Archív značky pro: proces

učitelka

Učitelka vyhozená za Ukrajinu promlouvá. Z pracovněprávního sporu politický proces

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

23.03.2023

Vyhodili ji ze školy za nahrávku z hodiny, kde v roce 2022 údajně dezinformovala děti o válce na Ukrajině. Teď pražská učitelka Martina Bednářová, účastnice tří soudních řízení, oslovila ParlamentníListy.cz s prosbou, zda by se mohla k věci poprvé vyjádřit. Redakce ctí rovnost stran při soudním projednávání a učitelce vyhověla. Bednářová mluví o tom, jak se z jejího pohledu věc stala, i o údajné roli rodiny Kroupových, starosty Koláře či Seznam Zpráv.

Tato kauza minulý rok zahýbala Českem. Učitelka Martina Bednářová byla v dubnu 2022 odejita z pražské základní školy Na Dlouhém lánu. Důvodem byly výroky, kterými podle mínění školy pedagožka popírala události na Ukrajině. Žáci nahráli v hodině českého jazyka video, které mělo dotyčnou učitelku usvědčit. Ona však tvrdí, že se ničeho protiprávního nedopustila, a celý proces, ze kterého dodnes vznikly dokonce tři soudní spory, považuje za vykonstruovaný.

ParlamentníListy.cz se s Martinou Bednářovou, která je nyní nezaměstnaná a podle svých slov „prakticky nezaměstnatelná“, osobně sešly. Celý příběh má několik rovin a dnes přinášíme první část, ve které Bednářová popisuje kauzu kolem nahrávky a vyhazovu ze školy svýma očima.

Normální hodina češtiny 

„Nebylo mi pořádně umožněno se k tomu vyjádřit,“ říká nám Martina Bednářová v jedné z žižkovských kaváren. „Kdykoli jsem totiž začala popisovat, jak se to doopravdy odehrálo, média to překroutila. Vážím si toho, že u vás mám prostor.“

„Bylo to 5. dubna 2022, probíhala klasická hodina českého jazyka – slohu,“ začíná své vyprávění Bednářová a vysvětluje, že mezi sedmým a devátým ročníkem základní školy mají žáci v rámci češtiny kapitolu, která se věnuje vztahu mezi médii a realitou. „Probíráme různá mediální sdělení, děti se učí kriticky číst apod. Přičemž je logické, že když máte nějaké mediální sdělení, sáhnete po tom, co je zrovna aktuální,“ vysvětluje učitelka.

Právě proto si prý tenkrát zvolila rusko-ukrajinský konflikt. „To téma bylo všude, setkali se s ním všichni. A tak jsem žákům řekla: Pojďme si o tom něco říct. Co o tom víte? A děti začaly odpovídat. Přičemž vše byly odpovědi kusé, povrchní, bez kontextu. Jako by četli jen nadpisy,“ popisuje Bednářová. „Proto jsem jim řekla, dobrá, pojďme o tom tedy zjistit něco víc.“

Učitelku útržkovitá informovanost žáků velmi překvapila. „Uvědomila jsem si, že čerpají pořád z těch samých zdrojů – nejvíc ze Seznamu nebo ČT. Znají jen jednu stranu věci, neumějí to zasadit do kontextu, neuvažují o příčinách války apod. V jejich podání to znělo, jako kdyby svět začal 24. února 2022.“

Poté, co Bednářová sdělila téma hodiny, zapnuli dva přítomní žáci nahrávání na svých mobilních telefonech. Přitom používání mobilů během vyučování zakazuje školní řád.

