Politika z šatny: Snaha vládní Pětikoalice o novelu volebního zákona pro zavedení korespondenčních voleb je pokusem o přežití! V zahraničí žije přes 500 000 Čechů, z nichž drtivá většina nikdy k volbám nechodí! Hádejte, co se stane, jestli budou zavedeny korespondenční lístky! A hádejte, komu to jako budou házet! Existují celkem 3 hrozby vycházející z poštovního hlasování!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
17.1.2024
V poslanecké sněmovně českého parlamentu se opět dějí neuvěřitelné věci. Po uveřejnění bizarního videa ministra vnitra Víta Rakušana z fotbalové šatny, kde se v reklamním spotu vyhradil proti Petru Fialovi a de facto proti jeho vládě, tu máme totiž podle všeho další a neuvěřitelné pokračování. Sněmovna ve středu zahájila mimořádnou schůzi k výbušné novele zákona o volbách a organizaci voleb, kde poslanci projednávají návrh na zavedení korespondenčního hlasování do českých voleb [1].
Celé by to mělo fungovat tak, že občan v cizině by si online anebo osobně vyžádal od české ambasády registrační kartu, kterou by dostal poštou, nebo osobně na ambasádě, a to s předstihem minimálně 40 dní před volbami. Vyplnil by hlasovací lístek a ten by vložil do hlasovací obálky. Následně by tuto obálku vložil do o něco větší poštovní obálky a přidal by do ní tu registrační kartu.
Na ambasádě by poštovní obálku otevřeli, ověřili by kartičku a tu volební obálku by prý neotevírali, ale hodili by ji na ambasádě do volební urny k ostatním hlasovacím obálkám od lidí, kteří na ambasádu v den voleb přijdou hlasovat osobně. Podle znalce na ústavní právo, který nám do redakce poslal esej na toto téma, je s korespondenčním hlasováním problém hned ve třech rovinách.
Hrozba č. 1 – Narušení tajnosti volby
Tím prvním problémem je podmínka tajnosti voleb. Pokud dojde k zaslání hlasovacího lístku v hlasovací obálce, s přiloženým registračním štítkem uvnitř poštovní obálky, potom je princip tajnosti z hlediska ústavního principu nenávratně porušen, protože v tom okamžiku lze ztotožnit osobu, jak hlasovala. Podle ústavního práva se abstrahuje od toho, jestli úředník na ambasádě je nebo není poctivý, jestli nakoukne do hlasovací obálky, jak pan Novák z Texasu hlasoval a komu to hodil, anebo nenakoukne.
Princip tajnosti voleb totiž nemůže a nesmí být založen na důvěře, ale pouze na principu nezpochybnitelné anonymity. Na důvěře totiž tajnost voleb v českém právním řádu není založena, upozornil nás do redakce právník. Volby jsou založeny na tzv. zaručené anonymitě hlasovacích lístků a potažmo obálek, ve kterých jsou lístky do urny vloženy.
A nezáleží na tom, jestli volební obálku pan Novák zalepí lepidlem, protože z hlediska principu tajnosti voleb na tom nezáleží, jestli je ztotožněn samotný volební lístek, anebo volební obálka, ve které je lístek zalepen. Z hlediska ústavního principu tajnosti českých voleb by muselo dojít ke změně principu voleb, které by byly tajné jen pro lidi, kteří přijdou k urně v den voleb hlasovat osobně a za plentou vyplní lístek a vloží do obálky, zatímco pro lidi hlasující korespondenčně by princip tajnosti voleb již z hlediska ústavy garantovaný nebyl. Představte si, k čemu by to vedlo.
Někdo ze zaměstnanců ambasády by nakoukl do volební obálky známého podnikatele, který zrovna je v zahraničí a rozhodl se pro korespondenční volbu. Zaměstnanec ambasády by to potom prozradil nějakému českému novináři, že tento známý podnikatel hlasoval pro extrémistickou a protimigrační stranu. Novinář by se odvolal na důvěrný zdroj bez určení místa. Podnikatel by podal trestní oznámení, a to buď za pomluvu, anebo za prozrazení jeho volby.
Vedlejším efektem by bylo, že by to podnikatelovi narušilo jeho obchodní aktivity, partneři by mu zrušili zakázky, že hlasuje pro takovou stranu, a že je extrémista a sympatizant s nějakou onálepkovanou partají. Jinými slovy, pokud někdo zavede korespondenční volbu, tak dojde k narušení principu utajení voleb a je otázkou času, kdy k tomu opravdu dojde.
Hrozba č. 2 – Family voting a kšeftování s korespondenčními hlasy ve velkém
Je jedno, do kolika obálek svoji hlasovací obálku vložíte. Pokud bude v obálce registrační štítek oprávněného voliče, v tom okamžiku je volební obálka ztotožněna a je jen otázkou času, kdy zvědavost nějakého úředníka zvítězí nad jeho zodpovědností. Uvidí třeba obálku od herce nebo známého zpěváka. To je tedy první problém. Druhým problémem je ovlivňování voleb.
Při korespondenční volbě reálně hrozí efekt tzv. “family voting” jevu, kdy ostatní členové domácnosti přemlouvají voliče, aby hlasoval jinak. Korespondenční hlasování navíc otevírá cestu k obchodování s hlasy na internetu. Nákupčí hlasů mohou vykupovat tyto volební lístky od lidí ve finanční nouzi, ale třeba i od lidí, kteří nouzi nemají, ale chtějí si vydělat třeba 50 USD za jeden hlas a na hlasu jim nezáleží.
Není to tak dávno, kdy Igor Matovič, bývalý slovenský premiér, nabízel romským voličům na východě Slovenska celých 500 EUR za to, když pro něj budou hlasovat a pokud se mu s jeho hnutím podaří vstoupit do vlády, kde potom vláda Romům těchto 500 EUR schválí. Tady by to fungovalo ve větším. Nákupčí spustí na internetu výkupní akci, že nakoupí volební lístky s obálkami za tolik a tolik peněz. Oprávněný volič, který volební lístky dostal domů od ambasády poštou s registračním štítkem, ty lístky, štítek a obálky vezme a pošle je výkupčímu.
Ten vyplní obálky podle objednávky zadavatele, který si u něho výkupní kampaň na tajňačku objednal. Výkupčí potom odešle obálky poštou na ambasádu a tam nic nebudou tušit. Prostě otevřou poštovní obálky, vyjmou z nich volební obálky s registračními kartami, zkontrolují je a volební obálky vhodí do urny. Že byly obálky vyplněny výkupčím hlasů, to se nikdo nedozví.
Hrozba č. 3 – Amerikanizace českých voleb s využitím “mrtvých”, ale jinak korektně registrovaných duší
A třetím problémem je samozřejmě hlasování mrtvých duší. Tady nemluvíme už o nějakých výkupech hlasů zvenčí systému, ale o manipulaci voleb zevnitř. Nikdo totiž přesně neví, kolik Čechů žije v zahraničí. Pouze se to odhaduje. Většina odhadů se klaní k názoru, že v cizině žije přibližně půl milionu Čechů [2], ale objevují se i názory, že by jich mohlo být až 750 000. V roce 2023 přišlo osobně na české ambasády k volbám prezidenta necelých 23 000 Čechů [3]. Kdyby se volilo dálkově pomocí pošty, bylo by voličů násobně mnohem víc.
Když se někde najednou po spuštění korespondenčních voleb objeví 100 nebo 200 tisíc hlasů, nepůjde v podstatě identifikovat, jestli jde opravdu o lidi, kteří se rozhodli poslat korespondenční hlas, anebo někdo prostě zadal do počítačového systému ambasády “objednávky” na zaslání hlasovacích lístků uměle, zevnitř systému, a potom v den voleb je do volebních uren na vybraných ambasádách z poštovních pytlů přisypáno několik desítek nebo i stovek tisíc hlasů.
Tady teď nemluvím o falšování voleb zvenčí, ale o manipulaci voleb, která by mohla nastat zevnitř systému a režimu, jako jsme viděli na uniklých videích z voleb amerického prezidenta v listopadu 2020. Ženy přitahovaly ke sčítacím stolům poštovní pytle narvané poštovními hlasovacími obálkami, které rozlepovaly, kontrolovaly jejich doručovací karty a vhazovaly volební obálky do sčítacích košů. Všechny poštovní hlasy, bez výjimky, jako zázrakem, byly pro Joea Bidena, ve stovkách sčítacích okrsků, v Pensylvánii, v Ohiu, v Coloradu, v Michiganu, v Georgii, ve Wisconsinu. Ze statistického hlediska to bylo vyloučené, aby stovky procent hlasů z pytlů od pošty obsahovaly jen a jen hlasy pro Bidena.
