Stát chce odříznout dezinformační scénu od veřejných peněz. Krok přichází s velkým zpožděním, protože ekonomika kolem fake news dávno stojí na nových pilířích.

Stát chce v boji proti fake news zasáhnout nejcitlivější místo dezinformátorů, tedy peníze. Šéf Pirátů Ivan Bartoš připravil metodiku pro mediální zakázky, aby prostředky na reklamu státních firem a institucí nekončily na webech, které šíří lži a nepřátelskou propagandu.

Odstřihnout teď dezinformátory od státní inzerce ale nebude tak účinné jako před lety, protože jestli něco obchodníci se strachem a nenávistí umějí, tak je to zneužívat moderní mediální formáty a ekonomiku tvůrců.

Je to přirozené, protože i přes trochu laxní stát čelily aktivity dezinformátorů tlaku technologických firem a příčetně uvažující části společnosti, která chápe, že výhrůžky a lži nepatří do civilizované debaty. Dezinformátoři tak zčásti fungují jako odbojové organizace a tlak je nutí neustále inovovat a hledat řešení, jak efektivně šířit své názory. Když jim Meta sem tam zablokovala profily a smazala příspěvky, které lidé nahlašovali, skryli své aktivity do uzavřených skupin s početnou komunitou.

Začali si vytvářet vlastní distribuční kanály obsahu a využívat služby, které závadný obsah moderovaly laxněji. Příkladem může být messenger Telegram.

Vedle toho se v tuzemsku před pár lety rozjela ekonomika tvůrců, posílat přímé peněžní příspěvky dezinformátorům nebylo nikdy snadnější. Jejich příjmy se tak z tradiční inzerce umístěné na webech začaly přesouvat k příjmům od drobných přispěvatelů. Po vzoru streamerů začali živě vysílat z domova i terénu a při tom žádat komunitu o peníze.

Do boje proti lžím a manipulacím tak musejí více zasáhnout i technologický a bankovní sektor. Stačí k tomu i funkční a vymahatelný etický kodex. Například Komerční banka loni zrušila účet Lubomíru Volnému (Volný blok), který na něm vybíral peníze na své dezinformační aktivity. Účet Volnému pak podle jeho vyjádření odmítla otevřít i Česká spořitelna. Banky nechtějí tyto situace přímo komentovat, každopádně se v obecné rovině odvolávají na svůj etický kodex, který může být s provozem účtů pro dezinformační byznys v rozporu.

Fio banka, u které má řada dezinformačních projektů transparentní účty, naopak nechce působit jako cenzor, a tak se podobným krokům vyhýbá.

Pokud by stát chtěl zasáhnout skutečně bolestivé místo obchodníků se lží a strachem, měl by více tlačit na sektor, přes který dezinformátorům proudí peníze.

Dá se pak sice předpokládat, že by dezinformační scéna začala využívat kryptoměny či příspěvky do kloboučku na veřejných setkáních, ale život a růst by jí to výrazně ztížilo. A o to právě jde – klást překážky lidem, kteří vydělávají na nebezpečném byznysu, jenž nemá nic společného s demokratickou debatou.

Je dobře, že se stát konečně rozhodl odříznout dezinformační scénu od části veřejných peněz. Je to však jen drobný krůček v náročném boji. Ekonomika této scény už dlouho stojí na docela jiných pilířích.

ZDROJ:https://www.e15.cz/nazory-a-analyzy/vzit-dezinformatorum-statni-inzerci-nestaci-presli-na-ekonomiku-tvurcu-1398717&utm_content=Vzit-dezinformatorum-statni-inzerci-nestaci-Presli-na-ekonomiku-tvurcu