Zákon o digitálních službách a cenzura ohrožují demokracii: Veřejnost se musí bránit
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Postupující cenzura omezuje svobodu projevu a ohrožuje demokracii. Kontroverzní zákon EU o digitálních službách je v tomto kontextu nebezpečným nástrojem: od jeho implementace na hlavních webových platformách již došlo k výraznému nárůstu cenzurních opatření. Na základě „ Westminsterské deklarace “ nese iniciativa GGI odpovědnost nejen vlád a společností BigTech, ale také veřejnosti: Je na nás všech, abychom bojovali s klimatem netolerance a znovu umožnili atmosféru svobody projevu, kde debata je spíše vítaná než obávaná.
Westminsterská deklarace 2023 – základní práva a svoboda projevu
Tisková zpráva iniciativy GGI ze dne 31. října 2023
Westminsterská deklarace, kterou v létě 2023 podepsalo 141 příznivců, se staví proti cenzuře a vyzývá k právu na svobodu projevu. Evropský zákon o digitálních službách (DSA) je považován za zvláštní hrozbu pro tento zákon kvůli jeho základní svévoli. Cenzura není potřeba, nejlepším prostředkem proti dezinformacím a dezinformacím je otevřený a svobodný diskurz. Vlády, nevládní organizace a technologické společnosti jsou žádány, aby respektovaly právo na svobodu projevu. Občanská společnost je vyzývána, aby pracovala na ochraně svých demokratických práv. Iniciativa GGI tyto požadavky podporuje.
Pozadí
V červnu 2023 se v Londýně sešli zastánci svobody projevu a sepsali a podepsali Westminsterskou deklaraci. [1]
Mezi tyto lidi patří Jay Bhattacharya, Martin Kulldorf a Sunetra Gupta, iniciátoři Velké Barringtonské deklarace; Robert a Jill Maloneovi, průkopníci a kritici platformy mRNA; Matt Taibi, Michael Shellenberger a Lee Fang, reportéři nechvalně známých souborů na Twitteru. Jde v podstatě o to, kdo je kdo z těch, kteří byli v posledních letech cenzurováni, zdiskreditováni a stali se terčem často pochybných „ověřovačů faktů“ kvůli kritickým otázkám ohledně současných narativů.
Níže stručně popisujeme nebezpečí, která představuje zákon EU o digitálních službách (DSA) a obsah Westminsterské deklarace.
Zákon o digitálních službách jako nástroj cenzury?
DSA bude platit jako nařízení EU ve všech členských státech EU od 17. února 2024. Jeho části jsou již v platnosti od 25. srpna 2023. Nové předpisy se spolu se zákonem o digitálních trzích (DMA) mají stát jakýmsi celoevropským základním zákonem pro internet. To platí pro všechny digitální služby, které spotřebitelům poskytují zboží, služby nebo obsah. Pro aktuálně 19 tzv. gatekeeperů , kteří mají měsíční dosah přes 45 milionů uživatelů, jako je Google, Amazon, X, Facebook nebo TikTok, platí speciální pravidla. Tyto velké online platformy mají vůči úřadům komplexní informační povinnosti. [2]
Zákon o digitálních službách usnadňuje odstraňování „nelegálního obsahu“ a má chránit uživatele před nenávistí a dezinformacemi. Problém je v tom, že ani nenávistné projevy, ani dezinformace nejsou čistě právní kategorie, ale spíše podléhají subjektivnímu hodnocení. Kdo rozhoduje o tom, co jsou dezinformace? Možnosti občanů vznést námitku proti nepodloženému omezení svobody projevu jsou však omezené a zdlouhavé.
DSA je již částečně implementován na hlavních platformách. Od té doby je cenzura stále patrnější. Naše zkušenosti s cenzurou (zejména s Facebookem) dokumentujeme na vlastní stránce a doufáme, že se naši vážení čtenáři podělí o své vlastní zkušenosti. [3]
Právo na svobodu projevu je zakotveno i samotnou EU v Listině základních práv Evropské unie, čl. 11. [4]
Svoboda projevu jako nejlepší ochrana před dezinformacemi
Když je svoboda projevu označena jako „dezinformace“ nebo „dezinformace“, naše demokracie je ohrožena. Cenzoři sociálních sítí postupně umlčují nepříjemné názory. Podporují je v tom takzvaní „odborníci na dezinformace“ a „ověřovatelé faktů“ ve starších médiích, kteří do značné míry opustili žurnalistické hodnoty debaty a intelektuální debaty. Propojení mezi vládami, médii a technologickými společnostmi shrnuje pod zvučný název cenzurně-průmyslový komplex .
Máme právo na různorodé, nefiltrované informace. Svoboda projevu a informací je nezcizitelné právo a nevyžaduje „povolení“ shora. Ochrana práva na svobodu projevu se netýká pouze názorů, se kterými souhlasíme, ale zejména musíme chránit i názory, se kterými nesouhlasíme. Pouze veřejně lze tyto názory slyšet a náležitě je zpochybnit. Svoboda projevu je naší nejlepší obranou proti dezinformacím.
Cenzura ve jménu „ochrany demokracie“ obrací systém zastupování, který by měl být zdola nahoru, na systém ideologické kontroly shora dolů. Tato cenzura zasévá nedůvěru, podporuje radikalizaci a delegitimizuje demokratický proces.
Závěr
Na základě deklarace autoři vznášejí tři požadavky, se kterými iniciativa GGI tímto souhlasí.
- Vlády a mezinárodní organizace jsou vyzývány, aby dostály své odpovědnosti vůči lidem a respektovaly článek 19 – Právo na svobodu projevu – Všeobecné deklarace lidských práv (UDHR).
- Technologické společnosti se vyzývají, aby se zavázaly k ochraně digitální veřejnosti v souladu s článkem 19 UDHR a aby se zdržely politicky motivované cenzury, cenzury nesouhlasných hlasů a cenzury politických názorů.
- Veřejnost je rovněž vyzývána, aby pracovala na prosazování demokratických práv lidí. Nestačí změnit legislativu. Musí tam být atmosféra svobody projevu. Je třeba odmítnout klima netolerance, které podporuje autocenzuru a mnoha lidem způsobuje zbytečné osobní problémy. Místo strachu a dogmatismu musí být možné a žádoucí otázky a debaty.
Prameny
[1] Anonymní. Westminsterská deklarace . Westminsterská deklarace, 2023. online: https://westminsterdeclaration.org/deutsch
[2] Albert J. Průvodce zákonem o digitálních službách . AlgorithmWatch, 2023. online: https://algorithmwatch.org/de/dsa-erklaert
[3] Anonymní. Cenzura v Rakousku . Zelené sdružení pro základní práva a svobodu informací, 2023. online: https://ggi-initiative.at/wp/zensur-in-oesterreich
[4] Evropský parlament, Rada a Komise. Listina základních práv Evropské unie . Úřední věstník Evropských společenství, 2000. online: https://www.europarl.europa.eu/charter/pdf/text_de.pdf