„Mně tedy přijde, že museli nahrávat už někdy předtím, možná každou hodinu, kdoví,“ připouští Bednářová. „Tato inkriminovaná nahrávka totiž začíná tím, když mluvím o rozpadu Sovětského svazu. Než se dostanu k jádru a k tomu, co odstartovalo tu kauzu, tak to chvíli trvá. Nevím, co by žáky tak iritovalo na rozpadu SSSR, že zrovna v tu chvíli zapnuli nahrávání. Chápala bych to, kdyby začali nahrávat až v momentě, kdy došlo na válku, ale tohle mi přijde fakt divné…“

Martina Bednářová prý ví, kteří konkrétní žáci nahrávku pořídili. „Je to chlapec a dívka. Oba přitom mají velké problémy s češtinou.“ Učitelka nevylučuje, že motivem tedy mohla být i jakási pomsta za špatné známky. Jinak je prý však kantorka mezi žáky oblíbená. „Když ta věc vypukla, někteří rodiče dokonce chodili do školy se za mě přimlouvat. Ale nepomohlo to.“

Tenkrát tedy hodinu normálně odučila. Většina hodiny se nesla v duchu debaty, což prý nahrávka dokazuje. Jenže oficiálně se na veřejnost dostal zmanipulovaný útržek. „Seznam Zprávy tu osmnáctiminutovou nahrávku sestříhaly a vybraly z toho nejhorší fráze. Určité pasáže byly navíc uměle zesíleny, což mi přijde naprosto zrůdné,“ líčí ParlamentnímListům.cz Martina Bednářová. Reportáž byla na nejčtenějším českém zpravodajském serveru umístěna asi týden poté, co proběhla hodina češtiny. Vzápětí se rozpoutal mediální hon, který Martinu Bednářovou vystrnadil ze školství a dodnes negativně ovlivňuje její život.

Zítra už nechoď

Jak se vlastně nahrávka dostala k rukám Seznamu? Martina Bednářová neměla tušení, že ji žáci nahrávali. Zprvu se nic nedělo. Ještě druhý den po výuce seděla Bednářová v porotě literární soutěže.

„7. dubna pak za mnou přišla paní ředitelka Renata Riedlová, že musím okamžitě za ní do ředitelny. A tam seděl pan František Kroupa,“ vzpomíná Bednářová. František Kroupa je syn disidenta Daniela Kroupy, bratr Mikuláše Kroupy a Janka Kroupy – novináře Seznam Zpráv.

Syn Františka Kroupy, Jonáš, přitom chodí právě na základní školu Na Dlouhém lánu, a dokonce do stejné třídy, kde ještě před rokem učila Martina Bednářová. Na osudné hodině českého jazyka, ze které byla pořízena nahrávka, tedy také byl. Je možné, že právě skrze Jonáše Kroupu se nahrávka dostala ze třídy až do redakce Seznam Zpráv.

Když sedmého dubna přišla Martina Bednářová do ředitelny, seděl prý František Kroupa na pohovce. „Naprosto nevkusně rozvalený. Já jsem byla posazena na židli naproti němu jako na pranýř. V té chvíli jsem ještě vůbec netušila, o co jde. Kroupa pouze nepříjemným tónem sdělil, že má na mě materiály, které předal advokátům, aby posoudili, zda jsem se dopustila trestného činu. Byla jsem naprosto v šoku. Tím víc, když Kroupa vytáhl telefon se slovy s dovolením si budu nahrávat. V tu chvíli jsem začala oponovat, a hlavně jsem ho žádala, aby mi řekl, proč vlastně vůbec přišel?“ popisuje dramatickou situaci v ředitelně Bednářová. Požádala také, aby byl ze schůzky pořízený zápis.

František Kroupa se následně plamenně rozhovořil. „Mluvil o Krymu, Donbasu, Putinovi… To se nedá tady takhle vypovědět, to byla prostě masírka. Ale já už tušila, kam tím míří.“

Když zástupkyně ředitelky odmítla pokračovat v zápisu, protože připomínal spíše politickou přednášku, Kroupa nakonec vytasil inkriminovanou nahrávku.

„Já jsem zůstala jako opařená,“ říká Bednářová. „Hlava mi to nebrala. Tak on tam přijde, rozvalí se na gauči a pak vyhrožuje nahrávkou, která je pořízena proti školnímu řádu?“

Ředitelka školy Renata Riedlová se prý za Martinu Bednářovou nepostavila. „Neřekla nic, jen mlčky seděla a sledovala to divadlo.“ Přitom prý do té doby mezi sebou měly obě ženy normálně fungující vztah. Ani se zbytkem učitelského sboru neměla Bednářová problém. V této krizové situaci se jí však nikdo nezastal. Bednářová nicméně chápe, že roli v tom mohl hrát strach z medializace, emoce a celkově napjatá atmosféra, kterou měl rozdmýchávat právě František Kroupa.

„Ten potom zavolal tehdejšímu starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi. Představte si, že tam sedíte, posloucháte, jak o vás hovoří, tváří se důležitě, pak zavěsí a obrátí se k ředitelce se slovy: ‚Tak co s ní uděláme?‘ Neuvěřitelná sprostota,“ pohoršuje se nad chováním Kroupy Bednářová.

Bratr známého reportéra měl přitom do školy častokrát chodit v úplně jiné roli: „Před každým vysvědčením obcházel učitele a přimlouval se za lepší známky pro syna,“ vzpomíná Martina Bednářová. „Ten totiž zrovna mezi premianty nepatří.“

Sedmého dubna 2022 se však František Kroupa choval velmi neurvale a pořízenou nahrávku odmítal Martině Bednářové přehrát. „I přes moje protesty trval na tom, že ji přehraje jen paní ředitelce. Byla jsem potupně vykázána ven a potom jsem odešla učit další hodinu. Když jsem se po nějaké době vrátila zpět do ředitelny, ředitelka mi jen řekla ‚zítra už nechoď‘.“

Podle Bednářové ředitelka svou roli nezvládla: „Mělo se to řešit úplně jinak. Navíc mě dostalo, že poté redakci Seznamu dovolila jít do školy druhý den nahrávat.“ Samotná reportáž, kterou Seznam Zprávy ve škole Na Dlouhém lánu natočily, však podle Bednářové neprobíhala za standardních podmínek: „Děti musejí mít v těchto případech povolení k nahrávání, spoustě dětí to ale rodiče nedali. Přesto vím o pár dětech, které tam jejich učitelé i přes nesouhlas rodičů poslali. V jednom záběru jsou ve třídě dokonce dvě děti, které tam ani nepatří,“ upozorňuje na nesrovnalosti v reportáži Seznamu Martina Bednářová.

Horší než vrah 

Pro Martinu Bednářovou začala touto kauzou těžká cesta. Lemovaná je třemi soudy, ve kterých vystupuje střídavě jako žalovaná i poškozená.

První spor vede se svým někdejším zaměstnavatelem, Základní školou Na Dlouhém lánu. „Po té výpovědi a pod tlakem všech událostí jsem to zdravotně odnesla,“ líčí následky stresující situace učitelka. „Skončila jsem u doktorky s tlakem 240/170, ale ona přesto napsala, že jsem práceschopná. Zřejmě se bála, když začaly vycházet všechny ty články, že by se do té kauzy mohla taky namočit.“ Přístup praktické lékařky prý Bednářovou hodně mrzí. „V dnešní době se lidé už opravdu bojí udělat krok stranou, vymezit se, postavit se za svůj názor. Tady šlo přitom o zdraví a klidně i o život.“

Asi po třech týdnech se Martina Bednářová dala trochu dohromady a vyrazila opět do školy. „Výpověď jsem totiž dostala jen ústně, žádný papír, nic. Během té doby, co jsem byla doma s tlakem, mi ředitelka ani jednou nezavolala, žádný kontakt ze strany školy nebyl. Tak jsem se tam vrátila, abych zjistila, co a jak.“

Ředitelka Renata Riedlová však Martině Bednářové sdělila, že s ní už dále nepočítají. Ta se tedy vrátila domů a od té doby je bez místa. Pro ženu, která celý život zasvětila vzdělávání nových generací, je to těžká rána. A nejen psychická, ale i materiální. „Manžel pracuje také ve školství, ale jako nepedagogický pracovník. Finančně z jednoho platu si tedy moc vyskakovat nemůžeme.“

Bednářová přitom v mezidobí několik pracovních příležitostí měla, ale když školy zjistily, o koho jde, nepřijaly ji. „Kamkoli zavolám a představím se, tak si to brzy pospojují a nakonec od spolupráce couvnou. Tahle kauza mi tedy zavařila opravdu dost. Jen si vezměte, že jména vrahů se v soudním řízení anonymizují, ale jméno učitelky, která neudělala nic špatného, je vláčené bahnem,“ pozastavuje se nad paradoxem situace Martina Bednářová.

Z pracovněprávního sporu politický proces 

Na školu tedy podala žalobu, protože si myslí, že její výpověď neměla oporu v zákoně. Celý soudní spor, který vyvrcholil 27. 2. 2023 však podle Bednářové neprobíhal férově: „Už jen skutečnost, že tyto pracovněprávní žaloby se běžně řeší jen pár měsíců, a u mě to trvalo skoro rok, je trochu divná.“

Chování soudkyně JUDr. Lady Horákové a její přístup k věci prý Bednářovou šokoval: „Styl, jakým hovořila ke mně, resp. k mé advokátce, byl úsečný, na druhou stranu reagovala úplně jinak. Našim argumentům a požadavkům nebylo vyhověno. Soudkyně nepřijala důkazy, které jsou pro pracovněprávní spor velmi podstatné, např. zaprotokolovat mou třicetiletou pedagogickou praxi a řadu profesních úspěchů – to bylo odmítnuto jako irelevantní důkaz.“

Naopak byla dávána přednost důkazům, které s pracovněprávní podstatou soudu vůbec nesouvisely. „Protistrana předkládala odborné posudky od pracovníka Jana Šíra z katedry politologie. To je ale úplně něco jiného. Zaznívaly tam argumenty typu, že moje výroky jsou neslučitelné s principy demokratického školství. Co jsou ale ty principy? Já nic takového nečetla ani nepodepisovala,“ rozhořčuje se Bednářová.

„Ten soud se zkrátka věnoval politice, a na to jsme s mou advokátkou nebyly připravené. Nemohly jsme se tedy adekvátně bránit,“ popisuje své zklamání nad justicí Martina Bednářová a dodává, že nad podivným jednáním soudu se prý pozastavovala i přítomná veřejnost. „Seděla tam paní spisovatelka Procházková, paní redaktorka Hoření, bývalá soudkyně pro Prahu a další osobnosti… Lidé odcházeli znechucení.“

Soud se Základní školou Na Dlouhém lánu sice Martina Bednářová prohrála, ale odvolá se. „Chci to maximálně medializovat a nejraději bych byla, aby se natáčelo přímo v soudní síni,“ říká Bednářová. „Chci, aby veřejnost viděla a slyšela, jak vypadá justice v Česku v jednadvacátém století. Nikdy by mě nenapadlo, že se vrátí politické procesy, ve kterých nepůjde o spravedlnost, ale o ideologii.“

Co se týče vztahu k válce na Ukrajině, Martina Bednářová si stojí za tím, že lidé by měli vyhledávat různorodé informace. „V tomto případě jsme informováni jednostranně, ale v jiných zemích tomu tak není. Například ve Francii nebo Německu mají lidé mnohem objektivnější informace než tady. Když u nás chcete poznatky i z druhé strany, jste hned kolaborant a zrádce.“

Výroky, které zazněly v nahrávce z hodiny českého jazyka, je prý schopna a ochotna podložit důkazy. „To si však nechám až do trestního řízení, to tady teď rozebírat nemohu, nezlobte se.“

Učitelka Martina Bednářová je ochotna s ParlamentnímiListy.cz hovořit i o dalších soudech, ve kterých figuruje. Postupně přineseme podrobnosti.

ZDROJ: