Archív značky pro: dohoda
Rusko podepsalo dohodu o vojenské spolupráci se 40 státy afrického kontinentu. Putin oznámil, že Moskva odepsala státům Afriky dluh v celkové výši 23 miliard dolarů
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.7.2023
Šéf Kremlu Vladimir Putin summitu Rusko-Afrika zároveň oznámil, že Rusko poskytne pomoc těm státům, které se snaží osvobodit od „pozůstatků kolonialismu“.
Rusko podepsalo s více než 40 africkými státy dohodu o vojenské spolupráci. Na summitu Rusko-Afrika v Petrohradě to oznámil šéf Kremlu Vladimir Putin.
Druhý rusko-africký summit v Petrohradu byl součástí snah Ruska o prosazení svého vlivu a podnikatelských zájmů v Africe. Moskva si tam zachovává podporu i přes mezinárodní izolaci, které čelí pro pokračující vojenskou agresi vůči Ukrajině. První Rusko-africký summit se uskutečnil v roce 2019.
„S cílem posílit obranné kapacity zemí (afrického) kontinentu rozvíjíme vojenskou a vojensko-technickou spolupráci s více než 40 zeměmi Afriky,“ řekl Putin v závěrečný den summitu dvoudenního summitu.
Dodal, že africké státy v rámci této dohody dostanou nové zbraně a technologie, některé z nich zdarma. Podle Putina to má posílit bezpečnost a svrchovanost jednotlivých zemí Afriky.
Představitelé afrických států byli také vyzváni, aby se aktivně účastnili jak na Ruskem organizovaných vojenských fórech, která se zabývají technickými aspekty zbraní, tak na manévrech, díky nimž budou umět příslušné vojenské vybavení i správně používat.
Putin zároveň oznámil, že Rusko poskytne pomoc těm státům, které se snaží osvobodit od „pozůstatků kolonialismu“ a přislíbil, že Moskva bude spolehlivým dodavatelem obilí pro Afriku.
Rusko odpustilo Somálskou část dluhu, zbytek bude moci zaplatit později
Rusko poskytlo Somálsku úlevy na dluhu ve výši 684 milionů dolarů. Část dluhu bude okamžitě odepsána a další část bude moci Somálsko zaplatit později. Dohodu podepsali ve čtvrtek zástupci vlád obou zemí na rusko-africkém summitu v Petrohradě, oznámili somálští představitelé. Informuje agentura Reuters.
Po desetiletích občanské války se nyní Somálsko snaží zajistit si odpuštění dluhů v zahraničí, a to i prostřednictvím programů Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.
Na rusko-africkém summitu se ruský prezident Vladimir Putin snaží podpořit rozvoj vztahů s africkými státy v době, kdy Západ usiluje o izolaci Ruska v důsledku jeho vojenské agrese na Ukrajině. Putin na summitu mimo jiné oznámil, že africkým státům zdarma poskytne stovky tisíc tun obilí.
Mezinárodní měnový fond loni na podzim uvedl, že pokud bude Somálsko pokračovat v reformách, do konce roku 2023 by mohlo dokončit příslušný proces předepsaný pro těžce zadlužené chudé země a následně by mohlo splatit zahraniční dluh ve výši od přibližně půl miliardy do pěti miliard dolarů. Somálsko dlžilo Rusku před pár lety podle údajů MMF necelých 695 milionů dolarů.
Rusko odepsalo africkým státům dluh ve výši 23 miliard dolarů, prohlásil Putin
Rusko odepsalo africkým státům dluh v celkové výši 23 miliard dolarů, prohlásil dnes podle agentury TASS na končícím rusko-africkém summitu v Petrohradě ruský prezident Vladimir Putin.
„Rusko se zapojuje do iniciativ na snížení dluhového břemene afrických zemí. Celková částka námi odepsaného dluhu nyní činí 23 miliard dolarů,“ tvrdil Putin. Doplnil, že na základě požadavků afrických zemí vyčlení Moskva k tomuto účelu dalších 90 milionů dolarů.
Rusko před více než týdnem pozastavilo svou účast v obilných dohodách zprostředkovaných loni OSN, které navzdory válce na Ukrajině umožňovaly vývoz obilí a dalších potravin z napadené země a pomohly zajistit potravinovou bezpečnost ve světě. Rusko nyní podle Kyjeva opakovaně útočí na ukrajinské přístavy a další infrastrukturu, která umožňuje export potravin z Ukrajiny.
Putin afrických lídrů ujišťoval, že Rusko bude „odpovědným“ dodavatelem zemědělské produkce a že bude dovážet ruské obilí a další zemědělské produkty do nejchudších zemí a regionů, a to i zdarma. Ve čtvrtek slíbil, že Rusko bude během několika měsíců dodávat zdarma tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso nebo Eritreje.
Putin: Afrika se stává novým centrem moci
Politická a hospodářská síla Afriky roste, zatímco původně dominantní světové mocnosti ztrácejí svůj vliv, řekl ruský prezident Vladimir Putin během pátečního summitu Rusko – Afrika v Petrohradu.
„Před našima očima se africký kontinent stává novým centrem moci. Jeho politická a hospodářská role exponenciálně roste. A s touto objektivní skutečností bude muset každý počítat,“ řeklšéf Kremlu během plenárního zasedání summitu.
Putin zdůraznil, že ačkoli „některé projevy kolonialismu se bohužel dodnes nepodařilo odstranit a bývalé imperiální mocnosti je stále praktikují, zejména v hospodářské, informační a humanitární oblasti“, éra hegemonie jednoho nebo několika států se vytrácí, a to i přes odpor těch, kteří se snaží udržet si rozhodovací monopol na světové záležitosti.
Prezident také přislíbil, že Rusko bude nadále rozšiřovat své kontakty s africkými zeměmi, přičemž to označil za přirozený proces. Poznamenal, že navzdory složitým podmínkám na světových trzích obchod mezi Ruskem a kontinentem nadále roste a zdaleka nedosahuje svých hranic.
Více v článku ZDE:
Zdroj: sme.sk / hnonline.sk / topky.sk / InfoVálka
Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/
E-mail: podpora.volnyblog@protomnail.com
OSN žádá Putina, aby prodloužil dohodu o obilí v Černém moři výměnou za přístup SWIFT, říkají zdroje
OSN, 12. července (Reuters)
Generální tajemník OSN Antonio Guterres navrhl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby prodloužil dohodu umožňující bezpečný vývoz obilí z Ukrajiny do Černého moře výměnou za připojení dceřiné společnosti ruské zemědělské banky k SWIFT. mezinárodní platební systém, řekly zdroje agentuře Reuters.
Rusko pohrozilo zrušením dohody o obilí, která vyprší v pondělí, protože nebylo splněno několik požadavků na odeslání vlastního obilí a hnojiv do zahraničí. Poslední dvě lodě cestující v rámci černomořské dohody v současnosti nakládají náklad v ukrajinském přístavu Oděsa před termínem.
Klíčovým požadavkem Moskvy je opětovné připojení ruské zemědělské banky Rosselchozbank k mezinárodní platební síti SWIFT. V červnu 2022 jej přerušila Evropská unie kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Mluvčí EU v květnu uvedl, že EU neuvažuje o obnovení ruských bank.
EU však zvažuje připojení ke SWIFT dceřiné společnosti Rosselkhozbank, aby umožnila konkrétně transakce s obilím a hnojivy, řekly ve středu agentuře Reuters tři zdroje obeznámené s diskusemi. Evropská komise na žádost o komentář okamžitě neodpověděla.
Guterres Putinovi navrhl, aby Rusko povolilo pokračování dohody o obilí v Černém moři několik měsíců, což dává EU čas na připojení dceřiné společnosti Rosselchozbank ke SWIFT, řekly agentuře Reuters dva ze zdrojů obeznámených s diskusemi.
Guterres v úterý zaslal Putinovi dopis, v němž navrhuje způsob, jak dále usnadnit ruský vývoz potravin a hnojiv a zajistit pokračující dodávky ukrajinského obilí do Černého moře, uvedl ve středu mluvčí OSN.
„Cílem je odstranit překážky ovlivňující finanční transakce prostřednictvím Ruské zemědělské banky, což je hlavní problém vyjádřený Ruskou federací, a současně umožnit pokračující tok ukrajinského obilí přes Černé moře,“ řekl novinářům mluvčí OSN Stephane Dujarric.
Neuvedl žádné další podrobnosti o návrhu, ale dodal, že Guterres jedná se všemi relevantními stranami v této záležitosti a je ochoten dále diskutovat o svém návrhu s Ruskem.
Mluvčí Kremlu na žádost o komentář okamžitě neodpověděl.
Organizace spojených národů a Turecko v červenci 2022 zprostředkovaly Černomořskou obilnou iniciativu s Ruskem a Ukrajinou, aby pomohly zmírnit globální potravinovou krizi zhoršenou invazí Moskvy a blokádou ukrajinských přístavů.
Aby se Rusko přesvědčilo, aby souhlasilo s černomořskou dohodou, bylo zároveň uzavřeno tříleté memorandum o porozumění, na jehož základě se představitelé OSN zavázali pomoci Rusku dostat jeho vývoz potravin a hnojiv na zahraniční trhy.
Zatímco ruský vývoz potravin a hnojiv nepodléhá západním sankcím uvaleným po invazi na Ukrajinu, Moskva tvrdí, že omezení plateb, logistiky a pojištění představují překážku pro zásilky.
Jako řešení nedostatečného přístupu ke SWIFT dostali představitelé OSN americkou banku JPMorgan Chase & Co JPM.N, aby začala zpracovávat některé ruské vývozní platby obilí s ujištěním od americké vlády.
Organizace spojených národů také spolupracuje s Africkou exportní a importní bankou (Afreximbank) na vytvoření platformy , která by pomohla zpracovat transakce pro ruský vývoz obilí a hnojiv do Afriky, řekl minulý měsíc agentuře Reuters nejvyšší obchodní představitel OSN.
Reportáž Michelle Nichols; editovali Kanishka Singh, Mark Heinrich a Diane Craft
Naše standardy: Thomson Reuters Trust Principles.
Čínská dohoda se Saúdskou Arábií je pro Bidena katastrofou
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
20.12.2022
- Nic lépe neilustruje naprostou neobratnost jednání Bidenovy administrativy s Blízkým východem než rozhodnutí Saúdské Arábie uzavřít strategické spojenectví s Čínou.
- Biden udal tón pro svůj napjatý vztah se saúdskou královskou rodinou během prezidentské volební soutěže v roce 2020, když odsoudil království jako „vyvrhelský“ stát kvůli jeho účasti na vraždě saúdskoarabského disidenta Džamála Chášukdžího v Istanbulu v roce 2018, i když se to nikdy nestalo. jakékoli slyšitelné znepokojení ze strany Bidenovy administrativy kvůli íránskému únosu v roce 2007 a předpokládané smrti bývalého agenta FBI Roberta Levinsona.
- Podle všech standardů by prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a Íránem měla sloužit jako budíček pro Bidenovu administrativu, aby zdvojnásobila své úsilí o opětovné potvrzení svého závazku vůči klíčovým spojencům v regionu, jako jsou Saúdové, kteří jsou odhodláni vzdorovat jakémukoli pokusu. Teheránem, aby rozšířil svůj škodlivý vliv v regionu.
- To, že se Rijád nyní vzdaluje od svého tradičního spojenectví s USA a posiluje své vazby s Pekingem, je strategickou katastrofou impozantních rozměrů a slouží jako usvědčující obvinění z nedbalého zacházení Bidenovy administrativy se Saúdy, za což je prezident osobně odpovědný. obviňovat.
Nic lépe neilustruje naprostou neobratnost jednání Bidenovy administrativy s Blízkým východem než rozhodnutí Saúdské Arábie uzavřít strategické spojenectví s Čínou.
Toto je doba, kdy by Washington měl pracovat přesčas, aby posílil své vztahy s dlouholetými spojenci, jako jsou Saúdové, v boji proti rostoucí hrozbě, kterou Írán pro bezpečnost regionu představuje.
Kromě hluboce znepokojivého pokroku , kterého údajně dosahují ajatolláhové ve svém úsilí o výrobu jaderných zbraní,
Nová „osa zla“, která se v posledních měsících zformovala mezi Moskvou a Teheránem, znamená, že Írán brzy převezme dodávky nejmodernějších ruských válečných letadel, které rozšíří do svého vojenského arzenálu.
V tom, co Bílý dům i Downing Street popsaly jako „špinavé dohody“ mezi oběma zeměmi, má Írán v příštím roce převzít dodávky ruských stíhaček Su-35 a také další pokročilé vojenské vybavení a komponenty, včetně vrtulníků a protivzdušné obrany. systémy. Írán na oplátku poskytuje Rusku stovky svých takzvaných kamikadze dronů Shahed-131 a Shahed-136, které se samy zničí při zasažení cíle.
Jak vysvětlil mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby na brífinku ve Washingtonu, Moskva „nabídla Íránu bezprecedentní úroveň vojenské a technické podpory“, která „přeměňuje jejich vztah v plné obranné partnerství“.
Představitelé Bidenovy administrativy dodali, že íránští piloti se již v Rusku školili, jak létat se stíhačkou Su-35.
Podle všech standardů by prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a Íránem měla sloužit jako budíček pro Bidenovu administrativu, aby zdvojnásobila své úsilí o opětovné potvrzení svého závazku vůči klíčovým spojencům v regionu, jako jsou Saúdové, kteří jsou odhodláni vzdorovat jakémukoli pokusu. Teheránem, aby rozšířil svůj škodlivý vliv v regionu.
Odhodlání Rijádu odolat agresivnímu chování Íránu se odrazilo v nedávných komentářích saúdského ministra zahraničí prince Faisala bin Farhana Al Sauda, který varoval , že „všechny sázky jsou pryč“, pokud Írán uspěje ve svém cíli získat operační jadernou zbraň.
„Nacházíme se ve velmi nebezpečném prostoru v regionu… můžete očekávat, že regionální státy budou určitě hledat, jak mohou zajistit svou vlastní bezpečnost,“ řekl.
Robustní přístup Rijádu k válečnému chování Íránu je přesně tou reakcí, kterou Washington potřebuje od svých spojenců vidět, když čelí íránské hrozbě. Přesto díky tomu, že Bidenova administrativa úmyslně zanedbává své vztahy se Saúdy, se Rijád místo toho snaží vybudovat partnerství s Pekingem, jak bylo zřejmé z okázalého přijetí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga během jeho státní návštěvy království tento měsíc.
Zřídkakdy byl hostující vůdce příjemcem tak okázalé státní parády jako Si Ťin-pching poté, co saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán nešetřil úsilím poskytnout čínskému vůdci vřelé přivítání, které zahrnovalo i doprovod tryskáčem při jeho příjezdu.
Si Ťin-pching během své třídenní návštěvy vedl rozsáhlé rozhovory s korunním princem, faktickým vládcem Saúdské Arábie, stejně jako s dalšími vysokými saúdskými představiteli a podepsal dohodu o strategickém partnerství, která prohloubí vztahy mezi Rijádem a Pekingem v řadě otázek, od obrana technologií.
Jedním z obzvláště poutavých aspektů dohody byla dohoda s čínským technologickým gigantem Huawei o poskytování služeb cloud computingu Saúdům a umožnění výstavby „high-tech“ komplexů v saúdských městech, podle saúdských představitelů.
Huawei označily USA za potenciální bezpečnostní hrozbu, přičemž zpravodajští činitelé tvrdí, že společnost má úzké vazby na čínskou vládnoucí komunistickou stranu a mohla by být použita k provádění špionážních operací.
To, že se Rijád nyní vzdaluje od svého tradičního spojenectví s USA a posiluje své vazby s Pekingem, je strategickou katastrofou impozantních rozměrů a slouží jako usvědčující obvinění z nedbalého zacházení Bidenovy administrativy se Saúdy, za což je prezident osobně odpovědný. obviňovat.
Biden udal tón pro svůj napjatý vztah se saúdskou královskou rodinou během prezidentské volební soutěže v roce 2020, když odsoudil království jako „vyvrhelský“ stát kvůli jeho účasti na vraždě saúdskoarabského disidenta Džamála Chášukdžího v Istanbulu v roce 2018, i když se to nikdy nestalo. jakékoli slyšitelné znepokojení ze strany Bidenovy administrativy kvůli íránskému únosu v roce 2007 a předpokládané smrti bývalého agenta FBI Roberta Levinsona.
Ruská invaze na Ukrajinu však donutila Bidena přehodnotit svůj postoj k Saúdům, když mu náhle došlo, že potřebuje Saúdy ke zvýšení dodávek ropy, aby zmírnil tlak na globální ceny.
Jeho úsilí dosáhlo pramálo: Saúdové zřejmě nebyli ohromeni tím, že Biden pozdravil korunního prince bouchnutím pěstí, když v létě navštívil království, a odešel s prázdnýma rukama, přičemž Saúdové a další státy Perského zálivu ignorovaly jeho prosbu o zvýšení produkce ropy.
Kromě toho, že jsou zděšeni Bidenovou posedlostí obnovit kontroverzní jadernou dohodu s Teheránem, kterou považují za chybnou dohodu, umožňuje to íránskému režimu brzy vyrobit tolik jaderných zbraní, kolik se mu zlíbí, stejně jako balistické rakety, které je dodají. — Saúdští Arábové a další vůdci Perského zálivu jsou nespokojeni s nedostatkem podpory, které se jim dostalo od Washingtonu kvůli neustálé hrozbě, které čelí ze strany Íránem podporovaných húsijských rebelů v Jemenu, které ministr zahraničí Antony Blinken vyškrtl z amerického seznamu zahraničních teroristických organizací jen pár týdnů do Bidenova funkčního období a který od té doby pravidelně odpaloval rakety a drony íránské výroby na Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty .
Nyní, díky Bidenovu nekompetentnímu řízení americko-saúdských vztahů, se Rijád dívá na Čínu, aby ochránila své zájmy, což je krok, který potvrzuje alarmující pokles amerického vlivu v regionu, ke kterému došlo ve vakuu v Bidenově vedení.
ZDROJ: Gatestone Institute https://www.gatestoneinstitute.org/19252/china-saudi-arabia-alliance
Sotva skončil summit Vladimira Putina a Alexandera Lukašenka v Minsku, svědci hlásí z celého Běloruska stěhování vojsk z cvičebních polygonů ve vnitrozemí směrem k ukrajinským hranicím! Kyjev dostal varování, že Rusko spustí během zimy 2023 velkou zimní ofenzívu, přičemž o vojenské spolupráci na společné obraně se mluvilo nejvíce! Lukašenko byl na tiskovce bledý jako stěna, Vladimir Putin ho zřejmě donutil vybrat si ruskou židli! Mohutný summit jednal o kolektivní bezpečnosti svazové federace Ruska a Běloruska a Moskva zřejmě aktivovala článek o kolektivní obraně
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
20.12.2022
Velký summit ruských a běloruských nejvyšších představitelů v Minsku, který se odehrál v pondělí 19. prosince, má své okamžité a více než hmatatelné výsledky. Od rána hlásí Bělorusové na sociálních sítích mohutné přesuny vojsk z vojenských cvičebních polygonů, technika je nakládána na vlaky a ty míří na jih k ukrajinským hranicím. Dochází i k přesunům celých útvarů, včetně vojáků, kuchařů, podpůrné techniky a krytých vagónů, ve kterých se převáží munice.
Celé posádky se přesunují k ukrajinským hranicím a o zahájení velké zimní ofenzívy je podle všeho již rozhodnuto. Pondělní návštěva [1] měla všechny atributy ceremoniálu, protože do Minsku přijel i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který se setkal s Viktorem Chreninem, ministrem obrany Běloruska. Tohle nebyla návštěva kvůli ruskému čaji, to byla mise, které přivezla nejnovější PVO systémy S-400, které Bělorusko dostalo [2], ale na straně druhé přijela delegace aktivovat článek o kolektivní obraně.
nbsp;
Na západě se dokonce objevily informace, že Moskva chce Bělorusko spolknout a připojit k Rusku [3]. Rusko a Bělorusko totiž tvoří federativní svazek, který má sice formu volné konfederace než federace, ale součástí tohoto svazku je i smlouva o kolektivní obraně. Ta říká, že když je jedna strana napadena a požádá druhou stranu o pomoc, ta jí pomůže. A podle všeho to vypadá, že Alexander Lukašenko si za zavřenými dveřmi vyslechl žádost o vojenskou pomoc od Vladimira Putina, a to vzhledem k tomu, že ukronacistický nepřítel napadl Ruskou federaci a okupuje 4 ruské regiony, a to DLR, LLR, Záporoží a Cherson. Od okamžiku, kdy na základě referend všechny 4 oblasti vstoupily do státního svazku s Ruskou federací, od toho okamžiku je Ruská federace napadeným státem, okupovanou zemí, a to celkem na 4 územích.
Po skončení summitu byly spuštěny mohutné přesuny z cvičebních polygonů k ukrajinským hranicím
Bělorusko sice oficiálně neuznalo ani jednu ze 4 republik, ale pokud Rusko aktivuje článek o kolektivní obraně, Minsku nezbyde nic jiného, než vyslat na Ukrajinu své vojáky na pomoc Ruské armádě. Podle nedávných informací se v Bělorusku cvičí na 200 000 vojáků z několika zemí, především z bývalých států SSSR, ale v těchto počtech nejsou zahrnuti běloruští vojáci.
Není náhoda, že Moskva dodala Minsku celou sérii PVO komplexů S-400 zrovna v den takového summitu. Závěrečná tiskovka byla přitom komorním cvičením na téma, jak zamaskovat něco, co je tak zjevné, že to vědí v Bělorusku všichni, ale nesmí se to říct nahlas. Výroky o kolektivní obraně v rámci federace obou zemí tak působily jako chabé maskování toho, co brzy stejně přijde.
Celé vlakové transporty jsou sestaveny z celých útvarů, praporů, rot a čet, jsou to komplexní přesuny jak techniky, tak i vojenského personálu v osobních vagonech zapojených do vojenského vlakového konvoje uprostřed. Vladimir Putin v pondělí na tiskovce prohlásil, že Moskva zesílí vojenskou spolupráci s Minskem [4] a jsou chystána další vojenská cvičení. Jenže tato cvičení probíhají ve vojenských újezdech uvnitř Běloruska, ale toto jsou vlakové transporty k ukrajinským hranicím.
Ano, bude to stejné jako letos v únoru, kdy stálý zástupce Ruska v OSN Dmitrij Poljanski prohlašoval [5] 16. února 2022, že Rusko nemá žádný důvod napadnout Ukrajinu. Ve stejný den i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil [7], že invaze na Ukrajinu není na pořadu dne. O pouhých 8 dní později to bylo všechno jinak. Ruská federace logicky nemůže potvrzovat jakékoliv invaze dopředu, na rozdíl od ukrajinské armády, která je oznamuje skoro pořád a v dalekém předstihu.
Západní rozvědky už varují Kyjev, že o zimní ofenzívě na Kyjev je již v Moskvě rozhodnuto
Podle představitelů a analytiků obeznámených se situací na Ukrajině plánuje Rusko na konec zimy novou velkou ofenzívu, která bude zahrnovat další pokus o útok na hlavní město Kyjev. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj minulý týden uvedl, že očekává, že nová zimní ofenziva se uskuteční přinejmenším na horizontu února a března a začne někde na východě Ukrajiny – v epicentru posledních ruských ofenziv. Mohla by také vycházet z nástupních pozic v Bělorusku, a to navzdory snahám tohoto klíčového ruského spojence distancovat se od ruské invaze na Ukrajinu.
Valerij Zalužný uvedl, že “nepochybuje o tom, že se na Kyjev znovu vrhnou“. Hodnocení ukrajinského generála odpovídá obavám amerických a dalších západních vojenských představitelů. Ti v minulých dnech varovali, že Vladimir Putin zřejmě donutí Bělorusko k vojenskému angažmá na Ukrajině. Lukašenko už není v pozici, že by mohl Vladimiru Putinovi říct NE!
Je to důsledkem toho, co se stalo v Bělorusku na konci léta 2019, když po skončených prezidentských volbách propukly v Bělorusku obrovské protivládní protesty řízené tajnými službami z Polska, ale i z České republiky, kterou Lukašenko už před časem obvinil, že financuje běloruskou opozici. Situace v Minsku byla na podzim 2019 tak kritická pro Lukašenka, že udělal to, co asi udělat nechtěl.
Lukašenkův šachový gambit mezi Bruselem a Moskvou nakonec skončil zřejmě šach-mat situací pro samotného Lukašenka
Požádal o pomoc Kreml a o potlačení státního převratu v zemi. Kreml Lukašenkovi vyhověl a protesty byly ruskými jednotkami OMON rozdrceny během několika týdnů. V tom okamžiku se Alexander Lukašenko rozhodl pro prohloubení federace, ale to nebylo zadarmo. Kolektivní obrana není zadarmo a pokud Rusko považuje svá 4 území na Ukrajině za regulérně okupovaná ukronacistickým nepřítelem, Lukašenkovi už pěkné řeči nestačí. Běloruský prezident to dlouho hrál na dvě strany, na tu ruskou, ale i na tu bruselskou.
A docela dlouho to fungovalo. Až do roku 2019, kdy mu Brusel v jeho hlavním městě připravil státní převrat, který ho měl svrhnout a dokonce bylo i cílem Lukašenka zastřelit, zlikvidovat, aby nemohl dál velet armádě. Mysleli to opravdu vážně a ruská FSB to všechno monitorovala. Bylo vhodné si počkat, až vypuknou nepokoje a potom počkat na Lukašenkovu žádost o pomoc na základě kolektivní smlouvy o obraně, na jejímž základě poskytl v roce 2019 Kreml pomoc v podobě svých vojáků a příslušníků OMON na potlačení povstání v Bělorusku. Teď nadešel čas, aby Lukašenko oplatil Moskvě její pomoc. A to není žádná legrace.
Bělorusko dostalo od Moskvy zbraně na obranu i na útok, a tím je řečeno de facto vše
Nepomoci teď by znamenalo, že Lukašenko porušil dohodu o kolektivní obraně. A to by byl Lukašenkův politický konec. A nesmíme zapomenout na malý ale podstatný detail. Luki rozbaloval hned 2 dárečky do Vladimira Putina. Kormě PVO komplexů S-400 totiž Bělorusko dostalo balistické mobilní komplexy Iskander, o které dlouho usilovalo. Ty nejsou určeny k obraně ale jako ofenzivní prostředky a trvalo to opravdu dlouho. Nákup obou systémů proběhl až letos v květnu [8] a cena nebyla publikována. Podle analytiků na běloruských sociálních sítích ale oba nákupy přišly Bělorusko na symbolický 1 rubl za 1 komplex.
Nikdo oficiálně neoznámil výšku ceny nákupů, ale to je vlastně zbytečné, protože každému je jasné, že Kremlu jde o politickou stránku věci v Bělorusku, nikoliv o finanční profit z něj. Rusko se bez pomoci Běloruska na Ukrajině neobejde, pokud nechce Kreml spustit další kolo mobilizací doma, a to určitě nechce.
Podle amerických vojenských analytiků, a mluvím o alternativě, se odhaduje potřebný kontingent na obsazení pouze Kyjeva a jeho blízkého okolí na 300 000 vojáků.
Přičemž dalších 200 000 vojáků bude muset zaměstnat ukrajinskou armádu plnou žoldáků na jiných místech fronty, aby Kyjev nemohl dostat posily, takže ruská ofenzíva nebude moci jít jen z jednoho směru. A logicky na dvě fronty nemá Ruská armáda dostatek mobilizovaných mužů. To je prostě holá realita. Zima roku 2023 bude horká.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Wágnerova soukromá armáda včera vypudila Francouze ze Středoafrické republiky. Rusko přebírá jednu africkou zemi za druhou s udivující rychlostí.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
17.12.2022
Wágnerova ruská soukromá armáda Putinova kuchaře Prigožina vypudila včera 16. prosince poslední zbytky francouzských vojenských jednotek ze Středoafrické republiky. Očekává se, že tento neslavný ústup Francouzů spustí dominový efekt, a další země nespokojené s neschopností jednotek EU bojovat s džihádisty se přidají na ruskou stranu.
V pondělí 12. prosince jednal v Moskvě s gosudarovými zástupci premiér republiky Burkina-Faso, a podle komuniké se obě strany dohodly na posílení vzájemných vztahů. 18. listopadu v Burkině-Faso proběhly masové demonstrace proti Francouzům, kteří v zemi provozují dětské otroctví při těžbě nerostů, a demonstranti požadovali, aby Putin zjednal v republice pořádek.
A Putin zřejmě jednal rychle, protože už ve středu 14. prosince vystrašený ghanský prezident Akufo-Addo hlásil americkému ministrovi zahraničí Blinkenovi, že se na severní hranici Ghany už shromažďují další Wágnerovy jednotky, které z Mali rychle prošly republikou Burkina Faso, a nyní se prý už chystají postupovat k pobřeží Guinejského zálivu. Akufo-Addo hlásil Blinkenovi, že Prigožin, alias Wágner, už dostal od vlády Burkiny Faso, za rychlou pacifikaci džihádistů a zjednání pořádku, řadu dolů na nerostné suroviny, které se nacházejí na jihu Burkiny Faso. Podle Akufa-Adda mají tyto doly sloužit jako zdroj financí pro další postup Wágnerových sil Afrikou.
Foto: Vystrašený prezident Ghany Akufo-Addo hlásil 14.prosince do Washingtonu, že Wágnerova ruská armáda se už shromažďuje u severních hranic Ghany. Ruský postup napříč Afrikou tak pokračuje rychlým tempem.
Africká ofenzíva Putinova kuchaře Prigožina začala 18. srpna 2020, kdy Wágner přelstil českého generála Františka Rydzáka. Rydzák byl velitelem uskupení vojsk EU v Mali. Vojska EU, hlavně Češi a Francouzi, měla v Mali bojovat s džihádisty a vycvičit malijskou armádu v dodržování zásad bruselského válčení. Ve stejnou dobu se ale v Moskvě cvičil plukovník Malick Diaw a další malijští důstojníci, a to v tom jak se vede skutečná válka. Diaw a jeho lidé ihned po návratu ze školení v Moskvě provedli v noci z 18. na 19. srpna 2020 státní převrat, “poděkovali Rydzákovi i EU”, že jim k němu dobře vycvičili vojáky, a pozvali do země Wágnerovi jednotky, aby už konečně udělaly pořádek s džihádisty, kteří Mali už celé desetiletí sužují vražděním křesťanů. (Viz MAP 558.)
Nyní situace v Africe graduje. Po úspěších Wágnera v Mali, Burkině Faso a Středoafrické republice jsou nyní podle řady analytiků na řadě ropné a plynové země Guinejského zálivu – Niger, Čad, Pobřeží slonoviny, Senegal a Gabon, které mají podle plánu Bruselu zajistit část náhrady dodávek ropy a plynu do EU místo Ruska, a Džibuti, strategická země severně od Somálska, která kontroluje trasu lodí s arabskou ropou a plynem do EU v tzv. Africkém rohu na rozmezí pobřeží Indického oceánu a Rudého moře.
Už lednu 2020 před tímto vývojem v Africe varoval americký ministr zahraničí Mike Pompeo na konferenci v Mnichově přední státníky EU, včetně naší Jourové. Dostalo se mu tehdy výsměchu, jak jsme tehdy informovali. Z vysmívané skutečnosti se za tři roky stává realita, a politici EU i Fialová koala se stále vysmívají dalším varováním před následky jejich politiky. K tomu se dá říci jediné – Ostatně právě proto soudím, že Bruxelae musí být zničeno ještě dříve, než všechno kolem sebe zničí.
Válka o Afriku je špinavá záležitost. Včera v den, kdy poslední Francouzi opustili letadly Středoafrickou republiku, se tam stal obětí teroristického útoku Dmitryj Sytyj. (Na fotce v rámečku). Z teroristického útoku byla obviněna Francie. Dmitryj Sytyj byl oficiálně ředitelem ruského kulturního domu ve Středoafrické republice. Neoficiálně byl považován za hlavního poradce Středoafrického prezidenta Faustina Taudéra, a mozek operace, při které Wágnerovi žoldnéři vyhnali ze země jihadistické vzbouřence, se kterými si Francouzi celá léta nedokázali poradit. Sytyj je nyní ve vážném stavu v péči ruských lékařů v Africe. Už dříve mu bylo vyhrožováno, že jeho synovi žijícímu ve Francii bude uříznuta hlava a zaslána mu osobně v balíku. Možná právě proto balík, který vybuchl, otevíral osobně.
Je 04.45 sobota 17. prosince. Před pár dny jsem byl hostem u Petra Hájka na Protiproudu. Kompletní záznam našeho rozhovoru najdete zde: ProtiproudTV. Přeji Vám šťastné a veselé vánoce, a děkuji za dary, i za pomoc. Naše analýzy snad tak budou díky Vaší podpoře vznikat i nadále. Mějte se krásně, Vám přeje Gargamel.
ZDROJ: JeuneAfriquehttps://www.jeuneafrique.com/1401555/politique/centrafrique-le-depart-des-militaires-francais-inexorable-effet-domino/
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
