Téměř třetina příslušníků generace Z upřednostňuje, aby vláda instalovala do domácností sledovací kamery

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

1.6.2023

1984 George Orwella je jednou z nejčastěji zmiňovaných ilustrací naší společnosti, jak by vypadal život za autoritářské vlády. Skutečné vládní politiky, které jsou v různé míře vnímány jako neliberální, jsou často svázány s tímto románem odpůrci, což je snadný a účinný způsob, jak vyvolat vládní přesah a kontrolu. V knize 1984 jsou občané fiktivního národa Oceánie pod neustálým vládním dohledem, a to i ve svých vlastních domovech. Zařízení nazývaná telescreeny zobrazují propagandu a zaznamenávají akce lidí, což vládě umožňuje sledovat lidi i na tom nejsoukromějším místě, které znají –jejich domovy. Tento typ chování má být extrémním příkladem toho, co se může stát, když vláda získá příliš velkou moc, a odpor k takovému sledování byl považován za zdrcující a zřejmý. Ale je to tak?

V nově vydaném národním průzkumu centrální banky o digitální měně Cato Institute 2023 mezi 2 000 Američany jsme se respondentů zeptali, zda „upřednostňují nebo jsou proti tomu, aby vláda instalovala do každé domácnosti sledovací kamery, aby se omezilo domácí násilí, zneužívání a další nezákonné aktivity“. Není divu, že tuto myšlenku podporuje jen málo Američanů – pouze 14 procent . Tři čtvrtiny (75 procent) by byly proti vládním bezpečnostním kamerám v domácnostech, včetně 68 procent, kteří jsou „rozhodně proti“, zatímco 10 % nemá žádný názor.

 

Nicméně Američané mladší 30 let vyčnívají, pokud jde o domácí vládní sledovací kamery ve stylu roku 1984. 3 z 10 (29 procent) Američanů mladších 30 let upřednostňují „vládu instalovat monitorovací kamery do každé domácnosti“ s cílem „snížit domácí násilí, zneužívání a další nezákonné aktivity“. Podpora klesá s věkem, klesá na 20 procent mezi 30–44letými a výrazně klesá na 6 procent mezi lidmi nad 45 let.

 

Nevíme, do jaké míry je tato preference bezpečí před soukromím nebo svobodou něčím jedinečným pro tuto generaci (kohortový efekt) nebo jednoduše výsledkem mládí (věkový efekt). Existuje však důvod si myslet, že je to částečně generační. Američané starší 45 let mají výrazně odlišné postoje k domácím bezpečnostním kamerám než ti, kteří jsou mladší. Tito Američané se narodili v roce 1978 nebo dříve. Tím úplně nejmladším bylo před pádem Berlínské zdi nejméně 11 let. To, že byli vychováváni během studené války uprostřed pravidelných zpráv o tom, že Sovětský svaz sleduje své vlastní lidi, mohlo Američanům ukázat, jak nebezpečné je dát vládě příliš mnoho pravomocí ke sledování lidí. Mladí lidé jsou dnes méně vystaveni těmto typům příkladů, a proto si méně uvědomují nebezpečí expanzivní vládní moci.

Je také možné, že zvýšená podpora vládního dohledu mezi mládeží má společné kořeny s tím, co Greg Lukianoff a Jonathan Haidt popisují v Coddling of the American Mind : mladí lidé se zdají být ochotnější upřednostňovat bezpečnost (před možným násilím nebo ubližujícími slovy) před ochranou své svobody (od vládního dohledu nebo svobodně mluvit).

 

Ostatní demografické skupiny se také liší v toleranci vládního dozoru ve svých domovech. Afroameričané (33 procent) a hispánští Američané (25 procent) častěji než bílí Američané (9 procent) a asijští Američané (11 procent) podporují domácí vládní dohled. U demokratů (17 procent) je také větší pravděpodobnost, že jej podpoří než republikáni (11 procent), ale ne s velkým náskokem. Tento problém rozděluje demokraty na ty, kteří se identifikují jako „velmi liberální“, v nichž podporuje pouze 9 procent, a na „liberální“, u nichž je pravděpodobnost podpory více než dvojnásobná (19 procent). Tento problém zejména nerozděluje muže (15 procent) a ženy (13 procent), u nichž byla pravděpodobně stejná pravděpodobnost podpory.