Zasílání hlasů poštou otevírá bezbřehý prostor pro manipulování voleb
Jenže, ten systém to zařídil. Volby byly zmanipulovány zevnitř amerického volebního systému, na mrtvé duše prostě byly objednány volební poštovní lístky a obálky, informace byly zaneseny do systému, a potom jen stačilo vyplnit lístky, vložit je do obálek a hromadně odeslat poštou. Mnoho Američanů se dokonce divilo, že když přišli hlasovat osobně, tak jim volební komise sdělila, že už hlasovali poštou.
Ani jeden z amerických soudů kvůli tomu volby nezpochybnil a výsledky voleb nezrušil. Soudy se totiž na tom spiknutí v roce 2020 proti Trumpovi spolupodílely. Můžeme se jenom dohadovat, kolik desítek tisíc hlasů by najednou poštou začalo přicházet na české ambasády a jak by české soudy stížnosti zamítaly jednu podruhé jako neopodstatněné.
Není divu, že Pětikoalice chce zavést korespondenční volby, protože těmi se dají ošéfovat výsledky voleb i v Americe, tak proč to nezavést i v Česku, ne? Anebo budeme za hlupáky a budeme věřit tomu, že nikdo ze zaměstnanců ambasád nebude nakukovat do volebních obálek, až uvidí, že jde o obálku od známého politika nebo od miliardáře, nebo jiné zájmové osoby, kterou je potřeba mediálně zahájit s výsledkem? Nebo budeme věřit, že režim nebude generovat desítky tisíc voličů z ciziny do systému korespondenčních voleb a nebude jejich jménem a sám sobě si do voleb posílat hlasy, jako jsme viděli v USA?
Proč Rakušan zahájil evakuaci z Fialovy potápějící se lodě?
Ano, můžeme být tak naivní. Ale konceptuálně gramotní lidé vědí, k čemu to povede a co je účelem. V Česku už nikdo pětikolku volit nebude, a jejich voliči už vůbec ne, které podrazili ve volebních slibech. Proto Vít Rakušan natočil ten spot z fotbalové šatny, protože Víťa už ví, že Fialova loď jde ke dnu a je potřeba se z ní co nejdříve evakuovat. Volby totiž budou v ČR již příští rok na podzim a již letos budou volby do Evropského parlamentu. Rakušanův STAN se proto snaží od Fialy odpojit a distancovat se od něj, protože je nejvyšší čas. Jenže, protože to asi stačit nebude, je potřeba narychlo prosadit i korespondenční volby.
Už žádné politické taktizování. ❌ Je čas přestat se zbytečnými kompromisy a začít dělat to, co je prostě správný. Přijďte za mnou na debaty a Bez cenzury mi řekněte, co si myslíte. Přijmu jakoukoli kritiku.
👉🏻 https://t.co/SY9jXJ8KbT 👈🏻 pic.twitter.com/pLBPFMBBmd
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) January 15, 2024
Ty totiž mají zajistit hlasy pro liberály z ciziny, tedy hlasy od těch skutečných voličů, tak zřejmě i od těch mrtvých duší. Opozice namítá, že zavedení korespondenční volby vyžaduje ústavní většinu ve sněmovně a souhlas 120 poslanců, protože se jedná o změnu organizace voleb. Vláda tvrdí, že to stačí ošetřit běžným zákonem. Očekává se proto žaloba k Ústavnímu soudu na postup vlády. Ústavní soud by to ale mohl potvrdit a vnutit korespondenční volby násilně jako “lidské právo” ve smyslu podobného judikátu, jako jsme viděli v roce 2021 po rozhodnutí ÚS snížit kvorum pro vstup koalic do sněmovny. To byl zásah, který ovlivnil výsledek voleb a zabránil Babišovi sestavit vládu s podporou SPD, protože judikát silně posílil mandátové přerozdělení ve prospěch koalic.
-VK-
Šéfredaktor AE News
:
