BKP: Papežství a deset variant
30.12.2023
Pokud se Bergogliovi nepodaří papežství úplně zrušit, zůstává deset variant. Duch a církevní struktura pod vládou Bergogliovy sekty není už katolická církev a nikomu nezabezpečí věčný život. Hereze modernismu se synkretismem a nyní Bergogliova LGBTQ synodální cesta, učinily z církve smrdutou stoku, která je pro svět odpuzující a pro katolíky zahanbující.
&
;
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://immacule-de-marie.wistia.com/medias/eve4tb7ys0
https://ugetube.com/watch/HRLGjkadK7JqpfO
https://rumble.com/v44p995-papezstvi-a-deset-variant.html
https://youtu.be/G8kbjjKWOjg https://cos.tv/videos/play/49721951837786112
https://www.bitchute.com/video/x9KWD3UCaIWO/
Papežství je dnes pod vládou ducha antikrista. Jaký má ale potom smysl? Zavádí antizákony a legalizuje hereze, ale Boží zákony a přikázání likviduje. Vatikán s duchem světa je nástrojem světových elit. Tato Deep Church je v naprosté jednotě s Deep State, jak to pravdivě vyjádřil bývalý nuncius USA Carlo Maria Viganò.
Papežství v budoucnosti – 10 variant
Varianta č. 1:
Za papeže bude vybrán František č. 2, takže rozkladný proces, který vytýčil Jorge Bergoglio, bude dále progresovat, až zachvátí každou diecézi a každou farnost.
Varianta č. 2:
Kdyby to zázrakem zednáři nezablokovali a v oficiální struktuře by byl za papeže vybrán osvědčený bojovník věrný Kristu, jakým je bývalý nuncius USA, Carlo Maria Viganò, stála by před ním ještě povinnost vyhnat ducha, kterého Bergoglio prosadil a který má své kořeny v II. vatikánu. Oficiální struktura by se ale proti tomuto pravověrnému papeži vzbouřila. Biskupové a kardinálové by ho neposlouchali a pokračovali by dál v duchu, kterého vtělil do církve Bergoglio. Pravděpodobně by i oficiálně zvolený papež Viganò skončil, jako skončil Luciani (Jan Pavel I.). Dnes by tak ale v tomto systému skončil i papež Sarto (Pius X.). Reformu by mu nedovolili.
Varianta č. 3:
Kdyby byl zvolen kardinál Müller, ve velkém tlaku by neobstál. Pravděpodobně by skončil tak, jako Benedikt XVI.
Varianta č. 4:
Kardinál Sarah papežem? I když podepsal dubia, a i kdyby chtěl konat určité reformní kroky, nebyly by radikální, ani by nemohly být. Nepodařilo by se mu zastavit proces rozkladu, do kterého dostal církev Bergoglio. Tento systém by mu nedovolil pravdivou reformu, která ale musí jít nejen shora, ale i zdola, od posledního věřícího.
Co se týče věku i způsobu papežské volby, obojí není žádným dogmatem, ale jen dobovou záležitostí. Věk omezil Pavel VI., a co se týče volebního hlasu kardinálů, nejsou v mimořádné situaci nutné. V určitém období papeže volil pouze římský klérus a lid. Pokud se likvidují Boží zákony, lidské předpisy nemají své opodstatnění.
Varianta č. 5:
Kardinál Burke papežem? I když podepsal dubia a je osvědčený církevní právník, ani on by nic nezmohl proti systému, který realizuje sebelikvidační proces. Zřejmě by skončil podobně, jako kardinál Sarah.
Žádný z nástupců Bergoglia si v nastoleném systému nemůže dovolit zrušit, co Bergoglio nezákonně prosadil. Má to bohužel své kořeny v II. vatikánu. Ten otevřel dvojznačným slovníkem dveře herezi modernismu, synkretismu s pohanstvím a aggiornamentu s duchem světa. Navíc Vatikán je se svou strukturou pod vládou zednářů. Tato Deep Church je v jednotě s Deep State. Bergogliův systém nedovolí obnovu ortodoxie ani ortopraxe.
Varianta č. 6:
Kdyby byl za papeže vybrán pomocný biskup Schneider, rozklad církve by pokračoval. On sice identifikoval některé Bergogliovy hereze, ale prosazuje herezi papalatrie. Tvrdí, že papež se může dopustit nejtěžších zločinů a největších herezí, dokonce i nejhoršího rouhání, a přesto ho musíme poslouchat jako papeže. Světovým elitám by takový tip kandidáta vyhovoval. Vystupoval by jako pravověrný, a přitom nejenže by stabilizoval tragický stav, do kterého uvrhl církev Bergoglio, ale dovolil by i skrytý progres této apostaze.
Varianta č. 7:
Pokud by byl zvolen nějaký kardinál či biskup, který by se po zvolení radikálně obrátil a chtěl by začít nutnou reformu, počínaje tím, že by vyhlásil II. vatikán za heretický, skončil by podobně jako Jan Pavel I. (Luciani).
Shrnutí
Teoreticky nyní na chvíli nebereme v úvahu věroučnou bulu Cum ex apostolatus officio, která stanoví, že volba papeže provedená heretiky je neplatná – tedy i kdyby byl současnými heretiky zvolen pravověrný kandidát, např. kard. Müller či kard. Woelki, apostatická struktura by stejně změnu ducha a nutnou reformu církve nedovolila. Na pravověrného papeže by se vztahoval biblický princip týkající se povinnosti autority radikálně se postavit proti modlářství a herezi. Bible mluví o trestu za hřích Jarobeáma, který dopadá na zodpovědnou autoritu. Jarobeám postavil v Bét-elu modly. Ti, kteří pak měli ve vyvoleném národě vládu, a neodstranili toto ložisko modlářství, byli Bohem trestáni za hřích Jarobeáma. Dokonce i Zimrí, který vládl jen sedm dní, byl potrestán za to, že se ihned a radikálně nepostavil proti modlářství.
Pokud by tedy nastoupil do úřadu vatikánského papeže kard. Müller či jiný, musel by udělat tyto kroky, aby na něho nedopadl trest za hřích Jarobeámův, tedy za hereze II. vatikána, dovršené Bergogliem: Musel by hned vyhlásit II. vatikán za heretický, konkrétně zrušit interreligijní dialog s modelem Assisi (1986), zrušit synodální LGBTQ cestu, posmrtně exkomunikovat Bergoglia a odsoudit jeho zločiny proti církvi. Následně by musel provést důslednou personální změnu a odstranit celou homosíť. Toto vše učinit je v dané situaci z lidského hlediska nemožné. V systému nastoleném dnes ve Vatikánu proto neobstojí žádný pravověrný kandidát.
Varianta č. 8:
Reálná záchrana papežství a katolicismu je, že některá biskupská konference, například v Texasu (TCCB), anebo aspoň 2‒3 biskupové s diecézemi, by se oddělili od Bergogliovy struktury a přijali by arcibiskupa Vigana za pravověrného a právoplatného papeže. Tímto by byl dán základ k obnově církve. S touto papežskou autoritou by začala vnitřní i zevnější obroda církve na daném území. Stala by se precedentem pro celou katolickou církev. Pak by se mohly přidávat další diecéze. Mohla by tímto způsobem být využita část katolické struktury i s teologickými a katechetickými školami, s využitím církevních budov a systému farností.
Obroda by byla spojena se zavedením pravdivého učednictví. To předpokládá, aby se kněží v malých skupinkách 4‒7 scházeli a prožili 1,5 dne v týdnu na modlitbách a v bratrském společenství. Pak budou i sami schopni mít své učedníky. Tato obroda je spojena i s tzv. systémem domácí církve, jejímž základem je společná rodinná modlitba v konkrétním čase od 20 do 21 hodin. Jinak hrozí i křesťanským rodinám rozpadnutí. Smartphony suplují v podstatě všechny vztahy.
Pravdivé následování Krista je nejlepší přípravou na smrt a na Boží soud. Před každým z nás stojí jen dvě varianty, a to buď budu spasen, nebo zavržen – obojí je věčné.
Varianta č. 9:
Přechodné dvojpapežství. Realitou je, že nyní katolická církev nemá papeže, protože zjevný heretik, vyloučený z církve, nemůže být její hlavou. On ale okupuje úřad a už vytvořil systém, který obrodu církve nedovolí. Tento systém musí být zrušen! Co dělat, když je jasné, že se dobrovolně zrušit nenechá? Východiskem je varianta č. 8, tedy mimořádná volba papeže mimo stávající strukturu, zatímco v apostatickém Vatikánu bude papežský úřad obsazen neplatným papežem. V budoucnosti pak, když se proces obrody hlavy a údů zakoření a bude se šířit, budou vytvořeny podmínky, aby právoplatný papež či některý jeho nástupce i se svou pravověrnou strukturou nově obsadil Vatikán a vnesl tam obrodného ducha.
Varianta č. 10 – katakomby:
Pokud se nenajdou ani dvě diecéze, které by se oddělily od heretického systému Bergogliova Vatikánu, pravověrná církev zcela přejde do katakomb. Bergogliova sekta a jím nastolený systém se pak postará, aby ti pravověrní biskupové, kteří nevyužili šanci k oddělení, byli tímto systémem přinuceni ke zradě Krista a nakonec i zbaveni pastýřské pravomoci, protože Bergogliova synodální cesta prosazuje tzv. synodální rady, které biskupy zcela zbavují jejich kompetencí.
Takže pravověrní biskupové, pokud se od Bergoglia a jeho sekty oddělíte, zachráníte sebe i duše a zabezpečíte si věčný život. Pokud zůstanete pasivní, budete donuceni ke zradě, všechno ztratíte, a nakonec i svou duši. V tom případě vinou vaší zrady mnozí odejdou k pravoslavným či protestantům a jiní do katakombální katolické církve. Platí Ježíšovo zaslíbení: „Brány pekelné církev nepřemohou,“ ale to se bude už vztahovat na věrné v katakombách, ne na zrádce, zbabělce a apostaty. Věrní Kristu musí počítat s pronásledováním i s mučednickou smrtí, ale čeká je koruna věčné slávy.
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři
ZDROJ:https://vkpatriarhat.org/cz/?p=51307