Tuto otázku jsme položili v rámci našeho průzkumu o digitálních měnách centrální banky (CBDC), abychom zjistili, zda existuje vztah mezi názory na vládu vydávající digitální měnu centrální banky a vládou instalovanou v domácnostech kamery. Zdá se, že oba názory spolu souvisí. Je zajímavé, že více než polovina (53 procent) těch, kteří podporují přijetí CBDC Spojenými státy, také podporuje vládní sledovací kamery v domácnostech, zatímco pouze 2 procenta těch, kteří jsou proti CBDC, se cítí stejně. To naznačuje, že může existovat společná úvaha, která je vyvolána oběma problémy. Pravděpodobně to souvisí s ochotou vzdát se soukromí v naději na větší bezpečnost.

 

Je důležité zdůraznit, že drtivá většina Američanů napříč demografickými skupinami je proti tomu, aby vláda dohlížela na lidi v jejich domovech. Je však důležité poznamenat, že mezi mladšími generacemi je větší akceptace svobody obchodu a soukromí v zájmu vyšší bezpečnosti a ochrany.

Pokud budou tyto trendy pokračovat, Spojené státy mohou v budoucnu čelit velmi odlišnému prostředí ochrany soukromí. Je možné, že v určitém okamžiku bude americká veřejnost otevřena extrémnímu vládnímu přesahu ve světě, který se cítí děsivější a nebezpečnější než dříve, ať už je nebo není. Proto je důležité předat poznatky z minulosti (a současnosti) o tom, co se může stát, když vláda nashromáždí příliš mnoho moci. Aniž by výslovně řekli mladším generacím o rizicích a nebezpečích vládního dohledu, zapomenou tyto lekce a mohou zjistit, že opakují zničující chyby minulosti.

ZDROJ: https://www.cato.org/blog/nearly-third-gen-z-favors-home-government-surveillance-cameras-1

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:

Vzít dezinformátorům státní inzerci nestačí. Přešli na ekonomiku tvůrců

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

(pozn.redakce – Stát se bojí pravdy. Kdo nebude říkat jen tu jedinou vládní pravdu, bude bez peněz.)

Jakub Zelenka 11. června 2023

Posílat přímé peněžní příspěvky dezinformátorům nebylo nikdy snadnější.
Stát chce odříznout dezinformační scénu od veřejných peněz. Krok přichází s velkým zpožděním, protože ekonomika kolem fake news dávno stojí na nových pilířích.

Stát chce v boji proti fake news zasáhnout nejcitlivější místo dezinformátorů, tedy peníze. Šéf Pirátů Ivan Bartoš připravil metodiku pro mediální zakázky, aby prostředky na reklamu státních firem a institucí nekončily na webech, které šíří lži a nepřátelskou propagandu.

Odstřihnout teď dezinformátory od státní inzerce ale nebude tak účinné jako před lety, protože jestli něco obchodníci se strachem a nenávistí umějí, tak je to zneužívat moderní mediální formáty a ekonomiku tvůrců.

Je to přirozené, protože i přes trochu laxní stát čelily aktivity dezinformátorů tlaku technologických firem a příčetně uvažující části společnosti, která chápe, že výhrůžky a lži nepatří do civilizované debaty. Dezinformátoři tak zčásti fungují jako odbojové organizace a tlak je nutí neustále inovovat a hledat řešení, jak efektivně šířit své názory. Když jim Meta sem tam zablokovala profily a smazala příspěvky, které lidé nahlašovali, skryli své aktivity do uzavřených skupin s početnou komunitou.

Začali si vytvářet vlastní distribuční kanály obsahu a využívat služby, které závadný obsah moderovaly laxněji. Příkladem může být messenger Telegram.

