toto cizí vojsko záštitou vzpurných stran v zemi, které útočily na panství Přemyslovců a zmocnily se některého údělu jejich. Bezpochyby povolal Arnulfa do země hrdý vévoda Zlický Radislav, jenž byl jeho zeť neb svak, a rozšířil jeho pomocí na ujmu Přemyslovců panství svoje v tom objemu, jejž mělo za času sv. Vojtěcha zajímajíc asi dvě pětiny země České. Možná, že vévoda Zlický zatoužil tehdy i po stolci knížecím. Jest také odůvodněné mínění, že v rozsáhlém panství vévody Zlického (Libického), spřízněného s Bavorským vévodským rodem, byla uznávána církevní pravomoc biskupů Rezenských, kdežto v ostatní části země České užívalo se služeb slovanského biskupa moravského tou dobou v Čechách meškajícího, i služeb duchovenstva již před tím zde usedlého. Stav ten byl ovšem jednotě a nezávislosti země nanejvýše nebezpečný. Vlastizrádný vévoda Libický spolčoval se s cizím nepřítelem a bouřil některé sobě přátelské velmože české proti knížecímu rodu Přemyslovců. Tou měrou hrozil Čechům týž osud, jímž zasaženi a vyhubeni byli nesvorní kmenové Slovanů polabských.
Za těchto zmatků ujal se r. 923. dvacetiletý kníže Václav otcovského trůnu v Praze. Knížectví jeho, ztenčené sobeckými podniky domácího panstva, octnuvši se na kraji záhuby, mohlo uniknout dalších osudných pohrom jen opatrností moudrého a rázného panovníka, jakýmž sv. Václav skutečně byl.
(viz pokračování)
Všech 6 části o životě SV.VÁCLAVA si můžete přečíst zde v odkaze viz ZDROJ:
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/07/crucif.jpg240249Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2023-07-31 16:14:512023-08-01 13:59:0677. výročí bombardování Nagasaki. Nevítané pravdy pro církev a stát
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/07/clemens-kuby.jpg1000669Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2023-07-26 10:59:572023-07-26 10:59:57Clemens Kuby: Smyslem zdravotního systému není uzdravovat, ale generovat zisk
