Sklad munice a rozvodna byly jen některé z cílů během dvoudenního útoku na ruskou kritickou infrastrukturu.
Vladimir Putin byl ve chvílích, kdy ukrajinská armáda zahájila sérii smrtících úderů, které způsobily krveprolití v ruské oblasti Belgorod. Sklad munice a rozvodna byly jen některé z cílů během dvoudenního útoku na ruskou kritickou infrastrukturu v oblasti, která hraničí s Ukrajinou. K útokům dochází jen několik dní po Putinově rozhodnutí bombardovat ukrajinská města řízenými střelami a kamikadze drony, které si vyžádaly mnoho mrtvých a zraněných.
Ve čtvrtek vyletěl do povětří muniční sklad ve vesnici v regionu Belgorod.
Obyvatelé hlásili, že slyšeli hlasitou explozi a viděli plameny a kouř spirálovitě stoupající vzhůru k noční obloze.
Vjačeslav Gladkov, guvernér regionu, potvrdil, že muniční sklad byl zničen.
Na svém kanálu Telegram napsal: „Došlo k detonaci. Podle předběžných zpráv nebyl nikdo zabit ani zraněn.
„Obyvatelé byli evakuováni do bezpečné vzdálenosti. Na místě je momentálně vedoucí magistrátu Vladimir Percev a záchranná služba.
Následujícího dne byla střela zasažena teplárnou a elektrárnou v Belgorodu.
Na videu natočeném obyvateli poblíž 110kw rozvodny je slyšet skřípění rakety ve tmě, po níž následuje hlasitý třesk.
Požár okamžitě pohltí rozvodnu a rozzáří černočernou tmu.
Ve stejný den byla dělostřeleckými granáty zasažena základna Rosgvardia (Národní garda) ve vesnici Okťabrskij.
Několik strážců bylo zabito a 14 dalších utrpělo zranění různé závažnosti v důsledku bombardování.
Podle zpráv byly granáty vypáleny z vesnice Kazachya Lopan, která se nachází dva kilometry za hranicí na Ukrajině.
Videozáznamy následků útoku ukazují, jak se kasárna proměnila v trosky.
Další útoky byly hlášeny během čtvrtka a pátku, protože se zdálo, že Ukrajina zesílí své vojenské aktivity v oblasti.
Kvadrokoptéra ve čtvrtek ráno shodila výbušniny poblíž pohraniční obce Staroselye.
Odpoledne spadly dva IEDS vypuštěné z dronu poblíž vesnice Krasnyj Chutor, podle kanálu Baza Telegram.
V důsledku leteckých útoků nebyla hlášena žádná úmrtí ani zranění.
V pátek Ukrajina oslavila svůj první Den obránců od únorové invaze Ruska do země.
V televizním projevu na památku této příležitosti ukrajinský prezident řekl, že země je „silnější než kdy jindy“ a vyjde z ní vítězně.
Volodymyr Zelenskyj řekl: „Dne 14. října vyjadřujeme svou vděčnost… vděčnost všem, kteří v minulosti bojovali za Ukrajinu, a všem, kteří za ni bojují nyní; všem, kteří tehdy vyhráli, a všem, kteří teď určitě vyhrají.“
V komentáři k podpoře, které se Kyjevu dostalo od Západu, pokračoval: „Svět je s námi víc než kdy jindy.
„To nás dělá silnějšími než kdy jindy v historii.“
Rada federace ve středu 19. října schválila dekret ruského prezidenta Vladimira Putina o stanném právu v Luganské, Doněcké lidové republice a také v Záporožské a Chersonské oblasti.
„Hovoříme také o opatřeních civilní obrany, ochraně obyvatelstva a území před přírodními a člověkem způsobenými mimořádnými událostmi a pravomoci realizovat opatření pro potřeby ozbrojených sil RF.
Stanné právo na nových územích Ruska začne platit od 20. října.
Ruský prezident navíc podepsal dekret , podle kterého se na Krymu , stejně jako v řadě dalších regionů Ruska, zavádí „střední úroveň reakce“ .