Vedle toho se v tuzemsku před pár lety rozjela ekonomika tvůrců, posílat přímé peněžní příspěvky dezinformátorům nebylo nikdy snadnější. Jejich příjmy se tak z tradiční inzerce umístěné na webech začaly přesouvat k příjmům od drobných přispěvatelů. Po vzoru streamerů začali živě vysílat z domova i terénu a při tom žádat komunitu o peníze.

Do boje proti lžím a manipulacím tak musejí více zasáhnout i technologický a bankovní sektor. Stačí k tomu i funkční a vymahatelný etický kodex. Například Komerční banka loni zrušila účet Lubomíru Volnému (Volný blok), který na něm vybíral peníze na své dezinformační aktivity. Účet Volnému pak podle jeho vyjádření odmítla otevřít i Česká spořitelna. Banky nechtějí tyto situace přímo komentovat, každopádně se v obecné rovině odvolávají na svůj etický kodex, který může být s provozem účtů pro dezinformační byznys v rozporu.

Fio banka, u které má řada dezinformačních projektů transparentní účty, naopak nechce působit jako cenzor, a tak se podobným krokům vyhýbá.

Pokud by stát chtěl zasáhnout skutečně bolestivé místo obchodníků se lží a strachem, měl by více tlačit na sektor, přes který dezinformátorům proudí peníze.

Dá se pak sice předpokládat, že by dezinformační scéna začala využívat kryptoměny či příspěvky do kloboučku na veřejných setkáních, ale život a růst by jí to výrazně ztížilo. A o to právě jde – klást překážky lidem, kteří vydělávají na nebezpečném byznysu, jenž nemá nic společného s demokratickou debatou.

Je dobře, že se stát konečně rozhodl odříznout dezinformační scénu od části veřejných peněz. Je to však jen drobný krůček v náročném boji. Ekonomika této scény už dlouho stojí na docela jiných pilířích.

ZDROJ:https://www.e15.cz/nazory-a-analyzy/vzit-dezinformatorum-statni-inzerci-nestaci-presli-na-ekonomiku-tvurcu-1398717&utm_content=Vzit-dezinformatorum-statni-inzerci-nestaci-Presli-na-ekonomiku-tvurcu

 

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:

Stát hrozí vyvlastněním kvůli vojenské základně. Nejsme agenti Moskvy, háji se odpůrci

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.6,2023

Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.

Obcí Petřvald u mošnovského letiště. Na polnosti za říčkou se právě dívá soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Orá se tady nepřetržitě již od 13. nebo 14. století, tak staré jsou první zmínky o obcích Petřvald, Mošnov či Albrechtičky, nacházejících se u dnešního aeroportu. Obilí tu roste nejméně 600 let, ale teď se to radikálně změní. „Stát v těchto místech naplánoval výstavbu armádního logistického centra, pro které už Moravskoslezský kraj vykupuje naše pozemky,“ ukazuje hospodář do krajiny. A přesvědčivě říká: „Pole jim neprodám!“

Kraj: Neprodáš, vyvlastníme tě

Veřmiřovský je stejně odhodlaný jako hrdinové znamenitého českého filmu Všichni dobří rodáci, který vypráví o hrůzách kolektivizace. „Děda oral, synek oral, já také orám,“ hrdě říká farmář z Petřvaldu. A bere do ruky prsť úrodné země. „Je to nejhodnotnější orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Stavět na takové půdě průmyslové stavby, to nedává smysl,“ kritizuje záměr státu také Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených v Moravskoslezském kraji. I ona stojí na břehu Lubiny, dívá se k obzoru a dost nerada si představuje, jak tu někdy v roce 2028 místo pšenice vyrostou vojenské objekty. Původně na 50 hektarech úrodné půdy, nyní už prý jde o 70 hektarů.

Hospodář Vladan Veřmiřovský pole neprodá. Obrazně řečeno bude je bránit do posledního dechu. Jenže stát jeho pozemky může vyvlastnit. Ve vyšším zájmu, k těm patří i obranné důvody. „Bohužel s takzvaným institutem vyvlastnění už kraj počítá,“ říká Pavla Veřmiřovská z petičního výboru v obci Petřvald. Dokazují to i dokumenty Moravskoslezského kraje připravené pro červnové zasedání zastupitelstva. „Kraj má za povinnost vykoupit, případně vyvlastnit jménem Ministerstva obrany ČR veškeré pozemky potřebné pro vybudování Logistického centra Armády České republiky Mošnov,“ uvádí se v materiálu.

Rozumná diskuse je nemožná

Obrana republiky je nutnost. Stejně nezpochybnitelné je v demokracii i soukromé vlastnictví. Ve svobodné zemi by měly být závazné také územní plány obcí, a ten aktuálně platný v Petřvaldu považuje pozemky pod budoucí vojenskou základnou výhradně za zemědělskou plochu. Stavební činnost tam není povolena, jenže stát může územní plán obce ignorovat. Podle ministerstva pro místní rozvoj musejí obce v některých případech územní plány přizpůsobit takzvané nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou připravují kraje. Třeba právě z obranných důvodů.

Martina Dušková ze Strany zelených si posteskne, že rozumná debata o kauze Mošnov je nyní nemožná. „Kdo se kriticky ozve proti armádnímu projektu, hned je označen za prorusky smýšlejícího. Tak tomu není, sama ruskou invazi ostře odsuzuji. Zároveň nemohu souhlasit s vyvlastňováním a bezhlavým ničením kvalitní zemědělské půdy a celé zdejší přírody na doteku s chráněnou krajinnou oblastí Poodří.“

Nejsme žádní proruští chcimíři

K pozemkům, které už kraj vykupuje pro armádu, ukazuje i 68letý Tomáš Moravec. I on sbíral podpisy proti výstavbě základny. „Proč se logistické centrum raději nepostaví v nedalekém vojenském prostoru Libavá? Tam by to žádné zemědělce nebolelo,“ uvažuje. Není tam letiště. „Ale ještě jsme to neprohráli,“ věří Moravec. Veřmiřovská přidává bližší údaje k petiční akci: „V Petřvaldu přišlo k posledním komunálním volbám 773 voličů. „To jsou lidé, které zajímá, co se děje v obci. Tři čtvrtiny z nich teď podepsaly nesouhlas se zabráním zemědělských pozemků pro vojenské objekty.“

„Nejsme žádní ruští agenti ani příznivci Kremlu, jak jsme teď často očerňováni politiky, úřady i některými médii,“ ujišťuje veřejnost Pavla Veřmiřovská. „Nefandím Rusku, Putin je pro mě zločinec, jen v obci nesouhlasíme s novým vyvlastňováním. O to více, že ho tady zažili naši předkové už v roce 1956, když byla kvůli stavbě letiště srovnána se zemí obec Harty.“

Také další člen petičního výboru Pavel Drastich se dušuje, že signatáři nemají nic společného se zastánci spikleneckých teorií. S takzvanými chcimíři a dalšími fanoušky Kremlu, kteří teď straší, že v Mošnově vyroste americká jaderná základna. „Pro politiky je nyní snadné hodit nás do jednoho pytle s proruskými živly. A také to rádi dělají,“ stěžuje si Drastich.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.6,2023

Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.

Obcí Petřvald u mošnovského letiště. Na polnosti za říčkou se právě dívá soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Orá se tady nepřetržitě již od 13. nebo 14. století, tak staré jsou první zmínky o obcích Petřvald, Mošnov či Albrechtičky, nacházejících se u dnešního aeroportu. Obilí tu roste nejméně 600 let, ale teď se to radikálně změní. „Stát v těchto místech naplánoval výstavbu armádního logistického centra, pro které už Moravskoslezský kraj vykupuje naše pozemky,“ ukazuje hospodář do krajiny. A přesvědčivě říká: „Pole jim neprodám!“

Kraj: Neprodáš, vyvlastníme tě

Veřmiřovský je stejně odhodlaný jako hrdinové znamenitého českého filmu Všichni dobří rodáci, který vypráví o hrůzách kolektivizace. „Děda oral, synek oral, já také orám,“ hrdě říká farmář z Petřvaldu. A bere do ruky prsť úrodné země. „Je to nejhodnotnější orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Stavět na takové půdě průmyslové stavby, to nedává smysl,“ kritizuje záměr státu také Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených v Moravskoslezském kraji. I ona stojí na břehu Lubiny, dívá se k obzoru a dost nerada si představuje, jak tu někdy v roce 2028 místo pšenice vyrostou vojenské objekty. Původně na 50 hektarech úrodné půdy, nyní už prý jde o 70 hektarů.

Hospodář Vladan Veřmiřovský pole neprodá. Obrazně řečeno bude je bránit do posledního dechu. Jenže stát jeho pozemky může vyvlastnit. Ve vyšším zájmu, k těm patří i obranné důvody. „Bohužel s takzvaným institutem vyvlastnění už kraj počítá,“ říká Pavla Veřmiřovská z petičního výboru v obci Petřvald. Dokazují to i dokumenty Moravskoslezského kraje připravené pro červnové zasedání zastupitelstva. „Kraj má za povinnost vykoupit, případně vyvlastnit jménem Ministerstva obrany ČR veškeré pozemky potřebné pro vybudování Logistického centra Armády České republiky Mošnov,“ uvádí se v materiálu.

Rozumná diskuse je nemožná

Obrana republiky je nutnost. Stejně nezpochybnitelné je v demokracii i soukromé vlastnictví. Ve svobodné zemi by měly být závazné také územní plány obcí, a ten aktuálně platný v Petřvaldu považuje pozemky pod budoucí vojenskou základnou výhradně za zemědělskou plochu. Stavební činnost tam není povolena, jenže stát může územní plán obce ignorovat. Podle ministerstva pro místní rozvoj musejí obce v některých případech územní plány přizpůsobit takzvané nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou připravují kraje. Třeba právě z obranných důvodů.

Martina Dušková ze Strany zelených si posteskne, že rozumná debata o kauze Mošnov je nyní nemožná. „Kdo se kriticky ozve proti armádnímu projektu, hned je označen za prorusky smýšlejícího. Tak tomu není, sama ruskou invazi ostře odsuzuji. Zároveň nemohu souhlasit s vyvlastňováním a bezhlavým ničením kvalitní zemědělské půdy a celé zdejší přírody na doteku s chráněnou krajinnou oblastí Poodří.“

Nejsme žádní proruští chcimíři

K pozemkům, které už kraj vykupuje pro armádu, ukazuje i 68letý Tomáš Moravec. I on sbíral podpisy proti výstavbě základny. „Proč se logistické centrum raději nepostaví v nedalekém vojenském prostoru Libavá? Tam by to žádné zemědělce nebolelo,“ uvažuje. Není tam letiště. „Ale ještě jsme to neprohráli,“ věří Moravec. Veřmiřovská přidává bližší údaje k petiční akci: „V Petřvaldu přišlo k posledním komunálním volbám 773 voličů. „To jsou lidé, které zajímá, co se děje v obci. Tři čtvrtiny z nich teď podepsaly nesouhlas se zabráním zemědělských pozemků pro vojenské objekty.“

„Nejsme žádní ruští agenti ani příznivci Kremlu, jak jsme teď často očerňováni politiky, úřady i některými médii,“ ujišťuje veřejnost Pavla Veřmiřovská. „Nefandím Rusku, jen v obci nesouhlasíme s novým vyvlastňováním. O to více, že ho tady zažili naši předkové už v roce 1956, když byla kvůli stavbě letiště srovnána se zemí obec Harty.“

Také další člen petičního výboru Pavel Drastich se dušuje, že signatáři nemají nic společného se zastánci spikleneckých teorií. S takzvanými chcimíři a dalšími fanoušky Kremlu, kteří teď straší, že v Mošnově vyroste americká jaderná základna. „Pro politiky je nyní snadné hodit nás do jednoho pytle s proruskými živly. A také to rádi dělají,“ stěžuje si Drastich.

celý článek zde:https://cnn.iprima.cz/reportaz-stat-hrozi-vyvlastnenim-kvuli-armadni-zakladne-aneb-u-mosnova-neziji-rusti-agenti-353222?fbclid=IwAR3vzhwsHjUALZ-F66FAN4cn7D300xP9vdSMGaHVj4u6I1sxILVvPLdcauw

 

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE: