Tomáš Fürst: Falšování vědy v Olomouci jede do finále
ÚHEL POHLEDU – V českém veřejném prostoru se intenzivně řeší podezření, že se na olomoucké kardiologii falšovala zdravotní dokumentace pacientů, aby se daly voperovat kardio-defibrilátory i těm, kteří je nepotřebovali. Seznam zprávy kupodivu v tomto případě odvedly dobrou investigativní práci a v sérii článků a podcastů (zde, zde, zde, zde) zdokumentovaly hlavní dějovou osu. Falšování zdravotní dokumentace se zřejmě týkalo jednak asi 70 pacientů zařazených do mezinárodní klinické studie, ale i několika stovek dalších, kteří ve studii zařazeni nebyli. Je pravděpodobné, že se z této neuvěřitelné historky vyvine největší skandál s falšováním vědeckých dat v českých dějinách.
Je zajímavé pokusit se pochopit, co si tak asi mohli myslet lékaři, kteří se falšování dokumentace dopouštěli.
- Skutečně si mohli myslet, že si nikdo nevšimne podezřelého počtu implantací, který násobně převyšoval počty těchto výkonů v ostatních centrech?
- Nebo si mysleli, že i kdyby si někdo všiml, stejně se všechno jako vždy zamete pod koberec a žádné problémy z toho nebudou?
V tomto textu se pokusím vysvětlit, proč mohli lékaři v Olomouci považovat obě výše zmíněné možnosti za racionální.
Pět let po covidu je zcela jasné, že neexistuje žádná vůle poctivě zkoumat zdravotní data, které stát shromažďuje. Tak například Ústav zdravotnických informací a statistiky (UZIS) již dlouho ví, že do týdne od některé z covidových vakcín zemřelo v naší zemi 1688 lidí. Dokonce ve většině případů zná i šarži vakcíny, po které k úmrtí došlo. Myslíte, že to někoho zajímá? Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL), který je zodpovědný za kvalitu léků v ČR, eviduje pouze 216 úmrtí po covidové vakcíně a asi u poloviny z nich se ani neobtěžoval zjistit šarži, po které k úmrtí došlo.
Tento stav je jasným důkazem naprostého selhání farmakovigilance v naší zemi. Lékaři jsou povinni hlásit každé podezření na nežádoucí účinek léků, přesto i v případě úmrtí bezprostředně po experimentální vakcíně je nahlášena jen asi desetina případů. Oba státní úřady – UZIS i SUKL – vysílají lékařské veřejnosti jasný signál, že nic se zkoumat nebude. Když se neřeší ani stovky mrtvých, není divu, že si v Olomouci mohli myslet, že pár defibrilátorů nikdo řešit nebude. A taky by neřešil, nebýt dvou lékařů, kteří to vykecali, a nebýt reportérů Seznamu, kteří z toho udělali kauzu. Proč se reportéři Seznamu nezajímají o jiná zdravotní data zůstává zajímavou otázkou.
Druhý bod je však ještě zajímavější. Hlavní postavy olomoucké skandálu měly úvazky jak ve Fakultní nemocnici, tak na Lékařské fakultě Univerzity Palackého. A právě tato univerzita se v posledních letech propadá čím dál hlouběji do bažiny díky nezvládnutému skandálu s rozsáhlým a systematickým falšováním vědeckých dat. Celá situace začala již v roce 2012, kdy doktorand Čeněk Gregor upozornil na zjevně zfalšovaný článek, jehož hlavním autorem byl jeho školitel Radek Zbořil.
Následovala neuvěřitelná anabáze, která skončila tím, že student byl vyhozen ze školy a celý skandál byl zameten pod koberec. Povzbuzeni tímto „úspěchem“, pustili se olomoučtí nanochemici do falšování dat systematickým způsobem. Kdo chce strávit několik dnů čistého času rozplétáním této fascinující historie, nechť si přečte olomoucký akademický samizdat dŽurnál, který k dnešnímu dni obsahuje přes sto článků o rozsáhlém a systematickém falšování dat, ke kterému dochází již mnoho let ve skupině olomouckých nanochemiků, dnes sdružených v ústavu CATRIN.
Nejzajímavější na celé kauze je, že po celou dobu stálo vedení univerzity pevně na straně falsifikátorů dat. Když se nový děkan Přírodovědecké fakulty pokusil začít falšování dat řešit, tehdejší rektor Jaroslav Miller (později náměstek ministra, dnes šéf NAU) dokonce založil akademické mafii na univerzitě vlastní ústav (CATRIN), aby na ni nedosáhly orgány Přírodovědecké fakulty. Od té doby se na UP vystřídali dva další rektoři a oba pečlivě dbali na to, aby měli falsifikátoři vědy „klid na práci“ a zejména dostatek financí.
Akademická obec olomoucké univerzity již deset pozoruje, že stran falšování vědy projde skutečně cokoliv. Míra drzosti akademické mafie je přímo neuvěřitelná – když Etická komise UP konstatovala, že profesor Zbořil inicioval falšování dat ve své publikaci, stal se předseda Etické komise terčem tak brutálních veřejných útoků, že raději na svou funkci rezignoval. Rektor Miller se jej nijak nezastal, naopak, další podněty Etické komisi už ani nepředával. Akademická obec také pečlivě sleduje, jak jsou lidé, kteří se snaží na falšování dat upozornit a problém řešit, systematicky šikanování, taháni po Etických komisích a soudech či vyhazováni z práce.
V tomto systému se dlouho pohybovali a tento systém pečlivě sledovali i olomoučtí kardiologové. Můžeme se potom divit, že to někteří z nich vyhodnotili tak, že se jim nemůže absolutně nic stát?
Skandál na olomoucké kardiologii bude snad onou pověstnou poslední kapkou, po které pohár přeteče. Olomouckou vědeckou a lékařskou obec čeká dlouhé zpytování svědomí a zásadní přestavba prostředí, ve kterém probíhá věda a výzkum. Bude to však vyžadovat podstatné personální změny – jak ve Fakultní nemocnici, tak na univerzitě.
ZDROJ:
https://www.echo24.cz/a/Hadpe/falsovani-vedy-volomouci-jede-do-finale
Věda ve službách ideologie a dezinfománie jako byznys
- SWIFT: KOMBCZPP