19. října bylo také oznámeno, že civilistům byl zakázán vstup do Chersonské oblasti. Bude fungovat sedm dní . Na území kraje budou moci vstoupit pouze ti, kteří obdrží propustku od velitelského úřadu, stejně jako ti, kteří se podílejí na poskytování, zásobování a práci ve veřejných službách.
Vojenská zpravodajka listu Izvestija Natalia Grafchikova ve středu ráno ukázala, jak se obyvatelé Chersonu přesouvají na druhou stranu Dněpru . Novinář hovořil s některými místními obyvateli. Vojenskému zpravodaji přiznali, že se v tuto chvíli obávají zvýšeného ostřelování ze strany ozbrojených sil Ukrajiny . Na záběrech je vidět, jak si lidé berou s sebou své mazlíčky.
24. února Rusko zahájilo speciální operaci na ochranu Donbasu . Rozhodnutí padlo na pozadí vyostření situace v regionu v důsledku ostřelování ukrajinskou armádou.
Existují vážné obavy, že Vladimir Putin udělá „jadernou demonstraci síly“ poté, co ministr obrany Ben Wallace včera odletěl do Washingtonu na mimořádné jednání s Pentagonem .
Třetina Ukrajiny zůstala bez proudu, protože nový šéf ruských ozbrojených sil Sergej Suvorikin, přezdívaný „generál Armagedon“, zahájil sérii raketových a bezpilotních útoků.
Nejméně tři obyvatelé byli zabiti a nyní je 1162 měst nebo vesnic v 16 ukrajinských regionech bez proudu, protože generál, který je podezřelý z použití chemických zbraní v Sýrii, zaútočil na kritickou infrastrukturu.
útoku pan Wallace zrušil schůzku s poslanci a odcestoval do Washingtonu DC, aby prodiskutoval „bezpečnostní obavy“.
Rostou obavy, že ruský prezident zvažuje odpálení jaderné hlavice s nízkou účinností nad Černým mořem – poté, co minulý měsíc prohlásil, že je připraven tak učinit, aby bránil ruskou „územní integritu“.
Bezpečnostní zdroj řekl The Sun , že „hrozba se v poslední době zvýšila“.
Zatímco generál Surovikin připustil, že připravuje pohotovostní plány pro pád Chersonu, a řekl, že pokud budou ukrajinské útoky pokračovat, evakuuje celé město.
Rostou obavy, že Vladimir Putin může použít jadernou demonstraci síly nad Černým mořem poté, co ministr obrany včera odletěl do USA na jednání s Pentagonem.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že je připraven použít jaderné zbraně na obranu „územní integrity“ Ruska
Záchranáři třídí trosky obytné budovy zasažené ruskými kamikadze drony, zatímco exploze otřásají ukrajinským hlavním městem během útoku bezpilotního letounu v časných ranních hodinách dne 17.
Ministr ozbrojených sil James Heappey včera řekl, že „jsme v době, kdy jsou tyto druhy rozhovorů nezbytné“.
Obranný zdroj řekl The Telegraph, že schůzka pana Wallace se mohla konat osobně kvůli obavám o bezpečnost komunikace mezi Pentagonem a ministerstvem obrany.
Mluvčí ministerstva obrany řekl: „Ministr obrany je ve Washingtonu DC, aby projednal společné bezpečnostní problémy, včetně Ukrajiny. Navštíví svůj protějšek v Pentagonu a vysoké osobnosti v Bílém domě.
Mluvčí Lloyda Austina, amerického ministra obrany, řekl, že diskutovali o „pokračující podpoře Ukrajiny našimi dvěma národy, stejně jako o pokračující důležitosti transatlantické a regionální bezpečnostní spolupráce ve světle ruského útoku na Ukrajině“.
Mimořádná jednání pana Wallace předcházela dodávce nových systémů NATO, které posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu proti útokům na civilisty z dronů a raket kamikadze.
Rusko po několika trapných týdnech ústupů na bojišti odpaluje na Ukrajinu zvýšený počet raket a dronů.
Použití bezpilotních letounů, o nichž se předpokládá, že pocházejí z Íránu, může naznačovat, že jejich zásoby „vysoce přesných hlavic s dlouhým dosahem a výrazně velkých rozměrů“ se snižují.
Zdroje z Teheránu agentuře Reuters sdělily, že Írán plánuje poslat do Ruska více dronů a raket země-země.
Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Putinovo zaměřování se na dodávky energie, což je zločin podle zákonů o ozbrojeném konfliktu, „způsobuje masivní výpadky proudu“, kdy jsou nemocnice nuceny zálohovat generátory.
„Není nezbyl prostor pro jednání s Putinovým režimem,“ řekl Zelenskyj
„Teroristický stát pro sebe těmito akcemi nic nezmění.
„Potvrdí to jen jeho destruktivní a vražednou podstatu, za kterou bude jistě pohnán k odpovědnosti.“
Mezi energetická zařízení, která byla nedávno terčem, patří město Žytomyr, západně od hlavního města Kyjeva, které zůstalo bez elektřiny a vody, a zasažena byla zařízení v Kyjevě a Dněpru.
Členové záchranných složek reagují na požár po ruském útoku na energetickou infrastrukturu v Kyjevě
Írán dodává Rusku „kamikadze drony“, protože se předpokládá, že jeho zásoby raket docházejí
Energetická válka mezi Ruskem a Západem nebezpečně eskaluje, Moskva oficiálně oznámila zatčení sabotérů, kteří se pokusili vyhodit do povětří ropovod TurkStream.
Připomínáme, že zemní plyn přichází do Řecka prostřednictvím Turkish Stream. Ropovod TurkStream, ropovody GTS a Družba jsou tři hlavní ropovody zásobující Evropu, přičemž dva ze tří byly tak či onak postupně uzavřeny… (GTS a Družba).
Připomínáme, že nedávno B. Putin prozradil, že Ukrajinci se pokusili vyhodit do vzduchu TurkStream . Dnes na to Kreml navázal odhalením nových informací.
Konkrétně v pondělí 10. října na operativní schůzce se členy Rady bezpečnosti B. Putin řekl, že se Kyjev pokusil vyhodit do povětří jeden z úseků přepravní soustavy zemního plynu Turkish Stream.
I o tom dnes hovořil V. Putin na setkání se svým tureckým protějškem R.T.Erdoganem.
FSB údajně hlásila, že 22. září zabránila teroristickému útoku na ropná a plynárenská zařízení.
Ruské bezpečnostní síly zadržely muže narozeného v roce 1978, kterého naverbovala SBU na Ukrajině.
Diverzant „nesl“ dvě improvizovaná výbušná zařízení.
Našla se také korespondence s ukrajinským úředníkem, která mu poskytla instrukce pro sestavení bomby a souřadnice místa detonace.
Sabotéři byli zatčeni při pokusu podkopat plynovod Turkish Stream, řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, informuje Interfax.
„Některé síly, jejichž možný původ naznačil Putin, (…) se již pokusily zaútočit na Turecký proud. Sabotéři byli zatčeni, mnoho lidí bylo zatčeno. Chtěli ho vyhodit do vzduchu. Na našem území, na souši ,“ řekl Peskov ve čtvrtek novinářům.
Před pár dny ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že se ukrajinské síly pokusily vyhodit do povětří jeden z úseků Tureckého proudu.
Podle Peskova Evropa ve skutečnosti postrádá schopnost, i kdyby to potřebovala, nakupovat ruský plyn, Turkish Stream je jedinou spolehlivou cestou, proto Putin navrhl svému tureckému protějšku Tayyipu Erdoganovi vybudování plynového uzlu.
„ Plynový uzel je opravdu velmi zajímavé téma. Podívejte, došlo k teroristickým útokům a Evropa je skutečně zbavena možnosti, i kdyby to potřebovala, nakupovat náš zemní plyn ,“ řekl Peskov novinářům podle RIA Novosti.
Gazprom se zároveň dohodl s Tureckem na uspořádání „v krátké době“ dialogu o návrhu Vladimira Putina nasměrovat množství zemního plynu ztraceného v Nord Stream přes Turkish Stream.
Obě strany budou také diskutovat o otázce vytvoření uzlu na turecké hranici s Evropskou unií, který by se mohl stát ukazatelem cen zemního plynu, řekl v televizním rozhovoru šéf plynárenské společnosti Alexej Miller.
„Turecká strana samozřejmě projevila velký zájem, zejména na korporátní úrovni, a dohodli jsme se s tureckým ministrem energetiky na zahájení dialogu velmi, velmi rychle, od začátku příštího týdne. A budeme mít velmi konkrétní diskusi o objemu a načasování projektu, “ odpověděl Miller na otázku, jak Turecko reagovalo na ruský návrh poslat ztracené objemy zemního plynu Nord Stream přes Turkish Stream.
„Dále budeme diskutovat o vytvoření hraničního uzlu mezi Tureckem a EU – obchodní platformy, která by se mohla stát cenovým indikátorem dodávek zemního plynu na trzích spotřebitelských zemí,“ dodal.
Už počtvrté za čtyři měsíce si Erdogan a Putin podali ruce a zavázali se, že zpřísní svá energetická pouta, aniž by se dotkli ukrajinské krize.
Pro německý list „Frankfurter Allgemeine Zeitung“ byla na „agendě“ obou politiků žhavá témata mezinárodních aktuálních událostí: obilí, zemní plyn a Sýrie.
Před odjezdem z Ankary turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval svou touhu sblížit vůdce Ruska a Ukrajiny tím, že je bude hostit v Turecku k jednání.
24 hodin před konferencí v Astaně však ruský prezident prohlásil, že Turecko by mohlo být centrem pro ruský plyn určený pro Evropu.
Putin ze své strany předložil Erdoganovi svůj návrh na vytvoření velkého uzlu zemního plynu v Turecku, který dokonce označil za „nejspolehlivější cestu pro ruský plyn do Evropy“.
Řekl, že vytvoření takového uzlu v Turecku, který by odklonil toky zemního plynu ze dvou tamních plynovodů Nord Stream přes Černé moře, by pomohlo regulovat ceny zemního plynu před raketovým růstem.
„Během práce na tomto hubu, který bychom mohli společně vytvořit, by samozřejmě mohl být také platformou nejen pro zadávání zakázek, ale také pro stanovení ceny, protože to je velmi důležitá otázka – otázka ceny ,“ zdůraznil Putin.
„Ceny plynu, které jsou nyní vysoké, by mohly být určovány prostřednictvím takového uzlu, aniž by byly ovlivněny politickými rozhodnutími ,“ vysvětlil ruský prezident a poukázal na to, že dodávky zemního plynu do Turecka pokračují bez překážek.
Návrh ruského prezidenta je, aby se Turecko stalo tranzitním uzlem pro ruský zemní plyn do Evropské unie, protože Putin se snaží získat převahu v energetice vůči Evropě.
„Ty a já přes všechny potíže nacházíme příležitosti k pravidelnému setkávání, komunikaci. To přináší dobré výsledky, musím poznamenat, že všechny naše dohody, kterých bylo dosaženo během vaší návštěvy v Soči v srpnu tohoto roku, se plní, “ řekl Putin.
Ruský prezident také informoval svůj turecký protějšek, že práce na jaderné elektrárně v Akuyu, jihozápadně od přístavu Tasuju, pokračují podle plánu a že v oblasti aktuálně pracuje 22 000 lidí.
Informoval ho také, že dodávky uhlovodíků z Ruska do Turecka pokračují jako obvykle.
„TurkStream funguje úspěšně, i když se objevily pokusy ho vyhodit do vzduchu,“ zdůraznil a dodal:
„Jak jste slyšeli, došlo k pokusu to vyhodit do vzduchu, ale díky bohu se tak nestalo, funguje to úspěšně.“
Dodal také, že je možné napravit škody na ruských přírodních ropovodech Nord Stream, ale o jejich osudu budou muset rozhodnout Rusko a Evropa.
„Mohli bychom přesunout ztracené objemy podél Nord Stream ze dna Baltského moře do oblasti Černého moře a tímto způsobem vytvořit hlavní trasy pro dodávky našeho paliva, našeho zemního plynu do Evropy přes Turecko, a vytvořit tak největší plyn centrum pro Evropu v Turecku, “ řekl Putin.
„To samozřejmě, pokud budou mít naši partneři zájem. A pokud bude finanční možnost to realizovat, samozřejmě,“ dodal.
Najednou se ruský prezident rozhodl vyzdvihnout Turecko jako energetické centrum Evropy a donutil Brusel a Berlín, aby přehodnotily svůj postoj k Recepu Tayyipovi Erdoganovi, komentují německá média.
Brusel otevřeně hrozí systémovým NATO a EU terorismem vůči Rusku.
Nejvyšší představitel Evropské unie vyhrožuje teroristickým útokem na území Ruské federace, když prohlásil, že ruská armáda bude „zničena“ západními silami, pokud ruský prezident Vladimir Putin použije jaderné zbraně na Ukrajině .
„Jakýkoli jaderný útok proti Ukrajině vytvoří odpověď – nikoli jadernou odpověď, ale tak silnou odpověď z vojenské strany, že ruská armáda bude zničena,“ prohlásil ve čtvrtek vysoký představitel Evropské unie Josep Borrell. „Toto je vážný okamžik v historii a my musíme ukázat naši jednotu, naši sílu a odhodlání. Úplné odhodlání.“
Během projevu minulý měsíc Putin řekl, že „neblafuje“ a řekl, že bude bránit ruskou „územní integritu naší vlasti“ „všemi prostředky, které máme k dispozici“, což někteří interpretovali jako jaderné varování. Konkrétně se nezmínil o jaderných zbraních, ačkoli jiní nejvyšší ruští představitelé uvedli, že by takové zbraně mohly být použity.
Navzdory navrhovaným hrozbám američtí představitelé minulý týden uvedli, že neexistuje žádný jasný důkaz, že Kreml vypustí jadernou zbraň poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že svět čelí největšímu riziku jaderného armagedonu od kubánské raketové krize v roce 1962.
„No, [Putin] si nemůže dovolit blafování.“ A musí být jasné, že lidé podporující Ukrajinu, Evropskou unii a členské státy, ani Spojené státy a NATO neblafují,“ řekl Borrell.
Jeho komentáře přišly jen několik hodin po uklidňujících komentářích francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který na Twitteru napsal , že „nechceme světovou válku“.
Francouzská jaderná „doktrína spočívá na základních zájmech národa,“ řekl ve čtvrtek Macron francouzským zpravodajským kanálům. „Jsou jasně definovány a vůbec by nebyly přímo ovlivněny, kdyby například došlo k balistickému jadernému útoku na Ukrajině v regionu.“
„Dnes musí Vladimir Putin především zastavit tuto válku, respektovat územní celistvost Ukrajiny a vrátit se ke stolu k rozhovorům,“ řekl dále Macron. „Říkám vám, že v určitém okamžiku… bude nutné [pro Kyjev jednat s Ruskem]. Proto jsem vždy odmítal maximalistické pozice.“
Macron ale řekl, že Francie dodá ukrajinské armádě systémy protivzdušné obrany po sérii náletů na východoevropský kraj začátkem tohoto týdne, které přišly v reakci na bombardování mostu na Krymu.
„Dodáme… radary, systémy a rakety, abychom je ochránili před těmito útoky,“ řekl Macron místním médiím a dodal, že na Ukrajinu by mohlo být vysláno dalších šest mobilních dělostřeleckých jednotek Caesar.
K jadernému napětí se přidal představitel ruské bezpečnostní rady Alexander Venediktov, který uvedl, že pokud bude Ukrajina přijata do NATO, konflikt v zemi přeroste ve třetí světovou válku.
30. září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil překvapivý pokus o urychlení žádosti Ukrajiny o vstup do NATO. Plné členství Ukrajiny v NATO je daleko, protože všech 30 členů aliance, včetně Turecka, by muselo dát svůj souhlas.
„Kyjev si je dobře vědom, že takový krok by znamenal zaručenou eskalaci do třetí světové války,“ řekl Venediktov agentuře TASS. „Sebevražedný charakter takového kroku chápou sami členové NATO,“ řekl.
K této zprávě přispěla agentura Reuters.