Francouzský parlament hlasoval pro vyslovení nedůvěry vládě
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
05.12.2024
4. prosince francouzské Národní shromáždění (dolní komora parlamentu) hlasovalo pro vyslovení nedůvěry kabinetu Michela Barniera. K posouzení byly předloženy dva návrhy najednou – od krajně pravicové strany Národní shromáždění (RN) a levicové Nové lidové fronty (NFP). Iniciativu NFP podpořilo 331 poslanců (pro vyslovení nedůvěry byla nutná podpora minimálně 288 z 577 poslanců NS).
Prezident Emmanuel Macron bude nucen přijmout Barnierovu demisi (byť s možností jeho znovuzvolení) a Francii bude opět vládnout prozatímní vláda. Podle Ústavy páté republiky může prezident vyhlásit nové předčasné parlamentní volby až rok po posledních volbách, které se konaly v červenci. Jde o druhý takový případ od roku 1962, kdy byla odvolána vláda Georgese Pompidoua.
Důvodem pro vyslovení nedůvěry byly rozdíly mezi politickými silami země, které vznikly při koordinaci rozpočtu na rok 2025. Za účelem snížení rozpočtového deficitu navrhl Barnierův kabinet snížit výdajové položky o 40 miliard eur a také zvýšit daně pro velké korporace a bohaté Francouze (to mělo přinést do státní pokladny dalších 20 miliard eur). Proti řadě jeho návrhů se ale postavila krajně pravicová RN, která hrozila vyslovením nedůvěry.
Navzdory řadě kompromisů, které musel Barnier udělat, nebylo RN s konečnou verzí návrhu zákona spokojeno. V důsledku toho se 2. prosince předseda vlády rozhodl použít čl. 49.3 Ústavy obejít hlasování o návrhu v dolní komoře parlamentu. V reakci na to slíbily frakce RN a levicové Nové lidové fronty, které dohromady drží více než polovinu křesel, vyhlásit hlasování o nedůvěře vládě.
Před hlasováním měli lídři jednotlivých politických sil možnost promluvit v parlamentu s projevem. Promluvil také Barnier, který poznamenal, že problémy spojené s rozpočtovým deficitem „magicky“ nezmizí kvůli vyslovení nedůvěry. „Nemohu se smířit s tím, že institucionální destabilizace může být cílem, který sjednotí většinu poslanců,“ poznamenal premiér a snažil se vyzvat opozici, aby protest opustila.
Barnierův kabinet vznikl teprve v druhé polovině září. Macronovi trvalo téměř tři měsíce, než po volbách do Národního shromáždění vybral nového šéfa vlády, což vedlo k tomu, že žádná strana nezískala většinu.
Macron se před jmenováním pravicového republikána Michela Barniera novým šéfem vlády radil se všemi politickými silami. Přesto levý blok NFP považoval za nespravedlivé, že prezident ignoroval jejich vítězství ve volbách a umožnil tak republikánovi sestavit kabinet. Poslanci z levého bloku předložili začátkem října k projednání ve sněmovně návrh hlasování o nedůvěře Barnierovi, pak je ale nepodpořila krajní pravice. Díky postoji frakce Marine Le Penové se 8. října Národní shromáždění vyslovilo proti vyslovení nedůvěry vládě. Nyní se krajní pravice rozhodla připojit k protestu levice.
Na pozadí vyhlídek na pád Barnierova kabinetu opozice také zesílila výzvy k rezignaci samotného Macrona. Navíc podle dříve zveřejněné studie společnosti Elabe by asi 63 % Francouzů podpořilo odchod prezidenta po pádu nově vytvořené vlády. Přesto 3. prosince Macron na návštěvě Saúdské Arábie oznámil, že dobrovolně neopustí svůj post, dokud mu nevyprší mandát (v roce 2027). „Nedává to smysl, je nedůstojné říkat takové věci. Pokud před vámi stojím, je to proto, že jsem byl dvakrát zvolen francouzským lidem,“ dodal šéf páté republiky.
Na základě materiálů od RBC , Komsomolskaja Pravda , Lenta.ru
