Čína jako první země na světě představila realistický 12-bodový mírový plán pro Ukrajinu! Podle návrhu by mělo dojit k demilitarizaci celého území Ukrajiny od levého břehu Dněpru a Kyjev by se měl rozdělit na východní a západní část jako kdysi Berlín! Mírový plán ponechává Rusku všechna dosud obsazená území Ukrajiny! Plán je pro kolektivní Západ zcela nepřijatelný a neřeší ani problém debanderizace Ukrajiny a zajištění práv národnostních menšin!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
24.2.2023
Čína přesně na 1. výročí počátku ruské speciální operace na Ukrajině uveřejnila dopředu avizovaný mírový plán pro Ukrajinu. Čínské ministerstvo zahraničí publikovalo [1] celkem 12-bodový plán na urovnání konfliktu na Ukrajině mírovou cestou, přičemž návrhy v dokumentu jsou více než rozumné a za jiných okolností by byly uvítány světovou veřejností, zejména na západě, který ještě před 30 lety pořádal organizované pochody za mír a politici ze západní Evropy se předháněli v mírových návrzích po celém světě.
Uběhlo více jak 30 let a role se vyměnily. Dnes to je Čína, která se snaží urovnat válku v Evropě a přichází s mírovým návrhem jako první země na světě, protože žádná ze západních zemí s mírovým návrhem přijít nechce, protože “mír” v otázce Ukrajiny je dnes pro západní politiky sprosté slovo a vznikají neuvěřitelné oxymorony a novotvary jako “mírový štváč” nebo “proruský šváb” či “dezolát“.
Celá Evropská unie je projektem pohrobků nacistů III. Říše maskovaných do cvičebních úborů neoliberálů, kteří v politické rovině ale předcvičují prostná cvičení hajlováním pravou rukou a podněcováním poválečného revanšismu a revizionismu v celé Evropě. Trvalo to nějakých 33 let, tedy celá Kristova léta po roce 1989, než byl bývalý Východní blok převychován a naočkován rusofobií a nenávistí ke všemu ruskému stejně, jako touto nenávistí Hitlerův režim očkoval Němce proti bolševikům a Židům.
Ten proces v Německu probíhal již od 20. let minulého století a plně se rozvinul až počátkem 40. let v době války. Evropským pohrobkům nacistů tato indoktrinaci obyvatel Východního bloku zabrala o dekádu déle, protože ještě v letech 2007 až 2009 Češi ostře protestovali proti umístění americké radarové základny v Brdech. To bylo před 16 lety, tedy skoro o 1 generaci dříve, kdy dnešní neoliberálové zdaleka neměli nad Čechy takovou moc.
Svět obrácený naruby, když mírové návrhy na urovnání války v Evropě musí předkládat komunisté z Číny
Proces na 1. prioritě však vychoval novou proti-českou generaci, která nenávidí český stát a české vlastenectví, která adoruje USA, Evropskou unii a Brusel, která nezná vlastní minulost a která trpí obrovskou rusofobií naočkovanou ze školství a z médií. Evropa je tak znovu proti-rusky naočkovaná a tudíž mají politici volnou ruku pro vyvolání války mezi NATO a Ruskem. Přesně kvůli tomu se to dělá, aby to nebyli politici, kteří štvou národ do války, ale aby to byl lid, který to žádá a politici lidu vyjdou vstříc.
Obrovský řev o slámě u kravína nepřichází jen o politiků, ale od obyčejných lidí, od kterých byste to nikdy nečekali. Namísto starého hesla o jménech hloupých na všech sloupích se dnes všude cpou a malují modro-žluté hadry a lidem to logicky začíná jít na nervy. Ukravinec sem, Ukravinec tam! Ukravinka tady, Ukravinka támhle! A celá Evropa chce do války proti Rusovi a nějaký mír je pro ně nežádoucí. A tak musí přijít Číňan, komunista a začne předkládat plán. Pojďme si ten 12-bodový plán Pekingu pro Ukrajinu ocitovat:
Postoj Číny k politickému řešení ukrajinské krize
2023-02-24 09:00
1. Respektování suverenity všech zemí. Všeobecně uznávané mezinárodní právo, včetně cílů a zásad Charty OSN, musí být přísně dodržováno. Musí být účinně dodržována svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí. Všechny země, velké i malé, silné i slabé, bohaté i chudé, jsou rovnocennými členy mezinárodního společenství. Všechny strany by měly společně dodržovat základní normy, jimiž se řídí mezinárodní vztahy, a hájit mezinárodní spravedlnost a čestnost. Je třeba podporovat rovné a jednotné uplatňování mezinárodního práva a odmítnout dvojí standardy.
2. Opustit mentalitu studené války. Bezpečnost jedné země by neměla být sledována na úkor ostatních. Bezpečnost regionu by neměla být dosahována posilováním nebo rozšiřováním vojenských bloků. Legitimní bezpečnostní zájmy a obavy všech zemí je třeba brát vážně a řádně se jimi zabývat. Složitý problém nemá jednoduché řešení. Všechny strany by měly v souladu s vizí společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti a s ohledem na dlouhodobý mír a stabilitu ve světě přispět k vytvoření vyvážené, účinné a udržitelné evropské bezpečnostní architektury. Všechny strany by se měly postavit proti prosazování vlastní bezpečnosti na úkor bezpečnosti ostatních, zabránit blokové konfrontaci a společně usilovat o mír a stabilitu na euroasijském kontinentu.
3. Ukončení nepřátelství. Konflikty a války nikomu neprospívají. Všechny strany musí zůstat rozumné a zachovat zdrženlivost, vyhnout se rozdmýchávání ohně a zvyšování napětí a zabránit dalšímu zhoršování krize nebo dokonce jejímu vymknutí se kontrole. Všechny strany by měly podpořit Rusko a Ukrajinu v tom, aby pracovaly stejným směrem a co nejrychleji obnovily přímý dialog s cílem postupně deeskalovat situaci a nakonec dosáhnout úplného příměří.
4. Obnovení mírových rozhovorů. Dialog a jednání jsou jediným schůdným řešením ukrajinské krize. Je třeba podporovat a povzbuzovat veškeré úsilí vedoucí k mírovému urovnání krize. Mezinárodní společenství by mělo zůstat oddané správnému přístupu k podpoře mírových rozhovorů, pomoci stranám konfliktu co nejdříve otevřít dveře k politickému urovnání a vytvořit podmínky a platformy pro obnovení jednání. Čína bude v tomto ohledu i nadále hrát konstruktivní roli.
5. Řešení humanitární krize. Je třeba povzbuzovat a podporovat všechna opatření vedoucí ke zmírnění humanitární krize. Humanitární operace by se měly řídit zásadami neutrality a nestrannosti a humanitární otázky by neměly být politizovány. Je třeba účinně chránit bezpečnost civilistů a zřídit humanitární koridory pro evakuaci civilistů z oblastí konfliktu. Je třeba vyvinout úsilí o zvýšení humanitární pomoci v příslušných oblastech, zlepšit humanitární podmínky a zajistit rychlý, bezpečný a neomezený přístup humanitární pomoci s cílem zabránit humanitární krizi většího rozsahu. OSN by měla být podporována v koordinační úloze při směrování humanitární pomoci do konfliktních oblastí.
6. Ochrana civilistů a válečných zajatců. Strany konfliktu by měly přísně dodržovat mezinárodní humanitární právo, vyvarovat se útoků na civilisty nebo civilní zařízení, chránit ženy, děti a další oběti konfliktu a respektovat základní práva válečných zajatců. Čína podporuje výměnu válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou a vyzývá všechny strany, aby pro tento účel vytvořily příznivější podmínky.
7. Zachování bezpečnosti jaderných elektráren. Čína se staví proti ozbrojeným útokům na jaderné elektrárny nebo jiná mírová jaderná zařízení a vyzývá všechny strany, aby dodržovaly mezinárodní právo včetně Úmluvy o jaderné bezpečnosti (ÚJB) a rozhodně předcházely jaderným haváriím způsobeným člověkem. Čína podporuje Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) v její konstruktivní úloze při prosazování bezpečnosti a zabezpečení mírových jaderných zařízení.
8. Snižování strategických rizik. Jaderné zbraně nesmí být použity a jaderné války nesmí být vedeny. Hrozba jadernými zbraněmi nebo jejich použití by měly být odmítány. Je třeba zabránit šíření jaderných zbraní a zabránit jaderným krizím. Čína je proti výzkumu, vývoji a použití chemických a biologických zbraní jakoukoli zemí za jakýchkoli okolností.
9. Usnadnění vývozu obilí. Všechny strany musí plně a účinně a vyváženě provádět černomořskou obilnou iniciativu podepsanou Ruskem, Tureckem, Ukrajinou a OSN a podporovat OSN, aby v tomto ohledu hrála důležitou roli. Iniciativa spolupráce v oblasti celosvětové potravinové bezpečnosti, kterou navrhla Čína, představuje schůdné řešení celosvětové potravinové krize.
10. Zastavení jednostranných sankcí. Jednostranné sankce a maximální nátlak nemohou problém vyřešit, pouze vytvářejí nové problémy. Čína se staví proti jednostranným sankcím nepovoleným Radou bezpečnosti OSN. Příslušné země by měly přestat zneužívat jednostranné sankce a “jurisdikci dlouhých rukou” vůči jiným zemím, aby se podílely na deeskalaci ukrajinské krize a vytvořily rozvojovým zemím podmínky pro růst jejich ekonomik a lepší život jejich obyvatel.
11. Udržení stability průmyslových a dodavatelských řetězců. Všechny strany by měly horlivě udržovat stávající světový hospodářský systém a vystupovat proti využívání světové ekonomiky jako nástroje nebo zbraně pro politické účely. Je třeba vyvinout společné úsilí, aby se zmírnily vedlejší účinky krize a zabránilo se narušení mezinárodní spolupráce v oblasti energetiky, financí, obchodu s potravinami a dopravy a podkopání globálního hospodářského oživení.
12. Podpora obnovy po skončení konfliktů. Mezinárodní společenství musí přijmout opatření na podporu postkonfliktní obnovy v konfliktních oblastech. Čína je připravena poskytnout pomoc a hrát v tomto úsilí konstruktivní roli.
Ukrajina ztratila po roce 2014 svými činy a kroky proti vlastnímu obyvatelstvu nárok a právo na samostatný stát
Čína v dokumentu zopakovala ruský požadavek z konce roku 2021 na USA a NATO, že bezpečnost jedné země nesmí být uplatňovaná na úkor bezpečnosti jiné země. To se týká především ohrožení Ruska plánem na přijetí silně proti-rusky a od roku 2014 banderovsky řízené Ukrajiny za člena NATO. Celá Ukrajina je od roku 2014 bezprávní stát, který nemá nárok na vlastní existenci, protože 8 let tyranizoval a terorizoval několik milionů vlastních občanů jenom kvůli jejich etnickému původu a rase.
Tedy kvůli ruské národnosti, kterou uváděli při sčítání obyvatelstva v uplynulých dekádách během censusů obyvatelé Ukrajiny do dotazníků. Ukrajina po roce 2014 přijala celkem čtyři zákony na zákaz ruského jazyka, a to ve školství, na úřadech, v obchodním styku a v tisku. Vzhledem k tomu, že na Ukrajině mluví rusky 61% obyvatel, bylo přijetí takových zákonů zločinem proti vlastnímu lidu a formou genocidy.
Na Ukrajině mluví ukrajinsky jen 19% obyvatelstva [2], zbytek obyvatel hovoří rusky anebo suržykem, což je mix ruštiny a ukrajinštiny podobný mixu nářečí na Slovácku mezi češtinou a slovenštinou. Ukrajina jako taková tudíž nemá nárok na vlastní stát v takovém obrovském rozměru a rozsahu, jaký Ukrajině přidělili bolševici po revoluci v roce 1917.
Jazykový komplex Čechů, Moravanů a Slezanů je nezpochybnitelný, stejně jako Slováků. Ovšem Ukrajinci mají svůj jazyk jen na Haliči a tím to hasne. Dokonce i komediant Zelenský používá suržyk a potom to po něm vystříhávají ze streamu. Ukrajina zkrátka jako multinárodní stát existovat nemůže, protože těch 8 let po roce 2014 prokázalo, že Banderovci usilují o etnické vyčištění Ukrajiny od ruského etnika, a to bylo už přes čáru. Čínský plán tudíž přináší řešení. Nebo spíš první nástřel řešení s mnoha nedostatky.
Čína navrhuje demilitarizaci východní Ukrajiny od levého břehu Dněpru a rozdělení Kyjeva na východní a západní část rozdělenou tokem řeky
Ukrajina by podle tohoto plánu měla být od levého břehu Dněpru zcela demilitarizována a ukrajinská armáda by se odtamtud musela stáhnout na pravý břeh Dněpru, včetně vojenských základen a kasáren. Kyjev by měl být rozdělen na východní (ruskojazyčný) a západní (suržyk) Kyjev. Rozdělit na dvě části tokem řeky by se měla i města Dněpr a Záporoží. Tím by se oživil model východního a západního Berlína. A co je zajímavé, že demilitarizovaná zóna by měla mít své hlavní město, etnicky ruský Charkov nezávislý na Kyjevu. Ukrajina na pravém břehu by si ponechala za hlavní město Kyjev, ale pouze jeho západní část.
Tento demilitarizovaný prostor by se pro Ruskou federaci stal nárazníkovým pásmem v případě agrese Ukrajiny nebo NATO. Vyprázdněný a demilitarizovaný prostor by byl hlídán mezinárodními pozorovateli, kteří by dohlíželi na uchování demilitarizovaného statusu. Plán ale neobsahuje žádné podmínky na denacifikaci Ukrajiny, tedy na odstranění Banderovců z podílu na moci na Ukrajině, tedy na pravém břehu Dněpru.
A ruské etnikum nežije jen na levém břehu Dněpru, ale na celé Ukrajině. Banderovci se budou snažit etnicky začišťovat a vyhánět Rusy z prostoru na pravém břehu Dněpru, takže ten čínský plán je více spíš idealistický jako prvotní nástřel, ale za finální ho považovat nejde. Bez debanderizace, tedy bez odstranění kyjevské junty ovládané Banderovci a kolektivním Západem, prostě nepůjde mír na Ukrajině zabezpečit. A tohle musí vědět i Kreml, Putin i generální štáb Ruské armády. Ani Hitler nemohl zůstat u moci v části Německa, protože aby válka skončila, museli být nacisté odstraněni od moci přímo v Berlíně. A to platí o Kyjevu dvojnásob.
Nejen o tomto čínském mírovém návrhu budeme hovořit dnes od 19:30 na Svobodném vysílači CS. Probereme i další události za uplynulý týden. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
A je to venku: Slovenské vládě unikl výbušný dokument v podobě usnesení, kterým chce vyslat své vojáky do Asistenční mise Evropské unie pro Ukrajinu! Vojenská mise by v budoucnu mohla být přesunuta přímo na Ukrajinu, a to na základě vývoje situace a bezpečnostních podmínek! Přesně podle varování a předpovědi Aeronetu! A už je jasné, proč i v ČR se chystají novely zákonů umožňující vysílání vojsk do ciziny a pro pobyty cizích vojsk na území státu bez souhlasu parlamentu! Vyšlou je tam pod rouškou asistenční pomoci EU pro Ukrajinu!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
23.2.2023
Netrvalo to dlouho a opět došlo na jednu z předpovědí Aeronetu, přičemž ta rychlost přeměny z “konspirace” do reality je neuvěřitelná a nečekané svižná. Slovenské opoziční Hnutí Republika ve čtvrtek odpoledne uspořádalo výbušnou tiskovou konferenci [1], na které bylo odhaleno usnesení slovenské vlády v demisi Eduarda Hegera o tom, že vláda chce vyslat vojáky ozbrojených sil Slovenské republiky do tzv. Asistenční mise Evropské unie pro Ukrajinu s tím, že tato mise bude zajišťovat nejprve výcvik ukrajinských vojáků na území Slovenska a rovněž dalších členských států EU.
A pokud to bezpečnostní situace umožní, tak tyto mise budou v blízké době přesunuty přímo s ukrajinskými a evropskými vojáky na území Ukrajiny. Nasunutí asistenčních sborů NATO na Ukrajinu je jedna z maskovacích možností, se kterou se počítalo. Druhou variantou byly mírové sbory, ale ty zjevně byly zavrhnuty, protože slovo “mír” vyvolává u politiků v Evropě alergii a kopřivku. Takže se rozhodli pro tento model. Přímo se to uvádí v uniklém dokumentu, který přináším níže. Ano, došlo na predikci Aeronetu, opravdu se rozhodli poslat vojáky NATO na Ukrajinu a už to mají na papíru.
Díky tomu papíru už rovněž víme, pod jakou záminkou dojde k vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Bude to záminka asistenční mise, tedy americký model asistenčního výcviku z Iráku a Afghánistánu. Jde o skupinové formy výcviků nazývané Američany jako Modulo 3 a Modulo 5, později Modulo 11. Funguje to tak, že na 1 instruktora z řad americké armády připadali 3 afghánští vojáci, případně 5, anebo četa, tedy 11 vojáků. Modulární výcvik se liší podle typu techniky a určení vojáků. Při výcviku pěchoty se tento výcvik neuplatňuje, protože tam není potřeba.
Používá se při výcviku obsluhy náročné techniky, kdy instruktor musí ukazovat způsoby ovládání techniky uvnitř stroje, případně není možné školení více osob. Při výcviku na tanky Abrams se uplatňuje Modulo 3, v případě výcviku na stíhačkách je to dokonce Modulo 1, tedy instruktor a pilot, nikdo další. Problém, který se skrývá v modulovém výcviku, je počet instruktorů, kterým lze skrývat tajné nasazení západních vojáků do operací na Ukrajině.
Evropská unie chce na Ukrajinu vyslat vojska zemí NATO pod rouškou asistenční výcvikové pomoci v bojové zóně Ukrajiny
Ve Velké Británii se na výcviku 10 000 ukrajinských vojáků podílí podle informaci téměř 30 000 britských vojáků, namísto 3 000, které by odpovídaly výcviku podle Modulo 3. Pokud bude tento výcvik přesunut na území Ukrajiny, potom bude možné pod rouškou asistenčního výcviku tam poslat až několikrát tolik vojáků ze zemí NATO, než kolik bude cvičených Ukrajinců. Ovšem pozor, i kdyby došlo k zachování modulace, tak i při výcviku třeba 10 000 ukrajinských vojáků na Ukrajině by to znamenalo rozmístit na té Ukrajině tábory aliančních vojáků, kteří by se o tento výcvik starali.
A teď si představte to dilema Ruské armády: Zaútočit na výcvikové středisko někde u Lvova, kde bude na základně NATO cvičeno 10 000 ukrajinských vojáků celkem 3 až 4 000 vojáky z armád NATO, anebo nezaútočit a neriskovat propuknutí přímé konfrontace mezi NATO a Ruskem? Chápete? Pamatujete, jak jsem přesně o této možné situaci nedávno psal?
Ukrajina nasune na své území vojska NATO pod nějakou záminkou, aby Ruská armáda na to území neútočila, protože Kreml nebude riskovat přímý konflikt s NATO tím, že rakety Kaliber pozabíjí ve výcvikovém táboře třeba tisícovku vojáků ze zemí NATO v rolích instruktorů. Jenže Rusko bude vědět, že když na ty tábory nezaútočí, že to Ukrajinci a celý kolektivní Západ začnou používat jako taktiku na celé Ukrajině, úplně všude a Ruská armáda by se už nemohlo pohnout.
Rusko by stálo před neřešitelnou situací, pokud by potřebovalo zničit tábor s tisíci ukrajinskými vojáky, ale promíchanými s vojáky zemí NATO, jejichž vlajka bude vlát nad táborem
Rusko by nemohlo se založenýma rukama čekat, až v bezpečí pod deštníkem NATO někde u Lvova se vycvičí 10 000 Ukrajinců a ti potom provedou proti Rusům někde ofenzívu. Jinými slovy, Rusko by muselo, chtě nechtě na tábory NATO zaútočit a pozabíjet vojáky NATO, což by nevedlo k ničemu jinému, než k přímé konfrontaci mezi Ruskem a NATO. Tam už by Rusko nemělo na výběr. A přesně k tomu to směřuje! Znovu to zopakuji: Když čtete Aeronet, víte věci dopředu s předstihem, ale to je zhruba tak všechno. Bohužel. Protože jak sami vidíte, je to objektivní proces eskalace a vývoje ke III. sv. válce.
Asistenční mise totiž bude mít pro Kyjev funkci mírového sboru OSN, na který si nikdo střílet nedovolí. Alespoň tak si to myslí Kyjev, ale Moskva na tuto taktiku nebude moci přistoupit, protože by to vedlo k porážce celé speciální vojenské operace. Představte si, že by taková mise instruktorů byla vyslána na Donbas na nějakou linii do týlu, řekněme 30 kilometrů za čelem fronty. A tam by začal jako výcvik Ukrajinců a mise NATO společně s EU by tam rozbily tábor a začaly cvičit Ukrajince. Co by mohla dělat Ruská armáda? Mohla by začít bombardovat základnu, nad kterou vlaje vlajka NATO, Evropské unie a členských zemí NATO a EU, jejichž vojenští instruktoři v tom táboře pracují? Ne, nemohla.
Bude jen otázkou času, kdy na Ukrajině zařvou oficiálně první vojáci NATO
Ruská armáda by se z obav z vypuknutí III. sv. války zastavila a žádala by o instrukce z Moskvy, co mají jednotky Ruské armády dělat? Mají zabíjet vojáky NATO stejně jako Ukrajince? A jaká by přišla odpověď? Nemyslete si, že by Ruská armáda jela přes mrtvoly vojáků NATO, protože pokud si to myslíte, žijete v naivní představě. Vladimir Putin chce změnu světového řádu, ale nechce ji dosáhnout jadernou válkou v důsledku konfliktu s NATO. Jenže, pokud bude Rusko zatlačeno do kouta, Kreml nebude mít jinou cestu.
Stejně tak Kreml nedovolí, aby za pomoci deštníku NATO se Ukrajinci pokusili obsadit Krym nebo Donbas. Jinými slovy, středeční informace z Ruska, že šéf Krymu Sergej Aksjonov získal souhlas Vladimira Putina se zahájením výstavby opevnění Krymu, pouze ukazují a potvrzují, že Moskva skutečně počítá s konfrontací s NATO, minimálně na konvenční bází, která se povede o Krym, Donbas a podle všeho o Záporoží a Cherson.
Ukrajina nemá dostatek vojáků na přečíslení Rusů, ale pokud dojde na Ukrajině k rozmístění vojsk a táborů NATO po celé Ukrajině, Rusko bude muset útoky na tyto oblasti ukončit, pokud nebude chtít riskovat vypuknutí přímé konfliktu s NATO. A právě tento deštník by mohl Ukrajině umožnit se nadechnout, obnovit zbrojní průmysl, vycvičit armádu a za nějaké 3 nebo 4 roky by tato armáda mohla vtrhnou na Krym, nebo se o to alespoň pokusit.
Zároveň by tento deštník sloužil jako blokace chránící Ukrajinu před dalším postupem Ruské armády ze stejných příčin, tedy Ruská armáda by nemohla sypat rakety na tábory NATO při postupu na ukrajinské pozice. Tyto asistenční mise dávají totiž smysl hned ze dvou důvodů.
Do asistenční mise na Ukrajinu budou proudit tisíce a tisíce vojáků z většiny členských zemí NATO
Tím prvním je nasunutí vojsk NATO na Ukrajinu pod rouškou asistenční mise. A tím druhým důvodem jsou zbraně a iluze obsluhy, protože na té Ukrajině nebude možní zjistit, kolik je tam cvičeno právě Ukrajinců a kolik jich vyjelo v tancích a transportérech na Rusy. Nebude zjistitelné, jestli vyjeli do boje Ukrajinci nebo Slováci nebo Češi, případě Poláci. Pokud budou oblečení v ukrajinských uniformách, nikdo to nepozná, zejména v případě, kdy budou mít rozkaz, že u sebe nesmí mít žádné doklady a soukromé věci. Asistenční mise prostě poslouží jako záminka pro nasunutí vojsk NATO na Ukrajinu.
A tam už to potom bude otázka času a loterie, kdy první ruská raketa pozabíjí několik stovek vojáků německé či polské armády v táboře někde na Ukrajině a hned potom zasedne Bezpečnostní rada NATO a už to pojede. Takže, jak se ukazuje, Slovensko je opět v čele, resp. jako první v řadě. Jako na podzim v roce 2020, když Slovensko bylo první zemí na světě, která spustila povinné celoplošné testování na covid. A teď se ukazuje, že může být první zemí EU, která vyšle své vojáky pod rouškou asistenční mise EU na Ukrajinu. Je jasné, že Fialova vláda se nedá zahanbit a brzy se připojí.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Vladimir Putin v projevu o stavu Ruské federace suspendoval ruskou účast na Dohodě o snížení počtu strategických útočných zbraní New START a pohrozil zrušením moratoria na zkoušky jaderných zbraní, pokud USA otestují nové jaderné hlavice, které Američané potají vyvíjejí! Je to důsledek přípravy NATO a kolektivního západu na strategickou porážku Ruska a na jeho rozbití podle modelu Jugoslávie se stejnými očekávanými etnickými výbuchy, které nastanou po pádu Moskvy!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
21.2.2023
Všichni netrpělivě očekávali, co převratného přinese projev Vladimira Putina o stavu Ruské federace a čím se zapíše datum 21. února 2023 do dějin. Teď už to víme. Vladimir Putin oznámil, že Rusko suspenduje svoji účast na Dohodě o snížení počtu strategických útočných zbraní, tedy na smlouvě New START. Vzhledem k tomu, že USA a země NATO jsou aktivními členy konfliktu proti Rusku na Ukrajině, nemůže Rusko nadále poskytovat západním inspektorům přístup do ruských vojenských zařízení. Letos počátkem února mělo NATO tu neuvěřitelnou drzost, že chtěli zkontrolovat ruská letiště a vojenské sklady v Rusku v blízkosti hranic s Ukrajinou spolu s ruskými jadernými sklady. Putin ani nemohl najít slova, jestli to bylo myšleno jako vtip, anebo už kolektivní Západ pohlíží na Rusy s takovým despektem, že jsou naprostí debilové.
nbsp;
Vladimir Putin rovněž nařídil ministerstvu obrany a Rosatomu, aby připravily podmínky pro zahájení nových zkoušek jaderných zbraní, pokud k jejich testování jako první přistoupí USA. Američané mají ve vývoji nové vodíkové hlavice, v rozporu se smlouvou New START a ruská rozvědka se k těmto informacím dostala teprve nedávno, jak dnes uvedla ruská média. Spojené státy již dříve odstoupily od dohody ABM na zákaz vývoje antibalistických střel, což byla nezbytná sesterská dohoda ke smlouvě New START.
Po odstoupení USA od smlouvy ABM během prezidentství Donalda Trumpa už nemá smlouva New START původně koncipovaný význam, který byl založen na doktríně vzájemného odstrašení. Ve chvíli, kdy USA začaly budovat protibalistické raketové systémy v Rumunsku, tak toto vzájemné odstrašení dostalo vážné trhliny. Nízký počet rakety a jaderných hlavic je v takové chvíli již neudržitelný a země budou muset začít zbrojit a vyvíjet hyperzvukové zbraně, které budou schopny těmito protibalistickými štíty proletět.
Projev Vladimira Putina o stavu Ruské federace
Tentokrát nevidím důvod pro překlad celého videa, ani celého textu projevu, protože je v něm mnoho domácích témat uvnitř Ruska a rovněž hodně repríz a opakovaných narativů z dřívějších projevů Vladimira Putina, které jsem už překládal, takže níže jsem přeložil jen úvodní segment o Ukrajině a rovněž segment o odstoupení od dohody New START.
O válce na Ukrajině
Vážení poslanci Federálního shromáždění – senátoři, poslanci Státní dumy!
Vážení občané Ruska!
S dnešním projevem mluvím v těžké době – všichni to dobře víme – v době milníku pro naši zemi, v době zásadních, nevratných změn po celém světě, nejdůležitějších historických událostí, které určují budoucnost naší země. A naši lidé, kdy každý z nás má obrovskou zodpovědnost.
Před rokem, za účelem ochrany lidí na našich historických územích, zajištění bezpečnosti naší země, eliminace hrozby neonacistického režimu, který se na Ukrajině objevil po převratu v roce 2014, bylo rozhodnuto o provedení speciální vojenské operace. A krok za krokem, pečlivě a důsledně, budeme řešit úkoly, které jsou před námi.
Od roku 2014 Donbas bojoval, hájil právo žít na vlastní půdě, mluvit svým rodným jazykem, bojoval a nevzdal se v podmínkách blokády a neustálého ostřelování, neskrývané nenávisti ze strany kyjevského režimu, věřil a čekal na Rusko, že přijde na pomoc.
Mezitím – a vy to dobře víte – jsme udělali všechno možné, opravdu všechno možné, abychom tento problém vyřešili mírovými prostředky, trpělivě jsme vyjednávali mírové východisko z tohoto vážného konfliktu.
Za našimi zády se ale připravoval úplně jiný scénář. Sliby západních vládců, jejich ujištění o touze po míru na Donbasu se ukázaly, jak nyní vidíme, falzifikátem, krutou lží. Prostě hráli o čas, šikanovali, zavírali oči před politickými vraždami, před represemi kyjevského režimu proti nevhodným lidem, před posměchem věřícím a stále více povzbuzovali ukrajinské neonacisty k teroristickým akcím na Donbasu. V západních akademiích a školách byli cvičeni důstojníci nacionalistických praporů a dodávány zbraně.
A chci zdůraznit, že ještě před zahájením speciální vojenské operace Kyjev vyjednával se Západem o dodávkách systémů protivzdušné obrany, bojových letadel a další těžké techniky na Ukrajinu. Pamatujeme si také pokusy kyjevského režimu získat jaderné zbraně, protože jsme o tom veřejně mluvili.
Spojené státy a NATO rychle rozmístily své armádní základny a tajné biologické laboratoře poblíž hranic naší země, během manévrů ovládly dějiště budoucích vojenských operací, připravily jemu podřízený kyjevský režim, Ukrajinu, kterou si zotročili, na velkou válku.
A dnes to přiznávají – přiznávají to veřejně, otevřeně, bez váhání. Zdá se, že jsou hrdí, libují si ve své zradě a označují jak Minské dohody, tak normandský formát za diplomatický výkon, za blaf. Ukazuje se, že celou dobu, kdy Donbas hořel, když se prolévala krev, když Rusko upřímně – to chci zdůraznit – upřímně usilovalo o mírové řešení, oni hráli lidem na životy, hráli ve skutečnosti, jak se říká ve známých kruzích, s cinknutými kartami.
Tato nechutná metoda klamání byla již mnohokrát vyzkoušena. Chovali se stejně nestydatě, oboustranně, ničili Jugoslávii, Irák, Libyi, Sýrii. Z této hanby se nikdy nesmyjí. Pojmy čest, důvěra, slušnost pro ně nejsou.
Za dlouhá staletí kolonialismu, diktátu, hegemonie si zvykli, že jim bylo vše dovoleno, zvykli si plivat na celý svět. Ukázalo se, že stejně přezíravě, jako pánové, se chovají k národům svých zemí – vždyť je cynicky oklamali nebo je oklamali bajkami o hledání míru, o dodržování rezolucí Rady bezpečnosti OSN o Donbasu. Západní elity se skutečně staly symbolem totálních bezzásadových lží.
Pevně hájíme nejen své zájmy, ale i svůj postoj, že v moderním světě by nemělo docházet k dělení na tzv. civilizované země a všechny ostatní, že je potřeba čestné partnerství, které v zásadě popírá jakoukoli exkluzivitu, zejména agresivní.
Byli jsme otevření, upřímně připraveni na konstruktivní dialog se Západem, řekli jsme a trvali jsme na tom, že jak Evropa, tak celý svět potřebuje nedělitelný bezpečnostní systém rovný pro všechny státy, a po mnoho let jsme navrhovali, aby naši partneři o této myšlence společně diskutovali a pracovali na implementaci. Ale v reakci na to se dočkali nezřetelné nebo pokrytecké reakce. Tady jde o slova. Došlo ale i na konkrétní akce: rozšíření NATO k našim hranicím, vytvoření nových pozičních oblastí pro protiraketovou obranu v Evropě a Asii – rozhodli se schovat před námi pod „deštník“, jde o rozmístění vojenských kontingentů a nejen v blízkosti ruských hranic.
Chci zdůraznit, ano, ve skutečnosti je to každému dobře známé: žádná země na světě nemá v zahraničí takový počet vojenských základen jako Spojené státy americké. Jsou jich stovky, to chci zdůraznit, stovky základen po celém světě, celá planeta je posetá, stačí se podívat na mapu.
Celý svět viděl, jak odstoupili od základních dohod v oblasti zbraní, včetně smlouvy o raketách středního a kratšího doletu, a jednostranně roztrhali základní dohody, které udržují světový mír. Z nějakého důvodu to udělali – nedělají nic jen tak, jak víte.
Nakonec jsme v prosinci 2021 oficiálně předložili USA a NATO návrhy dohod o zajištění bezpečnosti. Ale ve všech klíčových, pro nás zásadních pozicích, jsme dostali ve skutečnosti přímé odmítnutí. Pak se konečně ukázalo, že svolení k realizaci agresivních plánů bylo dáno a nehodlají se zastavit.
Hrozba roste a každým dnem. Přicházející informace nenechaly nikoho na pochybách, že do února 2022 je vše připraveno na další krvavou trestnou akci na Donbasu, proti níž, připomenu, kyjevský režim v roce 2014 vrhl dělostřelectvo, tanky a letadla.
Všichni si dobře pamatujeme obrázky, kdy byly prováděny letecké údery na Doněck, letecké údery byly prováděny nejen na něj, ale i na další města. V roce 2015 se znovu pokusili o přímý útok na Donbas, přičemž pokračovali v blokádě, ostřelování a teroru proti civilistům. To vše, připomenu, zcela odporovalo příslušným dokumentům a rezolucím přijatým Radou bezpečnosti OSN, zcela – všichni se tvářili, že se nic neděje.
Chci to zopakovat: byli to oni, kdo rozpoutal válku a my jsme použili sílu a použili ji, abychom ji zastavili.
Ti, kteří plánovali nový útok na Doněck, Donbas a Luhansk, jasně pochopili, že dalším cílem byl útok na Krym a Sevastopol, a my jsme to věděli a chápali. A o tak dalekosáhlých plánech se teď otevřeně mluví i v Kyjevě – odhalili, odhalili to, co jsme už tak dobře věděli.
Chráníme životy lidí, svůj vlastní domov. A cílem Západu je neomezená moc. Na pomoc a vyzbrojování kyjevského režimu už utratil více než 150 miliard dolarů. Pro srovnání: podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj země G7 vyčlenily v letech 2020–2021 na pomoc nejchudším státům světa asi 60 miliard dolarů. Srozumitelné, že? Za válku – 150, a za nejchudší země, o které je údajně neustále pečováno – 60, a to i za známých požadavků poslušnosti ze strany zemí – příjemců těchto peněz. A kde jsou všechny ty řeči o boji proti chudobě, o udržitelném rozvoji, o životním prostředí? Kam to všechno spěje? kam se to všechno podělo? Tok peněz na válku přitom neklesá. Také nešetří žádné náklady na podporu nepokojů a otřesů v jiných zemích a znovu po celém světě.
Na nedávné konferenci v Mnichově zazněla nekonečná obvinění proti Rusku. Člověk má dojem, že se tak stalo jen proto, aby všichni zapomněli na to, co takzvaný Západ v posledních desetiletích udělal. A byli to oni, kdo vypustil džina z láhve, uvrhl celé regiony do chaosu.
Podle samotných amerických expertů v důsledku válek – na to chci upozornit: na tyto údaje jsme nepřišli my, dávají je sami Američané – v důsledku válek, které Spojené státy rozpoutaly po roce 2001, zemřelo téměř 900 tisíc lidí, více než 38 milionů se stalo uprchlíky. Teď to všechno chtějí jen vymazat z paměti lidstva, předstírají, že se nic nestalo. Na tohle ale nikdo na světě nezapomněl a nezapomene.
Nikdo z nich nebere v úvahu lidské oběti a tragédie, protože v sázce jsou samozřejmě biliony a biliony dolarů; schopnost pokračovat v okrádání všech; pod rouškou slov o demokracii a svobodách šířit neoliberální a ze své podstaty totalitní hodnoty; věšet nálepky na celé země a národy, veřejně urážet jejich vůdce; potlačit disent ve svých vlastních zemích; vytváření obrazu nepřítele, odvádění pozornosti lidí od korupčních skandálů (pozn. kauza Dozimetr v ČR a skandál vládní strany STAN, zameteno Fialou pod koberec) – to vše ostatně nepouští na obrazovky, to všechno vidíme – od narůstajících vnitřních ekonomických, sociálních problémů a rozporů.
Připomenu, že ve 30. letech minulého století Západ vlastně otevřel cestu nacistům k moci v Německu. A v naší době začali z Ukrajiny dělat „anti-Rusko“. Projekt vlastně není nový. Lidé, kteří jsou alespoň trochu ponořeni do historie, dobře vědí: tento projekt sahá až do 19. století, byl pěstován v Rakousko-Uhersku, v Polsku a dalších zemích s jediným cílem – odtrhnout tato historická území, která se dnes nazývají Ukrajina, z naší země. To je ten cíl. Není nic nového, žádná novinka, vše se opakuje.
Západ dnes urychlil realizaci tohoto projektu podporou převratu v roce 2014. Vždyť ten puč je krvavý, protistátní, protiústavní – jako by se nic nestalo, jako by to bylo nutné, dokonce hlásili, kolik peněz na to utratili. V ideologickém základu byla položena rusofobie, extrémně agresivní nacionalismus.
Nedávno jedna z brigád ozbrojených sil Ukrajiny, škoda říkat – je nám ostuda, nejsou to Ukrajinci, – dostala jméno “Edelweiss“, protože nacistická divize, která se podílela na deportaci Židů, popravách válečných zajatců, v represivních operacích proti partyzánům z Jugoslávie, Itálie, Československa a Řecka. Ozbrojené síly Ukrajiny a Ukrajinská národní garda byly obzvláště oblíbené u oddílů Das Reich, „Tottenkopf“, „Galicia“ a dalších jednotek SS, které mají také krev na rukou až po loket. Identifikační znaky Wehrmachtu nacistického Německa jsou aplikovány na ukrajinská obrněná vozidla.
Neonacisté se netají, za čí dědice se považují. Je překvapivé, že na Západě si toho žádná z mocností nevšimne. Proč? Protože je to, promiňte mi špatné způsoby, nezajímá. Je úplně jedno, na koho vsadit v boji proti nám, v boji proti Rusku. Hlavní je, že bojují proti nám, proti naší zemi, což znamená, že každého lze využít. A my jsme to viděli a stalo se: jak teroristé, tak neonacisté, i když je čert holohlavý, můžete ho použít, Bůh mi odpusť, kdyby jen splnili svou vůli, posloužili jako zbraň proti Rusku.
„Protiruský“ projekt je ve skutečnosti součástí revanšistické politiky vůči naší zemi, vytvářet ohniska nestability a konfliktů přímo u našich hranic. A pak, ve 30. letech minulého století a nyní je plán stejný – směřovat agresi na východ, rozpoutat válku v Evropě, eliminovat konkurenty v zastoupení.
Nejsme ve válce s obyvateli Ukrajiny, o tom jsem již mnohokrát mluvil. Sami obyvatelé Ukrajiny se stali rukojmími kyjevského režimu a jeho západních pánů, kteří skutečně okupovali tuto zemi v politickém, vojenském, ekonomickém smyslu, ničili ukrajinský průmysl na desítky let a drancovali přírodní zdroje. Přirozeným výsledkem byla sociální degradace, kolosální nárůst chudoby a nerovnosti. A v takových podmínkách je samozřejmě snadné sbírat materiál pro vojenské operace. Nikdo nemyslel na lidi, byli připraveni na porážku a nakonec se proměnili ve spotřební materiál. Je to smutné, jen je děsivé o tom mluvit, ale je to fakt.
Odpovědnost za podněcování ukrajinského konfliktu, za eskalaci, za nárůst počtu jeho obětí leží zcela na západních elitách a samozřejmě na současném kyjevském režimu, pro který je ukrajinský lid ve skutečnosti cizí. Současný ukrajinský režim neslouží národním zájmům, ale zájmům třetích zemí.
Západ využívá Ukrajinu jako beranidlo proti Rusku i jako cvičiště. Nebudu se nyní zabývat pokusy Západu zvrátit vlnu nepřátelství, jejich plány na zvýšení vojenských zásob – všichni si to již dobře uvědomují. Ale jedna okolnost by měla být každému jasná: čím více dálkových západních systémů přijde na Ukrajinu, tím dále budeme nuceni přesunout hrozbu od našich hranic. Je to přirozeně.
Elity Západu se netají svým cílem: způsobit – jak říkají, jde o přímou řeč – „strategickou porážku Ruska“. Co to znamená? Co to je pro nás? To znamená s námi jednou provždy skončit, to znamená, že hodlají převést lokální konflikt do fáze globální konfrontace. Přesně tak tomu všemu rozumíme a podle toho budeme reagovat, protože v tomto případě mluvíme o existenci naší země.
Ale také si nemohou neuvědomovat, že porazit Rusko na bojišti je nemožné, proto proti nám vedou stále agresivnější informační útoky. V první řadě jsou samozřejmě jako cíl vybráni mladí lidé, mladé generace. A zde opět neustále lžou, překrucují historická fakta, nepřestávají útoky na naši kulturu, na ruskou pravoslavnou církev a další tradiční náboženské organizace naší země.
Podívejte se, co dělají se svými vlastními národy: ničení rodiny, kulturní a národní identity, perverze, zneužívání dětí až po pedofilii jsou prohlášeny za normu, normu svého života a duchovní, kněží jsou nuceni žehnat sňatkům osob stejného pohlaví. Bůh jim žehnej, ať si dělají, co chtějí. co tu chceš říct? Dospělí mají právo žít, jak chtějí, v Rusku jsme se k tomu chovali a vždy k tomu budeme takto přistupovat: nikdo se neplete do soukromého života a my to dělat nebudeme.
Ale chci jim říct: ale podívejte se, promiňte, Písma svatá, hlavní knihy všech ostatních světových náboženství. Je tam řečeno vše, včetně toho, že rodina je svazkem muže a ženy, ale tyto posvátné texty jsou nyní zpochybňovány. O anglikánské církvi se například uvádí, že plánuje – plánuje, i když zatím jen – prozkoumat myšlenku genderově neutrálního boha. Co můžeš říct? Bůh mi odpusť, oni nevědí, co činí.
Miliony lidí na Západě chápou, že jsou vedeni ke skutečné duchovní katastrofě. Elity, upřímně řečeno, prostě šílí a zdá se, že neexistuje žádný lék. Ale to jsou jejich problémy, jak jsem řekl, a my jsme povinni chránit naše děti a my to uděláme: ochráníme naše děti před degradací a degenerací!
Je zřejmé, že Západ se bude snažit podkopat a rozštěpit naši společnost, spoléhat se na národní zrádce, kteří mají vždy – to chci zdůraznit – stejný jed pohrdání vlastní vlastí a touhu vydělat peníze prodejem tohoto jedu pro ty, kteří jsou připraveni za to zaplatit. Vždy to tak bylo.
Kdo se dal na cestu přímé zrady, páchání teroristických a jiných trestných činů proti bezpečnosti naší společnosti, územní celistvosti země, bude pohnán k odpovědnosti ze zákona. Ale nikdy nebudeme jako kyjevský režim a západní elity, které se angažují a angažovaly v „honu na čarodějnice“, nebudeme si vyřizovat účty s těmi, kteří udělali krok stranou a stáhli se ze své vlasti. Ať to zůstane na jejich svědomí, ať s tím žijí – musí s tím žít. Hlavní věc je, že lidé, občané Ruska jim dali morální hodnocení.
Jsem hrdý – myslím, že jsme hrdí všichni – na to, že naši mnohonárodnostní lidé, drtivá většina občanů, zaujali zásadový postoj ohledně speciální vojenské operace, pochopili smysl akcí, které děláme, podpořili naše akce na ochranu Donbasu. V této podpoře se především projevilo skutečné vlastenectví – pocit, který je našim lidem historicky vlastní. Ohromuje svou důstojností, hlubokým vědomím každého, zdůrazňuji, každého, vlastního nerozlučitelného osudu s osudem vlasti.
O strategických zbraních
Vážení kolegové, zastavím se ještě u jednoho tématu.
Severoatlantická aliance učinila počátkem února tohoto roku prohlášení s faktickým požadavkem na Rusko, jak říkají, aby se vrátilo k plnění smlouvy o strategických útočných zbraních, včetně povolení inspekcí našich zařízení jaderné obrany. Ale ani nevím, jak to nazvat. Toto je absurdní divadlo.
Víme, že Západ je přímo zapojen do pokusů kyjevského režimu udeřit na základny našeho strategického letectva. K tomu sloužící drony byly vybaveny a modernizovány za asistence specialistů NATO. A teď chtějí také kontrolovat naše obranná zařízení? V moderních podmínkách dnešní konfrontace to zní jako nějaký nesmysl.
Zároveň – a na to bych chtěl zvlášť upozornit – v rámci této dohody nesmíme provádět plnohodnotné kontroly. Naše opakované žádosti o kontrolu některých objektů NATO zůstávají nezodpovězeny nebo jsou z formálních důvodů zamítnuty a na druhé straně nemůžeme skutečně nic prověřit.
Chci zdůraznit, že USA a NATO otevřeně říkají, že jejich cílem je uštědřit Rusku strategickou porážku. A co, že potom budou jezdit po našich obranných zařízeních, včetně těch nejnovějších, jako by se nic nestalo? Před týdnem jsem například podepsal dekret o uvedení nových pozemních strategických systémů do bojové služby. Taky tam budou strkat nos? A oni si myslí, že je to tak snadné – pustíme je dovnitř jen tak?
Tím, že NATO učinilo své společné prohlášení, ve skutečnosti učinilo nabídku stát se stranou Smlouvy o strategických útočných zbraních. S tím souhlasíme, prosím. Navíc se domníváme, že taková formulace problému je již dávno překonaná, protože, dovolte mi připomenout, NATO není jen jedna jaderná velmoc – Spojené státy, Spojené království a Francie mají také jaderné arzenály, které se zdokonalují, vyvíjejí a také namířené proti nám – jsou namířeny i proti Rusku. Poslední prohlášení jejich lídrů to jen potvrzují – poslouchejte.
To prostě nemůžeme ignorovat, nemáme na to právo, zvláště dnes, stejně jako skutečnost, že první Smlouvu o strategických útočných zbraních původně uzavřely Sovětský svaz a Spojené státy v roce 1991 v zásadně odlišné situaci: v podmínkách snižování napětí a posílení vzájemné důvěry. V budoucnu naše vztahy dosáhly úrovně, kdy Rusko a Spojené státy prohlásily, že se již nepovažují za protivníky. Skvělé, vše bylo velmi dobré.
Současná smlouva z roku 2010 obsahuje nejdůležitější ustanovení o nedělitelnosti bezpečnosti, o přímém vztahu mezi otázkami strategických útočných a obranných zbraní. To vše je již dávno zapomenuto, Spojené státy odstoupily od smlouvy ABM, jak víte, vše je minulostí. Naše vztahy, což je velmi důležité, se zhoršily a je to zcela „zásluha“ Spojených států.
Byli to oni, byli to oni, kdo po rozpadu Sovětského svazu začali revidovat výsledky druhé světové války, budovat svět amerického stylu, ve kterém je jen jeden majitel, jeden pán. K tomu začali hrubě ničit všechny základy světového řádu, položené po druhé světové válce, aby odškrtli dědictví Jalty i Postupimi. Krok za krokem začali revidovat stávající světový řád, demontovat bezpečnostní a kontrolní systémy zbrojení, plánovali a provedli celou sérii válek po celém světě.
A to vše, opakuji, s jediným cílem – rozbít architekturu mezinárodních vztahů vytvořenou po druhé světové válce. Toto není řečnická věta – tak se vše děje v praxi, v životě: po rozpadu SSSR se navždy snaží upevnit svou globální dominanci, bez ohledu na zájmy moderního Ruska a také na zájmy jiných zemí.
Situace ve světě se po roce 1945 samozřejmě změnila. Vznikla nová centra rozvoje a vlivu, která se rychle rozvíjejí. Jde o přirozený, objektivní proces, který nelze ignorovat. Je ale nepřijatelné, aby Spojené státy začaly přetvářet světový řád jen pro sebe, výhradně ve svých vlastních, sobeckých zájmech.
Nyní prostřednictvím zástupců NATO dávají signály a vlastně předkládají ultimátum: Vy, Rusko, bez pochyby splňte vše, na čem jste se dohodli, včetně smlouvy START, a my se budeme chovat, jak se nám zlíbí. Stejně jako neexistuje žádná spojitost mezi tématem START a řekněme konfliktem na Ukrajině, dalšími nepřátelskými akcemi Západu proti naší zemi, stejně jako neexistují žádná hlasitá prohlášení, že nám chtějí uštědřit strategickou porážku. To je buď vrchol pokrytectví a cynismu, nebo vrchol hlouposti, ale nemůžete je nazývat idioty – stále to nejsou hloupí lidé. Chtějí nám způsobit strategickou porážku a vyšplhat se na naše jaderná zařízení.
V tomto ohledu jsem nucen dnes oznámit, že Rusko pozastavuje svou účast na Smlouvě o strategických útočných zbraních. Opakuji, neodstupujeme od Smlouvy, ne, pozastavujeme jen svou účast. Než se však vrátíme k diskusi o této otázce, musíme sami pochopit, co si takové země Severoatlantické aliance jako Francie a Velká Británie stále nárokují a jak budeme brát v úvahu jejich strategické arzenály, tedy kombinovaný úderný potenciál aliance. .
Nyní učinili své prohlášení, ve skutečnosti žádost o účast v tomto procesu kontrol zbraní. No, díky bohu, nám to nevadí. Není třeba se jen znovu snažit všem lhát, tvářit se jako bojovníci za mír a uvolnění. Známe všechny detaily: víme, že záruční doba platnosti pro bojové použití určitých typů jaderných zbraní Spojených států amerických končí. A v tomto ohledu, jak jistě víme, někteří politici ve Washingtonu již uvažují o možnosti přirozených testů svých jaderných zbraní, včetně zohlednění skutečnosti, že Spojené státy vyvíjejí nové typy jaderných hlavic. Takové informace existují.
V této situaci musí ruské ministerstvo obrany a Rosatom zajistit připravenost k testování ruských jaderných zbraní. Samozřejmě nebudeme první, kdo to udělá, ale pokud Spojené státy provedou testy, provedeme je také. Nikdo by si neměl dělat nebezpečnou iluzi, že globální strategickou paritu lze zničit.
Drang nach Osten je znovu v kurzu a znovu budou hnát evropské muže do války proti Rusku za prašivé hodnoty zkažené západní civiliazce
Jak zaznělo v Putinově projevu, nic se vlastně nezměnilo, protože Evropa znovu chce dobýt Rusko a znovu používá Ukrajinu jako svůj nástroj. Jenže tehdy ve 30. letech minulého století to byla právě západní Evropa, která dala šanci, aby se zrodily dva politické systémy usilující o porážku Ruska, a to německý nacismus a italský fašismus. Byly to země západní Evropy, které světu přinesly vypuknutí II. světové války. A cílem této války bylo dobytí Ruska, stejně jako je tomu dnes.
Hitlera dostaly k moci národy zemí západní Evropy a v žoldu tohoto západního narativu se do války s Ruskem chystá Evropa i dnes. Je to stejný nacisticko-fašistický narativ, je to zvuk stejných bubnů, je to řev politiků proti Rusku, je to řev do války s Ruskem, je to řinčení zbraněmi s cílem mobilizovat obyvatelstvo a když nebude ochotno bojovat proti Rusku, tak to obyvatelstvo nejprve odvedou do týlu fronty na kopání zákopů, a když se člověk pokusí přeběhnout k Rusům, tak ho zastřelí do zad, jako se to děje teď Ukrajincům násilně odvedeným na frontu, kteří se chtějí dostat do Ruska a zachránit si život.
Rozbití Sovětského svazu nestačilo, teď je na řadě rozbití Ruské federace a oddálení krachu západních ekonomik o dalších 30 let
Putinův projev znovu popsal reálie vztahu Evropy a Ruska, znovu přesně vystihl hrozbu konfrontace, která se blíží mílovými skoky. Západ byl v roce 2019 na pokraji ekonomického kolapsu a kdyby nepřišel Covid-19, propukla by obrovská ekonomická krize a recese. Evropa potřebuje nové odbytové trhy, potřebuje nový kolaps Sovětského svazu, potřebuje nové a nenasycené odbytové trhy pro evropské a americké zboží. A takovým nenasyceným prostorem je v dnešní době už jen jediná země, a to je Rusko. Představa jeho rozbití na desítky menších států podle modelu rozmlácené Jugoslávie na počátku 90. let je přesně tím plánem sionistů z Londýnských kanceláří.
Znovu by se zopakoval rok 1990, znovu by bylo Rusko zaplaveno západním zbožím, ale ve stejné chvíli by začala privatizace a plundrování ruského bohatství, nejen nerostného, ale i půdy, lesů, elektráren, vodáren, infrastruktury, úplně všeho, jako to proběhlo v rámci ekonomické transformace (deformace) v ČSSR po roce 1989. A tyto nové odbytové trhy a tyto nové zdroje by zajistily kolektivnímu Západu další bezpečný a robustní růst HDP a oddálení jeho vlastního ekonomického kolapsu zhruba o dalších 30 let.
Západ buď porazí Rusko a přežije, anebo se Západ ekonomicky zhroutí. Nic jiného nepřipadá v úvahu. Západ se rozhodl hrát vabank. A to poznáte podle nervozity politiků, podle jejich vyhrožování obyčejným lidem v Evropě, podle teroru proti lidu za projev odlišného názoru proti vládě. Bestie cení zuby na vás, na obyčejné občany, ale současně má stažený ocas ze strachu před Ruskem. Přesně to je podoba a poloha kolektivního Západu. Tahle doba zkrátka není pro slabý.
-VK-
Šéfredaktor AE News
S námi čtete, s námi objevujete
Vážení čtenáři Aeronetu, pokud se vám líbí naše investigativní žurnalistika a komplexní analýzy, které pro Vás už 9. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa, překlady videí a pravidelné páteční pořady na SVCS, a chcete-li, abychom vám i nadále mohli přinášet nové informace a politické analýzy a komentáře, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde, ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností. Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 47% z cílové sumy a do konce měsíce zbývá 7 dní. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, kryptoměnami Bitcoin, Bitcoin Cash, Ethereum a Monero, a poštovní složenkou na účet. Naše práce může pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme!
Roztržka mezi Jevgenijem Prigožinem a Generálním štábem Ruské armády se dramaticky vyostřila, šéf PMC Wagner Group v emotivní hlasové nahrávce obvinil generály z napomáhání nepříteli v důsledku sabotování dodávek munice pro Wagnerovce! Prigožin šokujícími slovy popsal, co probíhá v Generálním štábu, jak nikdo nechce Prigožinovi nic poskytnout, zatímco na frontě umírá dvakrát tolik Rusů, protože PMC Wagner nemá munici, kterou by mohl tlumit útoky nepřítele! Skandálem se už zabývá i ruský tisk a vypadá to jako dokonalá bouře a záminka Kremlu pro obrovské čistky v Generálním štábu!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
20.2.2023
Situace okolo nedostatku munice soukromé žoldácké organizace PMC Wagner Group začíná nabírat neuvěřitelné obrátky. Tisková služba Concord Group, která spadá pod PMC Wagner Group a slouží jako tiskový outlet pro Jevgenije Prigožina, přinesla [1] v pondělí 20. února výbušný audio záznam s výroky Jevgenije Prigožina na adresu Generálního štábu Ruské armády. Záznam jsem přeložil do češtiny a video máte níže.
Prigožin si už nebral servítky a tentokrát naplno popsal, jaké sabotáže probíhají v generálním štábu proti Wagnerovcům, které stojí na frontě dvakrát více životů operátorů PMC Wagner a rovněž ruských vojáků, kterým Wagnerovci kryjí záda. Prigožin barvitě vylíčil, jak naráží na nepřekonatelnou zeď a nikdo z generálního štábu mu nechce poslat munici.
Prigožin proto načerno a potají tahá a loudí munici od Ruské armády, od nižších generálů, kteří si cení toho, co PMC Wagner dělá na samém čele fronty a tím chrání životy ruských mobíků, kteří by čelo fronty nezvládli, takže ze zásob oddílů ruských vojsk dostávají Wagnerovci příděly munice pro operace, de facto výměnou za to, aby do těch operací nemuseli mobíci.
Je to forma tiché dohody. Jenže, spotřeba munice je tak obrovská na frontě mezi Bachmutem a Severskem, že Wagnerovci potřebuji mnohem více munice, ale od generálního štábu nic nedostávají. A Prigožin se dozvěděl, že se musí nejprve omluvit někomu nahoře, v Moskvě, ale Prigožin neví, komu by se měl omluvit. Ovšem všichni zodpovědní mu říkají, že se musí omluvit, a až se omluví, munici dostane.
Sabotování válečného úsilí Wagnerovců ze strany generálů v podobě blokování dodávek munice se již dostalo na přední stránky ruských novin
Skandál se dostal již na titulní stránky [2] ruského tisku a list Kommersant o tom informoval jako první. Na sociálních sítích v Rusku propuklo Boží dopuštění a lidé volají po odvolání celého Generálního štábu v čele s Valerijem Gerasimovem za vlastizradu. Celé je to neuvěřitelně podivné, protože Prigožin je osobní přítel Vladimira Putina a jeho levá ruka, takže se nechce ani věřit, že by někdo Prigožinovi takto házel klacky pod nohy. Jenže pravdou je, že Prigožin je opravdu maximálně vytočený a takhle vytočeného ho ještě nikdo neviděl. Pojďme si tedy ocitovat, co v prohlášení Prigožina vlastně zaznělo:
Děkujeme Žeňovi Poddubnému za to, že téma munice pozvedl na úroveň, na které by mělo být slyšet. Vyzkoušel si to na vlastní kůži. Sám vidí situaci na vlastní oči, takže je mu to jasné a je na špici všech problémů, které dnes máme.
Jak se říká, hovno se vaří, krev vře, ale otázky, které jsem položil ohledně munice, bohužel zůstávají zcela nevyřešeny. Je to vážnější problém a země má munici, už se nejednou vyjádřili, průmysl dosáhl potřebných objemů, dodávají to, co země potřebuje. Navíc nikdo nečekal, že se jim podaří tak rychle vyřešit všechny stávající problémy a udělat něco, co se za posledních 80 let nedělalo v takovém objemu nikde na světě. A já znám sklady, znám čísla šarží, znám čísla krabic, vím přesně, kde se munice nachází a vím, co je to za munici. Nemohu tento problém vyřešit
Přes všechna moje spojení se vše potápí a zasekává, žádná rozhodnutí se nedělají. Generálové, důstojníci na vojenských velitelstvích v různých funkcích pomáhají se vším, co mohou, snaží se, vzdorují, někdy porušují vojenské zákony, aby nám dodali další munici, kterou tak zoufale potřebujeme. Nikdo netuší, kde se berou limity, kde jsou postupy, jak je získat. Nikdo neví, jak se podepisuje ten či onen dokument. Všichni kývnou někam nahoru, ukazují prstem nahoru a říkají, že víte Jevgeniji Viktoroviči, máte tam těžký vztah, kříží prsty, ukazují prstem nahoru, koulí očima, a proto se musíte jít omluvit a přiznat, pak vaši bojovníci dostanou munici.
Před kým si mám sypat popel na hlavu? Komu se mám omluvit? 140 milionům Rusů? Řekněte mi, prosím, komu se mám omluvit, aby moji kluci byli zabíjeni o polovinu méně často než dnes. Každý den je zabito dvakrát tolik vojáků PMC Wagner, a nejen PMC Wagner, ale i mužů v jiných vojenských jednotkách, které nemůžeme pokrýt kvůli naprostému hladu po nábojích, při kterém nedostáváme to, co máme ve skladech. Někdo tam sedí a kříží prsty a podle svého chápání, podle nálady se rozhoduje, zda nám dá munici, nebo ne.
Ve stejnou chvíli zemře člověk. Leží v zákopu a zasáhne ho nepřátelský granát. Nemůžeme zastavit nepřátelské dělostřelectvo, protože na to nemáme prostředky. Ten konkrétní muž má utržené dvě nohy nebo dvě ruce, ta konkrétní žena, dcera, syn nebo matka přijde o svého milovaného člověka. Dáme ho do zinkové rakve a odvezeme na hřbitov, abychom ho pohřbili. Nemáte svědomí, abyste přestali srát jako moucha na sklo a přestali dělat intriky. Každý den se sepisují žádosti (o munici) podle dohodnutých předpisů a předávají se příslušným úřadům, ale pak už nikdo neví, kdo má dát odpověď a kam má jít. Moje snaha zatím ale nestačí.
Tihle kluci nešli do války za Prigožina, šli do války za vlast. A celá výhoda toho Prigožina je v tom, že mu důvěřují, dokázal je zorganizovat a viděli ho jako jednoho z nich, jednoho z těch, kteří v této válce potřebují vítězství. Když pak skupině velel armádní generál Surovikin, bez ohledu na to, kolik bylo drbů, byly tam dobré vztahy. Setkávám se s ním jen tehdy, když přijede na frontu, nebo v otázkách, které mám, mu volám. A vždy se dovolám. S municí jsme neměli žádný problém. I když průmysl stále skřípal u těch, kteří nám brání vyhrát tuto válku, pracují přímo, absolutně přímo pro nepřítele! Pomáhají nepříteli zlomit páteř Ruska! Máme tradici, že Rusové umírají, ale nevzdávají se. A Rusové umírají.
Umírají za svůj domov a svou vlast. A polovina z nich umírá proto, že někteří vojenští funkcionáři nechtějí zvednout zadek a pochopit, že to není rozmar, člověk by neměl být rozmarný, když je země v nebezpečí. Nikoho neobviňuji a nechci nikoho z ničeho obviňovat. Jen říkám, abyste zanechali svých rozmarů. Opusťte své zásady a dejte mi munici. Neotírám vám nos o to, že sedíte u snídaně, oběda a večeře servírované na zlatém nádobí, a posíláte své dcery, vnučky a vnuky odpočívat do Dubaje. Nevyhýbám se ničemu v době, kdy na frontě umírá ruský voják. Prostě žádám o munici! To není extremistické prohlášení, ani snaha někoho urazit. Omlouvám se, pokud je něco špatně. Dejte mi munici ve správném množství, které je ve skladech.
Záznam prohlášení Jevgenije Prigožina
Nevraživost mezi Gerasimovem a Prigožinem zřejmě dosáhla svého vrcholu v důsledku úspěchů Wagnerovců u Soledaru
Všimněte si, jak Prigožin v prohlášení vyzdvihl generála Sergeje Surovikina jako profesionála, aniž by jmenoval toho, kdo ho později na pozici velitele SVO operace vystřídal. Ano, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Prigožin nechtěl nikoho jmenovat z hlediska kritiky a negativního postoje, ale bylo naprosto jasné každému, kdo nahrávku slyšel, že ten Prigožinův vztek je mířený právě na Gerasimova. Ten je prohlášený tím, že má odpor k Putinově doktríně ze Sýrie. Syrská doktrína poprvé v ruské historii vojenství nasadila do operací soukromé žoldáky, a to právě PMC Wagner.
Gerasimov má proti tomuto způsobu moderního pojetí války extrémní odpor a mezi Prigožinem a ním prý panuje naprosto extrémní napětí, a to od doby, kdy Putin nařídil zahrnout do Gerasimovovy vlastní tzv. vrstvené vojenské doktríny právě soukromé profesionální žoldáky pod soukromým velením, kteří mají tvořit čela front ruských vojsk v moderních konfliktech. Gerasimov ve své revoluční doktríně [3] navrhoval na čela front profesionální soukromé žoldácké jednotky, ale pod velením generálního štábu, ne pod velením soukromých osob a jakýchsi podnikatelů z oboru cateringu, jako je právě Jevgenij Prigožin. A Gerasimova o to více štve, jakých výsledků Wagnerovci dosahují, na rozdíl od regulérní Ruské armády, které šéfuje právě Gerasimov.
Celé to vypadá jako dokonalá bouře, která má smést z vedoucích křesel některé generály v Generálním štábu. Mohla by to být nachystaná záminka pro čistku mezi generály, kterou naplánoval Vladimir Putin, ale potřebuje k tomu záminku. A sabotáž válečného úsilí premiantů z PMC Wagner Group by mohla být sakra velkým důvodem pro vyházení některých generálů.
Nasrání Rusů na sociálních sítích by se dalo doslova krájet, takže to spíš připomíná dokonalou bouři s cílem nasměrovat ji na Generální štáb. Samozřejmě, to by byla ta lepší varianta. Ta horší by byla v tom případě, kdyby tohle sabotování bylo autentické a přicházelo na příkaz Kremlu jako cesta, jak velmi výrazně zpomalit postup Ruské armády na frontě s cílem prodloužit válku a vyčerpat jak lidský potenciál v řadách AFU, tak i zbraňové rezervy zemí NATO v Evropě. A tuto variantu rovněž nelze vyloučit.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Alexander Lukašenko v rozhovoru s reportérem BBC otevřeně naznačil vstup Běloruska do války na Ukrajině, a to prý kvůli ochraně územní celistvosti Ukrajiny! Uběhne ještě trochu času a Bělorusko ochrání bezpečnost svoji i Ukrajiny, přesně jako Rusko ochránilo invazí na Ukrajinu svoji bezpečnost! Polsko podle Lukašenka usiluje o anexi západní části Ukrajiny a kolektivní Západ se prý zbláznil natolik, že už to dál nejde! Přípravy na mobilizaci v zemích Evropy se zrychlují, vojáci žádají po obcích, městech a firmách jmenné a profesní seznamy plnoletých mužů!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
19.2.2023
Běloruský prezident Alexander Lukašenko měl ve čtvrtek tiskovou konferenci se zahraničními i domácími novináři [1] v Minsku a došlo i na interakci s redaktorem BBC Stevem Rosenbergem, který reagoval na slova Lukašenka o tom, že Rusko bylo k invazi na Ukrajinu vyprovokováno Západem. Rosenberg argumentoval, že to nebyly USA, ani Velká Británie nebo NATO, kdo by napadl Rusko, ale že to bylo Rusko, které napadlo Ukrajinu.
Na to konto Lukašenko reagoval tím, že Rusko invazí na Ukrajinu chránilo svoji bezpečnost. Jenže vzápětí Lukašenko přitvrdil a prohlásil, že uběhne ještě trochu času a Lukašenko, resp. Bělorusko, ochrání nejen bezpečnost svoji, ale i bezpečnost Ukrajiny! V tom okamžiku doslova v prezidentském sále všechno ztichlo, protože je to vůbec poprvé, co Lukašenko takto otevřeně a dokonce i s časovým určením naznačil invazi na Ukrajinu v zájmu zabezpečení bezpečnosti Běloruska, a tím pádem i Ukrajiny.
Polsko totiž podle Lukašenka usiluje o anexi západní části Ukrajiny a Bělorusko tak bude muset přijít Ukrajině na pomoc před polskou armádou. Kolektivní západ totiž chce Ukrajinu rozdělit. Ochrana bezpečnosti Ruska a Běloruska intervencí na Ukrajině tak je podle těchto výroků společnou doktrínou Moskvy i Minsku, což není vůbec překvapivé.
Na Ukrajině bojují tisíce Bělorusů z řad běloruské opozice na straně Kyjeva a poté, co projdou zkušenostmi na frontě, tak se očekává, že se zorganizují a pokusí se v Bělorusku zopakovat státní převrat z léta roku 2020. Dostanou výzbroj z Ukrajiny a pokusí se v Minsku provést puč. Pokud k tomu dojde, Lukašenko již oznámil, že to bude považovat za akt války ze strany Ukrajiny, za akt výcviku běloruských teroristů na Ukrajině, jejich vyzbrojení a vyslání do Běloruska s cílem provést převrat. A dá se očekávat, že v blízké době k něčemu takovému dojde. Je to otázka krátké doby.
Na Ukrajině už západ nehraje o vítězství, ale o rozdělení Ukrajiny
Rozdělení Ukrajiny je v podstatě Plán B ze strany Londýnských kanceláří. Je to varianta, že se nepodaří destabilizovat Kreml a svrhnout vládu Vladimira Putina, takže bude potřeba zajistit, aby Kreml nakonec nevzal celou Ukrajinu. A k tomu má sloužit právě Polsko a plán na vstup polských vojáků na Ukrajinu ve velkých počtech, které mají mít oficiálně status mírových vojsk, které mají sloužit jako blokace NATO proti postupu ruských vojsk. Poslední události z Donbasu ukazují, že ruský generální štáb přímo zevnitř zpomaluje vojenské operace s cílem prodloužit válku a více vyčerpat západní zbrojní sklady.
Tato metodika znamená jednu věc, že Rusy se nepodaří Kyjevu z Ukrajiny vytlačit, a to proto, že už dávno nejde o Ukrajinu. Kremlu jde o porážku a demilitarizaci Evropy a zemí NATO v Evropě. A to znamená, že Londýnské kanceláře musí změnit plán. A tím plánem je rozdělení Ukrajiny, přičemž na tu rozdělenou část pod kontrolou Londýna se jako rakovina rozleze Evropská unie a hned po ní NATO.
Nebude to výhra pro sionistický Londýn, ale velice přijatelná postupka v pokerové hře proti Chabadu v Moskvě. Samozřejmě, že Moskva nic takového nechce, protože tím by se NATO dostalo na Ukrajině, jakkoliv rozdělené, na čáru doteku s Ruskem. A to na obrovsky dlouhé hranici. Ze strategického hlediska by tedy rozdělení Ukrajiny bylo pro Moskvu katastrofou.
Vstup Polska na Ukrajinu by znamenal nevyhnutelné rozdělení země
Problém je v tom, že Polsko by tímto opravdu mohlo Moskvě udělat čáru přes rozpočet, protože jakmile by na Ukrajinu vstoupila vojska NATO, Rusko by je už nemohlo vytlačit, ne bez hrozby přímé konfrontace s NATO na Ukrajině, což by dříve či později přerostlo v jadernou výměnu. A teď je otázkou, kde všude by byla vojska NATO rozmístěna, jestli jen na západě Ukrajiny na Haliči, anebo až na pravém břehu Dněpru.
Zelenský je sice zfetovaný od rána do večera, ale jedno je mu jasné, že když pozve na Ukrajinu vojska NATO, nic jiného než rozdělení Ukrajiny od toho okamžiku nepřipadá v úvahu. A to Zelenský nechce, protože by tím de facto přiznal, že by šlo o okupaci vojsky NATO. Výrok Lukašenka o tom, že za krátký čas zajistí bezpečnost Bělorusku i Ukrajině, je třeba vnímat jako signál, jakou hrozbu by rozdělení Ukrajiny představovalo nejen pro Moskvu, ale i pro Minsk.
Ta hrozba je tak vysoká, že Lukašenko už otevřeně uvažuje o invazi na Ukrajinu s cílem zajistit integritu Ukrajiny na západě v prostoru Haliče. Lukašenko potřebuje své casus belli pro odůvodnění pro připojení Běloruska do SVO na Ukrajině po bok Ruska, a právě útok běloruských opozičníků proti Lukašenkově vládě po jejich návratu z bojů na Ukrajině se jeví jako nejlogičtější casus belli pro vstup Běloruska do války na Ukrajině.
Lukašenkovy výroky jsou už příliš okaté a všeříkající, přičemž pokud si někdo myslí, že už od konce léta minulého roku cvičí v Bělorusku společně ruská a běloruská armáda své vojáky jen tak, pro utužování zdraví a kolektivu, tak je hodně naivní. Lukašenko však potřebuje důvod pro válku na Ukrajině, casus belli pro boj na Ukrajině, a to podle všeho zajistí právě běloruští opozičníci. Vstup Běloruska do konfliktu bude mít za úkol jedinou věc, zabránit Polákům v rozdělení Ukrajiny, resp. vytvořit situaci, aby Polsko od nápadu upustilo.
Moskva potřebuje Minsk na zabránění Polsku ve vstupu na Ukrajinu
Ty myšlenky Varšavy jsou vedeny následující úvahou: Ruská armáda nemá sílu kontrolovat západní Ukrajinu, nemá prostředky, jak tam vyslat ruská vojska, protože jedinou cestou jsou dálkové údery raketami Kaliber na obligátně očekávatelná místa, jako jsou elektrárny, výcviková zařízení a zbrojní závody. Když ale Polsko pošle na západ Ukrajiny svoji armádu, tak ta nepotká a nenarazí ani na jednoho ruského vojáka.
Nedojde tedy ke konfliktu mezi NATO a Ruskem. Jenže, pokud na území západní Ukrajiny vtrhne Běloruská armáda, tak je konec těmto polským plánům. Ze západní Ukrajiny se totiž vstupem Běloruské armády stane okamžitě válečná zóna a v tom okamžiku se dělení Ukrajiny nekoná. Již minulý rok v létě polský prezident Andrzej Duda vyzval [2] ve fanatickém projevu ke sjednocení Polska a Ukrajiny.
A podle nejen mého názoru, ale i podle názorů ruských novinářů, je zablokování tohoto plánu úkolem, kterým Vladimir Putin pověřil Alexandera Lukašenka a Běloruskou armádu. Cílem je zabránit Polsku ve vtrhnutí na Ukrajinu a v jejím rozdělení, což by byla pro Moskvu ze strategického hlediska naprostá katastrofa. A když si k tomu připočtete, že Západ již s tímto rozdělením počítá a dokonce o něm už otevřeně mluví i bývalý poradce Zelenského a vrchní ideolog Alexej Arestovič, který najednou pod americkou ochranou jede na internetu agendu Korejského modelu pro Ukrajinu, tak je jasné, proč najednou Lukašenko naznačuje, že již brzy zajistí bezpečnost Bělorusku i Ukrajině.
Zelenský bojuje proti Rusům, ale ze západu mu hrozí rozpad země v důsledku ambic Polska
Zabránění rozpadu Ukrajiny ze západního směru je teď pro Kreml daleko větší starost než situace na frontě na Donbasu. Tam totiž mají Rusové řešení té situace ve vlastních rukách, ale nikoliv na západě Ukrajiny. Moskva nemá vojenské prostředky, jako zabránit vstupu Polska na Ukrajinu a v odtržení části Ukrajiny od Kyjeva pod nějakou záminkou šlechetného ražení, třeba polský protektorát, mírová zóna pod polskou ochranou a podobná bohulibá označení.
Zelenský totiž spaluje a likviduje ukrajinskou armádu na Donbasu a už brzy nebude ukrajinská armáda funkční, prostě nebude existovat. Zelenský tak moc vrhá všechnu sílu proti Rusům, že úplně zapomněl na největšího nepřítele Ukrajiny v historických dějinách, na Polsko. Poláci dodnes považují Halič za svoji otčinu, a to hlavně kvůli tomu, že po II. sv. válce se polské hranice posunuly z východu na západ do nového prostoru.
A to není všechno. Slovenská média v pátek informovala [3], že okresní úřady rozesílají firmám a podnikům dopisy, ve kterých je žádají o jmenné seznamy všech mužů starších 18 let v souladu s branným zákonem. Tyto žádosti jsou prý rozesílány každý rok, že prý není důvod se znepokojovat, jenže pozor, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Možná se zeptáte, co je to za blbost, proč by okresní úřady měly zjišťovat něco, co je přitom snadno dostupné v centrálním registru obyvatelstva? Tam je přece seznam všech mužů na Slovensku, proč by tedy mělo mít smysl zjišťovat od zaměstnavatelů a organizací informace o mužských zaměstnancích? Ten důvod nám do redakce sdělil důstojník slovenské armády, náš čtenář, který nám napsal podrobnosti.
Mobilizační mapy obyvatelstva vznikají nejen na Slovensku, ale doslova v celé Evropě
Tyto žádosti slovenským podnikům a organizacím rozesílají okresní úřady na základě požadavku ozbrojených sil SR, které na základě zpětné odezvy od organizací a firem vytvoří tzv. strukturovanou mobilizační mapu obyvatelstva. Strukturovaná mapa má za účel zjistit, kolik je např. v zemi svářečů, kteří budou mobilizováni pro navařování pancéřových krytů na osobní civilní automobily rekvírované během mobilizace a pro další svářečské práce.
Dále tato mapa zjistí pracovníky v oboru slévačství a obrábění kovů, což jsou klíčové profese pro válečné úsilí v mobilizaci a ve válce. Mapa zjistí lékařské profese přesně podle určení na dané mapě. Zejména má armáda zájem o lékaře z oboru traumatologie. Rovněž se zjistí řidiči z povolání, které je možné povolat při mobilizaci za účelem řízení nákladních aut a autobusů pro účely mobilizace.
Z centrálního registru řidičských průkazů totiž nejde zjistit, jestli je řidič aktivní nebo pasivní. Při mobilizaci už není čas zjišťovat, jestli člověk umí řídit náklaďák, anebo ho má jenom napsaný v řidičáku, ale naposledy náklaďák řídil v autoškole před 30 lety. Rovněž armádu zajímají muži, kteří pracují jako kuchaři a řezníci. Mapa rovněž zaregistruje i pracovníky ve stavebnictví a v montážním průmyslu, protože při mobilizaci bude probíhat řada stavebních a montážních činností.
Z těchto důvodů se zjišťují tyto údaje touto cestou, protože ze státních registrů tyto údaje nelze vyčíst. Tato zjišťování údajů neprobíhají jen na Slovensku, ale v celé Evropě. Neznamená to, že mobilizace bude zítra, ale je to indicie, že až to přijde, mobilizace bude spuštěna adresně a bleskurychle. Otázkou teď je pouze čas, jestli Zelenský bude rychlejší a pozve polskou armádu na Ukrajinu a požádá o vojáky NATO po pádu Bachmutu na Donbasu, anebo bude rychlejší Kreml a Minsk s cílem zabránit Polsku v intervenci na Ukrajině. Pro Moskvu už prioritou teď není Donbas, ale zabránění rozpadu Ukrajiny.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Jevgenij Prigožin v šokujícím prohlášení obvinil Kreml, že jeho skupině PMC Wagner začali generálové a úředníci z Moskvy házet klacky pod nohy a přistřihávat křídla s cílem zpomalení postupu Wagnerovců na frontě! Kreml zakázal Prigožinovi další nábor vězňů, začaly váznout dodávky munice pro Wagnerovce, zatímco útvary Ruské armády s municí žádné problémy nemají! Znovu se ukazuje, že Kreml se rozhodl namísto rychlého vítězství na Ukrajině raději pro udržovací válku s cílem vyčerpat zbrojní sklady NATO!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
17.2.2023
A je to tady znovu, opět a zase! Ve chvíli, kdy se začalo Ruské armádě a lépe řečeno Wagnerovcům na frontě dařit, znovu přichází podraz z generálního štábu a podle všeho přímo z Kremlu, protože Jevgenij Prigožin je osobním přítelem Vladimira Putina a generální štáb by si nikdy nedovolil proti PMC Wagner jakýkoliv sabotážní krok, pokud by to nebylo posvěceno přímo z Kremlu. K čemu došlo?
Telegramový kanál WarGonzo přinesl kratičký rozhovor s šéfem PMC Wagner Group Jevgenijem Prigožinem a redaktor se ho zeptal, kdy padne Bachmut? A Prigožin se zamyslel a odpověděl, že v březnu až v dubnu. To bylo překvapivé vyjádření, vlastně to je slabé slovo. To byl doslova šok, protože Bachmut původním tempem měl padnout již nyní, protože rychlost postupu Wagnerovců byla neuvěřitelná. Jenže, ten největší šok přišel až chvíli poté.
Už počátkem tohoto týdne začaly přicházet podivné informace, že Wagnerovcům chybí munice a Prigožin dokonce napsal na generální štáb dopis s žádostí o dodávku munice, že PMC Wagner nedostala už několik dodávek, nikdy předtím se to nestalo. Oddíly Ruské armády přitom Prigožinovi potvrzují, že u nich je zásobování beze změn a stabilní, takže nikdo nechápal, proč jenom PMC Wagner nedostala munici počátkem týdne. Nyní v pátek je všechno jasné a je z toho šok, minimálně na Telegramu se nemluví o ničem jiném než právě o tom, co Prigožin prohlásil směrem nahoru na adresu Kremlu, aniž by ale jmenovitě kohokoliv jmenoval. Ze souvislostí to ale vyznělo tak jasně, jak to bylo jen možné.
Wagnerovci postupovali moc rychle a Kreml jim začal házet klacky pod nohy. Co je potom skutečným a pravým cílem Kremlu na Ukrajině?
Prigožin totiž v rozhovoru prohlásil, že jsou obrovské problémy se zásobováním, které vyplývají z toho, že někdo jeho skupině PMC Wagner ze shora přistřihuje křídla na zamezení dosud rychlého postupu, což souvisí i s tím, že Kreml zrušil program na dodávky vězňů do řad PMC Wagner, kteří si bojem a 6-měsíční službou zajistili svobodu.
Tím došlo k tomu, že se silně omezila útočná kapacita PMC Wagner s cílem přistřižení křídel, aby Wagnerovci na frontě už nepostupovali tak rychle. Prigožinovo svědectví je doslova noční můrou a šokem pro ruské vlastence, protože tentokrát už přímo blízký Putinův přítel, jakým je Prigožin, veřejně obviňuje de facto Kreml a jemu podřízený generální štáb ze sabotování bojových operací PMC Wagner.
Prigožinovo prohlášení je úplně jiná liga, než všechno ostatní, co dosud zaznívalo od ruských politologů a kritiků, jako je třeba Igor Girkin Strelkov, který z těchto podrazů obviňuje Kreml již de facto od roku 2014. Strelkov totiž není Putinův blízký člověk, takže jeho slova a kritika nemusela být brána za objektivní. Jenže Prigožinovo prohlášení je slovo de facto levé ruky Vladimira Putina. Proč musí být PMC Wagner skupina zpomalena a nesmí tak rychle postupovat? Protože při rychlé porážce Ukrajiny by hrozilo, že NATO a kolektivní Západ přestanou vyprazdňovat svoje vojenské sklady a přestanou posílat zbraně na Ukrajinu.
Rusko bude na Ukrajině bojovat do posledního Rusa stejně, jako to dělají Ukrajinci se svými lidmi?
Pokud by Západ ztratil důvěru v Kyjev, zbraně by přestaly na Ukrajinu proudit a Ukrajina by brzy byla poražena. Kreml se tak podle všeho rozhodl pro totéž, pro co se rozhodl kolektivní Západ, tedy pro nekonečnou válku s cílem vojensky vyčerpat a odzbrojit druhou stranu tím, že všechny zbraně protivníka shoří na Ukrajině. Kolektivní Západ doufá, že na Ukrajině shoří všechny ruské zbraně a potom bude možné Rusko snadno porazit.
Zatímco Moskva doufá, že kolektivní Západ pošle všechny své zbraně na Ukrajinu, kde shoří, což otevře Ruské armádě cestu do Evropy. Demilitarizovaná Evropa beze zbraní a s prázdnými sklady se nebude moci bránit. Dokonce i skupinka několika tisíc nadšenců by dokázala převzít moc nad zcela odzbrojenou zemí v EU, která odevzdala všechny své zbraně na Ukrajinu. Největší obavy mají Poláci, kteří se obávají, že Kreml může sledovat právě tento cíl, tedy odzbrojení NATO tím, že veškeré zbraně země aliance odevzdají Ukrajině.
Problém s tímto plánem je jeho šílenost, a to na obou stranách. Ukazuje se, že nejenom kolektivní Západ chce na Ukrajině bojovat do posledního Ukrajince, ale i Kreml chce tímto chováním a způsobem bojovat na Ukrajině do posledního Rusa, protože výrok Jevgenije Prigožina definitivně odhaluje, že v Kremlu se jede úplně stejná politika jako v NATO v Bruselu, ale jen s opačným znaménkem.
Válka prostě musí pokračovat, musí se udržovat a nikdo nám ji nesmí sabotovat tím, že by příliš vítězil, že by postupoval příliš rychle, protože to by šlo proti plánům této války. Ukrajina nemá prostředky na to, aby porazila jadernou velmoc jakou je Rusko, ale má prostředky na to, aby udržovací válkou vyčerpávala ruský vojenský potenciál a ekonomiku, do nějaké určité míry.
Udržovací válku vymysleli Američané v 60. letech ve Vietnamu, ale tam to nedopadlo zrovna dobře
A Kreml sleduje na Ukrajině totéž, tedy udržovací válku, ve které umírají Rusové pořád dokola, více a více, přičemž ve chvíli, kdy se začne vítězit a postupovat moc rychle, Kreml do toho okamžitě hází vidle, aby postup zpomalil a válka nebyla vyhrána moc rychle. Jenže, tohle přesně dělali i Američané ve Vietnamu v 60. a 70. letech během udržovací války beze smyslu. Tedy, smyslem byl zisk amerického vojensko-průmyslového sektoru, který se už nikdy tak nenapakoval, jako v dobách války ve Vietnamu.
Už to není jen kritika Igora Strelkova, ani jenom Valerije Pjakina, od této chvíle, kdy přímo Jevgenij Prigožin takto obvinil Kreml, je už jasné, že cílem speciální vojenské operace na Ukrajině není vítězství na Ukrajině, ale proxy válka proti kolektivnímu Západu s cílem položit ho vojensky a demilitarizovat skrze dodávky zbraní Kyjevu.
Absolutně není dovoleno, aby válka skončila rychle, aby Wagnerovci rychle dosáhli cílů, protože jediným prioritním cílem Moskvy je porážka kolektivního Západu, a to formou totální demilitarizace, kdy Kreml ví, jak moc Západ chce porazit Rusko a je ochoten kvůli tomu nasadit všechny své zbraně na Ukrajinu. Jenže tato udržovací válka není a nebude zadarmo. Bude za ní zaplaceno stovkami tisíc životů vojáků, tedy ruských vojáků. A na straně druhé ukrajinských, kteří provádí tutéž udržovací válku. Nevěříte?
Válku zpomaluje i kolektivní Západ, když Ukrajinci začnou postupovat moc rychle
Tak si vzpomeňte, jak vloni v létě začala ukrajinská ofenzíva a došlo k vytlačení ruských vojsk z Charkovské oblasti, během několika dnů, ruská fronta se úplně zhroutila. Kyjev už oslavoval a Zelenský tvrdil, že do Vánoc bude Krym znovu ukrajinský. Ale co se stalo? Kolektivní Západ na podzim zastavil Ukrajině dodávky dalších zbraní. Ukrajinská ofenzíva se zastavila. Kyjev začal obviňovat západ z nedostatečné podpory. Ruská armáda se přeskupila, proběhla konsolidace.
Západ dostal strach, že by Ruská armáda se opravdu mohla rychle stáhnout a válka by skončila, přičemž zbraně v ruských skladech na Sibiři by nebyly upotřebeny ve válce na Ukrajině a Rusko by zůstalo nadále po zuby ozbrojeno. A to někdo na západě nechtěl. Na západě totiž chtějí, aby válka byla udržována a odčerpávala a vyprazdňovala mamutí sklady ruské armády na Sibiři, kde jsou zakonzervovány zbraně Sovětské armády, které Kreml postupně vyprazdňuje a zbraně přesouvá na Ukrajinu. Válka na Ukrajině má tedy vyčerpat jak Rusko, tak i kolektivní Západ. A cenou za tuto udržovací válku jsou ukrajinští a ruští… goyim. Kruh se uzavřel. Spadly hodiny ze zdi? To nic není, čelní srážka s realitou. Prigožinovo svědectví je opravdu konceptuální otvírák pro zabedněné hlavy, a to nejen ty ruské.
-VK-
Šéfredaktor AE News